^4. nápisem francouzkým od prince a princezny Ipsylanti." Ostatní věnce čtou se

M 0 R AV SKÁ

Číslo 13.

Ročník

I.

S LOYAC.

Politický týdenník, věnovaný lidu, '

•

'

:

• -

.

.

:

.

.

.

.

^4

a zábavě poučení. jeho //&

..

Vychází v sobotu odpoledne. — Redakce a administrace: v Vli. Hradišti, Harianské iianivfití, čís. 137. — Předplatné Uh. Hradiště: celoročně 4 zl. 80 kr., poštou: Celoročně 5 zl. 30 kr., půlletně 3 zl. 70 kr., čtvrtletně 1 zl. 40 kr. pulletně 3 zl. 45 kr., čtvrtletně 1 zl. 30 kr., měsíčně 45 kr. — Jednot Sivá čísla prodávají se po ÍO kr. Inseráty účtuj i se co nejlevněji, dle zvláštní sazby, kteráž na požádání se zrišív. Ěžstkopisy se nevracejí; listy nevy placené se nepřijímají; reklamace, jež se nepečetí, se nefrankují. — Překlady-ii ^estavesaí inseratů obstará se zdarma.

V

Uh. Hradišti, dne

Z

Napajedel. (Pův. dopis.) [Pohřeb Bedřicha hraběte sobotu, Stockaua.] V dne 6. t. m. roznesla se o 11. hodině po městečku našem zpráva, že pan hrabě umřel. Z domů hraběcích a obecních vlály smu teční prapory. Zděšení bylo veliké, jak mezi hrab. úřednictvem, tak i ostatním obyvatel stvem. Tak náhlé smrti žádný se nenadál. Vše hrnulo se po dva dny do zámku pře svědčit! se o truchlivé zprávě té na vlastní

V

hodině doprovodil zemře lého veliký, u nás dosud nevídaný zástup lidu k místu odpočinutí věčného. Jelikož pohřbu tak velkolepého Napajedla ještě ne pamatují, stůjž zde o něm několik více slov, kteráž v úmyslu uctiti památku dobrotivého našeho pána tuto položena jsou. V™ cas po hřební přístup měli do zámku jen spolky a obřadech církevních deputace. Když po oči.

úterý o

1.

zpěvácký sbor zapěl velebný Bendlův zpěv: „Zavelel Pán a zhaslo světlo," nastalo lou čení s drahou mrtvolou a průvod hnul se jen zvolna ku předu. čele kříž, za ním školní

V

mládež

vedena sborem

učitelským,

zdejší

jeptišky, veškeré cechy, doputace veškerých obcí k panství náležejících, z nichž zvláště jmenujeme velmi četně zastoupenou obec

záhlinickou v kroji hanáckém, vedenou po slancem na zemském i říšském sněmu Frant.

Skopalíkem, zdejší spolek vojenských vyslou žilců s hudbou, čten.-záb. spolek s praporem,

zpěváci, důst. p. P. Igt. Sauer, s

kněžstvem veškerých

farář

patronatních

zdejší

osad

střídavě úředníci, jiných. Rakev nesli myslivci, dráhové, zdejší vojenští vysloužilci, hasiči, občané napajedelští, záhlinští v hale nách bílých a tlumáčovští v černých a zá stupcové ostatních obcí. Po obou stranách

i

rakve neseny věnce, jichž bylo daleko přes 30. Za rakví rödina a velmi četně zastou pená šlechta, z níž jmenujeme jen: hrabě Hanuš Wilczek, hraběnka Fünfkirchenova, hrabata Karel a František Sailern, hrabě Vrbna, Frant. Mikuláš Eszterházy, Rudolf Kinský, Lippe, Bercbtold, major hr. Auersperk, Stern berk mlad., baron Stillfried, ba ronka Stillfriedová, hrabě Mořic Strachvic, pán Alex. Baltazzi, hrabě Ant. Aponyi, hrabata Frant. a Pavel Eszterházy. Ze smu tečních účastníků stavu občanského jmenu

jeme presidenta

k.

krajského soudu, c. k. okresního hejtmana a jiné úřadnictvo z Uh. Hradiště, zdejšího okresního soudu a ber ního úřadu. Za průvodem šel pak lid. V kostele, do něhož mimo šlechty jen posledně jmenováni měli přístup, odbývaný smuteční služby boží a rakev pak nesena na hřbitov do rodinné hrobky, kdež uložena s dvěma věnci,

c.

V

dvěma dcerami.

Dopisy.

věnovanými manželkou Mechtyldou a

13. prosince

hrobce odpočívají: od r. 1824 hraběnka Terezia Kobenclová roz. Montelabate, od r. 1828 Klement hr. Kessel 1840. 11 letý hrabě Klement statt, od r. Kesselstatt, od 1865. Jiřík hrabě Stockau, otec Bedřichův, od r. 18T0 hraběnka Fran tiška Stockauová, manželka Jiříkova, od r. 1871. hraběnka Františka, dcera Jiříkova.

V

rozestaveny podle stěn v každém ohledu vzácné věnce. jiných především dva: věnec z

prostranné kapli

vesměs a Z mnoha fialek, macešek a kameHí s bílými širokými stuhami a věnec z konvalinek, stuhy tmavo modré. Oba tyto věnce došly z Vídně v bed nách, zapečetěných znakem vznešené rodiny panovnické. Stuhy bez nápisu. S nápisy (na stuhách) českými vidíme tu věnce „od obce napajedelské věnováno" „svému dobrodinci obec záhlenic-ká", „v hluboké úctě Večera z Tlumačova". Věnec s nápisem francouzkým od „prince a princezny Ipsylanti." Ostatní věnce čtou se česky následovně: úřadnictvo a služebnictvo (věnec to největší a nejvzácnější z ostatních), „Otto, Jiřík, Terezia" (sestra a bratři nebožtíkovi),

—

—

„Anna, Viktor", „Gustav, Anna", „Milému Františka", „švakrová Evelina", strýci,

„Svému milému

strýci, Františka, Zofia,

Ma

„Evžen Kinský, hrabě i hraběnka", „Alžběta i Rudolf Kinský", „Johana a Jin

tilda",

dřiška

Larišovi", „Jockeyklub", „Adalbert, Zinner", „Anna, Zofia, Ferdinand Traut-

šl.

mansdorfovi", „Rodina Proskovcova", zdejší spolek vojenských vysloužilců svému protek toru", „Vídeň", „Vídenští drožkaři" (prvně došlý věnec), „Svému milému otci Pavlína a Mořic", „Milému dědečkovi Pavlína a Ma ria (Eszterházy). Pod tolika a tak vzácnými věnci odpočívá tělo velikého dobrodince chu

diny zdejší, dobrého pána úřadníkův, milo vaného druha šlechty tam v tichém hrobě. Dřímej sladce! Když jsme ztratili Tebe

dobrý pane a oželeti musíme ztrátu Tvou, nuže věz, že jako jsme lnuli k Tobě, tak lnouti budeme k dobrotivé choti Tvé. —k. Z Vlachovic u Val. Klobúk. (Pův. dopis.)

Dne

30. listopadu t. r. doprovodili jsme za účastenství téměř celého okolí a všeho ob čanstva domácího dobrého našeho starostu

Josefa Raka

k poslednímu odpočinku. Zesnulý stal se, mohli bychom říci, obětí své horlivosti a svědomitosti u konání v úřadu jemu čestně občanstvem svěřeném. Nastudil se v obecním lese při rozdělování dříví, kdež dne 22. m. m. za tak krutých mrazů teh dejších až do noci pobyl, jen aby povinnosti, p.

čestným úřadem na něho vznešené,

Dne

na

dostál.

následkem tak prudkého nastuzení zesnul v Pánu, avšak předčasně, neboť byl teprvé 38 roků starý, otec

29. listopadu

čtyř

t.

r.

to

nezaopatřených dítek,

horlivý

a

y.'.'-j

1884. řádný manžel a statečný, rozšafný starosta obce. Všeobecné, bolestné účastenství věnuje se zde v celém okolí ze jména pozůstalé vdově a nezaopatřeným 10 z nichž let, sirotkům, jest nejstarší čtyřem nejmladší však u prsu mateřského. Bol i bída hrozí opuštěné rodině bez živitele a odporučujeme proto sirotky i truchlící vdovu všem lidumilům, slavným obecním úřadům a sl. záložnám celého kraje Uh.Hradišťského, aby přispěli k zmírnění bídy v rodině po zesnulém starostovi sice, avšak valašskému sedláčkovi, kterýž přece jen vždy chleba přikupovat! musí, má-li zač;

upřimný syn

vlasti,

zemák, udaří-li se. Veš keré milodary pro vdovu a sirotky adreso vány buiTtež na pana J. B. Taubera, správce nemá-li, je dobrý

i

školy ve Vrběticích u Vlachovic. dárcům tisíceronásobně!

A

nechtí k

nám

Bůh

oplatí

býti spravedlivými!

Člen obecního zastupitelstva král. města slováckého Uh. Hradiště p. Ant. Soják do volával se ve schůzi téhož zastupitelstva dne

spravedlivosti vůči českému obyvatelstvu Uh.-Hradišť skému. Za jaké příležitosti, pravíme na 7.

prosince

r.

1884.

Polovička přítomných členů místě jiném. obecního zastupitelstva pravila rozhodně: Nechceme býti spravedlivými a hlava slováckého tohoto města potvrdila do dvojice: My nechceme v a nebudeme spra

—

Čechům. vedlivými vůči Vám Příležitostně slavnostního otevření ná rodního divadla v Brně pravil vůdce národa českého p. dr. Fr. L. Rieger ve středisku a slavnostní za Čechů, nálady brněnských dojemné, chceme tvrditi, že přeje si, aby

Moravan dovedl

jak se říká, tak trochu náš ty Bože! Vždyť celá

si,

zasakrovat. lnu, Morava jest učiněné Uh. Hradiště a Uli. Hradiště v malém jest Morava ve velkém. Zasakrujte si, a sakrujte třeba pořád: Ná

rodní

a političtí

nebudou spravedlivými, chtí

a

sakrováním peklo

nepřátelé naši ne

k

národu

a

kdybychom

našemu samým

naplnili.

A mají příčinu! Proč ? No sakrů, ale národní hrdosti,

statečnosti

a

neoblomnosti nám

Ať se vůdce národa českého ne klame! Nikdy nebyli jsme, nerceme-li v je s

c

li

á z

í.

ve smýšlení už tak zotročeni, poníženi jako nyní! O slova, o moc slov se nám nikdy nejedná. Slov a moc slov máme skutků, skutků nám vždycky pohotově však schází. dnání, avšak

—

A

těchto žádá

si

lid

moravský, slovácký

náš zejména, vždy úsilovněji a

hlasitěji.

Co

pomohou nám ubohým Slovákům vznešené

2 návštěvy při slavnostních národních našich nám různá co pomohou vy příležitostech; znamenávání politických předáku našich při příležitostech různých; co pomohou nám při těch že příležitostech krásná a třeba moudrá slova jsou to pořád jenom slova; co po mohou nám deklamovánky a přednášky o

—

mírumilovné, vysoké politice, jejíž výsledky nevypočítal bys ani rovnicí o pěti neznámých; co pomohou nám otřepané věty o umírněnosti,

rozvážnosti živlů rozhodujících, když

Pane! zde hyneme, hyneme! Nás vácku má nepřítel na první ráně

Na

my

Slo a míří

11a

celém Slovácku nemáme české měšťanské školy! Na

velmi dobře.

ještě ani jedné celé Moravské Slováci nemáme ani jediné odborné, ať průmyslové, ať hospodářské, po-

kračovací nebo střední školy. Ani v jediném městě slováckém nemáme dosud školy ma

jediném městě slováckém ne můžeme domoci se kousku spravedlnosti k duševním zájmům českých Většin obyva teřské, ani v

telstva čítá

—

a tu se to tak

v těch

a

odvislých

zle,

tak

placených

bolestně listech,

kterak politika národnost naše pokračuje. Zanedbejte půdu, nestřežte kořen a kmen brzy Vám vyhyne. To no i

všecko, že předáci naši doznávají důvěry, že rozhodující kruhové doznávají uznání a zač, vždyť tomu lidu dosud vyznamenání ničehož se nedostalo, než zostřeného, vášni vějšího bezpráví se strany jeho národních a politických odpůrců, kteříž proti zákonu Bo žímu přirozenému a díky nerozhodnosti a ohledům jeho předáků, dnes ještě jsou v moci a dle učení je j i c h p ř e d c há z í p r á v o. Slibovali nám kdysi „milí" naši spolukrajani, že bičovati nás budou všemi a už slib tento svůj plní nyní na pruty nás na Slovácku, v městech, městečkách i všude, kam moc jejich sáhá. A odkud po moci ? Ze dobrotisko ten Moravan, ten chudák Slovák si má „tak trochu zasakrovat ?" Ne tento, poněvadž kleje on bez toho celý den na své pijavice a zhoubce, avšak rozhodní činitelové v politice a v zájmech národa českého na Moravě mají si „tak trochu za sakrovat" a pak jednat.

—

i

moc

—

—

Už nejednou

jsme na těchto místech, že na Moravě netřeba nikoho a nic poslovanšťovat vždyť Morava jest celá

—

vyvrátili

FEUILLETON. —k. V Onehdy

drahou.

Ve

jel

voze

mimochodem

ře

čeno nabitém, hádali se dva cestující. Prvý z nich byl z Vídně, druhý z Budapešti. Há

Němec

Maďarem (lépe: Němec s pomaďaronštěným Němcem) o „kulturu". Německé a maďarské bylince této říkáme my dal se tudíž

s

Slované vzdělanost- národa. Ze Slovanů „kul turu" jak německou, tak maďarskou známe nejlépe my Čechoslované a to v království Českém, na Moravě, ve Slezsku i bratři Slo váci v Horním Uhersku. Všem ratolestem těmto mohutné větve česko-slovanské dostalo se dobrodiní obou „kultur" v míře nejhojnější. Hádka Němce s Maďarem byla velmi živá. Známo přec, že Maďar, díky národní jeho stravě: paprice a špeku, krve jest ná ramně ohnivé. Mimo mne bylo ve voze ještě několik Slováčků v koutě schoulených, jež zdvořilý průvodčí vlaku (aby takhle u severní i

dráhy nebyl zdvořilý „konduktér" !) jen jakoby ze zvláštní milosti, že mohou vůbec také vla kem jeti, jednohov přes druhého tam byl „vyvzduchal". My Češi byli jsme od nepamětí skromnými, trpělivými a. hle! účinek toho nikterak nás neminul. Kopá do nás a otírá se o nás dnes kde komu jen pánbůh zdravý hnát a nevymáchanou hubu dal. Divno mně proto také bylo, že Němec -s Maďarem, o s v o u „kulturu" přece se há-

>—, avšak k spravedlivým

právům našim dopomozte nám. My vlastního domu páni pouze „po špičkách" smíme choditi, abychom vetřelého Michla s dlouhým

culíkem neprobudili z libého spánku, do nějž uspaly jej dřívější vlády z jeho krve násilím a surovým, v 19. století neslýchaným bez právím. My dějinní i přirození dědicové této krásné vlasti, tohoto moravské h o ráje za „druhou" národnost v zemi platiti

my „druhým" jazykem zemským máme; my v „druhé" zemské řeči

máme;

mluviti

u soudů a úřadů

máme

dati

—■

i

spravedlnost' a právo vari ďáble!!

hle-

Toť pravý paskvil na přirozené i Bohem dané zákony lidskosti. Nechceme nikoho otročit; Slovan byl vždy pohostinným; Čech byl od jakživa mírumilovným, bratrským a poskytneme proto sousedům svým Němcům

toho

tak nespravedli vým, tak bezohledným spůsobem v mrzký zisk a hanbu vlastního plemene až dosud byli využitkovali. Avšak „druhými" v řadě s nimi nebudeme a nechceme býti, 111 y přístřeší, kteréž

oni

chceme býti do m a. Třeba nám vykládati, co znamená, aby Cech na Moravě byl doma. K tomu tušíme

jsme do m

a

a

nedojde, abychom pojem domácnosti naší vysvětlovat! museli. K dosažení tohoto cíle není však zapo třebí, aby uměl Moravan „tak trochu si za sakrovat", jako spíše, aby místo v kap si zaťaté pěsti, místo sakrování jednal. O

—

Moudrému napověz Vůči možným lidem naivním podotýká

to zde jde !!!

