Zapamatujte si Rychlý průvodce evropskými institucemi a procesy vytváření politiky EU vztahující se k duševnímu zdraví a lidem s problémy v oblasti duševního zdraví
Small text MHE-SME ?
Obsah 1. Evropské instituce...............................................................................................................2 Evropská rada................................................................................................................................... 2 Rada Evropské unie.................................................................................................................... 3 Rada EPSCO............................................................................................................................. 4 Evropská komise............................................................................................................................ 5 Evropský parlament................................................................................................................... 5 Soudní dvůr Evropské unie................................................................................................ 8 Výbor regionů................................................................................................................................... 9 Evropský hospodářský a sociální výbor............................................................... 9
2. Proces rozhodování v EU........................................................................................10 3. P rocesy vytváření politiky EU vztahující se k duševnímu zdraví a osobám s problémy v oblasti duševního zdraví...................................................................................13 Strategie Evropa 2020..........................................................................................................13 Otevřená metoda koordinace v sociální oblasti....................................... 14 Výbor pro sociální ochranu.................................................................................. 15 Evropský semestr: Roční analýza růstu a přezkum národních programů reforem........................................................ 16 Evropský semestr pro koordinaci politik........................................................ 17 Evropské roky................................................................................................................................ 18 Veřejné zdraví................................................................................................................................ 19 Základní práva v EU................................................................................................................ 21
4. Užitečné internetové stránky........................................................................27
Stručné shrnutí
Více informací
Zapojte se
1
1.
Evropské instituce Stručný popis institucí EU Evropskou unii řídí šest institucí: Evropská rada, Evropský parlament, Rada Evropské unie, Evropská komise, Soudní dvůr Evropské unie a Evropský účetní dvůr, jejichž pravomoci a odpovědnosti vyplývají ze Smluv o EU. Jako poradenské orgány působí několik dalších institucí jako Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů.
Evropská rada Evropská rada sdružuje hlavy států a vlád ze všech členských zemí EU. Evropská rada se schází nejméně jednou za šest měsíců. Současným předsedou Evropské rady je Herman Van Rompuy, který bude této instituci předsedat do 31. května 2012. Jejím hlavním úkolem je určovat všeobecné politické zaměření a priority EU. Proto může hlasovat o změnách Smluv o Evropské unii nebo přijetí nových zemí za členy. Přestože však má vliv na určování agendy EU, nemá Evropská rada žádné pravomoci pro předkládání zákonů.
2
Proto neexistuje praktický důvod k ovlivňování Evropské rady.
Rada Evropské unie Rada Evropské unie (dříve známá jako Rada ministrů, nezaměňovat s Evropskou radou) sdružuje ministry členských států EU pověřené různými oblastmi politiky. Proto složení Rady závisí na momentálních úkolech a celkově existuje deset konfigurací Rady. Práce Rady jako hlavního legislativního orgánu EU je mnohotvárná. Spolu s Evropským parlamentem schvaluje legislativní akty a rozpočet Unie a rovněž připravuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a uzavírání mezinárodních smluv. Podle předem určené rotace předsedá Radě každý členský stát po dobu šesti měsíců. Země, která vykonává předsednictví, spolu s předsedou Rady organizuje zasedání a předsedá jim a vypracovává smlouvy. Tři předsednictví společně tvoří „Trio předsednictví“, což znamená, že vzájemně spolupracují při navrhování všeobecného programu na období 18 měsíců. Časové rozvržení předsednictví EU: Leden
- červen 2012: Dánsko - prosinec 2012: Kypr
Červenec Leden
- červen 2013: Irsko Červenec - prosinec 2013: Litva Leden
- červen 2014: Řecko Červenec - prosinec 2014: Itálie Leden
- červen 2015: Lotyšsko Červenec - prosinec 2015: Lucembursko
3
Bude-li
vaše země v nejbližší budoucnosti pověřena předsednictvím, obraťte se na svá ministerstva a snažte se, aby se duševní zdraví dostalo na pořad jednání nebo se podílejte na organizaci nějaké konference nebo semináře.
Rada EPSCO Pro tvůrce politik v oblasti veřejného zdraví je Rada EPSCO konfigurací, na kterou by se měli zaměřit. Radu pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) tvoří ministři pro zaměstnanost, sociální ochranu, ochranu spotřebitele, zdraví a rovné příležitosti, kteří se scházejí přibližně čtyřikrát do roka. Rada schvaluje evropské směrnice, které směřují k harmonizaci nebo koordinaci národních legislativ v otázkách, jako jsou například pracovní podmínky, posílení národních politik v oblasti prevence nemocí, boj proti hlavním zdravotním hrozbám a ochrana práv spotřebitele. Vzhledem k tomu, že jsou politiky zaměstnanosti a sociální ochrany vlastní odpovědností členských států, může EU pouze schvalovat nezávazná doporučení nebo stanovit všeobecné cíle pro členské státy. se, co je na programu: www.consilium.europa.eu/press/councilmeetings.aspx?lang=en. Podejte vlastní návrhy tak, že se obrátíte na své kompetentní národní ministerstvo.
4
Přesvědčte
Evropská komise Evropská komise je politicky nezávislá instituce, která reprezentuje všeobecné zájmy Evropské unie. Jako výkonný orgán Evropské unie iniciuje legislativu, implementuje usnesení a prosazuje Smlouvy o EU. Evropská komise sestává z 27 evropských komisařů, po jednom každého členského státu, vybraných se seznamu kandidátů navržených zeměmi EU. Komisaři musejí jednat nezávisle, protože zastupují Evropskou unii a nikoli své jednotlivé členské státy. Kolegium komisařů se schází jednou týdně, obvykle ve středu, v Bruselu. Komisaři se ve své práci opírají o administrativní oddělení nazývaná generální ředitelství (DG). Tato DG odpovídají za konkrétní politické oblasti, vypracovávají návrhy zákonů, které se stávají oficiálními poté, co je Kolegium komisařů schválí na svém týdenním zasedání. Sepište
prohlášení – position paper –, tiskovou zprávu nebo otevřený dopis, zašlete jej předsedovi Evropské komise a/nebo kompetentnímu komisaři, např. komisaři pro zdraví, zaměstnanost a sociální věci atd. Seznam evropských komisařů: http://ec.europa.eu/commission_20102014/ index_en.htm. Reagujte na otevřené konzultace o legislativních návrzích; odkaz: http://ec.europa.eu/yourvoice/consultations/links/index_en.htm.
