30 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Členský stát: Česká republika. Průvodní dokument k ZPRÁVĚ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne XXX […](2012) XXX draft 7/30

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Členský stát: Česká republika Průvodní dokument k ZPRÁVĚ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ týkající se provádění rámcové směrnice o vodě (2000/60/ES) Plány povodí

CS

CS

1.

OBECNÉ ÚDAJE

Obrázek 1.1: Mapa oblastí povodí Mezinárodní oblasti povodí (v rámci EU) Mezinárodní oblasti povodí (mimo EU) Národní části oblastí povodí (v rámci EU) Země (mimo EU) Pobřežní vody Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)

1

Česká republika má celkovou plochu 78 866 km ² a 10,5 milionů obyvatel. Nejvýznamnějším hospodářským odvětvím je stále strojírenství, zejména výroba automobilů, obráběcích strojů a strojírenských výrobků. Na východě země, na Moravě, je důležitý železárenský a ocelářský průmysl. Orná půda pokrývá přibližně 39 % rozlohy země, jiná zemědělská půda 15 % a lesy 33 %. K hlavním plodinám patří kukuřice, cukrová řepa, brambory, pšenice, ječmen a žito. Území České republiky leží ve třech mezinárodních oblastech povodí (OP): povodí Dunaje, povodí Labe a povodí Odry. Informace o rozloze národních částí oblastí povodí, včetně zemí sdílejících povodí, jsou uvedeny v následující tabulce:

OP

Název

Země sdílející povodí

Rozloha (km2)

CZ_1000

Dunaj (Danube)

21 688

AT, PL, SK

CZ_5000

Labe (Elbe)

49 933

AT, DE, PL

CZ_6000

Odra (Oder)

7 246

DE, PL

Tabulka 1.1: Přehled oblastí povodí České republiky Zdroj: Plány oblasti povodí oznámené WISE1: http://cdr.eionet.europa.eu/cz/eu/wfdart13

Podíl České republiky na příslušných oblastech povodí je 2,7 % (Dunaj), 33,7 % (Labe) a 5,9 % (Odra). Název mezinárodní oblasti povodí

Kategorie koordinace Národní část oblasti povodí

Země sdílející povodí

1 km²

%

Dunaj

CZ_1000

AT, PL, SK

21 688

2,7

Labe

CZ_5000

AT, DE, PL

49 933

33,7

Odra

CZ_6000

DE, PL

7 278

5,9

Tabulka 1.2: Povodí přesahujících hranice států podle kategorií (viz pracovní dokument útvarů Komise oddíl 8.1) a procentní podíl v České republice2 Kategorie 1: Dohoda o spolupráci, orgán pro spolupráci, platný plán povodí. Kategorie 2: Dohoda o spolupráci, fungující orgán pro spolupráci. Kategorie 3: Platná dohoda o spolupráci. Kategorie 4: Formálně spolupráce nefunguje. Zdroj: Srovnávací studie EK týkající se vlivů a opatření v plánech hlavních povodí v EU.

1

V této příloze jsou uvedeny údaje, které nahlásil členský stát WISE, a tyto údaje mohly být od přijetí plánů povodí aktualizovány. Z toho důvodu mohou existovat určité nesrovnalosti mezi údaji uvedenými v plánech povodí a WISE. 2

Kategorizace stanovená na základě srovnávací studie EK týkající se vlivů a opatření v plánech hlavních povodí v EU (úloha 1b: mezinárodní koordinační mechanismy).

2

SITUACE OHLEDNĚ POŽADAVKŮ

2.

OHLÁŠENÍ

PLÁNU

POVODÍ

A

PLNĚNÍ

Přijetí plánů povodí

2.1

Plány povodí v České republice byly vypracovány na třech úrovních: Plány A – mezinárodní plány povodí Plány B – plány národních částí mezinárodních povodí Plány C – plány oblastí povodí. Všechny plány, tj. plány národních částí mezinárodních povodí, mezinárodní plány povodí i plány oblastí povodí, byly schváleny. Mezinárodní plány povodí schválili vedoucí delegací komisí pro ochranu Dunaje, Labe a Odry (Labe – 2. října 2009, Dunaj – 10. prosince 2009, Odra – 12. března 2010). Plány oblastí povodí schválily krajské orgány (v různých termínech do 22. prosince 2009). Hlavní přednosti a slabiny

2.2

Hlavní přednosti plánů jsou tyto:

3



Obsah a všechny metodiky při přípravě plánů povodí (včetně těch, které se týkají vymezení vodních útvarů, charakterizace, vyhodnocení dopadů a vlivů, posouzení rizik, stanovení programů monitorování a posouzení stavu) byly na vnitrostátní úrovni koordinovány.



Hlavní vnitrostátní cíle v oblasti životního prostředí byly koordinovány v rámci mezinárodního plánu povodí.



U všech tří úrovní plánů povodí se uskutečnila veřejná konzultace a vhodné připomínky byly do plánů zapracovány3.



Většina významných vlivů byla jednoznačně určena.



Metodiky pro posouzení chemického stavu povrchových vod a podzemních vod vycházejí z pokynů CIS a byly srozumitelně vysvětleny (povrchové vody pouze v plánech C).



Fyzikálně-chemické kvalitativní složky byly posouzeny u všech útvarů povrchových vod.

Jak uvedly české orgány, i když nepředložily podrobné údaje.

3



V plánech C byly připraveny seznamy výsledků posouzení a plánovaných opatření pro jednotlivé vodní útvary (povrchové a podzemní vody). Všechna plánovaná opatření mají jasnou spojitost s konkrétním vodním útvarem.

Hlavní slabiny plánu jsou tyto: 

Různé úrovně plánů nejsou dostatečně harmonizovány.



Pro biologické posouzení nebyly stanoveny žádné typově specifické referenční podmínky.



Pro posouzení složek biologické kvality nebyly použity výsledky mezikalibračního porovnání.



Ekologický potenciál nebyl vymezen u vodních toků, pouze u silně ovlivněných jezer (nádrží).



Posouzení ekologického stavu bylo dost zjednodušeno – složky biologické kvality byly použity pouze pro bentické bezobratlé a v některých případech pro ryby a chlorofyl a.



V plánech povodí nebyly uvedeny žádné vztahy mezi složkami biologické kvality a fyzikálně-chemickými kvalitativními složkami.



Mnohá opatření jsou pouze obecné povahy nebo jsou plánována pro příští cyklus plánů povodí.



U některých opatření v plánech povodí nebyl jasně stanoven orgán odpovídající za jejich provádění.

3.

SPRÁVA

3.1

Harmonogram provádění

Všechny plány povodí byly zaslány Komisi dne 22. března 2010 a několik z nich (např. plány B, soubory týkající se útvarů povrchových vod či chráněných oblastí) byly předloženy znovu v období od dubna do prosince 2010. Konzultace podle článku 14 rámcové směrnice o vodě proběhly takto: 

Časový plán a program prací:



Významné problémy hospodaření s vodou: 30/09/2007



Návrhy plánů povodí:

30/11/2006

22/12/2008

4

3.2

Správní opatření – oblasti povodí a příslušné orgány

V České republice byly připraveny tři různé úrovně plánů: i) Mezinárodní plány povodí pro Dunaj, Labe a Odru (plány A), koordinované příslušnými mezinárodními komisemi pro jednotlivá povodí, ii) plány národních částí mezinárodních povodí Dunaje, Labe a Odry (plány B), koordinované ministerstvem životního prostředí, a iii) osm plánů oblastí povodí (plány C), koordinovaných českou komisí pro plánování v oblasti vod. Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí. Kvůli zeměpisné poloze státních hranic se malé části oblastí povodí (oblasti povodí Dunaje a Odry) nacházejí odděleně od hlavní plochy povodí a v prvních plánech byly připojeny k oblasti povodí Labe, v důsledku čehož byly vypracovány plány pro osm oblastí povodí (plány C). Plány národních částí mezinárodních povodí (plány B) však zahrnují všechny významné části oblastí povodí, včetně těchto malých oddělených oblastí. Česká republika oznámila, že ve druhém cyklu plánů povodí bude vypracováno deset plánů dílčích povodí. 3.3

Plány povodí – struktura, úplnost, právní postavení

Struktura všech tří plánů národních částí mezinárodních povodí ČR (plány B) se řídí strukturou plánu mezinárodního povodí Labe a v plánech je uveden především stručný přehled výsledků, zatímco další informace lze nalézt v plánech oblastí povodí (plány C). Plány národních částí mezinárodních povodí odkazují na příslušné mezinárodní plány, které jsou k dispozici na těchto adresách: 

Dunaj: www.icpdr.org/participate



Labe: www.ikse-mkol.org



Odra: www.mkoo.eu

Ministerstva životního prostředí a zemědělství jsou příslušnými orgány pro provádění rámcové směrnice o vodě. K dalším státním orgánům zúčastněným v procesu jsou ministerstvo dopravy, ministerstvo zdravotnictví a další ministerstva, která mají specifické úkoly v oblasti vodohospodářství vyplývající z rámcové směrnice o vodě a ze souvisejících směrnic. Za přijetí plánů dílčích povodí odpovídají krajské orgány. Vnitrostátní přístup k provádění rámcové směrnice o vodě byl dodržen na celém území České republiky, mezi jednotlivými oblastmi povodí nebo dílčími povodími nebyly shledány žádné zvláštní rozdíly. Požadavky rámcové směrnice o vodě byly implementovány do českých právních předpisů zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění zákona č. 150/2010 Sb. Plány národních částí mezinárodních povodí (úroveň B) schvaluje vláda a plány oblastí povodí (úroveň C) schvalují kraje. Právní účinek stávajících plánů povodí z prvního plánovacího cyklu byl upraven. Jak stávající plány národních částí mezinárodních povodí, tak regionální plány oblastí povodí

5

byly rozděleny na závaznou a nezávaznou (doporučenou) část. Závazné části byly schváleny a zveřejněny ve formě legislativních aktů. Závazná část plánu národních částí mezinárodních povodí byla schválena a konkrétně vydána ve formě nařízení vlády; závazné části regionálních plánů oblastí povodí byly schváleny a vydány v podobě nařízení rady kraje. Závazné části výše uvedených plánů jsou závazné pro všechny. Právní status příštích plánů povodí zřejmě projde změnou, bude se jednat o odvětvové plány, které mají stejné postavení jako plány a programy v jiných odvětvích, např. v dopravě nebo obchodu. Nebudou mít formu právního předpisu, a tudíž budou podřízeny všem platným právním předpisům. Plány povodí představují v současné době podkladové dokumenty pro výkon veřejné správy, především pro postupy související s územním plánováním a se zákonem o vodě. Z toho důvodu musejí orgány zapojené do postupů v rámci územního plánování a zákona o vodě zohledňovat i stávající plány povodí. Požadavek „zohledňovat“ znamená, že orgány nemusí jednat v souladu s plány povodí, pokud mohou poskytnout dostatečné odůvodnění, proč tak nečiní; na druhé straně patří k požadavkům plánů povodí závazné vyjádření vodohospodářských orgánů, které má právní účinek na všechny dotčené postupy. Samotné plány povodí neznamenají práva a povinnosti pro jednotlivce, ale jsou závazné pro vodohospodářské orgány a pro orgány územního plánování ve městech i na venkově. Práva a povinnosti pro jednotlivce byly zavedeny jednotlivými rozhodnutími, která byla vydána, změněna nebo zrušena na základě plánů povodí. Současné plány povodí souvisejí se jednotlivými rozhodnutími. Stávající plány povodí v prvním cyklu plánování, environmentální cíle a programy opatření jsou zahrnuty do závazné části plánů povodí, a proto jsou závazné pro všechny, včetně orgánů vydávajících povolení. Plány povodí, které jsou připravovány pro druhý cyklus plánování, nebudou formálně závazné. Environmentální cíle v nich obsažené jsou však pro orgány v podstatě závazné, neboť tyto cíle musí minimálně aplikovat na nová rozhodnutí. Kromě toho jsou povinny přezkoumávat nebo zrušit stará rozhodnutí, která nejsou s těmito cíli v souladu. 3.4

Konzultace s veřejností, zapojení zúčastněných stran

Strategie na zapojení veřejnosti do procesu vypracování plánů povodí (zejména pokud jde o dílčí povodí) byly vypracovány v roce 2005. Veřejnost se podílela již na přípravě těchto strategií. Následně byly v letech 2006, 2007 a 2008 vypracovány podrobné akční plány na zapojení veřejnosti, které se zaměřily na veřejné konzultace. V průběhu přípravy plánů C proběhly konzultace s veřejností ve třech fázích: i) oznámení časového plánu; ii) oznámení hlavních témat oblasti hospodaření s vodou a iii) oznámení návrhu plánů C. Obdržené připomínky byly posouzeny a v příslušných dokumentech byly provedeny změny. Připomínky se většinou týkaly navrhovaných opatření a návrhů ohledně nových oblastí akumulace povrchových vod. Pravidelně rovněž byly pořádány krajské semináře pro veřejnost i konkrétní skupiny hlavních uživatelů vody. 3.5

Mezinárodní spolupráce a koordinace

Česká republika je signatářem úmluv týkajících se ochrany Dunaje, Labe a Odry a smluvní stranou jejich mezinárodních komisí. Otázky týkající se spolupráce v celém povodí a

6

přeshraniční problémy týkající se oblastí povodí se řeší v komisích sestavených na bilaterální úrovni se Slovenskem, Německem, Rakouskem a Polskem. Během přípravy a vypracování plánů povodí byly harmonizovány údaje týkající se společně sdílených vodních útvarů (vymezení přeshraničních vodních útvarů, výsledky analýzy vlivů a dopadů, nebezpečí nedosažení dobrého stavu, ekonomická analýza, vodohospodářská problematika a stav vodních útvarů). Na úrovni příslušných mezinárodních komisí byly stanoveny nejdůležitější mezinárodní environmentální cíle a tyto cíle byly schváleny v plánech národních částí mezinárodních povodí. 4.