!

!

me, že rozuměli jsme výroku p. dra. Riegra velmi dobře a slovíčkářům pouze patří opa trnost naše. Těch je 11a Moravě bohužel až

mnoho ....

Zprávy

politické.

Říšská. rada. Těžiště jednání posla necké sněmovny nalézá se dosud v klubech a v sněmovních výborech. Jinak jest roko vání v plné sněmovně mdlé a bez širší zají mavosti. V českém klubu podal v úterý posl.

Důricli petici hospodářského klubu v Plasech v příčině lcrise rolnické. Petice tato dala podnět k delšímu rokování o rolnických po-

jak jen

do Napajedel severní

třetí třídy,

— česká

dajíce, spílali podle

Uh. Hradišti, 12. pros. 1884.

jsem

slovanská

Němec

vůbec dovede

a

—

jedné noty a neomaleně,

jeli o

zkažený žák Maďar

nám Cechům

a

nemý lím* li se, ač také trochu německy umím a ke „vzdělaným" se počítám, že i nám pří tomným Slováčkům nepříliš lichotili. Bláhovci! Oni mysleli,

trpělivé

přes

že vylákají nás z mírumilovné, posice a že jim dáme tak něco

No kdyby mne Maďar

Němcem

rosekali, nepokazil bych dru. Riegrovi velkou akci. brvou mi dříví na hřbetě ani rubali, Kdyby s

nehnu, aby se snad v Pešti strhl z toho rá mus a p. dr. Rieger musel pak ještě jednou a po třetí zapřít Slováky! Ne, nikoliv! toho neučiním a kdybyv mně od nadávek, jimiž Němec mne co Ceclia v železničním voze zasypal, kdyby mne od bláta, jež „sličný"

Maďar

ze své široké torby

(huba

se

tomu

u nás říká) na mne vychrlil, sama žena ne schoulím se do koutka železnič poznala ního vozu ještě více a pokorně mlčím. dobře a to mlče mlčeti, jest ti, Vždyť

—

————

za naší „éry" (my vládneme

v

totiž)

hlavní ctno

níž cvičí se nyní naši páni poslancové a předáci až k slzám pohnutlivě, což chtěl

stí,

by potom ten Slováček v haleně aneb če cháček v zimníčku až po krk upnutém brou kat, když vynadá mu Němec nebo Maďar, kdekoliv se s ním jenom potká .... Jen tak dál, krajané, s politikou takovou vyhrajeme jistě celý zas „Mailand". Jen nechte si v českých krajinách, doma, od ci-

měrech v Cechách vůbec a

krisi

cukrovar-

nické zvláště. Debaty súčastnili se poslanci Hevera, hr. J. Clam, J ansa, Žák a j. Usnešeno, by se ve zvláštní schůzi klubovní jed nalo o krocích a prostředcích, jakých v této záležitosti je třeba.

Polský klub

v pondělí volbu odbýval do parlamentární komise. (Komise tato čítá 15 členů a řídi s dorozuměním předsednictví sněmovny práce této). Zvolení opět: Grocholski, Jaworski, Jiří kníže Czartoryski, dr.

Eusebius Czerkawski a Smarzewski.

Klub spojené levice vykonal v úterý volby do předsednictva. Dosavadní předsta venstvo bylo zase zvoleno a rozmnoženo o dva nové členy, Rechbauera a Plenera. O činnosti sněmovních výborů taktéž jen sporé zprávy docházejí.

Živnostenský výbor radil se v úterý o osnově zákona o pojišťování dělnictva proti

nehodám. Zpravodaj kníže Alois Lichtensí.vn prohlásil, že celkem se zákonem souhlasí.

Totéž pravili členové pravice, kdežto členové levice leccos proti osnově namítali. Vládní zástupce slíbil, že vláda podá osnovu zákona. 0

pokladnách pro nemocné, ale vyslovil se proti vybírání stálých příspěvků a poskyto

vání stálé podpory. Výbor pro mimořádná opatřeni radil se v úterní několikabodinné večerní schůzi o osnově zákona stran zastavení porot ve Vídni, Korneuburku a Novém vídeňském městě a usnesl se, že pro Vídeň a Korneuburk se zastavení porot prodlužuje; ale co se týče

Vídeňského nového města, ponecháno vládě, aby,

V

čeho potřebí, učinila

cestou

nařízení.

podá osnovu zákona proti anarchistickým snahám a proti zneužívání třaskavín. Až tento zákon nabude platnosti, teprvé potom bude moci upustiti od výminečných opatření. Výbor rozpočtový a železniční odbývaly téže schůzi ohlásila vláda, že

schůzi svou ve.středu. Ve výboru železničním jednalo se o sestátnění dráhy Albrechtovy 1 byla předloha přijata v témže znění, na jakém se usnesla panská sněmovna. Delší rokování rozpředlo se o žádosti vlády, aby zákon o místních dráhách byl prodloužen. Na konec přijat návrh hr. Deyma, aby se s celou záležitostí vyčkalo, až vláda zodpoví dotaz podaný Neuwirthem o udělení koncesse zinců, kteříž přišli a zaplavili náš ten kraj, z mízy a kteříž, ho vyssáli vyssávše ho, aby

zase jej opustí, vynadat, se pošpínit, avšak pro bůh! ani necekejte !! Vy Slováci! Noste krvavě své vydělané peníze cizácké, němčourské dráze a proste ji jpště, aby za drahý, Český peníz milostivě Vás svezla a za týž peníz nechte si od nějakého vídeňského arcikrobiána hezky a podle noty vynadat avšak opětně probůh ani necekejte!!

—

Jak pak by k

šmok, cizák, jenž

z

tomu takový německý

Vašich českých

peněz zaplativše drahý

a tyje, přišel, abyste, dopravní poplatek a strčivše nadávky a lirubství jeho poníženě pod halenu, chtěli si snad potom broukat někde! To by tak hrálo! Nevíte, že od toho záleží úspěch celé české politiky, že my máme býti kovadlinou a nepřátelé naši kladivem. A potom ještě hlesněte, když ucítíte pojednou to kladivo nic více, budiž na hřbetě. Pán Bůh zaplať Vaše řeč a přistrčte - - souseda. jednom městě v Čechách, v Ustí nad žije

—

V

Labem, bývalém to hlavním

sídle staročeských „milí" naši krajané

hrdinů, vedrali se onehdy němečtí do místností české Besedy náspím

a.

rozehnavše členstvo, nenáviděné ty Cechy, rozbili a potřeli kde co jen na stěně a zemi

A vidíte

mají pokoj. A proto ani muk! Když onehdy horvátský biskup, Strossnárodu svému milovanému statečných mayer, Horvátů daroval a zasvětil velkolepou obra zárnu, budoucí to zdroj a pramen výtvarného umění horvátského, křičeli Maďaři, jako pobylo.

3

ke stavbě dráhy se Sv. Ilypolita do Tullnu Länderbance. Výbor rozpočtový zabýval se jen nepatrnostmi. Oprava velebního řádu. Vídeňské listy, oznamují, že prý vláda hodlá .navi-huouti v tom smyslu, řádu volebního nejen opravu ie mají se vřaditi předměstí vídeňská do skupiny městské, nýbrž i provésti nové roz v Cechách. O dělení volebních okresů -

—

Moravě opět

nečiní se zmínky. 0 korunovaci české se nyní velmi mno ho mluví a fakciosové se jí lekají. Nejnověji sděluje se moskevskému „Kurieru" z Vídně z pramene prý zcela spolehlivého, že zástup cové české šlechty dohodli se a ujednali s vládou, že korunovace císaře Františka Josefa za krále českého odbývati se bude napřesrok. Den slavnosti té nebyl dosud

ustanoven.

Bedřiph hrabě Stockau (štokau), pán na Napajedlích, Tlumačově, Záhlinicích, Otroko vicích, Ilalenkovicích, Jankovicích, Košíkách, Ivudlovicích, Kvítkovicích, Sazovicích, Spytinově, Sušicích, Sarovech, Topolném a Zutavech

zemřel v Napajedlích o 11. hodině dopolední 6. dne t. m. 1884, třetího dne své churavosti následkem zachlazení. Narozen v Napajedlích 28. ledna 1832, byl syn Jiříka hrab. Stockaua

manželky jeho Františky hraběnky (kom-

tesy) Fiinfkirchenové. Bedřich pojav r. 1857 k manželství Mechtvldu hraběnku Chorinskou,

svobodnou paní z Ledské, přejal po smrti otcově r. 1865 panství napajedelslcé. Bratři nebožtíkovi jsou Jiřík (na zámku Sonnberk v Doln. .Rakousích), Otto (žije v Anglii) a sestry hraběnky Terezia, Maria, Žofia a EveJína. Zemřelý hrabě Bedřich měl dvě dcery: hraběnku Pavlínu (r. 1881 provdána za hra běte Eszterházyho) a Marii (provdána t. r. za pána Alex. Baltazziho). Očekává se, že bratr

nebožtíkův, Jiřík, panství převezme což pouze zaznamenáváme. Obecni zastupitelstvo král. města Uh. Hradiště odbývalo dne 6. prosince t. r. svou řádnou schůzi za předsednictví měšťanosty p. Protzkara. S předsedajícím přítomno bylo sedlí:

Sesaďte ho! A vidíte Jediná radost' z takového chrab

Ukřižujte ho to!

prošlo jim rého vedení-si

!

Maďarů zbyla nám

ta,

že

nemohli, totiž Maďaři, biskupem národu da rovanou obrazárnu ukrást a okrást, jak ukradli a okradli „Matici Slovenskou" o 75.000 zlatých jmění. A opět proto, jen

žádné přenáhlení, hezky

tiše,

nekazila.

aby

se

akce

Jediné jest nám divné, proč p. dr. Rieger sám nemlčel a zapíral už po druhé před celým světem naše podtatranské bratry Slo váky. Vždyť jest on v posledních dobách učiněným vzorem mlčelivosti a tu pojednou, když se nikdo a po ničem neptá, dá se do povídání. Či vyzval ho k tomu lid če ský ? Že jest to vysoká politika, jíž lid ne rozumí ? To může být pravda, a bude-li po litika taková ještě sto let trvat, nebude jí t.eprvé nikdo rozumět. Lid český však trýzněných, štvaných

bratrů podtatranských se nikdy netom ohledu zřekl, nezříká a také nezřekne. bylo by třeba rozhodujícím činitelům, zejména

svých

u

nás

V

na Moravské Slovači,

vážených otců, již schůzi obcovali. Byli to pánové: měšťanosta Prockar, Friedl, Krato chvil, Cauder, Riedl, kožešník Schier, JUDr. Frendl, Strauss, Josef Pánek, L. Tauss, Stancl, Klaus a Ig. Pánek, a konečně pánové A když už tak při tom Soják a Krener. „vyznamenávání" jsme, nesmíme zapomenout! dnes i na naše statečné měšťanstvo, jež do schůze dostavilo se v počtu velmi četném, tak, že z počátku nebylo by ani jablko pro padlo. Chyba byla a jest, že v případu ta kovém nemá si chudák ten měšťan ani nač sednout a odporučujeme v ohledu tom slavné

—

obecní representaci měšťanstvo naše co nej vřeleji, neboť několik těch stolic v radnici sehnat, tyto pak v ladný a přehledný pořá dek seřadit, toť přece jen záleží na dobré vůli. Ze jest každá obecní representace k to mu povinna a vázána jednak slušností, šetr ností vůči měšťaast vu, na druhé straně pak veřejností schůzí v obecním statutu vyhra-

—

Denní zprávy.

a

15 členů slavného a tentokráte věru „opatr ného" sboru. Jest nám každý řádek v sloupci našeho listu vzácným, avšak pro dnes do volíme si nějaký luxus a klademe tuto jména

náležité

po

ptávky a výsledek této poučil by pány o poměrech, o nichž oni tam u vesla dnešní české politiky nemají ani tušení vždyť což jim smýšlení lidu .... Samou horlivostí zapomenuli jsme na na hádku Němce s Maďarem. Nu, také neškodí!

—

ženou, o to přece nebude mezi námi hádky, vždyť my, co znamenití stenografové, stačíme všecky ty moudré řeči napsat a zaznamenat třeba i na koleně. Nemluvíme proto v zá ležitosti vlastní, nýbrž v oné měšťanstva a toho bude dle pranóstiky na budoucí roky při schůzích sl. obecního sboru našeho ne

—

—

Vracíme se k pořádku přibývat. denního rokování. Protokol, o minulé schůzi sepsaný, přečten a schválen. Slova ujal se p. S o j á k, aby podal k p. měšťanostovi násle dující dotaz: „Jest známo, že zdejší mistr ustále

Maxant pomalu už

čtyřicet let

kovářský p. konal obci naší svědomitou a dobrou práci, jsa mimo to občanem řádným, ve všem spo lehlivým. Od jisté doby nedostává se mu však od obce žádné práce, ba po sněmo

vních volbách ještě téhož dne vzata m u by a r oz d ě a ná už> .p r ác-e, tuším, že 1

l

Dovoluji si tudíž slušný dotaz k p. měšťanostovi, ví-li o podobném jednání vůči starému, zachovalému a věrnému, mohl bych říci, služebníku obce a kterak hodlá p. měšťanosta jednání toto ospravedlniti." Měšťanosta p. Protzkar odpovídá, že obecní práce kovářské se rozdělují p. Pelcovi (jenž volil při volbách sněmovních p. měšťanostu. Pozn. redakce) a p. Maxantovi, aniž lze bráti měřítko na to, jakým dílem, poněvadž jest práce kovářské málo. Radní p. Ig. Pá nek uvádí, že dostává se p. Maxantovi i

to byl vůz.

—

bude na konci mostu svítilna, jež snad do stačí. Naproti tomu navrhuje městská rada, aby od sousoší sv. Trojice až k mostu, tedy délkou 50 metrů, pořízeno bylo podél břehu Moravy zábradlí. P. radní Pánek líčí na to všemi růžovými i fialovými barvami, kterak po

té

musí se

„vyštěrkované" a to jezdit. P.

cestě

„vysušené"

Soják

navrhuje, aby uloženo bylo městské radě, v příštím jaře cestu zvednouti, vysušiti a v dobrém stavu udržovati. Dodatek tento mění p. Dr. Frendl v ten smysl, aby uloženo bylo městské radě, postarati se o odstranění všech zjevných a vypočtených v žádosti nedostatků. Co se osvětlení častěji už zmíněné čtvrti týká, na vrhuje pan Soják, aby už nyní, poněvadž osvětlení

plynem nechá

dobu na sebe

byly tam opírá se p.

postaveny

čekati,

2—3

dlouhou

dosti

ještě

petrolejové svítilny. Tomu měšťanosta co nejrozhodněji. Týž poukazuje předně k tomu, že obec musí šetřiti, vždyť

nemá peněz na

zbyt, musela by proto

mít:

zvláštního lampáře, anebo mohla by prý se konečně některá došková střecha od svítilny chytit. Nejpádnější důvod, jako obyčejně, r ysi měšťanosta „V p. naposledy. ponechal

bárnách" bydlí prý pozvíce pracují cí třída a když se setmí, může zůstati tato (pracující třída) doma!!? Bravo Figaro! —- Při hlasování zůstal návrh p. Sojákův v menšině. Naproti tomu přijato, aby postavena byla na konci mostu jedna pouze svítilna. Udivení p. Sojákovo, proč šetří se pojednou s 15 zl., kdežto dříve vy

—

sdílí hazovala se sta a nikdo ani muk snad více příslušníků zdejší obce. Minima

non curat praetor. (O maličkosti nestará se vladař.) Následuje zpráva finanční komise dnes téže komisař Schmidt byl p. (zpravodaj už po druhé zaneprázdněn) ohledně žádosti

—

několika zdejších majitelů domů za přene chání dřeva z obecních lesů v ceně snížené. Finanční komise navrhuje, aby neslušná tato žádosť byla zamítnuta. Dříve než mohlo býti „zle", dostavil se p. dr. Frendl s „limoná dou" a nalil šumícího tohoto nápoje příto

mnému

občanstvu, řka: Ohrazuji se proti výrazu „neslušná" ve zprávě finanční komise obsaženému a myslím, že bude lépe, řekne-li se, že žádosť tato jest „nepřístojná". záležitosti této „prosíme i my za slovo".