Evropský parlament Evropský parlament je jedinou institucí Evropské hnise, jejíž členové jsou přímo voleni občany EU. V současné době jej tvoří 736 členů evropského parlamentu (MEP) a má stejné legislativní a rozpočtové pravomoci jako Rada Evropské unie. Jako instituce zastupující evropské občany je jedním z hlavních pilířů demokracie v EU. Volby se konají každých pět let a křes-
5
la jsou obsazována podle podílu počtu obyvatel každého členského státu. Stávajícím předsedou Evropského parlamentu je Jerzy Buzek. Parlament je organizován podle politických skupin. Politická skupina by měla mít alespoň 20 MEP z nejméně 6 členských států EU. V Evropském parlamentu je sedm politických skupin: Evropská lidová strana (Křesťanští demokraté). Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Zelení – Evropská svobodná aliance. Skupina evropských konzervativců a reformistů. Evropská sjednocená levice – Severská zelená levice. Skupina Evropa svobody a demokracie. Evropský parlament přispívá k vytváření evropské legislativy a zajištění hladké funkce Evropské unie spolu s Radou Evropské unie a Komisí. Význam úlohy Evropského parlamentu se zvýšil poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která v mnoha oblastech přisuzuje Evropskému parlamentu (EP) stejné postavení zákonodárce jako Radě, zejména při vytváření rozpočtu EU, zemědělské politiky a v otázkách soudnictví a vnitřních záležitostí. Členové Evropského parlamentu provádějí svou práci prostřednictvím systému specializovaných výborů, z nichž tři jsou pro členy MHE obzvláště důležité.
6
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL) Výbor odpovídá za: Politiku zaměstnanosti a všechny aspekty sociální politiky, jako jsou pracovní podmínky, sociální zabezpečení a sociální ochrana. Opatření pro zdraví a bezpečnost na pracovišti. Evropský sociální fond. Politiku profesního vzdělávání včetně profesní kvalifikace. Volný pohyb pracovníků a důchodců.
Sociální
dialog. Všechny formy diskriminace na pracovišti a na trhu práce, včetně těch, které mají genderový základ. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Tento výbor je odpovědný za: Politiku v oblasti životního prostředí a opatření na ochranu životního prostředí. Veřejné zdraví, zejména: a. programy a specifické akce v oblasti veřejného zdraví; b. farmaceutické a kosmetické výrobky; c. zdravotní aspekty bioterorismu; d. Evropskou agenturu pro hodnocení léčivých přípravků a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí. Otázky bezpečnosti potravin. Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Tento výbor odpovídá za: Ochranu práv občanů EU, lidských práv a základních práv, včetně ochrany menšin, jak je to stanoveno ve Smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie. Opatření potřebná v boji proti všem formám diskriminace, jiné než té, která je založena na genderových stereotypech nebo k níž dochází na pracovišti a na trhu práce. Vytváření a rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti (azyl, migrace, otázky hranic, součinnost policie). Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislosti. Určete
7
MEP, kteří mají zájem o otázky duševního zdraví. Udržujte pravidelné kontakty s MEP z vaší země, zejména těmi, kteří se podílejí na činnosti výborů související s duševním zdravím, například EMPL, ENVI, LIBE. Udržujte pravidelné kontakty s členy parlamentu vaší země, protože určité legislativní návrhy jsou konzultovány s národními parlamenty.
Soudní dvůr Evropské unie Sídlo Soudního dvora Evropské unie je v Lucembursku. Úlohou Soudního dvora Evropské unie je zajistit, aby bylo respektováno evropské právo a aby byly Smlouvy náležitě interpretovány a uplatňovány. Po vstoupení Lisabonské smlouvy v platnost se jurisdikce Soudního dvora rozšířila. Soudní dvůr má tři součásti: Soudní dvůr, Tribunál (Soud prvního stupně) a Soud pro veřejnou službu. Soud pro veřejnou službu řeší určité kauzy týkající se pracovněprávních vztahů a sociální ochrany zaměstnanců uvnitř institucí EU a rovněž spory mezi určitými orgány EU. Do jurisdikce Tribunálu spadají žaloby podané fyzickými nebo právnickými osobami směřující proti aktům nebo opomenutím institucí, orgánů, úřadů nebo agentur EU, žaloby podané členskými státy proti Komisi, žaloby směřující k náhradě škod způsobených institucemi EU, žaloby týkající se ochranných známek Společenství a odvolání proti rozhodnutím Soudu pro veřejnou službu. Soudní dvůr vynáší předběžná rozhodnutí a může provádět přezkum odvolání, která projednal Tribunál. Soudní dvůr rovněž rozhoduje v otázkách vztahujících se k Listině základních práv, která stanoví základní lidská práva pro všechny občany členských států.
8
Soudci jsou jmenováni společnou dohodou vlád členských států. Současný počet generálních advokátů (soudní poradci, kteří poskytují veřejná, nezávazná právní stanoviska) je 11.