CHARAKTERIZACE OBLASTÍ POVODÍ

4.1

Kategorie vod v oblastech povodí

Česká republika je vnitrozemský stát, takže jedinými kategoriemi vod v oblasti jsou řeky a jezera (všechna jezera jsou silně ovlivněné nádrže). Neexistují zde žádné brakické ani pobřežní vody.

7

4.2

Typologie povrchových vod Řeky

Jezera

Brakické

Pobřežní

CZ_1000

54

10

0

0

CZ_5000

35

22

0

0

CZ_6000

31

8

0

0

OP

Tabulka 4.2.1: Typy útvarů povrchových vod na úrovni oblasti povodí Zdroj: WISE

Typologie povrchových vod byla vypracována pro řeky a jezera za použití abiotických kritérií (systém A a B). Podle nejnovějších informací od českých orgánů nebyla provedena validace biologických údajů, protože v době vypracování plánu povodí nebyly k dispozici spolehlivé referenční podmínky. Referenční podmínky byly stanoveny expertním posouzením pouze pro některé řeky a v omezeném rozsahu. Návrh typově specifických referenčních podmínek byl vypracován až po uplynutí lhůty stanovené Komisí. Typologie byla znovu prozkoumána během vypracovávání prvních plánů povodí a změny byly schváleny v nové vyhlášce č. 49 ze dne 21. února 2011 o vymezení útvarů povrchových vod. Typově specifické referenční podmínky vyhovující rámcové směrnici o vodě budou využity při vypracovávání druhých plánů. V plánech povodí nebyl oznámen ani zmíněn žádný podkladový dokument, s výjimkou názvu nové vyhlášky (viz výše); v prvních plánech povodí nebyla použita nová typologie. Vymezení útvarů povrchových a podzemních vod

4.3

Povrchové vody Podzemní vody

Řeky

Jezera

OP Počet

Průměrná délka (km)

Počet

Průměrná plocha

Počet

(km2)

Průměrná plocha (km2)

CZ_1000

316

16

16

3

54

436

CZ_5000

615

19

47

4

99

570

CZ_6000

138

14

8

2

20

406

Celkem

1069

17

71

4

173

509

Tabulka 4.3.1: Útvary povrchových vod, podzemních vod a jejich velikost Zdroj: WISE

Vymezení útvarů povrchových vod bylo provedeno u všech významných vodních útvarů (řek a jezer). Malé vodní útvary (řeky s plochou povodí menší než 10 km2 a nádrže s plochu menší 0,5 km2) nebyly vymezeny samostatně a byly považovány za součást vodního útvaru v povodí, kde se nacházejí. Žádné z přírodních jezer nemělo rozlohu větší než 0,5 km2.

8

Všechna nahlášená jezera patří buď do kategorie silně ovlivněných vodních útvarů, nebo umělých vodních útvarů. 4.4

Určení významných vlivů a dopadů

Vlivy, které by mohly být důvodem nedosahování dobrého stavu nebo potenciálu, se považují za „dočasně“ významné. Dočasně významné vlivy jsou identifikovány při posuzování rizika a pokud jsou potvrzeny i) konečným určením silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru (regulace odtoku vody a hydromorfologické úpravy) nebo ii) výsledky posouzení stavu/potenciálu (u všech ostatních vlivů), považují se za významné. Tato koncepce byla aplikována jednotně na všechny oblasti povodí. Povrchové vody: Přezkum významných vlivů na povrchové vody v České republice zahrnuje: 

bodové zdroje znečištění,



difúzní zdroje znečištění,



odběry a převádění vod,



regulaci odtoku a hydromorfologické úpravy,



jiné vlivy.

Nejčastější vlivy ve všech oblastech povodí (zdroj: národní plány) představovaly regulace odtoku vody a hydromorfologické úpravy, difúzní zdroje znečištění a bodové zdroje znečištění . Odběry nebyly zjištěny jako významný vliv u žádného útvaru povrchových vod. Tyto bodové zdroje znečištění byly hodnoceny jako dočasně významné: 

všechny odtoky (v oblasti komunální, průmyslové, integrované prevence a omezování znečištění aj., upravené i neupravené) o objemu vyšším než 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc.

Tyto difúzní zdroje znečištění byly hodnoceny jako dočasně významné: 

nadměrné emise dusíku ze zemědělství a atmosférická depozice,



nadměrné emise fosforu uvolňovaného erozí,



pesticidy používané v zemědělství,



nadměrné emise síry z atmosférické depozice.

9

Emisní zatížení u dusíku, fosforu a síry bylo vypočítáno ze statistických údajů a dalších údajů4 v modelu. Emisní zatížení u pesticidů bylo zjištěno expertním posouzením. Tyto odběry a převádění vod byly hodnoceny jako dočasně významné: 

všechny odběry (zemědělství, dodávky vody pro veřejnost, strojírenství, chlazení při výrobě elektřiny a lomy) o objemu vyšším než 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc,



převádění vod (podle expertního posouzení5).

Tyto regulace odtoku vody a hydromorfologické úpravy byly hodnoceny jako dočasně významné: 

nádrže s kapacitou vyšší než 1 000 000 m3 nebo jiné důležité nádrže (podle expertního posouzení),



překážky (hráze, jezy a další vodní díla) vyšší než 1 m,



plavební komory, protipovodňové hráze a odklánění vod (číselné údaje a expertní posouzení),



fyzické úpravy koryt vodních toků (číselné údaje a expertní posouzení).

Tyto jiné vlivy byly hodnoceny jako dočasně významné: 

teplovodní přivaděče, vodní doprava, strojírenské činnosti, odbahňování a jiné (blíže neurčené).

Podzemní vody: Přezkum významných vlivů na podzemní vody v České republice zahrnuje: 

bodové zdroje znečištění,



difúzní zdroje znečištění,



odběry,



jiné vlivy (většinou těžba).

Nejčastější vlivy ve všech oblastech povodí (zdroj: národní plány B) představovaly difúzní zdroje znečištění a bodové zdroje znečištění . Odběry byly identifikovány jako významný vliv u 26 % útvarů podzemních vod v povodí Dunaje, u 21 % v povodí Labe a v povodí Odry pouze u 5 %. Tyto bodové zdroje znečištění byly hodnoceny jako dočasně významné:

4

V informacích zaslaných Komisi nebyly podrobnější údaje.

5

V informacích zaslaných Komisi nebyly podrobnější údaje.

10



lokality se starou ekologickou zátěží s koncentrací nebezpečných látek vyšší než mezní hodnota,



odtoky do podzemních vod (na základě expertního posouzení).

Tyto difúzní zdroje znečištění byly hodnoceny jako dočasně významné: 

nadměrné emise dusíku ze zemědělství a atmosférická depozice,



pesticidy používané v zemědělství,



nadměrné emise síry z atmosférické depozice,



emisní zatížení z městských a průmyslových oblastí.

Emisní zatížení u dusíku a síry bylo vypočítáno ze statistických údajů a dalších údajů v modelu. Emisní zatížení u pesticidů a emisní zatížení u městských a průmyslových oblastí bylo zjištěno expertním posouzením. Tyto odběry byly hodnoceny jako dočasně významné: 

všechny odběry (zemědělství, dodávky vody pro veřejnost, strojírenství, chlazení při výrobě elektřiny a lomy) o objemu vyšším než 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc.

Tyto jiné vlivy byly hodnoceny jako dočasně významné: 

dřívější i stávající těžba (na základě expertního posouzení).

Emise z průmyslových zdrojů (energetika, hutnictví, potravinářský průmysl a chemický průmysl) byly v plánech povodí uvedeny jako hlavní odvětví přispívající k chemickému znečištění povrchových vod prioritními a nebezpečnými látkami.

11

Žádný vliv

Bodový zdroj

Difúzní zdroj

Odběr vody

OP

Regulace odtoku vody a morfologické

Říční hospodářství

Správa brakických a pobřežních vod

Jiné morfologické úpravy

úpravy

Jiné vlivy

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

Počet

%

CZ_1000

17

5,12

152

45,78

198

59,64

0

0

255

76,81

72

21,69

0

0

0

0

40

12,05

CZ_5000

34

5,14

295

44,56

331

50

0

0

409

61,78

139

21

0

0

0

0

116

17,52

CZ_6000

8

5,48

58

39,73

55

37,67

0

0

102

69,86

23

15,75

0

0

0

0

26

17,81

Celkem

59

5,18

505

44,3

584

51,23

0

0

766

67,19

234

20,53

0

0

0

0

182

15,96

Tabulka 4.4.1: Počet a procentní podíl útvarů povrchových vod zasažených významnými vlivy Zdroj: WISE

12

Obrázek 4.4.1: Graf procentního podílu útvarů povrchových vod zasažených významnými vlivy 1 = žádný vliv 2 = bodové zdroje znečištění 3 = difúzní zdroje znečištění 4 = odběr vody 5 = regulace odtoku vody a morfologické úpravy 6 = říční hospodářství 7 = správa brakických a pobřežních vod 8 = jiné morfologické úpravy 9 = jiné vlivy Zdroj: WISE

13

4.5

Chráněné oblasti

Plány povodí zahrnovaly tyto chráněné oblasti: 

chráněné oblasti pitné vody;



oblasti vod ke koupání (směrnice 76/160/EHS);



citlivé oblasti a zranitelné oblasti;



lokality soustavy Natura 2000 vymezené podle směrnice 92/43/EHS (přírodní stanoviště) a směrnice 79/409/EHS (ptáci);



vnitrostátní chráněné oblasti: chráněné oblasti s malou rozlohou (bez lokalit soustavy Natura 2000) a lokality spadající do směrnice o sladkovodních rybách.

CZ_5000

1878

114

7

269

481

4375

CZ_6000

204

34

1

38

55

178

Celkem

2673

188

15

439

746

6040

Čištění městských odpadních vod

1487

Měkkýši

Dusičnany

210

Místní

132

Stanoviště

7

Ryby

40

Evropské ostatní

591

Ptáci

CZ_1000

OP

Koupání

Národní

Článek 7 Odběr pitné vody

Počet chráněných oblastí

Tabulka 4.5.1: Počet chráněných oblastí všech druhů v jednotlivých oblastech povodí a pro celou zemi, povrchové a podzemní vody6 Zdroj: WISE

6

Tyto informace odpovídají zprávám o chráněných oblastech podle rámcové směrnice o vodě. Další nebo jiné mohly být nahlášeny v rámci povinností podle jiných směrnic.

14

5.

MONITOROVÁNÍ

5.1

Obecný popis monitorovací sítě

Obrázek 5.1.1: Mapy monitorovacích stanic povrchových vod (vlevo) a monitorovacích stanic podzemních vod (vpravo) •

Monitorovací stanice na řekách

•

Monitorovací stanice na jezerech

•

Monitorovací stanice v brakických vodách

•

Monitorovací stanice v pobřežních vodách

•

Nezařazené stanice pro monitorování povrchových vod

•

Stanice pro monitorování podzemních vod Oblasti povodí Země mimo EU

Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)

Informace o monitorovacích sítích a programech v národních plánech povodí jsou založeny na zprávě z roku 2007 podle článku 8. V plánech byl pouze aktualizován seznam monitorovaných prioritních nebezpečných látek, specifických znečišťujících látek v povodí a posouzení týkající se dosti omezeného využívání údajů biologického monitoringu.

