1
________________________________________________________________
4
DUBEN
2009
STAROČESKÉ MÁJE „Staročeské máje“ se letos v Hlásné Třebani uskuteční v sobotu 9. května. Opět se staneme součástí poberounského folklorního festivalu. Poslechneme si soubor Proměny z Řevnic a Krušpánek z Prahy. Nebudou chybět ani naše nejmenší děti, Holky v rozpuku a Česká beseda. K poslechu zahraje Třehusk a cimbálovka Kyčera. Máje začnou v 16.00 hodin stylovým jarmarkem. Poté děti, mladá chasa a ostatní krojovaní účastníci požádají starostu obce o právo pořádání májí. V 19.00 hodin bude vydražena a poražena máj. Zastupitelstvo obce a výbor TJ Sokol Hlásná Třebaň, kteří tuto akci pořádají, zvou srdečně všechny občany, chataře i hosty. Podrobný program uveřejníme v květnovém Zpravodaji. Ilona Gartová
NOVÝ ZVON Naše „zlatá kaplička“ se dočkala nového zvonu. Slavnostní zahájení pravidelného zvonění provede starosta na Bílou sobotu - 11. dubna 2009 v 17.30 hodin. Zvonit se pak bude každý den v 18.00 hodin, v sobotu a v neděli také ve 12.00 hodin. Ilona Gartová
POCHVALA Každý den, když jdeme s dětmi do školky v Zadní Třebani, sledujeme, jak pokračuje výstavba chodníku od lávky na náves.
2
Myslím, že tento chodník uvítají a využijí všichni občané naší obce i houfně procházející turisté, kteří vyrazí po svých, např. na Karlštejn. Jistě se zaradovali především ti, kteří jezdí každý den vlakem do práce či školy. Ocení to i lidé, pokud jdou nebo jedou občas na návštěvu, na nákupy, na úřady či za zábavou. Děti nebudou muset denně riskovat chůzi v nepřehledné zatáčce po silnici. Potěší to hlavně jejich maminky a tatínky, kteří je budou s větším klidem posílat do školy. Domnívám se, že mohu tedy za všechny napsat poděkování obecnímu zastupitelstvu a všem, kteří se na tomto projektu podíleli. Díky! Jana Fejfarová
3
Foto: Hana Kornalská
DĚTSKÝ KARNEVAL Tělovýchovná jednota Sokol Hlásná Třebaň uspořádala v sobotu dne 21. února 2009 v místní sokolovně dětský karneval. Mohli zde měřit své síly a zručnost malí i větší účastníci v různých soutěžích. Byly rovněž vyhlášeny nejhezčí masky ve třech kategoriích. Kam oko dohlédlo, batolily se nebo řádily děti, a to je vlastně jeden z hlavních důvodů, pro které se tyto akce pořádají. Holky v rozpuku pomohly s prodejem koláčků, které, jak bylo vidět, všem moc chutnaly. Rovněž zde byly přichystány i bohaté odměny (v podobě sladkostí všeho druhu), které se rozdávaly za každou proběhlou soutěž. Nechyběla samozřejmě ani dobrá nálada, což bylo hlavní, takže všichni si to příjemně užili. Největší dík však jako vždy patří našim cvičitelkám, které celou akci pěkně připravily a po celou dobu organizovaly. Jitka Švecová
Fotografie z vyhlášení vítězných masek
4
5
Foto: Jitka Švecová
ZÁJEZD DO POSÁZAVÍ Zahrádkáři ze Zadní Třebaně pořádají v sobotu dne 23. května 2009 autobusový zájezd do Sázavského kláštera, Benešova a zámku Jemniště. V programu je i návštěva zahradnictví, kde bude možno si koupit něco pěkného pro zpestření zahrádky. Cena zájezdu je 180,- Kč na osobu. Přihlášky přijímá a podrobnější informace o zájezdu podává pan Krejčí, telefon: 257 721 378. Zadnotřebanští plánují ještě další zájezd na podzim, a to 12. září na Karlovarsko. V programu je zámek Chyše a Valeč. (pe)
CO VÍME O BRDECH Poprvé je doloženo jméno Brdy v roce 1275. Další listina s letopočtem 1325 říká, že Brdy označují vrchy nad Zbraslaví. Od roku 1850 zde vznikaly velkostatky i menší statky. Existuje kronikářský údaj, že si na Zbraslavi vybudoval Přemysl Otakar II. lovecký dvorec a ve zdejších lesích ulovil osm medvědů. Ve 13. a 14. století zde byl vybudován cisterciácký klášter, určený jako pohřebiště Přemyslovců. Za císaře Josefa II. byl tento klášter zrušen. Lesy zbraslavského velkostatku byly rozděleny do dvou polesí (Zbraslav, Jíloviště). Nad Všenorským potokem patřily lesy velkostatku Dobřichovice, dále statku Řitka a Řevnice. Je zde nejvyšší vrchol Babka, 506 m vysoký. Na jih od Řevnic se nacházel velkostatek Mníšek. Hrádek Mníšek byl ve středověku královským majetkem (Václava IV., Vladislava Jagellonského, později v držení pánů z Mitrovic).
