3. POMĚROVÉ UKAZATELE (financial ratios) Jsou základem finanční analýzy a pomocí nich můžeme podniky mezi sebou navzájem porovnávat. Analýza pomocí poměrových ukazatelů je nejběžněji používanou technikou FA, a to hned z několika důvodů: Je časově nenáročná a poskytuje jakési vodítko, kde hledat příčiny podnikových problémů, Zároveň tedy podniku slouží jako podnět k hlubší analýze, Lze ji používat pro podniková srovnání a na základě rozborů těchto ukazatelů lze také modelovat budoucí vývoj podniku nebo vyhodnotit jeho silné a slabé stránky. Poměrové ukazatele se počítají z údajů účetních výkazů (např. ukazatel likvidity, zadluženosti), ale může jít také o podíl položek, získaných z různých výkazů (např. ukazatel doby obratu). Tímto způsobem lze vytvořit nespočet poměrných ukazatelů (podle toho z jakých pramenů analytik vychází a jakému účelu má analýza sloužit).
Třídění poměrových ukazatelů
1) Ukazatele rentability (výnosnosti, ziskovosti) – ROE, ROA, ROS 2) Ukazatele likvidity – běžná, pohotová a peněžní likvidita 3) Ukazatele aktivity (obratovosti) – rychlost a doba obratu závazků, pohledávek, zásob, celkových aktiv 4) Ukazatele kapitálové struktury a dlouhové schopnosti podniku – zadluženost, samofinancování, úrokové krytí, doba splatnosti úvěru 5) Ukazatele kapitálového trhu – P/E, dividendový výnos, dividendový poměr, P/B
3.1. Ukazatele rentability jako hlavní měřítko výkonnosti podniku Představují poměr zisku k nějaké základně s jejíž pomocí bylo zisku dosaženo např. k aktivům, nákladům, tržbám, výkonům. Za zisk používáme nejčastěji EBIT, EBT, EAT, zisk po zdanění a úroky po zdanění, ale také přidanou hodnotu nebo hrubé rozpětí. Ukazatele rentability měří výtěžnost, či výkonnost podniku. Z externích uživatelů jsou velmi důležité pro investory a pro srovnání s konkurencí. EBIT – použijeme pokud rozhodnutí subjektu není závislé na financování a na daních a úrocích, nebo je daný subjekt nemůže ovlivnit. EBT – použijeme pokud chceme analyzovat provozní a finanční výkonnost managementu, management má pravomoc rozhodovat o struktuře financování a ovlivňuje placené úroky. 1
EAT - management má možnost ovlivňovat výši placených daní, např. zvýšením úvěrů, investic, nebo rozložením činnosti do tzv. daňových rájů u nadnárodních firem. a)Rentabilita aktiv ROA (return on assets) udává nám výtěžnost našeho majetku ROA = (zisk před úroky a daněmi (EBIT) / celková aktiva) * 100 Považuje se za hlavní měřítko rentability celkových zdrojů investovaných do podnikání. K měření rentability celkových aktiv používáme EBIT, protože měří rentabilitu bez vlivu způsobu financování a bez vlivu daně z příjmu. Patří mezi nejdůležitější ukazatele finanční analýzy, hodnota by měla být minimálně 8%.(výnos z bezrizikového aktiva 3,5%+inflace+riziko+požadovaný výnos). Tento ukazatel je velmi důležitý pro management společnosti a pro hodnocení managementu společnosti. b) Rentabilita vlastního kapitálu ROE (return on equity) udává zhodnocení vlastního kapitálu, vloženého do podnikání. ROE = (zisk (EAT) / vlastní kapitál) * 100 Používáme EAT – hodnotí pouze rentabilitu kapitálu, který vložili vlastníci podniku akcionáři, společníci, členové družstva. Investoři posuzují dosaženou míru rentability s ohledem na výnosnost jiných forem investic a požadují vyšší výnosnost zohledňující přirážku za podstoupené riziko. U velkých společností obchodujících na kapitálových trzích patří tento ukazatel mezi nejdůležitější ukazatele. Minimální hodnota je 10%. Tento ukazatel je velmi důležitý pro vlastníky společností a pro budoucí investory. c) Rentabilita tržeb ROS (return on sales) – měří výši marže