—

V

komise zprávu a na čí vrub taková mluva vůči podepsal svobodným, stejných práv požívajícím měšťa nům spadá. Tolik však víme, že nikoliv žá dosť Uh.-Hradišťských měšťanů za laciné

—

Nevíme, kdo

nyní ještě práce, poněvadž „teprve předvčírem" podpisoval účet p. Maxantem za za v Tím záležitost odbyta byla slaný. sedací síni. My naproti tomu dozvídáme se z pramene velmi věrohodného, že zmíněný účet, o němž p. měšťanosta i p. radní Pánek

dřevo jest „neslušná", nýbrž slavná finanční komise Uh.-Hradišťského zastupitelstva obec ního jest neslušná, ba u všech všudy o si tato komise impertinentní, dovoluje-li do dobře velmi ostatně měšťanstva, právech

—

—

věděli, pochází za práce obci dodané ještě před volbami sněmovními, po těchto že sku tečně pan Maxant ještě žádné práce od obce neobdržel. K upokojení však p. měšťanosty a p. radního Pánka podotýkáme, že vyšetří me věc důkladněji a povíme jim pak my

pravdu.

—

Dne

10.

července

po dali obyvatelé čtvrti „v rybárnách" k měst ské radě žádosť, aby ulice tato přivedena dále už do stavu, kloudnějšího jednou byla aby zavedeno bylo tam jakés takés osvětlení a břeh Moravy aby opatřen byl k vůli za mezení opakujících se nebezpečí zábradlím. Ještě tohoto roku (divte se!!! Pozn. redakce) t.

r.

a sice v měsíci prosinci (o té pečlivosti našich otců!!) dostala se žádosť tato na po řádek dnešní schůze. I navrhovala městská rada, aby žádosť tato byla zamítnuta. Cesta „v rybárnách" jest prý dostatek vyštěrko-

vána a kaluže (obecní snad? Pozn. redakce) tam zcela a může se poho proto vysušeny dlně

jezditi.

Co

se

osvětlení

týče,

mohou

za až čtvrti počkati, tamnější

prý obyvatelé vede se osvětlení plynem.

Načež postavena

finanční

tuto

ložených, takto mluviti. Pamatujte

nové !! dia se

—

O

ovšem

famosní

této

delší debata.

si

zprávě

P.

to

pá

rozpře-

Soják

dovo

měšťanstvu. Týž a velkomalořadě v právo první jmenuje měšťanů na odbírání cihel z městské cihelny za 3 zl. 15 kr. za tisíc. Měšťané svolují k tomu, aby cihelna byla zrušena, žádají však za právo své náhradu. Mluví-li se o zamítnutí „neslušné" žádosti, tož jest to mlu va vůči otrokům. Ciniti dobré, napomáhat! měšťanstvu, k tomu není nikdy pozdě lával se spravedlnosti vůči

—

—

Jedná

pouze o to, je-li k tomu obecní zastupitelstvo oprávněno? Měli-li jste, pánové, právo prodávali cihly pokračuje řečník.

se

15 kr. a připláceti ročně 5—6000 záležitosti v této máte také právo zlatých, učiniti zadosť, neboť obecní statut (§ 3.) ne staví se tomu nikterak v odpor. K těmto

tisíc

za 3

zl.

vývodům p. Sojákovým odpovídá p. měšťa nosta, že vylíčené tuto právo pominulo rokem 1845., načež byvši na dalších 10 roků v Dnes té zůstalo požívání. prodlouženo, po

však práva toho nestává. P. Dr. Frendl přiznává, že pozůstávalo ono právo měšťan-

4 stva; obecní zastupitelstvo však usneslo se na tom (ve schůzi dne 5. ledna r. 1884 od bývané), aby právo toto bylo zrušeno, což se i stalo. Nicméně míní p. řečník, že má

právo obecní zastupitelstvo jedno tlivcům dříví levněji poskytnout

i.

Ca uder

k téže záležitosti podotýká, že už jednou upozorňoval na to, aby stávávší právo nebylo měšťanstvu najednou bráno.

P.

Tehdejší návrh jeho na odškodnění měšťan

stva cihlami propadl. Avšak řečník opětuje návrh svůj, aby v případu nutných omě r a v každému byly p poskytnuty šťanu cihly v bývalé ceně za tisíc 3 zl. 15 kr. a tím poskytnuto měšťanstvu pro bu doucí doby alespoň nějaké náhrady. Jako krocan červené stuhy, ulekl se tu pojednou p. Schier obecního schodku, jenž obnášel už minulého roku 17.000 zlatých a kdož ví, kolik obnášeti bude letos, na přes rok atd. Bázlivce uchlácholil p. Sojálc ujištěním, že dříve vydáno 8—9000 zl. jen to luplo a ani kohout nezakokrhal. Při hlasování návrh Sojákův (na odškodnění dřívím) zůstal v menšině, návrh finanční komise přijat většinou hlasů, vyjma „slušný" onen výraz žádosti „nesluš Poznamenáváme jen mimochodem, né". že zpráva, jakoby zdejší měšťanstvo připra

—

vovalo k sl. obecnímu zastupitelstvu adresu ne díků za jeho blahosklonnosť k sobě zakládá se na pravdě. Rekurs Viléma Gallic ohledně přeměny vjezdu (přestavení vrat) v téhož domě č. 75 v Hrnčířské ulici se zamítá. Podobně naloženo se žádostí

—

—

—

Joachima Weisse, bývalého pachtýře vybí rání poplatku

za zápis

na

zdejším

obilním

—

Ve tržišti, ohledně prominutí nájemného. příčině opětného pronájmu prostory u po rážky, jež slouží nyní za skladiště p. Ig. Römrovi a kterouž tento do konce r. 18S4 za obnos 50 zl. za rok v nájmu drží, usne seno, aby místo toto více pronajímáno ne

bylo a to vzhledem k budoucím stavbám, jež zde prováděti se mají. Dosavadní nájem ce užívati jí bude tak dlouho, dokud ku

stavbám skutečně přikročeno nebude, ovšem

za příslušnou náhradu, kteréžto usnesení se

k

stalo

návrhu

p.

dra. Frendla.

—

Za

účelem udržování přiměřené teploty v měst ském sklenníku povoleno 18 metrů dřeva.—

Do

volného, lhostejného rokování padla elek trická jiskra. ..Místní odbor „Matice školské" v Uh. Hradišti žádá za povolení jistého množství paliva pro zdejší české gymnasium. Městská rada navrhuje zamítnutí této žádosti, což celkem nikoho nepřekvapilo, jednalo se

na městské zastupitelstvo, pouze jež chrání a podporuje zájmy tohoto král. města kde- a kdykoliv se vyskytnou. Zda-li pak jest si obecní naše zastupitelstvo úkolu tohoto vědomo? Nechrne li o mluviti. První v záležitosti této ujímá se slova p. dr. Frendl, o appelaci

jenž spůsobem, zdálo se snaží

nám upřímně:

b o-

kterak pro toto král. město různý jest význam českého gymnasia a šulvereinské německé zahrádky. Rádi věříme. Sulvereinská dětská zahrádka jest v Uli. Hradišti zbytečností a provokací, kdežto české gymnasium nejen pro toto město, nýbrž celý kraj v má význam dokonale

lestným,

se

dokázati,

kulturní a epochální. Ze

ským

zdejší

c.

k.

mladým ústavem če německé gymnasium bylo

poškozeno, doznává řečník po druhé a my opětně doznání toto kvitujeme. Uznáváme dále s p. drem. Frendlem, že české naše gymnasium za nedlouho nalezati se bude v nádherné vlastní budově; uznáváme, že bude a dnes už jest povinností země a státu, tak velepotřebný, mohutný a zkvétající ústav střední do své péče, ne-li správy vzíti; uzná váme konečně, že Ústřední Matice školská

má

prostředků, aby zdejšímu svému ústavu dostatečného paliva opatři ti mohla to všechno uznáváme a připojujeme: že tyto dosti

—

prostředky, tyto příspěvky milodarné, jimiž Matice naše nerozborné hráze násilnému po-

němčování

jsou peníze naše, groš mozolů lidu českého! A šul-

staví,

a vereinská zahrádka v Uh. Hradišti ? Vydržo vána a podporována jest šulvereinem, spol kem to vlastizrádným. Pan dr. Frendl nám nebude chtít přece namlouvat!, že nečítá on výroční zprávy Weitlofowa výbojného spolku? Opravdu ne? Nuž čteme ty zprávy my a ze zpráv těch na každé stránce vidno, kolik

potu

z

Pruska na poněmčování mládeže peněz naší v Cechách a na Moravě do vídeňské pokladny plyne a kterak v Prusku význam z

vídeňského šulvereinu pojímají a o něm smý šlejí. Podruhé posloužíme obšírnějšími ukáz kami o „vlasteneckém" počínání šulvereinu a jím založených, výbojných ústavů, dnes pouze s naší strany zase a vůči p. dru. Frendlovi ukázali jsme na různosť českého gym nasia našeho a šulvereinského „Kindergartenu" na Mariánském náměstí, jakáž skutečně jest a již sebe lepší právník odčiniti nedo vede. K vývodům zmíněného již řečníka po dotýká p. Soják, že chce býti upřímným.

Doznává

že

nejednalo se zdejšímu místnímu odboru' Matice školské o několik těch metrů dřeva, že však podán měl býti důkaz, dovede-li obecni zastupitelstvo vůči zdejším Čechům býti spravedlivo? Člen obec ního zastupitelstva p. L. Taus, pozname nává, že nesluší v zasedací síni tohoto sboru tudíž,

dělati politiku a navrhuje proto,

aby žádosti

projednávané se vyhovělo a dřevo povolilo. Přikročeno k hlasování. Návrh městské rady zní na zamítnutí, p. Tause na povolení. Poslední jest širší a hlasuje se tudíž předně o něm. Pro hlasují pánové: C au der, Riedl, Soják, Strauss, Jos. Pánek, L. Tauss,

Krener.

Proti

pánové: Kratochvíl, Friedl, Schier, Frendl, Stanzel, Ig. Pánek, Klaus. Jeví se rovnosť hlasů 7 proti 7. Měšťanosta p. Protzkar rozhoduje svým hlasem proti a žádost' Matice školské se tudíž zamítá.

—

Městským ponocnýtn povoluje

se za

mimo

řádnou službu při týdenních trzích dle po Tak třeby konanou 30—50 kr. odměny. též- udělena podpora městským kočím k opa tření zimního obuví. Žadatelům: pí. Vi ktorii Lowové, Aloisii Shánělové a Ant. Švágerovi povoleno po 2 metrech měkkého dřeva jakožto podpory pro letošní zimu. Pí. Kornherové povolen taktéž 1 metr měkkého dřeva. Troufáme, že poslední tato podpora má jmenovaná zbytečná, poněvadž paní jest s dostatkem uloženého kapitálu, jak se nám sděluje až 10.000 zl., jest bezdětná a tudíž o takovouto podporu zrovna by státi nemu Za příčinou odbývání hudebních sela. zkoušek povoleny zdejšímu kapelníku pro místnost v městské radnici 2 metry takovéhož Praktikantu při městském úřadu dřeva. a zároveň R. udělena dovolená Jägrovi p. měsíční podpora 10 zl. po dobu, co jmeno vaný pán navštěvovati bude školu aspirantů na hodnosť důstojnickou v zemské obraně. Po schválení rozpočtu zdejší městské spořitelny přikročeno konečně k volbě pětičlenného výboru za účelem revise jednacího řádu pro obecní zastupitelstvo. Zvoleni byli Riedl JUDr. Cauder. Frendl, Stanze!, pánové:

—

—

—

—

—

a

kom. Schmidt. Volbou touto zajímavá dnešní

schůze skončena. Mikulášská zábava v Měšťanské Besedě

v Uh. Hradišti odbyla se dne 6. prosince t. r. za ohromného účastenství veškerých kruhů

zdejšího řekli

českého

obyvatelstva.

bychom „dobrých

let"

Pamětníci,

Měšťanské Besedy

v prvním jejím ruchu a rozkvětu, nepamatují v místnostech spolkových tak obrovsky četnou rodinu, z níž těšili jsme se u večer sv. Mikuiáše. Význam večera tohoto pochopen vníma

vým

a pro ušlechtilou zábavu zaníceným obe

censtvem naším jedním rázem. Nadějeme se, že zábava Sv.-Mikulášská v letech budoucích

rázem dobytou oblibu nejen podrží, nýbrž že lesk a utěšenosť její, zejména vzhledem k ro dinným svazkům a naším dětičkám valně

budou zvýšeny. osmou hodinu.

—

Začátek určen byl na půl V poslední minutě, když byl už sv. Mikuláš 100 mil nad zemí, došel tušíme telegram odtud, že jeden andílek ten buclatý prudkým letem porouchal si křidélko, kteréž muselo dáno býti v re para tům panu •— Havlovi. Proto opozdil se sv. Mikuláš a před zjevením jeho sehrána fraška o 1 jednání: „Fotografická dílna". Provedení nasmáli jsme se dost. bylo Mikulášské Zatím dostoupilo očekávání svého vrchole. Dětičky obsadily jeviště, nespouštějíce zvěda vých oček s něho, neboť sv. Mikuláš nemohl

—

—

—

přece dle jejich nápadů odjinud přijíti. Dobrý svatý je však zklamal. Jemný, a přece mo hutný vzmach čtyr zlatých křídel a u vchodu se strany zahradní objevili se dva andíl kové, na mou věru, opakujeme, že andílkové! (Slečny Filípkova a Losertova). Po pekelném na to ovzduší pozorovali jsme dva vybrané čerty (pp. Havel a Neumann). Velebně a dů

—

jak na stářička-biskupa se jen patří, kráčel naposledy očekávaný náš, štědrý sv. Mikuláš (p. Mazal). Nebeský sbor zaujal mí sto své na jevišti, sbor ďáblů tropil neplechu v sále, jak od dablů už v lidstvu na zemi stojně,

—

Pravili jsme, že ani jinak nadíti se nelze. dojal nás štědrý patron dětiček svým veleb ným stářím, důstojností. Avšak, přátelé, n á s

teprvé zklamal. Ten dobrý svatý nám zato-pil v tom svém poslání s nebe Darmo opakovat. Chybu svou však nahlédl okamžitě. Aby ne !

podráždil tu holubičí naší českou povahu, zasypal nás lined pó výprasku tak četným množstvím dárků, že nás to až mrzelo. Možno řa říci, že sešlo se celkem asi 500 dárků.

