PROGRAM ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY; 1. NÁVRH OPATŘENÍ PRO PODPORU CYKLISTIKY 2. FINANCE 3. MODEOVÉ PŘÍKLADY

PROGRAM ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY; 1. NÁVRH OPATŘENÍ PRO PODPORU CYKLISTIKY 2. FINANCE 3. MODEOVÉ PŘÍKLADY pracovní podklad pro území NUTS II Severozápad

Říjen 2007

Zpracoval: CDV,v.v.i.

strana 1 z 48

Obsah 1

NÁVRHOVÁ ČÁST ................................................................................................................. 3 1.1 DEFINOVÁNÍ OBECNÝCH PRIORIT, CÍLŮ A OPATŘENÍ V ROZVOJI CYKLISTICKÉ DOPRAVY ........................ 3 1.1.1 Priorita 1. Rozvoj cyklistické dopravy ................................................................................. 3 1.1.2 Priorita 2. Rozvoj cykloturistiky v kraji ................................................................................ 5 1.1.3 Priorita 3. Koordinace a partnerství .................................................................................... 8 1.2 PROCESNÍ ČÁST ......................................................................................................................... 10 1.2.1 Zřízení cyklokoordinátora na území kraje......................................................................... 10 1.2.2 Systém financování budování cyklostezek a cyklotras..................................................... 10 1.2.3 Systém budování páteřní sítě mezinárodních cyklokoridorů a koordinace rozvoje krajských cyklokoridorů ................................................................................................................... 10

2

FINANCE............................................................................................................................... 13 2.1 ROP NUTS II SEVEROZÁPAD .................................................................................................... 13 2.2 SFDI: POSKYTOVÁNÍ PŘÍSPĚVKŮ NA VÝSTAVBU A ÚDRŽBU CYKLISTICKÝCH STEZEK .......................... 15 2.3 OPERAČNÍ PROGRAM PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR - SASKO..................................................... 16 2.4 PLÁN ROZVOJE VENKOVA A ZEMĚDĚLSTVÍ PRO LÉTA 2007-2013 .................................................... 17 2.5 DOTAČNÍ PROGRAMY KRAJE NA VÝSTAVBU A OPRAVU CYKLOSTEZEK ............................................... 18 2.5.1 Příklad z Jihomoravského kraje – září 2007..................................................................... 18 2.5.2 Modelový příklad: Olomoucký kraj.................................................................................... 18 2.5.3 Měkká opatření ................................................................................................................ 18

3

MODELOVÉ PŘÍKLADY....................................................................................................... 19 3.1 MODELOVÉ PŘÍKLADY PRO CÍL 1.1. .............................................................................................. 19 3.1.1 Podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek............................................. 19 3.1.2 Cyklistická doprava, novostavby a rekonstrukce komunikací, které patří kraji, či státu .... 19 3.1.3 Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek................................................ 21 3.1.4 Podpora cyklistické dopravy prostřednictvím víceúčelových komunikací ......................... 24 3.2 MODELOVÝ PŘÍKLAD PRO CÍL 1.2. ................................................................................................ 28 3.2.1 Podpora vzniku BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS ..................................................... 28 3.3 MODELOVÝ PŘÍKLAD PRO CÍL 2.2. ................................................................................................ 29 3.3.1 Podpora projektové přípravy sítě dálkových cyklotras na území kraje ............................. 29 3.3.2 Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek na dálkových cyklotrasách ..... 30 3.4 MODELOVÝ PŘÍKLAD PRO CÍL 2.4. ................................................................................................ 32 3.4.1 Cyklobusy......................................................................................................................... 32 3.4.2 Cyklistika a vazba na IDS (cykloturistika)......................................................................... 32 3.5 MODELOVÉ PŘÍKLADY PRO CÍL 3.1. .............................................................................................. 33 3.5.1 Příklady sčítání cyklistů (směr Břeclav – Poštorná).......................................................... 33 3.5.2 Cyklostezky plánované (UR, SP) – příklad databáze z Jihomoravského kraje................. 34 3.5.3 cyklostezky plánované (výhled, námět) - – příklad databáze z Jihomoravského kraje..... 36 3.6 MODELOVÉ PŘÍKLADY - TYPŮ KOMUNIKACÍ NA CYKLOTRASÁCH ....................................................... 41

4

ZÁKLADNÍ POJMY, POUŽITÉ ZKRATKY, LITERATURA................................................... 45 4.1 4.2 4.3

PŘEHLED A VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ....................................................................................... 45 POUŽITÉ ZKRATKY ...................................................................................................................... 46 PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ DAT A PRAMENŮ, ............................................................................ 46


strana 2 z 48

1 Návrhová část 1.1 Definování obecných priorit, cílů a opatření v rozvoji cyklistické dopravy Kraj by měl vytvořit základní předpoklad pro rozvoj cyklistické dopravy schválením vybraných opatření. Nejedná se ale o převratná a nová opatření, neboť většinou již by měly vycházet ze stávajících a připravovaných dotačních titulů kraje, státu a EU. Proto je tato kapitola úzce propojena s kapitolou 2. „Finance“, kde jsou uvedeny podrobnosti k možnosti financování jednotlivých opatření. Dále k většině opatření jsou přiřazeny modelové příklady (kapitola 3.), které přibližují jeho smysl. Globálním cílem je plošné pokrytí území kraje systémem bezpečných a pokud možno atraktivních cest, sjízdných za každého počasí (ne bezpodmínečně asfaltových, ale takových, které budou budoucí vlastníci a správci ochotni udržovat), které zabezpečí cyklistům průjezd územím kraje s minimálním kontaktem s motorovou dopravou. Tyto cesty by měly navazovat na systém hromadné dopravy a společně s ním zamezit tomu, aby se cyklisté dostávali do pro ně atraktivních destinací autem… Opatření ke splnění cílů Rozvoj cyklistické dopravy na území kraje je dlouhodobý proces, který vyžaduje odpovědný přístup jak na krajské úrovni, tak na úrovni měst, obcí, mikroregionů, ale i silničních správních úřadů, správců komunikací apod.. Hlavní úkoly kraje při prosazování stanovených dlouhodobých záměrů a cílů vycházejí z návaznosti na Národní strategii cyklistické dopravy (dále jen „Cyklostrategie ČR“) a jsou současně ovlivňovány aktivitami kraje směřujícími také ke spolupráci s ministerstvy a se zástupci sousedících regionů. Implementace priorit definovaných na celostátní úrovni pro krajské podmínky umožňuje stanovit kritéria pro dosažení dílčích cílů a současně připravit závazné podklady pro řešení cyklistické dopravy na úrovni měst, obcí, případně mikroregionů. Následné doporučení a cíle přizpůsobené podmínkám kraje vycházejí ze současné úrovně poznání o řešení cyklistické dopravy v území a umožní, ve spolupráci se všemi zainteresovanými složkami, postupně naplňovat jednotlivé konkrétní návrhy řešení.

1.1.1 PRIORITA 1. ROZVOJ CYKLISTICKÉ DOPRAVY Celková filosofie návrhu řešení cyklistické dopravy na území kraje je vedena snahou o zařazení cyklistické dopravy jako nedílné součásti dopravního systému. Pro postupné zrovnoprávnění cyklistické dopravy ve vztahu k ostatním dopravním systémům je na krajské úrovni nutno sledovat především následující cíle:

CÍL 1.1. Podpora budování cyklostezek Jednou z hlavních zásad pro zajištění bezpečnosti cyklistické trasy je především její oddělení od frekventované automobilové dopravy, přičemž míru segregace je nutno na základě místních podmínek individuálně posuzovat. Cílem je tak ochrana provozu cyklistů na pozemních komunikacích a odstraňování míst s častými nehodami cyklistů. 1.1.1. Podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek Jedná se zejména o finanční podporu při zajištění projektové připravenosti obcí. Jedná se o úseky, kde je nutné vybudovat cyklostezku především v rámci dojíždění do zaměstnání, škol pro posílení


strana 3 z 48

bezpečnosti silničního provozu. V prioritách podpory by se měly objevit úseky, které stahují cyklisty ze silnic I., II., a III. třídy a plní jak funkci dopravní, tak i funkci rekreační. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + KrÚ, odbor dopravy Spolupráce: KrÚ, odbor regionálního rozvoje, odbor investic, obce, mikroregiony, SÚS Termíny: Průběžně (dle připravených projektů ze strany obcí a mikroregionů) Finance: Nový dotační titul pro cyklistiku + ROP NUTS II Severozápad (oblast 1.2.) Modelové příklad: Kapitola 3.1.1. (příklad z Královéhradeckého kraje) Kapitola 3.6. Charakteristiky navržených typů komunikací na cyklotrasách. 1.1.2. Realizovat opatření ve prospěch cyklistiky v rámci novostaveb a rekonstrukcích pozemních komunikací, které patří kraji Opatření směřuje k vytvoření podmínek pro koncepční řešení rozvoje cyklistické dopravy v rámci nových dopravních staveb financovaných krajem, při rekonstrukcích komunikací a ostatních dopravních staveb. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + KrÚ, odbor dopravy Spolupráce: KrÚ, odbor regionálního rozvoje, odbor investic, mikroregiony, SÚS Termíny: Průběžně (dle schválených projektů) Finance: ROP NUTS II Severozápad (oblast 1.1.) Modelové příklady: Kapitola 3.1.2. (příklad z Olomouckého kraje) 3.1.2.1. město Letovice (úprava křižovatky) 3.1.2.2. město Břeclav a Šumperk (cyklistické pruhy) 1.1.3. Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek Pro toto opatření se navrhuje zajistit finance z krajského rozpočtu na výstavbu cyklistických stezek. Součástí může být i podpora obcí jako spolufinancování jejich projektů ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Ten byl zřízen na základě zákona č. 104/2000 Sb. o Státním fondu dopravní infrastruktury. Jednou z možností SFDI je i poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek (viz. § 2 odst. h). Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + KrÚ,odbor dopravy, odbor investic Spolupráce: KrÚ, odbor regionálního rozvoje, obce, mikroregiony, SFDI Termíny: Každoroční finanční podpora Finance: Nový dotační titul pro cyklistiku + ROP NUTS II Severozápad (oblast 1.2.) + SFDI Modelové příklady: Kapitoly: 3.1.3.1. – 3.1.3.3. Příklady z Olomouckého kraje 3.1.3.4. Příklady úseků, kde je vhodná finanční podpora ze strany kraje Kapitola 3.6. Charakteristiky navržených typů komunikací na cyklotrasách. 1.1.4. Využívat víceúčelových komunikací ve prospěch cyklistiky V mnoha případech pro rozvoj cyklistické dopravy postačí využít nově budovaných účelových komunikací. Jako velmi vhodné se jeví např. budování cyklotras v těch oblastech, kde probíhají pozemkové úpravy. Ty se budují ve smyslu zákona č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č.229/1991 Sb.,ve znění pozdějších předpisů. Do této kategorie lze zařadit i jednání s Lesy ČR, Povodími. V souvislosti s železnicemi se nabízí také možnost využívat opuštěná drážní tělesa, (a to jednak modernizací koridorů, ale i již roky opuštěné a nevyužívané trasy z důvodu neefektivnosti) a zbudovat zde cyklostezky, které budou využívány nejen pro cykloturisty, ale i cyklisty dopravujícími se do zaměstnání, škol. Proto by bylo nanejvýš vhodné, před


strana 4 z 48

případným zrušením trati, posoudit možnost jejího využití pro cyklistiku, resp. toto řešit i legislativně jako využití ve veřejném zájmu. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + KrÚ, odbor regionálního rozvoje Spolupráce: KrÚ, odbor dopravy, Lesy ČR, Povodí Moravy, Pozemkový úřad, Úřad pro zastupování státu ve věci převodu majetkových, obce, mikroregiony Termíny: Průběžně Finance: Plán rozvoje venkova a zemědělství pro léta 2007-2013 Modelové příklady: Kapitola 3.1.4.1. – 3.1.4.4. Rakovnicko, Kroměřížsko, Vyškovsko, Přerovsko Kapitola 3.6. Charakteristiky navržených typů komunikací na cyklotrasách.

