3.B STŘÍPKY VZPOMÍNEK
Prázdniny utekly jako voda, ale v paměti nám zůstaly dvě akce, které proběhly před koncem školního roku: 1.Zdravotní soutěž Dvě družstva, tvořená z dětí ze Zdravotního kroužku, se zúčastnila městského kola soutěže Mladý zdravotník. V tomto kole "zabojovali" zástupci I. stupně - jmenovitě: Jakub Vítek ze 3. B, Ivo Plandor ze 4. B, Alexandra Kopecká, .Michaela Kopecká a Klára Mátlová z 5. B, společně se zástupci II. stupně - jmenovitě – Matěj Dohnal, Jakub Dohnal, oba ze 7. A, Bára Kopřivová, Sebastián Antonín a Max Rodriguez ze 7. B soutěžili v poskytování 1. pomoci, dopravní bezpečnosti a tematech drogové problematiky. Seznámili se s vybavením výjezdového vozu záchranné služby, hasičským autem, s pomůckami vodních záchranářů a s vodícími psy. Obě družstva získala v soutěži pěkná 4. místa. Děti z hlídky I. stupně navíc výborné 1. místo za soutěž v řešení dopravní bezpečnosti a teoretické znalosti o drogové problematice. Jako bonus si odnesly velkou pochvalu od zástupců MP /Městské policie/ za naprosto bezchybné zvládnutí všech soutěžních otázek. Je moc dobře, že naši žáci zvládají základy poskytování 1. pomoci. Tato znalost, včas poskytnutá v případě potřeby, může pomoci zachránit nejeden lidský život. Na přiložených fotografiích můžeme zdravotníky vidět „v akci“.
2. Školní výlet Naše třída se vydala na výlet do Níhova na Vysočině. Den byl slunečný a cesta vlakem s výkladem o zajímavostech nám rychle uběhla. Spočítali jsme všechny tunely, připomenuli jsme si, co je to nížina a vysočina a už jsme vystupovali. Prošli jsme Níhovským náměstím a zahlédli jsme na sloupu elektrického vedení čapí rodinku při stavbě hnízda. Stojí za to se na průběh stavby podívat. Než jsme si prošli les, splnili přírodovědný kvíz a prozkoumali vodníkovo království, čápi své obydlí měli skoro hotové. Podívejte se, jaké obydlí si před hnízděním připravili.
4.A Tématika LES se v září a v říjnu přímo nabízela. Objevila se ve výtvarce, v češtině, pracovních činnostech i v přírodovědě. A že nás to opravdu bavilo, je vidět na našich výtvorech. Kromě básniček a zdařilých výkresů jsme napsali i spoustu krátkých příběhů a pohádek, ale vše by se do školního časopisu nevešlo!
Životopis houby Terezie Černohlávková To je velká plodnice, já se divím velice! Klobouček a nožička, to je pěkná houbička. Podhoubí se v zemi skrylo, moc se mu tam zalíbilo. Výtrusy se vzduchem šíří, kampak asi všechny míří? Do mechu a kapradí, vůbec jim to nevadí. Vlhko, teplo, to je príma, houbám tady není zima. A za malou chviličku máme novou houbičku. Tajemný les Filip Mores V Boubínském pralese lidičky třeste se! Straší tam bubák, je to černý dubák. Dudá jako zběsilý, abyste se děsili!
Báseň o houbách Aneta Bihuncová Povím Vám příběh krátký, že lidstvo se vrátilo zpátky. Košíky večer chystají, ráno se do lesa vydají. Houby, utíkejte z lesa ven, nebo to bude váš poslední den! Lidstvo se sem řítí, k obědu Vás chce míti. Houbaři houby hledají, moc se jim to nedaří. Houby se smějí ve křoví, že na ně houbaři nemají. Když to lidstvo zjistilo, do lesa chodit přestalo. Houby se tomu zasmály, jak na lidstvo vyzrálo!