6
Mníšecké lesy byly známé tím, že v severní části nad městečkem se nacházel revír Skalka (553 m vysoký) a kostelík Máří Magdaleny od architekta Kryštofa Dienzenhofera s klášterem, poustevnou a křížovou cestou. V posledních letech byl tento areál restaurován a později přibyla i útulná hospoda. V kostelíku se pořádají výtvarné výstavy. Půda Brd byla chudá, takže zde nedošlo k většímu osídlení. Výjimku však tvoří pánev Padrťských rybníků, kde jsou půdy úrodnější, a proto zde vznikalo více obcí. Zřízením vojenského výcvikového prostoru nebyly ve 20. století tyto plochy hospodářsky využívány, a to je uchránilo od přehnojování, chemizace a velké zástavby chat. Získala tím i oblast padrťských rybníků, která si na dlouho zachovává charakter zasněné lesní rezervace, která připomíná finskou krajinu. Dva veliké padrťské rybníky jsou zasazeny v klínu brdských lesů jako mořské oko a jsou od sebe odděleny vysokou hrází. Dohromady měří třikrát tolik jako Černé jezero na Šumavě. Jsou obklopeny hustými lesy a nacházejí se v oblasti mezi Mirošovem a Bohutínem směrem na Rokycany. První monografií - sborníkem Středních Brd je brožovaný svazek nazvaný „Brdy - jejich krásy a význam“ z r. 1925. Hodnotí se zde mimo jiné i zřízení vojenské střelnice. Druhou brdskou monografií je kniha Jana Čáky „Střední Brdy - krajina neznámá“ (1998). Další jeho knihy jsou „Kráčím starou Příbramí“ (1998), „Obrázky z Podbrdska“ (1997) pojednávají o živé a neživé přírodě a zásazích člověka do ní. Vycházely také časopisy, kterých nebylo málo. Například Podbrdský obzor, Brdský kraj, Horymírův kraj, Podbrdské rozhledy atd. Nejdůležitějším zdrojem informací o Brdech je však „Vlastivědný sborník Podbrdska“. Vedle názvu Brdy se podle spisovatele Jana Čáky používalo i jméno Baštiny. Baštiny znamenaly společný obecní majetek a potom těžko přístupný les, blízký pralesu. Brdy byly královským majetkem a postupně byly parcelovány mezi šlechtu a
7
města. Písemné zprávy se zmiňují např. o Baštině Hořovické a Jinecké. Ze stromů tu převládaly listnáče - buk, javor, klen, mléč, lípa a dub. Bývalo tu větší vlhko a slatiny podobné šumavským. Říká se, že v nich zmizel i vozka s fůrou pod Malým Tokem. Cesty se musely vykládat kmínky, aby se kola vozů nebořila. Říkalo se jim potom dřevěnky. Z knihy: Václav Cílka, Střední Brdy Anna Blažejová
POZNÁMKY Z ŽÁKOVSKÝCH KNÍŽEK Bije spolužačku deštníkem, ač není jeho. Váš syn běhá po třídě a zvrací židličky. Rozbil okno a vymlouval se, že nemůže dýchat. Je drzá a neustále vyrušuje. Odpověď otce: To má po matce, zmlátil jsem je obě. (pe)
RADY, RECEPTY A ZAJÍMAVOSTI BYLINKÁŘE PAVLA VÁNI Brokolice - obsahuje jedinečný komplex ochranných látek proti zánětům, dále je prevencí proti rakovině dělohy a prsů a překypuje řadou známých antioxidantů, které zrychlují odstranění estrogenů z těla. Pro plnou působnost se doporučuje ji jen krátce povařit nebo osmahnout. Brusinky - jejich plody, ale i čaj z listů jsou velmi dobrým lékem při zánětech močového měchýře a jeho opakované infekci. Cibuli, pažitku a pórek používali již ve starém Egyptě nejen jako potravu, ale i jako lék. Tvrdilo se, že léčí prakticky všechno. Látky v nich obsažené potlačují rakovinu žaludku, ředí krev, působí příznivě na srdeční sval a játra, snižují hladinu