Jiné instituce a orgány Evropské unie Výbor regionů Výbor regionů EU sestává z regionálních a místních zástupců. Byl zřízen Smlouvou o Evropské unii a tvoří jej představitelé regionálních a místních samospráv. Posláním jeho členů je zapojení regionálních a místních orgánů a společenství, která zastupují, do procesu rozhodování, a jejich informování o politikách EU. Evropská komise, Evropský parlament a Rada mají povinnost konzultovat s Výborem v otázkách politik majících vliv na regiony a města. Výbor regionů může podávat žaloby k Soudnímu dvoru Evropské unie v případě, že jsou porušována jeho práva nebo se domnívá, že právo EU porušuje princip subsidiarity nebo nerespektuje regionální či místní pravomoci . Výbor regionů může rovněž vydávat stanoviska z vlastní iniciativy a předkládat je Komisi, Parlamentu a Radě.
Evropský hospodářský a sociální výbor Evropský hospodářský a sociální výbor (EESC) je poradní orgán, který zastupuje různé organizace z oblasti hospodářského a společenského života, jako zaměstnavatele, odbory nebo spotřebitele. EESC hájí zájmy občanské společnosti v politických diskusích s Radou, Parlamentem a Komisí. Je nedílnou součástí evropského procesu rozhodování: musí být konzultován před jakýmkoli rozhodnutím týkajícím se sociálních nebo hospodářských politik. Může rovněž vydávat stanoviska k jiným tématům, buď z vlastní iniciativy nebo na požádání jiné instituce EU.
9
2.
Proces rozhodování v EU V Radě Evropské unie se podle Lisabonské smlouvy stalo všeobecným pravidlem hlasování kvalifikovanou většinou (QMV). Aby bylo schváleno jakékoli opatření, je potřebná dvojí většina 55 % zástupců států EU reprezentujících 65 % obyvatelstva Unie. Čtyřicet významných položek bylo převedeno z jednomyslného hlasování na QMV, včetně všech záležitostí soudnictví a vnitřních věcí. Jednomyslné hlasování bylo ponecháno pouze u nejcitlivějších oblastí: daně, sociální ochrana, práva občanů, jazyky, sídla institucí a hlavní linie společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky.
10
Legislativní pravomoc Evropského parlamentu se využívá podle čtyř odlišných procedur, v závislosti na typu daného návrhu: Konzultační procedura: Parlament poskytuje poradní stanovisko, avšak toto stanovisko není právně závazné. Procedura spolurozhodování: jestliže Rada nevzala ve svém společném postoji v úvahu stanovisko Parlamentu, může Parlament zabránit schválení návrhu. Procedura souhlasu nebo schválení (od vstoupení Lisabonské smlouvy v platnost): v tomto případě je stanovisko Parlamentu právně závazné a musí být tudíž respektováno.
Procedura spolurozhodování probíhá následujícím způsobem: Evropská komise předloží legislativní návrh. Evropský parlament poskytne první stanovisko schválené prostou většinou hlasů na základě zprávy vypracované jednou z jeho parlamentních komisí. Komise může svůj návrh pozměnit s přihlédnutím k návrhům Parlamentu na změny. Rada Evropské unie vydává první postoj. Jestliže Rada schválí všechny změny doporučené Evropským parlamentem, nebo jestliže Parlament žádné změny nenavrhoval, může být akt schválen. Jinak Rada přijímá „společný postoj“ v souladu se zásadami kvalifikované většiny (vyjma určitých případů jako je volný pohyb osob nebo kultura, kde se požaduje jednomyslný souhlas). Komise poskytuje své stanovisko k tomuto společnému postoji. Evropský parlament vydává druhé stanovisko. Existuje několik možností: Evropský parlament akceptuje společný postoj Rady a dokument je schválen. Evropský parlament vypracuje pozměňovací návrh ke společnému postoji, který je pak vrácen Radě. Evropský parlament zamítne společný postoj a návrh není schválen. Rada Evropské unie vydává druhý postoj k pozměňovacím návrhům Parlamentu. Pokud jej tento schválí, je akt přijat; jinak se schází Dohodovací výbor. Pokud nesouhlas přetrvává, je akt zkoumán Dohodovacím výborem. V Dohodovacím výboru se scházejí jak členové Rady, tak Parlamentu, za přítomnosti Komise. Pokud dosáhne kompromisu, je akt předložen Parlamentu a Radě ke schválení. Jinak je odložen.
11
Akt je přijat, když jej Rada i Parlament schválily za stejných podmínek. Vstupuje v platnost po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Jedná-li se o nařízení, je právně závazné a vztahuje se okamžitě na všechny členské státy. Pokud se jedná o směrnici, je rovněž právně závazná, ale členské státy mají časový rámec, ve kterém ji mají začlenit do svého národní právního systému.
12
Jedná-li se o rozhodnutí, je určeno pouze pro konkrétní případ a je závazné pouze pro instituci, jíž je určeno (například členský stát nebo jednotlivá společnost).
3.
Procesy vytváření politik EU vztahujících se k duševnímu zdraví a osobám s problémy v oblasti duševního zdraví Strategie Evropa 2020 Strategie Evropa 2020 – „Strategie pro inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst“ – byla zveřejněna v roce 2010 a je to evropská strategie směřující k roku 2020. Tato strategie přináší určité změny priorit a procesů v oblasti sociálního začlenění a sociální ochrany. V souladu se Sdělením Evropské komise „Evropská strategie pro inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst“ a zasedáním Evropské rady dne 26. března 2010 rámec této strategie vyjadřuje sedm „vlajkových iniciativ“: Sedm vlajkových iniciativ se v různé míře vztahuje k oblasti duševního zdraví a sociálního začlenění: 1. „Unie inovací“ pro zlepšení podmínek a přístupu k finančním zdrojům pro převedení výsledků výzkumu a inovací do výrobků a služeb, které generují růst a pracovní příležitosti. Inovační partnerství v oblasti aktivního stárnutí, sociální inovace. 2. „Mládež v pohybu“ pro zlepšení výkonnosti vzdělávacího systému a usnadnění vstupu mladých lidí na trh práce.
