3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin - OKEČ 18

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin - OKEČ 18 3.1. Charakteristika odvětví Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin je, vzhledem k vysokému podílu ruční práce na výrobku, odvětví náročné na potřebu pracovních sil. K základním požadavkům kladeným na její módní kolekce patří rychlá odezva výroby na sezónní vlivy a požadavky zákazníků. Převažuje výroba v malých sériích a stále více se uplatňuje i zakázková konfekční výroba (konfekce na míru), včetně souvisejících služeb, jako je módní poradenství nebo úpravy oděvů. Výroba oděvů patří k proexportně orientovaným odvětvím, s vysokým stupněm kooperace s vnějšími zadavateli, zejména z členských zemí EU. V rámci Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) jsou oděvní výrobky zařazeny do oddílu OKEČ 18 - Výroba oděvů a zpracování kožešin se skupinami (obory): z z z

18.1 Výroba kožených oděvů; 18.2 Výroba jiných oděvů a oděvních doplňků; 18.3 Zpracování a barvení kožešin, výroba kožešinových výrobků.

Podíl těchto tří oborů na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) odvětví OKEČ 18 ukazuje graf 3.1. Nejvýznamnějším oborem je 18.2, který zahrnuje výrobu svrchních oděvů včetně pracovních oděvů, osobního prádla, ostatních oděvů a oděvních doplňků. Ve srovnání s rokem 2006 se jednotlivé podíly nezměnily. 18.3 Zpracování kožešin 2%

18.1 Výroba kožených oděvů 1%

18.2 Výroba oděvů a prádla 97 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf 3.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2007

3.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Z analýzy vývoje za období od roku 2000 vyplývá, že pozice odvětví OKEČ 18 v rámci zpracovatelského průmyslu se postupně oslabuje (v roce 2001 jeho podíl na tržbách činil 1,1 %, na účetní přidané hodnotě 1,7 % a na počtu pracovníků 4,6 %). V roce 2007 se oděvní průmysl na tržbách za prodej VV a S zpracovatelského průmyslu podílel 0,4 %, na účetní přidané hodnotě 0,7 % a na počtu pracovníků 2,1 %, což je o 0,1 % na tržbách a na počtu pracovníků a na účetní přidané hodnotě a 0,2 % méně než v roce 2006. Odvětví ale nadále zůstává zdrojem zaměstnanosti žen, zejména v regionech s tradicí oděv58

Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin

ního průmyslu (kraje Olomoucký, Vysočina, Jihomoravský a další). Jeho podíl na celkově vytvořené hrubé přidané hodnotě HPH v roce 2007 činil 0,2 %, stejně jako v roce 2006. Oděvní průmysl, včetně textilního, patří k velmi citlivým odvětvím. Na globálním trhu musí odolávat značné konkurenci, zejména ze strany třetích zemí s vlastní surovinovou základnou a nízkými náklady, která po ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO k 31.12. 2004 ještě více zesílila. Zostřování konkurence způsobuje nejen potíže v přístupu na trh, ale přináší i tlak na ceny výrobků a má za následek odliv práce ve mzdě a přesun výroby dále na východ do zemí s ještě nižšími výrobními náklady.

3.3. Struktura odvětví podle počtu pracovníků v organizacích Tabulka 3.1 Produkční charakteristiky v roce 2006 podle velikostních skupin - OKEČ 18 (mil. Kč, pracovníků)

0–9

10 – 49

Tržby za prodej VV a S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet pracovníků

2 719,8 1 095,8 7 752

3 617,5 1 743,3 8 839

50 – 249

250 – 999

3 019,6 1 438,9 6 966

1 403,7 535,0 2 731

více než 1000 3 235,5 1 411,1 6 052

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Jak vyplývá z tabulky 3.1 a grafu 3.2, výrobní základnu tvoří subjekty všech velikostních skupin, přičemž převládají malé a střední podniky (velikostní skupiny 10 až 249 pracovníků). Největší zastoupení v produkčních charakteristikách (tržby, účetní přidaná hodnota a počet pracovníků) má velikostní skupina 10 až 49 pracovníků, naopak nejnižší velikostní skupina 250 až 999 pracovníků. V roce 2006 ve srovnání s předcházejícím rokem sledované produkční charakteristiky vykázaly pokles kromě účetní přidané hodnoty ve velikostní skupině 250 až 999 pracovníků, která vzrostla cca o 13 %. Údaje za rok 2007 zaznamenaly nárůst účetní přidané hodnoty oproti roku 2006 ve všech velikostních skupinách, při současném poklesu tržeb. Účetní přidaná hodnota však nedosáhla ani úrovně roku 2005, mimo velikostní skupinu 250 až 999 pracovníků, která vykázala růst. Podíl podniků s více než 1000 pracovníků na tržbách za prodej VV a S a účetní přidané hodnotě v roce 2006 činil cca 23 %, v roce 2007 se nezměnil. V oděvních podnicích více jak 92 % zaměstnanců tvoří ženy. 30 %