V

drobné drobotiny bylo Vám radosti a smíchu, nás staré však sv. Mikuláš napa loval jednoho po druhém. Rozdav, kde co dách

—

té

měl, pochválil nás sice ještě jednou sv. Mi kuláš a slíbil nám, že přijde zas, avšak tu tušíme, že mluvíme bychom si dovolili prosbu, aby přinesl se mnohým ze srdce bou kloudnější dárky. Nebo co jest, pro síme Vás, za dárek od sv. Mikuláše, když dostane se několika zapřísahaným, slib čistoty složivším mjádencům —■ mladých nevěst i s věnem? Českému novináři —- klak? če

—

— —

skému jednomu zdejšímu lístavu. —■ orel na toho .... nechrne Panu raději být pečeť? a řekněme: atd. atd. atd. —• K zakončení dobré nálady a dovršení pravého sv.-Mikulášského veselí a radování sehrána pod vůdcov stvím p. Havla: „Rukavička", „zdramatisovaná" báseň na slova německého básníka Scliillera, při níž bavila nás zejména jedna

„všemi vnadami" opatřená princezna (p. Ne čas), hrdina a krotitel šelem (p. Mazal) a konečně šelmy tyto samy. Ze p. Havel ja

kožto král na svém trůně pohodlně se zařídil a uvelebil, neodolatelnému svému humoru veškeré uzdy pouště, netřeba zvláště dokládati. Po vyčerpaném programu bavila se četná

společnost po různu, až konečně přikročeno k dražbě několika věnovaných dárků ve pro spěch chudého žactva na zdejším gymnasiu, kteráž nejen že rozesmála teprvé, nýbrž vy nesla i značnou částku šlechetnému tomuto účelu. Pravilo se nám něco o 34 zlatých, jež dražbou byly vyzískány a činíme jen mi lou povinnost, doznávajíce, že mimo domácí zvlášt naší chudé mládeže, zásluhují přátele ního, veřejného uznání hosté z Uh. Brodu: pánové dr. Weber a sládek Janáček; z Vele hradu: pánové správce Vocilka a lesní příručí, kteříž největší čásť vydraženého obnosu na oltář lidumilné obětovnosti položili. Večer sv.-Mikulášský utkví zajisté všem účastníkům v milé paměti a doufejme, že očekávání naše nejen že nebudou zklamána, nýbrž že značně v příštích letech se zvýší. Řadu přednášek, v místnostech Měšťanské odborem v Uh. Hradišti jour-fixovým besedy 14. t. m. dne v neděli, zahájí pořádaných, o 6 hod. večerní prof, na českém gymnasiu v Uh. Hradišti p. Kopecký. Znamenitý

—

dějepisec tento, jehožto přednášky v brněn ské „Zoře" docházely svého času kromobycejného účastenství, doznavše zároveň na všech stranách obliby, a plného uznání, přednášeti bude zítra: „Úryvek z dějin domácích". Nechceme dělati k přednáškám těmto zvláštní reklamy, avšak vážné jedno slovo proneseme přece. Slovo toto týká se dam. Neboť ve všech jednotách a besedách, kdy a kdekoliv

—

podobné .přednášky se konaly, zaujímaly české ženy první a nejčestnější místo. Žá dáme naše dámy všech kruhů a vrstev, aby o místo toto v Uh. Hradišti nikým ne daly se připraviti. Pobaví i poučí se zname nitě.

Vzhůru do

Doplňme

nálezu

národního

v Brně.

divadla

ryze českého vy divadelních vlaků, kte

dějiny tohoto

—

nám

nepřátelé naši závidí, nad neočekávaným jeho zdarem záští a tajným vztekem blednou a pro nějž vzdělaná

rýžto vynález

cizina národ český obdivuje.

Pu

národního divadla v Brně, jako putovali jsme do zlatého velechrámu na břehu stříbropěné Vltavy v Praze, dokažme předně nepřátelům našim, že duševní naši sílu, jež každým dnem mohutní, nic na světě více nezbortí, dokažme za druhé světu, že do

tujme

chceme

ním

i

býti

svobodnými a velkými:

prací! Věděním

srdce

i

vědě

ducha

zušlechťujícím, prací společnou, svornou a v krásném svém jednolitou k dosažení cíle domově vlastními pány býti! Myšlenka, vlak do divadelní ze též Slovácka vypraviti :

—

Brna, padla na půdu dobrou. Zveme proto veškeré zástupce a důvěrníky našich měst a slováckého okolí k přátelské poradě o pro vedení myšlénky této na den 21. pro r. do místností Měšťan since ské besedy v Uh. Hradišti o 1. ho dině odpolední. V Uh. Hradišti, dne t.

11. prosince 1884. Zařizující výbor.

—

České národní divadlo v Brně pro zatímní, ..sluší dodati sice, avšak s významem tímto přece, bylo dne 7. prosince t. r. slav nostně, za velkého účastenství a nadšení veškerých kruhů vlasteneckých na Moravě z království otevřeno a účelu svému ode i vzdáno. Rada představení zahájena byla vždy působivým dramatem Kollárovým „Magelona". Představení toto neslo na sobě veškeré večera opravdu slavnostního, radost nám tu ze zábav ného. První tragédka, česká známá, umělkyně proslulá Radhoštských di od národního Otilie Sklenářová-Malá pí. vadla pražského vyznamenána byla dvěma věnci: stříbrným a bobkovým, na důkaz úcty, holdu a uznání české obce v Brně. Mimo četné domácí a přespolní hosty ze všech končin naší utěšené vlasti a z království českého přijel schválně k slavnostnímu to muto okamžiku p. dr. Fr. L. Rieger, vůdce národa českého a sice z Vídně. Prvnímu

známky

i

představení přítomní byli též p. místodržitel hr. Schönborn, p. zemský hejtman hrabě Českému Vetter a jiných hodnostářů více. národnímu divadlu v Brně budiž z celé duše přáno: „Mnoho zdaru a požehnání pro spra vedlivou a svatou věc naši!" Nástroj, zášť nebo strach. Na jiném místě zmiňujeme se o tom, kterak zachoval se měšťanosta král. toho města, p. Jan Protzkar, v poslední schůzi obecního zastupitelstva v příčině žádosti místního odboru zdejšího „Matice školské" za několik metrů paliva pro zdejší české gymnasium. Předeslati mu síme, že dětské německé zahrádce, v slová ckém tomto městě „šulferajnem" vydržované, takového dřeva 18 metrů. Pan bylo povoleno měšťanosta ve „známé" své lidumilnosti hla soval taktéž pro udělení této podpory. Avšak

—

tenkráte hlasovali pro touže podporu německé zahrádce též čeští členové obecního zastupitel stva pp. Krener a Soják, s vyhražením, že vzhledem k rozsáhlosti ■dostane se ne-li ústavu větší, tedy alespoň stejné podpory

—

—

na palivu česk. gymn. Poctivějšího a kavalírštějšího jednáni pánové snad ani neviděli. Avšak naJak odměněno toto jednání našich stojte! dvou zástupců českých. Při hlasování v po slední schůzi obecního zastupitelstva, má-li se uděliti

českému zdejšímu gymnasiu pod

=

7. pora čili nic, nabyta rovnosť hlasů: 7 V případech takových rozhoduje měšťanosta svým hlasem na stranu, kam ho spra

—

vedlnost a vědomí skutečného práva a úcta před tímto volá, my

Nemylte se! Pan měšťanosta přidal se hlasem svým na stranu našich nejzuřivějších nepřátel v městě tomto a rozhodl proti pod poře. Nuž to jest jeho věcí a nechceme zametati před jeho krámem. Zaznamenáváme pouze toto. Jeden šel dosud hlas v městě našem: že p. měšťanosta totiž jest člověkem, slíte?

jinak nehrubě vášnivým, aniž strůjcem všech těch křivd, hanobení a křiklavých bezpráví, jež ohromné č.-ské většině zdejšího obyvatel stva se strany zdejších potřeštěných „velkoněmců" jest zakoušeti. Mělo se za to, že on

svými vezdejšími statky a společenskými styky slouží právě této straně jen za pouhý Iilas tento byl ovšem mylný, a nástroj. p. měšťanosta odhodiv Janusovu škrabošku (Janus jest mythická osoba o dvou tvářích), vřadil se sám posledním svým hlasováním přímo do řady našich zjevných nepřátel. Za polehčující okolnosť tohoto jeho jednání uvádí zase jiná zvěsť, že dohnal ho k jednání ta Či před Promberem snad ? kovému strach Než to jsou pouhé zvěsti. Nám záleží na tom, věděti, že p. měšťanosta král. tohoto města

—

!

jest dnes

zjevným nepřítelem české většiny zdejšího obyvatelstva a že strachoval se vůči českému tomuto obyva

telstvu býti

—

spravedlivým.

K volbám do obchodní komory brněnské pod tímto záhlavím psala ,,Mor. Orlice", zaznamenáváme již nyní ze dne 10. t. m. všeobecně pronesený stesk, že obce Vracov a Milotice v okresu Kyjovském až na několik hlasů volily vesměs dle listiny židovsko-ústa-

—

—

—

K

tomuto žalostivému stesku, do dáváme ještě žalostivější pravdu, že v obci Miloticích vduchovní s p r á v ě p ů s o b í zemský a říšský poslanec dp. P. Weber!! vácké.

Pravda

tato

o

Miloticích

obci

zdrtila

nás

zrovna tak, jako zdrtiti musí námi tuto po daná pravda veškeré kruhy národní na Mo ravě. Či nestálo několik těch hlasů za práci ? toho hlas aby rozhoduje, jediný

Každý

—

vědom zemský

a říšský poslanec byl nu to myslíme není se strany naší požada si

vek přemrštěný. I. výkaz darů a příspěvků pro spolek ku podpoře chudých studujících na českém v Mě Sbírkou v Hradišti Uh. gymnasiu šťanské Besedě (odevzdal pan stavitel Saňák) 65 kr. N. N. darem 5 zl. N. N. darem 1 zl. z PoAd. Havlíka p. rozepře Vyrovnáním lešovic contra Kutá lek Jan 5 zl. p. JUDr. J. Kyšperský, člen zakládající 50 zl. Nejme novaná vlastenka 10 zl. P. Frant. Kolací, :

účetní záložny, jakožto člen zakládající a roční příspěvek 11 zl. P. Petr Mucha, učitel v Biskupicích, roční příspěvek 5 zl. P. JUDr.

Kyšperský darem 1 2 zl. Za koncert 2

zl.

zl.

Za nezaplacený povoz

Dp.

P. Antonín Cet-

člen zakládající jakožto kovský, kooperator a roční příspěvek 11 zl. Vdp. P. Vojtěch Vo dička, farář v Uh. Hradišti, jakožto člen za zl. 15 a roční Ctp. p. příspěvek kládající Karel Waisar, c. k. soudní adjunkt, jakožto člen přispívající roční příspěvek 1 zl. Ctp. zl. 2 roční J. měšťan, příspěvek Kulfánek, p. člen zakládající V. Kedroň, jakožto Ctp. p. 10 zl. P. T. „Svobodní občané" darem 10 zl. 1 zl. Ctp. roční příspěvek Ctp. p. Kopetzný, 1 zl. Ctp. roční Smirsch příspěvek Ant., p. ředitel Josef gymnasia, jakožto Lošťák, p. člen zakládající a roční příspěvek 11 zl. Ctp. p. Ant. Soják, pokladník záložny, ja kožto člen zakládající a roční příspěvek 12 zl.

Ctp. p. Jos. Klvaňa, profesor, roční vek 1 zl. Velect. paní Klvaňová 1

zl.

Ctp. p.

Lom

roční příspěvek

1

Fr., c. k. zl.

Výtěžek

příspě

Růžena

soudní adjunkt, licitace

zaří

zábavě mikulášské v MěšťanskéBesedě 34 zl. 15 kr. Hrou u ct. rodiny p. dra. Bedřicha Webra, advokáta v Uli. Brodě, vytěženo pro chudé studenty 60 kr. Dárek mikulášský vylicitován ve faře v Uh. Hra dišti ve prospěch spolku za 1 zl. Ctp. Ant. Roder, roční příspěvek 1 zl. Důst. p. P. zené

při

něm. Frant. Perútka, katecheta při c. k. gymn. v Uh. Hradišti, jakožto člen v zakláda jící a roční příspěvek 11 zl. Ctp p. Síra Ant., nadučitel v roční Tupesích, příspěvek 1 zl. Výbor spolku za všechny tyto dary a příspěvky nejsrdečnější díky vzdává a o další dary a příspěvky snažně prosí, kteréž s díky přijímá a v listech těchto kvituje pokladník spolku prof. Frant. Schindler, katecheta při českém gymnasiu v Uh. Hradišti. Českému gymnasiu v Uh. Hradišti daro vali P. T. Abiturient Innoc. Sigm. Obdržálek z Jalubí 8 knih, slavná obec Znorovská 3 sešity, katecheta a profesor dp. Karel Konrád v Táboře 25 výtisků své učebné bohoslužbě církve katolické, a sice pro chudé žáky II. třídy příštího roku školního; knihkupecp. Krá čel ík 1. sešit ornamentů na mramor od Val. Teiricha, dp. P. Vychodil, kaplan na Vele hradě, zub jeskynního medvěda a sbírku konchylií v p. Sedlařík Julius, skladník u sta

knihy Liturgiky

čili

nauky

o

;

Saňáka 2 vycpané ptáky, měšťan Urban Hošek 1 ptáka, 1 mušli a 1 nerost,

vitele p.

žáci V. a P. několik konchylií; vydavatel stvo „Zlaté bible", sv. Václavská záložna v Praze, 1. a 2. sešit Spanilomyslným

—

dárcům

ředitelství

ústavu srdečné díky vy

slovuje.

K

živnostenského společenstva pro venkovský okres Uh.-Hradišťský. Pro zatímní výbor, zvolený za příčinou sestavení pořádku rokovacího pro příští valnou schůzi živnostnictva z venkovského okresu Uh.Hradišťského, odbýval dne 10. prosince t. r. v místnostech Měšťanské besedy svou druhou schůzi. Výbor sešel se v počtu plném a usneseno za prvé: svolá ti mimořádnou zřízení

valnou hromadu živnostnictva z ce lého okresu na den 17. prosince t. r. na 9. hodinu dopolední do místností

Měšťanské besedy

Uh. Hradišti. Mimořádné valné této hromadě předloženy budou návrhy prozatímním výborem vypraco v

nichž zejména dva zasluhují už dnes patřičné zmínky a dobrého uvážení. Zs pak se zralém uvážení dojdou návrhy tyto po strany shromážděného živnostnictva v zájmu tohoto nikterak nepochybujeme. Návrh první zní: Zaříditi pro celý venkov, okres spole čenstvo jedno se sídlem v Uh. Hradišti, avšak se 6 odbory. Jednotlivé tyto odbory budou taktéž prozatímním výborem, jak on je sestavil, buď ku schválení neb změně valné schůzi předloženy a upouštíme proto od jmenování jich. Druhý, velmi důležitý a zdá se nám též správný návrh nese se v ten smysl, aby starostatakto zřízeného společenstva volil se z celého valného shromáždění; načež voliti se má výbor 30 členů čítájící, tak že na každý odbor připadlo by 5 členů výboru. Pány živnostníky celého okresu upozor ňujeme na valnou tuto schůzi a vyzýváme dostavili se je v zájmu nejvlastnějším, aby do jednoho muže. Každý hlas jo platný a stejně vítán i vážen.

vané,

z

—

Přípravy na Velehradě pro rok 1885 v budově zámku započaté a konané jsou do dnešního dne následující: 1. Bývalý klášterní refektář i se starou kuchyní se obnovují. též spatřiti na v kterýchž prvnějším, Fresky lze rozsáhlost bývalého kláštera, budou tak též některým vídeňským umělcem obnoveny. Tento refektář jest rozsáhlým sálem, kterýž, měří 24 metry délky a 8 metrů šířky. Jest

100 před právě nitzem

lety

—

dne 27. září 1774 byl rytířem Kasch-

—

to táž místnost, v níž

Cieterciáků.

klášter

Ku

rozpuštěn dob sloužila za za jež posledních chyně, dřevník, nabude opět bývalé své významnosti. silnice 2. Z nádvoří zámeckého otevře se konaž za zahradu zed zámeckou po přes ventní louku. Na této rozsáhlé louce bude pro hlavní slavnost, jež počne jak oby čejně 4. července 1885, sbudován polní oltář. Na druhé straně od hlavního kostela přes

panskou zahradu k Cyrilice otevře se též silnice a spojí se se silnicí okresní, aby lid mohl ze všech stran volně k hlavnímu chrá

mu se dostati.

Chrám

tento velkolepý, zasvě cený nanebevzetí P. Marie, jest již úplně dopra ven a stkví se ve své původní kráse. Velké 3.

varhany se značným nákladem opravuje osvědčený varhanář p. Hanko v Rybarnách u Hradiště.