13
3. „Digitální agenda pro Evropu“ (vysokorychlostní internet) eZdraví 4. „Efektivní nakládání se zdroji“ v Evropě na pomoc oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů, větší využití obnovitelných zdrojů energie. 5. „Průmyslová politika pro éru globalizace“ pro zlepšení podnikatelského prostředí, především pro SME, zvýšení globální konkurenceschopnosti. 6. „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“ pro modernizaci trhů práce a posílení postavení občanů rozvojem jejich dovedností, zvýšení účasti pracovní síly na trhu práce, lepší vyrovnání nabídky a poptávky na trhu práce také prostřednictvím mobility pracovních sil. Začlenění osob s problémy v oblasti duševního zdraví do trhu práce. 7. „Evropská platforma pro boj proti chudobě“ pro zajištění sociální a územní soudržnosti, umožnění důstojného života a aktivní účasti ve společnosti osobám pociťujícím chudobu a sociální vyloučení. Sociální začlenění a soudržnost, individuální blahobyt (wellbeing).
Otevřená metoda koordinace v sociální oblasti
14
V rámci Otevřené metody koordinace (OMC) členské státy dobrovolně koordinují své politiky a správnou praxi v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění zahrnující důchody, zdravotní a dlouhodobou péči se zapojením místních a regionálních orgánů a rovněž sociálních partnerů a nevládních organizací. Komise rovněž vypracuje své stanovisko k budoucnosti OMC v sociální oblasti.
Kolegiální hodnocení (peer review) Kolegiální hodnocení (peer review) v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění je klíčovým nástrojem Otevřené metody koordinace (OMC) v sociální oblasti. Podporuje spolupráci při modernizaci sociální ochrany a v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení v Evropské unii procesem dobrovolného vzájemného učení mezi jednotlivými zeměmi. Hostitelská země prezentuje svůj přístup k politice, cíl: učit se ze „správné praxe“ v jiných zemích – a stanovit, zda by mohla být efektivně převedena do jiných členských států. Hostitelská země může rovněž využívat schůzky kolegiálního hodnocení za účelem získávání odborných rad z jiných zemích s cílem poskytování informací v procesu přípravy významné politické reformy v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění (nebo nového programu nebo institucionálního opatření). Cílem by bylo využití předností „správné praxe“ existující v jiných zemích EU pro zlepšení efektivity vlastních reforem. Kolegiální hodnocení se uskutečňuje formou workshopů expertů, kde si především vládní specialisté z vybraných zúčastněných zemí vyměňují nejlepší praxi z oblasti vytváření politik a reforem. Základní součástí Otevřené metody koordinace je výměna informací, zkušeností a příkladů nejlepší praxe. Výbor pro zaměstnanost (EMCO) a Výbor pro sociální ochranu (SPC) slouží jako platforma pro diskusi mezi členskými státy.
Výbor pro sociální ochranu Monitoruje
15
implementaci Otevřené metody koordinace. Hodnotí efektivitu probíhajících reforem. Reaguje na iniciativy Komise a požadavky Rady, protože má poradenskou funkci. Schvaluje Společné zprávy o sociální ochraně a sociálním začlenění. Rozhoduje o kolegiálním hodnocení (peer reviews).
Kontaktujte člena/členy SPC z vaší země a informujte je pravidelně o duševním zdraví a zvyšujte jejich povědomí a citlivost vůči otázkám týkajícím se duševního zdraví. Obraťte se na svého člena/členy SPC a vyzvěte je, aby přednesli návrh na kolegiální hodnocení v oblasti duševního zdraví (pro získání informací o předchozích kolegiálních hodnoceních navštivte: www.peer-review-social-inclusion.eu).
Evropský semestr: Roční analýza růstu a přezkum národních programů reforem
16
Po přijetí Strategie Evropa 2020 pro inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst Evropská unie uplatňuje pro členské státy EU nový mechanismus reportingu. Významnou změnou je skutečnost, že členské státy již nepředkládají Evropské komisi samostatné Národní zprávy o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování. Tyto zprávy jsou nyní součástí širších Národních programů reforem, které členské státy EU vypracovávají každoročně od roku 2011. Národní programy reforem obsahují sociální složku a složku zaměstnanosti. V předchozích letech se členové MHE podíleli na aktivitách prosazujících lepší začlenění aspektů duševního zdraví a sociálního začlenění do Národních zpráv o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování; stávající a budoucí strategie lobování se nyní budou vztahovat k Národním programům reforem. Nový politický cyklus, takzvaný „Evropský semestr“ funguje následujícím způsobem: Nový šestiměsíční cyklus započne každoročně v lednu, kdy Komise zveřejní Roční analýzu růstu (AGS), která bude projednána útvary Rady a Evropským parlamentem před březnovým jarním zasedáním Evropské rady. Na jarním zasedání Rady členské státy, především na základě Roční analýzy růstu, stanoví hlavní úkoly EU a vydají strategická doporučení k politikám.
Členské
státy s přihlédnutím k těmto doporučením předloží a projednají své střednědobé rozpočtové strategie prostřednictvím Programů stability a Konvergenčních programů a zároveň vypracují Národní programy reforem, v nichž stanoví činnost, kterou budou uskutečňovat v oblastech jako je zaměstnanost, výzkum, inovace, energetika nebo sociální začlenění. Tyto dva dokumenty budou zaslány v dubnu Evropské komisi k hodnocení. Na základě hodnocení Komise vydá Rada pokyny pro jednotlivé země a vždy v červenci, než členské státy dokončí své návrhy rozpočtu pro příští rok, Evropská rada a Rada ministrů poskytne politická doporučení.