25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

50 - 249

250 - 999

Účetní přidaná hodnota

více než 1000 Počet pracovníků

Pozn.: údaje v běžných cenách; Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf 3.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2006

V žebříčku největších oděvních výrobců v České republice za rok 2007 (jejichž roční tržby přesáhly 50 mil. Kč), který zpracovává časopis TextilŽurnál ve spolupráci s Asociací textilního, oděvního a kožedělného průmyslu, se umístilo 18 oděvních firem. To je o dvě společnosti více než v předcházejícím roce. V pořadí se na prvních třech místech v porovnání s rokem 2006 nic nezměnilo. První místo tradičně drží Oděvní podnik, a.s. Prostějov, i když jeho tržby se snížily oproti roku 2006 o cca 19 % a také společnost Tonak a.s. Nový Jičín a Pro len s.r.o.Šumperk obhájily svoje druhé a třetí místo. Velký skok zaznamenala 59


společnost H & D, a.s. Prostějov, která díky nárůstu tržeb poskočila z 11. na 7. místo v žebříčku. Rovněž firmy Pietro Filipi, s.r.o. Praha a Kožešnická, a.s. Hlinsko si zlepšily své postavení. Přitom z osmnácti společností jich v roce 2007 pouze sedm zaznamenalo nárůst tržeb za prodej VV a S.

3.4. Hlavní ekonomické ukazatele 3.4.1. Cenový vývoj Cenový vývoj výrobků SKP 18 v letech 2000 až 2007 dokumentuje tabulka 2. Z tabulky vyplývá, že cenový vývoj v odvětví byl klidný. V roce 2007 dosáhl meziroční index cen oděvních výrobků 100,7 %, stejně jako v předcházejícím roce a pokračoval trend stagnace či mírného nárůstu, pod úrovní inflace.Vývoj je odrazem silné konkurence na trzích s textilními a oděvními výrobky, zejména ze strany asijských výrobců (Čína, Indie, Pakistán aj.) a posilující koruny, která zlevňuje dovozy. Za období 01-08/ 2008 meziroční cenový index činil 100,1 %. Tabulka 3.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2007 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

07/06

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

x 102,8 x

x 100,4 x

x 102,0 x

x 100,2 x

x 100,9 x

x 100,7 x

x 100,7 x

SKP 18

102,8

100,4

102,0

100,2

100,9

100,7

100,7


3.4.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 až 2007 znázorňují tabulky 3.3 až 3.7 a na ně navazující graf 3.3. Tržby za prodej VV a S (v b.c.) v odvětví OKEČ 18, v časové řadě 2000 až 2007, vykazují kolísavý průběh. Od roku 2005 však klesají. Ve srovnání s rokem 2000 se v roce 2007 snížily o téměř 36 %, meziročně v roce 2007 pak o 8,8 %. Tento trend pokračuje i v roce 2008. V období leden - září 2008 vykázaly organizace s 20 a více pracovníky odvětví OKEČ 18, ve srovnání se stejným obdobím roku 2007, výrazný pokles tržeb za prodej VV a S o téměř 20 %. Hlavními faktory, které negativně ovlivňují vývoj tržeb jsou: z z z z

vysoký podíl dovozů ze zemí s nižšími výrobními náklady a tudíž i cenami (Čína, Indie, Pakistán, Bangládeš aj.) v souvislosti s plnou liberalizací obchodu s textilními a oděvními výrobky, pokles nově uzavřených zakázek, posilování směnného kursu koruny, zvyšování nákladů, především růst cen energií a minimální mzdy.