15

OP

-

CZ_1000

CZ_5000

CZ_6000

Tabulka 5.1.1: Monitorované kvalitativní složky (KS)

Monitorované KS

Nemonitorované KS

Není relevantní

Zdroj: WISE

16

KS3.1 Všeobecné parametry KS3.3 Specifické neprioritní znečišťující látky KS3.4 Jiné znečišťující látky ve státě

KS2 Složky hydromorfologické kvality

KS1.5 Jiné druhy

KS1.4 Ryby

KS1.3 Bentičtí bezobratlí

KS1.2.4 Fytobentos

KS1.2.3 Makrofyta

KS1.2 Další akvatická flóra

KS1.1 Fytoplankton

KS2 Složky hydromorfologické kvality KS3.1 Všeobecné parametry KS3.3 Specifické prioritní znečišťující látky KS3.4 Jiné znečišťující látky ve státě

KS1.5 Jiné druhy

KS1.4 Ryby

KS1.3 Bentičtí bezobratlí

KS1.2.4 Fytobentos

KS1.2.3 Makrofyta

KS1.2 Další akvatická flóra

KS1.1 Fytoplankton

Řeky Jezera

Řeky

Jezera

Podzemní vody

OP Sit.

Prov.

Sit.

Prov.

Sit.

Prov.

Kvant.

CZ_1000

32

137

6

22

104

104

156

CZ_5000

67

528

16

41

38

38

49

CZ_6000

12

170

5

13

25

25

63

Celkem podle typu místa

111

835

27

76

167

167

268

Celkový počet monitorovacích míst7

885

76

275

Tabulka 5.1.2: Počet monitorovacích míst podle kategorie vod Pozn.: Sit. = situační, Prov. = provozní, Kvant. = kvantitativní Zdroj: WISE

5.2

Monitorování povrchových vod

Monitorovací programy byly navrženy podle článku 8 rámcové směrnice o vodě, který se týká programů pro monitorování stavu vod. Ve všech třech oblastech povodí byly uplatňovány stejné přístupy, metodiky i normy. Byly vypracovány specifické monitorovací programy pro provozní, situační a průzkumné monitorování. Tyto monitorovací programy vycházejí z cílů rámcové směrnice o vodě a rovněž z cílů vodního zákona ČR. Situační a provozní režimy monitorování mají dva specifické podprogramy – jeden pro řeky a druhý pro jezera (nádrže). Při výběru místa u obou typů podprogramů je upřednostňována stávající monitorovací síť. Do návrhu situačního monitorování byla zahrnuta ta místa, která splňují alespoň jedno z kritérií pro výběr monitorovacích míst vyžadovaných v rámcové směrnici o vodě. Provozní monitorování je víceúčelovým programem ke splnění požadavků rámcové směrnice o vodě, českého vodního zákona i mezinárodních závazků České republiky vůči mezinárodním komisím pro ochranu povodí. Všechny příslušné kvalitativní složky (KS) byly monitorovány v rámci situačního monitoringu povrchových vod. Hydromorfologické kvalitativní složky zahrnovaly bariéry, hydrologický režim a morfologii. Provozní monitorovací program zahrnoval monitorování chráněných oblastí. V plánech povodí není uvedeno, jakým způsobem byly biologické kvalitativní složky vybírány k provoznímu monitoringu a zda byl jejich výběr podmíněn nějakými vlivy. Byly monitorovány všechny prioritní látky a celý dlouhý seznam jiných specifických znečišťujících látek, avšak popis procesu jejich výběru není k dispozici8. Sedimenty a biota

7

Celkový počet monitorovacích míst se může lišit od součtu monitorovacích míst podle typu, protože některá místa se využívají pro několik účelů. 8

Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po ohlášení plánů.

17

byly monitorovány pouze v rámci sítě situačního monitoringu a mezinárodní monitorovací sítě9. Údaje byly systematicky sledovány až od roku 2007, a proto nemohly být využity pro posuzování trendů v kvalitě vod v plánech povodí. Metodika pro slučování vodních útvarů do skupin pro účely monitoringu nebyla vypracována. V případech, kdy nebyly k dispozici monitorovací údaje, bylo namísto slučování vodních útvarů do skupin použito nepřímé posouzení (na základě údajů o vlivech). Podle plánu mezinárodní oblasti povodí Dunaje funguje mezinárodní monitorovací síť v povodí Dunaje (ICPDR TNMN). Dvě monitorovací místa v České republice jsou součástí tohoto programu10. Pro sedm monitorovacích míst v České republice byl zaveden mezinárodní monitorovací program pro povodí Labe a dvě monitorovací místa jsou součástí mezinárodního monitorovacího programu pro povodí Odry11. Nebyl uveden žádný odkaz na podkladovou dokumentaci nebo podrobnější doplňující informace. 5.3

Monitorování podzemních vod

Do monitorovací sítě podzemních vod patří monitorování chemického i kvantitativního stavu vod. V roce 2007 bylo k monitorování chemického stavu podzemních vod využíváno 451 míst a k monitorování kvantitativního stavu 671 míst – situačnímu i provoznímu). Situační a provozní monitorovací místa jsou totožná a monitorují parametry ve stejném rozsahu. Není zcela zřejmé, zda může monitorovací síť odhalit všechny stávající vlivy. Týká se to zejména bodových zdrojů znečištění. Bylo oznámeno, že monitorovací program je schopen odhalit významné a trvalé vzestupné trendy koncentrace znečišťujících látek vyvolané antropogenní činností. Mezinárodní monitorovací programy pro oblasti povodí Labe a Odry se zaměřují na harmonizaci běžně monitorovaných znečišťujících látek a mezních hodnot kvantifikace. V oblasti povodí Dunaje existuje stejně jako pro povrchové vody mezinárodní monitorovací síť pro podzemní vody v rámci Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (ICPDR). Monitorovací síť se v posledních několika letech změnila (byla vytvořena nová monitorovací místa), ale v plánech k tomu nebyly uvedeny žádné konkrétní údaje. Nebyl uveden žádný odkaz na podkladovou dokumentaci nebo podrobnější doplňující informace.

9


10

Nebyly poskytnuty podrobnosti o monitorovaných parametrech ani o tom, jak se doplňuje s vnitrostátním monitoringem. 11

Nebyly poskytnuty podrobnosti o monitorovaných parametrech ani o tom, jak se doplňuje s vnitrostátním monitoringem.

18

5.4

Monitorování chráněných oblastí

Informace byly poskytnuty o chráněných oblastech pitné vody. Monitorování chráněných oblastí pitné vody provádějí v souladu s vyhláškou 428/2001 společnosti dodávající vodu pro veřejnou potřebu. Některá z těchto míst byla zahrnuta do monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod v roce 2008. O počtu monitorovacích míst v chráněných oblastech nebyly v systému WISE uvedeny žádné údaje.

19

PŘEHLED STAVU (EKOLOGICKÉHO, CHEMICKÉHO A PODZEMNÍCH VOD)

6.

Velmi dobrý OP

Celkem

Střední

Dobrý

Poškozené

Není známo

Zničené

Poč et

(%)

Poče t

(%)

Poče t

(%)

Poče t

(%)

Poč et

(%)

Poče t

(%)

CZ_1000

212

0

0

37

17,5

76

35,8

99

46,7

0

0

0

0

CZ_5000

561

0

0

83

14,8

60

10,7

418

74,5

0

0

0

0

CZ_6000

113

0

0

55

48,7

13

11,5

43

38,1

0

0

2

1,8

Celkem

886

0

0

175

19,8

149

16,8

560

63,2

0

0

2

0,2

Tabulka 6.1: Ekologický stav přirozených útvarů povrchových vod. Zdroj: WISE Velmi dobrý OP

Celkem

Střední

Dobrý

Poškozené

Zničené

Není známo

Počet

(%)

Počet

(%)

Počet

(%)

Počet

(%)

Počet

(%)

Počet

(%)

CZ_1000

115

0

0

4

3,5

5

4,3

106

92,2

0

0

0

0

CZ_5000

101

0

0

8

7,9

0

0

89

88,1

0

0

4

4,0

CZ_6000

33

0

0

6

18,2

1

3,0

26

78,8

0

0

0

0

Celkem

249

0

0

18

7,2

6

2,4

221

88,8

0

0

4

1,6

Tabulka 6.2: Ekologický potenciál umělých a silně ovlivněných vodních útvarů. Zdroj: WISE Velmi dobrý OP

Celkem

Střední

Dobrý

Poškozené

Zničené

Není známo

Počet

(%)

Počet

(%)

Počet

(%)

Počet

(%)

Počet

(%)

Počet

(%)

CZ_1000

5

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

5

100

Celkem

5

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

5

100

Tabulka 6.3: Ekologický stav útvarů povrchových vod nezařazených mezi přirozené, silně ovlivněné nebo umělé Zdroj: WISE Dobrý OP

Celkem

Poškozené

Není známo

Počet

%

Počet

%

Počet

%

CZ_1000

212

148

69,8

64

30,2

0

0

CZ_5000

561

405

72,2

156

27,8

0

0

CZ_6000

113

84

74,3

27

23,9

2

1,8

Celkem

886

637

71,9

247

27,9

2

0,2

Tabulka 6.4: Chemický stav přirozených útvarů povrchových vod Zdroj: WISE

20

Dobrý OP

Celkem

Poškozené

Není známo

Počet

%

Počet

%

Počet

%

CZ_1000

115

77

67,0

38

33,0

0

0

CZ_5000

101

70

69,3

31

30,7

0

0

CZ_6000

33

19

57,6

14

42,4

0

0

Celkem

249

166

66,7

83

33,3

0

0

Tabulka 6.5: Chemický potenciál umělých a silně ovlivněných vodních útvarů.

Zdroj: WISE Dobrý OP

Celkem

Poškozené

Není známo

Počet

%

Počet

%

Počet

%

CZ_1000

54

10

18,5

44

81,5

0

0

CZ_5000

99

21

21,2

78

78,8

0

0

CZ_6000

20

6

30,0

14

70,0

0

0

Celkem

173

37

21,4

136

78,6

0

0

Tabulka 6.6: Chemický stav podzemních vod Zdroj: WISE Dobrý OP

Celkem

Poškozené

Není známo

Počet

%

Počet

%

Počet

%

CZ_1000

54

39

72,2

15

27,8

0

0

CZ_5000

99

57

57,6

42

42,4

0

0

CZ_6000

20

16

80

4

20

0

0

Celkem

173

112

64,7

61

35,3

0

0

Tabulka 6.7: Kvantitativní stav útvarů podzemních vod Zdroj: WISE

21

Celkový stav (ekologický a chemický) Celke m

OP

Dobrý nebo lepší 2009


Nárůst 20092015

Počet

%

Počet

%

%

Dobrý ekologický stav 2021

Počet

%

Dobrý chemický stav 2021

Počet

%


Počet

%


Počet

%

Výjimky celkem 2009 (% všech útvarů povrchových vod) čl. 4 odst. 4

čl. 4 odst. 5

čl. 4 odst. 6

čl. 4 odst. 7

%

%

%

%

CZ_1000

332

28

8,4

28

8,4

0

90

0

0

0

CZ_5 000

662

74

11,2

79

11,9

0,7

88

0

0

0

CZ_6000

146

54

37,0

54

37,0

0

62

0

0

0

Celkem

1140

156

13,7

161

14,1

0,4

65

0

0

0

Tabulka 6.8: Útvary povrchových vod: Přehled stavu v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 2027 12 Vodní útvary v dobré stavu v roce 2009 se dělí na tyto kategorie: 1. Ekologický stav je velmi dobrý nebo dobrý a chemický stav je dobrý, výjimky se nepřipouštějí Vodní útvary, u nichž se očekává, že dosáhnou dobrého stavu v roce 2015, se dělí na tyto kategorie: 1. Ekologický stav je velmi dobrý nebo dobrý a chemický stav je dobrý, výjimky se nepřipouštějí 2. Chemický stav je dobrý a ekologický stav je střední nebo horší, ale výjimky ohledně ekologického stavu se nepřipouštějí 3. Ekologický stav je velmi dobrý nebo dobrý a není dosaženo dobrého chemického stavu, ale výjimky ohledně chemického stavu se nepřipouštějí 4. Ekologický stav je střední nebo horší a není dosaženo dobrého chemického stavu, ale výjimky ohledně ekologického ani chemického stavu se nepřipouštějí Pozn.: Vodní útvary, u nichž není ekologický či chemický stav známý / klasifikovaný / relevantní, nejsou hodnoceny Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027)

12

Údaje za rok 2009 a 2015 pocházejí z WISE. Údaje pro roky 2021 a 2027 byly zjištěny během posuzování shody plánů povodí.

