3.3. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

3.3. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním. Základem této práce je spolupráce školy, poradenského zařízení a rodičů či jiných zákonných zástupců žáka. 1. Spolupráce v rámci školy 1.1. spolupráce třídního učitele a ostatních vyučujících 

spolupráce na tvorbě individuálního plánu žáka



řešení problémů spojených se vzděláním a výchovou žáka



řešení klasifikace žáka vzhledem k jeho znevýhodnění



koordinace při využívání kompenzačních a didaktických pomůcek



užívání speciálních metod a forem při práci



volba odpovídajících metod a forem práce



tvorba krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů výchovy a vzdělávání

1.2. spolupráce třídního učitele a ředitelství školy 

zajištění legislativou požadované administrativní agendy k problematice speciálních vzdělávacích potřeb žáka



zajištění kompenzačních a didaktických pomůcek



zajištění spolupráce a konzultace s poradenským zařízením



zajištění DVPP pro učitele v oblasti speciálních vzdělávacích potřeb



zajištění odborné literatury



administrace úlev vzhledem k daním speciálním vzdělávacím potřebám



řešení potřeby asistenta pedagoga

2. Spolupráce navenek 2.1. spolupráce s poradenským zařízením 

žádost a provedení vlastního vyšetření žáka



konzultace ke tvorbě IVP žáka



konzultace k dílčím problematikám speciálních vzdělávacích potřeb žáka

2.2. spolupráce s rodiči (ZZ žáka) 

popsání problému popř. vyhovění žádosti rodičů o vyšetření dítěte



domluvení konzultací a těsnější spolupráce třídního učitele, popř. dalších vyučujících při kompenzaci speciální vzdělávací potřeby žáka

Zásady komunikace s rodiči: 

příjemná, klidná a pozitivní atmosféra jednání



popsání situace chování, příhod se žákem, uvedení zdrojů informací



nechat možnost rodičům vyjádřit se



návrh možného řešení, nastolení pravidel hry (dodržování zásad při kompenzaci SVP)

3. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 3.1. Žáci se specifickými poruchami učení Žáci, u kterých se projevují příznaky některé z vývojových poruch učení, posíláme se souhlasem rodičů na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny. Na základě vyšetření a doporučení poradny jsou pak tyto děti zařazovány do reedukační péče. S dětmi pracují vyškolené asistentky a zkušené učitelky českého jazyka. V případě, že pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum diagnostikuje vývojovou poruchu učení je na žádost zákonných zástupců dítěte je vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého se s dítětem v průběhu školního roku pracuje. V něm uvádíme závěry a doporučení z vyšetření v PPP, na co se konkrétně v reedukaci zaměříme, pomůcky, které se budou při nápravě používat, způsob hodnocení, termín reedukační péče, jméno paní učitelky, která bude s dítětem pracovat. Při klasifikaci těchto dětí přihlížíme k vývojové poruše a hodnotíme s tolerancí. Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku.

3.2. Žáci zrakově a sluchově postižení Vzdělávání žáků zrakově postižených bude probíhat ve třídách na 1. stupni školy formou individuální integrace. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů. V rámci disponibilní dotace budou realizovány podle individuálních potřeb jednotlivých žáků předměty speciální péče – zejména: • prostorová orientace a samostatný pohyb zrakově a sluchově postižených • zraková a sluchová stimulace • práce s optickými pomůckami • logopedická péče • zdravotní tělesná výchova

Rozvrh hodin a týdenní časové dotace budou jako dosud zpracovány na každý školní rok tak, aby byl naplněn učební plán daného ročníku ve spolupráci s SPC. Podle stupně postižení bude požadována přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovýmto dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka.

3.3. Žáci tělesné postižení Vzdělávání žáků tělesně postižených bude probíhat ve třídách na 1. stupni školy formou individuální integrace. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů. Ve spolupráci a na doporučení speciálně pedagogického centra budou realizovány změny v učebním plánu, týkající se přeřazení žáka z tělesné výchovy do zdravotní tělesné výchovy, omezení ve výtvarné výchově, pracovních činnostech, případně v ostatních vyučovacích předmětech. Protože škola není bezbariérová, je nutné požadovat přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovýmto dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka. Učitel musí žáky na přítomnost postiženého spolužáka předem připravit, stanovit pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování.

3.4. Žáci s autismem Jedná se o žáky s lehčími formami autismu (s autistickými rysy ). Vzdělávání těchto žáků bude probíhat ve třídách na 1. stupni školy formou individuální integrace. Ve spolupráci a na doporučení speciálně pedagogického centra se budou žáci vzdělávat podle zpracovaného individuálního vzdělávacího plánu. Učitel musí s žáky, stanovit pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování s takto postiženými spolužáky. Na základě posouzení SPC o závažnosti postižení bude požadována přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovým to dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka. Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku.