Pokles celkových zakázek ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin činil v roce 2007 4,5 %, z toho zakázek ze zahraničí 3,9 %, a trvá i v roce 2008. Za období 01-08/2008 nové zakázky celkem poklesly o 6,6 % a ze zahraničí o 8,6 %. Růst tržeb nelze v nejbližší budoucnosti předpokládat vzhledem k silné konkurenci na světových trzích s textilními a oděvními výrobky v souvislosti se zmiňovanou liberalizací obchodu od 1.1. 2005 po skončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO. To má za následek zvýšení dovozů asijských výrobků na trh EU, přesun oděvních výrob do zemí s nízkými výrobními náklady a další rušení neefektivních výrob. Účetní přidaná hodnota mezi rokem 2000 a 2007 zaznamenala rovněž pokles, což souvisí se snižováním výroby, tržeb i počtu pracovníků. Tento vývoj ovlivňuje i stále značný podíl mzdové práce na vývozu, která se na sofistikovaných částech výrobků podílí minimálně. Podíl práce ve mzdě pro export na tržbách odvětví má klesající tendenci, neboť zatímco v roce 2004 činil cca 27 %, v roce 2007 to bylo jen cca 20 %. 60


Výrobní podniky přitom nejsou stále schopny plně nahradit snižující se podíl mzdové práce na vývozu vlastní modelovou tvorbou a výrobou výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Za pozitivní lze považovat růst účetní přidané hodnoty na pracovníka, která vzrostla v b.c. ze 154 tis. Kč v roce 2000 na 218 tis. Kč v roce 2007 a meziročně stoupla o více než 13 %. Toto je důkazem, že proces restrukturalizace v odvětví oděvního průmyslu probíhá, je ale nezbytné ho urychlit. Trend snižování počtu pracovníků v odvětví trvá a bude pokračovat i nadále. Zaměstnanost v odvětví v roce 2007 dosáhla cca 48 % úrovně zaměstnanosti roku 2000. Snižování počtu pracovníků je dáno nutností restrukturalizace výroby a zvyšování produktivity práce při redukci nákladů. K tomu dále přispívá zavádění nové techniky a technologie do výroby. I přes zrušení tisíce pracovních míst má oděvní průmysl nedostatek především kvalifikovaných, ale i nekvalifikovaných pracovníků. Tento trend nepochybně ovlivňuje velmi nízká úroveň mezd ve srovnání s průměrnou mzdou zpracovatelského průmyslu ČR. Obdobný vývoj vykazuje i textilní a oděvní průmysl EU-27, ve kterém poklesla zaměstnanost mezi roky 2006 a 2007 o 6,4 %, zatímco v ČR ve stejném období o 8 %. Tabulka 3.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*

OKEČ 18.1 OKEČ 18.2 OKEČ 18.3

415,1 18 972,3 460,0

336,6 18 676,5 355,8

383,0 20 227,8 282,3

279,1 16 863,9 290,1

299,7 17 696,1 284,9

176,1 15 305,6 206,4

145,3 13 601,4 249,5

105,6 12 415,5 243,4

OKEČ 18

19 847,4

19 368,9

20 893,1

17 433,1

18 280,7

15 688,1

13 996,2

12 764,5

x

97,6

107,9

83,4

104,9

85,8

89,2

91,2

meziroční index * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Tabulka 3.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*


159,4 8 906,3 178,6

125,3 8 068,3 148,0

161,4 8 841,6 106,0

175,1 7 691,1 128,7

195,2 8 859,3 137,8

81,1 6 621,8 86,0

72,5 6 047,8 103,9

66,0 6 153,2 148,2

OKEČ 18

9 244,3

8 341,6

9 109,0

7 994,9

9 192,3

6 788,9

6 224,2

6 367,4

x

90,2

109,2

87,8

115,0

73,9

91,7

102,3


Tabulka 3.5 Počet pracovníkův letech 2000 - 2007 (pracovníci)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


1 133 57 434 1 436

908 55 432 944

1 013 51 610 807

622 46 693 846

494 40 964 765

444 36 332 546

419 31 396 526

366 28 271 535

OKEČ 18

60 003

57 284

53 430

48 161

42 223

37 322

32 341

29 172

x

95,5

93,3

90,1

87,7

88,4

86,7

90,2

meziroční index

2007*

* Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Celkové náklady v běžných cenách v odvětví OKEČ 18 se v roce 2007 oproti stejnému období roku 2006 snížily o více než 5 %. Toto snížení však není úměrné poklesu výroby, tržeb a počtu pracovníků a pokračující restrukturalizaci. Důvodem je zvýšení cen vstupů tj. především energií a mezd. Navyšování cen energií je avizováno i pro rok 2009. Z hlediska skladby nákladů v oděvním průmyslu cca 50% tvoří výkonová spotřeba, zbytek osobní náklady, odpisy a ostatní náklady. Z výkonové spotřeby největší část připadá na spotřebu materiálu, cca 60%, dále na nákup služeb a energie a další. Značná část hodnoty spotřebovaného materiálu na výrobu oděvů je zajišťována dovozem. 61