CÍL 1.2. Začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému Cílem je podporovat programy, které pomohou propojit cyklistiku s veřejnou hromadnou dopravou v oblasti denního dojíždění do práce a do škol. 1.2.1. Podpora vzniku BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS V rámci základní dopravní obslužnosti je nutné zajistit přístupnost nástupišť a zejména možnost odstavování jízdních kol – systém BIKE & RIDE pro denní dojížďku. Tento typ návaznosti lze rozvíjet v podstatě všude dle místních podmínek, a to v těchto oblastech: železniční dopravy hromadné autobusové dopravy městské hromadné dopravy Cílem je proto zmapovat lokality, kde je nutné doplnění dané infrastruktury, příp. je nutno řešit způsob odstavování jízdních kol ve vazbě na ostatní druhy doprav, resp. v souvislosti s účelovostí cest (školy, úřady, zaměstnání apod.) a hledat finance a možnosti na jejich výstavbu. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor dopravy Spolupráce: KrÚ, odbor regionálního rozvoje, autobusoví dopravci, ČD a.s., obce Termíny: Průběžně Finance: Nový dotační titul na cyklistickou dopravu + ROP NUTS II Severovýchod (oblast 1.2.) Modelový příklad: Kapitola 3.2.1.

1.1.2 PRIORITA 2. ROZVOJ CYKLOTURISTIKY V KRAJI CÍL 2.1. Komplexní prezentace cykloturistiky Trh cykloturistiky přináší potřebnou alternativu a udržitelný rozvoj cestovního ruchu, který umožňuje člověku nové poznávání a zvyšuje kvalitu jeho života. Cykloturistika je druhem cestovního ruchu, který má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků, nezatěžovat životní prostředí a přinášet užitek zúčastněným obcím. 2.1.1. Zajištění souhrnné prezentace kraje v oblasti cykloturistiky Opatření směřuje k podpoře a zajištění informovanosti veřejnosti o existující nabídce v oblasti cykloturistiky, k podpoře vydávání cyklistických a cykloturistických map, příruček, průvodců apod., k podpoře tvorby a distribuce prezentačních materiálů o možnostech cykloturistiky v kraji prostřednictvím moderních informačních technologií (video, CD, DVD, internet). V této souvislosti se jedná rovněž o spolupráci s Agenturou CzechTourism, která prezentuje cykloturistiku v tiskovinách


strana 5 z 48

pojednávajících o relaxační dovolené a pobytu v přírodě. Významnou úlohou kraje je rovněž prezentace cykloturistiky na tuzemských a mezinárodních veletrzích cestovního ruchu a realizace informačního webového portálu založeného na moderních informačních technologiích. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + KrÚ, odbor regionálního rozvoje Spolupráce: CzechTourism, KČT, Nadace Partnerství, obce, mikroregiony, cestovní kanceláře Finance: Součást rozpočtu kraje + Strukturální fondy EU Termíny: Průběžně

CÍL 2.2. Podpora prioritní sítě dálkových cyklotras na území kraje Jednou z hlavních zásad pro zajištění bezpečnosti cyklistické trasy je především její oddělení od frekventované automobilové dopravy, přičemž míru segregace je nutno na základě místních podmínek individuálně posuzovat. Cílem je tak ochrana provozu cyklistů na pozemních komunikacích a odstraňování míst s častými nehodami cyklistů. 2.2.1. Podpora projektové přípravy páteřní sítě cyklokoridorů na území kraje Toto opatření přímo navazuje na návrh jednotlivých cyklokoridorů, které prochází územím kraje. V tomto kontextu jsou jednotlivé páteřní dálkové cyklotrasy v různém stádiu rozpracovanosti. Zatímco některé mají již vybrané úseky připravené na stavební povolení, v jiných případech není zpracována ani úvodní studie proveditelnosti cyklotrasy. Z tohoto důvodu toto opatření v sobě zahrnuje zpracování jak studie proveditelnosti, tak i dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení a tendrovou dokumentaci. V kontextu tohoto opatření jsou připraveny dva scénáře. V prvním případě se o dané koridory stará kraj, v druhém případě jednotlivé mikroregiony. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + KrÚ, odbor regionálního rozvoje Spolupráce: CzechTourism, KČT, Nadace Partnerství, obce, svazky obcí, mikroregiony Termíny: Průběžně (dle připravených projektů ze strany obcí a mikroregionů, případně kraje) Finance: Nový dotační titul pro cyklistickou dopravu + Strukturální fondy EU Modelový příklad: Kapitola 3.3.1. (příklad ze Středočeského kraje) 2.2.2. Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek páteřní sítě cyklokoridorů Pro toto opatření se navrhuje zajistit finance z krajského rozpočtu na výstavbu cyklistických stezek (navazuje na opatření 1.1.3.). Dané opatření míří na zajištění výstavby cyklostezek především v koridoru dálkových cyklotras. I v tomto opatření platí, že mnohé koridory nemohou být vybudovány bez krajské koordinace. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje, Spolupráce: Krajský úřad (odbor dopravy a silničního hospodářství, odbor investic), obce, SFDI, svazky obcí, mikroregiony Termíny: Průběžně (dle připravených projektů ze strany obcí a mikroregionů, případně kraje) Finance: Nový dotační titul pro cyklistickou dopravu + Strukturální fondy EU + SFDI Modelové příklady: Kapitola 3.3.2. 3.3.2.1 Příklad z Karlovarského kraje 3.3.2.2 Příklad z Pardubického kraje Kapitola 3.6. Charakteristiky navržených typů komunikací na cyklotrasách.


strana 6 z 48

CÍL 2.3. Podpora budování cyklotras a související infrastruktury Rozšíření cyklistické nabídky o zpřístupnění zajímavých oblastí v návaznosti na existující propojení turistických lokalit pomáhá také místům v méně rozvinutých a turisticky zatím nedoceněných oblastech. Podpora cyklistiky zajišťuje pracovní místa při rozvoji infrastruktury v různých oblastech služeb, a tím vytváří podporu malého a středního podnikání. 2.3.1. Podpora aktivit jednotlivých mikroregionů v oblasti cykloturistiky a terénní cyklistiky A. Podpora realizace produktů a služeb (turistický balíček služeb) Opatření především navazuje na zpracovanou celkovou koncepci propagace cestovního ruchu území, jejímž cílem je prezentace turistických lokalit a cyklistických příležitostí. B. Podpora realizace doprovodné cyklistické infrastruktury (odpočívky, infopanely, apod.) Opatření směřuje jednak k podpoře tvorby a instalování informačních a naučných tabulí s detailními popisy atraktivit v území při zajištění jejich vzájemného souladu, zejména z hlediska použité grafiky a názvosloví, a jednak k podpoře výroby a instalace doprovodné infrastruktury ve významných turistických oblastech a na dálkových, významných regionálních a významných místních cyklotrasách. Opatření směřuje rovněž k zajištění doplňkových služeb pro cyklisty (půjčovny a úschovny kol, servisní služby) a k podpoře produktů umožňujících zkvalitnění nabídky ubytování, stravování a hygienického zázemí. C. Podpora propagačních akcí a kampaní Opatření je zaměřeno na oživení venkovského prostoru prostřednictvím cykloturistiky. Jedná se o podporu akcí zaměřených na propagaci cestovního ruchu v území. Cílem projektu je upozornit turisty na široké možnosti trávení volného času v kraji a zároveň přesvědčit podnikatele i zástupce státní správy o ekonomickém významu cestovního ruchu. D. Podpora terénní cyklistiky Terénní cyklistika představuje pro rozvoj občanské vybavenosti měst a rozvoj cestovního ruchu zatím nerealizovaný potenciál. Zisky z podpory terénní cyklistiky mohou být vůči vynaloženým nákladům velice efektivní. Podpora terénní cyklistiky navíc narozdíl od současné podpory cykloturistiky nespočívá v investičně a krajinně intenzivních krocích. Často ji lze realizovat poskytnutím kvalitních mapových podkladů a doprovodných informací. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje Spolupráce: Obce, mikroregiony, svazky obcí, Nadace Partnerství, CzechTourism, ČEMBA Finance: Součást rozpočtu kraje + Strukturální fondy EU Termíny: Průběžně 2.3.2. Zajištění kvalitní instalace a údržby informativního značení cyklotras Velmi nutné je dořešení údržby cykloturistického značení včetně zajištění finančních prostředků na tuto údržbu. Cílem je sladit systém značení podle čísel a podle log (tématických tras). Součástí opatření je i zpracování paspartu daného značení. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje, Spolupráce: Krajský úřad, odbor dopravy, KČT, Nadace Partnerství, obce, Svazky obcí, Finance: Součást rozpočtu kraje + Strukturální fondy EU Termíny: Průběžně


strana 7 z 48

CÍL 2.4. Začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému Cílem je podporovat programy, které pomohou propojit cyklistiku s veřejnou hromadnou dopravou v rámci volného času nebo turistiky. 2.4.1. Podpora projektů integrujících kolo do jednotlivých druhů veřejné dopravy Opatření směřuje k podpoře a k rozšíření možností převozu kol formou pravidelné či nepravidelné dopravy z měst a obcí do vzdálenějších lokalit, případně do turisticky atraktivních oblastí, které jsou z hlediska fyzického či časového cyklistou problematicky dosažitelné. K tomuto účelu musí být upraveny příslušné dopravní prostředky, zajištěn přepravní řád a zajištěna optimalizace s pěší dopravou i ostatními druhy dopravy. Opatření navazuje na stávající aktivity dopravních společností. Souhrnně se jedná o tato opatření. A. Podpora vzniku Bike & Ride v turistických oblastech B. Podpora začlenění převozu kol do prostředků veřejné dopravy (cyklobusy, cyklovlaky) C. Podpora systémů úschoven a půjčování kol v turistických oblastech Součástí tohoto opatření je i vytipování lokalit, kde je vhodné zřídit či zrekonstruovat parkoviště, které by se stalo výchozím bodem pro cykloturistické výlety (Park and Bike – přijeď autem, zaparkuj a jeď na kole). Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje Spolupráce: autobusoví dopravci, ČD a.s. Termíny: Průběžně Modelový příklad: Kapitola 3.4.

1.1.3 PRIORITA 3. KOORDINACE A PARTNERSTVÍ 3.1 Koordinace aktivit kolem cyklistické dopravy a cykloturistiky Úloha kraje v této oblasti se týká zpracování navazujících průzkumů, analýz, studií k rozvoji cyklistické dopravy na území kraje. 3.1.1. Zpracování průzkumů, analýz, studií k rozvoji cyklistické dopravy a cykloturistiky na území kraje • vytipovat oblasti, kde je vhodné sčítat cyklisty, • evidovat celkové potřeby výstavby cyklistických stezek, aby bylo možné stanovit přiměřenou finanční dotaci z prostředků SFDI a z kraje, • průběžná aktualizace databáze úseků, kde se plánuje výstavba cyklistických komunikací. Účelem této databáze bude: o zkoordinovat aktivity obcí s dalšími partnery (kraj, další obce, ŘSD apod.), zejména pro využití Strukturálních fondů EU, o motivovat obce při budování cyklistických stezek v rámci základní dopravní obslužnosti obcí. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje, odbor dopravy Spolupráce: ------Termíny: Průběžně Modelové příklady. Kapitola 3.5.1. - příklady sčítání cyklistů, Kapitola 3.5.2. - cyklostezky plánované (UR, SP) – příklad databáze z JM kraje Kapitola 3.5.3. - cyklostezky plánované (výhled) – příklad databáze z JM kraje


strana 8 z 48

3.1.2. Aktualizovat a doplňovat síť cyklotras a cyklostezek prostřednictvím GIS Jedním z výsledků prací na předkládané koncepci rozvoje cyklodopravy na území Jihomoravského kraje je zmapování současného stavu na stávajících dálkových a významných místních trasách, jakož i možností průchodu území v nově připravovaných, případně navrhovaných úsecích. Takto jsou vytvořeny základy pasportizace cyklistických tras v území Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje Spolupráce: KČT, Nadace Partnerství Termíny: průběžná aktualizace

Cíl 3.2 Poradenství a propagace 3.2.1 Konference, semináře a školení v oblasti cyklodopravy a cykloturistiky Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje, odbor dopravy Spolupráce: KČT, Nadace Partnerství, CDV, asociace ČEMBA Termíny: Průběžně 3.2.2 Propagační akce na podporu cyklodopravy a cykloturistiky Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje, odbor dopravy Spolupráce: KČT, Nadace Partnerství, CDV Termíny: Průběžně


strana 9 z 48

1.2 Procesní část 1.2.1 ZŘÍZENÍ CYKLOKOORDINÁTORA NA ÚZEMÍ KRAJE Pro kraj jsou navržena doporučení a cíle, které vycházejí ze současné úrovně poznání o řešení cyklistické dopravy v území a umožní, ve spolupráci se všemi zainteresovanými složkami, postupně naplňovat jednotlivé konkrétní návrhy řešení. Koordinaci daných opatření by měl na starosti daný cyklokoordinátor, který by měl na starosti koordinaci plnění priorit, cílů a opatření. Cyklokoordinátor by měl také na starosti implementaci navrhovaného dotačního programu.

