3.1 Činnosti v průběhu a na konci měsíce

Příklady a postupy pro mzdové účetní

1

3 Měsíční povinnosti mzdových účetních

3.1

Činnosti v průběhu a na konci měsíce

Činnost V průběhu kalendářního měsíce plnit ohlašovací povinnosti vůči zdravotním pojišťovnám – např. nástup ženy na mateřskou dovolenou, přiznání důchodu, odejmutí důchodu, ukončení studia Vyplatit mzdu a předat zaměstnanci výplatní lístek Provést výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, případně provést srážky na základě rozhodnutí o schválení oddlužení Odvést pojistné na sociální zabezpečení a předložit „Přehled o výši pojistného za kalendářní měsíc“ Přijímat žádosti zaměstnanců o dávky nemocenského pojištění a spolu s potřebnými údaji je předávat OSSZ Odvést zdravotní pojištění a předložit „Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele“ Provést odvod zálohové daně Provést odvod srážkové daně

Termín Do 8 dnů po vzniku takové skutečnosti

V den výplatního termínu V den výplatního termínu

3

Do 20. dne následujícího kalendářního měsíce Neprodleně Do 20. dne následujícího kalendářního měsíce

Do 20. dne následujícího kalendářního měsíce Do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala povinnost srážet daň Zaslat hlášení plátce o srážkové dani podle § 38d ZDP Do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala povinnost srážet daň Vést evidenci o dočasné pracovní neschopnosti, ošetřování Průběžně v měsíci člena rodiny, neplaceném volnu, evidenci docházky a dalUvedené činnosti jsou dále ších skutečnostech pro účely nemocenského pojištění v publikaci převedeny na Evidenci o čerpání podpůrčí doby vede OSSZ. (Zaměst- Průběžně příklady a komplikovanější navatel vydává doklad o údajích potřebných pro provádění z nich jsou doplněné ukázkami pojištění na žádost OSSZ do 8 dnů.) vyplňování formulářů Nařizovat čerpání dovolené a vést evidenci o čerpání Pravidelně měsíčně dovolené Vést evidenci o práci přesčas, o pracovní pohotovosti Pravidelně měsíčně V případě žádosti zaměstnance vystavit potvrzení o době Do 8 dnů od podání žádosti zaměstnance nemocenského nebo důchodového pojištění Provést mzdovou uzávěrku, provést archivaci dat Pravidelně po skončení měsíce Provést odvod úrazového pojištění Za 1. Q. do 31. 1., za 2. Q. do 30. 4., za 3. Q. do 31. 7, za 4. Q. do 31. 10.

Povinnosti spojené s pracovním úrazem Ohlásit pracovní úraz orgánům a institucím uvedeným Bez zbytečného odkladu v § 4 nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Vyhotovit záznam o pracovním úrazu při zranění s praDo 5 dnů covní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo při úmrtí zaměstnance Zaslat záznam o pracovním úrazu příslušné zdravotní po- Do 5. dne následujícího měsíce jišťovně, Kooperativě a. s. (příp. jiné pojišťovně) a dalším institucím a orgánům uvedeným v § 6 NV č. 201/2010 Sb. Zaslat případné hlášení změn na záznamu o úrazu Do 5. dne následujícího měsíce Úraz evidovat v knize úrazů a na žádost zaměstnance Průběžně vydává kopii nebo výpis z této knihy o jeho úrazu

Konec ukázky přehledu. V publikaci naleznete také nově vzniklé povinnosti v souvislosti s důchodovým spořením.

USMUP-A4-2013-Ukazka1-Minion.indd 1

2.1.2013 10:07:22

2

Příklady a postupy pro mzdové účetní 3 Měsíční povinnosti mzdových účetních

3.9.2

Srážky ze mzdy bez souhlasu zaměstnance – výkon soudních a úředních rozhodnutí

Jedná se o provádění srážek přednostního a nepřednostního charakteru.

Teorie je potlačena na minimum.