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 110

220

%

%

90

180

70

140

50

100 60

30 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

Počet pracovníků OKEČ 18

Tržby za VV a S OKEČ 18

Počet pracovníků ZP

Tržby za VV a S ZP

220 %

180 140 100 60 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Účetní přidaná hodnota OKEČ 18 Účetní přidaná hodnota ZP * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf 3.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2007

Osobní náklady v běžných cenách v roce 2007 meziročně klesly o 6,3 %. Tento pokles je ovlivněn snížením počtu pracovníků (meziroční index 2006/2007 je 90,2). Osobní náklady na pracovníka v roce 2007 vzrostly ve srovnání s rokem 2006 o téměř 4 % a oproti roku 2000 o více než 44 %. Oděvní průmysl přesto patří k odvětvím, která vykazují nejnižší mzdy v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Tabulka 3.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*


406,6 21 943,6 507,6

453,8 22 488,2 391,7

429,3 24 587,4 321,1

299,9 20 581,7 307,5

302,6 20 315,8 297,8

192,7 19 388,0 267,2

167,1 17 527,3 297,3

122,3 16 614,9 313,4

OKEČ 18

22 857,8

23 333,7

25 337,8

21 189,1

20 916,2

19 847,9

17 991,7

17 050,6

x

102,1

108,6

83,6

98,7

94,9

90,6

94,8


Tabulka 3.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*


114,3 6 207,8 127,7

107,6 6 393,7 105,2

110,7 6 219,5 75,0

57,0 5 561,6 87,8

113,1 6 166,0 92,5

50,4 4 961,6 70,7

52,8 4 711,8 71,0

46,1 4 400,4 85,0

OKEČ 18

6 449,8

6 606,5

6 405,2

5 706,4

6 371,6

5 082,7

4 835,6

4 531,5

x

102,4

97,0

89,1

111,7

79,8

95,1

93,7


62


3.4.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj hlavních podílových a poměrových ukazatelů produktivity práce v období 2000 až 2007 dokumentují tabulky 3.8 a 3.9 a graf 3.4. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v roce 2007 ve srovnání s rokem 2000 zaznamenala růst v b.c. o 41,6 %. Ten byl docílen nejen poklesem počtu pracovníků, ale i díky modernizaci a restrukturalizaci výroby, zaměřené na výrobky s vyšší přidanou hodnotou tj. například speciální oděvy pro náročná povolání, vysoce módní oděvy na míru apod. Přesto i nadále značná část oděvního průmyslu pokračuje ve výrobě standardních druhů výrobků, kde je ostrá konkurence ze třetích zemí a na práci ve mzdě, která vytváří nízkou přidanou hodnotu. I když v roce 2007 produktivita práce z účetní přidané hodnoty u OKEČ 18 meziročně vzrostla o 13,4 %, její hodnota představovala, stejně jako v roce 2006, pouze 34 % průměrné produktivity celého zpracovatelského průmyslu. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v roce 2007 meziročně klesl o 8,4 %, přesto byl oproti roku 2000 vyšší o 2 % a přesahoval průměr zpracovatelského průmyslu o 40 %. Tento vývoj ovlivňuje vysoký podíl mzdové práce, nevytížení výrobních kapacit z důvodu poklesu zakázek a dále to, že oděvní výroba se vyznačuje vysokým podílem ruční práce na výrobku. Tabulka 3.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2007 (tis. Kč/prac.)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*


140,7 155,1 124,4

138,0 145,6 156,8

159,3 171,3 131,4

281,5 164,7 152,1

395,3 216,3 180,0

182,4 182,3 157,6

173,0 192,6 197,5

180,3 217,7 277,0

OKEČ 18

154,1

145,6

170,5

166,0

217,7

181,9

192,5

218,3

x

94,5

117,1

97,4

131,1

83,6

105,8

113,4


Tabulka 3.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2007 (-)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*