1.2.2 SYSTÉM FINANCOVÁNÍ BUDOVÁNÍ CYKLOSTEZEK A CYKLOTRAS Tato kapitola byla velmi pečlivě popsána v kapitole 2. Každopádně klíčové je zřízení nového dotačního titulu pro podporu cyklistiky, či realizace přímé finanční podpory vybraných úseků.

1.2.3 SYSTÉM

BUDOVÁNÍ PÁTEŘNÍ SÍTĚ MEZINÁRODNÍCH CYKLOKORIDORŮ A KOORDINACE ROZVOJE KRAJSKÝCH CYKLOKORIDORŮ

1.2.3.1 Obecně o vlastnictví a správě cyklotras (současná právní úprava) Současná právní úprava vlastnictví a správy cyklotras je následující: A) Cyklotrasa je vedena po silnici nebo MK nebo UK (tedy pozemní komunikaci - zákon č.13/97)) bez vyhrazeného jízdního pruhu - pak je vlastníkem komunikace stát nebo kraj nebo obec nebo jakýkoliv subjekt. Ten vlastní a spravuje komunikaci a tím i cyklotrasu. B) Cyklotrasa je vedena po silnici nebo MK nebo UK ve vyhrazeném jízdním pruhu - pak je vlastníkem komunikace stát nebo kraj nebo obec nebo jakýkoliv subjekt. Ten vlastní a spravuje komunikaci a tím i cyklotrasu. C) Cyklotrasa je vedena po jiné než pozemní komunikaci t.j. stezkách a pěšinách (zák.č. 114/92) pak je vlastníkem jakýkoliv subjekt. Ten vlastní a spravuje komunikaci a tím i cyklotrasu. D) Cyklotrasa je vedena po samostatné stezce pro cyklisty a je MK IV. třídy nebo UK (zák.č.13/97) - pak je vlastníkem komunikace obec nebo jakýkoliv subjekt. Ten vlastní a spravuje komunikaci a tím i cyklotrasu.

1.2.3.2 Mezinárodní cyklokoridory Kraj má v této chvíli dvě možnosti, jakým způsobem převezme garanci nad těmito cyklokoridory: 1. Kraj převezme koordinační a finanční záštitu nad mezinárodními koridory na území kraje Jak naznačila analýza daného strategického materiálu, tak je možné zrealizovat všechny hlavní mezinárodní cyklistické koridory jen za předpokladu, když kraj vezme nad nimi 100% garanci, tj. zajistí jejich projektovou přípravu a jejich výstavbu s využitím evropských peněz (zvláště těch úseků, kde malé obce nemají žádné finance ani zájem o realizaci daných úseků). Nicméně spoluúčast měst a obcí se předpokládá i v tomto případě. Co se týče správcovství. Kraj by sice nemohl být vlastníkem jednotlivých dílčích úseků komunikací v trase páteřních mezinárodních cyklokoridorů, ale mohl by s vlastníky uzavřít smlouvu o údržbě daných komunikací. Kraj pak může vyhlásit výběrové řízení na firmu, která bude spravovat tuto mezinárodní síť.


strana 10 z 48

Tímto způsobem by byla zajištěna garance kvality daných koridorů v celé délce. Každopádně v této chvíli by se mělo jednat prioritně o podporu projektové přípravy. Modelový příklad: Středočeský (kapitola 3.3.1.) Hlavní formu podpory představuje pořizování vyhledávacích studií pro rozsáhlé úseky nebo přímo projektových dokumentací až do fáze územního rozhodnutí, resp. stavebního povolení. Jedná se buď o projekty, kde je zadavatelem zakázky kraj, který zde financuje celých 100% částky. Příprava a znění výzvy probíhá ve spolupráci s jednotlivými obcemi, sdruženími obcí či organizacemi CR. V roce 2007 vyčlenil například ze svého rozpočtu na projektovou přípravu Vltavské stezky (severní část) 1,5 mil. Kč. Kraj uvažuje i o správcovství těchto koridorů. 2. Kraj bude podporovat cyklokoridory pouze formou dotací, garantem budou mikroregiony, sdružení obcí nebo samostatné obce V tomto případě kraj bude podporovat jen ty úseky cyklokoridorů, které jsou realizovány ze strany měst a mikroregionů. Harmonogram prací v této etapě by tak byl ovlivněn prioritně stupněm připravenosti jednotlivých obcí a mikroregionů (jinými slovy „štěstí přeje připraveným“). Největší prioritou v daném kontextu by byla projekční připravenost na čerpání z evropských fondů. Co se týče správcovství, každý vlastník (obec, mikroregion, Lesy ČR a další) by zodpovídal za svůj úsek samostatně. Kraj by na to jen přispíval. Jedná se o návrh, který navrhuje následující model správy a financování cyklotras • Stát spravuje ty části cyklotras, které jsou vedeny po silnicích I. tř. (tyto úseky je třeba zrušit bez ohledu na třídu cyklotrasy) nebo účelové komunikace ve vlastnictví státu. • Kraj spravuje ty části cyklotras, které jsou vedeny po silnicích II. a III. tř. (A nebo B – viz. kapitola 1.2.3.1.).bez ohledu na třídu cyklotrasy.. • Obec spravuje ty části cyklotras, které jsou vedeny po MK a UK ve vlastnictví obce (A až D – viz. kapitola 1.2.3.1.). • Jiný vlastník spravuje ty části cyklotras, které jsou vedeny po jeho UK, stezkách a pěšinách (A až D – viz. kapitola 1.2.3.1.). • Kraj přispívá obci na správu cyklotras I. až III. tř. (mezinárodní, státní, krajské), zejm. podle třídy a délky cyklotras na území obce. • Obec přispívá jiným vlastníkům na svém území na správu cyklotras I. až III. tř. (mezinárodní, státní, krajské), zejm. podle třídy a délky cyklotras vlastníka. • Správu cyklotras může vykonávat i sdružení obcí, OPS nebo OS po dohodě s obcí nebo jiným vlastníkem. • Kraj vypisuje dotační titul pro vlastníky příp. správce cyklotras (zejm. tř. I. – III.) na investiční činnost = novostavby, rekonstrukce, příp. i velké opravy vč. PD (DUR, DSP, ZD). • Stát prostřednictvím SFDI vypisuje obdobný dotační titul, zejm. pro obce. • Pro 2008-2013(+2) lze použít některé OP. Nevýhodou tohoto modelu je jeho závislost na aktivitě všech obcí v daném koridoru. Pokud pro více obcí nebude daný koridor prioritou, jsou jen malé šance na jeho realizaci. Modelový příklad: Cyklostezka Ohře a Karlovarský kraj (kapitola 3.3.2.1.) Finanční podpora budování cyklistické infrastruktury je uskutečňována v několika oblastech. Z rozpočtu Karlovarského kraje – odboru regionálního rozvoje – je v rámci dotačního titulu „Podpora rozvoje


strana 11 z 48

cyklistické infrastruktury v Karlovarském kraji“ poskytována podpora obcím a mikroregionům. Podporovány jsou zejména aktivity vedoucí k vypracování studií, rozvojových dokumentů a projektových dokumentací k územnímu a stavebnímu řízení, projektové dokumentace pro značení tras, budování nových cyklistických komunikací a doprovodné infrastruktury, budování areálů pro netradiční formy cykloturistiky neboli tzv. „adrenalinové cykloprodukty“. Na základě pravidel PZ č.03/2005 byly v roce 2005 a v roce 2006 poskytnuty příspěvky městům a obcím či jejich příspěvkovým organizacím ve výši 10 mil. Kč.

1.2.3.3 Krajské cyklokoridory O podpoře mezinárodních páteřních cyklokoridorů není pochyb, ale je třeba si definovat i krajské cyklokoridory, jejichž koordinace může rovněž přispět k posílení jak dopravní, tak rekreační funkci v kraji. Kraj v případě těchto koridorů přejímá funkci koordinační a metodickou. Poskytuje dotace na vyhledávací studie cyklistických stezek, přípravu projektové dokumentace cyklistických stezek a na výstavbu cyklostezek. Jedná se vlastně o stejný model jako v případě mezinárodních cyklokoridorů (varianta 2.) Navrhuje se, aby na dané cyklokoridory byly kladeny tzv. minimální požadavky, které by zahrnovaly: povrch komunikace, směrové poměry, sklonové poměry, míru separace od motorové dopravy a četnost údržby značení a povrchu.


strana 12 z 48

2 Finance Pro podporu realizace projektů v oblasti cyklistické dopravy bude možné využívat zdroje, které se budou týkat následujících fondů: • Příklad - Regionální operační program – NUTS II Severozápad – kapitola 2.1. • Státní fond rozvoje dopravní infrastruktury (SFDI), část cyklostezky – kapitola 2.2. • Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Sasko pro období 2007-2013 (MMR)¨ – kapitola 2.3. • Další evropské zdroje financování (EAFRD). Plán rozvoje venkova a zemědělství pro léta 20072013 (Mze) – kapitola 2.4. • Návrh nového dotační titulu na podporu cyklistické dopravy – kapitola 2.5. Dále je třeba zmínit o speciálních krajských fondech, jako například:: • Dotační titul na výstavbu cyklistických stezek v Olomouckém kraji. • Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje (podpora výstavby místních komunikací a úprava veřejných prostranství). • Program zpracování dokumentace rozvojových projektů mikroregionů Jihomoravského kraje připravovaných na čerpání strukturálních fondů EU

2.1 ROP NUTS II Severozápad Oblast podpory 2.2. Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury

Vazba na opatření 1.1.2., • výstavby, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturní a komunitní život, veřejný sektor (včetně značení a úprav pro tělesně postižené); • včetně (pokud je součástí komplexního řešení) 1) rekonstrukce a výstavby chodníků, pěších zón, podchodů, pásů pro cyklisty včetně značení a úprav pro tělesně postižené;

Oblast podpory - 3.2. Rozvoj dopravní obslužnosti regionu Vazba na opatření 1.1.1., 1.1.3., 1.2.1., 2.3.1. • Rozvoj a budování páteřních regionálních cyklostezek včetně jejich napojení na páteřní síť cyklostezek v sousedních regionech a ucelených úseků lokálních cyklostezek s napojením na páteřní síť, důležitých pro zajištění plnohodnotné dopravní obslužnosti regionu. • Nepřímo vazba na systém Bike and Ride - realizace ucelených integrovaných projektů rozvoje dopravní obslužnosti zaměřených jak na rozvoj, modernizaci a rekonstrukci potřebné infrastruktury (rekonstrukce a budování integrovaných dopravních terminálů a budování s nimi souvisejících parkovišť), tak na rozvoj souvisejících služeb (budování informačních a čipových odbavovacích systémů, propagace a medializace veřejné dopravy…).


strana 13 z 48

Oblast podpory 4.1: Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu Vazba na opatření 2.3.1. • Obnova, rozvoj, rekonstrukce a úpravy základní a doprovodné infrastruktury pro turistiku (např. turistické trasy, naučné stezky, hippostezky, lyžařské trasy a areály, včetně přístřešků, odpočívadel, systémů značení, zařízení pro úpravu tratí, další aktivity pro provozování ekoturistiky apod.).