8
škodlivého cholesterolu LDL a zvyšují hladinu prospěšného cholesterolu HDL. Působí příznivě při astmatu a bronchitidě a mají protizánětlivé účinky, které se dají aplikovat zvenčí ve formě obkladů: 1 cibule se dusí 10 minut s troškou vody a 1 čajovou lžičkou anýzu. Obklad se pak přikládá teplý na 2 hodiny. Česnek kuchyňský byl již také ceněn staroegyptským lékařstvím a je nazýván darem přírody. Má silný antibakteriální efekt, zvyšuje množství žluče, usmrcuje choroboplodné bakterie a povzbuzuje činnost normálních bakterií. Zastavuje růst rakovinných buněk, snižuje krevní tlak a působí příznivě na dýchání. Používá se při žaludečních a střevních katarech, infekcích střev, obtížích s játry a žlučníkem. Působí při nemocech dýchacích cest, krevního oběhu a proti střevním parazitům. Pro plný účinek se doporučuje česnek vždy podrtit. Bylinka léčící trávící, zažívací a jiné potíže Jde o jitrocel alpský (a se stejnými účinky i jitrocel kopinatý, nacházející se i u nás). Používá se k pročištění krve, při poruchách zažívacího traktu, podporuje krevní oběh a činnost žláz s vnitřní sekrecí, působí příznivě při chorobách kožních. Doporučuje se při průduškových, žaludečních a plicních katarech, při revmatismu, na těžko se hojící rány, popáleniny a pohmožděniny. Na odvar je třeba: 1 polévková lžíce ze sušeného květu nebo listu (pije se 1 – 3x denně). Bývá součástí čajových směsí. Dana Fišerová
KARLŠTEJNSKÁ, K BUNKRU, CHATAŘSKÁ Zastupitelstvo obce schválilo návrh názvů ulic v naší obci. V současné době připravujeme seznamy obyvatel jednotlivých ulic podle zápisů v katastru nemovitostí a evidence přihlášených osob, včetně popisných a evidenčních čísel objektů. Tyto seznamy budou použity pro nahlášení změn v evidenci obyvatel. Pracujeme rovněž na návrhu orientačního plánu obce, na kterém budou u každého názvu ulice uvedena příslušná čísla domů a chat.
9
Kopie orientačního plánu budou rozmístěny na frekventovaných veřejných prostranstvích. Jejich zmenšené verze budou zaslány Policii ČR, hasičským sborům, záchranné službě a dalším institucím, kterým by mohly prospět k pohotové orientaci v obci. Uvedené přípravné práce chceme dokončit v dubnu a květnu a rádi bychom v této době vybrali také zhotovitele uličních tabulí a orientačních plánů obce. S vlastníky nemovitostí budeme projednávat umístění uličních tabulí na hranici jejich pozemku (oplocení, zeď domu). Čtenáře bude jistě zajímat, že doplnění adresy o jméno ulice nebude od nich vyžadovat žádnou mimořádnou návštěvu úřadů nebo institucí. Změny v dokladech budou realizovány postupně až při výměnách nebo změnách dokumentů. Do té doby jsou dostatečným údajem jejich adresy, popisné číslo (obytné domy) nebo evidenční číslo (chaty). Stejná praxe platí v jiných obcích, které přikročily v uplynulých létech k pojmenování ulic ve své obci, jako například v Zadní Třebani. Miloš Palek, zástupce starosty
10
11
Hlásná Třebaň 1. U Kapličky 2. Karlštejnská 3. Rovinská 4. Mořinská 5. Trubská 6. Pod Vinicí 7. Kytlinská 8. V Rokli 9. Pod Svahem 10. Na Klouzavce 11. V Úvozu 12. K Zámku 13. Hasičská 14. Ječná
15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.
