Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodářství
VYUŢITÍ FONDŮ EVROPSKÉ UNIE JAKO NÁSTROJE PRO ZVÝŠENÍ INOVACE A KONKURENCESCHOPNOSTI MSP European fonds as instrument for inovation and competitiveness of small and middle company
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Ing. Viliam ZÁTHURECKÝ, MBA, Ph.D.
Jan PROKOP
Brno, 2011
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2010/2011
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE¨ Pro:
PROKOP Jan
Obor:
Podnikové hospodářství
Název tématu:
VYUŢITÍ FONDŮ EVROPSKÉ UNIE JAKO NÁSTROJE PRO ZVÝŠENÍ INOVACE A KONKURENCESCHOPNOSTI MSP European fonds as instrument for inovation and competitiveness of small and middle company
Zásady pro vypracování Cíl práce: Vypracovat analýzu vyuţití evropských fondů pro malé a střední podniky, navrhnout základní nástroje konkurenceschopnosti malých a středních podniků s ohledem na vyuţití evropských fondů. Postup práce a pouţité metody: V teoretické části se zaměřit na analýzu a strukturu vyuţití evropských fondů pro malé a střední podniky, definovat roli malých a středních podniků z hlediska vyuţívání výhod dotačních titulů, vyhodnotit vliv evropských fondů na rozvoj malých a středních podniků a na jejich konkurenceschopnost. V praktické části posoudit vliv evropských fondů na vybraných subjektech, uvést a analyzovat vliv evropských fondů na konkurenceschopnost sledovaného resp. sledovaných subjektů.
Rozsah grafických prací:
(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů)
Rozsah práce bez příloh:
60 – 70 stran
Seznam odborné literatury: DRUCKER, F. Peter. Řízení v době velkých změn. 1. vyd. Praha: Management Press, 1998. 285 s. ISBN 80-85943-78-6. KEŘKOVSKÝ, Miloslav - VYKYPĚL, Oldřich. Strategické řízení :teorie pro praxi. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2002. xii, 172 s. ISBN 80-7179-578-X. KUČERA, Radomír. Právní zázemí podnikatele. In Strategie regionů a rozvoj podnikání po vstupu do EU. Brno: MU, 2004. od s. 237-240, 4 s. ISBN 80-210-3520-X. VALACH, Josef. Finanční řízení podniku :zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1. VITURKA, Milan. Prostorový model ekonomického rozvoje ČR. In Strategie regionů a rozvoj podnikání po vstupu do EU. Brno: MU, 2004. od s. 115-129, 15 s. ISBN 80-210-3520-X. VODÁČEK, Leo - VODÁČKOVÁ, Oľga. Management: teorie a praxe v informační společnosti. 3. vyd., dopl. a rozš. Praha: Management Press, 1999. 291 s. ISBN 80-85943-94-8. Vedoucí diplomové práce:
Datum zadání diplomové práce:
Ing. Viliam Záthurecký, MBA, Ph.D.
8. 3. 2011
Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry V Brně dne 8. 3. 2011
………………………………………… děkan
J m éno a pří j m ení aut ora:
Jan Prokop
Náz ev di pl om ové práce:
Vyuţití fondů Evropské unie jako nástroje pro zvýšení inovace a konkurenceschopnosti MSP
Náz ev prác e v an gl i čt i ně:
European fonds as instrument for inovation and competitiveness of small and middle company
Kat edra:
Podnikového hospodářství
Vedoucí di pl om ové práce:
Ing. Viliam Záthurecký, MBA, Ph.D.
R ok obhaj ob y:
2011
Anotace Předmětem diplomové práce „Vyuţití fondů Evropské unie jako nástroje pro zvýšení inovace a konkurenceschopnosti MSP“ je v první části stanovit základní přehled vyuţití evropských fondů pro malé a střední podniky, identifikovat postup ţadatele pro získání finančních prostředků a navrhnout základní nástroje pro hodnocení efektivnosti vyuţití evropských fondů. Na základě dosaţených výsledků bude vypracována analýza efektivnosti vyuţití fondů Evropské unie.
Annotation The goal of the submitted thesis: „European fonds as instrument for inovation and competitiveness of small and middle company“ in first part is to establish a basic overview of the use of european funds for SMEs, to identify the actions of apllicant to obtain funding and design basic tools for evalueating the efficiency of utilization of european funds. Based on the results achieved will be an analysis of efficiency of utilization european funds.
Klíčová slova Strukturální fondy, malé a střední podniky, konkurenceschopnost
Keywords Structural funds, small and medium enterprises, competitiveness
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Využití fondů Evropské unie jako nástroje pro zvýšení inovace a konkurenceschopnosti MSP vypracoval samostatně pod vedením Ing. Viliama Záthureckého, MBA, Ph.D. a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. června 2011 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Viliamu Záthureckému, MBA, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Ing. Radku Pospíšilovi, řediteli firmy Beton SPH s.r.o., a celému podnikovému vedení za poskytnuté informace a konzultace.
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 7 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................................................... 9 1
KOHEZNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE ................................................................................................ 9 1.1 VZNIK KOHEZNÍ POLITIKY EVROPSKÉ UNIE .............................................................................................. 9 1.1.1 Období let 1951 - 1985 .................................................................................................................... 9 1.1.2 Období let 1986 - 1999 .................................................................................................................. 10 1.1.3 Programové období 2000 - 2006 ................................................................................................... 12 1.1.4 Programové období 2007 – 2013 ................................................................................................... 17 1.1.5 Zvláštní nástroje podpory a další iniciativy ................................................................................... 21 1.2 ALOKACE ZDROJŮ FONDŮ EU PRO ČESKOU REPUBLIKU ......................................................................... 22 1.2.1 Předvstupní programy v České republice ...................................................................................... 23 1.2.2 Programové období 2004 – 2006 v České republice ..................................................................... 24 1.2.3 Programové období 2007 – 2013 v České republice ..................................................................... 28
2
VLIV MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V RÁMCI ČR................................................................. 33 2.1 2.2
3
DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ ............................................................................................. 34 VÝVOJ MSP V ČESKÉ REPUBLICE ........................................................................................................... 34
POSTUP ZÍSKÁNÍ PODPORY Z OP PI .................................................................................................. 38 3.1 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR ........................................................................................................................ 38 3.2 ANALÝZA MOŢNOSTI ZÍSKÁNÍ PODPORY ................................................................................................. 38 3.3 ŢÁDOST O POSKYTNUTÍ PODPORY ........................................................................................................... 39 3.3.1 Registrační žádost .......................................................................................................................... 41 3.3.2 Plná žádost ..................................................................................................................................... 44 3.4 REALIZAČNÍ A MONITOROVACÍ FÁZE PROJEKTU...................................................................................... 47
PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................................................... 48 4
IDENTIFIKACE PODNIKU ...................................................................................................................... 48 4.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE.................................................................................................................................... 48 4.2 CHARAKTERISTIKA PODNIKU .................................................................................................................. 48 4.2.1 Historie podniku............................................................................................................................. 49 4.2.2 Vlastníci podniku ........................................................................................................................... 49 4.2.3 Výrobní program podniku .............................................................................................................. 50 4.2.4 Vývoj realizovaných zakázek .......................................................................................................... 50 4.2.5 Systém rozvoje lidských zdrojů (vzdělávání, zvyšování kvalifikace, hodnocení, motivace zaměstnanců) ................................................................................................................................................. 52 4.3 SWOT ANALÝZA PODNIKU ..................................................................................................................... 52
5
IDENTIFIKACE PROJEKTU ................................................................................................................... 55 5.1 PODROBNÁ SPECIFIKACE PARAMETRŮ PROJEKTU ................................................................................... 55 5.1.1 Specifikace technologické části betonárny ..................................................................................... 55 5.1.2 Specifikace stavební části betonárny ............................................................................................. 56 5.1.3 Porovnání zastaralé ukončované technologie betonárny s nově pořizovanou technologií ............ 56 5.1.4 Předpokládané náklady projektu ................................................................................................... 57 5.1.5 Přínosy realizace projektu ............................................................................................................. 58 5.2 CHARAKTERISTIKA TRŢNÍHO PROSTŘEDÍ ................................................................................................ 58 5.2.1 Vývoj tržního prostředí................................................................................................................... 59 5.3 SWOT ANALÝZA PROJEKTU ................................................................................................................... 61
6
ANALÝZA MOŢNOSTI FINANCOVÁNÍ PROJEKTU ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU ...... 62
7
HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI PROJEKTU ........................................................................................ 66 7.1 VSTUPNÍ DATA ........................................................................................................................................ 66 7.1.1 Diskontní sazba .............................................................................................................................. 67 7.1.2 Doba životnosti .............................................................................................................................. 67
7.2 VARIANTA I – SPOLUFINANCOVÁNÍ ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ ......................................................... 67 7.2.1 Rozpočet projektu – Varianta I ...................................................................................................... 67 7.2.2 Cash flow projektu – Varianta I .................................................................................................... 68 7.2.3 Čistá současná hodnota – Varianta I ............................................................................................ 69 7.2.4 Finanční míra výnosnosti – Varianta I .......................................................................................... 70 7.2.5 Doba návratnosti – Varianta I....................................................................................................... 70 7.2.6 Vyhodnocení Varianty I ................................................................................................................. 72 7.3 VARIANTA II – FINANCOVÁNÍ PROJEKTU BEZ DOTACE ........................................................................... 72 7.3.1 Rozpočet projektu – Varianta II .................................................................................................... 72 7.3.2 Cash flow projektu – Varianta II ................................................................................................... 73 7.3.3 Čistá současná hodnota – Varianta II ........................................................................................... 73 7.3.4 Finanční míra výnosnosti – Varianta II......................................................................................... 73 7.3.5 Doba návratnosti – Varianta II ..................................................................................................... 73 7.3.6 Vyhodnocení Varianty II................................................................................................................ 74 ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 75 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ ................................................................................................................... 77 SEZNAM GRAFŮ............................................................................................................................................... 84 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................................... 84 SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................................................... 85 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 85 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................. 87
ÚVOD Členství České republiky v Evropské unii (EU) přináší řadu příleţitostí a mezi nejvýznamnější patří kohezní (regionální) politika EU. Jedná se o druhou nejvýznamnější politiku EU (35,7 % z celkového rozpočtu EU)1 a pro subjekty působící v České republice nabízí řadu moţností vyuţití jejích nástrojů pro zvýšení konkurenceschopnosti, inovace, ale také zatraktivnění cestovního ruchu, výstavbu infrastruktury s ohledem na ţivotní prostředí, sníţení nezaměstnanosti a mnoho dalších. Tématem této diplomové práce je analýza moţnosti vyuţití fondů Evropské unie, jako nástroje pro zvýšení inovace a konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Jiţ od samotného počátku evropské integrace byly patrné rozdíly ve vývoji jednotlivých regionů a snahou takových uskupení bylo mj. odstraňování těchto regionálních disparit za účelem nepřetrţitého a vyváţeného růstu. Názorů na nástroje a způsoby eliminace rozdílů však bylo více. Kohezní politika se s rozšiřující členskou základnou stávala mnohem důleţitější, neţ v jejích počátcích, jelikoţ rozdíly v úrovni jednotlivých států a regionů se rozšiřovaly. V 90. letech minulého století byly vytvořeny nové nástroje pro prosazování regionální politiky a jedním z nejdůleţitějších se staly Strukturální fondy, které fungují aţ do stávajícího programového období 2007 - 2013. Subjekty v České republice mohou čerpat finanční prostředky z 26 operačních programů, které naplňují tři cíle Kohezní politiky EU (Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Evropská územní spolupráce). Konkurenceschopnost, definovaná na základě českého Národního strategického referenčního rámce2, jako nezbytného předpokladu pro sniţování výkonnostních mezer mezi ČR a nejvyspělejšími zeměmi, se prolíná všemi třemi cíly Kohezní politiky, stejně jako inovace. Jednotlivé nástroje pro jejich zvyšování se však v operačních programech značně liší a rozdělují se nejen podle regionální a tematické příslušnosti, ale také v závislosti na typu ţadatele, cíle daného projektu, vlastnických poměrech, postavení k ochraně ţivotního prostředí, rovnosti muţů a ţen aj. Podmínky čerpání dotací operačních programů vychází ze základních pravidel stanovených v Národním strategickém referenčním rámci, avšak jednotlivé řídící orgány si pravidla přizpůsobují podle vlastního uváţení. Pro potenciálního ţadatele to představuje vyšší náročnost na získání přehledu moţností čerpání dotací a vyšší nároky na realizaci jeho projektu. Jedním z moţných ţadatelů jsou také malé a střední podniky, které mají nezastupitelný vliv nejen v české ale i evropské ekonomice. Mezi jejich hlavní výhody patří především flexibilita, 1
Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Sekce NOK a evropských záleţitostí. [online]. 2009. [cit. 12.3.2011]. Dostupné z WWW:
. Str. 3. 2 Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2007. [cit. 2011.04.26]. Dostupné z WWW: . 7
jednoduchá organizační struktura, schopnost generovat pracovní příleţitosti při nízkých kapitálových nákladech, blízký vztah k zákazníkovi, méně rozsáhlá administrativa, menší náročnost provozních činností na energie a mezi hlavní nevýhody patří podkapitalizace, nedostatečné plánování, chybějící konkurenční výhoda3, coţ si uvědomuje nejen EU, ale také jednotlivé řídící orgány operačních programů. Je proto nastaveno několik nástrojů na jejich podporu v podnikání. Kaţdý ţadatel a především malý nebo střední podnikatel by před zahájením projektu měl věnovat čas i prostředky pro analýzu efektivnosti připravovaného projektu. Zhodnotit svoji situaci nejen vzhledem k realizaci projektu, ale také ze střednědobé a dlouhodobé pozice. Hlavním cílem této práce je analýza efektivnosti realizace projektu s podporou, nebo bez pomoci spolufinancování z dotačního titulu. Ukazatelé, navrţené jako nástroje pro hodnocení efektivnosti, jsou stanoveny příslušným dotačním programem. Dílčími cíly práce jsou analýzy moţností financování a přijatelnosti projektu ze Strukturálních fondů EU. Pro naplnění hlavního cíle byla stanovena hypotéza: Čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento dosahují vyšších hodnot při realizaci projektu spolufinancovaného z dotačního titulu neţ při realizaci projektu bez pomoci dotace. Při zkoumání hypotézy bylo vyuţito zejména metody analýzy, komparace, SWOT analýzy a metod hodnocení efektivnosti investic.