Oblast podpory 4.3. Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu Vazba na opatření 2.3.1. a na opatření 3.1.1. • Podpora monitoringu návštěvnosti, pasportizace, zpracování analytických studií a podkladů zajišťujících účinnější řízení, rozvoj produktů a marketing, zavádění systému certifikace zařízení a služeb cestovního ruchu apod. • Příprava nových, zkvalitňování a rozšiřování existujících produktů cestovního ruchu s regionálním dopadem (např. „wellness“ pro oblasti lázeňství či ekoturistiku na území NP). • Podpora marketingu a propagace cestovního ruchu (například v oblasti lázeňství a wellness, oblastí NATURA 2000 apod.).


strana 14 z 48

2.2 SFDI: Poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek Vazba na opatření 1.1.1. a 1.1.3. a na cíl 2.2. Podporované aktivity: • výstavba cyklistické stezky • údržba cyklistické stezky Nepodporované aktivity: • CHODNÍKY pro pěší kromě cyklistických stezek označených dopravní značkou C9a • VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ cyklostezky vč. stožárů, položení kabelů a dalšího příslušenství a s tím spojené elektromontáže. • ODPOČÍVACÍ PLOCHY vč. jejich vybavení – mapy, lavičky, stolky, odpad.koše, osvětlení, informační tabule atd. (mobiliář) • PŘELOŽKY, které nejsou vyvolány vlastní stavbou (přeložení rozvaděče, inženýrských sítí, elektrického vedení, veřejného osvětlení, sdělovacích kabelů atd.) • Kanalizace vč. úprav k odvádění vody (viz §12, bod 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) • Vjezdy a odbočky do rodinných domků apod. • Osázení vegetací a sadové úpravy • Opěrné zdi, které nejsou součástí tělesa cyklistické stezky • Oplocení, které není součástí stavebního povolení • Příprava území a demolice objektů, které nejsou překážkou realizace stavby • Finanční rezerva z vysoutěžené ceny stavby • Event. další položky Forma podpory a její výše: formou dotace maximálně do výše 60 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů stavební části při výstavbě cyklistické stezky nebo skutečně vynaložených uznatelných nákladů na údržbu cyklistické stezky, případně její části realizované v daném roce. Příjemci podpory: • obec, jako vlastník cyklistické stezky ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů • svazek obcí ve smyslu § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, pokud je akce, pro kterou příspěvek žádá, v souladu s předmětem jeho činnosti. Jiné podstatné informace: dotace se čerpá v roce podání žádosti resp. roce, na který je žádost podávána, a vztahuje se pouze na náklady profinancované v daném roce.


strana 15 z 48

2.3 Operační program přeshraniční spolupráce ČR - Sasko Prioritní osa 2 - Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu

Oblast podpory - Kooperace a rozvoj přeshraničních struktur v cestovním ruchu Vazba na prioritu č.2 a na prioritu č.3 – nicméně se jedná o nepatrné položky Za využití existujícího potenciálu má být dále podpořen vznik přeshraničního turistického a rekreačního regionu, který se bude moci umístit na mezinárodním trhu. To je podmíněno investicemi do turistické infrastruktury, při kterých je také zapotřebí zohlednit potřeby bezbariérového cestovního ruchu. Dále má být podpořeno propojení a společný marketing turistických nabídek a rozvoj partnerství v sektoru cestovního ruchu. Nároky návštěvníků v posledních letech stouply. V této souvislosti získávají na významu společný destinační management a zavádění společných standardů a systémů kvality. Zaměření podpory může být zejména následující: • Zlepšení úrovně infrastruktury cestovního ruchu v společném dotačním území • Podpora rozvoje a realizace společných marketingových strategií • Zlepšení společné nabídky cestovního ruchu prostřednictvím kooperací • Podpora vytváření společných struktur prostřednictvím propojení zařízení cestovního ruchu, včetně rozvoje v oblasti lázeňství • Odbourávání znalostních a informačních deficitů


strana 16 z 48

2.4 Plán rozvoje venkova a zemědělství pro léta 2007-2013 Opatření - I.1.2.3. Lesnická infrastruktura Vazba na opatření 1.1.4. a na cíl 2.2. • Výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy lesních cest nad 2 m šíře, včetně souvisejících objektů.

Opatření - I.1.4 Pozemkové úpravy Vazba na opatření 1.1.4. a na cíl 2.2. Realizace plánů společných zařízení na základě schváleného návrhu pozemkových úprav: • Realizace opatření ke zpřístupnění pozemků. • Realizace opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny. Příklad z minulého období: úsek cyklostezky Bečva u Lipníka nad Bečvou.

Opatření - III.1.3 Podpora cestovního ruchu Vazba na prioritu č.2 • Výstavba zařízení služeb pěší turistiky, vodáctví a lyžování (vyjma vleků a lanovek), apod.. • Budování a značení pěších tras, vinařských stezek, odpočinkových míst, mimo území lesů. • Výstavba sportovních zařízení. • Nákup a výsadba doprovodné zeleně. Vymezení podporovaných území: • Projekt může být realizován v obci do 2000 obyvatel na území České republiky.

Opatření - II.1.2.2. Rámcová směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES Vazba na opatření 1.1.4. a na cíl 2.2. Toto podopatření bude dopracováno v souladu s článkem 38 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 v návaznosti na schválení 8 plánů oblastí povodí (Horního a středního Labe, oblast povodí Horní Vltavy, oblast povodí Berounky, oblast povodí Dolní Vltavy, oblast povodí Ohře a Dolního Labe, oblast povodí Odry, oblast povodí Moravy a oblast povodí Dyje), kraji podle jejich územní působnosti do 22. 12. 2009.

Opatření - III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic Vazba na opatření 1.1.4. a na cíl 2.2. • Projekty budování a obnovy dopravní infrastruktury (místní komunikace). Vymezení podporovaných území: • Obce do 500 obyvatel.


strana 17 z 48

2.5 Dotační programy kraje na výstavbu a opravu cyklostezek 2.5.1 PŘÍKLAD Z JIHOMORAVSKÉHO KRAJE – ZÁŘÍ 2007 Zkušenosti z Jihomoravského kraje hovoří o tom, že Strukturální fondy EU nedokáží pokrýt poptávku po výstavbě cyklostezek. Proto Jihomoravský kraj přichází s myšlenkou vytvoření nového dotačního titulu, zaměřeného na výstavbu a údržbu cyklostezek. Filosofie zřízení nového dotačního titulu vychází z prosté matematické úvahy. Roční celková průměrná alokace např. ROP NUTS II Jihovýchod na budování cyklostezek je, včetně vlastních zdrojů, 47 mil. Kč, což pro 7 let představuje částku 329 mil Kč. Přitom náklady na dva nejpřipravenější jihomoravské projekty (cyklostezka Brno – Vídeň a cyklostezka Hodonín – Veselí nad Moravou) dosahují výše téměř 300 mil. Kč. Dále bylo zjištěno, že v současné době je projekčně připraveno 28 lokalit o celkových nákladech 192 mil. Kč. Ve výhledu se pak plánuje vybudovat stezky za dalších 411 mil. Kč (viz. modelové příklady 5.5.2. a 5.5.3.) I přes výše uvedené možnosti (úvod kapitoly 4.) je finanční pomoc nedostatečná a je nutné ji propojit s novým dotačním titulem, který by zajistil životaschopnost daného strategického materiálu a realizaci infrastrukturálních opatření. Při sestavování ročního rozpočtu kraje by měla být stanovena částka pro podporu projektu výstavby cyklistických stezek ve výši 20 – 25 mil. Kč. Z daného dotačního programu by měla být financována především investiční opatření, která jsou definována v prioritách a cílech: Podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek (město – obec) Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek • Podpora vzniku BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS (úschovny kol na nádražích) • Podpora projektové přípravy páteřní sítě mezinárodních a krajských cyklokoridorů na území kraje • Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek na mezinárodních a krajských cyklokoridorů na území kraje

2.5.2 MODELOVÝ PŘÍKLAD: OLOMOUCKÝ KRAJ Pro cyklistická opatření je každoročně vyčleněn rozpočet. Nejvýznamnější položkou je dotační podpora výstavby cyklostezek (2005: 15.000.000,- Kč, 2006: 14.548.000,- Kč).

2.5.3 MĚKKÁ OPATŘENÍ Měkká opatření mohou být realizována přímo z rozpočtu kraje, či ze stávajících dotačních fondů kraje: • Podpora aktivit jednotlivých mikroregionů v oblasti cykloturistiky. • Zajištění kvalitní instalace a údržby informativního značení cyklotras. • Zpracování průzkumů, analýz, studií k rozvoji cyklistické dopravy a cykloturistiky na území kraje. • Aktualizovat a doplňovat síť cyklotras a cyklostezek prostřednictvím GIS. • Konference, semináře a školení v oblasti cyklodopravy a cykloturistiky. • Propagační akce na podporu cyklodopravy a cykloturistiky. Implementaci a administraci navrhovaného dotačního programu zajišťuje odbor regionálního rozvoje prostřednictvím cyklokoordinátora, ve spolupráci s odborem dopravy.


strana 18 z 48

3 Modelové příklady Modelové příklady navazují na strategické cíle a jejich opatření z kapitoly 3. Cílem je prezentovat daná opatření, jak jsou konkrétně realizována v jiných regionech. Dalším cílem je prezentace úspěšně realizovaných projektů budování cyklistické komunikace a cyklistické infrastruktury.

3.1 Modelové příklady pro cíl 1.1. 3.1.1 PODPORA PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY BUDOVÁNÍ CYKLISTICKÝCH STEZEK Modelovým příkladem je zde Královéhradecký kraj. Byl zde připraven dotační program na cyklistickou dopravu, který po projednání ve Výboru pro regionální rozvoj následně schválilo Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje. Dotační podpora probíhá souvisle od roku 2004. Podporovány byly projekty žadatelů, které měly přímou nebo návaznou souvislost na schválenou Koncepci. Jednalo se o projekty řešící: - vyznačení projektovaných cyklotras - zpracování dokumentace k územnímu řízení - přímou realizaci opravy povrchů nebo výstavby nových úseků v trase cyklotrasy nebo cyklostezky. V tomto kontextu byly například podpořeny tyto úseky: Zpracování dokumentace k územnímu řízení v úseku Vrchlabí - Nemojov (začátek vodní nádrže Les Království u Dvora Králové nad Labem). (294 tis. Kč) Zpracování dokumentace k územnímu řízení v úseku Horní Branná - Vrchlabí - Lánov - Černý Důl - Janské Lázně - Svoboda nad Úpou. Nositel projektu DSO Krkonoše - svazek měst a obcí. (294 tis. Kč) Projektová dokumentace cyklostezky Teplice nad Metují (150 tis.).

3.1.2 CYKLISTICKÁ DOPRAVA, KRAJI, ČI STÁTU

NOVOSTAVBY A REKONSTRUKCE KOMUNIKACÍ, KTERÉ PATŘÍ

3.1.2.1 Město Letovice – příklad rekonstrukce křižovatky V Letovicích na silnici I/43 byla při realizaci průtahu Letovicemi cca v roce 1984 vystavěna křižovatka, do které ústily silnice z náměstí a z oblasti s větším počtem obyvatel. Při zvyšujícím se počtu projíždějících vozidel, vytvářely se na těchto komunikacích kolony vozidel. Relativní přehlednost křižovatky sváděla k nedodržování povolené rychlosti v obci, což vytvářelo kolizní situace a vedlo k nehodám. Proto město usilovalo o přebudování čtyřramenné křižovatky na okružní. Z počátku se setkávalo se zamítavými stanovisky. Aby se prokázalo, že je zde možné okružní křižovatku umístit, město nechalo zpracovat studii. Poté se podařilo zajistit finanční prostředky a investor Ředitelství silnic a dálnic ČR v roce 2006 a 2007 zajistil realizaci. Dle požadavků účastníků řízení byly vytvořeny na silnici jízdní pruhy oddělené ostrůvky, přechody pro chodce s ostrůvky, pro zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti účastníků silničního provozu. Pro zvýšení bezpečnosti cyklistů byly vybudovány cyklostezky, které odvádějí cyklodopravu mimo zúžené jízdní pruhy a mimo vlastní okružní křižovatku.


strana 19 z 48

Obr. Letovice

3.1.2.2 Město Břeclav a Šumperk – příklady jízdních pruhů v hlavním dopravním prostoru Jízdní pruh pro cyklisty (někdy též pruh pro cyklisty) je část pozemní komunikace určené pro jeden jízdní proud cyklistů jedoucích za sebou. Pás pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část, která je složena z jízdních pruhů pro cyklisty.

