3. Inovace a Evropská unie Porovnání mezi EU a USA a Japonskem Ze srovnávacích analýz provedených v prvé polovině 90. let vyplynulo, ţe EU značně zaostává v mnoha ohledech za realizací výsledků výzkumu a vývoje a jejich uvedení do praxe za USA a Japonskem. Vědecká výkonnost je v EU srovnatelná, ale technologická výkonnost v high-tech sektorech je výrazně horší.
3.1. Jak je na tom Česká republika s výzkumem a inovacemi? 1. V ČR rozvoj technologických inovačních aktivit spočívá do značné míry na zahraničních investorech, kteří do ČR přinášejí v mnoha případech high-tech zařízení. 2. Podpora malých a středních podniků není příliš účinná. 3. Silně se projevuje nedostatek rizikového kapitálu a nedůvěra bank poskytovat úvěry začínajícím firmám. To potvrzuje i analýza inovačních politik, provedená v EU v roce 2001 v šesti přidruţených zemích včetně ČR. Z analýzy vyplývá, ţe konsistentní inovační politika zaměřená na výzkum a inovace vlastně v ČR neexistuje.
3.2. Jaká je historie podpory výzkumu a inovací v EHS a EU ? 1) Období do Maastrichtské dohody tj. od r. 1984 - 1993 V období let 1983 –1994 existovaly a probíhaly programy podpory inovací a programy výzkumu a vývoje na sobě nezávisle. I.
První rámcový program výzkumu a vývoje probíhal v letech 1984-1987. Celkové náklady činily 3,78 mld. ECU. Jeho cílem bylo definovat strategii EHS v oblasti vědy a techniky. Skládal se z následujících podprogramů: dosaţení zemědělské konkurenceschopnosti dosaţení průmyslové konkurenceschopnosti zlepšení hospodaření se surovinami zlepšení hospodaření s energetickými zdroji zvýšení prostředků na vývoj zlepšení ţivotních podmínek
II.
Druhý rámcový program výzkumu a vývoje probíhal v letech 1987 – 1991, jeho cílem bylo upevnění mezinárodní konkurence schopnosti průmyslových sektorů s vysokou technickou přidanou hodnotou a urychlení ustavení Evropského vědeckého a technického společenství. Celkové náklady činily 5,396 mld. ECU. Skládal se z následujících podprogramů: kvalita ţivota kupředu k velkému trhu a informační a komunikační společnosti modernizace průmyslových sektorů vyuţití biologických zdrojů energie vyuţití mořského dna a pouţívání mořských zdrojů
III.
Třetí rámcový program výzkumu a vývoje probíhal v letech 1990 – 1994. Jeho cílem bylo upevnit vědeckou a technickou základnu evropského průmyslu, podporovat podniky, výzkumná střediska a univerzity, aby byla konkurence schopnější na mezinárodní úrovni. Celkové náklady činily 6,6 mld. ECU. Skládal se z následujících podprogramů: Informační a komunikační technologie (2,56 mld. ECU) Průmyslové a materiálové technologie (1 mld. ECU) Ţivotní prostředí (0,587 mld. ECU) Vědy o ţivé přírodě a technologie (0,469 mld. ECU) Energie (1,063 mld. ECU) Lidský kapitál a mobilita (0,587 mld. ECU)
2) Období po uzavření Maastrichtské dohodě o založení EU v roce 1993 Maastrichtská dohoda vytvořila nový rámec pro evropský výzkum a podporu inovací. Byly vytvořeny mechanismy třístranných jednání mezi Radou EU, Evropskou komisí a Evropským parlamentem o zásadních rozhodnutích. IV.
Rámcový program trval v letech 1994 – 1998 jeho hlavním úkolem bylo implementovat dosaţené výsledky podporováním spolupráce mezi podniky , výzkumnými centry a univerzitami , stimulovat vzdělávání a mobilitu výzkumníků v EU. Rozpočet programu činil 11,9 mld ECU coţ znamenalo zvýšení s 3. RP o 80%. Program se stával z následujících podprogramů: Informační a komunikační technologie Průmyslové technologie Ţivotní prostředí (počasí, mořský výzkum) Vědy o ţivé přírodě a technologie (biotechnologie, biomedicína a zdraví, zemědělské a rybářství včetně agroprůmyslu, potravinářského průmyslu, lesnictví a vývoj krajin Nenukleární energetika
Doprava Cíleny socio-ekonomický výzkum Stimulace a vzdělávání a mobility výzkumníků V.
Pátý rámcový program probíhal v letech 1999-2002. Cílem programu je udržet a zvýšit koncepci Evropského výzkumného prostoru , výzkumný potenciál evropských výzkumných ústavů a univerzit. Nejdůleţitějším úkolem je zajistit, aby výzkum slouţil občanům. Rozpočet programu je 14,96 mld. Euro. Skládá se z následujících podprogramů: Kvalita ţivota a zacházení se ţivými zdroji Uţivatelsky přátelská informační společnost Konkurenceschopnost a udrţitelný růst Energetika ţivotní prostředí a trvalý rozvoj Potvrzení mezinárodní úlohy výzkumu EU Podpora inovací Zlepšování lidského výzkumného potenciálu a sociálně ekonomické základny
VI.