3
SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav. Základy podnikání : Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 432 s. ISBN 978-80-247-339-5. Str. 39. 8
TEORETICKÁ ČÁST 1 KOHEZNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE Kohezní politika EU (označována také jako regionální politika) patří mezi nejvýznamnější aktivity a dosahuje cca 35 % celkového rozpočtu Unie.4 Je také označována jako Politika hospodářské, sociální a územní soudrţnosti (HSUS). Velikostí svého rozpočtu se stává druhou největší aktivitou EU po společné zemědělské politice. Souhrnně se aktivity v oblasti sociální a zemědělské politiky, regionální a strukturální politiky a politiky na podporu zaměstnanosti nazývají politikou hospodářské a sociální soudrţnosti (HSS). V roce 2004 byl poprvé ve Třetí zprávě o hospodářské a sociální soudrţnosti5 formálně definován nový pojem tzv. územní soudrţnosti.
1.1
Vznik kohezní politiky Evropské unie
1.1.1 Období let 1951 - 1985 Kohezní politika je datována jiţ k počátkům evropské integrace, avšak společná regionální politika zavedena nebyla. Přestoţe se ve Smlouvě o zaloţení Evropského hospodářského společenství ani ve Smlouvě o zaloţení Evropského společenství pro atomovou energii6 termín regionální nebo kohezní politika se nevyskytuje, signatáři si ji kladou za cíl. Konkrétně v Článku 2: „Posláním Společenství je vytvořením společného trhu a postupným odstraňování rozdílů mezi hospodářskými politikami členských států podporovat harmonický rozvoj hospodářských činností ve Společenství, nepřetržitý a vyvážený růst, vyšší stabilitu, rychlejší zvyšování životní úrovně a užší kontakty mezi členskými státy.“7. Mezi prvními institucemi, které měly za úkol jistou regionální dimenzi, byla Evropská investiční banka (jejím cílem bylo poskytovat půjčky méně rozvinutým regionům za výhodnějších podmínek), dále Evropský sociální fond (dále také „ESF“), nebo Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond (dále také „EAGGF“). Po sloučení všech tří evropských institucí (Evropské hospodářského společenství, Evropské společenství pro atomovou energii a Evropské společenství uhlí a oceli) v roce 1967 vyplývajícího z tzv. Slučovací smlouvy, se v roce 1973 k šesti evropským státům přidává 4
MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Vyd. 1. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 2007. 215 s. ISBN 978-80-87029-13-8. Str. 19. 5 Nové partnerství pro soudržnost konvergenci konkurenceschopnost spolupráci. Evropská komise. [online]. 2004. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství. [cit. 2011-04-28]. Dostupné z WWW: ISBN 92894-4926-8. 6 Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství. Zastoupení Evropské komise v České republice. [online]. 1957. [cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW: . 7 Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství. Zastoupení Evropské komise v České republice. [online]. 1957. [cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW: . Str. 8. 9
Dánsko, Irsko a Spojené království. Především Spojené království z hlediska historického kolonialismu a regionálních disparit prosazovalo větší důraz na regionální politiku a kompenzaci méně rozvinutých částí Společenství.8 Důvodem, který potvrdila Thomsonova zpráva z roku 1973, mj. bylo i zvýšení regionálních disparit právě přístupem nových členů.9 V roce 1975 vznikl Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund - ERDF), jenţ se stal nosným instrumentem pro realizaci regionální politiky. Rozpočet byl nastaven na 1,3 mld. ECU po tři roky a měl slouţit především k vyrovnávání regionálních rozdílů způsobených průmyslovým vývojem, konkrétně hospodářskou recesí způsobující vysokou nezaměstnanost.10 V prvním rozpočtovém období byly financovány tři sloţky maximálně s 50 % podílem dotace: 1) investice v malých a středních podnicích, které vytvoří 10 nových pracovních pozic, 2) investice do infrastruktury, 3) investice do infrastruktury v horských oblastech.
1.1.2
Období let 1986 - 1999
Přístupem nových zemí (Řecko, Španělsko, Portugalsko) a přijetím Jednotného evropského aktu (Single European Act – SEA) v roce 1986 se vytvořily podmínky pro skutečnou politiku soudrţnosti, která měla pomoci méně rozvinutým regionům (HDP pod 50 % průměru všech členských zemí), jejichţ počet se po r. 1986 zdvojnásobil. V SEA se podobně jako u Smlouvy o zaloţení Evropského hospodářského společenství objevuje podobný cíl v Článku 130a: „Společenství za účelem podpory harmonického vývoje Společenství jako celku rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské a sociální soudržnosti. Společenství se především zaměří na snižování rozdílů mezi různými regiony a zaostalostí nejvíce znevýhodněných regionů“11. Oproti minulosti získává reforma více nástrojů pro prosazování regionální politiky, tzv. Strukturální fondy. V období 1989 – 1993 bylo vyhlášeno pět (fakticky šest) cílů strukturální politiky12: Cíl 1 – Rozvoj a strukturální přeměna zastávajících regionů, Cíl 2 – Konverze regionů váţně postiţených hospodářským úpadkem, Cíl 3 – Boj proti dlouhodobé nezaměstnanosti (delší neţ 12 měsíců) a pracovní integrace mladých lidí (do 25 let), Cíl 4 – Adaptace pracovní síly na průmyslové změny a změny ve výrobě, Cíl 5A – Strukturální přeměna zemědělství, Cíl 5B – Rozvoj a strukturální adaptace agrárních regionů. 8
MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Vyd. 1. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 2007. 215 s. ISBN 978-80-87029-13-8. Str. 21. 9 BACHE, Ian. The Politics of European Union Regional Policy : Multi-Level Gevernance or Flexible Gatekeeping?. Sheffield : Sheffield Academic Press Ltd, 1998. 172 s. ISBN 1-85075-863-8. Str. 38. 10 BACHE, Ian. The Politics of European Union Regional Policy : Multi-Level Gevernance or Flexible Gatekeeping?. Sheffield : Sheffield Academic Press Ltd, 1998. 172 s. ISBN 1-85075-863-8. Str. 39. 11 Jednotný evropský akt. Eur-Lex. [online]. 1986. [cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW: 12 Regionální a strukturální politika EU. Ministerstvo vnitra České republiky. [online]. 2008. [cit. 2011-04-29]. Dostupné z WWW: . Str. 106. 10
Strukturální politika vyuţívala k plnění svých cílů 3 fondy: 1) Evropský fond regionální rozvoje (ERDF), 2) Evropský sociální fond (ESF), 3) Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond (EAGGF). V březnu 1986 podpořila Evropská komise Strukturální fondy navýšením rozpočtu na 64 miliard ECU (v cenách roku 1997) pro roky 1989 – 1993 a tím poskytla vyšší moţnost k prosazení stanovených cílů. Velmi důleţitý mezník a druhou zásadní reformu přináší v únoru 1992 v holandském Maastrichtu podpis Smlouvy o Evropské unii, tzv. Maastrichtská smlouva, která vstupuje v platnost 1. 11. 1992. Mimo novelizaci základních dokumentů o Evropském společenství a rozšíření pravomocí unie na úkor národních práv je zřízen Výbor regionů13. Jedná se o poradní orgán, který reprezentuje regionální a místní samosprávné celky v Evropské unii. Evropská komise, Evropská rada a Evropský parlament před příjmem rozhodnutí týkající se např. politiky zaměstnanosti, ţivotního prostředí, školství a vyuţívání zdrojů ERDF, musí s Výborem regionů konzultovat tyto záměry14. Vedle Strukturálních fondů byl zaloţen v roce 1994 i Kohezní fond, označovaný také jako Fond soudrţnosti (FS)15. Na rozdíl od Strukturálních fondů je FS určený na podporu rozvoje celého státu, nikoli pouze regionů. Jeho hlavním úkolem je spolufinancovat velké infrastrukturní projekty v oblasti propojení transevropských dopravních sítí (dálnice a silnice I. třídy, ţeleznice, vodní doprava, řízení silniční, ţelezniční, říční, námořní a letecké dopravy, městská doprava při dodrţování zásad udrţitelného rozvoje) a ochrany ţivotního prostředí se zaměřením primárně na zásobování pitnou vodou, úpravu odpadních vod a odstraňování pevného odpadu. FS byl zaloţen jako podpora nejchudším státům (Hrubý národní produkt HNP na obyvatele, měřeným paritou kupní síly, nesmí být vyšší neţ 90 % průměru Společenství - EU) a ke stabilizaci jejich ekonomiky s cílem podpořit růst, zaměstnanost a udrţitelný rozvoj16. Celkové prostředky, jeţ byly v období 1993 – 1999 k dispozici 4 státům (Řecko, Španělsko, Portugalsko, Irsko), dosahovaly 15 150 milionů ECU (v cenách roku 1992). Rozdělení prostředků probíhalo na základě objektivních kritérií jako např. počet obyvatel, HNP na obyvatele, rozloha. Výše pomoci dosahovala 80 aţ 85 % výdajů na projekt a ţádná výdajová poloţka nesměla být zároveň čerpána z ţádného jiného Strukturálního fondu nebo nově zřízeného Finančního nástroje pro řízení rybolovu (Financial Instrument for Fisheries Guidance – FIFG). Jelikoţ se jednalo o projekty s velkou finanční náročností, schvalování ţádostí měla v gesci Evropská komise.