Obr. Břeclav , jízdní pruh pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru


Obr. - Šumperk , jízdní pruh pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru

strana 20 z 48

3.1.3 FINANČNÍ PODPORA VÝSTAVBY A ÚDRŽBY CYKLISTICKÝCH STEZEK Modelovým příkladem je zde Olomoucký kraj. Pro cyklistická opatření je každoročně vyčleněn rozpočet. Nejvýznamnější položkou je dotační podpora výstavby cyklostezek (2004: 6.788.000,- Kč, 2005: 15.000.000,- Kč, 2006: 14.548.000,- Kč). V případě výstavby cyklostezky v extravilánu je pak ještě výhodné, když velké město finančně podpoří malou obec na výstavbu cyklostezky na jejím katastru. Cyklisté totiž stále častěji vyrážejí v rámci svého volného času na kole nebo na in-linech do přírody v okolí svých měst, ale k tomu samozřejmě potřebují co nejvíce samostatných a bezpečných cyklostezek. Zde pak ale narážíme na problém. Dané stezky musí již budovat malé obce, na jejichž katastru stezka bude stát. Jenže obce často na ně již nemají peníze. Proto je celkem logické, když větší města se rozhodnou finančně přispět malé obci v sousedství na danou stezku, neboť užitek budou mít z ní i obyvatelé daného města. V tomto kontextu se uvádí několik příkladů z České republiky, kde funguje právě tento princip partnerství.

3.1.3.1 Příklad z Prostějovska Hlavním přínosem realizace akce s úplným názvem „Cyklistická stezka Prostějov-Čelčice s propojením Bedihošť-Hrubčice“ je zajištění bezpečného, přímého a pohodlného spojení obcí ležících jihovýchodně od Prostějova s tímto významným centrem regionu. Důvodem pro vybudování této stezky byla neexistence náhradních tras (ani polní cesty nenabízejí v přímém spojení obcí s Prostějovem alternativu – jsou neúplné a představují nepřijatelné zajížďky). Hlavní využití: • Dojížďka za prací - obce mikroregionu a místní podnikatelé vytvářejí poměrně nízký počet pracovních příležitostí pro místní obyvatele, kdy asi téměř 60% musí za prací denně vyjíždět mimo své bydliště. Hlavním cílem je město Prostějov. • Volnočasové a sportovní aktivity - obce sice nabízejí zázemí pro volnočasové aktivity místních občanů, blízkost Prostějova však přináší silnou poptávku po trávení času ve městě. Úsek Prostějov – Bedihošť: 3 220 m (výstavba v roce 2005) Celkové stavební náklady - Státního fondu dopravní infrastruktury - Olomouckého kraje - Město Prostějov - Obce svazku Prostějov - venkov

Vysvětlivky: Červená čára – cyklostezka, Modrá čára – místní komunikace


9 186 673,00 Kč 5 078 000,00 Kč 2 696 265,00 Kč 860 000,00 Kč 552 308,00 Kč

strana 21 z 48

3.1.3.2 Mikroregion Litovelsko, stezka Litovel – Sobáčov a Litovel - Rozvadovice Hlavním cílem bylo přesunutí cyklistické dopravy ze silně frekventovaných silnic II. tř. 449 a 635 na cyklostezky, čímž se zajistila jednak jejich bezpečnost, ale také zlepšení dostupnosti města Litovle s okolními nejbližšími obcemi (Víska, Sobáčov Mladeč, Rozvadovice a Červenka). Vzhledem k tomu, že se město Litovel a okolní obce nachází v rovinaté oblasti a v CHKO Litovelské Pomoraví, zajistila se i větší atraktivita dané oblasti z pohledu cykloturistiky.

3.1.3.3 Mikroregion Uničovsko, stezka Uničov – Střelice, dojížďka do práce Řešená lokalita se nachází v extravilánu města podél silnice II.třídy č. 449, která zajišťuje spojení regionálně významných měst Uničova a Litovle a dál na hlavní silniční tah směr Olomouc – rychlostní silnici R 35. Cyklistická stezka se budovala vzhledem k majetkoprávním problémům na dvě etapy. První v roce 2003 v délce 1,35 km ze strany Střelic, druhá v roce 2006 v délce 563 m. Konstrukce cyklostezky je v celé délce řešena živičným povrchem v šíři 2,50 m Vybudováním uceleného úseku cyklostezky ve směru na místní část Střelice došlo tak k bezpečnému napojení místních částí Střelice, Dětřichov a Renoty s Uničovem. Daná lokalita je značně využívána chodci a cyklisty z místních částí obce k docházce a dojížďce do škol a do zaměstnání (nová průmyslová zóna), k nově zrekonstruovanému městskému koupališti (ročně 42 tis. návštěvníků) či nově vybudovanému krytému bazénu (v provozu od roku 2005). V opačném směru pak obyvateli mikroregionu k pořádání cyklovýletů do Litovelského Pomoraví.

3.1.3.4 Další příklady výstavby cyklostezky z celé ČR v extravilánu – cesta do práce Lokalita Kostelec nad Orlicí – Doudleby nad Orlicí Petrovice nad Orlicí – Týniště nad Orlicí Třebechovice pod Erebem – Petrovice nad Orlicí Nový Dražejov - Strakonice Vrchlabí – Lánov Klatovy – Vrhaveč Šternberk – Štarnov Bobrky II – Vsetín - Janová


Kde doposud cyklisté? Silnice I/11 Silnice I/11 Silnice I/11 Silnice I/22 Silnice I/14 Silnice I/27 Silnice I/46 Silnice I/56

jezdili

strana 22 z 48

Staré Město – Velehrad Sumperk – Nový Malín Holešov – Količín Propojení místních částí; Mikulovice Choceň – Dvořisko - Vysoké Mýto Lanškroun – Albrechtice


Silnice II/428 Silnice II/446 Silnice II/432 Silnice I/44 Silnice II/357 Silnice I/43

strana 23 z 48

3.1.4 PODPORA CYKLISTICKÉ DOPRAVY PROSTŘEDNICTVÍM VÍCEÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ 3.1.4.1 Cyklotrasy na Rakovnicku - silnice II/227,228 Budování sítě cyklistických stezek a tras na Rakovnicku je realizováno prostřednictvím integrovaných projektů svazků obcí nebo individuálních projektů jednotlivých měst a obcí, kterých se účastní i další subjekty, jako např. Lesy České republiky, Klub českých turistů. Garantem a koordinátorem aktivit a projektů cyklistické infrastruktury byl vybrán Svazek měst a obcí Rakovnicka. Finanční podporu ve výši přibližně 2 mil. Kč ročně získávaly doposud svazky a obce především z národních a krajských dotačních programů (MMR – program podpory Hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů a Středočeský kraj – Program obnovy venkova). Zbývající příjmy na krytí nákladů na realizaci projektů cyklistické infrastruktury jsou tvořeny z vlastních rozpočtů obcí a svazků obcí, případně i příspěvky komerčních subjektů. I když se nepodařilo získat přesné údaje k jednotlivých úsekům, z přiložené fotodokumentace a mapky je zcela zřejmé, že i v tomto případě se podařilo zajistit bezpečnost cyklistů odkloněním z frekventovaných silnic II/227 a II/228. Daná cyklotrasa byla budovaná jak ve formě samostatné cyklostezky, komunikace pro bezmotorová vozidla či obyčejné pěšiny. Vjezd vozidlům je pak znemožněn úzkou lávkou. Z pohledu rozvoje cyklistické dopravy jsou nejdůležitější tyto úseky: • Křivoklát – Rakovník, který má celkem délku (13, 6 km) • Rakovník - Senomaty (5,3 km)

Vysvětlivky: Červená čára – cyklostezka + víceúčelová komunikace označení značkou B11 Modrá čára – místní komunikace


strana 24 z 48

3.1.4.2 Pozemkové úpravy v úseku Kroměříž – Hulín Jako velmi vhodné se jeví budování cyklotras v těch oblastech, kde probíhají pozemkové úpravy. Ty se budují ve smyslu zákona č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č.229/1991 Sb.,ve znění pozdějších předpisů, společná zařízení. Jde o technická opatření, která slouží ke zpřístupnění pozemků, k omezení eroze, ke zlepšení vodohospodářských poměrů a ke zlepšení ekologických poměrů. Tyto polní cesty současně ale naplňují i účel potřebné prostupnosti krajiny z hlediska cyklistiky. Příkladem může být úsek Kroměříž – Hulín délky 6,0 km, díky němuž se podařilo odvést cyklisty ze silnice I/47

Vysvětlivky: Červená čára – víceúčelová komunikace označení značkou B11 Modrá čára – silnice


strana 25 z 48

3.1.4.3 Komunikace pro nemotorová vozidla v úseku Vyškov – Topolany Rybníček Díky výstavbě dálnice D1 byly vybudovány obslužné komunikace, které poskytují možnost cyklistům jet bezpečně mimo silnici I/47. V úseku Topolany – Vyškov byl v rámci výstavby dálnice vybudován podjezd pod dálnicí, zbylou komunikaci vybudovalo místní ZD.

Vysvětlivky: Červená čára – víceúčelová komunikace označení značkou B11 Modrá čára – silnice


strana 26 z 48

3.1.4.4 Příklad cyklostezky Grymov – Přerov podél řeky Bečvy Investor jen město Přerov

Jedná se o upravenou polní cestu, která vede po levém břehu řeky Bečvy, od Přerova po grymovský most, vede katastrálním územím Přerov, Kozlovice, Grymov. Celková délka úseku je 5,112 km Náklady - investor stavby město Přerov I. část rok 2004 1,832 mil. Kč rok 2005 1,999 mil. Kč Skuteč.náklady v 2004-2005 3,832 mil. Kč II. část rok 2006 4,881 mil. Kč


strana 27 z 48

3.2 Modelový příklad pro cíl 1.2. 3.2.1 PODPORA VZNIKU BIKE & RIDE V UZLOVÝCH BODECH IDS V rámci základní dopravní obslužnosti je nutné sledovat dva základní parametry. Nejprve je nutné zajistit fyzickou dostupnost systému pro uživatele, tzn. je nutné do celého systému zahrnout i dopravu od domova k zastávce či stanici a nebo opačně od zastávky do cíle cesty uživatele. To lze zajistit jen vytvořením bezpečné, komfortní, přímé a plynulé pěší a cyklistické infrastruktury, která dovede uživatele k nástupním uzlům železniční dopravy. Za druhé je nutné zajistit přístupnost nástupišť a zejména možnost odstavování jízdních kol – systém BIKE & RIDE pro denní dojížďku. Tento typ návaznosti lze rozvíjet v podstatě všude dle místních podmínek, a to v těchto oblastech: železniční dopravy hromadné autobusové dopravy městské hromadné dopravy

obr. Asperes, T. (Hasselt University, Belgium), Bike & Ride Program Cologne (Germany),

Vazby na IDS jsou velmi dobře podchyceny např. v Jihomoravském kraji, kde se vychází z aktuálních podkladů odboru dopravy.


