3) NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA A) FORMY NÁHRADNÍ RODINNÉ VÝCHOVY DŮVODY 1) Pokud se rodiče stali nesvéprávnými 2) Pokud jsou rodiče ve vazbě 3) Pokud rodiče o děti nepečují 4) Pokud rodiče o děti pečují, ale týrají je → Poté dochází k náhradní rodinné péči.
1) 2) 3) 4)
-
-
-
4 TYPY NÁHRADNÍ RODINNÉ VÝCHOVY: Ústavní výchova Svěření dítěte do péče jiné osoby Pěstounská péče Osvojení – adopce
1) ÚSTAVNÍ VÝCHOVA Oddělení péče o dítě (OPD) podá návrh na vyjmutí dítěte z rodiny, dále rozhoduje soud. Na začátku jde dítě vždy do ústavu, pak se rozhoduje o adopci, apod. při neúspěchu jde zpět do ústavu. Problém je, když jsou rozvedení rodiče vzdálení – problém s kolektivní péčí. Ústavní péče funguje po praktické stránce, ale duchovně je mimo. Mají pravidelný denní režim. V ČR snad probíhá modernizace dětských domovů, jsou daná kritéria pro budovu (zahrada, sociální zařízení). V roce 1963 přijat Zákon o rodině. V 18 letech dítě z ústavu odchází, pak je problém s tím, že nemá domov, peníze. V dnešní době začínají „startovací byty“. 2) SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE JINÉ OSOBY (OPATROVNICTVÍ) Dočasné, přechodné. Osoba, které bude dítě svěřeno, by se měla rozhodnout zda do adopce nebo jen pěstounské péče. Každopádně je to lepší, než aby šlo dítě do ústavu. Nejlepší je, když je osoba příbuzná nebo známá k dítěti. 3) PĚSTOUNSKÁ PÉČE Mezi ústavem a osvojením. Pěstoun má některá práva a povinnosti rodičů. Je to úřední osoba, dostává pěstounský příspěvek (předkládá se, že má i jiné vlastní příjmy → aby se pěstounství nemohlo stát výdělečnou činností). Dostávají příspěvek na výživu (část od státu + alimenty od biologických rodičů – pokud jsou a mohou platit). Pěstounem může být kdokoli starší 18 let, svéprávný, musí s tím souhlasit, prokázat, že dítě uživí a má kde bydlet. Rodinný stav pěstouna není rozhodující, ale musí být zdráv. Může být i pěstounská rodina, ale pěstounem je jeden z partnerů. Zastupují dítě, ale když je to možné, tak ho zastupují rodiče. Správu majetku dítěte má pěstoun. Pokud s tím rodiče nesouhlasí, může být stanoven ještě opatrovník. Dítě nepřerušuje vztahy s rodiči. Dítě k pěstounství není právně volné – rodiče během 6 měsíců projevili o dítě zájem (stačí napsat pohled). Tříměsíční zkušební doba v rodině.
1
Dávky pěstounské péče - Pěstounská péče je forma náhradní rodinné výchovy. - pěstoun může pobírat i přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, apod. 1) příspěvek na úhradu potřeb dítěte 2) odměna pěstouna 3) příspěvek při převzetí dítěte 4) příspěvek na zakoupení motorového vozidla
-
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte pravidelná měsíční dávka. slouží k přispění nezaopatřenému dítěti v pěstounské péči, dokud je dítě nezaopatřené. výše příspěvku: 2 x ŽMD. může se vyplácet i zaopatřenému (pracujícímu od 16 do 18 let), ale nezletilému dítěti v pěstounské péči, v takovém případě je příspěvek nižší: 1,2 x ŽMD. je-li dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, je příspěvek vyšší.
-
Odměna pěstouna Je to společenské uznání osobě pečující o děti v pěstounské péči. Výše odměny: péče o 1 dítě: 0,5 x ŽM pečujícího péče o 2 děti: 2x ŽM pečujícího péče o 3 děti: 3 x ŽM pečujícího více dětí nebo zdravotně postižené dítě – odměna se zvyšuje. odměna se vyplácí jednou měsíčně.
-
Příspěvek při převzetí dítěte - Je to pomoc pro počáteční náklady. - Výše příspěvku: 4 x ŽMD. - Vyplácí se jednorázově při převzetí dítěte. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla - Osoba musí mít v pěstounské péči nejméně 4 děti. - Vozidlo nesmí být používáno pro výdělečnou činnost. - výše příspěvku: 70% pořizovací ceny, ale maximálně 100 000 Kč, možnost využít příspěvek i na opravu vozidla.