22

Ekologický stav Celke m

OP



Nárůst 20092015

Počet

%

Počet

%

%


Počet

%


Počet

%

Výjimky u ekologického stavu (% všech útvarů povrchových vod) čl. 4 odst. 4

čl. 4 odst. 5

čl. 4 odst. 6

čl. 4 odst. 7

%

%

%

%

CZ_1000

212

37

17,5

37

17,5

0

88,7

0

0

0

CZ_5000

561

83

14,8

88

15,7

0,9

86,5

0

0

0

CZ_6000

113

55

48,7

5

48,7

0

55,8

0

0

0

Celkem

886

175

19,8

180

20,3

0,5

83,1

0

0

0

Tabulka 6.9: Přirozené útvary povrchových vod: Ekologický stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 2027 13 Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027)

13


23

Chemický stav Celke m

OP



Nárůst 20092015

Počet

%

Počet

%

%



Počet

Počet

%

%

Výjimky u chemického stavu (% všech útvarů povrchových vod) čl. 4 odst. 4

čl. 4 odst. 5

čl. 4 odst. 6

čl. 4 odst. 7

%

%

%

%

CZ_1000

212

148

69,8

148

69,8

0

30,2

0

0

0

CZ_5000

561

405

72,2

405

72,2

0

27,8

0

0

0

CZ_6000

113

84

74,3

84

74,3

0

23,9

0

0

0

Celkem

886

637

71,2

637

71,2

0

27,9

0

0

0

Tabulka 6.10: Přirozené útvary povrchových vod: Chemický stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 202714 Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027)

14


24

Chemický stav podzemních vod Celke m

OP



Nárůst 20092015

Počet

%

Počet

%

%



Počet

Počet

%

Výjimky u chemického stavu (% všech útvarů podzemních vod) čl. 4 odst. 4

čl. 4 odst. 5

čl. 4 odst. 6

čl. 4 odst. 7

%

%

%

%

%

CZ_1000

54

10

18,5

17

31,5

13,0

69

0

0

0

CZ_5000

99

21

21,2

27

27,3

6,1

74

0

0

0

CZ_6000

20

6

30,0

7

35,0

5,0

65

0

0

0

Celkem

173

37

21,4

51

29,5

8,1

71

0

0

0

Tabulka 6.11: Útvary podzemních vod: Chemický stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 2027 15 Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027)

15


25

Kvantitativní stav podzemních vod Celke m

OP



Nárůst 20092015

Počet

%

Počet

%

%

Dobrý kvantitativní stav 2021

Počet

%

Dobrý kvantitativní stav 2027

Počet

%

Výjimky u kvantitativního stavu (% všech útvarů podzemních vod) čl. 4 odst. 4

čl. 4 odst. 5

čl. 4 odst. 6

čl. 4 odst. 7

%

%

%

%

CZ_1000

54

39

72,2

39

72,2

0

28

0

0

0

CZ_5000

99

57

57,6

59

59,6

2,0

40

0

0

0

CZ_6000

20

16

80,0

16

80,0

0

20

0

0

0

Celkem

173

112

64,7

114

65,9

1,2

34

0

0

0

Tabulka 6.12: Útvary podzemních vod: Kvantitativní stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 2027 16 Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027)

16


26

Celkem silně ovlivněn éa umělé vodní útvary

OP

Ekologický potenciál



Nárůst 20092015

Počet

%

Počet

%

%

Dobrý ekologický potenciál 2021

Dobrý ekologický potenciál 2027

Počet

Počet

%

%

Výjimky u ekologického potenciálu (% všech silně ovlivněných/umělých vodních útvarů) čl. 4 odst. 4

čl. 4 odst. 5

čl. 4 odst. 6

čl. 4 odst. 7

%

%

%

%

CZ_1000

115

4

3,5

4

3,5

0

96,5

0

0

0

CZ_5000

101

8

7,9

8

7,9

0

94,1

0

0

0

CZ_6000

33

6

18,2

6

18,2

0

81,8

0

0

0

Celkem

249

18

7,2

18

7,2

0

93,4

0

0

Tabulka 6.13: Silně ovlivněné a umělé vodní útvary: Ekologický potenciál v roce 2009 a očekávaný ekologický potenciál v letech 2015, 2021 a 2027 Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027)

17


27

0 17

Celkem silně ovlivněn éa umělé vodní útvary

OP

Chemický stav



Nárůst 20092015

Počet

%

Počet

%

%



Počet

Počet

%

%

Výjimky u chemického stavu (% všech silně ovlivněných/umělých vodních útvarů) čl. 4 odst. 4

čl. 4 odst. 5

čl. 4 odst. 6

čl. 4 odst. 7

%

%

%

%

CZ_1000

115

77

67,0

77

67,0

0

33,0

0

0

0

CZ_5000

101

70

69,3

70

69,3

0

33,7

0

0

0

CZ_6000

33

19

57,6

19

57,6

0

42,4

0

0

0

Celkem

249

166

66,7

166

66,7

0

33,3

0

0

0

Tabulka 6.14: Silně ovlivněné a umělé vodní útvary: Chemický stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 202718 Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027)

18


28

Obrázek 6.1: Mapa ekologického stavu přirozených útvarů povrchových vod 2009

Velmi dobrý Dobrý Střední Poškozené Zničené Není známo Oblasti povodí Země mimo EU Obrázek 6.2: Mapa ekologického stavu přirozených útvarů povrchových vod 2015 Pozn.: Standardní barevné označení podle přílohy V bodu 1.4.2 podbodu i) . Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)

29

Obrázek 6.3: Mapa ekologického potenciálu umělých a silně ovlivněných vodních útvarů 2009.

Dobrý nebo lepší Střední Poškozené Zničené Není známo Oblasti povodí Země mimo EU Obrázek 6.4: Mapa ekologického potenciálu umělých a silně ovlivněných vodních útvarů 2015. Pozn.: Standardní barevné označení podle přílohy V bodu 1.4.2 podbodu ii) . Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)

30

Obrázek 6.5: Mapa chemického stavu přirozených útvarů povrchových vod 2009

Dobrý Nedosahující dobrého stavu Není známo Oblasti povodí Země mimo EU Obrázek 6.6: Mapa chemického stavu přirozených útvarů povrchových vod 2015 Pozn.: Standardní barevné označení podle bodu 1.4.3 přílohy V. Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)

31

Obrázek 6.7: Mapa chemického stavu umělých a silně ovlivněných vodních útvarů 2009.

Dobrý Nedosahující dobrého stavu Není známo Oblasti povodí Země mimo EU Obrázek 6.8: Mapa chemického stavu umělých a silně ovlivněných vodních útvarů 2015. Pozn.: Standardní barevné označení podle bodu 1.4.3 přílohy V. Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)

32

Obrázek 6.9: Mapa chemického stavu útvarů podzemních vod 2009.

Dobrý Nedosahující dobrého stavu Není známo Oblasti povodí Země mimo EU Obrázek 6.10: Mapa chemického stavu útvarů podzemních vod 2015. Pozn.: Standardní barevné označení podle bodu 2.4.5 přílohy V. Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)

33

Obrázek 6.11: Mapa kvantitativního stavu útvarů podzemních vod 2009.

Dobrý Nevyhovující Není známo Oblasti povodí Země mimo EU Obrázek 6.12 : Mapa kvantitativního stavu útvarů podzemních vod 2015. Pozn.: Standardní barevné označení podle bodu 2.2.4 přílohy V. Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)

34

7.

HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU POVRCHOVÝCH VOD

7.1

Metody hodnocení ekologického stavu

Česká republika má k hodnocení ekologického stavu vlastní přístup, který byl jednotně aplikován na všechny tři oblasti povodí. Pro hodnocení ekologického stavu byly použity pokyny CIS č. 13 týkající se klasifikace ekologického stavu. Metody biologického hodnocení nebyly pro první cyklus plánování vypracovány. Nicméně podle zprávy o provádění rámcové směrnice o vodě z roku 2009 byly plně vypracovány metody klasifikace ekologického stavu pro všechny biologické kvalitativní složky. České orgány však vysvětlily, že se jednalo o nedorozumění – předložené metodiky se vztahují k odběru vzorků, včetně analýzy, ale ne na metody hodnocení pro klasifikaci ekologického stavu. V prvním cyklu plánování byla použita zjednodušená metoda hodnocení ekologického stavu, která neodpovídá rámcové směrnici o vodě19 (např. použití saprobického indexu namísto hodnocení bentických bezobratlých či chlorofylu a namísto hodnocení fytoplanktonu). S použitím metodiky podle rámcové směrnice o vodě se počítá ve druhém období plánování vzhledem k nově přijaté vyhlášce č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik20. Tato nová metodika je nyní ve finální fázi schvalování21. Normy pro všechny požadované fyzikálně-chemické kvalitativní složky i složky hydromorfologické kvality byly stanoveny postupem uvedeným v rámcové směrnici o vodě. Protože metody pro biologické hodnocení na základě bentických bezobratlých chyběly a výsledky monitorování ryb byly k dispozici asi u 1/10 vodních útvarů, bylo namísto výsledků hodnocení podle bentických bezobratlých použito hodnocení obecných fyzikálně-chemických kvalitativních složek a hydromorfologické kvalitativní složky nahradily chybějící výsledky z monitorování ryb. Byly zavedeny normy environmentální kvality (EQS) pro specifické znečišťující látky z hlediska jejich ekotoxicity a tyto normy vycházejí z výsledků vědeckého výzkumu. Údaje pocházejí z výzkumných databází (Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka a Český hydrometeorologický ústav). Při zjišťování celkového ekologického stavu byla uplatněna zásada „one-out-all-out“ (celkový výsledek podle nejnižší hodnoty). Požadovaná spolehlivost výše uvedených metodik nebyla během jejich přípravy posuzována, a pro účely zpráv byla proto pouze odhadnuta. Mezikalibrační výsledky nebyly pro hodnocení ekologického stavu použity.

19

Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po podání zpráv.

20


21


35

Klasifikační systémy byly typově specifické a vztahovaly se na všechny druhy všeobecných fyzikálně-chemických kvalitativních složek. Metodický dokument poskytla Česká republika později. 7.2

Uplatňování metod a výsledky hodnocení ekologického stavu

Při hodnocení ekologického stavu byla použita většina existujících metod pro fyzikálněchemické a hydromorfologické kvalitativní složky. Není jasné, zda byly použity metody, které se zabývají hydrologickým režimem (informace chybí). Ačkoli je v metodickém dokumentu uvedeno více než 100 specifických znečišťujících látek v povodí, byl v plánech národních částí mezinárodních povodí uveden jako specifická znečišťující látka odpovědná za nedosažení dobrého ekologického stavu u 11 útvarů povrchových vod (přibližně 1 %) pouze nitrobenzen. Vypracování a využívání fyzikálně-chemických a hydromorfologických kvalitativních složek pro hodnocení ekologického stavu přirozených vodních toků odpovídalo rámcové směrnici o vodě (jiné kategorie přirozených vod nepřicházejí v České republice do úvahy – všechna jezera jsou silně ovlivněné nádrže). Z důvodu chybějících referenčních podmínek neodpovídaly použité metody hodnocení biologických složek rámcové směrnici o vodě a u většiny vodních útvarů byly chybějící biologické složky nahrazeny výsledky hodnocení fyzikálně-chemických a hydromorfologických kvalitativních složek.

36

Řeky

Pobřežní

Ryby

Fyzikálně-chemické

Hydromorfologické

Fytoplankton

Makroskopické řasy

Bentičtí bezobratlí


Hydromorfologické

CZ_5000

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

CZ_6000

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Tabulka 7.2.1: Dostupnost metod biologického hodnocení Metody hodnocení plně vypracované pro všechny biologické kvalitativní složky Metody posuzování částečně vypracovány nebo se vypracovávají pro všechny biologické kvalitativní složky nebo jejich část Metody hodnocení pro biologické kvalitativní složky nevypracovány, informace o metodách hodnocení nedodány, dodány nejasné informace Kategorie vod není relevantní Zdroj: Plány povodí

37

Krytosemenné rostliny


-

Hydromorfologické

-


-

Ryby

-


-

Fytobentos

-

Makrofyta

-

Fytoplankton

-

Hydromorfologické

-


-

Ryby

-


-

Fytobentos

-

Makrofyta

CZ_1000

OP

Fytoplankton

Makroskopické řasy Krytosemenné rostliny

Brakické

Fytoplankton

Jezera

8.