Přednostní pohledávky: – pohledávky výživného,

3

– pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví, – pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy, – pohledávky daní a poplatků, – pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, – pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, – pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče, – pohledávky na dávkách státní sociální podpory, – pohledávky na dávkách podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, – pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění, – pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny poskytované v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Ostatní pohledávky mají nepřednostní charakter.

➽ Příklad 1 Zaměstnanec je rozvedený a má dvě děti. Soudem mu bylo do výchovy určeno jedno dítě, na druhé dítě však musí platit výživné. Výživné určené soudně platí sám, nikoliv prostřednictvím zaměstnavatele. Zaměstnavatel nyní obdržel rozhodnutí o úhradě nepřednostní pohledávky ve výši 72 500 Kč. Jak musí zaměstnavatel postupovat z hlediska výše nezabavitelné částky a jaká bude výše srážky na nepřednostní pohledávku v měsíci s čistým příjmem 17 156 Kč? Z hlediska počtu vyživovaných osob je důležité ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Znamená to, že v uvedeném případě bude základní nezabavitelná částka rovna součtu nezabavitelné částky na povinného 6 064,67 Kč a nezabavitelné částky na jedno dítě, které s ním žije ve společné domácnosti, tj. ve výši 1 516,17 Kč. Základní nezabavitelná částka činí tedy v našem případě: 6 064,67 + 1 516,17 = 7 580,84, zaokr. 7 581 Kč. Vzhledem k tomu, že bylo vydáno soudní rozhodnutí o placení výživného ve výši 2 000 Kč, měla by být tato povinnost (srážka) zajišťována zaměstnavatelem. Pokud zaměstnanec i nadále trvá na tom, že bude výživné uhrazovat sám a zaměstnavatel exekuci neobdržel, musí zaměstnavatel při provádění srážek ze mzdy tuto skutečnost vzít v úvahu. Postup bude následující: Čistá mzda Základní nezabavitelná částka Zbytek čisté mzdy po odpočtu nezabavitelných částek Výše čisté mzdy zabavitelná bez omezení Výpočet třetin – snížení na dělitelnost třemi Výše jednotlivých třetin Částka, nad kterou je mzda zabavitelná bez omezení

17 156 Kč 7 581 Kč 9 575 Kč 9 575 – 9 097= 478 Kč 9 097 – 1 = 9 096 Kč 9 096 : 3 = 3 032 Kč 9 097 Kč

Pro správný výpočet plně zabavitelné částky musíme výživné 2 000 Kč započítat, ačkoliv srážku neprovádíme. Zaměstnanec tedy musí doložit rozhodnutí soudu o exekuci na výživné a pravidelně měsíčně dokládat, že exekuční výživné platí sám. Pokud by předložil dohodu o srážkách ze mzdy podle § 551 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve


2.1.2013 10:07:27


3

3 Měsíční povinnosti mzdových účetních

znění pozdějších předpisů, na úhradu výživného mezi bývalými manželi nebo rodiči dítěte, zvýšila by se nezabavitelná částka ještě o tuto vyživovanou osobu. Zaměstnavateli by pak musel dokládat, že měsíčně uhrazuje dohodnuté výživné. V případě, že by uhradil více, než bylo v dohodě sjednáno, zaměstnavatel by ke zvýšené částce nemohl přihlížet. Pokud by povinný uhradil méně, než bylo dohodnuto v dohodě, zaměstnavatel by přihlédl jen k částce, která byla skutečně povinným uhrazena. Poznamenáváme, že zaměstnavateli vzniká povinnost provádět srážky výživného, je-li mu předložena taková dohoda zaměstnancem, a nese náklady s tím spojené. Jedná se o daňově účinné náklady.