13
Smlouva o Evropské unii. Eur-Lex. [online]. 2008. [cit. 2011-04-29]. Dostupné z WWW: < http://eurlex.europa.eu/cs/treaties/dat/11992M/word/11992M.doc pdf >. Str. 53 14 Výbor regionů. Oddělení komunikace Evropské komise. [online]. 2011. [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 15 NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti. Eur-lex.[online]. 1994. [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: 16 Cohesion Fund. Oddělení komunikace Evropské komise. [online]. 2011. [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: 11
Po vstupu Švédska, Finska a Rakouska k EU v roce 1995 se Evropská komise po madridském zasedání v roce 1997 zabývala i přístupem východních států Evropy. Komise vypracovala na základě bilaterálních rozhovorů s kaţdou zemí, jeţ se ucházela o členství (Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Lotyšsko, Estonsko, Litva, Bulharsko, Česká republika, Slovinsko a Kypr), dokument nazvaný Agenda 200017. Uchazeči byli hodnoceni především ve vztahu k politickým kritériím členství stanoveným na kodaňském zasedání Evropské rady a analyzován byl i střednědobý výhled předpokládaného pokroku z hlediska plnění ekonomických kritérií a z hlediska schopnosti realizovat acquis communautaire Unie (francouzský termín, který se pouţívá pro osvojení právního řádu Evropské unie nebo Evropského společenství)18. Po hlavní otázce cesty k rozšíření (studie dopadů) v oblasti zemědělství, se zpráva věnuje politice soudrţnosti. Zdůrazňuje, jak důleţité je seznámit uchazečské země se zásadami a postupy strukturální politiky ještě před získáním členství a zároveň začlenit tyto země do moţnosti čerpání finančních prostředků z Fondu soudrţnosti, jako prostředku k významné integraci do Unie. Agenda 2000 se dále věnuje hodnocení uchazečů z hlediska implementace jednotného trhu, zavádění ekologických standardů, dopravy, jaderné bezpečnosti, oblasti spravedlnosti a vnitra, hraničních sporů. Důleţitou informací, která je ve zprávě zmíněna, je i nastínění pomoci rozvoje jednotlivých zemí: „Při podpoře domácích politických snah jednotlivých uchazečských zemí se bude nadále vyžadovat i podpora zvenčí ze strany PHARE19 a mezinárodních finančních institucí. Po vstupu do Unie zde převezmou vůdčí úlohu strukturální fondy.“20 Nařízením Rady (ES) č. 1266/199921 z 21. 6. 1999 tak došlo ke schválení nových nařízení pomoci kandidátským zemím v rámci předvstupní strategie prostřednictvím tří nástrojů: 1) ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession) – program zaměřený na podporu investičních projektů, které přispívají ke zlepšení infrastruktury ţivotního prostředí a transevropských dopravních sítí. Jedná se o obdobný nástroj jako FS. 2) SAPARD (Special Accesion Programme for Agriculture and Rural Development) – program zaměřený na zavádění acquis communautaire vztahující se ke společné zemědělské politice, strukturálním změnám v jednotlivých zemědělských sektorech a na venkově. 3) Phare – nástroj pro aplikaci acquis communautaire Unie.
1.1.3
Programové období 2000 - 2006
V novém programovém období pokračovaly členské státy EU v čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů, FIFG22, Kohezního fondu a Iniciativy Evropského společenství viz 17
Agenda 2000. Evropská komise. [online]. 1997. [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 18 Acquis communautaire. [online]. 2004. [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 19 Program Phare (Pologne-Hongrie Actions pour la Reconversion Economique) vznikl v roce 1989 a jeho cílem bylo napomoci postkomunistickým zemím při rekonstrukci jejich ekonomik. Původně se program týkal pouze Polska a Maďarska, postupně se do něho zapojilo celkem třináct středoevropských a východoevropských států. 20 Agenda 2000. Evropská komise. [online]. 1997. [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . Str. 7. 21 Nařízení Rady (ES) č. 1266/1999. O koordinaci podpory kandidátským zemím v rámci předvstupní strategie a o změně nařízení (EHS) č. 3906/89. [online]. 1999. [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: 22 FIFG patřil mezi Strukturální fondy do roku 2006, od počátku programovacího období 2007 – 2013 jiţ nespadá pod politiku Hospodářské a sociální soudrţnosti (HSS) 12
Tabulka 1. Tabulka 1 – Rozpočet Strukturálních fondů a jiných nástrojů pro členy EU-15 v letech 2000 - 2006 (v mil. EUR, v cenách r. 2004) Členský stát
Cíl 1
Cíl 2
Cíl 3
FIFG
Iniciativy ES
FS
Celkem
% obyv. Cíl 1 a 2
Rakousko
288
740
585
0
0
395
2 008
28,20
Belgie
690
486
817
33
0
231
2 257
12,50
0
199
397
221
0
92
909
10,20
Finsko
1 008
541
442
33
0
280
2 304
51,70
Francie
4 201
6 569
5 013
254
0
1 155
17 192
34,00
Německo
22 035
3 776
5 057
121
0
1 775
32 765
29,80
Řecko
23 143
0
0
0
3 388
952
27 483
100,00
Irsko
3 409
0
0
0
584
183
4 177
26,60
Itálie
24 424
2 749
4 129
110
0
1 294
32 707
46,50
0
44
44
0
0
14
103
28,20
136
861
1 866
33
0
719
3 615
15,00
Portugalsko
21 010
0
0
0
3 388
741
25 139
66,60
Španělsko
42 061
2 904
2 363
221
12 357
2 162
62 067
80,70
797
431
795
66
0
307
2 396
18,90
6 902
5 068
5 046
132
0
1 061
18 209
32,20
150 104
24 367
26 553
1 226
19 717
11 361
233 328
40,30
Dánsko
Lucembursko Nizozemí
Švédsko Velká Británie EU-15
Pramen: zpracováno autorem na základě dat uvedených v: European Communities. Working for the regions [online]. 2004. Dostupné z WWW:
Zároveň došlo k transformaci některých programů a ke sníţení prioritních cílů z šesti (fakticky sedmi) na tři, přičemţ hlavním cílem se stala tvorba pracovních míst23: Cíl 1) Podpora rozvoje zaostávajících regionů – podpora regionům s HDP na obyvatele pod hranicí 75 % průměru EU (průměr za roky 1994-1996). Jednotlivé regionální programy musely generovat udrţitelný endogenní růst a jejich zaměření se týkalo tří základní kategorií – podpora produkčnímu sektoru; podpora lidských zdrojů s důrazem na aktivní politiku zaměstnanosti vzdělání a oborovou přípravu; rozvoj infrastruktury). Podpora je poskytována ze všech 4 strukturálních fondů – ERDF, ESF, EAGGF a FIFG a dosahuje nejvyšší hodnoty ze všech tří cílů v poskytnutých finančních prostředcích – 135,9 mld. EUR. Cíl 2) Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací – podpora regionům, které nespadají pod Cíl 1) a které dlouhodobě vykazují vysokou míru nezaměstnanosti, kriminality, špatnou úroveň školství či ţivotního prostředí. Podpora čtyř různých typů regionů 23
DALL´ERBA, Sandy. European Regional Development Policies : History and Current Issues. [online]. Champaign: European Union Center, 2003 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: . Str. 5-7. 13
(regionů, kde dochází k hospodářským a sociálním změnám v průmyslu a sektoru sluţeb; venkovských regionů, které upadají z nedostatku ekonomické diverzifikace; městských regionů, které se v důsledku ztráty ekonomických aktivit dostaly do potíţí; regionů závislých na rybolovu, procházejících depresí) musela projít sloţitým systém kritérií stanovených Evropskou komisí. Kaţdá země, která splňovala stanovená kritéria, získala v průměru 41,5 EUR na 1 obyvatele. Podpora je poskytována z prostředků ERDF, ESF, FIFG v celkové výši 22,5 mld. EUR. Cíl 3) Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání – podpora regionům v rozvoji lidských zdrojů prostřednictvím rekvalifikací, vzdělávání a školení. Prioritně byla podporována modernizace systémů vzdělávání, odborné přípravy; systémy celoţivotního vzdělávání; aktivní politika zaměstnanosti. Podpora byla poskytována z prostředků ESF ve výši 24,1 mld. EUR. Iniciativy Evropského společenství Iniciativy ES jsou zvláštní programy zřízené Evropskou komisí a je na ně vyčleněna část prostředků Strukturálních fondů. V období 2000-2006 byly vyhlášeny čtyři iniciativy v objemu 10,44 mld. EUR24: 1) INTERREG III25 – program, který disponoval nejvyššími finančními zdroji ze všech iniciativ ES (viz Tabulka 2), věnovaný příhraniční spolupráci a rozvoji, se skládá ze tří částí26: a. INTERREG IIIA – prioritními cíli programu zaměřeného na příhraniční spolupráci je podpora ekonomického rozvoje, rozvoje podnikatelského prostředí, podpora malého a středního podnikání, podpora integrace na trhu práce a sociální integrace, podpora vyuţití lidských zdrojů, opatření na ochranu ţivotního prostředí, růst lidského a institucionální potenciálu pro příhraniční spolupráci. b. INTERREG IIIB27 – CADSES (Central, Adriatic, Danubian and South-eastern European Space) navazuje na zkušenosti získané prostřednictvím programu INTERREG IIC a dalších obdobných programů. Hlavním cílem programu je rozvinout nadnárodní spolupráci mezi ústředními, regionálními a místně příslušnými orgány tak, aby byl dosaţen vyšší stupeň územní integrace. Prioritami programu28 Interreg IIIB CADSES je podpora územně rozvojových 24
Iniciativy Společenství. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [online]. 2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: . 25 The INTERREG III: Community Initiative. Evropská komise. [online]. 2003 [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: . 26 Regionální a strukturální politika EU. Ministerstvo vnitra České republiky. [online]. 2008. [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . Str. 113. 27 Community Initiative Programme (CIP): INTERREG III B CADSES Neighbourhood Programme. CADSES Monitoring Committee. [online]. 2004. [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: . 28 Community Initiative Programme (CIP): INTERREG III B CADSES Neighbourhood Programme. CADSES Monitoring Committee. [online]. 2004. [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: . Str. 44. 14