VYMEZENÍ SILNĚ OVLIVNĚNÝCH VODNÍCH ÚTVARŮ A HODNOCENÍ DOBRÉHO EKOLOGICKÉHO POTENCIÁLU

Obrázek 8.1: Mapa procentního rozložení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů podle oblasti povodí 0–5% 5 – 20 % 20 – 40 % 40 – 60% 60 – 100 % Nedodány údaje Oblasti povodí Země mimo EU Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)

8.1

Vymezení silně ovlivněných vodních útvarů

Při předběžném vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v roce 2007 22 bylo 50 % vodních útvarů označeno jako silně ovlivněné a méně než 1 % jako umělé. V plánech povodí České republiky bylo vymezeno 245 silně ovlivněných vodních útvarů, tedy 21 % z celkového počtu vodních útvarů, a čtyři umělé vodní útvary, tedy 0,4 % z celkového počtu vodních útvarů. V plánech povodí je specifikováno využití vody, kvůli kterému byl vodní útvar vymezen jako silně ovlivněný (plavba, včetně přístavních zařízení, rekreace, zásobování pitnou vodou, výroba elektrické energie, úprava vodních poměrů a ochrana před povodněmi), a popsány změny fyzikálních poměrů, které vedly k označení „silně ovlivněný vodní útvar“ (plavební komory, hráze/přehrady/nádrže, zatrubnění/napřímení úseků vodních toků/stabilizace koryta,

22

http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/implrep2007/pdf/sec_2007_0362_en.pdf

38

zpevnění břehů/budování hrází, rekultivace půdy/úpravy pobřeží/přístavy a překážky vyšší než 1 m). Při vymezování silně ovlivněných vodních útvarů byl využit vnitrostátní metodický přístup, který vycházel z postupných kroků uvedených v pokynech CIS č. 423 (definice podstatných změn v charakteru způsobených lidskou činností, posouzení výrazně nepříznivých účinků opatření zaměřených na obnovu na využívání vodního útvaru nebo na širší okolí). Pokud jde o vymezení silně ovlivněných útvarů, nevykazují plány povodí nejistotu. Po předložení plánů povodí informovala Česká republika Komisi, že probíhají práce na zlepšení metodiky na vymezování silně ovlivněných vodních útvarů ve druhém cyklu plánování24. 8.2

Metodika pro určování dobrého ekologického potenciálu

Metodika není srozumitelná a je ve fázi pouhé přípravy. Dobrý ekologický potenciál je vymezen na základně expertního posouzení, ale pouze pro jezera. Maximální ekologický potenciál nebyl vymezen. Plánuje se vypracování nové metodiky, ale podrobnější informace nebyly uvedeny. Nebyl uveden žádný odkaz na zmírňující opatření nebo očekávané účinky. Česká republika v současné době pracuje na vývoji nových metodik pro druhý cyklus plánování25. 8.3

Výsledky hodnocení ekologického potenciálu v silně ovlivněných a umělých vodních útvarech

172 (97 %) ze 178 silně ovlivněných a umělých říčních vodních útvarů a 58 (82 %) z 71 nádrží bylo zařazeno mezi útvary s poškozeným či se středním ekologickým potenciálem. Podrobnosti viz tabulky v kapitole 6. České metodiky pro předběžné a konečné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v prvním cyklu plánování jsou v souladu s rámcovou směrnicí o vodě, neboť vycházejí ze zásad CIS, i když nebyly aplikovány v plné míře. Posouzení dobrého ekologického potenciálu u nádrží nebylo v souladu s rámcovou směrnicí o vodě, neboť se nevztahovalo na všechny biologické kvalitativní složky; posouzení dobrého ekologického potenciálu pro řeky chybělo. Tyto nedostatky budou vyřešeny v příštím cyklu plánování26.

23

http://circa.europa.eu/Public/irc/env/wfd/library?l=/framework_directive/guidance_documents/gds04shmwbsp olicyssummar/_EN_1.0_&a=d 24


25


26


39

9.

HODNOCENÍ CHEMICKÉHO STAVU POVRCHOVÝCH VOD

9.1

Metodický přístup k hodnocení

Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav nezbytný ke splnění environmentálních cílů pro povrchové vody stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) rámcové směrnice o vodě, tj. takový chemický stav útvaru povrchové vody, ve kterém koncentrace znečišťujících látek nepřesahují EQS stanovené v příloze rámcové směrnice o vodě, a v dalších příslušných právních předpisech Společenství, které stanoví EQS na úrovni Společenství. Směrnice 2008/105/ES stanoví EQS pro prioritní látky a některé další znečišťující látky podle článku 16 rámcové směrnice o vodě 2000/60/ES s cílem dosáhnout dobrého chemického stavu povrchových vod. V České republice byly při hodnocení chemického stavu použity všechny EQS, s výjimkou bromovaného difenyletheru uvedeného v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES. Návrh směrnice 2008/105/ES ze dne 21. června 2007 byla použit pro zavedení ukazatelů monitorování na základě průměrných ročních a maximálních přípustných hodnot koncentrace. Všechny prioritní látky podle (tehdejšího) návrhu směrnice 2008/105/ES byly za účelem hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod monitorovány na monitorovacích místech situačního monitoringu. Do hodnocení chemického stavu nebyly zařazeny analýzy sedimentů a bioty. Koncentrace pozadí pro těžké kovy nebyly stanoveny. Mísicí zóny nebyly pro hodnocení chemického stavu použity. Ani v plánech ani v podkladových dokumentech nebylo vysvětleno, jakým způsobem byly zohledněny faktory biologické dostupnosti kovů při posuzování souladu s EQS.

40

Látky vyvolávající mimořádné jevy

9.2

Prioritní látky, které jsou odpovědné za mimořádné jevy, jsou uvedeny v tabulce níže, včetně procentního podílu vodních útvarů nedosahujících dobrého chemického stavu: Číslo CAS

% vodních útvarů nedosahujících dobrého chemického stavu

Název látky

CZ_1000 10,8

CZ_5000 36,0

CZ_6000 21,9

7440-43-9

kadmium

7439-92-1

olovo

6,9

23,0

2,7

7439-97-6

rtuť

25,6

85,0

5,5

7440-02-0

nikl

9,3

31,0

6,2

2921-88-2

chlorpyrifos

0,3

1,0

0,0

34123-59-6

isoproturon

0,3

1,0

0,0

608-93-5

pentachlorbenzen

0,3

1,0

0,0

120-12-7

anthracen

0,9

3,0

0,0

107-06-2

1,2-dichlorethan

0,6

2,0

2,1

140-66-9

oktylfenol

4,2

14,0

0,0

18-74-1

hexachlorbenzen

0,3

1,0

0,0

191-24-2

benzo(g,h,i)perylen

0,3

1,0

15,8

193-39-5

indeno(1,2,3-cd)pyren

0,3

1,0

15,8

36643-28-4

sloučeniny tributylcínu

0,9

3,0

0,0

206-44-0

fluoranten

0,0

0,0

1,4

104-40-5

nonylfenol

0,0

0,0

1,4

75-09-2

dichlormethan

0,0

0,0

0,7

Tabulka 9.2.1: Látky vyvolávající mimořádné jevy Zdroj: Plány povodí

Těžké kovy a oktylfenol jsou nejčastější prioritní látky, které jsou odpovědné za nedosažení dobrého chemického stavu vodních útvarů povrchových vod v České republice. Hodnocení chemického stavu bylo v zásadě v souladu s rámcovou směrnicí o vodě v návaznosti na ustanovení směrnice o EQS, ale je nutné upřesnit, které prioritní látky byly monitorovány ve kterých vodních útvarech, a v případě, že některé látky nebyly analyzovány, protože nebyly považovány za relevantní z hlediska analýzy vlivů a dopadů, doplnit odpovídající odůvodnění. Vzhledem k tomu, že biota z hlediska hodnocení chemického stavu nebyla monitorována, měly být použity EQS pro vodu v případě rtuti, hexachlorbenzenu a hexachlorbutadienu, aby se dosáhlo stejné úrovně ochrany, jakou zajišťují EQS pro biotu ve směrnici o EQS. Informace v tomto ohledu však chybějí. 10.

HODNOCENÍ STAVU PODZEMNÍCH VOD

Informace o stavu podzemních vod byla založena na hodnocení chemického a kvantitativního stavu podzemních vod a posouzení trendů.

41

Během charakterizace podle článku 5 rámcové směrnice o vodě bylo provedeno posouzení rizik u útvarů podzemních vod. Výsledky analýzy byly zveřejněny ve zprávě za rok 2005 a nahlášeny WISE. V plánech povodí je uvedena informace, že hodnoty norem kvality pro podzemní vody nebo prahové hodnoty byly překročeny u 35 znečišťujících látek (např. dusičnany, chloridy, sírany, kovy, vybrané pesticidy a jiné specifické znečišťující látky). Nejčastěji se vyskytujícími parametry, které způsobují, že útvary podzemních vod nedosahují dobrého chemického stavu, jsou dusičnany, pesticidy, amonium, hliník a acidita. Znečišťujícími látkami z lokalit se starou ekologickou zátěží jsou především polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), kadmium, olovo, rtuť, benzen a tetrachlorethylen. 10.1

Kvantitativní stav podzemních vod

Pro posouzení kvantitativního stavu podzemních vod byla použita tato kritéria vyžadovaná rámcovou směrnicí o vodě: 

Dlouhodobé průměrné roční odebírané dosažitelnou kapacitu zdroje podzemní vody;

množství

vody

nepřevyšuje



nedojde k významnému poškození suchozemských ekosystémů závislých na útvaru podzemních vod v důsledku antropogenních změn úrovně hladiny vody.

V plánech povodí je uvedeno, že bylo v plné míře uplatněno kritérium „dosažitelného zdroje podzemní vody“ podle čl. 2 bodu 27 rámcové směrnice o vodě. Bylo nahlášeno, že srovnání ročního průměrného odběru podzemních vod s „dosažitelným zdrojem podzemních vod“ bylo vypočteno pro každý útvar podzemní vody. Kvůli tomuto kritériu nedosáhlo 33 ze 173 útvarů podzemních vod ve všech oblastech povodí dobrého kvantitativního stavu. Kvantitativní stav byl hodnocen jako srovnání odběru podzemních vod a přirozených zdrojů podzemních vod v několika scénářích s různou potřebou odběru a dosažitelností zdrojů podzemních vod. Dopady odběrů byly posouzeny s ohledem na hodnocení kvantitativního stavu, závislé suchozemské ekosystémy a související povrchové vody. Zohledněny byly rovněž další možné významné vlivy, zejména těžba a geotermální vrty ve zvodnělých vrstvách. 10.2

Chemický stav podzemních vod

Při posuzování rizik u útvarů podzemních vod byl zohledněn vztah mezi chemickým stavem podzemních vodních útvarů a stavem suchozemských ekosystémů závislých na útvaru souvisejících povrchových nebo podzemních vod. Snížení chemické nebo ekologické kvality povrchových vod a poškození suchozemských ekosystémů přenosem znečišťujících látek z podzemních vod nebylo zjištěno. Očekává se, že podrobnější hodnocení bude provedeno ve druhém cyklu plánování27. Při stanovování prahových hodnot pro podzemní vody byly vzaty do úvahy všechny látky uvedené v příloze II části B směrnice o podzemních vodách. Referenční hodnoty použité při

27


42

výpočtu prahových hodnot byly odvozeny z norem pro pitnou vodu, s výjimkou kovů, kde byly použity hodnoty přirozeného pozadí. V případě, že monitorovací síť nebyla plně reprezentativní z hlediska zjištěných významných vlivů, byl chemický stav útvaru podzemních vod posouzen jako potenciálně nevyhovující a výsledky by měly být ověřeny. Pro účely podávání zpráv podle rámcové směrnice o vodě je potenciálně nevyhovující chemický stav nahlašován jako nevyhovující chemický stav. Posouzení trendů u znečišťujících látek v podzemních vodách bylo provedeno na základě údajů z období 2001–2006. Dopady stávajících zón znečištění nemohly být posouzeny pro nedostatek příslušných údajů. Změny trendu (u stávajících významných a setrvale vzestupných trendů koncentrace znečišťujících látek) nebyly v prvních plánech povodí posuzovány, protože se s tím počítá jako s nástrojem pro posouzení účinku použitých opatření. Nebyly zjištěny žádné přeshraniční útvary podzemních vod. 10.3

Chráněné oblasti

Shrnutí stavu podzemních vod v chráněných oblastech pitné vody v České republice podle článku 7: Dobrý

Nedosahující dobrého stavu

CZ_1000

10

40

CZ_5000

16

72

CZ_6000

5

14

Celkem

31

126

OP

Není známo

0

Tabulka 10.3.1: Stav podzemních vod v chráněných oblastech pitné vody Zdroj: WISE

11.

ENVIRONMENTÁLNÍ CÍLE A VÝJIMKY

Na základě hodnocení stavu útvarů povrchových a podzemních vod byly v České republice každému vodnímu útvaru přiřazeny programy obsahující opatření, která by měla vést ke zlepšení stavu tak, aby bylo do roku 2012 dosaženo dobrého stavu. Existují různé vlivy, které vedou k méně dobrému stavu útvarů povrchových nebo podzemních vod, a tudíž bylo třeba přijmout další opatření. Na posouzení rizik a posouzení účinnosti opatření měla vliv vysoká míra nejistoty v prvním cyklu plánování a nedostatek údajů. Proto bylo na vnitrostátní úrovni rozhodnuto, že v České republice nebudou uplatňovány výjimky podle čl. 4 odst. 5 a čl. 4 odst. 7 a že se použije pouze prodloužení lhůt podle čl. 4 odst. 4. V plánech povodí nebyly uvedeny dopady v souvislosti s uplatňováním výjimek podle čl. 4 odst. 4, i když byly zjištěny spouštěče nebo vlivy pro výjimky u podzemních vod a látky či složky pro povrchové vody.