strana 28 z 48

3.3 Modelový příklad pro cíl 2.2. 3.3.1 PODPORA PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY SÍTĚ DÁLKOVÝCH CYKLOTRAS NA ÚZEMÍ KRAJE Středočeský kraj má od roku 2006 zpracovánu aktualizovanou verzi Návrhu páteřních cyklostezek na svém území. Jedná se dlouhodobou vizi směřování kraje v oblasti podpory realizace zejména cykloturistických stezek. V současné době se jedná především o cyklotrasy, které z velké části kopírují úseky mezinárodních cyklotras. Cílem Středočeského kraje je oddělit tyto trasy, v co možná maximální míře, od komunikací s automobilovým provozem a zajistit přitom propojení turisticky nejatraktivnějších oblastí kraje. Téměř veškerá finanční pomoc ze strany kraje směřuje na projekty, které jsou součástí těchto koridorů, případně umožňují jejich propojení. Hlavní formu podpory představuje pořizování vyhledávacích studií pro rozsáhlé úseky nebo přímo projektových dokumentací až do fáze územního rozhodnutí, resp. stavebního povolení. Jedná se buď o projekty, kde je zadavatelem zakázky kraj, který zde financuje celých 100% částky. Příprava a znění výzvy probíhá ve spolupráci s jednotlivými obcemi, sdruženími obcí či organizacemi CR. Například pro rok 2007 má kraj vyčleněn 1,5 mil. Kč na projektovou dokumentaci pro Vltavskou stezku. Druhou formu podpory představuje výběrové dotační řízení CR. V rámci vyhlášení každoročních grantů, předkládají subjekty žádosti o spolufinancování svých projektů. Opět se jedná o dokumentace k ÚR či SP. Výše krajského spolufinancování může dosahovat až 70%. Středočeský kraj si plně uvědomuje finanční náročnost, která stojí před jednotlivými obcemi a regiony v oblasti projektů cyklostezek. Právě proto se je kraj snaží finančně podporovat v prvních fázích, jakými jsou výše uvedené nezbytné projektové dokumentace. Jejich pořízení je podmínkou pro čerpání peněz ze Strukturálních fondů EU. Zdroje, jež je možné získat prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy v nadcházejícím programovacím období, jsou tedy z pohledu kraje naprosto rozhodující.


strana 29 z 48

3.3.2 FINANČNÍ

PODPORA VÝSTAVBY A ÚDRŽBY CYKLISTICKÝCH STEZEK NA DÁLKOVÝCH CYKLOTRASÁCH

Pro toto opatření se prezentují dva modelové příklady, kdy jsou zajištěny finance z krajského rozpočtu na výstavbu cyklistických stezek v koridoru dálkových cyklotras.

3.3.2.1 Cyklostezka Ohře Karlovarský kraj

a

Finanční podpora budování cyklistické infrastruktury je uskutečňována v několika oblastech. Z rozpočtu Karlovarského kraje – odboru regionálního rozvoje – je v rámci dotačního titulu „Podpora rozvoje cyklistické infrastruktury v Karlovarském kraji“ poskytována podpora obcím a mikroregionům. Podporovány jsou zejména aktivity vedoucí k vypracování studií, rozvojových dokumentů a projektových dokumentací k územnímu a stavebnímu řízení, projektové dokumentace pro značení tras, budování nových cyklistických komunikací a doprovodné infrastruktury, budování areálů pro netradiční formy cykloturistiky neboli tzv. „adrenalinové cykloprodukty“. Na základě pravidel PZ č.03/2005 byly v roce 2005 a v roce 2006 poskytnuty příspěvky městům a obcím či jejich příspěvkovým organizacím ve výši 10 mil. Kč. Rok 2005 Město Cheb 1 912 000,00 Kč Město Kynšperk nad Ohří 4 432 000,00 Kč Město Sokolov 600 000,00 Kč --------------------------------------------------------------------------------------------------------Rok 2006 Město Cheb 840 000,00 Kč Město Loket nad Ohří 600 000,00 Kč Město Karlovy Vary 967 000,00 Kč Město Teplá 200 000,00 Kč Obec Královské Poříčí 100 000,00 Kč Lázeňské lesy Karlovy Vary 280 000,00 Kč Celkem 9 931 000,00 Kč V rámci schváleného rozpočtu Karlovarského kraje pro tento dotační titul v letech 2005 a 2006 ve výši 10 000 000,- Kč, tak bylo poskytnuto 9 931 000,- Kč což je 99,31 %.


strana 30 z 48

3.3.2.2 Víceúčelové komunikace údolím Tiché Orlice a Třebovou, Pardubický kraj V následující části jsou popsány projekty, které byly na území Pardubického kraje již realizovány nebo se právě realizují a také záměry, které souvisejí s podporou rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky. Největším doposud realizovanou akcí výstavby víceúčelových cyklokomunikací je projekt „Cyklostezka údolím řeky Tiché Orlice a Třebovky“, který je součástí projektu Aktivní turistika na Orlickotřebovsku.

Projekt jako první v České republice obdržel dotaci na výstavbu cyklostezek ze strukturálních fondů EU. Hlavním cílem projektu je vytvořit na Orlicko-Třebovsku unikátní infrastrukturu pro rozvoj aktivních pobytů a rekreace, zejména pro cykloturistiku a kolečkové bruslení, a to údolím meandrujících řek a prokázat celospolečenskou návratnost podobných investic. Stejně důležitým cílem je propojit města a obce regionu (Ústí nad Orlicí, Letohrad, Česká Třebová, Choceň) – tj. spádové území s 63,5 tis. obyvateli - cyklostezkami pro bezpečnou cyklodopravu občanů nejen za běžnými záležitostmi (viz příloha). Celková předpokládaná délka realizovaných cyklokomunikací bude 39,9 km, při celkových nákladech 113 mil. Kč (přičemž dotace z evropských a státních fondů je ve výši 65 mil. Kč a podpora Pardubického kraje ve výši 7,7 mil. Kč). V současné době je budován úsek Ústí nad Orlicí – Letohrad, který bude dokončen v druhé polovině roku 2007.


strana 31 z 48

3.4 Modelový příklad pro cíl 2.4. 3.4.1 CYKLOBUSY Co je cyklobus? Speciálně upravený autobus pro přepravu kol. Obvykle je v autobusu oddělený prostor pro zavěšení až 25 kol a místa pro cestující. Někdy se setkáte i s normálním autobusem, ke kterému je připojený vlek pro kola. Kapacita těchto spojů je samozřejmě vyšší. Cyklobusy slouží pro přepravu cyklistů (ale i pěších) do těch nejhezčích míst bez toho, aby museli předtím vyšlapat kopec nebo se proplétat po frekventovaných silnicích. Cyklobusy jsou většinou finančně podporovány ze strany krajských samospráv. Kde se můžeme s cyklobusy setkat? Zatím nejrozsáhlejší síť této přepravy je v jižních Čechách a okolí Šumavy, cyklobusy jezdí na Brdy, do Orlických, Jizerských, Krušných či Železných hor, do Beskyd a podobně. Příklad - Dopravní systém CYKLOTRANS ideální partner pro cykloturisty i pěší turisty Jihočeský dopravní systém CYKLOTRANS je významnou službou všem turistům, cykloturistům i široké veřejnosti. V době letní sezóny (od 16.6. do 30.9.) pokrývá téměř celý Jihočeský kraj dostatečně hustým a rozsáhlým systémem pravidelných autobusových linek a svým pasažérům vytváří ideální možnost snadného a levného pohybu v zájmové oblasti naprosto nezávisle na osobním automobilu. Jednotlivé spoje uvnitř systému spolu komunikují, umožňují vzájemný přestup mezi linkami a dopravní systém jako celek externě spolupracuje se systémy sousedními, ať už s vlakovými spoji ČD, dopravním systémem NP Šumava provozovaným v západočeské části Šumavy nebo lokálními dopravci včetně lanovek a lodní dopravy. DS CYKLOTRANS je tvořen šesti linkami víkendovými (červená, modrá, zelená, žlutá, vltavská, novohradská) a čtyřmi linkami „všednodenními“ (šedá, zelená, vltavská, novohradská). Provozovatelem DS je dopravní společnost ČSAD JIHOTRANS, a.s. České Budějovice, partnerem je Jihočeský kraj.

3.4.2 CYKLISTIKA A VAZBA NA IDS (CYKLOTURISTIKA) Základní informace k nabídce ČD http://www.cd.cz/index.php?action=section&id=128.


je

možné

nalézt

na

strana 32 z 48

3.5 Modelové příklady pro cíl 3.1. 3.5.1 PŘÍKLADY SČÍTÁNÍ CYKLISTŮ (SMĚR BŘECLAV – POŠTORNÁ)

Průběh intenzit cyklistické dopravy - pracovní den (směr 1)

MUŽI

ŽENY

CELKEM

175 150

143 134

130 116 108

100

87 76

75

69 52

52 42

40 33 13

19

24 18

20 16

21 14

31

26

71

57

83 68 59

56 45

40

35

40

4142

43

57 37

29

21

16 10

20 000

Časové intervaly


strana 33 z 48

18:00 - 18:30

17:30 - 18:00

17:00 - 17:30

16:30 - 17:00

16:00 - 16:30

15:30 - 16:00

15:00 - 15:30

14:30 - 15:00

14:00 - 14:30

13:30 - 14:00

13:00 - 13:30

12:30 - 13:00

12:00 - 12:30

11:30 - 12:00

11:00 - 11:30

08:00 - 08:30

07:30 - 08:00

07:00 - 07:30

06:30 - 07:00

06:00 - 06:30

05:30 - 06:00

10:30 - 11:00

000 000 000 000 000 000 000 000 000

0

10:00 - 10:30

25

36

09:30 - 10:00

50

58

73

102

18:30 - 19:00

53

09:00 - 09:30

Počet cyklistů

125

3.5.2 CYKLOSTEZKY PLÁNOVANÉ (UR, SP) – PŘÍKLAD DATABÁZE Z JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Typ plánované komunikace Délka úseku [m]: včetně šířky (v m): Konec úseku: • stezka pro cyklisty – C8 • obec (ulice) • stezka pro chodce a cyklisty • místo nebo objekt se sloučeným provozem – C9 • konec katastru obce • stezka pro chodce a cyklisty Realizovan plánovaný ý s rozděleným provozem – C10 • cyklistický pruh – V14

Umístění komunikace pro cyklisty: Začátek úseku: • začátek katastru obce • obec (ulice) • místo nebo objekt

Újezd, odbočovací komunikace p.č. 113 a 117/3

Kunštát, p.č. 530, konec ulice Palacké u RD č.p. 399

C9 - 2,5m

0

Fáze přípravy včetně časového určení • • • •

územního rozhodnutí - ÚR stavebního povolení - SP ohlášení - OH v provozu - PROVOZ

Odhad nákladů [milióny Kč]

526

Pořízeno ÚR

2,2

10 mil. Kč

Blansko, nádraží ČAD

C8, C9 - 3m

0

2052

19.4.2007 vydáno územní rozhodnutí SP – předpoklad do 30.8.2007 část Poříčí (levý břeh Svitavy)– zahájeno ÚŘ

Hodonín

Rohatec

C8 – 3m (koridor Moravské stezky)

0

1650 m

ÚR – do 11 / 2007, SP 02/2008

5 mil

Hodonín

Dubňany

C8 – 3m

0

4450 m

ÚR – do 11/2007, SP 02/2008

12 mil

Hodonín

Dolní Bojanovice

C8 – 3m

0

3000 m

ÚR – do 09 / 2007, SP 02/2008

13 mil

Hodonín

Lužice

C8 – 3m

0

1700 m

ÚR – do 11 / 2007, SP 02/2008

6 mil

Hodonín

Ratíškovice

C8 – 3m

0

4900 m

ÚR – do 11 / 2007, SP 02/2008

15 mil

Dolní Bojanovice

Starý Poddvorov

C8 – 3m

0

3000 m

ÚR – do 11 / 2007, SP 02 / 2008

13 mil

Letovice, U koupaliště

Letovice, Kladoruby

C8 – 3,5m

0

1,4

Zařazeno v projektovém inkubátoru Plánovaná realizace v r 2008

2,2

Blansko, severní Sportovního ostrova

cíp

K daným úsekům je nutné ještě připočítat lokální úseky v koridoru trasy: • Brno – Vídeň a podél Baťova kanálu Zpracoval: CDV,v.v.i.

strana 34 z 48

Dolní Bojanovice

Josefov

C8 – 3m

0

1950 m

ÚR – do 11 / 2007, SP 02 / 2008

8,5 mil

Josefov

Prušánky

C8 – 3m

0

1600 m

ÚR – do 11 / 2007, SP 02 / 2008

4,8 mil

Nový Podvorov

Starý Poddvorov

C8 – 3m

MVStrasPodluží

0

3000 m

ÚR – do 11 / 2007, SP 02 / 2008

12 mil

Kuřim

Malhostovice

C9 - 2,5m

---

0

1700

Zpracovává se projekt

3

C8 – 3m

Při silnici III/4994

0

3200

ÚR – 1. etapa na úsek „C“ délky 616,5m – 5/2007, realizace 2008

12

Veselí nad Moravou – ul. Blatnice pod Sv. C8 – 3m Dvořákova Antonínkem – hr. katastru

Při silnici I/54

0

3355

Dokumentace pro ÚŘ, nedořešené majetkoprávní vztahy, realizace 2010

13

Veselí nad Moravou – ul. Moravský Písek – hranice C8 – 3m Zámecká katastru

Při silnici I/54

0

2200

Trasa cyklostezky situována v ÚPM a majetkoprávně vypořádána realizace 2009

10

Veselí nad Moravou – Vnorovy – hranice katastru C8 – 3m (koridor Moravské stezky) přístaviště TIRC

Podél kanálu

0

3000

Dokumentace pro ÚŔ Realizace 2010

10

Veselí nad Moravou – ul. Kozojídky Kolárova katastru

Šlapanice

-

hranice

C9 - 2,5m

---

0

?