společnosti ROS = (zisk EBIT / tržby) * 100 U ukazatele ROS používáme EBIT, nebo provozní zisk. Vyjadřuje podíl ziskové přirážky nebo-li marže na celkových tržbách. Tento ukazatel se liší podle odvětví. Platí, že odvětví s velkými obraty např. supermarkety mají relativně nízký ROS, zatímco vysoce kapitálově intenzivní odvětví např. výroba strojů na zemní práce mají podíl zisků na tržbách vyšší. Hodnota tohoto ukazatele je velmi závislá na odvětví a pohybuje se od 2% do cca 50%. Požadovaná hodnota by měla být nad 10%. Tento ukazatel je velmi důležitý pro srovnání s konkurencí, je důležitý pro obchodní ředitele společnosti. 2
Pod termínem tržby rozumíme: 1) celkové výnosy tj. celkem 17 řádků výsledovky 2) nebo pouze tržby tj. 4 řádky výsledovky tj. - tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb, - tržby za prodej zboží, - tržby z prodeje cenných papírů a vkladů - tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
3.2. Ukazatele likvidity jako měřítko schopnosti přeměny oběžných aktiv v hotovost, nebo jiný peněžní ekvivalent Likvidita podniku je schopnost podniku přeměnit aktiva (majetek) na hotovost nebo její ekvivalent. Solventnost (platební schopnost) je schopnost podniku hradit své závazky včas tj. v okamžiku jejich splatnosti a v požadovaném množství. Aby byl podnik solventní z dlouhodobého hlediska, musí mít v každém okamžiku splatnosti závazků dostatečnou hotovost nebo prostředky rychle na hotovost přeměnitelné likvidní. Likvidita je krátkodobější pohled na solventnost podniku neboli krátkodobé měřítko solventnosti. Ukazatele likvidity vycházejí ze schopnosti podniku hradit své krátkodobé závazky, jsou měřítkem krátkodobého rizika. Likvidita = likvidní prostředky / splatné závazky nebo krátkodobé cizí zdroje Neboli:
čím budeme platit / co budeme platit
Členění ukazatele likvidity podle způsobu vyjádření čitatele: 1) První stupeň likvidity – Okamžitá (peněžní) likvidita (cash ratio) Okamžitá (peněžní) likvidita = finanční majetek (v oběžných aktivech) / krátkodobé závazky a krátk. úvěry Doporučené hodnoty < 0,5 , 1 > Do likvidních aktiv je zahrnut pouze finanční majetek, tj. peníze v hotovosti, na běžných účtech a jejich ekvivalenty krátkodobé cenné papíry, šeky. Do krátkodobých závazků zahrnujeme i krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci. Tento stupeň likvidity je nejpřísnější.
3
2) Druhý stupeň likvidity – pohotová likvidita (quick ratio) Pohotová likvidita = (finanční majetek + krátk. a dlouh. pohledávky) / (krátkodobé závazky a krátk. úvěry) Doporučené hodnoty
< 1 ; 1,5 >
Do likvidních prostředků jsou kromě finančního majetku zahrnuty navíc krátkodobé pohledávky. Důležité je brát ohled zda je splatnost pohledávek reálná a pohledávky po lhůtě splatnosti z likvidních prostředků vyloučit. Např. pohledávky nad 1 rok vyloučit 100%, do 1 měsíce 10%, od 1 do 3 měs. 30% od 3 do 6 měs. 50% a od 6 do 12 měs. 80%. 3) Třetí stupeň likvidity – běžná likvidita (current ratio, working capital ratio) Běžná likvidita = oběžná aktiva / (krátkodobé závazky a krátkodobé úvěry) Doporučené hodnoty
< 1,5 ; 2,5 >
Do likvidních aktiv zde patří veškerá oběžná aktiva. Měly by být vyloučeny zcela neprodejné zásoby. Ukazatele likvidity udávají jakou část krátkodobých závazků pokrývají vymezeným způsobem definovaná likvidní aktiva. Pokud je ukazatel vyšší než jedna přesahují likvidní aktiva krátkodobé závazky. Z hlediska věřitelů, bank je zájem na vyšších hodnotách ukazatelů. Z hlediska podniku příliš vysoká likvidita svědčí o dlouhodobě vysokých hodnotách neproduktivním vázání prostředků v hotovosti a o narušení provozního cyklu u podniku.