Houby Bruno Zoubek Houby, houby, houbičky, máte pěkné nožičky a klobouček jako střechu a povím Vám jednu větu, že mám les moc rád a je to můj kamarád. Liška Jan Tureček Když jsem šel do lesa, viděl jsem lišku, seděla na mezi a jedla šišku. Povídám:“Liško, nejez tu šišku, bude ti špatně a bolet v bříšku!
O tajemném lese Samuel Pšeja V tajemném lese, tam se všechno třese. Když přichází vichřice, za chvíli příjde i fujavice. A jahody rostou u vody, jsou dobré do nepohody. Sluníčko svítí, až se leskne kvítí. A děti trhají kytičky pro svoje matičky. A zazvonil zvonec, básničky je konec. Smaženice Alžběta Černohlávková Cibulka a vajíčko, osmažíme maličko, hříbky krájím na plátky, kus podzimní pohádky, trošku pepře, špetku soli, snad to hříbky nezabolí a česneku ždibec malý, už to syčí, už to pálí, na mističce smaženice, všem nám chutná převelice! Jak skončila houba Josef Michálek Vyrostla houba maličká, tam, co vede cestička. Nohu ji stísnil klobouček, přesto viděla celý palouček. Naplno svítilo slunce, ovcím zvonily zvonce. Pak přišly deště, houba tam rostla ještě, vyrostla velice vysoko, dívala se pak daleko. Turista šel kolem se svým jízdním kolem, houbu sebral do koše, měl tam taky langoše.
O houbě Maxim Ďurďa Jednoho dne v lese Houbař houbu nese. Našel ji tam v kapradí, Že je malá – nevadí! Když jich najde ještě pět, Udělá je na oběd. Houbař to je šampión, Právě našel žampión. Houbaři, jen pozor dej, Muchomůrky nesbírej!
Lesní strašidla Mia Vrbová Strašidel v lese, lidi nebojte se. Jsou hodná, neublíží Vám, ani, když je v lese člověk sám, když se ale nechováte v lese hezky, strašidlo přijde a dá Vám pěstí. A když se umíte chovat, strašidlo přijde Vám poděkovat. Takto to chodí v lese, kdo se neumí chovat, ať se třese!
Básnička o Aničce Jakub Svoboda Byla houba houbička, měla jméno Anička, žila v lese maličkém, s maminkou a bratříčkem. Jednou přišel Kubíček a měl velký košíček, když uviděl Aničku, nabral ji do košíčku. To je konec Aničky, malé chutné houbičky.
V lese Nela Střihavková Jeden skřítek v lese, sedí na mechu. Sedí jen tak kouká, nedělá neplechu. Přiletí tam víla, krásná křídla má. V úžasu se na ni skřítek zadívá. Co tu děláš vílo, ty ses ztratila? Já si jen tak lítám, hledám květiny, u kterých bych mohla dělat taniny. A proč ty tu sedíš, skřítku lenivý? Lenivý já nejsem, pracoval jsem dlouho. Už mám doděláno, proto tady sedím v klídku jen tak hledím.
V lese za deště Eliška Netolická V lese prší, lije, fičí, ježek leze pod jehličí. Na větvi kuká kukačka, přehluší i slavíka zpěváčka. Velké kapky z nebe kapají a na mravence padají. A ten pádí do dírky, do dutiny, do škvírky. Všichni se utíkají skrýt, i divočák přestává v zemi rýt. Všechno, co má ruce, nohy, přesouvá se do pohody. I ty buď rád, že se máš kam schovat!
Houba Muchomůrka Max Hamala Byla jedna Muchomůrka, byla tenká jako hůlka. Byla velká jako strýc, vyrostla tak za měsíc. Měla tečky na klobouku, vidět byla i přes louku. Nebyla však ledajaká, byla napůl rourkovatá. Ráda měla zvířata, hlavně jejich mláďata. Ale pozor – savce lesní těch se bála, ať ji nesní!