Celá slavnost rozdělena jest na následující doby; a sice: 13. února, července 6. dubna, pak hlavní od 4. do 12. a závěrečná od 15. do 22. srpna 1885. U tělesné potřeby poutníků, pokrmy a ná poje jest už též postaráno. Na rozsáhlé louce pod hájem postaveny budou stany, atd. Podobně stane se i v cihclni, kde se též velké kůlny nalezaji a pak hlavně v bý valém refektáři dostane se poutníkům po hodlí co možná nejlepšího. 1 pro důstatek vody bude valně postaráno. Blízské osady sloužiti budou též za přístřeší poutníkům, jelikož na Velehradě samém by dostatečného místa nebylo. 6. Lokální odbor slavnostního 4.

výboru, sestávající z pánů vdj. pana probošta hraběte Potulického, dp. děkana Velehrad ského a ]). inspektora -Justiana, postará se o pohodlné byty pro vzácné hosty v zámku

Velehradském. 7. Vydány budou též všeliké velké podobizny chrámu a okolí Vele malé i

hradského, kteroužto práci dvorní fotograf 8. Spolky p. Angorer ve Vídni přejmul. vojenských vysloužilců na Velehradě a v Buchlovicích vzali na sebe úkol, udržovali všestranný pořádek a dozor policejní.

—

Další přípravné kroky k jubilejnímu tomuto roku přinášeti budeme v číslech příštích a nepochybujeme, že zejména různé podrob

nosti

budou čtenářstvo naše v míře doko

nalé nejen zajímati, nýbrž

Uprázdněná místa. soudu v Kyjově obsadí do

dnů.

—

i

U

baviti. c.

k.

okresního

se místo listovního.

Ve

Znorově, okres, hejtmanství uh.-hradišťského, obsadí se místo do Žádosti 31. pro výpravčího. poštovního since. U c. k. okr. soudu v Odrách obsadí se místo soudního příručího, který službou do Přerova přidělen bude. Žádosti do 14. dnů. Žádosti

14

Tělocvičná jednota „Sokol" v Uh. Hra dišti odbýváti bude svou valnou hromadu dne 17. prosince b. r. v 7 hodin večer v místnostech Měšťanské Besedy s tímto den

ním

pořádkem: 1. Zpráva jednatelova. 2. Zpráva pokladníkova. 3. Volba výboru. 4. Volné návrhy. Bratři Sokolové se snažně žádají, by se co nejčetněji dostavili. Slavné redakci „Národních Novin" v Brně. kolegialní úctě dovolujeme si vznésti k Vám slušnou žádosť, abyste v pachtění svém, státi se ústředním orgánem moravského učitelstva planými větami nezlehčovali a neuráželi časo pisů jiných, kteréž v ohledu tom nižádných překážek Vám nekladou, aniž dosud spůsobu,

V

jakým za cílem svým žitě si všimly. List

se stálou rubrikou

se pachtíte,

náš ku

př.

jak nále

může

honositi

„Hlídka školská", do níž páni učitelové z celého Slovácka přispívají, pracujíce bez fanfar pro blaho školství na

ku zvelebení stavu svého. My nehonosili jsme se však skutečným vyznamená ním tímto. I žádáme Vás proto ještě jednou ve prospěch vzájemné kolegiality a úcty, aby Slovači

i

nehanobili jste „veškeré politické listy na Moravě" v redakci připravovanými „dopisy"

a různými „Zasláno", jako by

listy tyto

uza

steskům a spravedlivým potřebám učitelstva moravského. My s naší strany jsme víraly se

potěšeni, že slíbili nám páni učitelé své spolu pracovnicíví, toto přispěje však hlavně škole a jim a nikoliv jedině a v první řadě nám. Proto trochu více kolegialních ohledů —■ kde a pak skutečná pravda toho vyžaduje

—

také s k r o m n o s t i! Ujišťujíce Vás ostatně své dokonalé a kolegialní úcty, jsme: Vyda vatelstvo „Mor. Slovače" v Uh. Hradišti. Z valné hromady musejního spolku V Olomouci. Dne 30ho listopadu t. r. odbý val musejní spolek v Olomoucí svou první řádnou valnou hromadu v místnostech „Ma tice školské" na Bělidlech, za přítomnosti

57 řádných

Velmi potěšitelným zje členů. vem bylo, že také ze šírého okolí dostavili se četní hosté a členové, což jest důkazem,

spolek tento od lidu našeho poznáván jest a v něm stále víc a více půdy nabývá. že

Jan Hynek jakožto místopřed seda spolku valné shromáždění vzletnou řečí přivítal, pronesl pan Eduard Bufka, jednatel spolkový, zprávu jcdnatelskou. Z ní vysvítá, že spolek čítá přes 1000 členů, z níchžto 38 jest zakládajících, ostatní řádné. Sbírky spolkové rostou den ode dne, tak že dosa

Když pan

dr.

vadní místnosti z jihy stačiti nebudou. Na všech stranách Moravy jeví se neobyčejný zájem a zároveň všeobecná píle a snaha pro museum. Jednatel končí slovy: Ve práci a vědění jest naše Ze správy po spasení.

vyjímáme,

sbírku převzácnou spolku byl daroval, a rovněž zaslouěilý konsistorialní rada a dě kan v Holešově pan pater Rudolf Kašpar, obá jednohlasně za hlučného dlouhotrvajícího

Za

předsedu zvolen veledůsťojný pán hrabě Anatol ďOrsay, kanovník metro potlesku.

pole Olomoucké v

jeliožto paláci sbírky

mu

umístěny jsou; za místopředsedu pan Jan Hynek, advokát v Olomouci; za

sejní dr.

za po jednatele pan účetní Eduard Rufka kladníka pan M. U. dr. Fr. Pokorný za re daktora pan professor Jan Havelka, spolu za substituta spolkového kustoda; za kus toda pan M. U. dr. Jindřich Wankel, jemužto přidělen za assistenta pan professor Malec, jenž zároveň zvolen za knihovníka spolko vého. Dále zvolena jest paní Vlasta Ha velková za opatrovatelku sbírek vyšívání ;

;

—

lidu

moravského.

1-

Výroční zpráva „Radhoště spolku pro podporu moravských, slezských a sloven na vysokých školách ských akademiků v Praze, za správní rok 1883—1884 (ročník XV.), vydána byla těchto dnů nákladem spolkovým. Ze zprávy této vyjímáme: Během roku uděleno bylo nemajetným posluchačům ,

pražských vysokých škol 9169 bezplatných obědů po 28 kr., v ceně 2567-32 zl. Žadatelů, jimž se dostalo podpory, bylo mě síčně až 76. Za celý čas trvání spolkového rozdáno bylo 84.375 obědů v ceně 22.939 zl. 39 kr. Spolek měl minulého roku 7 čest ných, 78 zakládajících, 45 přispívajících a 54 činných členů. Co rok množí se počet těch, kdož se o podpory ucházejí; bohužel

nepřibývá tak hmotných prostředků spolku,

mohl krásný úkol svůj. Nutno jest, „Radhošť" vydatněji podporovali a působnost jeho rozšířiti. Dále podává zábavní výbor zprávu o slavnosti v auy aspoň

přiměřeně

plniti

Přerově dne 23. a 24. srpna t. r., která vy nesla něco přes 1000 zl. Příjmů měl spolek letos 2649 zl. 43 kr., vydání 2758 zl. 23 kr., veškeré jmění 4753 zl. 62 kr., požadavky u dlužníků 964 zl. 50 kr., tedy celkem 5718 zl. 12 kr., Správa spolková jest takto složena: Protektor spolku JUdr. Jan Kozánek, notář, advokát a poslanec v Kroměříži. Správní vý bor: Starosta JUDr. Jan Zavadil, advokát v

Viktor

Kafka, medik, MUC. Frt. Weigner, assistent na c. k- oční klinice. Revisoři: Jaroslav Tůna, právník. Frant. Sedláček, medik. Dobrovolnému sboru hasičskému ve Veselí nad Moravou darovali: pí. A. Rájecká 2 zl., C. Šourková 1 zl. 50 kr., J. Šimšíková, H. Blažková po 1 zl., Sajdová J. 2 zl., M. Vajdíková 1 zl., pp. J. Heger 2 zl., Táborský,

právník,

Rájecký, Fr. Strébl, J. Volf, Jak. Krejčí, O. Veber, J. Poje ta, C Šmíd, A. Bouřil, F. Kreiker, Ant. Žádník, V. Vítovský, Fr. Zubatý, V. Zaorálek v po 1 zl. pí. K. Horá ková 1 zl, p. Ig. Simšík 1 zl. Mimo to Ig.,

našich občanů příspěvky menšího obnosu, tak že součet všech darů obnáší 38 zl. 17 kr. Výbor dobrovolného sboru hasičského koná milou povinnost, vzdá vaje díky všem šlechetným dárcům a naděje še, že i ostatní z našich občanů neopomenou přízeň svoji k dobrovolnému sboru hasičské darovali někteří

mu

z

osvědčili.

Také vysvědčeni.

ře

jmění spolkové, kromě sbírek obnáší přes 2000 zl. r. m. K návrhu výboru zvolení na to za čestné členy pánové: Pater František Koželuha, profesor náboženství v Prostějově, jonž svou kladníkovy

Praze. Náměstek: JUdr. Albín Bráf, professor na c. k. české universitě. Pokladník: MUdr. Jan Janda, prakt. lékař v Praze. Jednatel: Frant. A. Urbánek, český knihkupec v Praze. Členové Zapisovatel: Josef Peška, technik. výboru; Libor Doležel, gymn. prof, v Praze; Jan Herben, ltand. prof, v Praze; Ant. Ma tyáš, sekretář křesťanské akademie v Praze; Met ho a Molčík, kand. prof, v Praze, Edvard Sarša, gymn. prof, v Praze. Náhradníci: Ant.

V

slováckém

městě

Strážnici jest také několik germanů, zda-li velko- či malo-, jest jeden ďas. Z těchto vy dal pak jeden následující vysvědčení o děl

nické pilnosti a zachovalosti: „Vorzeugniss. Jozef Gerich (Gerlich) hat bei mir durch für Wochen gearbeittet, sich werend der Zeit Treů verhalten. Strassnitz 22. 10. 1884. Jo han —" Ah! on je to Johann P! Nu, tako vému Johannesovi se nedivíme, že mateřštinou svou, v níž by se snad správněji vyjádřili

—

pohrdaje, takový plod německé Avšak divíme se, že neostýchá splodí.

dovedl, řeči

se tamnější p. měšťanosta

takovou hatmatilku opatřili svým podpisem a obecní pečetí. Více hrdosti, pánové Zlořád pokáráni a odstraněni hodný. Známy jsou snad po celé Moravě tak zvané „obecní přípovědi". Záleží v tom, že občan, jenž přijat býti má clo svazků obecních, dá nějakou tu přípověcT. Na Hané jest to něko lik věder piva. Na Slovácku taktéž, zhusta však místo piva sáhne se ku kořalce, tomuto trestu božímu na naše Slováky. Jaké konce taková „obecní přípověd" mívá, kdy mozky !

!

zkaleny jsou už lihovinou a sladovým mokem, známe my zejména na Slovácku. Z každé „přípovědi" hned v patách strhne se „při rážka" bud na zeď neb na zem na ulici. V zájmu dobré pověsti naších obcí, v zájmu přátelského sousedství obecních příslušníků, přimlouvali bychom se za odstranění zlořádu tohoto, jenž nahradili se dá účely vznešeněj šími a šlechetnějšími, kteréž půjdou obci co mravní osobě, i občanstvu této mnohem více k duhu. Jest zde fond chudinský, školní, ko zde osvědčujte nově přistouplí stelní atd., občané do v svazku obecního svou štědrosť a uznalosť. Že pravdu dáne, poučí nás za ne dlouho před trestním soudem posledně odbý

—

vaná „přípověd" v Polešovících. Podsedník Josef Vadura, jenž, nechtě dáti přípovědi, není ve svazku obecním, byl při „přípovědi" zbit a z hostince vyhozen, následkem čehož poraněn byl na hlavě a shozen byv z pěti schodů do hostince vedoucích na zamrzlou zem i na celém těle. A proč? Protože nedal „přípověd" a neměl tudíž práva i dnes piti. Divíme se jedné věci. Starosta obce pan Ant. Jeník byl pohoršlivému tomuto výstupu přítomen. Proč nezabránil poranění pro nic

—

a za nic ztýraného spoluobčana ? Trestní vy šetřování, v případu tomto zavedené, nám odpoví.

7

Vyhrožoval násilím. Syn ďrába Reinohy

v Polešovicích dostal se s panským pacholkem do hádky a konečně do rvačky. Reinoha zbil napadaného, jak náležitě. Iv tomu namanul se tamnější správec p. Jurák, vzav napade ného do ochrany. Pochodil však zle. Zuíivec vyhrožoval ochránci

chasníka čehož zlá

í,rozpáráním břicha", následkem byla s ním pořízená. Yinník odevzdán byl, jak doslý cháme, c. k. soudu v Uh. Hradišti pro vy hrožování a násilné poškození na těle k po trestání. Velmi utěšené to obrázky z obce, na níž uvykli jsme hleděti co na obec pokro čilou a vzdělanou! Kdo nese vinu toho? Prostředek proti opilství. V jedné obci

—

na našem Slovácku

opilci, sedláci

žijí

a C.

Iv.

v jasném okamžiku

dva nenapravitelní Oba jednoho dne

poznali,

že

kdyby po

kračovali tak jako dosud, musejí nutně přijíť na mizinu. Avšak poněvadž neměli dosti mravní síly, aby sami se zbavili tohoto zla,

připadli po důkladné poradě na následující prostředek. Oba odebrali se na obecní úřad a prosili obecního strážníka snažně, aby jim půjčil lískové pruty. Když dostaly, oč žádaly, položil se Iv. na zem a dal si od svého jmtele C. notně vypráskať; na to lehl si C a Iv. mu rovněž jak náležitě vyprášil kožich.

Pak

oba spokojeně' domu. Slíbili si, že kdykoliv se některý z nich opije, druhý mu jak náleží vypráská. Od té doby uply nulo již hezky mnoho vody Moravou a do posud se žádný z nich ještě ani nedotknul odešli

kořalky.

Stanovy

českém gymnasiu v Uh.

Hradišti.

ředitelství

těchto jpst

Uh. Hradišťského (21.). V cukrovarech celkem 456 pa ních strojů o 65(57 koň

na řezání řepy jest 97, diffusem ských 426 s objemem 3433.18 Hktl. Ve čtyřech továrnách pracuje se ještě hydraulickými lisy, jimiž denně 31 S3 metr. centů řepy spracovati. se může. Cukrovary tyto jsou: v Neletících, Hrušovanech u Znojma, Rosicích a Oslavanech. Bepy bylo celkem spracováno 10,654.350 metr. ctů, daně bylo zaplacéno 8,523.479 zl. 93 kr. Ve všech továrnách zaměstnáno bylo mužských děl níků 9889. jichž mzda obnáší 40 kr.— 1-zl. 40 kr. denně. Dělnic 4f>U9 se mzdou 20 kr.— 1 zl. 20 kr. Topiva spotřebováno koksu í31.030 metr. ctů., hně dého uhlí 225.0S0 metr. ctů. hameného uhlí 3,152.129 metr. ctů. Spodia spotřebovalo se 75.206 metr. ctů. Zadlužení statků hospodářských. Dle nejnovějších dát poči f á se dluhů gruntovních na hlavu v Tyrolsku 853 zl., v Dolním Rakousku a Solnohradu 249 zl., ve Štýrsku 213 zl., v Horním Rakousku a Ivorutansku 185 zl.. v Cechách 182 zl., ve Slezsku 139 zl.. na Moravč 137 zl. a v Kraňsku 135 zl. silách. Strojů

:

TVžní

—,

liektl.

kilgr.

—,

kilgr.

J.ečmene 1474 zl.

2,

kilg.

Hráčku

Výbor povoluje všeliké podpory chudým stu-dujícím ku písemným žádostem jejich rodičů a má

právo, zbaviti studující povolených podpor, když se jich stali nehodnými. Výbor spravuje jmění spolku a předkládá účty valné schůzi ku schválení. Výbor schází se na svolání předsedovo vždy, kdy toho po třeba, nejméně však čtyřikráte do roka, aneb když tři členové výboru za to žádají. Ku platnému usne sení výboru jest potřeba, aby nejméně pět členů přítomno bylo, předsedu neb náměstka jeho do toho počítaje. Usnešení dějí se absolutní většinou hlasů;

předseda nehlasuje, rozhoduje ale při rovnosti hlasů. každé schůzi výboru zapisuje se protokol, jenž se ku konci schůze přečte, a předsedou a zapisova

O

telem podepíše.