Evropský semestr pro koordinaci politik leden únor březen duben květen červen červenec
Evropská komise
Analýza ročního růstu
Politické pokyny včetně případných doporučení
Rada ministrů
Debata a orientace
Evropský parlament
Debata a orientace
Evropská rada
Výroční hospodářský a sociální summit
Členské státy
Dokončení a přijetí pokynů
Podzim: Tématické kolegiální hodnocení na úrovni EU
Schválení pokynů
http://ec.europa.eu/economy_finance/articles/euro/documents/com_367_european_semester_en.pdf
Podzim: follow-up na národní úrovni
17
Přijetí Programů národních reforem (NRP) a Programů stability a konvergence (SCP)
Snažte
se zapojit do procesu vypracování návrhů v rámci formálního nebo neformálního procesu konzultací ve vaší zemi. Snažte se každoročně do poloviny dubna vypracováním doporučení ovlivnit návrh Národního programu reforem, který předkládá vaše vláda EU.
Evropské roky Evropské roky vyhlašuje EU s cílem zvýšení povědomí o určitých tématech, velmi často v sociálním kontextu. V rámci Evropských roků je organizováno několik akcí na národní úrovni ve spolupráci s národními ministerstvy. Nevládní organizace mají rovněž příležitost sehrát aktivní úlohu a mohou upozornit na problémy jejich příslušné klientely. Několik příkladů dřívějších a budoucích Evropských roků: 2010 Rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. 2011 Rok dobrovolnictví. 2012 Rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Přehled Evropských roků: www.europarl.europa.eu/parliament/archive/ staticDisplay.do?language=EN&id=1005. Téma Evropského roku má oficiálně navrhovat Evropská komise, Evropský parlament nebo Evropská rada. Za účelem jejich ovlivnění s cílem navržení určitého tématu: A- Přesvědčte zemi, která momentálně je nebo v brzké době bude pověřena předsednictvím Rady. Je však důležité získat podporu několika členských států EU a proto by bylo ideální jednat v rámci aliance několika zemí.
18
B- Ze strany Evropského parlamentu: obraťte se na MEP z vašich zemí. C- Přesvědčte Evropskou komisi (GŘ EMPL nebo GŘ SANCO): Členové MHE a také členové Výboru pro sociální ochranu by se mohli obrátit na svá ministerstva, která by mohla předložit návrh.
Veřejné zdraví I když je legislativní kompetence EU v oblasti veřejného zdraví omezená, existují dva dokumenty, které se snaží vytvářet evropskou politiku veřejného zdraví: Společná strategie v oblasti zdraví nazvaná Společně pro zdraví: Strategický přístup pro EU (2008-2013) a Druhý akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2008-2013), poskytující finanční nástroj pro realizaci cílů EU v této oblasti. Program EU pro veřejné zdraví je založen na Article 168 of the Lisbon Treaty a je nástrojem činnosti na úrovni Společenství v oblasti duševního zdraví. Cíle Programu EU pro veřejné zdraví jsou následující: zlepšovat zdravotní zabezpečení občanů; podporovat zdraví včetně snižování zdravotních nerovností; vytvářet a šířit znalosti a informace o zdraví občanů. I když otázky duševního zdraví nabyly v rámci politik Společenství týkajících se zdraví a jiných politik po roce 1997 na významu, teprve po Konferenci ministrů zdravotnictví členských států Světové zdravotnické organizace k otázkám duševního zdraví v roce 2005 Evropská komise zveřejnila Zelenou knihu: „Zlepšení duševního zdraví obyvatelstva – Na cestě ke strategii duševního zdraví pro Evropskou unii“. Evropská komise zahájila otevřenou konzultaci, která měla vést k debatě o možném rozvoji návrhu Evropské komise na strategii EU v oblasti duševního zdraví. Tento proces vedl k uzavření Evropského paktu za duševní zdraví a pohodu. Pakt byl uzavřen na Konferenci EU na vysoké úrovni na téma „Společně za duševní zdraví a pohodu“ dne 13. června 2008, pod vedením Evropské komise ve spolupráci se Slovinským předsednictvím a Regionálním úřadem Světové zdravotnické organizace pro Evropu.
19
Hlavním cílem Paktu je zvýšení povědomí o otázkách duševního zdraví a zlepšení partnerství mezi členskými státy a zúčastněnými stranami ze sektorů veřejného zdraví, vzdělávání, otázek pracovišť, sociálních záležitostí a občanské společnosti. Uskutečnilo se pět tématických konferencí, které poukázaly na pět různých klíčových oblastí Paktu. Pět klíčových oblastí Evropského paktu za duševní zdraví a pohodu: Předcházení sebevraždám a depresi. Duševní zdraví mládeže a vzdělávání. Duševní zdraví na pracovišti. Duševní zdraví u starších lidí. Boj proti stigmatizaci a sociálnímu vyloučení. Pakt poskytl mechanismus pro výměnu informací, Kompas EU pro akce týkající se duševního zdraví a pohody, a stanovil výčet priorit, doporučení a akčních plánů. Maďarské předsednictví přijalo Závěry Rady o Evropském paktu za duševní zdraví a pohodu uvádějící závěry a požadavek vypracování Společné akce pro duševní zdraví a pohodu v rámci Programu EU v oblasti veřejného zdraví 2008-2013.
20
Společná akce pro duševní zdraví a pohodu by měla pokrývat následující oblasti: řešení duševních poruch prostřednictvím zdravotních a sociálních systémů; přijetí důkazně podložených opatření proti depresi; budování inovativních partnerství mezi zdravotnictvím a dalšími souvisejícími sektory; řízení hodnocení komunitních a sociálně začleňujících přístupů k duševnímu zdraví; zlepšení údajů a dokladů o stavu duševního zdraví obyvatelstva.