3.5. Žáci s poruchami chování Jedná se o žáky hyperaktivní, popřípadě s edukativními problémy, kteří nerespektují některé normy společenského chování, jsou nepřizpůsobiví, impulsivní a snadno unavitelní. Vzdělávání těchto žáků bude probíhat ve třídách na 1. stupni školy formou individuální integrace. Ve spolupráci a na doporučení pedagogicko-psychologické poradny se budou žáci vzdělávat podle zpracovaného individuálního výchovně-vzdělávacího plánu. V procesu vytváření klíčových kompetencí bude nutné klást zvýšený důraz na samostatné rozhodování, kritické myšlení, jednání bez podléhání manipulacím a výchovu k práci a ke spolupráci. Učitel musí s žáky, stanovit přesná pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování s tímto žákem. Zavést systém pochval a trestů.

3.6. Žáci s více vadami Vzdělávání žáků s více vadami bude probíhat ve třídách na 1. stupni školy formou individuální integrace. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů. Ve spolupráci a na doporučení příslušných speciálně pedagogických center nebo pedagogicko-psychologických poraden budou realizovány změny v učebním plánu, týkající se těchto žáků. Na základě posouzení SPC nebo PPP o závažnosti postižení bude požadována přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovým to dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka. Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku.

3.4. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Nadaný žák ve třídě klade vyšší nárok na přípravu učitele na vyučování. Je třeba jej zvýšeně motivovat, připravovat činnosti k rozšiřování základního učiva hlavně v těch předmětech, kde dítě projevuje mimořádné nadání.. Na základě doporučení PPP, SPC lze žáka vzdělávat v daném předmětu ve vyšším ročníku. Nadané děti zejména v 1. ročníku vykazující náskok ve čtení, jsou motivací pro ostatní, jejich

schopností využíváme při drobných činnostech – např. rozdávání sešitů podle jmen nebo značek, napsání správného řešení úkolů na tabuli ke kontrole ostatním apod. U starších žáků podporujeme především zájem o literaturu, mohou referovat o přečtených knihách, vyhledávají informace o spisovatelích v encyklopediích i na internetu, mohou se svou vlastní tvorbou spolupodílet na tvorbě webových stránek školy. V hodinách matematiky

děti směřujeme k řešení problémových úloh, mají k dispozici

počítačové programy, kde si mohou navolit vyšší obtížnost příkladů. Zapojují se do tvorby příkladů, slovních úloh, mohou pomoci učiteli v roli „asistentů“ při vyvozování učiva , procvičování i jeho kontrole. Velmi motivační jsou situace, kdy žák nižšího ročníku správně vyřeší úlohu, se kterou si starší děti nedovedou poradit Děti s hudebním nadáním jsou především velkou motivací pro ostatní. Své dovednosti a schopnosti mohou uplatnit nejen v samotných hodinách hudební výchovy (hudební doprovod, předzpívání písní, motivovat v procesu prostoupení hudební teorie a praxe) ale i při veřejných vystoupeních, školních akademiích atd. Děti se mohou rozvíjet v pěveckém kroužku, škola nabízí i základy hry na sopránovou zobcovou flétnu Výtvarné techniky určené vyšším ročníkům mohou praktikovat ve třídě i mladší žáci výtvarně nadané nebo náročnější práce realizovat ve výtvarném kroužku. Svými pracemi se mohou spolupodílet na estetickém dotváření prostor školy. Manuálně zručným jsou svěřovány náročnější práce i techniky, rovněž mohou pomáhat při výzdobě školy. Při drobných pěstitelských pokusech a při pracích v okolí školy bývají pověřováni jako vedoucí skupiny. Mohou asistovat učiteli při přípravě a při předvádění pokusů. Pohybově nadaní jedinci reprezentují školu ve sportovních soutěžích, v hodinách tělesné výchovy pomáhají při předcvičování, jsou vzorem a příkladem pro ostatní. Metody práce: 

práce na PC s výukovými programy rozšiřujícími základní učivo



samostatné náročnější úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti z dané problematiky)



možnost navštívit hodiny daného předmětu ve vyšším ročníku



vedení a řízení skupiny



doprovody na hudební nástroj



náročnější výtvarné techniky



rozvíjení pohybových aktivit



reprezentace školy v oblastech, kde projevují mimořádné nadání

Na základě žádosti rodičů a na doporučení PPP, SPC lze tyto žáky vzdělávat dle

individuálně vzdělávacího plánu (IVP), který odpovídá jejich specifickým potřebám. IVP umožňuje těmto žákům plně rozvíjet jejich specifické nadání.Tyto žáky lze vzdělávat v daném předmětu ve vyšším ročníku.