přístupů a činností pro sociální a ekonomickou soudrţnost; efektivní a trvale udrţitelné dopravní systémy a přístup k informační společnosti; podpora nakládání s krajinou, přírodním a kulturním dědictvím; ochrana ţivotního prostředí, hospodaření se zdroji a předcházení jejich rizikům. c. INTERREG IIIC – program je realizován jako meziregionální spolupráce sdílení znalostí a zkušeností vedoucí k rozvoji nových řešení v oblasti ekonomického, sociálního a ţivotního prostředí. Regiony zemí EU jsou zařazeny do 4 zón (sever, východ, jih, západ) a mají za úkol spolupracovat jednak mezi sebou, ale také s Norskem, Švýcarskem a dalšími mimo unijními státy. 29 2) URBAN II – program, navazující na URBAN I probíhající v letech 1994 – 1999, podporující 70 měst resp. jejich částí s 20 tis. a více obyvateli. Hlavními cíli bylo vytvořit inovační rozvojové modely pro ekonomickou a sociální regeneraci v oblasti zvýšení ţivotních podmínek (např. výstavba zelených ploch), vznik nových pracovních míst (např. v oblasti kultury, ţivotního prostředí, sluţeb obyvatelům), integrace menšin do školského a vzdělávacího systému, podpora městských dopravních systémů bez negativních dopadů na ţivotní prostředí, zavádění manaţerských systémů vedoucích ke zlepšení vyuţití energie a obnovitelných zdrojů energie, vyuţívání informačních technologií. 30 3) LEADER+ - iniciativa jenţ navazuje na LEADER I (1991 - 1994) a LEADER II (1994 - 1999) si klade za cíl podporu obyvatel venkovských oblastí (vč. MSP) k vypořádání s novými problémy v důsledku reforem Společné zemědělské politiky (Common Agriculture Policy – CAP), s rostoucími nároky spotřebitelů na kvalitu zboţí, s rostoucím povědomím o problematice ţivotního prostředí a v souvislosti s vyuţíváním nových technologií. 31 4) EQUAL - program vyhlášený v návaznosti na Iniciativy Společenství „ADAPT“ a „EMPLOYMENT“ z minulého programového období podporuje mezinárodní spolupráci při vývoji a prosazování nových nástrojů boje s formami diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce. 32
29
INTERREG IIIC North. INTERREG IIIC. [online]. 2002. [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: . 30 Urban II: Context. Evropská komise. [online]. 2008. [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: . 31 LEADER+. [online]. 2011. [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: . 32 Odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu. Iniciativa Společenství EQUAL. [online]. 2006. [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: < http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=1>. 15
Tabulka 2 - Rozpočet Strukturálních fondů a jiných nástrojů pro období 2000 – 2006 (v mld. EUR, v cenách r. 1999) Cíl 1
Cíl 2
Cíl 3
Interreg
URBAN
EQUAL
Leader
Rybářství*
EU-15
137,80
22,04
24,05
4,87
0,70
2,85
2,02
1,11
18,00
213,44
EU+10
13,23
0,12
0,11
0,42
0,00
0,22
0,00
0,00
7,59
21,69
FS
Celkem
151,03 22,16 24,16 5,30 0,70 3,07 2,02 1,11 25,59 EU-25 235,13 * Rozvoj venkova a restrukturalizace rybolovu mimo rámec Cíle 1 Pramen: zpracováno autorem na základě dat uvedených v: European Communities. Working for the regions [online]. 2004. Dostupné z WWW:
V roce 2004 došlo k rozšíření stávajících 15 členů Evropské unie o 10 nových, včetně České republiky a celkový počet obyvatel vzrost o 19,3 % (z 383,0 mil. na 457,2 mil. obyv. v roce 2004)33, přičemţ celkové HDP jen o 4,89 % (z 9 946 mld. EUR na 10 432 mld. EUR v roce 2004 v cenách roku 2007)34. Na kodaňském summitu v roce 2002 bylo rozhodnuto o přidělení finančních prostředků ze Strukturálních fondů, programů Iniciativy Evropského společenství a Kohezního fondu nově přijímaným členům na období 2004 – 2006 viz Tabulka 3. Tabulka 3 - Rozpočet Strukturálních fondů a jiných nástrojů nových členských států v letech 2004 - 2006 (v mil. EUR. v cenách roku 2004) Členský stát
Cíl 1
Cíl 2
Cíl 3
Interreg
EQUAL
FS
Celkem
% obyv. Cíle 1 a 2
0,00
28,02
21,95
4,30
1,81
53,94
113,44
30,90
Česká republika
1 454,27
71,30
58,79
68,68
32,10
936,05
2 621,19
92,00
Estonsko
371,36
0,00
0,00
10,60
4,07
309,03
695,06
100,00
1 995,72
0,00
0,00
68,68
30,29
1 112,67
3 207,36
100,00
Lotyšsko
625,57
0,00
0,00
15,26
8,03
515,43
1 164,29
100,00
Litva
895,17
0,00
0,00
22,49
11,87
608,17
1 537,70
100,00
Malta
63,19
0,00
0,00
2,37
1,24
21,94
88,74
100,00
Polsko
8 275,81
0,00
0,00
221,36
133,93
4 178,60
12 809,70
100,00
Slovensko
1 41,04
37,17
44,94
41,47
22,27
570,50
1 757,39
91,90
Slovinsko
237,51
0,00
0,00
23,65
6,44
188,71
456,31
100,00
14 959,64
136,49
125,68
478,86
252,05
8 495,04
24 451,18
97,70
Kypr
Maďarsko
Celkem
Pramen: zpracováno autorem na základě dat uvedených v: European Communities. Working for the regions [online]. 2004. [cit. 2011-04-16] Dostupné z WWW:
33
Eurostat yearbook 2006-2007.Eurostat. [online]. 2007. [cit. 2011-04-19]. ISBN 92-79-02489-2. Dostupné z WWW: . Str. 49. 34 Eurostat yearbook 2006-2007. Eurostat. [online]. 2007. [cit. 2011-04-19]. ISBN 92-79-02489-2. Dostupné z WWW: . Str. 146. 16
1.1.4 Programové období 2007 – 2013 Dne 10. 2. 2004 Evropská komise schválila návrh finanční perspektivy na léta 2007 – 2013. Z celkové výše 1 025 mld. EUR rozpočtu bylo vyčleněno 344 mld. EUR (33,6 %) na tzv. „podkapitolu 1B“ určenou na regionální politiku EU (v orig. Cohesion for growth and employment)35. Na summitu Evropské rady dne 16. 5. 2006 byla schválena finální podoba finanční perspektivy EU na období 2007 – 2013. Z celkového rozpočtu 862,4 mld. EUR je 307,6 mld. EUR (35,67 %) určeno na podkapitolu 1B, neboli regionální politiku EU36. Nařízení komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. 12. 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudrţnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj37, se stal základním dokumentem pro řízení a čerpání prostředků ze Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti v programovém období 2007 – 2013. V rámci politiky soudrţnosti dochází ke zjednodušení cílů a finančních nástrojů oproti minulému programovému období (v období 2000 – 2006 bylo nastaveno 9 cílů a 6 finančních nástrojů, v období 2007 – 2013 jsou nastaveny 3 cíle a 3 finanční nástroje) viz Tabulka 4. V novém programovém období v oblasti politiky soudrţnosti byly vytyčeny tři základní cíle: 1) Cíl Konvergence – zaměřen na podporu růstu a tvorbu pracovních míst v nejméně rozvinutých státech; 2) Cíl Regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti – podpora ekonomických změn v průmyslových, městských a venkovských oblastech; 3) Cíl Evropská územní spolupráce – podpora harmonického a vyváţeného rozvoje prostřednictvím příhraničních, meziregionálních a mezinárodních programů se specializací na specifické problémy daného území.
35
Policy challenges and Budgetary means of the Enlarged Union 2007 – 2013. Evropská komise. [online]. 2004. [cit. 2011-04-16]. Dostupné z WWW: 36 Financial Perspective 2007 – 2013. Evropská rada. [online]. 2005. [cit. 2011-04-16]. Dostupné z WWW: 37 Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj. Komise Evropských společenství. [online]. 2006. [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: 17
Tabulka 4 - Porovnání cílů a nástrojů politiky soudrţnosti v minulém a současném programovém období Programové období 2000 – 2006
Programové období 2007 - 2013
Cíle
Cíle
Fond soudrţnosti
Finanční nástroj Fond soudrţnosti
Fond soudrţnosti
ERDF Cíl 1
Finanční nástroj
ESF
Konvergence
ERDF ESF
EAGGF FIFG
Cíl 2
ERDF ESF
Cíl 3
ESF
Interreg
ERDF
URBAN
ERDF
EQUAL
ESF
LEADER+
Rozvoj venkova a restrukturalizace rybolovu mimo rámec Cíle 1
EAGGF
EAGGF FIFG
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce
ERDF ESF ERDF
Iniciativy Společenství URBAN a EQUAL byly integrovány průřezově do cílů Konvergence a Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Iniciativa Společenství LEADER+ se stala nástrojem podpory rozvoje zemědělského venkova a není již součástí politiky soudržnosti, ale byla zařazena pod Společnou zemědělskou politiku EU. Problematika rozvoje venkova a rybolovu není již součástí politiky soudržnosti, ale byla zařazena pod Společnou zemědělskou politiku EU.
Pramen: zpracováno autorem na základě dat uvedených v: Regionální a strukturální politika (Politika soudržnosti) Evropské unie v programovém období 2007-2013 [online]. 2007. [cit. 2011-04-12] Dostupné z WWW:
Cíl Konvergence Cíl je zaměřen na vytváření podmínek pro zvýšení růstu a tvorbu pracovních míst v nejméně rozvinutých členských státech - regionech, jejichţ HDP na obyvatele měřený paritou kupní síly je niţší neţ 75 % průměru EU-25. Vychází z obecných zásad stanovených v Cíli 1 z minulého programového období. Některé z regionů EU způsobilých k čerpání finančních prostředků z tohoto cíle, díky sníţení průměru HDP, vlivem rozšíření Společenství, byly označeny statusem „phasing-out“38 a jejich cílem je dokončit konvergenční proces do roku 2013, po němţ nemá následovat jiţ moţnost čerpání prostředků z fondů určených pro Cíl Konvergence.