0,717 0,697 0,715

0,859 0,792 0,711

0,686 0,703 0,708

0,325 0,723 0,683

0,579 0,696 0,672

0,621 0,749 0,822

0,728 0,779 0,683

0,698 0,715 0,574

OKEČ 18

0,698

0,792

0,703

0,714

0,693

0,749

0,777

0,712


115

200 %

%

180 160

110 105

140 100

120

95

100 80

90

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 18

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 18

Produktivita práce z účetní PH ZP

Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP


Graf 3.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 - 2007

63


Průměrná měsíční mzda v oděvní výrobě patří v rámci zpracovatelského průmyslu k nejnižším. V roce 2007 dosáhla jen 11 932 Kč a oproti roku 2007 vzrostla o 5,7 %. Levná pracovní síla je sice jednou z konkurenčních výhod tohoto odvětví v ČR, její význam se však začíná snižovat. Oděvní průmysl nepatří k energeticky náročným odvětvím, nicméně na jeho hospodářské výsledky má negativní dopad rychlý růst cen elektrické energie a plynu.

3.5. Zahraniční obchod 3.5.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj celkového zahraničního obchodu včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží v rámci SKP 18 v letech 2000 až 2007 přibližuje tabulka 3.10. Celkový vývoz oděvních výrobků v časové řadě 2000 až 2007 vykazuje kolísavý průběh. V roce 2007 ve srovnání s rokem 2000 se zvýšil o téměř 19 %, meziročně proti roku 2006 pak o 9 %. Přímý vývoz i v roce 2007 vykázal nárůst cca o 4 % oproti stejnému období loňského roku a jeho podíl na celkovém vývozu činil více než 66 %. Vývoz po aktivním zušlechťovacím styku v roce 2007 meziročně klesl o téměř 14 %. Největší přímé vývozy oděvních výrobků byly v roce 2007 realizovány ve čtyřech výrobkových skupinách: z z z z

HS HS HS HS

62034 a 62046 Panské a chlapecké, dámské a dívčí kalhoty, 6109 Trička, vrchní tílka, nátělníky pletené nebo háčkované, 61102 Svetry, pulovry, vesty, pánské nebo chlapecké, pletené nebo háčkované, 62052 Košile pánské nebo chlapecké z bavlny.

Vývoj celkových vývozů oděvních výrobků za 1. - 3. čtvrtletí 2008 již není tak příznivý, neboť export za toto období poklesl o více než 3 % v porovnání se stejným obdobím roku 2007. Hlavním důvodem je silná koruna a pokles počtu zakázek. Nové zakázky ze zahraničí se snížily ve sledovaném období roku 2008 o 18,6 %. Celkové dovozy oděvních výrobků ve sledovaném období vykázaly nejvyšší hodnotu v roce 2007 a meziročně vzrostly cca o 8 %, zatímco ve srovnání s rokem 2000 se však jejich nárůst téměř zdvojnásobil. Přímé dovozy se v roce 2007 meziročně zvýšily o téměř 10 % a jejich podíl na celkových dovozech výrobků SKP 18 činil 98 %, přičemž převládají dovozy ze třetích zemí, zejména Číny. K problematice dovozů z Číny do zemí EU uzavřela Evropská komise v roce 2005 Memorandum o porozumění, jehož obsahem byla pravidla pro dovoz 10 kategorií textilních a oděvních výrobků do konce roku 2007. Pro rok 2008 již množstevní omezení určena nebyla, byl však stanoven systém dvojí kontroly dovozu z Číny (double-checking). Jedná se o formu automatických licencí bez množstevních omezení, která pouze monitorují vývoj dovozu. Asijská konkurence se na trhu ČR, ale i EU prosazuje především nízkými dovozními cenami, naproti tomu dovozy z vyspělých zemí EU jsou zajišťovány značkovými módními výrobky vysoké kvality ve vyšších cenových relacích. Pro oděvní průmysl má práce ve mzdě na vývozu nadále značný význam i když se její podíl snižuje. Podíl aktivního zušlechťovacího styku na vývozu v roce 2007 činil téměř 22 % a oproti předchozímu roku klesl o cca 5 % a snižování hodnoty práce ve mzdě na vývozu lze předpokládat i v dalším období. Přesun výroby do zemí s nižšími náklady začínají využívat i čeští oděvní výrobci. Tento postup uplatňují například firmy Pietro Filipi s.r.o., Blažek Praha a.s., Bushman Company a.s., Enny s.r.o., ale také i OP Prostějov a.s. Význam práce ve mzdě na dovozu nemá zatím větší vliv na hodnotu celkového dovozu oděvních výrobků a její podíl na dovozu v roce 2006 i 2007 činil cca 3 %. Vliv pasivního zušlechťovacího styku se však bude zvyšovat. V roce 2007 se hodnota práce ve mzdě na dovozu meziročně zvýšila o cca 2 %. Saldo celkového zahraničního obchodu s oděvními výrobky SKP 18 bylo do roku 2003 kladné, mělo však klesající tendenci. Od roku 2004 zahraniční obchod vykazuje záporné saldo, které se v roce 2006 prohloubilo téměř na 2 mld. Kč, ale v roce 2007 se snížilo. Toto snížení však bylo pouze přechodné, protože za leden až září 2008 zahraniční obchod s výrobky SKP 18 vykázal záporné saldo ve výši přes 5 mld. Kč. 64

Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Tabulka 3.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2007 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

195,4 21 250,3 512,7

215,2 20 910,7 567,4

176,9 18 074,5 459,1

189,2 17 261,4 362,7

487,2 22 822,3 325,1

254,4 26 444,4 272,8

253,9 23 391,7 324,5

250,6 25 596,7 268,8

SKP 18

21 958,4

21 693,3

18 710,5

17 813,3

23 634,6

26 971,6

23 970,2

26 116,0

x

98,8

86,3

95,2

132,7

114,1

88,9

109,0

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

431,1 13 304,6 303,9

556,6 14 678,3 297,1

566,6 14 932,7 287,3

494,2 14 677,3 279,7

702,1 23 454,8 251,8

598,9 26 994,9 244,2

542,3 25 121,7 277,5

454,3 27 265,0 260,8

SKP 18

14 039,6

15 532,0

15 786,6

15 451,2

24 408,7

27 838,0

25 941,5

27 980,1

x

110,6

101,6

97,9

158,0

114,0

93,2

107,9

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

-235,7 7 945,7 208,8

-341,4 6 232,4 270,3

-389,7 3 141,8 171,8

-305,0 2 584,1 83,0

-214,9 -632,5 73,3

SKP 18

7 918,8

6 161,3

2 923,9

2 362,1

-774,1

2005

2006

2007

-344,5 -550,5 28,6

-288,4 -1 730,0 47,0

-203,7 -1 668,3 8,0

-866,4

-1 971,3

-1 864,1

Pramen: ČSÚ

3.5.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s oděvními výrobky (vývoz a dovoz) je zachycena v grafu 3.5. V posledních letech je fakticky stabilní, mění se pouze podíly hlavních obchodních partnerů. Naším jasně největším obchodním partnerem v obchodu s oděvními výrobky zůstává nadále Německo, se kterým v roce 2007 náš obrat v odvětví SKP 18 dosáhl 10,5 mld. Kč a kam jsme vyvezli zboží za cca 8,3 mld. Kč, tj. cca 32 % z celkového objemu vývozu oděvních výrobků. Podíl vývozu do Německa na celkovém exportu oděvů se meziročně snížil o 7 % a v dovozu z Německa do ČR na celkovém dovozu oděvních výrobků o 1 %. Druhým naším největším obchodním partnerem bylo i v roce 2007 Slovensko, kam bylo vyvezeno 11 % oděvního zboží, což je oproti roku 2006 nárůst o 1 %. Na dalším místě figuruje Polsko, kam byly dodány výrobky za téměř 2 mld. Kč a jeho podíl na celkovém vývozu oděvů z ČR se zvýšil ze 7 % v roce 2006 na 8 % v roce 2007. Čtvrté místo nově zaujala Belgie, kam bylo dodáno 7 % celkových vývozů oděvních výrobků. Vývoz našich oděvních výrobků SKP 18 je realizován především do zemí EU, kam šlo 83,2 % a oproti roku 2006 tento podíl klesl o více než 10 %. Hlavním důvodem je pokles zakázek a odliv práce ve mzdě do zemí s nižšími výrobními náklady. Za pozitivní lze naopak považovat, že v roce 2007 vzrostl vývoz do třetích zemí. V oblasti konfekční výroby byly v roce 2007, stejně jako v roce 2006, nejvýznamnější vývozy do EU v následujících výrobkových skupinách SKP: z z z

18.22 Ostatní svrchní oděvy, kde se jedná o náročnou dámskou a pánskou konfekci (svrchníky, pláště, kabáty, bundy, obleky, kostýmy, šaty, sukně, kalhoty aj.), 18.23 Osobní prádlo (včetně košil, halenek, pyžam, županů, koupacích plášťů aj.), 18.24 Ostatní oděvy a oděvní doplňky (kojenecké oděvy, tepláky, plavky, lyžařské oděvy, rukavice, šály, šátky, vázanky, kravaty, pokrývky hlavy aj).