Podívejte se na specifické dokumenty týkající se duševního zdraví v oblasti veřejného zdraví: http://ec.europa.eu/health/mental_health/policy/ index_en.htm. a/nebo zaveďte do vlastní správné praxe Kompas EU pro akce týkající se duševního zdraví a pohody: http://ec.europa.eu/health/mental_health/ eu_compass/index_en.htm.
Základní práva v EU Listina základních práv Evropské unie Listina základních práv Evropské unie (také Charta základních práv EU), poskytuje právní rámec pro zajištění celého okruhu občanských, politických, hospodářských a sociálních práv evropských občanů a občanů třetích zemí, kteří oficiálně pobývají v EU. Práva obsažená v této listině se dělí do šesti kapitol: důstojnost, svoboda, rovnost, solidarita, občanská práva a spravedlnost. Listina působí jako vodítko pro činnost EU, protože instituce EU a členské státy budou muset při uplatňování práva EU všechna tato práva respektovat. Evropský soudní dvůr je pověřen zajištěním toho, že budou ustanovení Listiny respektována. Listina doplňuje jiné mezinárodní dokumenty jako je Evropská úmluva o lidských právech. Agentura Evropské unie pro základní práva Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) je agenturou Evropské unie, která byla vytvořena ve Vídni 1. března 2007. Je centrem odborných znalostí o otázkách základních práv a k jejím čtyřem hlavním úkolům patří shromažďování informací, analýza, poskytování poradenství a informace a komunikace.
21
FRA plní své úkoly nezávisle. Má právo formulovat stanoviska pro instituce EU i jednotlivé členské státy při zavádění komunitárního práva, buď z vlastní iniciativy nebo na žádost Evropského parlamentu, rady Evropské unie nebo Evropské komise. Nemá mandát k prošetřování individuálních
stížností, ani jakoukoli regulatorní či rozhodovací pravomoc. Agentura Evropské unie pro základní práva zřídila Platformu pro základní práva tvořenou organizacemi občanské společnosti s cílem umožnit občanské společnosti vyjadřovat se k hodnocení práce a programu Agentury. Orgány pro rovnost Orgány pro rovnost jsou specializované národní orgány prosazující rovné zacházení. Jejich úkolem je prosazovat rovné zacházení v souvislosti s některou, případně s několika, z následujících okolností: náboženství nebo přesvědčení, rasový nebo etnický původ, věk, zdravotní postižení, pohlaví, sexuální orientace, sociální původ, národnost a jiné. Mají zásadní význam při zajišťování efektivní implementace nediskriminačního práva poskytováním pomoci obětem a monitorováním a oznamováním případů diskriminace. Spolupráci a výměně informací mezi orgány pro rovnost v rámci Evropy napomáhá Equinet. Úkolem této sítě je pomáhat orgánům pro rovnost při plnění jejich poslání vytvářením dlouhodobě působící sítě a základny pro výměnu zkušeností z oblasti práva, strategií jeho prosazování, školení a nejlepší praxe a také poskytovat platformu pro dialog s evropskými institucemi. Smyslem toho je podpora jednotné implementace nediskriminačního práva Evropské unie a zvýšení právní ochrany obětí diskriminace. Rada Evropy Rada Evropy je mezinárodní organizace, která byla založena v poválečném období v roce 1949 s cílem podpoření demokratických principů na kontinentu na základě Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. V současné době má 47 členských států, což jsou prakticky všechny země na evropském kontinentu s jedinou výjimkou Běloruska.
22
Jejím hlavním cílem je vytvářet v Evropě společný právní prostor, kde jsou respektovány základní hodnoty: lidská práva, demokracie a právní řád.
Rada Evropy nesmí být zaměňována s orgány Evropské unie, jako je například Rada evropské unie. Rada Evropy nemůže vytvářet právně závazné zákony. Má sídlo ve Štrasburku, kde působí sekretariát organizace a kde se konají zasedání Výboru ministrů (ministři zahraničních věcí ze všech členských států) a Parlamentní shromáždění (složená ze zástupců parlamentů jednotlivých členských zemí). Významnými orgány Rady Evropy jsou Evropský soud pro lidská práva a konference mezinárodních nevládních organizací (I-NGO), která je platformou pro zapojení občanské společnosti do práce organizace. Komisař pro lidská práva je nezávislá instituce v rámci Council of Europe. Úkolem komisaře (který je volen na šest let) je pečovat o dodržování lidských práv, napomáhat institucím národních ombudsmanů, podporovat povědomí a vzdělávání v oblasti lidských práv a poskytovat poradenství. Evropská úmluva o ochraně lidských práv je mezinárodní úmluvou na ochranu lidských práv a základních svobod v Evropě. Byla vyhlášena v roce 1950 a vstoupila v platnost v roce 1953. Stranami Úmluvy jsou všechny členské státy Rady Evropy a předpokládá se, že ji po svém připojení k Radě Evropy náležitým postupem ratifikují. Úmluva zajišťuje právo na život, ochranu před nelidským zacházením, právo na svobodu, nezávislost, soukromí, svobodu projevu a zakazuje diskriminaci. Většina smluvních stran evropské Úmluvy o ochraně lidských práv začlenila Úmluvu do své vlastní národní legislativy prostřednictvím ústavního ustanovení, zákona nebo soudního usnesení. Evropský soud pro lidská práva je nadnárodní soud složený ze 47 soudců z jednotlivých členských států Rady Evropy. Od svého ustanovení v roce 1959 má sídlo ve Štrasburku. Na základě Evropské úmluvy o ochraně lidských práv může kterákoli osoba předložit případ Evropskému soudu pro lidská práva, pokud se domnívá, že členský stát porušil právo zajišťované Úmluvou. Během své padesátileté historie soud vynesl více než
23
10 000 rozsudků. Tyto rozsudky jsou pro dotčené země závazné a vedly k významným změnám v politikách a legislativě. V minulosti soud vynesl také několik velmi významných rozsudků v oblasti duševního zdraví. Například v roce 2010 v případu stížnosti Alajose Kisse proti Maďarsku Soud rozhodl, že automatické zbavení volebního práva z důvodu ustanovení opatrovníka je v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv – a maďarská vláda na základě tohoto rozhodnutí změnila svou legislativu.