3.3. Ukazatele aktivity (obratovosti) – měřítko vázanosti kapitálu v jednotlivých formách aktiv a závazků Tato skupina ukazatelů se snaží změřit, jak úspěšně využívá management podniku aktiva. Jelikož aktiva se člení na několik úrovní, tak i ukazatele aktivity mohou být kalkulovány na různých úrovních: např. aktiv celkových, dlouhodobých (stálých) či oběžných. Pro každé odvětví jsou typické jiné hodnoty, a proto zejména u této skupiny ukazatelů platí, že je nutné hodnotit jejich stav či vývoj vždy ve vztahu k odvětví, ve kterém podnik působí. Zachycují relativní vázanost kapitálu v jednotlivých formách aktiv. Zachycují tedy provozní cyklus podniku.
4
Ukazatele aktivity vyjadřují: 1) rychlost obratu tj. počet obrátek např. za 1 rok, snažíme se, aby byla co nejvyšší. 2) dobu obratu vyjádřenou v počtu dní, nebo let, snažíme se, aby byla co nejkratší. Doba obratu = 360 / rychlost obratu Rychlost obratu = 360 / doba obratu 3.3.1. Doba obratu =
zvolená položka aktiv nebo pasiv (pohledávky, zásoby, závazky, aktiva) roční tržby/360
doba obratu pohledávek = doba obratu zásob =
pohledávky roční tržby/360
zásoby roční tržby/360
doba splatnosti závazků = (doba obratu závazků)
závazky roční tržby/360
Celkové tržby = 1. tržby z prodeje zboží + tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb + tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu + tržby z prodeje cenných papírů a vkladů Celkové tržby = 2. celkové výnosy
Vybraná rozvahová položka může být: vybrána k určitému datu tj. obvykle k 31.12. nebo lze vzít průměrný stav hodnot na počátku a na konci období avšak nejvěrohodnější, pokud je to možné, je použít průměrné hodnoty nejlépe za každý měsíc (jelikož v poměru jsou tokové i stavové veličiny). 3.3.2. Rychlost obratu ( počet obrátek) Rychlost obratu = 360 / doba obratu RO by měla v čase růst. Doba obratu = 360 / rychlost obratu DO by se měla snižovat. = roční tržby / zvolená položka aktiv nebo pasiv Rychlost obratu pohledávek = roční tržby / pohledávky 5
Rychlost obratu zásob = roční tržby / zásoby Rychlost obratu závazků = roční tržby / závazky Rychlost obratu celkových aktiv = roční tržby / aktiva Ukazatele doby obratu mají být co nejnižší (co možná nejméně dní) a naopak ukazatele rychlosti obratu co nejvyšší. Při posuzování rychlosti obratu naopak chceme, aby počet obrátek za dané období byl co nejvyšší. Každá obrátka kapitálu může přinést podniku zisk – čím vyšší je jejich počet, tím vyšší je i zisk podniku.