43

Metodika posuzování neúměrných nákladů nebyla v České republice relevantní, protože tento druh výjimky nebyl uplatněn. Nahlášené plány shodně uváděly, že vzhledem k velkému počtu opatření požadovaných pro dosažení environmentálních cílů je nebylo možno dokončit ve lhůtě stanovené v rámcové směrnici o vodě. Důvodem byl buď nedostatek technických kapacit, nebo delší doba potřebná k dokončení souvisejících komplikovaných právních postupů. Hlavním důvodem pro výjimky podle čl. 4 odst. 4 je technická proveditelnost. Bylo stanoveno, že přírodní podmínky odůvodňují výjimky pro útvary podzemních vod v hlubokých hydrogeologické strukturách. V plánech povodí nebyly uvedeny žádné výjimky vztahující se k zamezení nebo omezení vstupů znečišťujících látek do podzemních vod. Výjimky z chemického a kvantitativního stavu podzemních vod se týkají pouze prodloužení lhůty (čl. 4 odst. 4) a jsou odůvodněny technickou neproveditelností a/nebo přírodními podmínkami pro hluboké hydrogeologické struktury s pomalým oběhem podzemní vody a dlouhou dobou obnovy. Látky a vlivy odpovědné za výjimky jsou stejné jako u nedosažení dobrého chemického stavu: dusičnany, pesticidy (zemědělství) a kovy a jiné látky z lokalit se starou ekologickou zátěží. Byl uveden pouze celkový počet útvarů podzemních vod s výjimkami, podrobnější informace o odpovědných znečišťujících látkách nebyly poskytnuty. Výjimky podle čl. 4 odst. 6 nebyly uplatněny. V národních plánech bylo uvedeno, že v chráněných oblastech pitné vody nebyly uplatněny žádné výjimky. Celkem28

OP

Technická proveditelnost

Neúměrné náklady

Přírodní podmínky

Čl. 4 odst. 4

Čl. 4 odst. 5

Čl. 4 odst. 4

Čl. 4 odst. 5

Čl. 4 odst. 4

Čl. 4 odst. 5

CZ_1000

299

0

0

0

0

-

CZ_5000

585

0

0

0

0

-

CZ_6000

90

0

0

0

0

-

Celkem

974

0

0

0

0

-

Tabulka 11.1: Počet výjimek podle čl. 4 odst. 4 a čl. 4 odst. 5 Zdroj: WISE

28

Výjimky jsou kombinované pro ekologický a chemický stav.

44

Obrázek 11.1: Počet výjimek podle čl. 4 odst. 4 a čl. 4 odst. 5 T = technická proveditelnost D = neúměrné náklady N = přírodní podmínky Modrá = výjimky podle čl. 4 odst. 4 Červená = výjimky podle čl. 4 odst. 5 Zdroj: WISE

11.1

Další cíle v chráněných oblastech

U hlavních znečišťujících látek a u neupravených vod (povrchových a podzemních) byly stanoveny cíle pro chráněné oblasti pitné vody v souladu s českými právními předpisy. U útvarů podzemních vod nejsou tyto cíle přísnější než cíle týkající se dobrého stavu (prahové hodnoty pro dobrý chemických stav jsou tytéž nebo přísnější než u norem pro pitnou vodu). Situace je nejasná, pokud jde o útvary povrchových vod. Chráněné oblasti pro měkkýše nejsou v České republice relevantní. Cíle pro vody ke koupání byly stanoveny podle směrnice o vodách ke koupání 76/160/EHS. Nebylo uvedeno žádné srovnání s cíli týkajícími se stavu – není jasné, zda jsou cíle směrnice o vodách ke koupání přísnější než u dobrého stavu útvarů povrchových vod. V plánech povodí nebyly uvedeny žádné parametry. Byla provedena analýza lokalit sítě Natura 2000 a byly vybrány ohrožené lokality. V národních plánech nebyly uvedeny další cíle. Nebyly poskytnuty podrobnější informace o analýze rizik.

45

Uplatnění výjimek bylo koordinováno v přeshraničním rámci v oblasti povodí Dunaje. V plánu mezinárodní oblasti povodí Dunaje byly sloučeny výjimky uplatňované v různých zemích a byl vypracován přehled o celém povodí. V plánech oblastí povodí Labe ani Odry nebyl uveden žádný odkaz na přeshraniční spolupráci při stanovování výjimek z environmentálních cílů. Použití výjimek podle čl. 4 odst. 4 v případě útvarů povrchových i podzemních vod a jejich odůvodnění je v souladu s ustanovením čl. 4 odst. 4 rámcové směrnice o vodě, v příštím cyklu plánování je však třeba předložit podrobnější údaje o odpovědných vlivech a znečišťujících látkách zejména u útvarů povrchových vod. Přesněji je třeba definovat i další cíle týkající se chráněných oblastí. 12.

PROGRAMY OPATŘENÍ

Podle přílohy VII rámcové směrnice o vodě by měly plány povodí obsahovat souhrn programů opatření, včetně postupů, jejichž prostřednictvím mají členské státy dosáhnout cílů přijatých podle článku 4 rámcové směrnice o vodě. Programy měly být vypracovány do roku 2009, ale fungovat musí začít až od prosince 2012. Posouzení v tomto oddíle je založeno na programu opatření shrnutém členským státem v jeho plánu povodí a na jeho souladu s požadavky článku 11 a přílohy VII rámcové směrnice o vodě. Neobsahuje proto vyčerpávající posouzení shody s požadavky čl. 11 odst. 329 týkajícího se základních opatření. Zaměřuje se zejména na hlavní soubory opatření. Členské státy předloží Komisi do prosince 2012 zprávu o úplné implementaci svých programů opatření, včetně zprávy o pokroku dosaženém při provádění základních opatření, jak vyžaduje čl. 11 odst. 3. Komise zprávy členských států posoudí a své posouzení zveřejní v souladu s článkem 18 rámcové směrnice o vodě. 12.1

Programy opatření – obecně

Programy opatření byly v souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě založenými na hodnocení stavu a určení relevantních vlivů. Pokud však nebyly k dispozici údaje z monitorování nebo metodiky pro jednotlivé biologické kvalitativní složky, byla opatření založena pouze na analýze rizik (vlivy a dopady). Všechna základní opatření podle čl. 11 odst. 3 písm. a) a písm. b) rámcové směrnice o vodě byla nahlášena jako provedená; byla potřebná doplňující opatření pro povrchové vody u bodových a difúzních zdrojů znečištění, regulace odtoku vody a morfologických změn povrchových vod a jiných vlivů. Byla potřebná doplňující opatření pro podzemní vody u všech hlavních typů vlivů, s výjimkou umělého doplňování a vnikání slané vody. Všechna opatření byla stanovena na úrovni vodního útvaru a byl poskytnut přehled opatření pro plány pro dílčí povodí, plány národních částí mezinárodních povodí i pro oblasti povodí.

29

Jedná se o minimální požadavky, které je třeba dodržet a které zahrnují opatření vyžadovaná jinými právními předpisy Společenství i opatření na splnění požadavků jiných článků rámcové směrnice o vodě a na zajištění příslušných kontrol různých činnosti ovlivňujících hospodaření s vodou.

46

V přehledu je mimo jiné uveden počet čistíren odpadních vod, rybích přechodů ap. Harmonogram opatření je rozdělen do tří kategorií – krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá, většinou nejsou uvedeny konkrétní roky z důvody vysoké míry nejistoty; podrobný harmonogram byl uveden pouze u některých opatření. Informace o navrhovaných opatřeních jsou rovněž uvedeny v tzv. „seznamu opatření“, kdy je každé opatření podrobně popsáno v plánech oblastí povodí. U vodních útvarů, kde nebyly známy specifické vlivy (např. vlivy odpovědné za překročení EQS u specifických znečišťujících látek), byla navržena a uplatňována pouze obecná opatření (např. program průzkumného monitoringu). U některých konkrétních opatření byli určeni „uchazeči o opatření“, tj. zajišťovatelé odpovědní za provádění opatření, včetně financování (výstavba a rekonstrukce zařízení na čištění městských odpadních vod a specifická hydromorfologická opatření); jiné typy opatření však nejsou spojena s žádným odpovědným orgánem. To by mohlo mít na řádné provádění plánovaných opatření negativní dopad. Programy opatření byly koordinovány mezi členskými státy u všechny tří oblastí povodí jako součást mezinárodních oblastí povodí a jako základ pro vnitrostátní opatření byly určeny problémy týkající se celého povodí a přijaty do národních plánů. Konkrétní mezinárodní opatření pro oblasti povodí Labe a Odry se zaměřila na otázky kontinuity toků (Labe a jeho 40 přítoků bylo vybráno pro opatření zaměřená na kontinuitu pro plán mezinárodního povodí Labe, zatímco Odra a Lužická Nisa byly vybrány pro opatření zaměřená na kontinuitu pro plán mezinárodního povodí Odry). Jako mezinárodní cíl pro plán mezinárodního povodí Labe bylo stanoveno 24% snížení zatížení živinami; Česká republika a Německo se rovněž dohodly na snižování emisní zátěže u vybraných znečišťujících látek pro několik profilů na hlavních tocích. V plánu mezinárodního povodí Odry bylo zmíněno překročení EQS v důsledku přeshraničního chemického znečištění, avšak bez uvedení konkrétních opatření. Pro celou oblast povodí Dunaje byl vypracován mezinárodní společný program opatření. Tento program je zcela založen na vnitrostátních programech opatření, které mají začít fungovat od prosince 2012, a popisuje očekávaná zlepšení stavu vod do roku 2015. Zdůrazňuje priority pro účinné provádění vnitrostátních opatření týkajících se celého povodí a poskytuje základ pro další mezinárodní koordinaci. V programu jsou rovněž představeny některé další společné iniciativy a opatření na úrovni celého povodí, které jsou přeshraniční povahy a probíhají v rámci ICPDR. Náklady na opatření Údaje o nákladech na opatření uvedené v přehledu WISE a v plánech povodí nahlášených Komisi se značně liší a není možné konstatovat, které jsou ty správné. Podle nejnovějších informací od českých orgánů to lze vysvětlit skutečností, že plány C obsahují rovněž opatření na ochranu před povodněmi, zatímco náklady na opatření v plánech B se vztahují výhradně k provádění opatření vyplývajících z rámcové směrnice o vodě. Údaje z plánů národních částí mezinárodních povodí B jsou uvedeny níže. Při výpočtu nákladů v eurech byl použit směnný kurz 26,19 (EUR/CZK).

47

Plán povodí Dunaje: Pouze celkový rozpis nákladů podle základních opatření (17 663,4 milionů CZK = 674,4 milionu EUR), opatření podle čl. 11 odst. 3 písm. a) (16 775,9 milionů CZK = 640,5 milionu EUR) a čl. 11 odst. 3 písm. b) a dalších a doplňujících opatření (117 milionů CZK = 3,1 milionů EUR). Plán povodí Labe: Pouze celkový rozpis nákladů podle základních opatření (47 064,1 milionů CZK = 1 797 milionu EUR), opatření podle čl. 11 odst. 3 písm. a) (18 320,3 milionů CZK = 699,5 milionu EUR) a čl. 11 odst. 3 písm. b) a dalších a doplňujících opatření (529 milionů CZK = 20,2 milionů EUR). Plán povodí Odry: Pouze celkový rozpis nákladů podle základních opatření (14 899,6 milionů CZK = 568,9 milionu EUR), opatření podle čl. 11 odst. 3 písm. a) (8 649,2 milionů CZK = 330,2 milionu EUR) a čl. 11 odst. 3 písm. b) a dalších a doplňujících opatření (50 milionů CZK = 1,9 milionů EUR). Podkladový dokument „Plán hlavních povodí České republiky“, který schválila vláda ČR, obsahuje strategii pro financování navrhovaného programu opatření na obecné úrovni – např. výstavba čistíren městských odpadních vod bude financována z finančních prostředků ministerstva životního prostředí a státního rozpočtu. 12.2

Opatření týkající se zemědělství

V České republice bylo zjištěno, že hlavním významným vlivem ze zemědělství jsou difúzní zdroje znečištění dusíkem a pesticidy. Jako významné vlivy ze zemědělství nebyly uvedeny bodové zdroje znečištění, nadměrný odběr ani morfologické změny; eutrofizace byla uvedena jako problém způsobený zemědělstvím a domácnostmi. Eroze půdy byla označena za významnou, ale nevztahuje se pouze k zemědělství, neboť není jasné, jak velký podíl eroze souvisí se zemědělskou půdou. Informace o tom, jakým způsobem byla opatření projednávána se zemědělci a jinými zúčastněnými subjekty, o hospodářských nástrojích, opatřeních netechnické povahy a další podrobnější informace mohou být ve skutečnosti součástí současného provádění směrnice o dusičnanech. To v plánech povodí ani v podkladových dokumentech nebylo uvedeno.