Benátská komise je poradním orgánem Rady Evropy a jejím primárním úkolem je poskytování pomoci a poradenství jednotlivým zemím v otázkách ústavy s cílem zlepšení působení demokratických institucí a ochrany lidských práv. Komisi tvoří nezávislí experti, v roce 2011 má 57 členů (47 členů z členských států Rady Evropy a 10 expertů z různých zemí z Jižní Ameriky, Afriky a Asie). Pracovní metoda Komise spočívá ve vydávání stanovisek a nikoli direktiv. Komise rovněž provádí studie, publikuje zprávy a pořádá semináře. UNCRPD Úmluva Spojených národů o právech osob s postižením (CRPD) byla přijata Valným shromážděném OSN dne 13. prosince 2006 a vstoupila v platnost dne 3. května 2008. Do poloviny roku 2011CRPD podepsalo a ratifikovalo více než 100 zemí světa.
24
Účelem Úmluvy je prosazovat, chránit a zajistit plné a rovné užívání všech lidských práv a základních svobod pro osoby se zdravotním postižením a prosazovat respektování jejich lidské důstojnosti. Vyhlašuje povinnost vlád respektovat a prosazovat lidská práva osob se zdravotním postižením. CRPD je považována za nejdůležitější dokument týkající se lidských práv, který významně přispěl k pokroku v mnoha oblastech života.
Podle CRPD by měly osoby s problémy v oblasti duševního zdraví mít podobná práva jako osoby, které patří do „tradičních“ skupin zdravotního postižení a její ustanovení se tudíž vztahují i na legislativu a politiky týkající se duševního zdraví.
25
K ustanovením CRPD patří mimo jiné: Článek 4: zaručení všech lidských práv a základních svobod bez diskriminace osobám se zdravotním postižením a požadavek, aby vlády při implementaci CRPD podrobně konzultovaly tuto problematiku s organizacemi zdravotně postižených. Článek 5: zákaz diskriminace z důvodu zdravotního postižení a požadavek zajištění přiměřeného ubytování. Článek 6-7: zaručení rovnosti pro ženy a děti. Článek 10: právo na život. Článek 12: právo na způsobilost k právním úkonům a potřeba podpory při uplatňování způsobilosti k právním úkonům pro ty, kdo tuto pomoc vyžadují, s příslušnými zárukami. Článek 13: přístup ke spravedlnosti. Článek 14: stejné právo všech osob na svobodu a osobní bezpečnost. Osoby zbavené svobody mají nárok na zajištění lidských práv a přiměřené ubytování. Článek 15: zákaz mučení a krutého, nelidského zacházení, včetně lékařských experimentů bez poskytnutí souhlasu. Článek 16: prevence vykořisťování, násilí nebo zneužívání. Článek 17: právo na tělesnou a duševní integritu. Článek 19: právo na život v komunitě s možnostmi volby na rovnoprávném základě s ostatními. Článek 22: právo na soukromí. Článek 23: právo na rodinu, rodičovství, sňatek a mezilidské vztahy. Článek 24: vzdělávání na všech úrovních přístupné pro všechny. Článek 25: rovnost podmínek při poskytování zdravotní péče a služeb včetně požadavku na svobodný informovaný souhlas. Článek 27: záruka nediskriminace a přiměřeného ubytování v souvislosti s právem na práci.
Článek
29: rovnost v účasti na politickém a veřejném životě, právo osob s postižením volit a být voleny. Článek 31-33: pro zlepšení implementace CRPD by vlády měly shromažďovat informace a využívat statistiky, zapojit se do mezinárodní a mezisektorové spolupráce a vytvářet mechanismy pro implementaci a monitorování provádění Úmluvy. Díky jedinečnému systému reportingu, v jehož rámci se od států jako smluvních stran a občanských společností očekává a požaduje, aby předložily své zprávy o implementaci Úmluvy, je CRPD i nadále nejvýznamnějším mezinárodní listinou týkající se lidských práv v oblasti duševního zdraví.
26
CRPD má rovněž velký význam v prostoru EU, protože je to první mezinárodní úmluva o lidských právech, kterou podepsala a ratifikovala samotná Evropská unie.
4.