Jakým způsobem určíme optimální výši kapitálu ke krytí oběžného majetku? Podnik by měl mít tolik oběžného majetku (zásob, surovin, materiálu, hotových peněz, pohledávek) kolik hospodárný provoz podniku vyžaduje. Má-li majetku více, pak je část majetku nevyužita, což je nehospodárné a celkový rozvoj podniku je brzděný. Jaká výše oběžného majetku je nejvhodnější? Optimální výše oběžného majetku. Co je to optimální výše? Taková výše oběžného majetku, která zabezpečuje normální chod podniku s co nejnižšími celkovými náklady. Jakým způsobem stanovíme optimální výši kapitálu ke krytí oběžného majetku? 1) Globálním způsobem, který vychází z délky obratového cyklu peněz a výše jednodenních nákladů. 2) Analytickým postupem – podle dílčích položek oběžného majetku (jednotlivých druhů zásob, pohledávek) při čemž využíváme různých optimalizačních metod (optimalizujeme výrobní zásoby, výrobní dávky atd.) V praxi oba způsoby kombinujeme.
6
Jak stanovím optimální výši kapitálu potřebného ke krytí oběžného majetku pomocí obratového cyklu peněz? Obratový cyklus peněz je doba, která uplyne mezi platbou za nakoupený materiál a přijetím inkasa z prodeje výrobků. Skládá se z: 1. doby obratu zásob (DOZ) 2. doby inkasa (DI) (doba obratu pohledávek) 3. doby odkladu plateb (DOP) (doba obratu závazků) 1) Doba obratu zásob (DOZ) – je průměrná doba od nákupu materiálu do prodeje výrobků. Zásoby DOZ = Tržby / 360 2) Doba inkasa (DI) neboli (doby obratu pohledávek) - je doba, která uplyne od fakturace výrobků do dne inkasa. Pohledávky DI = Tržby/ 360 3) Doba odkladu plateb (DOP) neboli (doba obratu závazků) je doba mezi nákupem materiálu a práce a platbou za ně. Tato doba snižuje dobu obratového cyklu peněz. Závazky DOP = Tržby/ 360 Obratový cyklus peněz (OCP) se vypočte jako součet doby obratu zásob a doby inkasa a odečte se doba odkladu plateb. OCP = DOZ + DI - DOP Obratový cyklus je tedy prvním činitelem, který určuje výši kapitálu pro financování oběžného majetku. Druhým činitelem jsou jednodenní náklady na prodané zboží. Ty vypočteme z celkových ročních nákladů, které zjistíme jako součet nákladových položek ve výsledovce dělený 360.
7
Celkové roční náklady Jednodenní náklady = 360 Kapitálovou potřebu na krytí oběžného majetku vypočteme jako součin obratového cyklu peněz a celkových jednodenních nákladů. Kapitálová potřeba na krytí oběžného majetku = obratový cyklus x jednodenní náklady
Jakými způsoby můžeme zkrátit obratový cyklus peněz a tím snížit provozní kapitál podniku? 1) Zkrácením doby obratu zásob, tj. zkrácením doby zásobování, výroby, expedice 2) Zkrácením doby inkasa např. zainteresováním odběratelů na včasnějším placení faktur poskytováním slev (skonta) za dřívější úhrady 3) Prodloužením doby odkladu plateb, pokud toto prodloužení nezvýší náklady podniku a nepoškodí vztahy s dodavateli. 4) Potřeba kapitálu dále závisí na objemu tržeb, pohledávek a zásob. S expanzí podniku všechny tři složky rostou spontálně, první dvě z nich v podstatě nezávisle na managementu podniku. často se stává, že růst podniku je tak rychlý, že ohrozí samotnou existenci podniku.