38
René, Wokoun. Regionální a strukturální politika (Politika soudržnosti) Evropské unie v programovém období 2007-2013. [online]. 2007. [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: . Str. 3. 18
Dokumenty vydané Komisí vytvářely obecný rámec pro urychlení konvergence nejméně rozvinutých členských států a regionů. Konkrétně: „Společně s úsilím zaměřeným na základní infrastrukturu se vyžaduje modernizace a restrukturalizace produkční kapacity regionů prostřednictvím poskytování služeb podnikům, zejména MSP; zlepšení přístupu k finančním prostředkům; podporou VTR a inovace; rozvojem lidských zdrojů; a podporou pronikání, šíření a přebírání ICT.“39 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Druhý cíl politiky soudrţnosti pokrývá všechny oblasti EU, které nejsou způsobilé pro Cíl Konvergence, nebo které jsou označeny jako regiony „phasing-in“40. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost slučuje Cíl 2 a Cíl 3 z předcházejícího programového období, ale vytváří i nový cíl popsaný takto: „…předjímat a podporovat hospodářskou změnu zlepšování konkurenceschopnosti a atraktivity regionů EU prostřednictvím investic do hospodářství založeném na znalostech, podnikavosti, výzkumu, spolupráce mezi univerzitami a podniky a inovace; přístupu k dopravní a telekomunikační infrastruktuře, energii a zdraví, životního prostředí a prevence rizik, podpory přizpůsobivosti pracovníků a podniků; posilování účasti na trhu práce; a podpory sociálního začlenění a udržitelných společenství.“41 Průmyslové oblasti jsou způsobilé pro tento cíl tehdy, pokud míra jejich nezaměstnanosti a podíl zaměstnanosti v průmyslovém sektoru je vyšší, neţ je průměr Společenství. U venkovských oblastí je rozhodujícím faktorem hustota zalidnění (méně neţ 100 obyv. na km2), nebo je-li zaměstnanost v zemědělském sektoru dvakrát vyšší neţ průměr Unie a zároveň region trpí dlouhodobou nezaměstnaností či poklesem populace. Městské oblasti (jako např. Praha) mohou spadat pod tento cíl, pokud je v nich vysoká kriminalita, nízká vzdělanost, značná chudoba a nezaměstnanost.42 Cíl Evropská územní spolupráce Podle čl. 3 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 1083/2006 je Cíl Evropské územní spolupráce zaměřen na posílení příhraniční spolupráce prostřednictvím společných místních a regionálních iniciativ a na posílení nadnárodní spolupráce prostřednictvím opatření souvisejících s prioritami Společenství a přispívajících k integrovanému územnímu rozvoji. Tento cíl vychází primárně ze zaměření iniciativ Interreg, které byly realizovány i v minulém programovém období a hlavními prioritami cíle je podporovat společná řešení pro orgány 39
Sdělení Komise: Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady Společenství, 2007-2013. Komise Evropských společenství. [online]. 2005. [cit. 2011-04-22] Dostupné z WWW: . str. 9. 40 Termín„phasing-in“ je pouţíván pro regiony, jejichţ HDP na obyvatele je menší neţ 75 % průměru EU-15 (v období 2000 – 2006), ale více neţ 75 % průměru EU-15 (v období 2007- 2013), viz René, Wokoun. Regionální a strukturální politika (Politika soudržnosti) Evropské unie v programovém období 2007-2013. [online]. 2007. [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: . Str. 4. 41 Sdělení Komise: Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady Společenství, 2007-2013. Komise Evropských společenství. [online]. 2005. [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: . Str. 9. 42 MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Vyd. 1. Brno : Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 2007. 215 s. ISBN 978-80-87029-13-8. Str. 27. 19
v jednotlivých zemích v oblasti městského, venkovského a pobřeţního rozvoje, rozvoje vědy, výzkumu, ekonomických vztahů, informační společnosti, ţivotního prostředí, prevenci rizik a integrovaného vodohospodářství. Způsobilými regiony43 jsou úrovně NUTS 3, nacházející se podél všech vnitřních (některých vnějších) hranic a hranic námořních EU, které jsou od sebe vzdáleny nejvýše 150 km. Finanční alokace Definitivní podoba výhledu finanční perspektivy na programové období 2007 – 2013 byla schválena Interinstitucionální dohodou44 (mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí) na základě doporučení z roku 2005 a její absolutní výše dosahovala částky 862 mld. EUR v cenách roku 2004, coţ představuje 1,045 % GNI Unie. Více neţ třetina částky 308,1 mld. EUR v cenách roku 2004 (347,4 mld. EUR v cenách roku 2007) je určena na regionální a strukturální politiku EU a hlavním nástrojem z hlediska velikosti finančních zdrojů (81,9 %) se stává cíl Konvergence viz Tabulka 5. Tabulka 5 - Rozdělení finančních zdrojů dle cílů stanovených pro období 2007 - 2013 (v cenách roku 2007) Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
Cíl Konvergence FS
Regiony s HDP/obyv. niţší neţ 75% EU-25
Phasingout
Phasingin
Regiony mimo Cíl Konvergence a Phasing-in
Cíl Evropská územní spolupráce
Celkem
Částky (mil. EUR)
69 578
199 322
13 955
11 409
43 556
8 723
347 410
% podíl
20,03
57,37
4,02
3,28
12,54
2,51
100,00
Pramen: zpracováno autorem na základě dat uvedených v: Natinal Strategic Reference Frameworks [online]. 2007. Dostupné z WWW:
V následující tabulce je provedeno srovnání schválených finančních prostředků a počtu obyvatel jednotlivých členských států EU. Z tabulky vyplývá, ţe nejvyšších poměrů dosahuje Česká republika, Estonsko a Maďarsko.
43
Rozhodnutí Komise ze dne 31. října 2006, který se stanoví seznam regionů a oblastí způsobilých pro financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci příhraniční a nadnárodní spolupráce cíle „Evropská územní spolupráce“ pro období 2007-2013. Komise Evropských společenství. [online]. 2005. [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: 44 Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení. Evropský parlament, Rada, Komise. [online]. 2006. [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: 20
Tabulka 6 - Poměr finančních prostředků pro období 2007-2013 a obyvatel dle členských států EU (v hodnotách roku 2006) Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27
Členský stát Česká republika Estonsko Maďarsko Slovensko Malta Slovinsko Portugalsko Litva Lotyšsko Řecko Polsko Rumunsko Bulharsko Kypr Španělsko Itálie Finsko Německo Francie Belgie Irsko Švédsko Rakousko Spojené království Lucembursko Nizozemí Dánsko
Finanční alokace (mil. EUR) 26 692 3 456 25 307 11 588 855 4 205 21 511 6 885 4 620 20 420 67 284 19 668 6 853 640 35 217 28 812 1 716 26 340 14 319 2 258 901 1 891 1 461 10 613 65 1 907 613
Počet obyvatel 10 251 079 1 344 684 10 076 581 5 389 180 405 006 2 003 358 10 569 592 3 403 284 2 294 590 11 125 179 38 157 055 21 610 213 7 718 750 766 414 43 758 250 58 751 711 5 255 580 82 437 995 63 229 635 10 511 382 4 208 156 9 047 752 8 254 298 60 409 918 469 086 16 334 210 5 427 459
Poměr fin. alokace a počtu obyvatel 0,002603823 0,002570121 0,002511467 0,002150234 0,002111080 0,002098976 0,002035178 0,002023046 0,002013432 0,001835476 0,001763344 0,000910125 0,000887838 0,000835058 0,000804808 0,000490403 0,000326510 0,000319513 0,000226460 0,000214815 0,000214108 0,000209002 0,000176999 0,000175683 0,000138567 0,000116749 0,000112944
Pramen: zpracováno autorem na základě dat uvedených v: COHESION POLICY 2007 - 2013 [online]. 2006. Dostupné z WWW: a dat Evropského statistického úřadu EUROSTAT dostupných z WWW:
1.1.5 Zvláštní nástroje podpory a další iniciativy JESSICA (Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas) – společný projekt Evropské komise, Evropské investiční banky (EIB) a Rozvojové banky Rady Evropy (CEB) pro investování do trvale udrţitelného rozvoje městských oblastí. 45 JASPERS (Joint Assistance to Support Projects in European Regions) – ve spolupráci s Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Generálním ředitelstvím pro regionální politiku46 je nabízena pomoc členským státům při přípravě ţádosti rozvojových projektů ke schválení Komisí.47 45
JESSICA: Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas. Evropská komise. [online]. 2007. [cit. 2011-04-28]. Dostupné z WWW: . 46 Generální ředitelství pro regionální politiku. Evropská komise. [online]. 2010. [cit. 2011-04-28]. Dostupné z WWW: < http://ec.europa.eu/dgs/regional_policy/index_cs.htm >. 47 JASPERS. Evropská komise. [online]. 2007. [cit. 2011-04-28]. Dostupné z WWW: . 21
JEREMIE (Joint European Resources for Micro-to-medium Enterprises) – nový regionální nástroj pro správu politiky a finanční inţenýrství. Jedná se o společnou iniciativu Evropské komise, Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu (EIF) ve prospěch zlepšení přístupu k financování mikropodniků a MSP v regionech EU. 48 JASMINE (Joint Action to Support Micro-finance Institutions in Europe) – je čtvrtá společná iniciativa Komise, EIB a EIF a byla zřízena ke zvýšení kapacity mikroposkytovatelů úvěrů (mikro-finančních institucí) v různých oblastech, jako jsou informační systémy, řízení rizik a strategické plánování.49 Regionální politika Evropské unie podporuje i další činnosti či sekce hospodářství, do kterých nespadá ţádná z výše uvedených jako např. Evropský fond solidarity, Rada evropských obcí a regionů, Úspěchy regionální politiky50. Pod Strukturální fondy v tomto období jiţ také nespadá podpora konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a rozvoje venkova. Tyto oblasti jsou nyní financovány v rámci Společné zemědělské politiky (CAP) z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF), které tvoří největší část (přibliţně 45,5 %) finančního rámce EU poloţky „2. Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi“51. Evropský rybářský fond (EFF) nahrazuje v novém období Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIFG) a i nadále fungují Nástroje předvstupní pomoci (IPA) pro kandidátské země o členství. K řešení specifických problémů členských i nečlenských států jsou vytvořeny tzv. Komunitární programy (např. 7. rámcový program pro vědu a výzkum, Integrovaný akční program celoţivotního vzdělávání, Mládeţ v akci, LIFE+ atd.).