-
-
Kolektivní pěstounská péče Mezistupeň mezi ústavem a pěstounstvím. SOS vesničky – od 60. let, první byla v Karlových Varech. Domky postaví stát (obec), v každém domku bydlí vychovatelka – žena – svobodná – minimálně 25 let stará – vhodná. Je jí přiřazeno 6 – 12 dětí, různého pohlaví, různý věk – důležité pro výchovnou samosprávu – starší vychovávají mladší, pomáhají v domácnosti. Pro více domků je jedna správní budova. Dětí docházejí do školy a kroužků v obci jako normální děti.
Nevýhody: - Co s odrostlými dětmi? Ztratí domov (často zůstávají v SOS vesničce i déle, ale pak se nemohou přijmout další mladší děti). - SOS vesnička je státem vytvořená neúplná rodina. Žena musí být svobodná. Málo mužských vzorů. - Možno, aby to vykonávali soukromníci, manželé si do svého domu naberou více dětí, ale dostávají pouze příspěvek jako pěstoun, ne plat jako teta v SOS vesničce. 2
Výhody: - Děti zapadnou do rodinného života, do veřejnosti.
-
4) OSVOJENÍ Skutečná rodinná výchova, mění se rodný list – zruší se veškeré právní vztahy k původní rodině (stanou se pro dítě cizími osobami, nedědí, atp.) Zrušitelné (u dítěte do 1 roku, biologičtí rodiče zůstávají v rodném listě, ale jejich práva a povinnosti zajikají) a nezrušitelné (u dětí starších 1 roku, v rodném listě jsou napsáni adoptivní rodiče). Dlouhé řízení ověření vhodnosti adopce. Musí být zkušební doba, pak rozhodne soud.
-
Podmínky na dítě: Není rozhodující zdravotní stav. Až po dovršení 1 roku, ale řízení už nastává dříve. Žena nemůže hned po porodu dát souhlas k adopci – vzdát se dítěte, musí počkat 2 měsíce zda k dítěti nepřilne nebo ne. 2 měsíce – 1 rok může probíhat řízení, ale rozsudek soudu nesmí být vydán dříve než do jednoho roku dítěte (kdyby se přihlásil biologický otec). Do 1 roku může biologický otec požádat o určení otcovství a o dítě se může případně postarat.
-
Podmínky pro osvojitele: Musí být svéprávní a starší 18 let. Musí být manželé a oba relativně zdraví. Mezi rodiči a dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl (20 – 30 let). Převážně čeští občané, 1 může být cizinec, ale rodina musí žít v Čechách. Zjišťuje se majetek, bydlení, zda jsou schopni dítě uživit. Musí prokázat, že žijí spořádaným životem. Dítě musí mít vlastní pokoj. Musí se zjistit, zda nesplácí nějaké dluhy (po splátkách nemají dostatek financí). Sociální pracovníci se dotazují v okolí manželů.
-
-
Základní zásady: Blaho dítěte. Osvojitel nesmí být v žádném příbuzenském vztahu s dítětem. Dítě musí být právně volné (minimálně 6 měsíců – stačí, aby mu biologičtí rodič poslal pohled). Preadopční péče – 3 měsíce na zkoušku, zvláště u starších dětí je problém – narušení jejich stereotypu. Je hodně žadatelů, kteří nevyhovují, nebo sami nevydrželi starý rodný list uložený do trezoru, z kterého nesmí být vyndán, jen při svatbě, aby si náhodou adoptované děti nevzali příbuzné, tak ho otevře matrika (nesmí u toho být nejbližší příbuzní).
PSYCHICKÁ DEPRIVACE - Je to psychický stav vzniklý následkem životních situací, ve kterých není subjektu dána příležitost k uspokojení některé základní psychické potřeby v dostačující míře, po dosti dlouhou dobu. Typy deprivací • Biologická deprivace – Strádání zbavováním přístupu k vyvážené potravě, tekutinám, vitamínům, teplu, hygieně, zdravotnické péči, nedostupnosti léků. Vznikají zdravotní problémy. • Motorická deprivace – Lidé strádají nemožností cestovat, trpí nedostatkem soukromí a prostoru. Trpí pohybový aparát, dochází k prudkému zhoršování motorické inteligence a klesá umění motorického chování (není možnost cvičit motoriku).