Valná schůze. §11. Předseda spolku svolává každého roku v mě síci říjnu řádnou valnou schůzi členstva spolkového, mimo tu mimořádné schůze valné dle usnešení výboru ve případech pilné potřeby, aneb když takový počet členů za to žádá, kolik obnáší čtvrtina členů Uh. - Hradišťských. Valné schůzi přísluší: a) zkoumati a schvalovat! předložené účty a spráyu spolku; b) měniti stanovy; c) volbou na dva roky doplňovati výbor a voliti na jeden rok čtyři náhrad níky výboru a dva přehlížitele účtů; d) vyloučiti tajným hlasováním lístky takové členy ze spolku, kteří úmyslně zájmy spolku jakýmkoliv spůsobem poškozují. Ku platnému usnešení valné schůze jest potřeba, aby bylo přítomno nejméně tolik členů, kolik obnáší čtvrtina členů Uli.-Hradišťských. Kdyby však nesešel se potřebný počet členů budiž do osmi dní svolána s týmž pořádkem jednání nová valná schůze, při které se učiní platná usnešení bez ohledu na počet přítomných. Usnešení dějí se rela tivní většinou hlasů, volby se konají lístky. V jed nání ve valné schůzi zapisuje se protokol, jenž se po vyčerpaném programu schůze přečte, schválí a předsedou, zapisovatelem a dvěma členy valné schůze potvrdí. V.

nejvyšší

zl.

—,

zl.

3.60, nejn.

—.—, kilgr. —,

nejd.

nejn.

—

prostřední

(žita)

99

v

är Měšťanské

nebude

přednáška p. prof. Kopeckého Besedě pro nepředvídané překážky

Zítřejší

se odbývali.

—

Cukr

přerovské rafin. v klobouku, 1 kg. 86 kr. Kávu, nejjemněji druhy, 1 kg. 1 zl. 20 kr. až 1 zl. 80 kr. Kávu, nejjemn. druhy, při 5 kg. každý kg. o 10 kr. levněji.

6.—, nejn.

zl.

Petrolej,

3.50.

zl.

Prosa

liektl.

—,

kilgr.

Fazule

liektl.

—nejn.

nejv.

zl.

5.90,

zl.

—Viky

prostř.

lového semena hktl. prostř.

zl.

zl.—.—.

prostř.

,

zl.

D

5.60,

—, 3850

—.60, nejn.

zl.

—,

liektl. 33, kilgr.

klg.,

—.46.

Jete

5.40.

zl.

nejn.

zl.

nejv.

—.70,

Zasláno. í l£ rt v z < 1 á n í.

Am

nej vřelejší.

Slavná rolnická záložna ve Slavičíně

darovala národní škóle ve Vrběticích 5 zl. r. č. na vánoční stromek. Záložna tato již více škol v okresu svými pod porami obmyslila a bylo by sp'ravedlivo, aby si toho všimnula i sl. c. k. okresní školní rada v Uh. Brodě, a jí aspoň své uznání projevila. u Bůh s voláme těmi zaplať! maličkými: „Pán My jí a prosíme, by na nás i příště pamatovati ráčila. S!áva jí a její statečné správě !

Ve Vrběticích, dne

9.

listopadu 1884.

Z P

čaj (thé) nej výbornější jakosti a u bohatém výběru. Prešpurkské suchary, angl. piškoty, máčeninu a grahamský chléb do čaje, nejjemnější druhy KiifferRuské sardinky, okurky, salámy, lovy čokolády. jakož i y denně čerstvé uzené zboží ze závodu

—

Jana Simona

schnoucí lakové

Rychle

nové

barvy,

svíčky,

růzaé

Apollo,

stearidruhy laků, barvy,

voskové

svíčky,

Sklad lamp u bohatém výběru IL I AB-A ve Vídni.

HTM

im 4 domky 1K

Káva

nové

jakosti, za ceny jako u velkém ze známé

nejlepší

ho

zasýlatéiského závodu

Robt. Kap-herr,

Hamburg, žočkách 3

4 /.i kilo 5 kilo hrubé

po

fi5

na venek.

lvu přání vyřídí se též co nejlevněji zásylky

„v Bybárnáck" v

lili.

Hradišti

se prodají.

—

Bližších

dostane se

ta zpráv netto (nikoli váhy co netto váhu) franko zatelům v administraci poštovné balení dobírkou „Mor. Slovače", MariAfrik, mokka, malozrná anské nám., č. 127.— hnědá 3"40 cenu silná 3-50 Kupní zapraviti Rio, Domingo, vel. chutná 4*20 lze kapitalůni na více 4 30 leté Santos, vydatná 3R splátky. 4*50 Java, zelená jemná 4*75 Kuba, zelená silná zlato Java II., žlutá, láli. 4*40 Java I., zl. vel. lah. 4*80 k pozlacování a opravo Guatemala, vel. jemná 4*85 obrazových a zrcadlových Perl-mokka, ff. vydat. 4-90 rámců, sklenných, kovo Ceylon I., zel. ušleoht. 5*25 vých a porculovaných před Ceylon perl, zvi. jemn. 5*40 mětu a t. d. Tekuté toto 5*85 zleto může každý sám a Menado, hnědá nejj. Mokka, pravá arábská 6*50 velmi snadno pomocí štětce i

:

Tekuté

Řadli ošťské thé universální

Tekuté stříbro,

zaručené jemné jakosti. Na základě mnoha vysvědčení jakož rožnovské celtlichy úplně neškodné. Tekuté

:

i

mechové

jsou dávno již toto stříbro hodí se pro osvědčené prostředky při ho
:

mládenců po pohřbu slečny Fran

.

v Kroměříži,

i

příspěvků, na Ústřední Matici školskou.

tišky S.lingrové tamtéž p. Dvaiiorádem v Uh. Hradišti odvedeno

Rum Jamaiky Kuby

Dlouholetá chvalná po na zmíněné předměty převěsf ručí za nejsvědomi- nésti. Velmi vzácné a trvan tější posluhu. Dopisování livé pozlacování. Cena láhi obšírné cenníky v řeči vičky se štětcem 1 zl. české. 83

Jan Hlavica, předseda místní školní rady. Jan B. Tauber, správce školy a místopředseda m. šlí. rady.

administraci naší odevzdaných ř e r o v a Sbírkou družiček a

šampaňské

Koňak a punčoviny; činský

v

sl er, správce velkostatku Ctěný pan Alois v Bílovicích, osvědčený přítel hudby chrámové, daro val opět hudebnin za více zlatých ku zvelebení této, začež šlechetnému dárci ředitel kůru vzdává díky

Výkaz

malaga

—.—,

nejn. —.—. Turkyně (kukuřice) -- hktl., —- kilgr., nejv. zl. —.—prostř.

nejv.

zl.

francouzská, španělská, uherská, rakouská a rýnská. Pravé a víno, zaručeně znamenité jakosti. z n v butelkách, po půl litru od 20 kr. až do 1 zl.

— kilgr. — zl.

nejv.

z peštsJcých parních mlýnu. pravý, amerikánský, nejlepší od 5 kg. počínaje, 1 kg. za 26 kr.

Červená a bílá vína v láhvích :

5.70.

zl.

z

Mouku

liektl.,

prostř. 5.—, nejn. —.—. nejv. —.—, prostř. zl. 7.—

—.—. Čočky — hktl., prostř. zl. —.—, nejn. —.—. hktl % 2,

—.—,

ó.—

Administrace „Mor. Slovače".

i

v

v Uh. Hradišti (vedle kláštera Františkánsk.)

nejv. zl. (5.40, prostř. Ovsa 17 liktl., nejdr.

5.30.

zl.

Rzi

—,

liektl., kilg.

5.70, nejn. 3.70, prostř.

zl.

—,

1

nejnižší zl. —.—. nejd. zl. 6.30, prostř.

—.■—,

zl.

9.

§ 10.

zprávy,

Ceny polních plodin na trhu v Uli. Hradišti od bývaném dne 10. pros. 1884. Prodáno: Žita (pšenice)

Výbor.

Spolek spravován jest výborem osmi Členů, § mezi nimiž nechť jsou vždy ředitel a alespoň jeden profesor českého gymnasia Uh. Hradišťského. Čle nové výboru volí se v roční valné schůzi relativní většinou ode všech přítomných členů spolku vždy na dvě leta. Po prvním roce trvání spolku vystoupí polovice členů výboru losem určená, a v každé valné schůzi doplní se výbor novou volbou. Po každé valné schůzi volí výbor ze svého středu před sedu, jeho náměstka, zapisovatele a pokladníka vždy na jeden rok relativní většinou hlasů. Yystoupne-li některý člen z výboru, nastoupí na místo jeho ná hradník zvolený nejvíce hlasy až do konce správ ního roku. Pro rozšíření spolkové činnosti jmenuje výbor dle potřeby jednatele spolku pro venkov.

odporučuje

:

(Pokračování). IV.

hospodář.

Kampaň cukrovarní na Moravě r. 1884. Cukro varu jest na Moravě 51, nejvíce v obvodu finančního

zl.

pro podporu chudých studujících na

spolku

Mí\

Čerstvé a dobré zboží za nejlevnější ceny

i

;

—

dostali

Univ.

OCEI.OVE

4—8, 6—10

pro

a

8—14

PLUHY

palců hluboké orání,

3r a 4-radlicové pluhy pro jarní setbu a

podtrhávání

ku

strnišťat,

UMRATH A SPOL, BUBNA

(u Prahy).

Sklady: pro Moravu v Brně, na Křenové č. 64. Pro Uhry v Budapešti, Waitznerring č. 60.

Jednatelství a sklad u pana

BRÄÜN-Ä

TH,

L, FiE I Sklad v I'll. Hradišti li lékárníka p. Standa. Králíky (Grulich), v Čechách

—

y Uh. Hradišti.

Cenníky zdarma.

29

D

£N

*03

secí stroje, širokosecí stroje, válce dodává co zvláštnosť továrna na liosp. stroje

S.

„u lékárny stříbřiti. Cenaláhvičky 1 zl. v na Mo Rožnově Hoží" Matky ravě a zasílají se odtud objed__ ° _ se za hodějí Zásylky Vv i ' ' návkv do všech končin poštovní!, i i i yo ltové neb poštovní dobírkou: dobírkou 4

>v

C •— 03

>

u

°

c

^>

£

Ífí co *5 v.

cd

od

Tf _ CN

^'3 S O TS f

co

O Sa>v

L. .0)

2

CO JB" T3

C ° *5 cd

£ E A *o

s -5

^o co o ■O

3 T3

J=

O

—

^o P*

až -3Ž

n fí

>0)

>

II 08

ti

N 2

■9

ä

3 a *§ ^ S

O S S o

c c 2

>£[

"Ph

—o

3

>N

Oi * 05 a E

t a>

£ ä = s

>co x cä ao

>

•■o

M as

>5ž o

iO

8

^

Za jedno^ oznámení

I

|

platí 8C

30 kr

;

4

:

-

^ ►

MILY OZNAMOVATELí

Za jedno oznámení

Ruské inazadlo na obuv \>

platí Se

SO

i>

všeho druhu.

Nejbohatším výběrem

lcr

práce vše šťanské besedě v Uh. Hra 51 ho druhu přijímá a vy dišti. co nejvkusněji a řizuje T)n»ky: lefošky, tažené V. nejlevněji Jručnice, revolvery, jem 47 v Uli. Hradišti. né zbraně a t. d., jedině ATlip i sy, firmy a veškeré dobré u W. SCHINARA l-i malířské práce vkusně v Uh. Hradišti 11a Moravě. a co nejlevněji shotovuje ZUZAN v Uli. Uatstvo salonní, podHradišti, Prostřední ulice, lOzimní i zimní z

rolníkům, les níkům, cestujícím atd. Pp.

vánočních a novoročních dárků

Knihařské

NEUMANN

ničkách po

mohou 'pouze

honositi se

buď

Clil

nejjem49 č. 39. nějších látek velmi levně čerstvá zásylka a znamenitě vkusně shotood p. SIMONA z Kromě jvuje K. NEUBAUER, Ze FRANT. lené náměstí, č. 54 v Uh. říže došla dnes 48 LASECKÝ, hostinský v Mě Hradišti.

v

C

2.

3.

Zpráva jednatelovu.

Z p r á v a pokladníkova.

Volba výboru.

V o n é á v r h y. V Uh. Hradišti, dne 4.

1

11

10. pros. 1884.

JUDr. Naplava

118

t.

č.

v. r.,

místopředseda.

venek tetiijicl |im intelligentní a výmluvní, kteří svou službu většímu továrnímu závodu věnovati hodlají a jako pro

davači u soukromníkův značný

odbyt docíliti vstavu jsou, naleznou, v pádu-li se hodí, ihned dobré postaveni. Podmínky jsou: Neúhonný char aktér: Písemné příjemný zevnějšek a dobrá odporučení. nabídky, opatřeny zevrubným udáním dosavadního zaměstnání, buďtež zaslány na

—

=

Tovární pisárnu v

111

Ferdinandská

ulice,

čís,

Brně,

=

Prostřední ulice.

Za nejlepsí četbu doporučujeme vřele a svědomitě

Redakcí i

Fr.

poučná

bibliotéku".

činí obuv úplně nepromo kávou, v o da do obuví nevnikne, třeba v ní celý den stáli, chrání nohy před oznobeninou;

i

lidu".

franko na požádání.

zábavná

původní

r

XI

děl:

dílo

„Vjrobna hospodářskjch potřeb"

na

liovsiýn» pr. Hor. Studenec (Čechy).

„Vzpomínky" nejslavnějšího spisovatele morav Nákladem knihkupectví ského, zemského archiváře Vincence Brandl a. Cena 30 kr. Jos. fVjiškovského III. dílem jest „Několik obrázků z kukátka Václ. Kosmáka", nejpopulárnějšího výpravo v ate le moravského. Cena 36 kr. v Českém Brodě IV. dílo zavírá výborný liist. obraz „Obětovaný" od proslulého románopisce 8í> vyšlo právě: Aloisa Jiráska. Cena 60 kr. II. dílo tvoří

autobiografii

V. dílo obsahuje prof. Fr. Bartoše sebrané rozpravy národopisné „Lid a 0 naiezeneřeh v Cechách. národ" (díl I.), které jsou nejznamenitějším národopisným dílem veškeré literatury české. Cena 50 kr. Příčiny velké úmrtnosti a VI. dílo tvoří krásné „Povídky" záhy zesnulého Jos. Večeře. Cena 40 kr. špatného vychování těchto VII. dílem začíná nejdůkladnější cestopis Moravy. „Cesty po Moravě" od dítek. Sepsal Vojt. Franc* slovutného vlastiznalce prof. Jana Havelky. Cena 28 kr. Cena 20 kr., poštou 22 kr. VIII. dílo drží v sobě výtečné historické obrázky „Stezkami našich dějin" Dostati lze v každém od slavného povídkáře našeho V. Beneše-Třebízkého, tak záhy nám bohužel odňa knihkupectví, zvláště ale u tého. Cena 52 kr. nakladatele v Č- Brodě. IX. dílo záleží z rozkošných „Několik obrázků moravských" od prvního básníka našeho, geniálního Svatopluka Čecha. Cena 20 kr. X. dílem jsou zajímavé „Malé povídky" od nadaného Fr. Roháčka. Cena 80 kr. XI. tvoří moravské pověsti „U krbu"v od Jos. VI. Hrubého. Cena 20 kr. ohnivzdorná, nejnov. XII. dílo „Vesnické povídky" Václ. Řezníčka (se sází). za úplně soustavy, XIII. dílo „Vesnické obrázky", básně od J. Nečasa (v tisku). XIV. dílo „Poslední bašta českobratrská", liist. povídka od AI. Dostála (v tisku). chovalá prodá se vel XV. dílo „Výlet do Cech, Solnohrad a do Rakous" od Jana Soukupa (v tisku). mi levně. Bližší zprá V ročníku III. (1885) chystá redakce „Mor. bibl." tata výborná díla: II. díl epochálního národopisu prof. Bartoše „Lid a národ" (Podužáci, Kopaničáři, O naši vu podá administrace poezii kramářské), novou báseň proslulého slavíka od Otavy AI. Heyduka, vele Slovače" „Moravské zajímavé nové dílo „Od kolébky nového života", obrázky z let probuzení našeho 112 od prof. J. Bílého, obrazy ze života Jihoslovanův od nadaného slavisty G. Hudce, v Uh. Hradišti. povídky J. M. Hovorky, Fr. Táborského, J. Černohorského a j., „Ze Slezska pro Slezsko" od řed. V. Praska a j. Mimo to pokračování pak z ročn. I.