1.2
Alokace zdrojů fondů EU pro Českou republiku
Česká a Slovenská Federativní Republika a od r. 1993 samostatná Česká republika v průběhu 90. let čerpala prostředky primárně z programu PHARE (později i z programů SAPARD a ISPA) a výše čerpání se pohybovala v objemu 60 – 70 mil. EUR ročně. Vstupem České republiky do EU (k 1. 5. 2004) se rozšířila moţnost čerpání finančních prostředků o Strukturální fondy s průměrnou roční alokací v ČR zhruba 25,4 mld. Kč52 v rámci Cílů 1, 2 a 3. V současnosti můţe ČR čerpat finanční prostředky ze Strukturálních fondů (ERDF, ESF), Fondu soudrţnosti (FS), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), Evropského rybářského fondu (EFF), Komunitárních programů a Finančních nástrojů regionální politiky (JASPERS, JEREMIE, JESSICA, JASSMINE). 48
JEREMIE. Evropská komise. [online]. 2007. [cit. 2011-04-28]. Dostupné z WWW: . 49 JASMINE. Evropská komise. [online]. 2007. [cit. 2011-04-28]. Dostupné z WWW: . 50 Regionální politika. European Journalism Centre. [online]. 2011. [cit. 2011-04-28]. Dostupné z WWW: . 51 Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení. Evropský parlament, Rada, Komise. [online]. 2006. [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: . Str. 10. 52 René, Wokoun. Regionální a strukturální politika (Politika soudržnosti) Evropské unie v programovém období 2007-2013. [online]. 2007. [cit. 2011-04-28]. Dostupné z WWW: . Str. 7. 22
1.2.1 Předvstupní programy v České republice Program Phare lze v působnosti pro Českou republiku rozdělit do čtyř kategorií: 1) Národní program Phare (NPP) – projekty zaměřené na přípravu ústředních orgánů státní správy na členství v EU. Podporováno bylo přejímání acquis communautaire a efektivní implementace evropské legislativy. Realizovány byly však i projekty související s přípravou na čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů. ČR přijímala pomoc z NPP od roku 1998 do roku 2003 a vyčerpala 302 289 190,04 EUR (tj. 88,18 % z celkové alokace finančních prostředků).53 2) Programy přeshraniční spolupráce (Phare CBC) – program byl zahájen v roce 1994 a podporuje příhraniční spolupráci se sousedními státy České republiky. Hlavními cíli je podpora hospodářského rozvoje příhraničních regionů a posilování konkurenceschopnosti českých podniků, překonávání problémů zatěţujících regiony na obou stranách hranice z hlediska ţivotního prostředí či dopravní infrastruktury, zvyšování úrovně obyvatel a prohlubování spolupráce. V letech 1994 – 2004 bylo pro ČR z programu CBC Phare vyčleněno cca 220 mil. EUR (v letech 1998 – 2003 bylo vyčleněno 130,9 mil. EUR) a z toho ČR vyčerpala 123,2 mil. EUR, tj. 94,12 % z celkové alokace finančních prostředků.54 3) Mnohonárodní programy implementované ČR55 – programy připravovány Evropskou komisí a implementovány ČR (např. LSIS, PPF, ACCESS 2000, Consensus III, atd.). 4) Mnohonárodní programy implementované Evropskou komisí 56 – programy připravovány a implementovány přímo Evropskou komisí (např. Tempus, ACCESS 1999, atd.). ISPA - Pro období 2000-2006 vyčlenila Evropská komise pro Českou republiku v průměru 70 mil. EUR ročně. K 1. 5. 2004 byly projekty ISPA převedeny do reţimu Fondu soudrţnosti. SAPARD – účast ČR zajištěna na základě Víceleté finanční dohody (podepsání v únoru 2001). Zřízena Agentura SAPARD (AS) jako Kompetentní orgán za příjem ţádostí, administraci projektů, kontrolu, monitoring, platby atd.57 V ČR byl program SAPARD vyhlášení v dubnu roku 2002 a do konečného termínu pro uzavírání smluv – 31. 12. 2003 – 53
Zahraniční pomoc v ČR. Ministerstvo financí ČR, Centrum pro zahraniční pomoc. [online]. 2007. [cit. 201104-28]. Dostupné z WWW: . Str. 4. 54 CBC Phare. Centrum pro regionální rozvoje České republiky. [online]. 2010. [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: . 55 Phare. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [online]. 2011. [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: . 56 Phare. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [online]. 2011. [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: . 57 SAPARD: Obecné informace. Ministerstvo financí ČR. [online]. 2005. [cit. 2011-04-07]. Dostupné z WWW: . 23
bylo uzavřeno 1 692 smluv a vyčerpána celá alokace let 2000 – 2003 ve výši 3,9 mld. Kč. Hlavními prioritami programu bylo58: 1) Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství; 2) Trvale udrţitelný rozvoj venkovských oblastí; 3) Příprava podmínek pro plné vyuţití programu.
1.2.2
Programové období 2004 – 2006 v České republice
Vstupem do Evropské unie Česká republika začala vyuţívat finanční prostředky z politiky hospodářské a sociální soudrţnosti, jejímţ hlavním cílem se stal rovnoměrný hospodářský rozvoj členských států a regionů. V programovém období 2004 – 2006 mohla ČR vyčerpat ze Strukturálních fondů a Fondu soudrţnost celkem 2,8 mld. EUR (z toho alokace pro FS činila 1,2 mld. EUR). V programovém období vyčerpala ČR 62,03 mld. Kč (2,6 mld. EUR) viz následující tabulka.59 Tabulka 7 - Rozdělení finančních prostředků mezi Strukturální fondy, Fond soudrţnosti a Iniciativy Společenství v ČR v období 2004 - 2006 2004 – 2006 v mil. EUR Fond soudrţnosti Strukturální fondy
945,3 1 584,4
Cíl 1
1 454,3
Cíl 2
71,3
Cíl 3
58,8
Iniciativy Společenství
100,8
Interreg
68,7
Equal
32,1
Strukturální operace celkem
2 630,5
Pramen: zpracováno autorem na základě dat uvedených na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Fond soudrţnosti, který nepatří mezi Strukturální fondy, poskytuje primárně finanční prostředky na investiční projekty s velkou finanční závislostí v sektorech ţivotního prostředí a dopravy (transevropská dopravní síť). Ţadatelem se můţe stát členský stát, který realizuje program hospodářské konvergence a jeho hrubý národní důchod měřený paritou kupní síly 58
Přínos programu SAPARD pro ČR. Agentura SAPARD a Státní zemědělský intervenční fond. [online]. 2006. [cit. 2011-04-07]. Dostupné z WWW: . 59 Strukturální fondy v ČR 2004-2006. Výsledky a vliv na současné programové období 2007-2013. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Národní orgán pro koordinaci. [online]. 2007. [cit. 2011-04-08]. Dostupné z WWW: . 24
nesmí u členského státu překročit 90 % průměru EU, coţ Česká republika splňuje. Projekty z Fondu soudrţnosti navazují na předvstupní program ISPA, které Česká republika rovněţ vyuţívala a jejich finanční alokace je znázorněna v následující tabulce.60 K 31. 12. 2008 stav čerpání finančních prostředků z FS do ČR dosahoval 65 % celkové alokace.61 Tabulka 8 - Prostředky FS/ISPA určených pro ČR v období 2000 - 2006 Finan. alokace v EUR ISPA v r. 2000
70 122 880
ISPA v r. 2001
72 086 772
ISPA v r. 2002
74 752 876
ISPA v r. 2003
75 431 250
ISPA (2000 – 2003)
292 393 778
FS v r. 2004
306 898 031
FS v r. 2005
256 811 441
FS v r. 2006
363 498 328
FS (2004 – 2006)
937 207 800
Pramen: zpracováno autorem na základě dat uvedených v: Informace o Fondu soudržnosti (FS) za programovací období 2004-2006, jeho výsledcích a předpokladech činnosti z pohledu Řídícího orgánu FS [online]. Dostupné na: .
Seznam programů financovaných ze Strukturálních fondů (ERDF, ESF, EAGGF, FIFG), ze kterých mohly být realizovány projekty v období od 1. 5. 2004 do 30. 6. 200962: Operační program Infrastruktura (OP I) – program byl zaměřen na zkvalitnění dopravní infrastruktury v celostátním významu a zároveň na podporu ţivotního prostředí. Operační program Průmysl a podnikání (OP PP) – program zaměřený na zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských sluţeb a na dokončení potřebných strukturálních změn v průmyslu (např. infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace, výstavba a rekonstrukce průmyslových lokalit a center, infrastruktura pro rozvoj lidského kapitálu). Ţadateli mohli být malé a střední podniky s důrazem na podporu začínajících subjektů. Dalšími podporovanými oblastmi byla inovace 60
Informace o Fondu soudržnosti (FS) za programovací období 2004-2006, jeho výsledcích a předpokladech činnosti z pohledu Řídícího orgánu FS. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [online]. 2006. [cit. 2011-04-08]. Dostupné z WWW: . 61 Informace o Fondu soudržnosti (FS) za programovací období 2004-2006, jeho výsledcích a předpokladech činnosti z pohledu Řídícího orgánu FS. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [online]. 2006. [cit. 2011-04-08]. Dostupné z WWW: . Str. 4. 62 Strukturální fondy v ČR 2004-2006. Výsledky a vliv na současné programové období 2007-2013. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Národní orgán pro koordinaci. [online]. 2007. [cit. 2011-04-08]. Dostupné z WWW: . 25
výrobků a sluţeb, sniţování energetické náročnosti výrobních procesů a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie. Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) – program se věnoval především zvyšování kvalifikace a flexibility pracovní síly (projekty zaměřené na rekvalifikace, odborné vzdělávání zaměstnanců, poradenství s vazbou na trh práce a další projekty generující pracovní místa). Cílem bylo zvýšení konkurenceschopnosti podniků a dosaţení vysoké a stabilní míry zaměstnanosti. Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ) – cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti českého zemědělství formou jeho další restrukturalizace a zvýšením produktivity práce. Podporovány byly projekty investičního charakteru se zaměřením v zemědělství či rybářství, investice do lidského kapitálu, zvýšení kvality výrobků, podpora marketingu včetně vývozu a poskytování technických a poradenských sluţeb. Společný regionální operační program (SROP) – tematicky zaměřený program na podporu aktivit spadající do působnosti obcí nebo krajů, rozdělený dle oblastí ČR. Hlavní oblasti podpor byla regionální podpora podnikání (malí a střední podnikatelé v regionu), regionální rozvoj infrastruktury (dopravní infrastruktura místního a regionálního významu a projekty dopravní obsluţnosti), rozvoj lidských zdrojů (v oblasti cestovního ruchu, sociální péče, kultury) a cestovního ruchu (revitalizace kulturních, technických či průmyslových památek, kulturního dědictví, tvorba produktů cestovního ruchu, propagační a informační kampaně, medializace regionů). Jednotný programový dokument pro Cíl 2 (JPD 2) – program byl realizován pouze na území hl. m. Prahy a zahrnoval asi 41 % území a 31 % obyvatel a zaměřil se na tři hlavní priority – revitalizace a rozvoj městského prostředí (např. regenerace skládek), vytváření podmínek budoucí prosperity vybraného území (např. městská infrastruktura, ČOV, kanalizace, plynofikace) a technickou pomoc. Jednotný programový dokument pro Cíl 3 (JPD 3) – program realizovaný pouze na území hl. m. Prahy se zaměřil na rozvoj lidských zdrojů ve věci podpory zaměstnanosti, sociální integrace a celoţivotního vzdělávání. Největší částí, z hlediska finančních alokace, se staly programy vycházející z Cíle 1 viz Tabulka 7. Celkem bylo zrealizováno přes třináct tisíc projektů z celkového počtu 26 490 ţádostí o dotaci. I přestoţe ČR začala čerpat prostředky aţ v druhé polovině programového období, dokázala vyčerpat všechny alokované prostředky, viz následující tabulka.
26
Tabulka 9 - Přehled čerpání OP a JPD (přepočet z EUR na Kč byl proveden příslušnými průměrnými kurzy čerpání)
OP/JPD
Alokace – EU + národní zdroj (tis. Kč)
Počet projektů Předloţené ţádosti
Zrealizované projekty
Objem veřejných výdajů (tis. Kč) Předloţené ţádosti
Zrealizované výdaje
Vyčerpáno (%)
9 322 200
5 220
2 810
23 386 100
9 266 300
99,4
11 089 900
7 500
2 630
36 729 200
11 566 800
104,3
OP I
9 664 100
930
400
28 198 600
9 992 700
103,4
OP RVMZ
7 132 100
4980
3 600
10 665 200
6 998 200
98,1
SROP
17 105 600
5 660
2 780
52 135 600
17 255 900
100,9
JPD 2
3 785 500
410
290
8 053 900
3 808 500
100,6
JPD 3
3 126 700
1 790
780
9 198 500
3 142 300
100,5
61 226 400
26 490
13 290
168 367 200
62 030 700
101,37
OP PP OP RLZ
Celkem
Pramen: zpracováno autorem na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj ČR
Iniciativy Společenství v programovém období 2000 – 2006 byly redukovány oproti minulému období na INTERREG III, EQUAL, LEADER+, URBAN a výše rozpočtu byla stanovena na 10,44 mld. EUR (5,35 % rozpočtu Strukturálních fondů).63 V České republice došlo v r. 2004 k transformaci předvstupního programu CBC Phare na Iniciativu Společenství INTERREG IIIA. Ve zkráceném období mohla ČR v programu čerpat 68 mil. EUR z toho na část A 80 % těchto prostředků, na část B 14 % a na část C 6 %.64 Iniciativy EQUAL se ČR zúčastnila hned v prvním kole v r. 2001 a v druhém kole v r. 2004, které jiţ bylo financováno z ESF. Z ostatních iniciativ v tomto období čerpáno nebylo, za účasti České republiky jako vedoucího partnera - ţadatele.