3

Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávku se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny podle svého pořadí. Pro přednostní pohledávku výživného, která má dřívější pořadí nežli nepřednostní pohledávka, máme k dispozici druhou třetinu ve výši: 3 032 Kč. Ačkoliv jsme úhradu výživného neprováděli, odečteme 2 000 Kč. Zbývá 3 032 – 2 000 = 1 032 Kč. Jedná se však o zbytek z druhé třetiny, který vyplatíme povinnému. Pro úhradu nepřednostní pohledávky použijeme celou první třetinu a zbytek mzdy zabavitelné bez omezení, tj. 3 032 + 478 = 3 510 Kč. Další část nepřednostní pohledávky až do uhrazení celkové výše 72 500 Kč budeme uhrazovat postupně v dalších měsících podle stejného principu. Kontrola: Zaměstnanci vyplatíme 3 032 (třetí třetina) + 2 000 (výživné, které sám odesílá a zaměstnavateli tuto skutečnost dokládá) + 1 032 Kč (zbytek ze druhé třetiny) + 7 581 (základní nezabavitelná částka) + 1 Kč (snížení na dělitelnost třemi) = 13 646 Kč Úhrada exekuce nepřednostního charakteru = 3 510 Kč Čistá mzda 13 646 + 3 510 = 17 156 Kč

➽ Příklad 2 Zaměstnanec je rozvedený a v daném měsíci má čistý příjem 17 261 Kč. Platí exekučně výživné na 3 děti, přičemž první bývalé manželce ve výši 2 000 Kč a druhé bývalé manželce 3 000 Kč. Varianta I – exekuce Od čistého příjmu se nejprve odečte nezabavitelná částka (viz § 279 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). Protože je zaměstnanec rozvedený, bude uplatněna nezabavitelná částka pouze na něho ve výši 6 064,67 Kč, zaokr. 6 065 Kč. Neuplatní se nezabavitelné částky na děti, neboť nařízené výživné je právě ve prospěch těchto dětí. (Podle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách, se neuplatní nezabavitelná částka na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí, tzv. exekuce, dosud trvá.) Nezabavitelná částka, která je součtem všech nezabavitel6 065 Kč ných částek, se zaokrouhlí na celé koruny nahoru Snížení čisté mzdy o nezabavitelnou část 17 261 – 6 065 = 11 196 Kč Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, 11 196 – 9 097 = 2 099 Kč (plně zabavitelná část) činí 9 097 Kč. Snížení na dělitelnost třemi 9 097 – 1 = 9 096 Kč Rozdělení na třetiny 9 096 : 3 = 3 032 Kč Vzhledem k tomu, že se jedná o výživné, nerozhoduje pořadí srážky a obě srážky se provedou v plné výši, pokud dostačuje zabavitelná výše. Zabavitelná výše čistého příjmu činí 3 032 (druhá třetina) + 3 032 (první třetina) + 2 099 Kč (částka zabavitelná bez omezení) = 8 163 Kč Pokud by zabavitelná výše čistého příjmu nestačila na pokrytí veškerého výživného, provedlo by se poměrné uspokojení jednotlivých závazků.


2.1.2013 10:07:27

4

Příklady a postupy pro mzdové účetní 3 Měsíční povinnosti mzdových účetních

V našem případě celková výše výživného činí Výživné se poukáže v plné výši a k úhradě bude použita druhá třetina (3 032 Kč) a část z plně zabavitelné části (5 000 – 3 032 = 1 968 Kč). Z plně zabavitelné části zbylo Zaměstnanci se vyplatí

3

Kontrola

Díky variantám příkladu je patrné, jak se liší postup při exekuci a při dohodě o srážkách ze mzdy.