4.B UČÍME SE SPOLEČNĚ
Ať nám to jde líp, učíme se spolupráci. Pracujeme v kolektivu, ale i tak se snažíme o to, abychom byli schopni samostatného rozhodování. Samostatnost potřebujeme při plnění úkolů a zodpovědnosti, protože si musíme svou práci umět obhájit. A navíc! Užijeme si i spoustu zábavy :)
5.A Parlament: Tento rok je pro nás nový školní parlament. Začátkem roku jsme vybrali dva zástupce naší třídy Julii Svobodovou a Prokopa Černouška.
Planetárium: V pondělí 12.10 jsme navštívili brněnské Planetárium. Podívali jsme se do exploratoria a potom na film o planetách, který byl velmi zajímavý. Dozvěděli jsme se třeba o tom, z čeho se skládají prstence Saturnu (jsou tvořeny ledovými úlomky, prachem, kamením a balvany, které nemají průměr větší než několik metrů).
Halloweenský večer: V úterý před podzimními prázdninami 27.10 se ve školní družině uskutečnila halloweenská party, na které se podílel i náš školní parlament. Děti z prvních až pátých tříd si mohly vyzkoušet různé disciplíny. S mnohými dětmi přišli i jejich rodiče nebo prarodiče a zapojili se do dílničky pro dospěláky. Všichni si to náramně užili.
Julie Svobodová a Johana Chabičová 5.A
5.B NENÍ HOROR JAKO HOROR Většina dětí z naší třídy má bohatou fantazii, nééééé jen na lumpárny, ale i vymýšlení příběhu podle společně vytvořené osnovy. Zde máte několik málo ukázek, že každý z nás může mít jiný pohled na zadanou práci.
Zombie v počítači Jednoho deštivého večera odešli Benovi rodiče do divadla. Přitom mu zakázali hrát hororové hry. Ben neposlecha a hru si pustil. V tom udeřil blesk a vtáhl Bena do počítačové hry. Ocitl se v opuštěném domě plném stínů. Ze všech stran se k němu blížily zombie příšery. V poslední chvíli objevil větrací šachtu, kterou se plazil až do tmavé místnosti. Zombie bušili na zamčené dveře. Náhle uviděl v malm okénku blesk a ocitnul se zpět doma a židli u počítače. Najednou uslyšel, jak někdo odemyká dveře. Hrůzou se třásl. Do dveří vešli rodiče. Hned poznali, že se něco děje. Ben se rodičům přiznal a vše vysvětlil. Štěpán Frank O neposlušném chlapci Moji rodiče vyrazili večer do kina. Měl jsem zůstat doma, ale já neposlechl a šel jsem ke kamarádovi. Najednou jsme uslyšeli venku divné zvuky. Rozhodli jsme se to prozkoumat. Bylo to šustění stromů, a tak jsme se vypravili zpět domů. Ale viděli jsme přicházet rodiče. Běželi jsme honem domů. Zahlédli nás, a tak nezbývalo, než se přiznat. Eda Štěrbák
Petr na hradě Karlštejně V pátek večer maminka oznámila Petrovi, že zítra ráno pojedou autem na hrad Karlštejn. Petr měl totiž moc rád Karla IV. Cesta trvala dlouho a Petrovi připadala nekonečná, tak si přečetl na internetu něco o založení hradu Karlštejna. Petr byl teprve asi v půlce textu, když maminka řekla: „Už jsme konečně tady!