63
Iniciativy Společenství. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [online]. 2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: . 64
Zpráva o plnění úkolů v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti za II. čtvrtletí 2008. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Odbor evropských záleţitostí[online]. 2008 [cit. 2011-04-22]. Č.j. 20657/2008-29. Dostupné z WWW: . Str. 20. 27
1.2.3
Programové období 2007 – 2013 v České republice
Současná regionální politika EU ovlivnila mnoţství a účel finančních prostředků poskytovaných z fondů EU pro období 2007 – 2013. Rozdělení operačních programů a jejich zaměření vychází ze tří cílů regionální politiky Společenství (Cíl Konvergence, Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Cíl Evropská územní spolupráce) definovaných v rámci Strategických obecných zásad Společenství65 (SOZS) schválených 6. 10. 2006. Tabulka 10 - Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politik HSS v období 2007 - 2013
v mld. EUR Konvergence Regionální a zaměstnanost
konkurenceschopnost
Evropská územní spolupráce CELKEM
FONDY PRO ČR
FONDY PRO EU
CÍL
v%
v mil. EUR
v%
283,00
81,63
25 883,51
3,10
54,96
15,85
419,09
20,25
8,72
2,52
389,05
46,65
346,68
100,00
26 691,65
100,00
Pramen: zpracováno autorem na základě dat Ministerstva pro místní rozvoj ČR
Na základě českého Národního strategického referenčního rámce (NSRR)66, který reflektoval minulé programové období a současný stav českého, evropského i světového trhu, byla vytvořena strategie politiky soudrţnosti, jenţ definuje konkurenceschopnost ČR jako jeden z nejdůleţitějších cílů nejen pro období 2007 – 2013 formulací: „Předpokladem naplnění evropského cíle posílení konkurenceschopnosti EU je zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých členských zemí a jejich regionů. Dlouhodobá konkurenceschopnost umožní dosáhnout udržitelného ekonomického růstu, jenž je nezbytným předpokladem postupného snižování výkonnostní mezery mezi ČR a nejvyspělejšími zeměmi, resp. regiony. Pouze rychlejší růst české ekonomiky než je průměrný růst EU odstraní dlouhodobé zaostávání a napomůže dosáhnout primárních cílů politiky soudržnosti.“67 NSRR je základním dokumentem pro rozdělení finančních prostředků Strukturálních fondů EU dle jednotlivých operačních programů včetně zemědělské politiky rozvoje venkova a aktivit Evropského rybářského fondu. Vytvořeno bylo 26 programů financovaných ze Strukturálních fondů (8 tematických, 7 regionálních, 2 praţské a 9 programů územní spolupráce) a mezi jednotlivé operační programy bylo rozděleno přibliţně 26,7 mld. EUR.
65
Strategické pokyny společenství k soudržnosti. Evropská komise. [online]. 2008 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 66 Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2007. [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . 67 Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2007. [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . Str. 33-34. 28
Tabulka 11 - Rozdělení operačních programů v programovém období 2007 - 2013 v ČR Cíle politiky soudrţnosti
Název OP
Druh OP
Operační program Podnikání a inovace
MPO
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
MŠMT
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
MPSV
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
MŠMT
Operační program Ţivotní prostředí
MŢP
Operační program Doprava
MD
Integrovaný operační program
MMR
ROP NUTS II Jihozápad
RR
ROP NUTS II Jihovýchod
RR
ROP NUTS II Střední Morava
RR
ROP NUTS II Severozápad
RR
ROP NUTS II Severovýchod
RR
ROP NUTS II Moravskoslezsko
RR
ROP NUTS II Střední Čechy
RR
OP Technická pomoc
Operační program Technická pomoc
MMR
Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
OP Praha
Operační program Praha – Konkurenceschopnost
hl. m. Praha
Operační program Praha - Adaptabilita
hl. m. Praha
Cíl Evropská územní spolupráce
Přeshraniční spolupráce
OP Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007-2013
MMR*
OP Svobodný stát Sasko – Česká republika 2007-2013
MMR*
OP Rakousko – Česká republika 2007-2013
MMR*
OP Slovenská republika – Česká republika 2007-2013
MMR*
OP Česká republika – Polská republika 2007-2013
MMR*
Operační program nadnárodní spolupráce
MMR*
Cíl Konvergence
Tematické OP
Řídící orgán
Regionální OP
Nadnárodní spolupráce
Meziregionální Operační program meziregionální spolupráce MMR* spolupráce Pozn.: * U OP Cíle Evropská územní spolupráce je MMR národním koordinátorem, nikoliv řídícím orgánem. Pramen: zpracováno autorem na základě dat uvedených na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Podrobný metodologický materiál a specifikace konkrétních podmínek pro podávání ţádostí o dotace má v gesci příslušný řídící orgán, příp. národní koordinátor. Projekt ţadatele o dotaci můţe být podpořen pouze v případě splnění poţadovaných podmínek a musí být zaměřen na jeden z cílů daného programu.
29
Jedním z hlavních cílů navazující na Lisabonskou strategii je v mikroekonomické sféře „rozšířit a prohloubit vnitřní trh, zajistit otevřené a konkurenceschopné trhy, vytvořit příznivější podnikatelské prostředí, propagovat podnikatelskou kulturu a vytvořit prostředí podporující malé a střední podniky, zvýšit a zlepšit investice do výzkumu a vývoje, usnadnit inovace a zavádění informačních a komunikačních technologií.“68 V další části popisu operačních programů se budeme věnovat jen operačním programům, které mají spojitost s průmyslovým a stavebním odvětvím a zároveň ţadatelé o dotaci mohou být MSP, ve vazbě na praktickou část práce. OP Podnikání a inovace Operační program navazuje na Operační program Průmysl a podnikání (OP PP), který byl vyhlášen ve zkráceném programovacím období 2004 – 2006 a stal se významným nástrojem realizace Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 – 2013 schválené usnesením vlády České republiky č. 392/2006. OP PI byl vytvořen v souladu s hlavními strategickými dokumenty ČR (Strategie hospodářského růstu ČR, Strategie regionálního rozvoje, Strategie udrţitelného rozvoje, Národní inovační politika, apod.) a hlavním cílem programu se stala podpora podnikatelského prostředí v ČR – vznik a rozvoj konkurenceschopných podnikatelských subjektů vytvářející nová pracovní místa a posilující hospodářskou a sociální soudrţnost státu. OP PI je věnována větší část úvodu mezi operační programy s ohledem na vývoj analýzy v praktické části. Globálními cíly programu jsou69: zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a sluţeb, rozvoj podnikání, udrţení přitaţlivosti ČR, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje (VaV), komercializace výsledků VaV, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství zaloţeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. V souladu s globálním cílem NSRR pro oblast podnikání, kterým je růst konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru, zejména v oblasti průmyslu a sluţeb, byly vytvoření prioritní osy OP PI70:
68
PRIORITNÍ OSA 1 -
„VZNIK FIREM“
PRIORITNÍ OSA 2 -
„ROZVOJ FIREM“
Operační program Podnikání a inovace. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [online]. 2010. [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . Str. 6. 69 Operační program Podnikání a inovace. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [online]. 2010. [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . 70 Operační program Podnikání a inovace. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [online]. 2010. [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . 30
PRIORITNÍ OSA 3 -
„EFEKTIVNÍ ENERGIE“
PRIORITNÍ OSA 4 -
„INOVACE“
PRIORITNÍ OSA 5 -
„PROSTŘEDÍ PRO PODNIKÁNÍ A INOVACE“
PRIORITNÍ OSA 6 -
„SLUŢBY PRO ROZVOJ PODNIKÁNÍ“
PRIORITNÍ OSA 7 -
„TECHNICKÁ POMOC“
V rámci věcných Prioritních os 1 – 6 se člení dále jednotlivé programy podpory, ve kterých jsou v období 2007 – 2013 vyhlašovány výzvy pro příjem ţádostí o dotaci, na program PROGRES, START, ZÁRUKA, ROZVOJ, ICT A STRATEGICKÉ SLUŢBY, ICT V PODNICÍCH, EKO-ENERGIE, INOVACE, POTENCIÁL, SPOLUPRÁCE, PROSPERITA, ŠKOLICÍ STŘEDISKA, NEMOVITOSTI, PORADENSTVÍ a MARKETING, které byly schváleny na základě zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů v souladu s usnesením vlády ČR č. 50/2007. Bliţší popis jednotlivých programů, pravidel, vyhlášených výzev a dalších ustanovení musí ţadatel sledovat prostřednictvím např. webových stránek Ministerstva průmyslu a obchodu ČR71 nebo agentury CzechInvest72. OP Výzkum a vývoj pro inovace Operační program je zaměřený na zvyšování výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu ČR zajišťující růst, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst prostřednictvím veřejných a státních vysokých škol provádějící výzkum a vývoj, veřejných výzkumných institucí, výzkumných ústavů a subjektů splňující Rámec společenství pro veřejnou podporu VaV a inovací.73 Ţadatelem nemůţe být MSP, avšak OP je propojený s programy OP PI a stimuluje mj. MSP k vyššímu zájmu o OP PI. OP Lidské zdroje a zaměstnanost Globálním cílem tohoto programu je zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU. V rámci NSRR zajišťuje plnění cílů „Otevřená, flexibilní a soudržná společnost a Konkurenceschopná česká ekonomika“74 a pro jejich plnění byly sestaveny specifické cíle OP Lidské zdroje a zaměstnanost: zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti, posílení integrace osob ohroţených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených, posilování institucionální kapacity a efektivnost veřejné správy a veřejných sluţeb, 71
Dostupné z WWW: . Dostupné z WWW: < http://www.czechinvest.org/podnikani-a-inovace>. 73 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace 2007-2013. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. [online]. 2008. [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . 74 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. [online]. 2007. [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . Str. 72. 31 72
zintenzivnění mezinárodní a zaměstnanosti.