Žitná Řepná Luční K Bunkru Ve Výtrži Na Plovárně K Berounce Na Zahrádkách Pod Hřbitovem Jetelová Nad Pískovnou Ulička Zahradní
Rovina 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Na Návsi Formanská Údolní K Černé skále Řevnická K Rokli
7. Jedlová 8. K Rybníčku 9. Polní 10. Chatařská 11. Dubová 12. Buková
NÁZVY ULIC PODLE PRAVIDEL Při konečné úpravě názvů ulic vyvstala otázka, zda se u názvů obsahujících předložku píše u následného podstatného jména velké nebo malé písmeno (např. „Na klouzavce“ nebo „Na Klouzavce“). Obrátili jsme se proto na jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český AV ČR, kde jsme získali tyto informace: Podle Pravidel českého pravopisu z roku 1993 se u nově pojmenovávaných názvů ulic po předložce píše vždy velké písmeno. Důvodem pro tento způsob psaní bylo to, že ne vždy byl pisatel schopen poznat, zda po předložce následuje původem jméno obecné nebo vlastní.
12
Příklad: „Pod vinicí“ (vinice je jméno obecné, ale mohlo by být i pomístním názvem“Vinice“). K Černé skále („Černá skála“ je jméno vlastní, je to skutečně pomístní název, uváděný s velkým písmenem v katastrálních mapách). Ve městech a obcích, kde mají pojmenování ulic již z dřívějších dob (tj. před vydáním těchto nových pravidel), se z důvodů vyšších finančních nákladů na přepisování názvů ulic ještě psaní velkých a malých písmen toleruje dle starých pravidel, kde se jejich psaní odlišovalo podle toho, zda šlo o jméno obecné nebo jméno vlastní. Dana Fišerová, Jaroslav Peleška
ZÁJEZD DO TEREZÍNA A LÁN Český svaz bojovníků za svobodu v Berouně pořádá v neděli 17. května autobusový zájezd do Terezína a Lán. Odjezd z Berouna, Wágnerova náměstí (u soudu) je v 7.30 hodin. Přihlásit se můžete do 20. dubna na telefonu: 311 681 723. Zájezd je pro všechny účastníky bezplatný. (ga)
VÝSTAVY V MUZEU ČESKÉHO KRASU BEROUN - 80 let značky JAWA – 4. dubna – 3. května - Od Popeleční středy k Velikonočnímu pondělí, do 15. dubna (pe)
VÝSTAVA O TANCI Navštívila jsem ve Valdštejské jízdárně na Malostranské v Praze (Klárov) výstavu uspořádanou (do 3. května) na nezvyklý námět, tj. tanec ve výtvarném umění. Exponáty zachycují jednak tanec a slavnosti společensky výše postavených skupin lidí, například plesy, jednak tanec a zábavu venkovanů, například při posvícení, a to obojí z období 16. – 18. století.
13
A co je také zajímavé: Nejsou tu jen obrazy a ukázky denních potřeb té doby, ale tance jsou zde předváděny i živě, přímo v prostorách výstavního sálu. Výstava je doplněna doprovodnými akcemi ve spolupráci se současnými odborníky. Výstava byla pro mne příjemným zážitkem. Jarmila Matěnová
KULTURA Řevnice 21. 4.
-
25. 4.
-
Dobřichovice 4. 4. 18. 4.
-
18. 4.
-
19. 4.