3
• Senzorická deprivace – Lidé strádají nedostatkem smyslových zážitků. Vlivem jednotvárných smyslových zážitků klesá lidská inteligence, ztrácí se obrazotvornost a představivost, dochází k celkové devastaci vnímání a uchopování prožitků. • Sociální deprivace – Ztráta kontaktů s blízkými, ztráta zaměstnání, bydliště. Lidé strádají ztrácením sociální identity. • Citová deprivace – Neuspokojená potřeba dotyku, přátelství, lásky a jistoty. • Psychická deprivace – duševní stav vzniklý následkem takových životních situací, kde subjektu není dána příležitost uspokojovat některé základní psychické potřeby v dostatečné míře a po dosti dlouhou dobu. Psychické potřeby: potřeba určitého množství, proměnlivosti a druhu podnětů; potřeba základních podmínek pro standardní prožívání života; potřeba sociálních společenských vztahů; potřeba společenského uplatnění. • Kinetická deprivace – Dlouhodobé neuspokojování bazální potřeby má za následek nejprve jistou pohotovost organismu, což se projevuje většinou celkovým neklidem nebo napětím. Rovnováha může být (v horším případě) narušena trvale. Následky psychické deprivace • Jedinec není schopen, v důsledku dlouhodobého neuspokojování svých psychických potřeb, přizpůsobit se běžným, ve společnosti obvyklým, situacím. • Mezi projevy psychické deprivace patří: agresivita, hostilita, hospitalismus, citová labilita, zaostávání kognitivního i intelektového vývoje, regrese, opoždění celkového vývoje, růstové změny, obezita nebo nechutenství, selhání v sociálních vztazích, sociální oligofrenie, úzkostnost a nejistota. • • • • •
klasický obraz deprivovaných dětí rezignovali již na snahu získat hluboký vztah s jinou osobou zaměření na množství získaných podnětů, ne jejich kvalitu nadměrná aktivita v navazování sociálního kontaktu – žízní po lásce povrchnost individuálních vztahů úpadek pracovních a věcných zájmů – často selhávají při výuce i když mají dobrý intelekt
Prevence psychické deprivace • Jako celospolečenská záležitost se týká: legislativní úpravy, sdělovacích prostředků, soudů, škol, zdravotnictví (hl. pediatrů a všeobecných lékařů), výchovy k plánovanému a pozitivnímu rodičovství, nabídky mimoškolních aktivit, kulturní nabídky. • Všímavost okolí. • Možnost seberealizace v mimoškolních aktivitách (kroužky, sport). Psychická subdeprivace • Projevy nejsou tak výrazné, dramatické a zřetelně ohraničené. • Projevuje se především u dětí, které vyrůstají ve vlastní rodině potýkající se s nepříznivými sociálními a ekonomickými podmínkami (nechtěné děti, rodiny alkoholiků, dlouhodobě nezaměstnaných, apod.). • Citová oploštělost se může stát jednou z příčin vzniku poruch chování přerůstajících v asociálnost.
4
B) ÚSTAVNÍ VÝCHOVA Ústavní výchova - Nařizuje ji soud (podle Zákona o rodině nebo podle Zákona o soudnictví ve věcech mládeže) dětem do 18 let, z důvodů: výchovný nebo sociálních. - Doba trvání je podle nutnosti, nejdéle do dosažení zletilosti. - O zrušení rozhoduje také soud na žádost zákonných zástupců, pokud splnila svůj výchovný účel anebo pokud pominuly důvody, pro které byla nařízena. Ochranná výchova - Nařizuje se jedincům od 12 do 18 let podle Zákona o soudnictví ve věcech mládeže, z důvodů: • U dětí od 12 do 15 let ji soud nařizuje v případě, kdy spáchaly čin, za který lze dle trestního zákona uložit výjimečný trest, • Mladistvým mezi 15 a 18 lety soud ochrannou výchovu nařizuje za trestný čin, pokud je pravděpodobné, že bude mít větší efekt než uložení trestu odnětí svobody.
-
SYSTÉM ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ PRO VÝKON ÚSTAVNÍ A OCHRANNÉ VÝCHOVY Dětem ve věku od 3 do 18 let (výjimečně do 19 let) poskytuje výchovu i vzdělávání. Instituce zajišťují výchovu, vzdělávání, sociální zázemí a péči formou interní nebo externí. Dvě roviny: výchovná a sociální rovina. Děti mají soudem nařízenou ústavní nebo ochrannou výchovu nebo předběžné opatření.
•
Důvody umístění Rodiče nejsou schopni zajistit podmínky pro rozvoj dítěte. Porucha chování je takového stupně a intenzity, že ohrožuje zdárný voj chování dítěte (drogy, loupeže, trestné činy). Dítě porušuje v důsledku poruchy chování zákonné normy, je trestně odpovědné a ústavní nebo ochranná výchova je přijímána jako alternativní trest. Dítě 12 – 15 let porušuje zákon způsobe, kdy dospělému hrozí výjimečný trest.