3.4. Ukazatele kapitálové struktury a dluhové schopnosti podniku (dlouhodobé solventnosti) Jsou zaměřeny: na dlouhodobé fungování podniku a na jeho dlouhodobou schopnost plnit své závazky na poskytování určité míry jistoty svým dlouhodobým věřitelům např. bankám i vlastníkům. Nazývají se také ukazatele dlouhodobé solventnosti a stability. 1) Ukazatele kapitálové struktury – poměry různých složek pasiv mezi sebou nebo ve vztahu k pasivům celkem, měří stabilitu podniku 2) Ukazatele stavu kapitalizace – měří jakým způsobem dlouhodobé zdroje (dlouhodobé úvěry+vlastní kapitál+dlouhodobé závazky) pokrývají dlouhodobý majetek podniku. 3) Ukazatele dluhové schopnosti podniku – měřící schopnost podniku přijmou dluh a závazky z něj vyplývající.
8
1) Ukazatele kapitálové struktury – měřítko stability podniku Ukazatele zadluženosti sledují vztah mezi cizími zdroji a vlastními zdroji. Zadluženost, byť i vysoká, nemusí být ještě negativní charakteristikou firmy. V dobře fungující firmě může naopak vysoká finanční páka pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu. Při analýze zadluženosti je důležité zjistit ve výroční zprávě objem majetku, který má firma pořízen na leasing – aktiva získaná prostřednictvím leasingu se totiž neobjevují v rozvaze, ale pouze ve výkazu zisků a ztráty. Proto firma, která se zdá být relativně nezadlužená podle poměru cizího a vlastního kapitálu, může být ve skutečnosti vzhledem k velkému množství naleasovaného majetku firmou velmi zadluženou – proto je důležité pro analýzu zadluženosti firmy využívat současně ukazatelů na bázi výsledovky, které zohledňují schopnost firmy splácet náklady na cizí kapitál, a rovněž studovat přílohu k účetní závěrce, kde se tyto informace uvádějí podrobně. a) Celková zadluženost, ukazatel věřitelského rizika (debt ratio) = (cizí zdroje + ostatní pasiva) / celková pasiva Obecná doporučená hodnota je 50% cizích zdrojů ve společnosti. b) Ukazatel samofinancování (equity ratio) - podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu = vlastní kapitál / celková pasiva Oba výše uvedené ukazatele tvoří dohromady 100% a vyjadřují strukturu financování podniku z vlastních a cizích zdrojů. Jsou měřítkem dlouhodobého rizika podniku. Čím větší je podíl cizích zdrojů, tím vyšší je riziko pro společníky, akcionáře i věřitele. Obecná doporučená hodnota je 50% vlastních zdrojů. c) Ukazatel finanční páky (total leverage ratio) = celková pasiva / vlastní kapitál Efekt finanční páky (financial leverage) – cizí zdroje posilují celkový kapitál podniku a zároveň placené úroky z nich snižují daňové zatížení, protože jsou součástí nákladů. Použitím cizích zdrojů ve struktuře kapitálu tedy dochází i ke zvyšování rentability vlastního kapitálu. Pokud je ukazatel finanční páky roven 2 je v podniku 50% zadluženost tj. doporučená hodnota, pokud je hodnota v rozmezí < 1 ; 2 > ve společnosti je více vlastního kapitálu, pokud je hodnota vyšší než 2 je ve společnosti více cizího kapitálu. d) Zadluženost vlastního kapitálu (debt equity ratio) = cizí zdroje / vlastní kapitál
9
Udává kolik cizích zdrojů připadá na jednotku vlastního kapitálu. Čím větší je ukazatel, tím více cizích zdrojů podnik využívá a možnost získání dalších cizích zdrojů např. úvěrů tím klesá. Doporučená hodnota je < 1 ; 1,2 > 2) Ukazatele kapitalizace společnosti a)
Míra finanční samostatnosti (stav kapitalizace)
= (vlastní kapitál a dlouhodobé závazky a dlouh. úvěry) / dlouhodobá aktiva Platí zásada financování: stálá (dlouhodobá) aktiva by měla být financována dlouhodobými zdroji, dlouhodobé zdroje by měly převyšovat stálá aktiva a tak krýt i část oběžných aktiv. Doporučená hodnota tohoto ukazatele je: < 1 ; 1,2 > Pokud tento ukazatel bude > 1 bude ve společnosti existovat kladný čistý pracovní kapitál a společnost bude mít určitou rezervu, pokud bude ukazatel > 1,2 bude společnost překapitalizovaná. b) Ukazatel krytí stálých (dlouhodobých) aktiv vlastními zdroji = vlastní kapitál / dlouhodobá aktiva Doporučená hodnota: < 0,7 ; 1 >
2) Ukazatele dluhové schopnosti podniku hodnotí schopnost podniku přijmout
ještě další úvěr Tyto ukazatele nám ukazují, zda si podnik může vzít další úvěr u banky. a) úrokové krytí (interest coverage) ÜK = EBIT / nákladové úroky Udává kolikrát EBIT převyšuje nákladové úroky. EBIT = EBT + nákladové úroky Doporučená hodnota > min. 2,5 Čím vyšší je jeho hodnota, tím větší je schopnost podniku splácet úvěry, nebo možnost čerpat nový úvěr. Tento ukazatel by měl dosahovat minimálně hodnotu 2,5 a více, pokud by společnost chtěla čerpat další úvěr.