2 000 + 3 000 = 5 000 Kč

2 099 – 1 968 = 131 Kč 6 065 (nezabavitelná část) + 3 032 (třetí třetina) + + 3 032 (první třetina) + 1 (snížení na dělitelnost třemi) + 131 (zbytek z plně zabavitelné části, tj. 2 099 – 1 968) = 12 261 Kč 12 261 + 5 000 = 17 261 Kč

Varianta II – dohoda o srážce ze mzdy Jiná situace by nastala, pokud by zaměstnanec uzavřel s bývalými manželkami dohodu o srážce ze mzdy podle § 551 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Předpokládejme, že v daném měsíci má jen čistou mzdu ve výši 15 261 Kč. Uplatní se i nezabavitelné částky na děti, a to na každé dítě ve výši Nezabavitelná částka činí Snížení čisté mzdy o nezabavitelnou částku Snížení na dělitelnost třemi Výpočet třetin Disponibilní výše Celková výše pohledávek Poměrné uspokojení výživného Výše jednotlivých částek poukázaného výživného První z oprávněných osob bude poukázáno výživné ve výši 1 239 Kč a zůstane dluh na výživném Druhé z oprávněných osob bude poukázáno výživné ve výši 1 859 Kč a zůstane dluh na výživném Zaměstnanci se vyplatí Kontrola

1 516,17 Kč 6 064,67 + (3 × 1 516,17) = 10 613,18, zaokr. 10 614 Kč 15 261 – 10 614 = 4 647 Kč číslo je dělitelné třemi beze zbytku 4 647 : 3 = 1 549 Kč 1 549 (druhá třetina) + 1 549 (první třetina) = 3 098 Kč 5 000 Kč 3 098 : 5 000 = 0,6196 0,6196 × 2 000 = 1 239 Kč, 0,6196 × 3 000 = 1 859 Kč 2 000 – 1 239 = 761 Kč 3 000 – 1 859 = 1 114 Kč 10 614 (nezabavitelná částka) + 1 549 (třetí třetina) = = 12 163 Kč 1 239 + 1 859 + 12 163 = 15 261 Kč

Varianta III – dohoda o srážce ze mzdy a exekuce Mohla by nastat i další situace, kdy s jednou bývalou manželkou, se kterou má jedno dítě (výživné 2 000 Kč), je uzavřena dohoda o srážce ze mzdy podle § 551 zákona č. 40/1964 Sb., druhé výživné ve výši 3 000 Kč je uhrazováno na základě exekuce. I zde předpokládejme čistou mzdu ve výši 15 261 Kč. Nezabavitelná částka Snížení čisté mzdy o nezabavitelnou částku Snížení na dělitelnost třemi Rozdělení na třetiny Disponibilní výše Výživné bude poukázáno ve stanovených výších. K úhradě bude použita druhá třetina (2 560 Kč) a část první třetiny 2 440 Kč (5 000 – 2 560), celkem tedy 5 000 Kč. Z první třetiny zbylo Zaměstnanci se vyplatí Kontrola

6 064,67 + 1 516,17 = 7 580,84 Kč, zaokr. 7 581 Kč 15 261 – 7 581 = 7 680 Kč je dělitelné beze zbytku 7 680 : 3 = 2 560 Kč 2 560 (druhá třetina) + 2 560 (první třetina) = 5 120 Kč

2 560 – 2 440 = 120 Kč 7 581 (nezabavitelná částka) + 2 560 (třetí třetina) + + 120 (zbytek z první třetiny) = 10 261 Kč 10 261 + 5 000 = 15 261 Kč

V publikaci obdržíte také příklady aktuální k 1. 1. 2013 na základě změny v postupu provádění exekučních srážek ze mzdy v případě, kdy má zaměstnanec po část měsíce příjem od zaměstnavatele a část měsíce pobírá dávky nemocenského pojištění,


2.1.2013 10:07:27


5

4 Povinnosti mzdové účetní na konci roku

4.3

Příklady na vyplnění tiskopisu ELDP – rok 2012

➽ Příklad 1 Zaměstnanec, který je v pracovním poměru od 1. 10. 1998 (tentýž den nastoupil do zaměstnání), rozváže pracovní poměr 30. 11. 2012. Celý listopad čerpá neplacené volno. Celkový příjem za období od 1. 1. 2012 do 30. 11. 2012 činí 165 000 Kč. V prosinci mu je zúčtován příjem ve výši 3 500 Kč. Záznam na ELDP za rok 2012 bude následující: Typ EL =

02

Kód MR Od 1++ N 1.1. 1P+ N

Do 30.11.