1) 2) 3) 4)
Typy zařízení Diagnostický ústav Dětský domov Dětský domov se školou Výchovný ústav
• • •
-
-
1) Diagnostický ústav Přijímá děti krátkodobě zpravidla na 8 týdnů. Provádí komplexní diagnostiku a na jejím základě je umísťuje děti do konkrétního školského zařízení. Poskytuje také preventivně-výchovnou péči dětem na základě žádosti rodičů, péči dětem s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou zadrženým na útěku z jiných zařízení nebo od rodičů (po dobu nezbytně nutnou). Na základě diagnostiky je stanoven „program rozvoje osobnosti“. Diagnostickým ústavem prochází všechny děti s ústavní nebo ochrannou výchovou mimo těch, bez závažných poruch chování, které mohou být umístěny přímo do dětského domova nebo dětského domova se školou na základě jeho osobní dokumentace a děti z kojeneckého ústavu.
5
-
-
Úkoly Diagnostické – vyšetření úrovně dítěte formou pedagogických a psychologických činností. Vzdělávací Terapeutické – směřují k nápravě poruch v sociálních vztazích a v chování dítěte. Výchovné a sociální. Organizační – umístění dítěte do zařízení v územním obvodu diagnostického ústavu. Koordinační – prohloubení a sjednocení odborných postupů ostatních zařízení v rámci územního obvodu diagnostického ústavu. 2) Dětský domov Stát zde zajišťuje edukaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které mají závažné poruchy chování a to s ohledem na jejich individuální potřeby. Děti od 3 do 18 let, jsou zde umístěny zpravidla ze sociálních důvodů, jejich rodiče se o ně nemohou nebo neumí postarat. Úkoly hlavně výchovné, vzdělávací a sociální. Také pro nezletilé matky s jejich dětmi. Školu navštěvují v místě, obci, kde je dětský domov.
3) Dětský domov se školou - Probíhá zde edukace dětí s nařízenou ústavní výchovou, mají-li závažné poruchy chování, nebo pro svou přechodnou nebo trvalou duševní poruchu vyžadují výchovně-léčebnou péči. - Také děti s uloženou ochrannou výchovou a nezletilé matky se závažnými poruchami chování nebo duševní poruchou vyžadující výchovně-léčebnou péči a to se svými dětmi. - Pro děti od 6 let do ukončení povinné školní docházky, pokud problémy přetrvávají i nadále, může být dítě umístěno do výchovného ústavu. 4) Výchovný ústav - Pro děti starší 15 let se závažnými poruchami chování, u nichž byla nařízena ústavní nebo uložena ochranná výchova. Výjimečně sem může být umístěno dítě starší 12 let. - Úkoly zejména výchovné, vzdělávací a sociální. - Součástí výchovného ústavu je základní škola, popř. střední škola. POSTAVENÍ A ČINNOST SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA A PEDAGOGA - Sociální pracovník může pracovat v institucích ústavní a ochranné výchovy. - Může působit v oblasti poradenství problematiky náhradní rodinné výchovy. - Může pracovat na úřadech, které o ústavní a ochranné výchově rozhodují.
6
C) PRÁVNÍ ÚPRAVA ZÁNIKU MANŽELSTVÍ - smrtí alespoň jednoho z manželů – tělo je přímý důkaz nebo úmrtní list - prohlášením alespoň jednoho z manželů za mrtvého - rozvodem SMRTÍ ALESPOŇ JEDNOHO Z MANŽELŮ - Po smrti jednoho se ten druhý může vrátit ke svému jménu za svobodna, ale stále je to např. „vdova po někom“. PROHLÁŠENÍM ALESPOŇ JEDNOHO Z MANŽELŮ ZA MRTVÉHO - Nejprve musejí být prohlášení za nezvěstné, poté za mrtvé, je zde nepřímý důkaz – není mrtvola (havárie letadla, lodi,...). - Musí se důkladně prošetřit všechny důkazy. - Na obci se podá žádost o prohlášení dotyčného za mrtvého, obec ho musí ještě hledat (s pomocí policie, apod.), pokud není dostatek důkazů, neprohlásí ho za mrtvého a manželství stále trvá. - Pokud je prohlášen za mrtvého a dotyčný se po čase objeví živý, má to tyto důsledky: → Pokud se prokáže, že to je ten pravý, musí mu být vrácen majetek, pokud už majetek neexistuje, musí dostat peníze. → Na manželství už se ale hledí jako na rozvedené. ROZVOD - Od roku 1998 se kromě rozvodu soudem, uplatňuje rozvod dohodou. Dohodu musí potvrdit okresní soud. - Dohoda musí mít náležitosti: → Manželé spolu nejméně půl roku nežijí (nemají intimní poměr), → Musí být vypočten veškerý majetek, který je můj, jeho a společný (všechno přesně vypsané), → Jak to bude s dětmi, pokud jsou a jsou nezletilé, → Soud musí dohodu potvrdit a může si ověřit její pravdivost.
7