Pořízena dokumentace pro ÚR

?

Pasohlávky – C10 kolem Pasohlávky ATC Merkur Horní Novomlýnské nádrže

C10 – 3 m

4

-

2,5-3 m

SP – 12/2006

Cca 4 mil. Kč

Viničné Šumice

Kovalovice

C9

700

příprava dokumentace pro ÚR

Viničné Šumice

Pozořice

C9

5137

600


Tvarožná

Sivice

C9

5131

900


Kovalovice

Sivice

C9

-

2000


Podolí

Zukalův mlýn

C8

5138

600


Rousínov

Královopolské Vážany

Konstrukce živičná C9

0

790

Dokumentace pro ÚŘ 06/2007

2,5

U Kapličky

Čechyně

Zámková dlažba, živice C9

0

520

Stavební povolení vydáno

1,5

Kanice, hotel Velká Klajdovka

Ochoz, vod nad benz. stanicí

C9 - 2,5m

---

0

3.800

ÚR

4,000

Bílovice n.Sv., Sokolovna

Ochoz u B., hřbitov

Kombinace V14 a C9, Oboustranně i po jedné straně státní silnice, popř.mimo silnici

_

0

8,000

V r.2007 bude zahájena projektová činnost

8,000


Bedřichovice

Baťova

--

strana 35 z 48

3.5.3

CYKLOSTEZKY PLÁNOVANÉ (VÝHLED, NÁMĚT) - – PŘÍKLAD DATABÁZE Z JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Začátek úseku: • začátek katastru obce • obec (ulice) • místo nebo objekt

Typ plánované komunikace Indentifikace úseků Délka úseku [m]: včetně šířky (v m): • stezka pro cyklisty – C8 Konec úseku: • stezka pro chodce a cyklisty • obec (ulice) se sloučeným provozem – C9 Součást • místo nebo objekt • stezka pro chodce a cyklisty cyklotrasy č. • konec katastru obce realizovaný plánovaný s rozděleným provozem – C10 • cyklistický pruh – V14

Kunštát,

Kunštát, kolem zámku

Umístění komunikace pro cyklisty:

Kunštát u komunikace v Kunštátě

Hliníky Rudka u hotelu Rudka

C9 -

---

C9

• • • •

územního rozhodnutí - ÚR stavebního povolení - SP ohlášení - OH v provozu – PROVOZ

Odhad nákladů [milióny Kč]

0

600

Výhled

2,4

0

1200

Výhled

4,8

cca 6km, vazba na cyklotrasy na Sp. ostrově

zatím ve fázi záměru, nutno jednat i s dotčenými obcemi, předpokládáme realizaci 2010-2011, pravděpodobně etapový projekt

30

0

380m

ve fázi záměru, nyní zdevastovaná cesta, dojde k odklonu cyklistické dopravy z krajské vozovky

1,8

DÚR ???

Viz. příloha č.9

Blansko (zámek)

Zámek Rájec-Jestřebí

C9 – 3m

5117, či atraktivní rozšíření

Blansko ČS Obůrka

požární nádrž Těchov

C9 - 3m

větev k 5116

Hodonín

Veselí n. Moravou

C8 – 3m (koridor Moravské stezky)) – také viz. příloha č.9

0

20-30 000 m

Hodonín – bří Čapků

Hodonín – Lípa

C8 – 3m

0

400 m

1,6

Hodonín – Žižkova

Hodonín – M.Benky

C8 – 3m

0

350 m

1,6

Brno-Mokrá Hora

Vev. Bitýška

C9 – 2,5 m

0

20000


její

Fáze přípravy včetně časového určení

0

strana 36 z 48

Příprava projektu

50

Kuřim-ulice Zahradní

Kuřim-TOS,TYCO,PREFA

C8 – 2 m

0

2000

Oslavany

Ivančice , Letkovice

C9 – 3,5m

Ivančice

Ivančický viadukt

C9 – 3,5m

Ivančice, Letkovice

Ivančice ČD

V14

Ivančický viadukt

Nové Bránice

C9

5170

0

3400m

13,6

403

0

4000m

16

0

1500m

6

0

3000m

12

Ostrov – hřbitov

Ostrov - u rybníka

V 14, C9

5

0

900

studie 900m – 2009

Ostrov – hřbitov

Ostrov – u kapličky

V 14

5

0

1850

- 2012

Boskovice/za nemocnicí

Boskovice – místní část C10 – 4 m, event. V14 Mladkov

5143

0

2000

----

7

Boskovice ul Květná

Boskovice - Doubravy

5028

0

1000

----

4

Chrudichromy

Boskovice – místní část C10 – 4 m, event. V14 Mladkov

5201

0

1000

----

4

403

C9, event C10

Příprava studie

5

2,7 4

V současné době zajišťujeme projektanta na zpracování cyklostezky V. Bílovice – Podivín Šlapanice

Jiříkovice

C9

Šlapanice

Ponětovice

C9

Šlapanice

Kobylnice

Šlapanice

Sokolnice

Šlapanice

Šlapanice - Žuráň

Šlapanice

Brno

Ivaň

Pasohlávky

C8

Pasohlávky

Brod nad Dyjí

C8

Rudé armády

Sušilovo nám.

Sušilovo nám.

U kapličky


Navázat brněnské cyklostezky 4

na

-

4,5 km

Studie

18

-

4 km

Studie

16

Zámková dlažba, živice,

515

800

PROVOZ Kolaudace 12.06. +studie

3,2

Zámková dlažba, živice

95

500

PROVOZ Kolaudace 12.06. + studie

2

4

strana 37 z 48

Habrovanská

Habrovanská


210

Královopolské Vážany

Vítovice


0

Slavíkovice

Rousínovec kolem ČOV

Rousínovec

U kapličky

U kapličky

Čechyně, kolem vody

Rousínov

PROVOZ Kolaudace 12.06. 840

Studie

3,6


500

Studie

2

Konstrukce mlatová

1500

Studie

6

Konstrukce mlatová

1800

Studie

7,2

Komořany, Tučapy

Cyklo pás živičný

1500

Projekt pro stavební povolení 08/2007

4,8

Rousínov

Velešovice

Konstrukce mlatová

Tišnov (Ostrovec)

Předklášteří

0

900

- řeší se pozemkově

3,6

Tišnov (Trmačov)

Štěpánovice

0

510

- zpracována studie

2

Drnhloec – ul. Dyjská

Drnhloec – ul. Lidická

C10 – 2,0 m

0

2500

Návrh

10

Drnhloec – ul. Husova

Drnhloec – ul. Husova

C10 – 2,0 m

0

2000

Návrh

8

C10 – 1,5 m

0

2000

Návrh

8

0

3

Drnhloec Wolkerova

–

ul. Drnhloec Wolkerova

Bílovice n/S

Brno - Obřany

Komořany

–

ul.

C8 – 2,5 m

Studie

Jantarová steska

Poznámka: Začátek a konec úseku neoznačujte místními názvy, ale jen názvy, jež jsou identifikovatelné dle základních mapových podkladů Hevlín: • Cyklotrasa č. 4 – Brno-Vídeň, délka 4400 m, potřeba opravy povrchu (součást trasy Brno – Vídeň) • Cyklotrasa č. 48 – délka 7720 m , potřeba opravy povrchu (součást trasy Greenways Praha – Vídeň)


strana 38 z 48

6

Další plánované cyklostezky: Znojmo: 1) Cyklostezka pro pěší a cyklisty podél ulice Brněnská Začátek: ul. Brněnská, k.ú.: Znojmo-město, u Intersparu, Konec: ul. Brněnská, k.ú.: Dobšice, Typ plánované komunikace: C9 -3m, Délka úseku: realizovaný- 0, plánovaný – 1228 m, Fáze přípravy: PD – probíhá příprava pro vydání ÚR a SP, Odhad nákladů: 7,5 mil. Kč 2) Cyklostezka na ul. Vídeňská Začátek: ul. Vídeňská ČS Shell, k.ú.: Znojmo-město, Konec: ul. Vídeňská, k.ú.: Znojmo-město, Typ plánované komunikace: C8 –proměnná 2-2,5 m, Délka úseku: realizovaný- 0, plánovaný – 427 m, Fáze přípravy: PD – probíhá příprava pro vydání SP, Odhad nákladů: 1,5 mil. Kč 3) Cyklostezka Dyjská – Koželužská – kolem řeky Dyje – Loucká Začátek: Dyjská - Koželužská, k.ú.: Znojmo-město, Konec: ul. Loucká, k.ú.: Znojmo-Louka, Typ plánované komunikace: C9 –proměnná 2-3 m, Délka úseku: realizovaný- 0, plánovaný – 1175 m, Fáze přípravy: SP do konce r. 2007, Odhad nákladů: 2,9 mil. Kč Slavkov: Napojení na hlavní trasu cyklostezky Brno-Víden je navrženo u "Rebešovického lesíka" a dále pokracuje pres stávající polní cesty a zpevnené komunikace do centra obce k železnicnímu nádraží. U tohoto nádraží byla vybudována v minulosti cyklodopocívka. Spojení cyklostezky s vlakovým nádražím umožI další propojení cyklotras brnenské aglomerace s využitím integrovaného dopravního systému. Ivaň Studie budoucí dálnice Brno-Vídeň zahrnuje komunikaci III.třídy Ivaň – Pasohlávky jako dálniční přivaděč s cyklostezkou. Komunikaci používají rovněž chodci na autobusovou zastávku Pasohlávky-Ivaň-rozcestí při dojíždění do Mikulova nebo Pohořelic. Bylo by vhodné zvážit vybudování cyklostezky souběžně s komunikací Ivaň – Pasohlávky.