K výraznějšímu prosazení na náročných trzích EU využívají někteří tuzemští výrobci i netradiční formu výroby a prodeje tzv. „měřenkový servis“ tj. konfekce šitá na míru konkrétního zákazníka, kterou realizuje 65


zejména největší tuzemský oděvní výrobce společnost OP Prostějov. V současné době má sběrná místa nejen v Německu, Francii, Švýcarsku a Anglii, ale začíná nabízet tuto službu i v Polsku a Rusku. Největším dovozcem oděvních výrobků do České republiky v roce 2007 zůstala Čína s podílem na celkovém dovozu této komodity cca 30 %, což je meziroční nárůst o 5 %. Naše saldo v obchodu s výrobky SKP 18 s Čínou je vysoce záporné, jeho hodnota v roce 2007 činila více než 8 mld. Kč. Druhým největším dovozním teritoriem bylo, stejně jako v roce 2006, Turecko jehož podíl se zvýšil z 9 % v roce 2006 na 10 %. Naopak podíl zemí EU jako Německo, Polsko a Itálie klesl o 1 %. Slovensko v roce 2007, stejně jako v roce 2006, zachovalo svůj 4% dovozní podíl. Mezi dovozci se začínají prosazovat i další asijské země, podíl Bangládeše a Indie v roce 2007 na celkových dovozech oděvních výrobků dohromady činil 7 %. Vývoj zahraničního obchodu ČR s oděvními výrobky za období leden - září 2008 je nepříznivý. Došlo totiž k poklesu celkového vývozu oděvů v porovnání se stejným obdobím minulého roku o více než 3 % a naopak dovoz oděvního zboží ve stejném období vykázal nárůst o výše než 4 %. Vývozní teritoria v roce 2007

Polsko 8% Slovensko 11 %

V. Británie a S. Irsko 5% Itálie Belgie 6% 7%

Francie 5% Rakousko 4% Ostatní 22%

Německo 32 % Dovozní teritoria v roce 2007

Německo 8% Turecko 10 %

Čína 30 %

Polsko 7%

Itálie 6%

Slovensko 4% Bangladéš 4% Indie 3%

Ostatní 28 %


Graf 3.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2007 - SKP 18

3.6. Investice Výroba oděvů a zpracování kožešin patří k investičně méně náročným odvětvím. Přesto však je pořizování investic omezené vzhledem k nedostatečným kapitálovým možnostem podniků a nízká investiční aktivita je jednou z příčin zaostávání produktivity výroby za EU. Z analýzy vývoje odpisů v oděvním průmyslu vyplývá, že odepsanost investičního majetku se v roce 2007 snížila ze 77,4 % na 76,2 % v roce 2006, přesto je tento ukazatel vysoký. 66


Ve sledovaném období roku 2000 až 2007 nebyla ve výrobě oděvů a zpracování kožešin realizována žádná významnější investiční akce. Odvětví se vyznačuje vysokým stupněm kooperačních vztahů a v jejich rámci dochází k zapůjčování potřebné techniky a předávání veškeré dokumentace. Vzhledem k charakteru odvětví žádná ze společností oděvního průmyslu dosud nevyužila zákona č. 72/ 2000 Sb. o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů. Dle údajů resortního statistického zjišťování v roce 2007 oděvní podniky s 20 a více zaměstnanci vynaložily na vývoj a výzkum cca 47,7 mil. Kč, kdy se jednalo o běžné výdaje. Ve srovnání s rokem 2006 se tyto výdaje snížily o téměř 20 %. Oděvní výroba je šetrná k životnímu prostředí (mimo část OKEČ 18.3, jejíž zastoupení na odvětví je však nepatrné). Výdaje na ochranu životního prostředí v roce 2007 činily 4,9 mil. Kč, meziročně se snížily téměř o 19 % a byly určeny na běžné výdaje související s ochranou životního prostředí. Podíl odpadů k regeneraci činil 21 %, zbytek byl určen k fyzické likvidaci. 3.6.1. Přímé zahraniční investice Vývoj v oblasti přímých zahraničních investic v odvětví ukazuje tabulka 3.11 a graf 3.6. Tabulka 3.11 Přímé zahraniční investice OKEČ 18 (v mil. CZK) Zahr. investice v ČR Tuzem. investice v zahraničí