Pokladna

I.

(seš.

1.—27.)

„Mor. bibliotéky" dostati lze tamtéž místo Cenu pouze 2 zl., poštou 2 zl. 25 kr.

Vše

hodin

Remontérky, kyvad lové, strojní a

obuv měk že se noha

sníh jen slabě na obuv se nachytá a když se rozhřeje, steče v kapkách z obuvi, aniž by jen dost imllo vody do obuvi vniklo.

a vydávanou, jež přináší jen díla od spisovatelův našich n ej v ý te čn ěj šícli. Posud vydáno

Baye

dobře zřízený sklad zlatých

kou, povolnou, tak, tak snadno neotiaéí,

tož

obsahuje krásné a velezajímavé črty Františky Stránecké „Z našeho Cena 30 kr.

I.

sníženou

stribr

toto finí

a Za působivost; výteČnosť bibtiotéku" schválilo a ,,Moravskou doporučilo vřele veškeré casoručíme! české. pisectvo Cenník ostatních našich výrobku

ník

Odporucuje svůj

prodeji

neboť součástky jeho vniknou do pór obuvi, ztuhnou a teplo z obuvi nepropouští, činí obuv velmi trvan livou, obuv nepuká a má krásnou barvu.Mazadlo toto odporučujeme zvláště na zimu, neboť obuv se ni kdy, jak se ř ká nerozmáchá, pro

„Moravská bibliotéka" vychází třikráte měsíčně o 3—4 archových sešitech v úpravě velmi vkusné a stojí sešit pouze 10 kr. Na půl roku předplácí se v knih kupectví J. F. Šaška ve Vel. Meziříčí 1 zl. 80 kr., na celý rok 3 zl. 60 kr. Roč

7,

proti

Mazadlo

Výborné a laciné čteni pro dlouhé večery zimní!

„Moravskou

5,.

Provise značná.

114

Pozvání k valné hromadě

4 a

pro pp. obchodníky po 2 kr. 115 až zl. 1.—

:

1.

2, 3,

dobírce, anebo dřívějšímu zaslání obnosu.

1 1 ClllJX v

i

UHERSKÉM HRADIŠTI,

v

Parků

Dle stanov a spolčovacího zákona svo lávám valnou hromadu na den 21. prosince 1884 na 7 hodinu večerní do místností Měšťanské Besedy v Uh. Hradišti.

zl.

Ku drobnému

KAREL

divad. a pěvecké jednoty v Uli. Hradišti.

odporučujeme naše výtečné mazadlo na obuv, které ro zesíláme frankované v bed

milým přátelům a známým, kteříž za dítěte,

za 2

zl.

Makulaťura drobná (stampf) kde a zač

se prodá,

72

sdělí

„Moravské. 70 kr. za administrace Slovače" v Uh. Hradišti 116

and.

příčinou

úmrtí nezapomenutelného našeho

maličké naši

vysací cenu

opravy vykonají se obleji.

Za "každou shotovenou práci senici

pp.

1 role.

Slavným správám museí, numismatikům a přátelům starožitností!

Sbírka starých, historických mincí, stříbrných, zlatých, měděných a konečně i papírových státních poukázek, až na dnešní den běžných a platných, v celek po dlouhá léta a soustavně seřaděných, úhr nem přes dva tisíce kusů čítající, se prodá za cenu přiměřenou. Sbírka tato jest vzácná a řídká, nač ze jména sl. české naše spolky musejní upozorňujeme. Písemná nabídnutí, k nímž se ihned odpoví, adre sována buďtež pod „Numismatika" na administraci 99 „Mor. Slovače" v Uh. Hradišti.

m

1 1

át

ejlevnější a co nej

upřímnou soustrast' svou nám projevili a drahé dítě naše k tmavému, chladnému hrobečku doprovodili, buďtež

dne

10.

prosince

t.

r.

díky naše vřelé, nehynoucí!

V

Kroměříži, dne

Antonína JDankovtí,

roz.

matka.

—

Majitel, vydavatel a zodpovědný redaktor: Ant. M. Daněk.

11.

prosince

1884.

JVC. Josef Daněk,

Kladivova,

otec.

Jaromír Daněk,

—

Tiskem

L.

R.

bratříček.

118

Kráčelíka v Uh. Hradišti.

S textovou

přílohou.

Příloha k

čís.

13.

„Moravské Slovače

besídka dějepisná.

Z šedých

dějin vzdělanosti

na Moravě.

Od

Leop. červenky

cvičného učitele

v Příbore.

Mohamedané mají jistý článek víry, dle kteréhož má každý Mohamedan aspoň jednou ve svém životě navštíviti všem Mohamedanům posvátné město Mekka, kdež pohřben leží „veliký prorok" Mohamed, zakladatel víry mohamedanské. Každoročně mnoho a mnoho vyznávačů víry mohamedanské tam putuje ve velikých karavanách. A kdo z nich jednou v Mekce byl, jest u svých spoluvěřících u veliké cti a vážnosti. Požívá všelikých výsad v životě společenském i politickém.

Mohamedané, vykonávajíce své modlitby denní,

Mekku

jsou obráceni obličejem k Mekce. mají za místo, odkudž jim prý spása

Z Mekky se rozšiřovala víra rnohamedanská „ohněm a mečeni" po celém Východě vzešla.

čili

Orientu.

my

Oechoslované a vůbec Slované máme takovou „Mekku", místo, odkud nám zářila hvězda prvé velikosti, hvězda duševní Místo to jest křesťanství. síly a vědomí posvátný Velehrad! I

—

Kdož by z nás nebyl něco slyšel o Vele hradě ? Kdo z nás nenavštívil už kolébku tuto

A

naší minulé slávy a moci? Velehrad vítá každého poutníka česko-slovansltého po staroslovansku. Velebný hlahol starobylých zvonů

rozléhá se po údolí po horách chříběcích až k starožitnému Buchlovu Ve vnitru našem i

!

ozývají se hluboké city vděčnosti. Vroucně děkujeme Bohu za to, že již přes tisíc 1 e t možno nám jest se mod liti v našem dra hém mateřském jazyku, že již přes tisíc 1 e t možno nám jest, slovo Boží v našem

mateřském

jazyku

vykládané

poslouchat!, přes tisíc let možno nám jest v „knize kněh", t. j. v písmě svatém, se dočisti, kte

rak

Bůh

se byl zjevil.

A

když po vykonané pobožnosti zraku svého pozdvihneme, máme za to, že nacházíme se v nějakém vidění, že nacházíme se někde v nadpozemsku, jež dle podání zbožných křesťanů připravil Bůh těm, kteří ho milují. Ano, chrám Velehradský v nynější obnovené úpravě j est j o d n ý

svého druhu na celé Moravě!

i

sídlo knížat

Bývalé moravských a svatých apoštolu slovanských, Velehrad, nestával vždy tam, kde nyní jest; má se za to, že „Staré

Město" u Uh.

Hradiště se rozprostírá na místě dřívějšího Velehradu. založil markhrabě Nynější Velehrad Vladislav v létech 1190—1198 jako klášter cisterciácký. Mniši celou okolní krajinu, Ma

ďary po pádu velkomoravské

říše

spustošenou, zúrodnili. Opat kláštera náležel mezi stavy moravské i uherské. Klášter během času na byl mnoho statků pozemských, stal se jeden z nejbohatších na Moravě a tato zámožnost vzbudila u jiných velikou závisť, a tak klá šter zakusil zloby lidské v míře vrchovaté. Bylť drancován od šlechty, Maďarů a m. j., až konečně za vlády Josefa II. 1. P. 1784 byl zrušen tak jako mnoho jiných klášterů.

Jest tomu právě sto

let!

Zrušením kláštera Velehradského a zlým hospodařením s jeho poklady všelikými stala

se ztráta pro naši

Budov

Moravěnku nenahraditelná.

klášterních upotřebeno k účelům roz

ličným, ba i za stáje pro koně vojska ruského 1. P. 1850, kdy toto táhlo do Uher,

vzpouru Maďarů. Chrám jest nejdelší na Moravě a měří přes 100 kroků. V nynější podobě vystaven jest kostel léta

aby

skrotilo

Páně

1721.

Ačkoliv

tedy

nynější

osada Velehrad

není oním Velehradem, kde sídlel Rastislav,

kam na jeho

pozvání solonští svatí bratři Crha a Strachota (Cyrill a Methoděj) l. P. 863

9

zavítali,

přece veškerá úcta naše přenesla se

kamenu

nezůstal".

na Velehrad nynější. Každého upřímného Moravana pojme stesk a zármutek, že Maďaři při svém velkém 1. P. 907) brzy po Moravu na (asi vpádu smrti Svatoplukově, krále velkomoravského, Velehrad úplně ztroskotali, tak jak to Římané s Jerusalemem byli učinili, že „kámen na

r.

!

Břetislav, český Achilles, vraceje se 1028 vítězně z Uher, přitáhl ke zříceninám

Velehradským, spatřiv pak tu spoustu, ty zpustlé a zohavené chrámy Boží, ty rumy druhdy tak mocného hradu, tu hořké přelé val slze, jako Jeremiáš nad Jerusalemem. Divocí Maďaři chtěli Moravěnku naši celou v poušť obrátiti, chtěli lid moravský sobě rovným, totiž taktéž divokým, surovým a pohanským zvykům oddaným.

učiniti

Avšak naši svatí věrověštcové byli tou pevnou žulovou skálou, na kteréž se veškerá

Lid byl zběsilá divokost nepřátelů rozbila! uchráněn jak duševně tak i tělesně. Ale ja

kým divem ?

Jedině svou vzdělaností, kterou

A

naši sv. apoštolé. v čem byli hlásali a šířili se zakládala tehdejší vzdělanost? Jistě jen v čisté víře, učení Kristově! Každý člověk, ve víře Kristově vycvičen který jest,

dokonale vzdělán ý m

laností

musíme jen

Neboť pod vzdě rozuměti, když jsou

e s

j

to

t.

duševní stejně vypěstovány. A to se u p řiti n e d á, že křesťa ns t v í šlechtí nejen srdce, n ý b r ž i byst. ř í r o z u m. Každému čtenáři jest veškeré

síly

vědomo, že kde křesťanství se zakořenilo, tam také všeliké umění svůj stánek rozbilo. Můžeme tvrditi, že veškeré umění v křesťan ství svůj základ má. Uvažme jméno Hospo dinovo ctívá se v chrámech, jsouť to po vět šině budovy velkolepé! Stavitelství jest umění, jehož však použito bývá k proslavení jména Páně. V chrámě se provozuje hudba a zpěv. Ovšemť má to býti hudba dokonalá, a ve :

lebná, zpěv vážný, lahodný. chrámech jsou sochy a obrazy; sochař ství malířství jsou umění vzácná, i tyto slouží k oslavě Boha. Známoť, že naši předkové lnuli ku svým svatým učitelům srdcem celým, neboť slovo Páně hlásali jim sv. Cyrill a Methoděj v ja

V i

mateřském, vykonávali jazykem

zyku

dobře, že tehdejší vězení značilo tolik, co „za živa býti pohřbena". Svatý Methoděj byl od německých biskupův teprve tehdy propuštěn, když papež jim hrozil sesazením z úřadů biskupských a velikou klatbou cír kevní. Byl to jisté největší trest doby ony, neboť v klatbu daný byl psancem. Tak trpěl sv. Methoděj pro duševní blaho lidu morav ského Po smrti Adriana II. nastolen byl na stolec papežský Jan VIII., který též ničehož na církvi moravské nezměnil a byl rovněž příznivcem Slovanův jako jeho předchůdce. Ještě však jiných zásluh, taktéž nesmrtel ných, vydobyl si sv. Methoděj o náš národ tím, že přeložil písmo svaté na jazyk slovan ský, užívaný vůbec lidem tehdejším. Překládati písmo svaté z původního sepsání není tak lehké a snadné. Na čemž jindy celé shromáždění pracovalo, to vykonal sv. Methoděj sám a sám! Tu musíme se obdivovati jeho hluboké učenosti, jeho by strému duchu a jeho vytrvalé pilnosti. Jistě musela řeč našich předků býti tak vyvinuta,

veškeré

obřady církevní mateřským. Počínali si

měla svůj zvláštní význam, výraz pro každou věc, předmět, o kterémž v písmě svátém se mluví. Sv. Methoděj, nejsa rodilým Moravanem, přece se jazyku tomu v takové míře přiučil, že se stal mistrem! Kolik pří kladů můžeme uvésti takových ? Málo nebo žádných! Takových mužů, jakým byl sv. že

Methoděj, jest velmi, velmi pořídku! V měsíci říjnu dne 20. bylo tomu právě tisíc let, co překlad sv. písma byl dokon čen, kdy první slovanský apoštol dal v našim předkům poklad ceny nehynoucí. Ctcmeť v starých památkách „Sv. Methoděj r. 884 začátkem měsíce března uchýlil se .do zátiší :

s

dvěma svými i

se sv. Cyrillen! společně přeložil. Dílo bylo již v témže roce 26. měsíce října hotovo".

Na

den sv. Dimitrije, velkomučedlníka a rodáka Soluňského, dno 26. října 884 roz kázal sv. Methoděj na poděkování Pánu Bohu slavnou bohoslužbu.

Můžeme

se

stali

úplně

zbytečnými. Němečtí biskupové osočovali naše sv. patrony až u stolice papežské z bludů a kacířství. Tvrdili, že „tré toliko jazyků obral sobě Hospodin: hebrejský, řecký a latinský, protož těmi toliko sluší hlásati slávu Boží!" Leč papež Adrian II. prozkoumav stíž nosti a vyslyšev sv. bratry, dovolil a

schválil počínání s v. apoštolů. Tak tedy řeč slovanská došla ta kové vážnosti, jako v církvi po žívala latins k á, i eck á a ebre jli

s

ká

!

Ano

týž papež

i

posvětil sv.

Methoděje

za metropolitu moravského! Tím však zášť německých biskupů tako vého stupně dosáhla, že sv. Methoděje jali a. půlčtvrta roku jako nějakého zločince v Němcích kdesi věznili! Ano před něme ckého krále ho postavili, a když mu ničehož dokázati nemohli, tedy ho ještě poličlcovali i

!

Kdo

jen poněkud

v dějinách

se vyzná,

ví

pěti

Vine. Furchem:

—

moravským básníkem

s

hrozná dobo! Duchům však jsi krátká Svatí bratři, Vašich zásluh Živa v nás památka. Z Boha vyšlo Vaše slovo, Protož živé bylo, Tisíc let

i

německých na Moravě, kde

kněží rychlopisců,

aby přeložil a opsati dal všechny knihy bohoslužebné církevní na jazyk slovanský, jakož i písmo svaté kromě kněh makkabejských, žaltáře a ještě některých menších kněh starého zákona, kteréž již dříve byl

tedy ve svém apoštolování právě opačně na proti německým knězům a biskupům. Něm cova povaha se nikdy nezměnila, jak byli

tehdy, jsou nyní: osobivi, pánovití, výbojní, domýšliví. Již tehdy chtěli němečtí knězi, by lid moravský němčině rozuměl a byl jim ve všenťpovolným. A když lid takým nebyl, byl vykřičen za tvrdošíjný, zlý, potměšilý. Vidouce tedy němečtí biskupové, kterak blahodárně sv. Cyrill a Methoděj působí, záviděli jim toho; neboť nemohli více požadovati všelijakých dávek za vydržování kněží

učedlníky,

A

k životu

Mocno

ó

lid

—

Slovanský

probudilo.