48

Opatření

CZ_1000

CZ_5000

CZ_6000

Snížení/změna používání hnojiv







Snížení/změna používání pesticidů







Hydromorfologická opatření vedoucí ke změně zemědělských postupů







Opatření proti erozi půdy













Zásady správných zemědělských postupů







Zemědělské poradenství a školení







Zvyšování informovanosti zemědělců







Technická opatření

Přeměna na zemědělství s nízkými vstupními náklady (např. postupy ekologického zemědělství)

Opatření s vícenásobnými cíli (např. střídání plodin, vytvoření posílené nárazníkové zóny/mokřady nebo záplavová území) Technická opatření pro úspory vody Ekonomické nástroje Náhrada za pokrytí půdy Dohody o spolupráci Cenové specifikace pro zavlažovače Obchodování s emisemi živin Zdanění hnojiv Opatření netechnického charakteru Dodatky týkajících se provádění a prosazování stávajících právních předpisů EU Institucionální změny

Opatření na zlepšení znalostí pro lepší rozhodování Systémy certifikace Vymezení pásem (např. stanovení využívání půdy na základě map z geografického informačního systému) Specifické akční plány a programy Územní plánování Technické normy Konkrétní projekty související se zemědělstvím Udělování povolení v oblasti životního prostředí a vydávání licencí Tabulka 12.2.1: Druhy opatření podle rámcové směrnice o vodě týkajících se zemědělských vlivů, jak jsou uvedeny v programu opatření Zdroj: Plány povodí

49

Snížení nadměrného používání hnojiv je součástí programu opatření, i když se toto opatření ve skutečnosti týká akčních programů v rámci provádění směrnice o dusičnanech. Součástí programu opatření jsou pouze obecná opatření (snížení/úprava používání pesticidů). V plánech povodí byla uvedena technická opatření proti erozi půdy. Společný přístup k tomuto druhu témat bude nezbytný ve druhém cyklu rámcové směrnice o vodě. Není jasné, zda se plánují doplňující opatření. Všechna opatření se vztahují ke konkrétnímu vodnímu útvaru, ale skutečná oblast ovlivněná konkrétním opatření není v programu opatření specifikována. Náklady na opatření vyplývající z rámcové směrnice o vodě v zemědělství však nebyly jasně stanoveny. Některá opatření přispívající k odstranění difúzních zdrojů znečištění byla uplatňována za podpory programů rozvoje venkova. Časový plán provádění opatření v zemědělství nebyl v plánech uveden s dostatečnými podrobnostmi. Česká republika poskytla informace, že tato opatření nemohou být včas uplatněna, protože by měla vliv na úroveň zaměstnanosti v příslušných regionech a měla by za následek vysoké finanční kompenzace. 12.3

Opatření týkající se hydromorfologie

Plánovaná hydromorfologická opatření odpovídají zjištěným vlivům (konstrukce příčného profilu a přerušení kontinuity, konstrukce podélného profilu a přerušení podélné kontinuity, zatrubnění/napřímení, změna říčního substrátu atd.). Očekávaná zlepšení v důsledku hydromorfologických opatření jsou v plánech povodí popsána: rybí přechody, obnova stanovišť, budování míst pro rozmnožování a tření, odstranění struktur: hrází, překážek, zpevnění břehů, napojení dříve oddělených meandrů nebo mrtvých ramen, obnova struktury břehu a meandrování dříve napřímených vodních toků. V některých silně ovlivněných vodních útvarech byla naplánována hydromorfologická opatření, avšak jejich značná část byla odložena na příští cyklus plánování. Vodní útvary ovlivněné hydromorfologickými vlivy byly předmětem výjimky podle čl. 4 odst. 4 z důvodů technické proveditelnosti vzhledem k tomu, že neproběhla dostatečná příprava např. z hlediska zaručeného financování nebo podrobné technické dokumentace. Ekologické režimy toku nebyly jako opatření použity, protože již byly implementovány do stávajících právních předpisů a jejich uplatnění již bylo právně prosazeno.

50

Opatření

CZ_1000

Rybí přechody



CZ_5000

CZ_6000

















Odstranění překážek: hrází, překážek, zpevnění břehů







Napojení dříve oddělených meandrů nebo mrtvých ramen













Stanovení minimálních ekologických požadavků pro vodní tok







Provozní úpravy pro kolísání průtoků



















Obtokové kanály Obnova stanovišť, budování míst pro rozmnožování a tření Nakládání se sedimenty/odpady

Snížení říčních břehů Obnovení struktury břehu

Zaplavení záplavových oblastí Výstavba retenčních nádrží Snížení nebo změna odbahňování Obnova struktury koryta Meandrování dříve napřímených vodních toků

Tabulka 12.3.1: Druhy opatření podle rámcové směrnice o vodě týkajících se hydromorfologických vlivů, jak jsou uvedeny v programu opatření Zdroj: Plány povodí

Nebyl uveden žádný konkrétní podkladový dokument. Vnitrostátní přístup k provádění hydromorfologických opatření se obecně řídí ustanoveními čl. 11 odst. 3 písm. i) rámcové směrnice o vodě, nicméně většina opatření bude pravděpodobně uplatněna v příštím cyklu plánování. Vzhledem k chybějícím metodám posuzování složek biologické kvality není zřejmé, zda byly určeny všechny příslušné specifické vlivy. 12.4

Opatření týkající se podzemních vod

Vnitrostátní přístup k provádění opatření týkajících se podzemních vod se obecně řídí ustanoveními rámcové směrnice o vodě a směrnice o podzemních vodách, ale většina z nich (kromě sanace lokalit se starou ekologickou zátěží) je spíše obecného charakteru. Existuje jasná vazba mezi zjištěnými významnými vlivy (na základě posouzení rizik), výsledky hodnocení stavu a plánovanými opatřeními v plánech povodí. Pro každý útvar podzemní vody jsou uvedeny specifické znečišťující látky nebo důvod nedosažení dobrého stavu a zároveň příslušný druh vlivu (např. difúzní zdroje znečištění ze zemědělství) a související opatření. Pouze u vodních útvarů s neznámými specifickými vlivy byl podrobněji popsán monitoring nebo plánovaná studie.

51

Za účelem toho, aby nedocházelo k nadměrnému využívání zdrojů podzemních vod, byla zavedena základní a doplňující opatření (povolení k odběru podzemních vod, měření odběru podzemních vod, nahlašování odběru vyššího objemu podzemních vod než 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc, průzkum možnosti umělého doplňování, možnost dalšího snížení objemu odčerpávaných podzemních vod z důvodu dosažení minimální hladiny podzemních vod; nový hydrogeologický průzkum za účelem lepší kvantifikace dostupných zdrojů podzemní vody). Mezi opatření pro prevenci a omezení vstupu znečišťujících látek patří zákaz přímého nebo nepřímého vypouštění nebezpečných látek do podzemních vod a nepřímé vypouštění látek, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné, do podzemních vod je možné pouze na základě příslušného povolení. Dalším opatřením je sanace lokalit se starou ekologickou zátěží (zejména těch, kde dochází k uvolňování kovů). Sanace se provádí u všech útvarů podzemních vod v blízkosti významných lokalit se starou ekologickou zátěží (včetně útvarů podzemních vod v dobrém chemického stavu), u nichž bylo stanoveno, že jsou potřebná doplňující opatření. V oblastech povodí nejsou žádné přeshraniční útvary podzemních vod. Mezinárodní koordinace opatření týkajících se podzemních vod nebyla nutná. 12.5

Opatření týkající se chemického znečišťování

Na základě vyhodnocení výsledků monitorování a/nebo zjištění příslušných vlivů byl vypracován soupis prioritních látek a některých dalších znečišťujících látek, neprioritních specifických znečišťujících látek zjištěných na úrovni povodí, odkysličujících látek a živin. Bylo zjištěno, že na chemickém znečišťování se významnou měrou podílejí městské odpadní vody, průmyslové odpadní vody a jiné bodové zdroje. Přispívá k němu ale také dopravní a mimoměstská infrastruktura. Do programu opatření byla zařazena obecná opatření na předcházení průmyslovým emisím nebo jejich omezování (např. povolení vypouštění, použití nejlepších dostupných technik), vývoj nebo posílení výstavby čistíren městských odpadních vod a opatření proti náhodnému znečištění (monitorování, akční plány). Pokud není jasná vazba mezi znečištěním nebezpečnými látkami a jejich zdrojem (tj. nebyl nalezen příslušný zdroj znečištění), musí být před stanovením konkrétního opatření provedeno průzkumné monitorování. Nebyly poskytnuty žádné údaje o opatřeních zaměřených na specifické látky nebo skupiny látek. Vnitrostátní přístup k provádění opatření týkajících se chemického znečišťování se řídí ustanoveními čl. 11 odst. 3 písm. g), písm. h), písm. k) a písm. l), avšak chybějí informace o konkrétních opatřeních a účinnosti plánovaných opatření.

52

12.6

Opatření vztahující se k článku 9 (politika poplatků v oblasti vody)

Nebyla uvedena žádná definice vodohospodářských služeb. Pojem „vodohospodářské služby“ je používán ve vnitrostátních plánech pouze u odběrů a vypouštění. Využití v zemědělství, průmyslu, vodních elektrárnách a chlazení bylo spojeno pouze s odběry (zemědělství, vodní elektrárny, chlazení), nebo s odběry a vypouštěním (průmysl). Významné oblasti využití vody byly stanoveny takto: 

domácnosti, průmysl a zemědělství (zásobování vodou a vypouštění);



vodní elektrárny v hlavních přehradách a malé vodní elektrárny na vodních tocích, těžba štěrku v tekoucích a stojatých vodách, vodní doprava, ochrana před povodněmi, využití vody k chlazení, zavlažování, rybniční hospodářství, rybářství a rekreace (využívání vody v plánech pro dílčí povodí). Všechna uvedená využití vody byly určena jako významné vlivy.

Ve vnitrostátních plánech je obecně uveden odpovídající příspěvek na uhrazení nákladů, ale není řádně vysvětlen. V plánech byl uveden pouze odkaz na dopady vodohospodářských služeb a využívání vody na náklady za vodohospodářské služby zjištěné u dodávek pitné vody a vypouštění z čistíren městských odpadních vod. V souvislosti s výše uvedeným byly sazby úhrady nákladů použity pouze u dodávek pitné vody a úpravy odpadních vod (voda dodávaná pro veřejnou potřebu). Do výpočtu úhrady nákladů patří investiční náklady, provozní náklady a náklady na údržbu. Při výpočtu úhrady nákladů jsou zohledňovány dotace. Environmentální náklady a náklady na využívané zdroje nejsou hodnoceny kvůli nedostatečným údajům a chybějící vhodné metodice. Podle plánů povodí se v České republice zásada „znečišťovatel platí“ uplatňuje od roku 1975, ale pouze u dodávek vody (odběru) a úpravy vody30. Bylo uvedeno, že současná politika poplatků v oblasti vody poskytuje dostatečné podněty pro domácnosti a průmysl v souvislosti s dodávkou vody pro veřejnou potřebu prostřednictvím měření využívání vody. Poplatky za dodávky pitné vody a zpracování městských odpadních vod jsou v České republice stejné pro všechna odvětví. U jiných uživatelů však žádné zavedení motivačních cen nahlášeno nebylo. Do budoucna se s žádnými významnými změnami s výjimkou případných zvýšení poplatků za dodávku a úpravu vody nepočítá. Poplatky za údržbu navigačních zařízení a využívání vody pro vodní elektrárny nejsou vybírány.

30

Nebyly poskytnuty žádné podrobnější údaje o kritériích a metodikách. 53

Flexibilní ustanovení článku 9 se používají u domácností, průmyslu a zemědělství. Bylo uvedeno, že nebylo možno výrazně zvýšit poplatky vzhledem k negativním sociálním dopadům na veřejnost (dostupnost pro domácnosti). Zvýšení poplatků za dodávky pitné vody a úpravu městských odpadních vod by na víc pravděpodobně vedlo k problémům při výrobě, v energetice, službách i zemědělství. Maximální plánované poplatky by byly přibližně 2 % příspěvku na domácnost. Ohledně mezinárodní spolupráce při uplatňování článku 9 nebyly uvedeny konkrétní údaje. Byla uvedena určitá vnitrostátní spolupráce mezi oblastmi povodí při provádění článku 9. 12.7

Doplňující opatření v chráněných oblastech

Všechny vodní útvary jsou dány do souvislosti s příslušnými chráněnými oblastmi a pro chráněné oblasti byly vymezeny environmentální cíle. Posouzení rizik je zmíněno v souvislosti s chráněnými oblastmi v rámci Natura 2000, u jiných typů chráněných oblastí (kromě pitné vody) existuje pouze poznámka o požadavcích jiných směrnic EU. Žádné další vysvětlení ohledně posouzení rizik nebylo poskytnuto. Žádná zvláštní doplňující opatření nejsou v plánech povodí uvedena. Plány povodí i programy opatření zahrnují opatření spadající do směrnice o ptácích, směrnice o stanovištích a směrnice o vodách ke koupání. Směrnice o měkkýších není pro Českou republiku relevantní. Lokality, na které se vztahuje směrnice o sladkovodních rybách, nejsou v České republice považovány za oblasti vymezené pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředí (se zaměřením pouze na sportovní rybolov). Nicméně lokality spadající do směrnice o sladkovodních rybách jsou v plánech uvedeny jako „vnitrostátní“ chráněné oblasti. Doplňující opatření jsou obecně zmiňována pouze jako požadavek vyplývající z jiných směrnic nebo z článku 7 rámcové směrnice o vodě (vody využívané k odběru pitné vody). V plánech povodí nebyla uvedena žádná konkrétní opatření v souvislosti s dobrým chemickým nebo ekologickým stavem. Ochranná pásma na ochranu odebírané pitné vody jsou povinná u veškerého zásobování vodou pro veřejnost. Byl nahlášen zvláštní režim u ochranných pásem a plány na zlepšení jakosti povrchových vod. V plánech povodí však nebyla uvedena žádná konkrétní opatření ohledně vod využívaných k odběru pitné vody, s výjimkou nových odběrů. 13.

PŘIZPŮSOBENÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU, NEDOSTATEK VODY A OBDOBÍ SUCHA A ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK

13.1

Řešení problému s nedostatkem vody a sucha

Nedostatek vody není v plánech povodí výslovně uveden jako významný. Do plánů povodí je zařazena bilance potřeby vody (např. odběr) a dostupnosti vody za současné situace a základní scénář do roku 2015. Výsledky bilance ukazují, že využívání vody v měřítku povodí odpovídá dostupným zdrojům. V místním měřítku dochází asi u čtvrtiny (28 %) útvarů 54

podzemních vod k nadměrnému čerpání vody, což má za následek špatný kvantitativní stav útvarů podzemních vod. Do základního scénáře do roku 2015 je zařazena poptávka po odběru vody, která je rozdělena z hlediska povrchových a podzemních vod, použití v domácnostech, zemědělství, průmyslu a energetice/chlazení. Údaje o současné spotřebě vody vycházejí z měření přímé spotřeby vody. Prognóza budoucích poptávky po vodě vychází z koncepčních dokumentů: „Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro období po vstupu do EU na léta 2004–2010“ a „Státní politika životního prostředí České republiky“. Současné a budoucí údaje o dostupnosti vody jsou zastoupeny dlouhodobými hydrologickými a hydrogeologickými charakteristikami a akumulační kapacitou. Do ekonomické analýzy bylo zařazeno rozmezí očekávaného minimálního/maximálního zvýšení odběru vody v roce 2015 v odvětvích využívajících vodu. Byla uvedena období sucha a jejich hydrologické charakteristiky v celé oblasti povodí nebo v dílčích/místních povodích. V plánech povodí jsou uvedeny vodní útvary, u nichž bylo zjištěno, že je vhodné uplatňovat opatření v plochách povodí zaměřená na zlepšení retence a akumulační kapacity oblasti, a kde se intenzivně jedná o programu opatření v příslušných plánech povodí týkajícím se problémů sucha a nedostatku vody. Nedostatek vody a sucho budou součástí plánů povodí v druhém cyklu plánování. Problematika nedostatku vody a sucha je řešena v obecné rovině v plánu mezinárodního povodí Dunaje jako problém do budoucna související se změnou klimatu. 13.2

Zvládání povodňových rizik

Otázka zvládání povodňových rizik byla uvedena jako samostatná významná složka vodohospodářství a do programů opatření v plánech pro dílčí povodí byla zařazena některá technická protipovodňová opatření (většinou nové hráze), tato opatření však nebyla uvedena v plánech národních částí mezinárodních povodí. V České republice nebylo zvládání povodňových rizik využito jako specifický důvod při určování silně ovlivněných vodních útvarů ani nebyly využity výjimky podle čl. 4 odst. 6 a 7. Tato problematika byla řešena obecně v plánu mezinárodního povodí Dunaje, ale bez jasné souvislosti s vnitrostátními plány. V plánech je zmíněna budoucí koordinace plánu povodí s prováděním směrnice o povodních. 13.3

Přizpůsobení se změně klimatu

V plánech národních částí mezinárodních povodí byla otázka změny klimatu zmíněna ve velmi obecné rovině v souvislosti s ekonomickou analýzou využití vody a s programem opatření. Analýza dopadů změny klimatu nebyla zařazena do základního scénáře do roku 2015, s podrobnou analýzou se počítá ve druhém a třetím cyklu plánování. Příprava

55

adaptačních opatření byla pouze obecně zmíněna mezi programy opatření, zejména v souvislosti s protipovodňovou ochranou. Na vnitrostátní úrovni bylo mimo plánů povodí vypracováno několik studií, které hodnotily dopad změny klimatu na dostupnost vody a poptávku po vodě. Problematika změny klimatu byla řešena obecně v plánu mezinárodního povodí Dunaje, ale bez jasné souvislosti s vnitrostátními plány. Otázky uvedené ve vztahu k přizpůsobení se změně klimatu byly tyto: 

zvláštní monitorování dopadů změny klimatu;



analýza variability a změn vybraných hydrologických a klimatických složek;



dopady na zemědělskou produkci;



dopady na lesní ekosystémy;



návrh adaptačních opatření v oblasti vodního hospodářství.

DOPORUČENÍ

14.

Dodržování kroků při plánování povodí, tak jak je stanoví rámcová směrnice o vodě, by mělo zajistit, aby hospodaření s vodou vycházelo z lepšího porozumění hlavním rizikům a vlivům v povodí a aby ve výsledku byly provedené zásahy nákladově efektivní a bylo zajištěno dlouhodobě udržitelné zásobování vodou pro obyvatele, podniky i přírodu. Aby bylo hospodaření s vodou úspěšné, je třeba tyto různé kroky propojit. Na základě informací o vlivech a rizicích by měly být vytvořeny monitorovací programy, údaje z monitorovacích programů a výsledky ekonomické analýzy by měly vést k určení nákladově efektivních programů opatření a ke zdůvodnění výjimek. Transparentnost celého tohoto procesu v rámci jasné řídící struktury podpoří účast veřejnosti jak při vytváření, tak při realizaci opatření nezbytných k zajištění udržitelného hospodaření s vodou. V rámci dokončení prvního cyklu plánování povodí a při přípravě druhého cyklu podle rámcové směrnice o vodě se doporučuje: 

Ve druhém cyklu plánování povodí by měly být lépe harmonizovány a vzájemně porovnávány plány na různých úrovních.



Pro biologické posouzení by měly být sestaveny typově specifické referenční podmínky. Pro posouzení složek biologické kvality by měly být použity výsledky mezikalibračního porovnání.



Hodnocení ekologického stavu bylo v prvním plánování povodí poněkud zjednodušeno, byly použity pouze složky biologické kvality u bentických

56

bezobratlých a v některých případech ryb a chlorofylu a, ve druhém cyklu plánování je třeba vypracovat lepší metody biologického hodnocení. 

Je třeba stanovit vztah mezi složkami biologické kvality a složkami fyzikálněchemické kvality. Pro vodní toky by měl být vymezen ekologický potenciál.



V tomto cyklu je třeba vyřešit případy současné vysoké míry nejistoty při charakterizaci oblasti povodí, zjišťování vlivů a hodnocení stavu, aby se zajistilo, že před příštím cyklem bude možné zavést vhodná opatření.



Určení specifických znečišťujících látek v povodí musí být transparentnější s jasnou informací o tom, jak byly vybírány znečišťující látky, jak a kde byly monitorovány, kde došlo k překročení a jakým způsobem bylo toto překročení zohledněno při posuzování ekologického stavu. Je důležité, aby existoval ambiciózní přístup k boji proti chemickému znečištění a aby byla přijata vhodná opatření.



Měly by být vyjasněny vazby mezi stavem a odpovědnými specifickými vlivy.



V prvním cyklu plánování nebyla v plném rozsahu použita česká metodika pro předběžné a finální určení silně ovlivněných vodních toků. Určení silně ovlivněných vodních toků by mělo být v souladu se všemi požadavky čl. 4 odst. 3. V plánech povodí by měly být konkrétně posouzeny výrazně nepříznivé účinky na jejich využití nebo životní prostředí a uvedena neexistence lepších variant pro životní prostředí. To je nutné pro zajištění transparentnosti procesu určování silně ovlivněných vodních toků.



U nádrží nebylo hodnocení dobrého ekologického potenciálu v souladu s rámcovou směrnicí o vodě, neboť se nevztahovalo na všechny složky biologické kvality, a u řek hodnocení dobrého ekologického potenciálu chybělo. Tyto nedostatky by měly být vyřešeny v příštím cyklu plánování.



Je třeba lépe objasnit, které prioritní látky byly monitorovány v kterých vodních útvarech, a v případě, že některé látky nebyly analyzovány, protože nebyly na základě analýzy vlivů a dopadu považovány za významné, je nutné doplnit odůvodnění.



V biotě by měly být monitorovány rtuť, hexachlorbenzen a hexachlorbutadien pro srovnání s normami pro biotu uvedenými ve směrnici o normách environmentální kvality, pokud nebyly použity normy environmentální kvality pro vodu zajišťující stejnou úroveň ochrany. V příštích plánech povodí by se mělo také objevit monitorování trendů v sedimentu nebo biotě u látek uvedených v čl. 3 odst. 3 směrnice o normách environmentální kvality.



V příštím cyklu plánování by mělo být uvedeno více podrobností o vlivech a znečišťujících látkách, které vedou k výjimkám, zejména u útvarů povrchových vod. Přesněji je třeba formulovat i další cíle týkající se chráněných oblastí.



Není jasné, zda jsou v plánech povodí plánovány nové fyzikální poměry. Pokud tomu tak je, mělo by se použití výjimek podle čl. 4 odst. 7 zakládat na pečlivém posouzení 57

všech opatření, jak to vyžaduje rámcová směrnice o vodě, zejména posouzení, zda je projekt v nadřazeném veřejném zájmu a zda výhody pro společnost převažují nad zhoršováním životního prostředí a zda neexistují alternativy, které by z hlediska životního prostředí byly vhodnější. Kromě toho se tyto projekty mohou realizovat pouze v případě, že budou přijata veškerá možná opatření k omezení nepříznivého dopadu na stav vody. Všechny podmínky pro použití čl. 4 odst. 7 v jednotlivých projektech musí být v plánech povodí uvedeny a odůvodněny v co nejranější fázi plánování projektu. 

Program opatření by měl být dále upřesněn. Je třeba do něj zařadit důležité informace o rozsahu, časovém harmonogramu a financování opatření, aby byl jasný přístup vedoucí k dosahování cílů a ambice programu opatření byly transparentní. Všechny příslušné informace o základních a doplňujících opatřeních by měly být zahrnuty do přehledu programu opatření, aby byla zajištěna transparentnost, pokud jde o plánované akce zaměřené na dosažení environmentálních cílů, které byly stanoveny v rámcové směrnici o vodě.



Odpovědnost za provádění opatření, včetně financování, je stanovena u některých konkrétních opatření (budování a rekonstrukce čističek městských odpadních vod a konkrétní hydromorfologická opatření). Jiné typy opatření však nejsou spojeny s žádným odpovědným orgánem. V této oblasti je třeba vyšší míra transparentnosti.



Některá opatření (zejména hydromorfologická) se plánují pro vodní útvary v dobrém stavu bez jasného vysvětlení.



Pokud jde o zemědělství, neměl by program opatření vycházet pouze ze současného provádění směrnice o dusičnanech, ale měl by v případě potřeby využívat i další doplňující opatření.



Zemědělství bylo označeno jako odvětví, které má v České republice výrazný vliv na vodní zdroje. To by se mělo odrazit v jasné strategii, v níž budou vymezena základní/povinná opatření pro všechny zemědělce i další doplňující opatření, která mohou být financována. Jejich vypracování by mělo probíhat ve spolupráci se zemědělci, aby byla zajištěna jejich technická proveditelnost a přijetí. Je třeba vypracovat srozumitelný základ, tak aby každý zemědělec znal pravidla. Přiměřeným způsobem by o nich mohl být informován a mohla by být prosazována, a příslušné orgány odpovědné za financování SZP by tak mohly vypracovat adekvátní programy rozvoje venkova a stanovit požadavky podmíněnosti týkající se vody.



Návratnost nákladů by se měla týkat široké škály vodohospodářských služeb, včetně vzdouvání vody, odběru, jímání, úpravy a rozvodu povrchových vod, odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod, a to i pokud se jedná o otázku „samoobsluhy“, např. „samoobslužného odběru vody“ v zemědělství. Návratnost nákladů by měla být pro všechny příslušné uživatelské sektory transparentní a environmentální náklady a náklady na využívané zdroje by měly být zahrnuty do nákladů, které jsou vraceny zpět. Rovněž by měly být poskytnuty informace o podnětech při stanovování poplatků za všechny vodohospodářské služby, s cílem zajistit účinné využívání vody. V plánech

58

povodí by měla být uvedena informace o tom, jakým způsobem se zohledňuje zásada „znečišťovatel platí“.

59

30 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Členský stát: Česká republika. Průvodní dokument k ZPRÁVĚ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Recommend Documents