“ Petr se rychle podíval z okýnka ven. A opravdu! Stál tam velký a mohutný hrad Karlštejn. Vyšli velký kopec a koupili si vstupenky. Pak čekali, až začne prohlídka, která byla ten den poslední. V půlce prohlídky Petra napadlo, že na hradě zůstane přes noc. Chtěl vědět, jak se asi spalo Karlovi IV. na Karlštejně. Počkal si, až průvodkyně prohlídku ukončí, aby se mohl schovat na závěsy. Průvodkyně zamkla dveře a on zůstal v místnosti sám. Nejdřív ho to bavilo, ale později si uvědomil, že ho tam zamkli a už se odtud nedostane. Protože se vypnula elektřina, v místnosti byla veliká tma. V tu chvíli slyšel podivné strašidelné zvuky a viděl tmavé stíny. Petr se najednou začal bát, jeho plánované dobrodružství se změnilo v noční můru. Lehl si královskou postel. Najednou měl pocit, že je snad pod postelí nějaké strašidlo. Začal se bát ještě víc. Vtom slyší z dálky kroky na chodbě. Odemyká se zámek a vrzající dveře se pomalu otevírají. Petr strachem ani nedýchá, když uslyší: „Copak tady děláš, ty kluku nezbedná?“ „Prohlídka hradu už dávno skončila,“ říká kastelán hradu. „Chtěl jsem si jen zkusit, jaké je to spát na hradě,“ odpovídá Petr. Kastelán se zeptal: „Kde máš rodiče?“ Petr odpovídá: „Jsme ubytovaní v hotelu Pod Karlštejnem.“ Kastelán se rozhodl, že tam Petra odvede. Když přišli do hotelu, na recepci už čekali Petrovi rodiče, kteří už o něho měli velký strach a hledali ho. Poděkovali panu kastelánovi za pomoc a rozloučili se. Petr rodičům slíbil, že už to víckrát neudělá a nikdy už nebude chtít spát na žádném hradě. Rodiče mu odpustili a všichni šli spát. Justýna Hašková
O KLUKOVI, KTERÝ NEPOSLECHL SVÉ RODIČE V Praze na Jindřišské 18, bydlí Ivoš s maminkou a tatínkem. Tatínek s maminkou půjdou večer do kina. ,,Musíš zůstat doma. Kdybys nebyl nemocný, tak bychom tě vzali. A žádná televize!'' povídá maminka. ,,A proč bych se neměl dívat na televizi? Přece se vrátí až za tři hodiny, tak to jeden horor stihnu.'' Když se film chýlí ke konci, Ivoš si rozsvítí lampičku, aby se nebál. ,,Konec, ale já nemůžu zhasnout, jinak bych se bál.'' Vtom do dveří vcházejí rodiče.,,Už určitě spí. BAF!!!'' ,,Rekneš nám, proč nespíš?'' zeptala se maminka ,,Já nemůžu!'' řekl Ivoš ,,A proč? ptá se maminka ,,Protože jsem se díval na horor.'' Maminka se na něj vyčítavě podívá a poradí mu, že když bude myslet na něco hezkého tak usne. Renée Dohnalová
5.C Vaření s třídou 5.C Vážení čtenáři časopisu Edmont, Chtěl bych Vás seznámit s několika recepty, které jsme vyzkoušeli se spolužáky ve školní kuchyňce. K těm, které nám nejvíce chutnaly, patřily jednohubky s nivou a ledová tříšť.
Jednohubky s nivou: Vezměte si rohlík a nakrájejte ho na kolečka. Pak si v míse vidličkou rozmíchejte nivu a namažte ji na rohlíková kolečka. Na jeden malý talířek by se jich mělo vejít alespoň dvanáct.My jsme měli pět takových talířků a pochutnala si celá třída i pan učitel. Ledová tříšť: Rodrťte si led (mixérem) a nalijte do něj ovocný sirup (my jsme použili jahodový).Opatrně promíchejte a nalejte do hrnečků. Kusy ledu musí být tak malé, aby se vešly do brčka, kterým budete tříšť pít a nemuseli jste dlouho čekat, až ty velké kusy roztají. Pokud se do našich receptů pustíte, přeji dobré chutnání. Jiří Humpolíček