k 1.12.2000

k 1.12.2001

k 1.12.2002

951,5 1,8

2 008,4 1,8

1 783,4 1,6

k 1.12.2003 788,1 2,0

k 1.12.2004

k 31.12.2005

k 1.12.2006

937,0 nevykázáno

1 221,8 nevykázáno

689,7 nevykázáno

Pramen: ČNB

230 %

%

580 480

190

380

150

280 110

180

70

80 2000 2001 2002 2003 2004

2005 2006

2000 2001 2002

2003 2004 2005 2006

Přímé zahraniční investice OKEČ 18

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 18

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 3.6 Tuzemské a zahraniční investice

Jak je patrné z tabulky, stav přímých zahraničních investic v odvětví výroby oděvů a zpracování kožešin činil k 31.12.2006 necelých 700 mil. Kč, což je asi 0,1 % z celkových přímých zahraničních investic ve zpracovatelském průmyslu. Oproti roku 2005 se přímé zahraniční investice v odvětví snížily o téměř 44 % a v období roku 2000 až 2006 vykázaly nejnižší hodnotu.

3.7. Shrnutí a perspektivy odvětví Oděvní a textilní průmysl v ČR, ale i v celé EU se v současné době nachází ve složité situaci, vzhledem k tomu, že oděvní a textilní firmy patří k těm oborům zpracovatelského průmyslu, které bývají finanční krizí více ohroženy. Budoucnost českého oděvního průmyslu bude proto hodně záviset na dalším vývoji jeho konkurenceschopnosti. Pro její zvýšení je nutné se především zaměřit na: 67

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU z z

z z

Urychlení zahájené restrukturalizace a modernizace oděvní výroby; Produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou prostřednictvím zavádění výsledků výzkumu, vývoje a technologických i netechnologických inovací do výroby v malých sériích a s úpravami dle představ a požadavků zákazníků. U oděvních výrobků to je především dokonalé zpracování, módní aktuálnost, četnost předkládaných kolekcí, vznik nových nabídkových skupin (např. konfekce na míru tzv.“měřenky“, konfekce pro mladé s rychlou obměnou sortimentu, pro plnoštíhlé, ale i zohlednění nových jevů ve společnosti jako je např. prodlužující se délka života apod.; Speciální oděvy pro náročná povolání a extrémní podmínky (uniformy, ochranné oděvy do různých provozů, oděvy pro sport apod.); Designerskou a modelovou činnost, služby (jako je design na přání, měření na míru, údržba oděvů apod.) a obchodní činnost (značkové prodejny) s přesunem vlastní výroby, zejména levnějších oděvů, do zemí s nižšími výrobními náklady jako je například Čína, Vietnam, Turecko, Barma, Mauritius, Bělorusko aj.

Tyto změny zdůrazňuje i materiál EU „Evropská technologická platforma pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu“, který definuje dlouhodobou vizi (do roku 2020) a strategický program založený na výzkumu, nových technologiích a inovacích. Textilní a oděvní průmysl ČR se přihlásil k této platformě v roce 2007 podpisem deklarace a v červnu 2008 na ustavující valné hromadě byla založená „Česká technologická platforma pro textil“. Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK) vypracovala ve spolupráci s MPO „Strategii textilního a oděvního průmyslu ČR“ do roku 2013, která je založena na výše uvedené změně struktury výroby. Na vývoj konkurenceschopnosti odvětví má vliv i efektivní a účelné využívání podpor poskytovaných průmyslu z prostředků státního rozpočtu a ze strukturálních fondů (např. Operační program Podnikání a inovace - OPPI), programů na podporu výzkumu a vývoje, investičních pobídek apod. Lze však předpokládat, že bude i nadále pokračovat snižování počtu zaměstnanců ve výrobě, dané nutností zeštíhlovat podniky a potřebou růstu produktivity při snižování nákladů. Přitom lze očekávat, že celosvětově bude klesat podíl výdajů domácností na oděvy a textil.

68

3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin - OKEČ 18

Recommend Documents