-
Křeslo pro hosta – Ing. arch. Pleskot, Modrý domeček, 19.00 hod., zdarma Country skupina Rangers band, Lidový dům, 19.00 hod., vstupné 150,- Kč
Velikonoční trhy, divadélko Trakař „Tři kůzlátka“, zámek, 10.00 hod. Cestovatelská beseda M. Johna a L. Kovaříkové – „Na kole národními parky USA“, Fürstův sál, 19.00 h od 20.00 hod., Hvězdy tančí pro náruč, hala BIOS Sport centrum. Mimo jiné budou tančit i vítězové Star Dance III, Jan Onder a Dana Batulková, seniorští mistři ČR, juniorští vicemistři ČR a další. „Prasečí slečinky“, Divadýlko z pytlíčku, Fürstův sál, 15.00 hod.
Mníšek pod Brdy 4. 4. 15.00 h zahájení výstavní sezóny v klášteře na Skalce Vernisáž expozice fotografií Vladimíra Douska „Českým krasem“, výběr ze sochařského díla Slavoje Nejdla, zazpívají děti z Pěveckého kroužku ZŠ Mníšek pod Brdy a zahraje Jazz trio. Výstava trvá do 10.5. a je přístupná o víkendech a svátcích od 10.0017.00 hodin, v úterý až pátek na požádání u správce areálu. (jg)
14
KINO ŘEVNICE 1.4., 20.00 hod. – Líbáš jako bůh 3.4., 20.00 hod. – Karamazovi 4.4., 16.00 hod. – Příběh o Zoufálkovi 20.00 hod. – Valkýra 8.4., 20.00 hod. – Sestra 10.4., 20.00 hod. – Veřejný nepřítel č. 1 11.4., 16.00 hod. – Cesta na měsíc 3D 20.00 hod. – Veřejný nepřítel č. 1: epilog 15.4., 20.00 hod. – Podivuhodný případ Benjamina Buttona 17.4., 20.00 hod. – Zamilovaná zvířata 18.4., 16.00 hod. – Město Ember 20.00 hod. – Výměna 24.4., 19.30 hod. - Anděl s ďáblem v těle 25.4., 16.00 hod. + 19.30 hod. – Anděl s ďáblem v těle 29.4., 20.00 hod. – Milk (ga)
BLAHOPŘEJEME Rok po roce léta běží, zastavíš je ale stěží. Nedělej si z toho nic, že Ti je zas o rok víc. Hodně štěstí, hodně zdraví, když je co, tak ať se slaví. Přibývají Ti vrásky na čele? Zas těžší vstát je z postele? Občas Ti taky srdce buší? Zachovej klid! Tobě ty vrásky sluší. Všechno nejlepší k Vašim významným jubileím Vám přeje redakční rada.
Irena Marie
PÍSECKÁ TOMKOVÁ
78 let 65 let
(ga)
15
VELIKONOČNÍ LIŠČÍ PRECLÍKY 100 g hladké mouky, sůl, na špetku nože mletého zázvoru, 20 g droždí, 1/8 l mléka, mák, kmín, sůl na posypání, 2 kostky cukru, 50 g másla, 1 žloutek, tuk na plech Prosátou mouku smícháme se solí a zázvorem, slijeme připravený kvásek z mléka, cukru a droždí, přidáme rozpuštěné máslo a žloutek. Vypracujeme tuhé těsto, které necháme vykynout. Vykynuté těsto dáme na vál a uděláme z něj tenké válečky, z kterých pleteme preclíky (kroužky, brýle, copánky aj.). Preclíky vložíme do hrnce s vroucí vodou. Jakmile v horké vodě vyplavou, dáme je na pomaštěný plech, sypeme mákem a ihned pečeme v horké troubě dočervena. Můžeme sypat také mletým kmínem a hrubou solí. Doporučuje Muzeum Českého krasu
Z HISTORIE A SOUČASNOSTI OBCE - OBECNÍ ÚŘAD Budova obecního úřadu v Hlásné Třebani už léta slouží nejenom občanům a chatařům z obce Hlásná Třebaň, ale i občanům a chatařům z osady Rovina. Stavba obecního úřadu byla zahájena v roce 1936, kdy se také přistavovala další část naproti stojící sokolovny. Ví se, že do základů budovy úřadu byly tehdy uloženy jisté památeční listiny, avšak neví se již, ve kterém místě by se dnes mohly přesně nalézat (prý snad někde u vchodu). Obecní dům, (jak se tehdy budově úřadu říkalo), byl stavěn pro obecní potřeby, tj. za účelem plnění tehdejší ubytovací povinnosti obce, vztahující se na sociálně slabé a potřebné občany. Vedle nich tu bydleli i zaměstnanci obce (hrobník, poslíček, ponocný…) a na nocleh se sem uchylovali krajánci a jiní pocestní. Pro starostu a jeho úřad zde již nezbývalo místo, takže pracoval většinou doma a k hromadným sezením využíval místní hospodu.