10
b) ukazatel krytí dluhové služby (debt service coverage) =
(zisk po zdanění EAT + nákl. úroky + odpisy) bankovní úvěry
Ukazatel by měl mít hodnotu > min. 0,5 Je významným ukazatelem pro banky i pro management podniku. Čím je ukazatel vyšší, tím je vyšší krytí dluhové služby. Snažíme se, aby se tento ukazatel v čase zvyšoval. c) doba návratnosti (splatnosti) úvěru = bankovní úvěry / (zisk po zdanění EAT + odpisy)
< 5 let
Vyjadřuje dobu návratnosti bankovních úvěru tj. jak dlouho budeme splácet naše úvěry, pokud by veškerý zisk po zdanění a odpisy byly věnovány na jejich splácení. Hodnota tohoto ukazatele by neměla být vyšší než 5 let, aby si společnost mohla vzít další úvěr.
3.5. Ukazatele kapitálového trhu měřítko výhodnosti pro investory Tyto druhy ukazatelů oproti všem předcházejícím, které vycházeli pouze z účetně-finančních výkazů podniku, kombinují účetní a tržní hodnoty (údaje o obchodování s podnikovými cennými papíry na kapitálových trzích). Ukazatele tohoto typu jsou důležité především pro investory (potencionální investory), kteří se zajímají o výnos ze svých investic. Výnos investora může plynout ve dvou formách, dividendovým výnosem a zhodnocením kapitálu (růstem ceny akcií). Ukazatele vycházející z údajů kapitálového trhu podávají informace o tom, jak hodnotí budoucnost podniku investoři.
Nejpoužívanější ukazatele tohoto typu jsou: 1) 2) 3) 4) 5)
Poměr ceny akcie a čistého zisku na akcii (price-earnings ratio) P/E Zisk po zdanění na akcii (earnings per share) EPS Výplatní poměr (dividenda na akcii / zisk na akcii) Dividendový výnos (dividenda na akcii / tržní cena akcie) Poměr tržní a účetní hodnoty (price-booking ratio) P/B
11
1) Poměr ceny akcie a čistého zisku na akcii (P/E) Jde o velmi často používaný ukazatel (uváděný v přílohách novin zabývajících se kapitálovými trhy. P/E = TRŽNÍ CENA AKCIE/ZISK PO ZDAŇENÍ NA AKCII
Hodnota ukazatele udává počet let potřebných ke splacení akcie zisky, které na ni připadají tj. za jak dlouho se splatí cena akcie z budoucích zisků na akcii. Vysoká hodnota P/E znamená, že investoři očekávají v budoucnosti růst podniku nebo, že zisky jsou relativně jisté (bezpečnější a proto hodnotnější, jako jedno ze základních pravidel teorie financí), další možno je, že akcie je nadhodnocena a očekává se její pokles. Podniky mohou dosahovat vysokých hodnot tohoto ukazatele, také tehdy jsou-li zisky přechodně nízké a trh na tuto změnu ještě nereagoval (tržní cena akcie zůstává stejná). Malý P/E poměr může znamenat větší riziko a malý růstový potenciál podniku. Za bezpečnou hodnotu ukazatele je v USA považován interval < 6 – 20 >. Investoři se ale v převážné míře zajímají o poměr ceny a budoucích zisků. Proto se často do výpočtu tohoto ukazatele zahrnují budoucí emise akcií, které mohou výši zisku ovlivnit.