Šestý rámcový program EU – byl schválen v červnu 2002. Inovace patří k nejdůleţitějším prvkům programu. Jde o všeobecnou odporu inovací. Aktivity budou doplňovat národní a regionální aktivity ve spolupráci Evropskou investiční bankou. Předpokládají se následující podpory: Vytváření sítí finančních prostředků Aktivity na podporu mezi regionální spolupráce v oblasti inovací Aktivity podporující experimentování s novými nástroji a přístupy k podpoře technologických inovací Vytváření informačních sluţeb na podporu inovací jako CORDIS apod. Aktivity podporující průzkum v ekonomické a technické oblasti
3.3. Jaká je podpora rozvoje regionů a inovace Posílení ekonomické a sociální soudržnosti je jeden z nejdůležitějších úkolů EU. Intenzivní aktivita se proto zaměřuje na snižování rozdílů úrovně rozvoje jednotlivých členských států a regionů, při současné snaţe o zachování trvalého růstu ekonomik. EU se snaţí podporovat rozvoj hospodářskou činností, vysokou úrovní zaměstnanosti , rovnosti mezi muţi a ţenami, vysokou úrovní ochrany a zlepšováním ţivotního prostředí. V současné době existují: ERDS ESF EAGGF FIFG
- Evropský fond regionálního rozvoje - Evropský sociální fond - Evropský fond pro řízení zemědělství - Finanční nástroj řízení rybolovu
Strukturální fondy mohou podporovat operace následujících typů: přímé investice do vytváření nových pracovních příleţitostí sluţby pro malé firmy (poradenství, zahájení podnikání, zakládání a záchrana stávajících firem, marketing, certifikace atd. s cílem rozvinou regionální a místní potenciál a diversifikovat hospodářské aktivity základní hospodářské infrastruktura (doprava, telekomunikace, energie, likvidace pevného odpadu, čištění odpadních vod, obnova průmyslových lokalit, podnikatelské parky výzkum a rozvoj technologické inovace infrastruktura pro vzdělávání a zdravotnictví zlepšení struktury pro zpracování a prodej zemědělských a rybích výrobků modernizace zařízení, certifikáty kvality pro místní zemědělské a řemeslné výrobky diverzifikace hospodářských aktivit ve venkovských oblastech (hlavně prostřednictvím turistiky) ochrana ţivotního prostředí a přírodního dědictví obnova budov , rozvoj kulturních hodnot obnova krizí postiţených městských oblastí vyhledávání pracovních příleţitostí pro mladé lidí, nezaměstnané prostřednictvím náborové pomocí a školeními rozvoj nových kvalifikací s cílem vyhovět měnícím s poţadavkům pracovního trhu a přizpůsobení u vzdělávání a zaměstnanosti Společná regionální politika se v EU chápe ve velice širokém smyslu a zahrnuje v sobě řadu typicky regionálních ale i sektorových aktivit. Přesahuje také rozměr pouhé hospodářské politiky. Společná regionální politiky představuje jednu z nejvýznamnějších a nejpropracovanějších politik EU. Rozpočet EU na ni vyčleňuje více než jednu třetinu veškerých výdajů, čímţ se tato politika přibližuje finančně nejnákladnější zemědělské politice. Strukturální fondy se začaly významně uplatňovat v hospodářském a sociálním rozvoji v období rozšíření EU o hospodářsky slabší země Řecko v r. 1981, Španělsko a Portugalsko v r.1986.
Reforma strukturálních fondů v r. 1988 Do nového způsobu financování byla zapojena i Evropská investiční banka (EIB). Byly přijaty čtyři zásady: koncentrace, partnerství, programování a doplňkovosti. Bylo stanoveno pět cílů na které bylo uvolněno 20,669 mld. ECU. rozvoj nejméně prosperujících regionů regiony postiţené poklesem průmyslové výroby boj proti dlouhodobé nezaměstnanosti zaměstnanost mladých lidí
Programové období 1994 – 1999 Na zasedání Evropské rady v Edinburgu v r. 1992 se rozhodnulo o významném zvýšení rozpočtu strukturálních fondů na 142 mld. ECU. Více neţ 70% bylo určeno pro méně vyvinuté regiony. Masivní zvýšení prostředků zejména pro méně rozvinuté regiony souviselo se vznikem EU v r. 1993 a s předpokládaným zavedením jednotné měny. Nicméně rostou nezaměstnanost v zemích EU 16 mil. V r. 1993 volala po dalších opatřeních. Byly stanoveny následující priority: Podpořit vytváření pracovních míst a trh práce úpravou pracovní doby a změnou daňového zatíţení Zlepšit situaci zaměstnaných v nejméně rozvinutých regionech a u sociálně znevýhodněných skupin, skoncovat s nezaměstnaností mladých, zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané a zajistit rovné pracovní příleţitosti Zlepšit úroveň lidského kapitálu celoţivotním vzděláním Vytvořit nové pracovní příleţitosti v sektorech ţivotního prostředí, zdravotnictví a péče o zdraví, v umění, kultuře a turismu. Podpora rozvoje regionů s extrémně nízkou hustotou obyvatelstva – nový cíl po přijetí Rakouska, Finska a Švédska v r. 1995.
Programové období 2000 – 2006 Evropská rada rozhodla svým nařízením z června 2001 o regionální politice, ţe stále přetrvávají velké sociálně-ekonomické rozdíly mezi některými státy a regiony EU. Například HDP Lucemburska je dvojnásobný oproti Řecku a HDP Hamburku je čtyřnásobný ve srovnání s regionem Alentejo. Takové rozdíly ohroţují soudrţnost EU. Z toho důvodu se předpokládá koncentrace úsilí při odstraňování sociálně ekonomických rozdílů.