3.5. Vzdělávání žáků se znevýhodněním 3.5.1. sociálním Do této skupiny řadíme žáky, kteří pocházejí z prostředí sociálně nebo kulturně a jazykově odlišného od prostředí, ve kterém vyrůstají žáci pocházející z majoritní populace. Jsou to žáci z různých u nás již žijících menšin nebo žáci přicházející k nám v rámci migrace. Do této skupiny je nezbytné též zahrnout žáky pocházející z rodinného prostředí s nízkým sociokulturním a ekonomickým postavením. Rodiče těchto žáků nemohou pomoci dětem se školní prací, neorientují se ve vzdělávacím systému, nemohou nebo nechtějí investovat do volnočasových aktivit svých dětí. Postupy, umožňující integraci sociálně a kulturně znevýhodněných žáků: 1) Kvalitní předškolní vzdělávání Je důležité, aby život dítěte ve znevýhodňujícím rodinném prostředí, byl co nejdříve obohacen o podněty, které mají význam pro dobrý start ve školním vzdělávání. 2) Aktivní výuka zohledňující potřeby jednotlivých žáků Výukové metody musejí být motivující, výuka by měla být co nejvíce přizpůsobena individuálním potřebám žáků, aby žák mohl projevit a rozvíjet svou individualitu. 3) Snižování jazykového znevýhodnění Je nutné rozvíjet jazykové dovednosti ve všech předmětech, hledat oporu v mateřském jazyce žáka (vysvětlování pojmů v obou jazycích, dvojjazyčné nápisy, zapojení asistenta). 4) Zajištění pomůcek a mimoškolní přípravy Pokud dítě potřebuje domácí přípravu a nemá pro ni odpovídající podmínky, je nutné hledat jiné cesty k jejímu zajištění (forma doučování, domácí příprava ve školní družině). Je-li zajištění pomůcek mimo možnosti rodiny, je účelnější připravit pomůcky ve škole. 5) Znalost prostředí žáků a spolupráce s rodinou Základem spolupráce je dobrá komunikace. Rodiče musí cítit spravedlivý přístup školy a vstřícnost pedagogů, pak škola získá jejich důvěru. 6) Podpora sebeúcty žáků a jejich sebepoznávání Jedním z důležitých cílů výchovy a vzdělávání je, aby žák poznal sám sebe jako hodnotného a kompetentního člověka, aby měl o sobě vysoké mínění.

7) Klima školy Ve škole máme bezpečné prostředí, kde se všichni k sobě chovají s respektem, přistupují k sobě jako k rovnoprávným partnerům. Pedagogové berou vážně stížnosti žáků, aktivně bojují proti šikaně a projevům rasismu. 8) Zapojení žáků do mimoškolních aktivit Umožnit všem dětem zapojení do mimoškolních aktivit (výlety, exkurze, výlety) hrazením nákladů žákům, jejichž rodiny si to nemohou finančně dovolit.

3.5.2. zdravotním Do této skupiny řadíme žáky se zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování. Pro úspěšné vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je potřebné zabezpečit tyto podmínky: -

uplatňovat zdravotní hlediska a respektovat individualitu a potřeby žáka;

-

umožnit využívat všech podpůrných opatření při vzdělávání žáků ; podpůrnými opatřeními při speciálním vzdělávání se rozumí využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče, poskytování pedagogicko-psychologických služeb, zajištění služeb asistenta pedagoga, snížení počtu žáků ve třídě, oddělení, nebo jiná úprava organizace vzdělávání zohledňující speciální vzdělávací potřeby žáka.

-

uplatňovat princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností, při stanovování obsahu, forem i metod výuky;

-

zabezpečit odbornou výuku předmětů speciálně pedagogické péče;

-

zohlednit druh, stupeň a míru znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání;

-

odstraňovat architektonické bariéry a provádět potřebné změny, případně úpravy školního prostředí;

-

spolupracovat s rodiči nebo zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky školního poradenského pracoviště, v případě potřeby spolupracovat s odborníky z jiných resortů (zejména při tvorbě individuálních vzdělávacích plánů);

-

spolupracovat s ostatními školami, které vzdělávají žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním;

-

podporovat nadání a talent žáků vytvářením vhodné vzdělávací nabídky.