16
Starší obyvatelé ještě pamatují, kdo v budově úřadu pobýval a že zde byl uveden do provozu první a dlouho jediný telefon v obci, později pak veřejná telefonní ústředna. Obecní dům a jeho využití se postupem času měnily. Po období volených starostů do úřadu obce zde zavládlo období působnosti předsedů a přejmenování úřadu na národní výbor. Po uplynutí této doby se zase vrátil čas volených starostů a s ním i název budovy na obecní úřad. Budova dnes již nedisponuje sociálními byty, ani ničím podobným, ale plní svoji funkci obecního úřadu se vším všudy. Po celý týden je v kanceláři k dispozici pracovnice úřadu (účetní), paní Ilona Gartová, která podává příslušné informace a zařizuje vše potřebné. Dvakrát týdně je na obecním úřadě k zastižení starosta obce, Ing. Vnislav Konvalinka, dvakrát měsíčně zde zasedá zastupitelstvo obce. Jednou za měsíc se zde schází i redakční rada obecního Zpravodaje. V budově je umístěna obecní knihovna a v pronájmu také mandl a kadeřnictví. Vedle státní vlajky, vyvěšované k různým událostem, bývá na obecním úřadě i prapor obce, navržený spolu s erbem a logem obce k tisíciletému výročí první písemné zmínky o Třebani. Prapor, erb i logo jsou dílem pana Antonína Koláře, akademického sochaře a restaurátora z Hlásné Třebaně, stejně jako kamenný památník, stojící před budovou obecního úřadu, odhalený u příležitosti oslav tohoto výročí 15. července 2000. Když už zmiňujeme výročí, určitě stojí za zmínku i to, že roku 2007, poslední sobotu v měsíci březnu, kdy se každoročně scházejí zahrádkáři z Hlásné Třebaně a Rovin na své výroční schůzi, byl u příležitosti 50. výročí založení Českého zahrádkářského svazu vysazen před budovu obecního úřadu památný strom, jinan dvoulaločný. To by dnes k budově obecního úřadu v Hlásné Třebani bylo tak ve stručnosti všechno. Ale když vezmete za kliku a představíte si, kolik let od jejího postavení uplynulo, řeknete si – už také něco pamatuje… Dana Fišerová
17
Foto: Roman Fišer
HLÁSNÁ TŘEBAŇ, Zpravodaj třebaňských občanů a chatařů. Vydává: Obecní úřad v Hlásné Třebani. Redakční rada: PhDr. Jaroslav Peleška (redaktor), Anna Blažejová (jazyková úprava), Ilona Gartová (příprava tisku a distribuce), Jana Gartová, Jarmila Matěnová, Dana Fišerová, Hana Kornalská. Registrováno u MK ČR 29. 8. 2000, evidenční číslo MK ČR 10537. Vychází 1. sobotu v měsíci. Uzávěrka: 20. v předchozím měsíci. Příspěvky, náměty a připomínky možno vyřídit na telefonním čísle: 311 681 101, faxu: 311 681 787, e-mailu:
[email protected], nebo
[email protected]. Prodej: Hlásná Třebaň - prodejna Jednoty, restaurace Česká hospoda, Rovina – p. Záborec, čp. 49, „Hospůdka Na Návsi“. Předplatné vyřizuje pí. Gartová - OÚ. Obsah každého vydání je uveden vždy začátkem měsíce na internetových stránkách obce: www.hl-treban.cz (Zpravodaj - Aktuální obsah). Celý výtisk Zpravodaje je na konci měsíce k nahlédnutí na internetových stránkách obce: www.hl-treban.cz (Zpravodaje 2009). Tisk: Powerprint Praha 6. Cena jednoho výtisku je 5,- Kč.