Užitečné internetové stránky Duševní zdraví Evropy (MHE): www.mhe-sme.org
Jiné evropské nevládní organizace, s nimiž MHE úzce spolupracuje AGE: www.age-platform.org Autism Europe: www.autismeurope.org Eurochild: www.eurochild.org Evropská síť proti chudobě (EAPN): www.eapn.org Evropská koalice pro komunitní život (ECCL): www.community-living.info Evropské fórum zdravotně postižených (EDF): www.edf-feph.org Evropská federace národních organizací pracujících s bezdomovci (FEANTSA): www.feantsa.org Evropská síť (bývalých) uživatelů psychiatrické péče a těch, kteří „přežili“ psychiatrickou péči (ENUSP): www.enusp.org Evropská síť proti rasismu (ENAR): www.enar-eu.org Evropská síť pro nezávislý život (ENIL): www.enil.eu Evropská aliance pro veřejné zdraví (EPHA): www.epha.org Evropská ženská lobby (EWL): www.womenlobby.org Evropské fórum mládeže (EYF): www.youthforum.org ILGA-Evropa – Evropský region Mezinárodní asociace lesbiček a gayů (ILGA): www.ilga-europe.org
27
Inclusion Europe : www.inclusion-europe.org Centrum advokacie duševně postižených: www.mdac.info OSI – Iniciativa otevřené společnosti v oblasti duševního zdraví: www.soros.org/initiatives/health/focus/mhi/about Platforma evropských federací a sítí nevládních organizací aktivních v sociální oblasti (Sociální platforma): www.socialplatform.org Social Firms Europe: www.socialfirmseurope.org
Instituce Evropské unie Evropa – Brána do Evropské unie: http://europa.eu Evropský parlament: www.europarl.europa.eu Evropská rada: http://consilium.europa.eu Evropská komise: http://ec.europa.eu Soudní dvůr Evropských společenství: http://curia.europa.eu Evropský účetní dvůr: http://eca.europa.eu/portal/page/portal/eca_main_pages/home Evropský ombudsman: http://ombudsman.europa.eu Eurofound : www.eurofound.europa.eu
Finanční orgány Evropská centrální banka: www.ecb.eu/home/html/index.en.html Evropská investiční banka: www.eib.org
Poradenské orgány
28
Evropský hospodářský a sociální výbor: www.eesc.europa.eu Výbor regionů: www.cor.europa.eu
Užitečné odkazy na právo EU Smlouvy o EU a právo EU: http://europa.eu/abc/treaties/index_en.htm Konsolidované texty Lisabonské smlouvy: www.statewatch.org/news/2008/jan/eu-lisbon-treaty-consilidated.pdf Přehledy legislativy: http://europa.eu/scadplus/scad_en.htm EUR-LEX – právní portál Evropské unie: http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm Přístup k precedenčnímu právu EU: http://curia.europa.eu/en/content/juris/index.htm PreLex – databáze interinstitucionálních procedur: http://ec.europa.eu/prelex/apcnet.cfm?CL=en Legislativní observatoř Evropského parlamentu (OEIL): www.europarl.europa.eu/oeil Jednoduchý jazykový průvodce eurožargonem: http://europa.eu/abc/eurojargon/index_en.htm EUROVOC – vícejazyčný polytematický tezaurus zaměřený na oblast práva a legislativy EU: http://europa.eu/eurovoc Strategie Evropa 2020: http://ec.europa.eu/eu2020/index_en.htm
Sociální politika GŘ Zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti: http://ec.europa.eu/social GŘ Zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti – stránky o sociálním začleňování a sociální ochraně: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=750 Program PROGRESS: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=327&langId=en Kolegiální hodnocení (Peer Reviews) v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňování: www.peer-review-social-inclusion.eu Evropský rok 2010 – Rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=637&langId=en
29
Veřejné zdraví GŘ pro zdraví a ochranu spotřebitelů: http://ec.europa.eu/health/index_en.htm Aktivity Evropské unie v oblasti veřejného zdraví: http://europa.eu/pol/health/index_en.htm Bílá kniha Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 20082013: http://ec.europa.eu/health/ph_overview/Documents/strategy_wp_en.pdf Druhý akční program Společenství v oblasti zdraví pro období 2008-2013: http://ec.europa.eu/health/ph_overview/pgm2008_2013_en.htm Portál Evropské unie věnovaný veřejnému zdraví – Duševní zdraví: http://ec.europa.eu/health-eu/health_problems/mental_health/index_en.htm Zelená kniha o duševním zdraví: http://ec.europa.eu/health/ph_ determinants/life_style/mental/green_paper/consultation_en.htm Evropský pakt za duševní zdraví a pohodu: www.ec-mental-health-process.net/index.html Kompas duševního zdraví s databází správné praxe: https://webgate.ec.europa.eu/sanco_mental_health/public/form/list.html Závěry Rady o „Evropském paktu za duševní zdraví a pohodu: výsledky a další kroky“: www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/ en/lsa/122389.pdf
30
Boj proti diskriminaci Boj proti diskriminaci a občanská společnost: http://ec.europa.eu/employment_social/fundamental_rights/index_en.htm 2007 – Evropský rok rovných příležitostí pro všechny: http://ec.europa.eu/employment_social/eyeq/index.cfm?cat_id=SPLASH Legislativa EU pro boj proti diskriminaci: http://ec.europa.eu/ employment_social/fundamental_rights/legis/legln_en.htm Směrnice o rovnosti v zaměstnání: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/ LexUriServ.do?uri=CELEX:32000L0078:EN:HTML Směrnice o rasové rovnosti: http://ec.europa.eu/employment_social/ fundamental_rights/pdf/legisln/2000_43_en.pdf
Zdravotní postižení Osoby se zdravotním postižením: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=429&langId=en Strategie Evropské unie v oblasti zdravotního postižení: http://ec.europa.eu/employment_social/soc-prot/disable/strategy_en.htm Akční plán EU pro oblast zdravotního postižení: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=430&langId=en Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením: www.un.org/disabilities/
Základní práva Listina základních práv Evropské unie: http://eurlex.europa.eu/ LexUriServ/site/en/oj/2007/c_303/c_30320071214en00010016.pdf Agentura Evropské unie pro základní práva: http://fra.europa.eu/fra/index.php Equinet (Evropská síť orgánů pro rovnost): www.equineteurope.org Orgány pro rovnost: www.migpolgroup.com/topics/2078.html
Jiné evropské instituce Rada Evropy: www.coe.int Světová zdravotnická organizace – Regionální úřad pro Evropu: www.euro.who.int
31
32
Tato publikace byla vypracována s podporou Programu Evropského společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu PROGRESS (2007-2013).
Prosinec 2011
MENTAL HEALTH EUROPE aisbl Boulevard Clovis 7, B-1000 Bruxelles Tel: +32 2 280 04 68 Fax: +32 2 280 16 04 Email:
[email protected] Website: www.mhe-sme.org