Než však písmo svaté

bylo uvedeno na jazyk slovanský, vynalezl sv. Cyrill již dříve zvláštní písmo, kterým se daly vyjádřiti toť byla všecky zvuky jazyka slovanského. vymoženosť veliká. Jak známo, jest řeč naše velice ohebná, což ku př. o německé říci

A

Němci posud

postrádají některá zna ménka, kterými by vyjádřiti mohli některé zvuky své mluvy. Písma toho, které nám dal sv. Cyrill, ovšem nyní my více neužíváme, tak dobře jako naše nynější mluva se od chýlila od dřívější, avšak přece se posud u některých kmenů slovanských užívá písma nelze.

onoho

knihách bohoslužebných. Písmo ono slově hlaholské nebo také kyrillika. Slovanská bohoslužba po smrti sv. Me thoděje brzy na Moravě zanikla přičiněním v

německých biskupů, kteří se též namáhali, aby památka a působení sv. bratří u Mora vanů vešly v zapomenutí. Ale u lidu morav

ského památka sv. učitelů nevyhynula, láska ne vy hasla! Není chatrče u nás, ve které bychom nenalezli buďto obraz, buďto sousoší našich sv. apoštolů. A trefně praví básník: „Ano, Vy jste nám na blízku,

Vy

A

nás oblétáte, nás a Slovanský národ

Kevidmo žehnáte.

10 nám

u Hospodina Věrní důvěrníci Jste

Vy

Zvučí

Vám

i

—

Hospodinu

Zpěv náš velebící!"

Den

26. října

884

jest

velcpamátný pro

veškeré Slovanstvo, dnem tím byl položen základ k písemnictví slovanskému. Nebýti sv. Methoděje, nebyl by dnes jistě Moravan uto naši předkové Slovanem, jistě by byli Písemnictví zacho nuli v moři Němectva! vává národ při životu. Proto také veškerá snaha všech vlastenců čelí ku povznešení toto i my českého. Podporujme písemnictví odbíráním dobrých kněh českých a jich be

dlivým

básník:

aby

čtením,

se

vyplnilo,

„Sláva na Moravě

Už nám nepomine

co

praví

—

sílou

že v radosť a jásot vmísil se bol žal, neboť vítězství zakoupeno bylo velkým počtem vzácných a zámožných měšťanů, jich synků, ano i kněze milovaného P. Bergra, již všichni i

v boji o rodné své město podlehli a na bojišti Po tak kruté porážce neod mrtví zůstali. vážil se nepřítel více na město, jež nyní

Takoví bývali předkové naši. Pro vlasť Jak se a rodný jazyk svůj obětovali vše. si se poděla statečnosti a Kam mění! časy chrabrosti občanská? Na místo tebe nastou rodného a místo a. netečnosť pila lhostejnost

Methude,

Za nás orodujte, Co duchové strážní Při Moravě stůjte !"

Z

s

se vrátilo. k domácí klidně práci opět

Pomiluj ny, Bože, Velký Hospodine! Cyrille,

novou

měšťané vzmuží se a na nepřátele, rozrazí šik jeho a přinutí jej k útěku. Vítězství bylo na straně měšťanů. a množství velké dle zpráv Nepřátel padlo vítězům dostalo se značné kořisti. Brány města se otevřely, zvony zahlaholily a za vrátili se vítězové do města, a jásotu zpěvu vzdali Bohu díky za krvavém boji aby po za vítězství tak těžce dobyté. Žel bohu však, udeří

rodišti Ko v tam, ozývati a hlahol hlahol nepřátelský cizí, menského, jazyk, jímž předkové mluvívali, vystěhoval se do chýží lidu, jakoby byl sprostším a do měst se nehodil. Dějiny buďtež nám školou. Statečnost a udatnost občanská předků na

se počal jazyka

pamětí üixerskq-BtQäs&tch.

Psalo se léta Páně 1(505. Nad městem zhoubu se vznášel Brodem děsný, Uherským Bouře v sousedních Uhrách věstící mrak. vzniklé, kde voje Štěpána Bočkaje, sesílené hordami ku pomoci povolaných sveřepých Turků, krvavé stopy po sobě zanechávali, vraždíce a loupíce bezbranné obyvatelstvo, blížili se kvapným krokem k městu samému a ohnivá záře nočního času nad popleně se dědinami a vznášející zapálenými nými

a sílu svou a pamětlivi předků svých, již s obě tavostí život svůj na ochranu rodného města

měšťané zbraně

opevňovali se silněji a tužili v řemesle válečném, života domácího klidného místo jež nyní město samo všech Bylo pak zaujalo. mysle od a důkladnou přírody již jsouc pevností nižinám k klíčem Moravským, baštou, jako položili,

ostřili

své,

vysokými a pevnými hradbami, pří znivou polohou pevnostním táborem, kterýž stalo so

mnohému

nebezpečí

odolati

mohl.

Nad

to

času shromážděno tehdejšího bylo pak v městě mnoho venkovského lidu, vojska

císařského a proto očekával každý, ač s tlu koucím srdcem, přece zmužile blížící se ne sebe čekati. na dlouho Ti nedali přátele. městem nížinách se v před Brzy objevili se město a Uhrů aby Turků, žádajících, roje jim vzdalo. Avšak z hradeb města dostalo se jim odmítavé odpovědi a Turci vidouce

vůči

opevněnému

městu

marnosť

útoků

odtáhli k jihovýchodu, poplenivše a a okolní povraždivše dědiny předměstí nemohlo. uniknouti jim jež obyvatelstvo, Dvakráte tak pokusili se Turci s Uhry o města, pokaždé však byli se ztrátou

svých,

dobytí

Krvavý však nastal Brodanům den 10. června 1605. Nezdar vojska tureckého a obava před opevněným městem přiměly odraženi.

vůdce vzpoury Štěpána Bočkaje samého, že s válečnými obléhacími stroji a vojskem více než 12.000 mužů čítajícím, přikvapil na město a hnal na něj útokem. Měšťané však dobře ozbrojeni odrazili, ač ne bez namahání, prudkou sílou první útok vojska Bočokamžiku učinili v vý příhodném kajova, svedli s ním nad Bájova na nepřítele pad

bitvu krvavou, vražednou, v níž udat nosti a chabrosti vlastenecké zápoliti bylo s krvežíznivou surovostí zaslepenců. Ačkoliv

cem

z

počátku měšťany štěstí, jakolvěk provázelo o rodné své město bojovali s udatností lví, a odolati nemohli přesile nepřátelské přece vítězství již klonilo se na stranu četnějších

V

nejrozhodnějším okamžiku přisbor však kozáků; bojujícím nápomoc kvapí

nepřátel.

buď nám příkladem, neb

my

i

bojujem

ten není a ač o svá svatá boj pravá, nyní to boj neb jest tuhý jen krvavý, jest přece

—

nepřítelem mocným, odvážným, boj, aby města naše stala se tím, čím bývala aby 1. stala se městy českými, národními!

s

každým duem

a naplňovala přibližovala hrůzou srdce měšťanů a četný počet venko vanů do silného města se ukryvších. Ačkoliv bylo nebezpečí veliké, spoléhali na Boha uzavření v hradbách městských přece se

šich

bude tomu právě pade sáte let, co poprvé v Pjaze zazněla Frant. Škroupa to v devatenáctém ?" domov Bylo „Kde můj píseň: z dvaceti a jednoho čísla, z nichž skládala se téhož dne na Pražském jevišti ve prospěch skladatele po prvé a naposledy provozovaná fraška „E'idlovačka". Karel nebožtík muzikant žebravý Zpíval ji jako této písně nedlouho text obdržev Škroup Strakatý. v pozdní němu k hudbu slonil před představením 21. prosince

t.

ii

lože své

—

.

—

i

Mí den. tento na důležitý památníku níme prémii, již „Zlatá Praha" nabízí svým oi.bjrntolům na příští rok. Střed obrazu tvoří píseň „Kde domov můj ?" ozářená leskem, vycházejícím z koruny, dědice Karel IV. zasvětil vlasti otec památce již země české, sv. Václavu. Kolem ní umělec jako skvělou obrubu umístil řadu kreseb, jež vesměs se k textu velebné naší hymny; v levo nad se důstojného

vztahují

v níž „bory lesnatou krajinou, provedenou výtečné šumí po skalinách", skupinu Cechů z doby mythické. Střed zaujímá ctihodný kmet, obstoupený duchaplně s dcera v svou družinou: popředí seskupenou mladistvou s v pozadí syn hošíkem, buclatým v milostném objetí; poněkud opodál ještě chotí v vesměs členové dva pohrouženi rodiny; jiní jako jim poskytuje jejž pohled, rozkošný uprostřed „zemského ráje" velebně vystupující Rip, mezitím co v právo genius země české v podobě ženské postavy forem nadpozemsky ušlechtilých ra dostně je vítá máváním ratolesti lípové Utěšený to obraz z dob dávnověké minulosti, s níž velice .

.

.

šťastně kontrastuje výjev, zobrazený na spodní polo vici obrazu. Výjev z národního života takořka našich rozechvění v radostném lidu českého davy dnů, kdy

dávaly se na pout do matičky Prahy, by potěšily se dosta na zdaru dokončení velkého díla národního vění našeho „Národního divadla". V popředí sbor hudebníků, za nimi pestrý houfec statných junákův a dovádivých děvic. Následováni banderiem na buj ných ořích a pějíce a jásajíce, spějí ku Praze, která v mlhovité ještě dálce, s čarokrásným obrysem za Tvůrcem této krásné a zdařilé, končuje obzor. Liebscher. Adolf dokonalé komposice jest umělecky Jest to dílo v každém ohledu mistrné. Z každého :

črtu

jest

patrno,

že

toto

dílo

prýštilo

se

nikoli

—

—

úplně spůsobilá k tomu, nebýti pouze upomínkou na důležitý moment v národním našem vývoji, nýbrž k tomu, aby byla pravou ozdobou nevšední uměle Prémii tuto obdrží cké ceny pro každý příbytek. každý odběratel „Zlaté Prahy" na rok 1885 za mírný zl. r. č. doplatek

—

i

I

a vědění, „Libuše", matice počíná právě rozesýlati svým členům první a druhé ročníku patnáctého, obsahující znamenitou číslo historickou povídku „Poklad" od slavného našeho románopisce Aloisa Jiráska. Pokládáme za svou po vinnost upozorniti co nejvíce své čtenářstvo na „Libuši" a co nejvřeleji doporučili mu spolek tento, jenž členům svým podává za roční příspěvek 1 zl.

zábavy

sedm knih obsahu nejcennějšího, jichž krámská cena obnáší asi čtyry zlatý. Faktum toto podává nejjasnčjší svědectví o šlechetném působení záslužného spolku. Býti členem „Libuše" není žádnou obětí, nýbrž největší výhodou. Obzvláště letošní ročník měl by na-

největší rozšíření všude, kde česky se mluví, neboť uveřejní práce nejlepších spisovatelův, jež sebe pečlivěji vybrané budou ozdobou každé,

lézti

i

knihovny. Mimo uvedenou již povídku „Poklad" od Aloisa Jiráska přínose 15. ročník „Libuše" půvabnou novellu „Tajemství strýce Josefa" od slovútného romanopisce Fr. Heritesa. „Některé črty" od Fran Stránecké, spisovatelky moravské, přední tišky

„Pod praporem naděje", již složil Václav Řezníček, konečně sebrané „Povídky Elišky Krásno horské a Františka Chalupy", povídky „Naše ves jindy a dnes." A to vše obdrží člen za pouhý roční historii

r

Odporučovati více „Libuši" bylo by myslíme, že postačí, řekneme-li: Staň se každý ve svém prospěchu členem „Libuše."

r.

nemociié choti. Píseň ta stala se vlasteneckou hymnou česko-slovanského národa. Jakou má pro nás důležitost, jak mocně prospěla k pro buzení a vzpružení národního, ba i politického na šeho vědomí, všichni víme. A proto zjednala také nýbrž nejen skladateli svému nesmrtelnost jména sobě samé. Píseň „Kde domov můj" zaujímá a zai v bo míst z na bude předních jedno věky ujímati hatém pokladu národních našich skladeb, a den pa desátých jejich abychom řekli „narozenin" zajisté sluší oslavován býti jako padesáté narozeniny kte réhokoli buditele našeho národa po více než dvě Bohužel, že stě let takřka za živa pohřbeného . důležitá okolnosti tomu, aby zabraňuji nepříznivé tato slavnost slavila se v pravý čas spůsobem oká že bude odběratelům Tím naším, vítanější zalým. dostane nakladatelstva aspoň jim „Zlaté Prahy" péči noci

—

příspěvek zbytečno

Literatura a umění. Dne

chladné reflexe, nýbrž ze srdce umělcova, milují cího národ svůj láskou čistou, láskou upřímnou. Kresba správná, rozdělení světla a stínů přímo mi strovské, přispívá velice platně k zvýšení sympathického dojmu, jejž tento jeho plod v každém patřiteli —• Také reprodukci světlotiskem osvěd spůsobí. na čené firmy Rümmler & Jonas v Drážďanech zvat! sluší v každém případě úplně zdařilou, jak co do akkordu tónového, tak i co do měkkosti celko vého provedení. A protož směle troufáme ei tvrditi, že prémie „Zlaté Prahy" pro r. 1885 bude v každé vlastenecké domácnosti hostem vítaným jsouc z

— 1

zl.

I

"\7"37-32:a,zi

odboru

ku

zřízeni

příjm-ů. „Českého

gymnasia"

v Uh. Hradišti. P. T. Jos. Ohnoutek, rolník z Malenovic

Uh. v Hra obchodník Adolf Nassau, zl.; dišti 12 zl.; dp. Martin Mlíčka, kaplan ve Veselí, sbírkou, k níž přispěli: Ant. Janík, 25

hostinský 5 J.

2

zl.,

J.

Christin, nadučitel

5

zl.,

Tenora, učitel 2 zl., Frant. Daněk, rolník Vácslav Hádek, učitel 1 zl., Max zl.,

Grundmann,

učitel

1

zl.,

Jos. Václavek, pří-

Karel Lerche, pekař 1 zl., Jan Smrštík, měšťan 1 zl., J. Bartošek, mlynář František Blažek, obuvník 50 kr., zl., 50 Martin měšťan kr., Mučka, Kučera, Ignát ve 5 Jan Dostal, Veselí, tajemník zl.; kaplan 1 zl. 30 kr.; sl. Záložna z Národn. Stř. v Rožnově 10 zl.; sl. Kontribučenská záložna na Velehradě 200 zl.; Otto Pročkar ze Sta rého Města 5 zl.; Adolf Švec, stud. v Bílo vicích, sebral při zábavě 2 zl.; Karel Žá 3 zl.; v Albín Petrově mlynář kovský, Janauer, rněšť. v Uh. Hradišti lOzl., Matěj Slu 25 Uh. v Hradišti měšťan zl.; slavná nečko, záložna v Slavičíně 50 zl.; dp. František Perútka, prof. náb. v Uli. Hradišti 100 zl.; JUDr. Bedřich Weber, adv. v Uh. Brodě 50 zl.; Frant. Hybner z Velehradu 5 zl.; Ant. Bezděk, proť. v Uh. Hradišti 50 zl.; v Bzenci Jan arcikněz Th. Dr. Pospíšil, vdp. 20 zl.; p. Gloss, studující z Nedakonic, se bral při zábavě 22 zl.; Jakub Vlček, cukrář v Uh. Hradišti 4 zl.; vldp. Dr. Theofil Jan Pánek, c. k. prof, bohosl. v Olomouci 10 zl.; Alois Polášek, malíř v Uh. Hradišti 3 zl.; Klement Zucker, mlynář v Kunovicích 10 zl.; JUDr. Jan Náplava, advokát v Uh- Hradišti 25 zl.; JUDr. Kadlčík, advokát v Napajedfarář lích 100 zl.; Vodička, Vojtěch dp. v Uh. Hradišti 25 zl.; Jan Tomášek, koop. v Uh. Hradišti 5 zl.; Vincenc Vašíček, za ručí

1

zl.,

1

spolek Strážnický 5 k. notář zde 400 zl.

učit. c.

Jos.

Ganzwohl,

z

vyrovnání sporné Janem Fiichslem a Matě ;

mezi p. jem Hlúškem 50 zl. záležitosti

zl.;

Ant. Cetkovský, pokl.

(Pokračování).