2) Zisk po zdanění na akcii (ernings/share ratio – EPS) Ukazatel nám udává, kolik peněžních jednotek zisku po zdanění připadá na jednu kmenovou akcii. EPS = ČISTÝ ZISK PO ZDANĚNÍ (EAT) / POČET EMITOVANÝCH AKCIÍ EPS je vlastně jmenovatelem předcházejícího ukazatele. Problém s interpretací výsledné hodnoty vzniká z důvodu, že výše zisku je ovlivněna účetními praktikami, které podnik používá. Výše zisku, kterou podnik vykazuje v účetnictví může být ovlivněna např. způsobem oceňování zásob (účtování metodou A a B) zvolenou odpisovou metodou (zrychlené nebo lineární odpisy) ( odpisy nepředstavují peněžní výdaj) atd. U tohoto ukazatele je dobré pokud v čase roste a dosahuje vyšších a vyšších hodnot.
12
3) Výplatní poměr Hodnota tohoto ukazatele je především závislá na dividendové politice podniku. Dividendový poměr = DIVIDENDA NA AKCII / ZISK NA AKCII
Výplatní poměr udává, jak velká část je vyplácena ve formě dividend. Výše dividendy je ovlivněna především výší loňských dividend a letošních zisků. Výše zisků však značně fluktuuje a proto by i výše dividend měla teoreticky fluktuovat. Praxe však ukazuje, že manažeři podniku vyhlazují změny ve výši dividend. Znamená to tedy, že vedení podniku velmi neochotně přistupuje ke krácení dividend. Pokud podnik vykazuje v daném roce zhoršené hospodářské výsledky, preferují zachování stávající výše dividend. Investoři totiž často vidí ve snižování výše dividend pesimistická očekávání vedení v budoucí vývoj podniku a naopak. Podnik musí zvážit, jakou výši zisku ponechá v podniku a reinvestuje a jakou část vyplatí akcionářům ve formě dividend (stejného výsledku může podnik dosáhnout např. zpětným nákupem akcií).
4) Dividendový výnos Jde o poměr dividendy na akcii a tržní ceny akcie. Dividendový výnos = DIVIDENDA NA AKCII / TRŽNÍ CENA AKCIE Tento druh dat nejvíce zajímá investory, kteří jsou zaměřeni na dividendu. Investoři obvykle nevkládají své finanční prostředky do podniku jen z důvodu očekávaného dividendovému výnosu, ale investují z důvodu předpokládaného růstu tržní ceny akcií, tedy kapitálového výnosu. Proto se také zajímají o výši již zmíněného ukazatele P/E.
5) Poměr tržní a účetní hodnoty (P/B)
P / B = TRŽNÍ CENA AKCIÍ / UČETNÍ HODNOTA AKCIÍ
Účetní hodnota akcií = základní kapitál / počet emitovaných akcií
13
Ukazatel by měl u podniku dosahovat dlouhodobě hodnoty minimálně větší než jedna. Čím vyšší hodnota, tím lépe. Pokud je hodnota výrazně nižší než jedna, znamená to, že potencionální reprodukční schopnost podnikových aktiv (budoucí zisky) není investory hodnocena jako dostatečná vzhledem k objemu akciového kapitálu a výši rizika spojeného s daným druhem činnosti.
14