Dny 1 305

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 1-12 VD X

VZ DO 165 000 3 500

4

Výdělečná činnost od 1. 10. 1998

➽ Příklad 2 Zaměstnankyně je v pracovním poměru od 15. 11. 2010. Dne 4. 6. 2012 nastoupila na mateřskou dovolenou. Dítě porodí 1. 8. 2012. V prosinci, po vyčerpání 4 dnů řádné dovolené, za které je jí zúčtována náhrada, čerpá rodičovskou dovolenou. Celkový příjem za rok 2012 činí 146 000 Kč. Záznam do ELDP za rok 2012 bude následující: Typ EL = 01 2. Průběh pojištění v daném roce Kód MR Od 1++ N 1.1.

Do 31.12.

Dny 1 275

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 1-12 VD X X X 58

VZ DO 146 000


➽ Příklad 3 Zaměstnanec má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti na dobu od 3. 1. 2012 (sjednané práce začal vykonávat 10. 1. 2012) do 31. 8. 2012. Výše sjednané měsíční odměny činí 2 200 Kč. V měsíci červenci 2012 je zúčtována odměna ve výši 5 000 Kč. Záznam na ELDP za r. 2012 bude následující: Typ EL = 02 Průběh pojištění v daném roce Kód A++

MR Od A 1.7.

Do 31.8.

Dny 1 31

2

3

4

5

6

7

8 9 X

10 11 12 1-12 VD

VZ

DO 5 000



2.1.2013 10:07:28

6

Příklady a postupy pro mzdové účetní 4 Povinnosti mzdové účetní na konci roku

➽ Příklad 4 Zaměstnanec má uzavřenou dohodu o provedení práce od 13. 1. 2012 (tentýž den začal pracovat) do 31. 8. 2012. Každý měsíc měl příjem 9 500 Kč. V říjnu 2012 (po skončení zaměstnání) je zaměstnanci zúčtována odměna ve výši 2 600 Kč. Záznam na ELDP za r. 2012 bude následující Typ EL = 02 2. Průběh pojištění v daném roce Kód T++

MR Od N 1.8.

Do 31.8.

Dny 1 31

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 1-12 VD

VZ DO 12 100

4 Výdělečná činnost od 13. 1. 2012

Příjmy zúčtované po skončení zaměstnání se u zaměstnání malého rozsahu a též u dohod o provedení práce započtou do posledního měsíce trvání takového zaměstnání.

➽ Příklad 5 Zaměstnanec, který je v pracovním poměru od 1. 7. 1999 (tímto dnem nastoupil do zaměstnání), dovršil důchodový věk 17. 1. 2012. Zaměstnání trvá i nadále. Zaměstnanec je zároveň členem správní rady akciové společnosti, u níž pracuje (odměna za výkon této činnosti není sjednána a za rok 2012 mu nebyla žádná odměna přiznána). Sjednaný měsíční příjmem v rámci pracovního poměru činí 32 000 Kč. Dočasná pracovní neschopnost trvala od 19. 2. do 29. 2. 2012. Celkový příjem za rok 2012 činí 358 200 Kč. Záznam na ELDP za r. 2012 bude následující Typ EL = 02 2. Průběh pojištění v daném roce Kód 1+S 1DS

MR Od N 1.1. N 17.1.

Do 16.1. 31.12.

Dny 1 16 350

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 1-12 VD 11

VZ

DO

358 200 11


Při vyplňování ELDP za rok 2012 nastaly určité změny, např.: • ve způsobu předání ELDP, • u zaměstnanců vykovávajících pracovněprávní vztah na základě dohody o provedení práce, u společníků, jednatelů a dalších. Vše se dočtete v publikaci „Příklady a postupy pro mzdové účetní“.


2.1.2013 10:07:28

3.1 Činnosti v průběhu a na konci měsíce

Recommend Documents