Louka Výbudování cyklostezky mezi obcemi Lipov – Louka .Ochrana cyklistů před zvýšeným pohybem motorových vozidel po silnici III třídy. Zvýšený pohyb cyklistů během školniho roku /žáci z Louky navštěvující ZŠ Lipov/ Obec Perná Velmi citelně chybí bezpečné propojení cyklotrasy, která vede z Mikulova přes Klentnici a Pernou, Spálenou Hospodu a dále na Horní Věstonice směrem na Lednici, s cyklotrasou, která vede z Ivaně přes Pasohlávky (dálková trasa Brno-Vídeň). Z praktických zkušeností víme, že mnoho turistů se pohybuje od Pasohlávek, případně od kempu Merkur u Pasohlávek podél stávající silnice R52 ve směru Perná-Spálená Hospoda a dále na Horní Věstonice a Lednici, přičemž přes hráz nádrže Nové Mlýny až po Spálenou Hospodu jezdí tito cyklisté po krajnici stávající silnice za plného autoprovozu. (někteří využívají na části této trasy asfaltovou obslužnou komunikaci vedoucí od Spálené Hospody a končící v poli ještě před hrází


strana 39 z 48

vodního díla Nové Mlýny, takže nejkritičtější úsek po hrázi ani takto není vyřešen.) Už došlo k několika smrtelným nehodám, tento stav je naprosto neúnosný, je třeba jej velmi urychleně řešit už nyní a následně i v návaznosti na plánovanou výstavbu nové rychlostní komunikace R 52. V návaznosti na plány této nové rychlostní komunikace jednáme s projektanty, aby návrh této cyklotrasy byl do projektu začleněn. Za katastrální území Perná zasílám v příloze aktuální návrh návaznosti z Horních Věstonic vedle R 52 směrem k Pasohlávkám – viz světle modrá silná čára. Přes další kú. by měly v brzké době návrh zpracovat sousední obce, případně ve spolupráci JmK – s Vámi. Cyklostezka mikroregionu Mezihoří – zvýšení bezpečnosti bezmotorové dopravy území: Jedná se o zajištění bezpečného komunikačního propojení mezi obcemi sousedícími s komunikací I.třídy – E50. Stávající situace (přetížení provozem motorových vozidel) neumožňuje bezpečné užívání komunikace bezmotorovým dopravním prostředkem (na kole). Navrhujeme realizovat novou cyklostezku směrem z Nevojic do Brankovice a Kožušic (vč.pěší lávky přes komunikaci E50 v Nevojicích) která je plánovaná ve schválené a již realizované rozvojové strategii území SO Mezihoří.


strana 40 z 48

3.6 Modelové příklady - typů komunikací na cyklotrasách V úvodu je nutné říci, že jde především o hledání bezpečných cyklotras, které mohou sloužit jak k dopravní funkci (základní obslužnost území na kole jak v obci, tak i spojení mezi obcemi v rámci denních cest do práce, do škol, za nákupy), tak pro naše volnočasové aktivity, či pro tvorbu produktů cestovního ruchu, konkrétně pak cykloturistiky. Vzhledem k variabilitě možností při užití různých prvků a projekčních principů je ve velké míře konkrétní stavební řešení dáno dopravně-inženýrskou a projekční zkušeností, citem a podrobnějšími znalostmi vazeb mezi stavebním a dopravně-provozním uspořádáním komunikace a bezpečnosti na ní. Velký vliv na konkrétní návrh má též přítomnost a uspořádání inženýrských sítí v místě a okolí komunikace. Níže jsou pak uvedeny okruhy možností stavebních prvků TYP 1 – Místní komunikace jako „Cyklostezka“

Při realizaci bezpečné cyklotrasy se preferuje výstavbu či údržbu cyklostezky (označena dopravním značením C8, C9, C10 a IP20). Komunikace mohou být jak zpevněné, tak nezpevněné. A. Stezky pro cyklisty

Prostějov – Smržice

Cyklostezka Ohře – Královské Poříčí – Loket

B. Stezky pro chodce a cyklisty s rozděleným provozem

Ostrava


Přerov – Kozlovice

strana 41 z 48

C. Stezky pro chodce a cyklisty se sloučeným provozem

Moravská cyklostezka – Ostrožská Nová Ves

Cyklostezka podél silnice II. třídy u Těšetic

D. Vyhrazené jízdní pruhy pro cyklisty (v hlavním dopravním prostoru)

Poznámka: V tomto případě se nejedná o samostatnou místní komunikaci, ale o jízdní pruh, který je součástí dané komunikace (v našem případě silnice I. a II.třídy). V kontextu daného materiálu je ale tento cyklistický prvek zařazen do tohoto typu.

Břeclav , jízdní pruh pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru Silnice I.třídy

Šumperk , jízdní pruh pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru Silnice II.třídy

TYP 2 – Místní komunikace Komunikace není prioritně budována ((rekonstruována) pro cyklistiku, ale její realizací dojde rovněž k vytvoření bezpečné cyklotrasy, Jedná se výstavbu nebo údržbu místní komunikace. V ideálním případě je tato komunikace vyhrazena jen pro bezmotorová vozidla (označena dopravním značením B11).


strana 42 z 48

Místní komunikace v Uherském Hradišti

Místní komunikace Kroměříž – Hulín

TYP 3 – Účelová komunikace/lesní a polní cesta

Komunikace není prioritně budována (rekonstruována) pro cyklistiku, ale její realizací dojde rovněž k vytvoření bezpečné cyklotrasy, Jedná se o výstavbu či údržbu stávajících účelových komunikací (polní a lesní cesty). Tyto komunikace nejsou označeny značkou C8 a C9. Komunikace mohou být jak zpevněné, tak nezpevněné.

Cyklotrasa č.5028 mezi Čechy pod Kosířem a Čellechovicemi na Hané

Cyklostezka Bečva – pozemkové úpravy (komunikace B11)

TYP 4 – Neznačené cesty, pěšiny, hipostezky, speciální trasy pro terénní cyklistiku Cyklotrasa buďe využívat stávající sítě cest. Na těchto trasách musí cyklista dbát na bezpečnost chodců, být k nim ohleduplný a dávat jim přednost, plynoucí z kodexu terénního cyklisty. Pokud se v určitých lokalitách rozhodne mikroregion, sdružení či podnikatel vybudovat speciální trasu pro terénní cyklistiku (překážky apod.), je nutné ji speciálně označit s varováním pro chodce, aby nedocházelo ke konfliktům a kolizím. Tyto trasy jsou známé zejména z USA, nebo ze Špičáku na Šumavě. Současně si dovolíme uvést, že budování přírodě blízkých cest budou předcházet úplně stejné problémy jako budování cyklostezek. Tím bude především předprojektová a projektová příprava a hlavně majetkové vypořádání pozemků. U některých vlastníků lesů to může být limitujícím faktorem výstavby až po její úplné znemožnění.


strana 43 z 48

Cyklotrasa č.5028 mezi Čechy pod Kosířem a Čellechovicemi na Hané


strana 44 z 48

4 Základní pojmy, použité zkratky, literatura 4.1 Přehled a výklad základních pojmů Prvních osm bodů vychází z Technických podmínek 179 „Navrhování komunikací pro cyklisty“ (1) Komunikace pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část, na které není zakázán provoz cyklistů. (2) Cyklistická trasa je pozemní komunikace upravena (dopravním značením případně i stavebně) pro provoz cyklistů v označeném směru. (3) Jízdní pruh pro cyklisty (někdy též pruh pro cyklisty) je část pozemní komunikace určena pro jeden jízdní proud cyklistů jedoucích za sebou. (4) Pás pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část, která je složena z jízdních pruhů pro cyklisty. (5) Pruh/pás pro chodce je část pozemní komunikace určené pro provoz chodců. (6) Společný pás pro provoz cyklistů a chodců je pozemní komunikace nebo její část určena pro společný provoz chodců a cyklistů. (7) Stezka pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část určena pro provoz cyklistů. Označuje se dopravní značkou č. C 8a „Stezka pro cyklisty“. (8) Stezka pro chodce a cyklisty je pozemní komunikace nebo její část určena pro provoz chodců a cyklistů. Označuje se: a) v případě společného pásu pro provoz chodců a cyklistů dopravní značkou č. C 9a „Stezka pro chodce a cyklisty", b) v případě odděleného pruhu/pásu pro chodce a pruhu/pásu pro cyklisty dopravní značkou č. C 10a „Stezka pro chodce a cyklisty“. Další názvosloví bylo vytvořeno pro potřeby tohoto materiálu: (9) Bezpečná cyklotrasa - s minimálním kontaktem motorové a nemotorové dopravy. (10) Dálková cyklotrasa k jejímu absolvování na kole je třeba pro netrénovanou osobu obvykle celodenního nebo vícedenního úsilí. (11) Mezinárodní/krajský cyklistický koridor je pruh území různé šířky, v němž bude v územní dokumentaci zakreslena definitivní schválená trasa krajské stezky. Koridor spojuje podél přímky nebo křivky dvě či více míst. (12) Páteřní krajská stezka je bezpečná cyklistická komunikace dálkového charakteru. (13) Zelené stezky/Greenways jsou stezky a koridory přinášející současně užitek životnímu prostředí a kvalitě života lidem v okolí. Jsou společným prostorem pro přírodu a nemotorovou dopravu ve městech i krajině. Využívají částečně nebo úplně nevyužívané dopravní linie, jako jsou opuštěné železnice, obslužné cesty podél kanálů a řek, lesní cesty, málo frekventované tiché silnice, poutní cesty a podobně. Tyto cesty jsou často základem pro další rozvoj území.


strana 45 z 48

4.2 Použité zkratky CDV ČD ČEMBA ČR EU CHKO JMK KČT MD MK MTB MZe NP NPP NPR OP ORP PPK PL PP PR SO SR SÚS

- Centrum dopravního výzkumu - České dráhy, a.s. - Česká Mountainbiková Asociace - Česká republika - Evropská unie - chráněná krajinná oblast - Jihomoravský kraj - Klub českých turistů - Ministerstvo dopravy - Místní komunikace - Mountainbike - Ministerstvo zemědělství - Národní park - národní přírodní památka - národní přírodní rezervace - ochranné pásmo - obec s rozšířenou působností - přírodní park - Polská republika - přírodní památka - přírodní rezervace - správní oblast - Slovenská republika - Správa a údržba silnic JMK

ÚK

- Účelová komunikace

ÚSES VKP

- územní systém ekologické stability - významný krajinný prvek

4.3 Přehled použitých zdrojů dat a pramenů, [1] MARTINEK, J. 21 Pilířů cyklistické infrastruktury, 2007, ISBN 978-80-86502-60-1 [2] KOHLOVÁ B.,FOLTÝNOVÁ H.: Do physical factors matter when choosing means of transport., Conference Proceedings from the European Transport Conference 2005, ISSN: 1 474-9122 [3] ČARSKÝ J., Survey of cyclist infrastructure users priorities, Silniční obzor 2005, str.35-41. [4] ČARSKÝ J., Cyclists and stand-by passengers at city transport stops mutual conflicts, Silniční obzor 2005, str.59-64. [5] ČARSKÝ J., Instalment of passenger and cyclist paths with a compound traffic criteria, Silniční obzor 2005, str.91-96. [6] MARTINEK J. National strategy for the developmenet of bicycle transportation in the Czech republic, Doprava, ISSN: 0012-5520, číslo svazku 47., číslo periodika v rámci svazku 06, strany 22-26. [7] MARTINEK J. National strategy for the developmenet of bicycle transportation in the Czech republic - Objectives, reality, prospectives, ISBN: 80-86502-24-4 (37 stran) [8] Cycling infrastructure design and urban public space, Arantxa Julien, 2003 [9] Policy, Planning and Design for Walking and Cycling: Consultation draft, Local Transport Note, 2004


strana 46 z 48

[10] Cycle-Friendly Infrastructure Guidelines for Planning and Design, www.thebikezone.org.uk Cycle network and route planning guide – New Zealand, 2004¨ [11] Sign up for the road, CROW 1996 [12] Bartoš, L. (EDIP s.r.o.): Technické podmínky TP 179 - „Navrhování komunikací pro cyklisty“, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-86502-57-1 [13] Martinek, J. (CDV): Plánování cyklistické infrastruktury – základní principy, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-8650257-1 [14] Martinek, J. (CDV): Přehled plánovacích prvků cyklistické infrastruktury, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-8650257-1 [15] Rozsypal, V. (EDIP s.r.o.): Cyklista na okružní křižovatce, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-86502-57-1 [16] Pehal, M. (Povodí Moravy): Správce vodního toku a cyklostezky, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-86502-57-1 [17] Sperat, Z. (ČVUT FS) Analýza podmínek pro cyklodpravu ve městě, zejména v křižovatkách, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-86502-57-1 [18] Bilová, M. (CDV) a kol. Využití Jednotné GIS databáze v praxi, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-86502-57-1 [19] Martinek, J. (CDV) a kol. Výzkumná zpráva – „Intermodalita cestujících s důrazem na propojenost mezi veřejnou a nemotorovou dopravou“ - souhrnné informace k začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-86502-57-1 [20] (ČD a.s.) Přeprava kol po železnici a půjčovna kol, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-86502-57-1 [21] ČD – půjčovny kol, tisková zpráva, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 17.5.2007, DVD-sborník příspěvků ISBN 978-80-86502-57-1


strana 47 z 48


strana 48 z 48

PROGRAM ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY; 1. NÁVRH OPATŘENÍ PRO PODPORU CYKLISTIKY 2. FINANCE 3. MODEOVÉ PŘÍKLADY

Recommend Documents