spolupráce
v oblasti
rozvoje
lidských
zdrojů
Ţadateli mohou být zaměstnavatelé, vzdělávací a poradenské instituce, profesní a podnikatelská sdruţení, organizace sociálních partnerů (definované Statutem Rady hospodářské a sociální dohody), příp. v partnerství s dalšími subjekty jako jsou úřady práce, agentury práce, nestátní neziskové organizace a další subjekty zaměřené na problematiku trhu práce.75 OP Praha – Konkurenceschopnost Operační program je komplementární s ostatními programy realizované mimo území hl. m. Prahy a proto se cíle překrývají. „Globálním cílem OP PK je zvýšení konkurenceschopnosti Prahy jako dynamické metropole členské země EU prostřednictvím odstranění rozvojových bariér a slabin regionu, zkvalitněním městského prostředí, zlepšením dostupnosti dopravních a telekomunikačních služeb a rozvinutím inovačního potenciálu města.“76 Na základě tohoto globálního cíle byly stanoveny specifické cíle77: zlepšení dostupnosti dopravních a telekomunikačních sluţeb, zkvalitnění ţivotního prostředí, zvýšení konkurenceschopnosti Prahy rozvoje a efektivním vyuţitím jejího inovačního potenciálu. Oprávněným ţadatelem můţe být hl. m. Praha a její městské části, organizace zřízené a zaloţené hl. m. Prahou a městskými částmi, provozovatel městské hromadné dopravy, vlastníci ţelezniční infrastruktury, stanic a zastávek, MSP, nestátní neziskové organizace, profesní a zájmové sdruţení, vysoké školy organizace výzkumu a vývoje. OP Praha – Adaptabilita Globálním cílem operačního programu Praha – Adaptabilita je „zvýšení konkurenceschopnosti Prahy posílením adaptability a výkonnosti lidských zdrojů a zlepšením
75
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. [online]. 2007. [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . 76 Operační program Praha – Konkurenceschopnost na období 2007 – 2013. Hlavní město Praha. [online]. 2007. [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: . Str. 3. 77 Operační program Praha – Konkurenceschopnost na období 2007 – 2013. Hlavní město Praha. [online]. 2007. [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: . 32
přístupu k zaměstnání pro všechny.“78 Na tomto základě byly stanoveny odpovídající specifické cíle79: zvýšení profesní mobility a adaptability pracovníků a zaměstnavatelů směřující ke zvýšení kvality a produktivity práce, zlepšení dostupnosti zaměstnání pro znevýhodněné osoby a zvýšení jejich účasti na trhu práce, zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy lidí, které odpovídají poţadavkům trhu práce. Oprávněnými ţadateli mohou být MSP, veřejná správa, organizace zřizované veřejnou správou, nestátní neziskové organizace, profesní a zájmová sdruţení, školy a další. Jelikoţ průmysl a stavebnictví je nedílnou součástí české ekonomiky a tvoří její významnou sloţku, spojitost s ostatními operačními programy je zřejmá, přestoţe není vhodným ţadatelem právě MSP. Vliv finančních prostředků z fondů EU na tyto subjekty se můţe projevovat aţ v rámci realizace projektu (jako dodavatelé nebo subdodavatelé stavebních prací či technologií). Jedná se však o nepřímý vliv, který není předmětem této práce. V další části práce se budeme cíleně věnovat potencionálnímu ţadateli o dotaci – MSP.
2 VLIV MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V RÁMCI ČR Sektor malého a středního podnikání v ČR je významným faktorem podnikatelské sféry, růstu, inovací i konkurenceschopnosti, ale hraje také důleţitou roli při tvorbě nových pracovních příleţitostí, hospodářského rozvoje a sociální stability. MSP představují nejen silnou stránku české ekonomiky s mnoha příleţitostmi, ale také dle referenčního rámce: „V ČR se projevují příznaky duální ekonomiky, jejíž stinnou stránkou je zaostávání MSP kontrolovaných domácími subjekty, což se projevuje jejich slabou úrovní inovací, nízkým podílem tržeb na domácím trhu, malou úspěšností na zahraničních trzích a nedostatečnou intenzitou vazeb se zahraničními firmami doma i v mezinárodních sítích. V případě existence duální ekonomiky je hospodářství taženo zejména segmentem velkých podniků, často se zahraničními vlastníky. V případě malých podniků jde o významnou hrozbu do budoucnosti, kterou se daří jen velmi pomalu překonávat.“80
78
Operační program Praha – Adaptabilita. Magistrát hlavního města Prahy, [online]. 2007. [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: . Str. 52. 79 Operační program Praha – Adaptabilita. Magistrát hlavního města Prahy. [online]. 2007. [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: . Str. 53. 80 Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2007 [cit. 201104-26]. Dostupné z WWW: . Str. 8. 33
2.1
Definice malých a středních podniků
Drobný, malý a střední podnikatel (také „malé a střední podniky“) byl jako potencionální ţadatel o dotace, tedy příjemce veřejné podpory, identifikován v rámci EU poprvé v Doporučení Komise 96/280/ES ze dne 3. dubna 1996 o definici malých a středních podniků, Úřední věstník L 107, s. 4-9, ze dne 30. dubna 1996. Na základě nového ekonomického vývoje od roku 1996 přijala Komise v r. 2003 nové doporučení81. Definice malých a středních podniků je vymezena v zákoně č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, který byl přijat dle definice MSP uvedené v Příloze č. 1 Nařízení Komise č. 800/2008. Drobný (také mikro), malý a střední podnikatel82 je vymezen na základě nastavení dvou resp. tří prahů a to počet zaměstnanců a roční obrat nebo roční bilanční suma. Tabulka 12 - Vymezení drobného, malého a středního podnikatele od r. 2005 Kategorie podniku
Počet zaměstnanců (RPJ)1
Roční obrat
Aktiva2 (majetek3)
Drobný podnikatel
< 10
≤ 2 mil. EUR
≤ 2 mil. EUR
Malý podnikatel
< 50
≤ 10 mil. EUR
≤ 10 mil. EUR
< 250 ≤ 50 mil. EUR ≤ 43 mil. EUR Střední podnikatel Pramen: zpracováno autorem na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu dostupné na: <www.mpo.cz> Pozn.: 1) RPJ – Roční pracovní jednotka; 2) aktiva – z rozvahy u podnikatele, který vede účetnictví; 3) majetek – z daňové evidence podnikatele, který nevede účetnictví.
2.2
Vývoj MSP v České republice
V České republice k 31. prosinci 2010 tvořily malé a střední podniky 99,84 % (1 029 871 MSP) všech ekonomicky aktivních subjektů (celkem 1 031 557 právnických a fyzických osob).83 Oproti roku 2009 je to pokles o 59 334 MSP (5,45 %).84 Vysoké procento podílu počtu MSP na celkovém počtu podniků v ČR je charakteristické pro všechna odvětví viz Tabulka 13.
81
Zpráva Komise o provádění doporučení Komise (2003/361/ES) ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků. [online]. 2007 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . Str. 36-41 82 ve smyslu § 2, odst. (2) písm. a), b) a c) zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 83 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje. [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: . 84 V dalším textu je čerpáno ze schválené Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009, jelikoţ zpráva pro následující rok nebyla ještě schválena Vládou ČR. 34
Tabulka 13 - Počet ekonomicky aktivních MSP v ČR (k 31. 12. 2009) Počet aktivních subjektů Odvětví
Podíl počtu MSP na celk. počtu subj. v ČR (v %)
MSP - PO
MSP - FO
Celkem MSP
průmysl
31 709
119 124
150 834
99,41
stavebnictví
25 016
122 667
147 682
99,95
obchod
54 401
141 073
195 474
99,91
pohostinství
9 499
46 427
55 926
99,96
doprava
5 831
32 512
38 343
99,74
peněţnictví
1 125
24 253
25 378
99,87
61 836
266 751
328 587
99,92
komunikace
7 812
23 394
31 205
99,84
zemědělství
4 040
12 099
16 139
99,88
sluţby
Celkem 201 269 788 299 989 568 99,83 Pramen: zpracováno autorem na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu dostupné na: <www.mpo.cz>
Důleţitým faktorem při posuzování podílu MSP na celkovém počtu subjektů je vývoj v čase, který stagnuje jiţ od roku 1999, viz Graf 1. Graf 1 - Podíl MSP na celkovém počtu ekonomicky aktivních subjektů v ČR v letech 1999 - 2009 99,90% 99,85%
99,85% 99,80%
99,81%
99,84%
99,85%
99,84%
99,83%
99,84%
99,81%
99,84%
99,80% 99,75% 99,70%
99,71%
99,65% 99,60% 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Pramen: zpracováno autorem na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu dostupné na <www.mpo.cz>
Podíl zaměstnanců v MSP na celkovém počtu zaměstnanců je jiţ v jednotlivých odvětvích značně odlišný. Vysoký podíl zaměstnanců v MSP je převáţně v zemědělství, pohostinství a stavebnictví (přes 80 %) viz Tabulka 14.
35
Tabulka 14 - Počet zaměstnanců v MSP v ČR (k 31. 12. 2009) Počet zaměstnanců (v tis.) Odvětví MSP - PO
MSP - FO
Celkem MSP
Podíl zaměstnanců v MSP na celk. počtu subjektů v ČR (v %)
průmysl
566
66
632
52,23
stavebnictví
181
37
218
82,58
obchod
300
74
375
72,53
pohostinství
60
43
103
87,29
doprava
73
27
101
41,22
peněţnictví
15
1
16
22,86
266
70
336
70,44
komunikace
50
2
52
57,78
zemědělství
89
15
104
89,66
sluţby
Celkem 1 600 336 1 936 62,33 Pramen: zpracováno autorem na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu dostupné na <www.mpo.cz>
Dosaţení potřebné úrovně konkurenceschopnosti v přetrvávajícím technologickém zaostávání v řadě odvětví ve srovnání s jinými státy EU, je kompenzováno díky levnější pracovní síle a relativně dlouhé reálné pracovní době.85 Podíl investic (hmotné a nehmotné, včetně pozemků) MSP, viz následující tabulka, má však progresivní vývoj v letech 1999 – 2009, i přestoţe v roce 2009 došlo k celkovému poklesu investic, viz Graf 2, způsobené především celosvětovou hospodářskou krizí. Tabulka 15 - Podíl investic MSP v letech 1999 - 2009 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Podíl investic 41,06 40,48 37,81 44,52 49,88 51,43 52,57 55,33 55,78 56,00 60,79 MSP Pramen: zpracováno autorem na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu dostupné na: <www.mpo.cz>
85
Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 – 2013. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [online]. 2006. [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 36
Graf 2 - Vývoj investičních nákladů MSP v ČR v letech 1999 - 2009 450000 388148
400000
329892
350000 303627
300000
265609 235578
250000 170596
200000
301853
170289
214718
169280
168627
150000 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Pramen: zpracováno autorem na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu dostupné na: <www.mpo.cz>
Vývoj malého a středního podnikání je vláda ČR povinna sledovat a na základě § 9 zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, vytváří kaţdoročně Zprávu o vývoji malého a středního podnikání včetně vyhodnocení účinnosti podpor a hospodárnosti vyuţívání prostředků státního rozpočtu a fondů EU. Ve zprávě za rok 2010 jsou identifikovány priority pro rok 2011 a to86: vytvoření Fondu rizikového kapitálu (Seed fond); příprava nového programového období 2014+; zaměření se na inovační politiku. Vychází z nových priorit EU do roku 202087: Inteligentní růst - rozvíjet ekonomiku na základě znalostí a inovací, Udrţitelný růst – podporovat efektivnější, ekologičtější a konkurenceschopnější ekonomiku, Inkluzivní růst – podpora ekonomiky s vysokou zaměstnaností na základě hospodářské, sociální a územní soudrţnosti a analýz MSP v ČR (např. SWOT), které označují za slabé stránky malých a drobných podniků právě nedostatečnou kapitálovou vybavenost, slabý důraz na marketing z důvodu omezených financí, omezené finanční prostředky na technické vybavení podniků aj.88 Podpora MSP tak zůstává jednou z hlavních priorit, především s cílem zvýšení 86
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje. [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: . 87 EUROPE 2020 – A strategy for smart, sustainable and inklusive growth. European commission. [online]. 2010 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . Str. 10 88 EUROPE 2020 – A strategy for smart, sustainable and inklusive growth. European commission. [online]. 2010 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 37
konkurenceschopnosti, i na další programové období. Postup získání podpory v současném programovém období je analyzován v následující kapitole práce.
3 POSTUP ZÍSKÁNÍ PODPORY Z OP PI Základní rámec postupu získání podpory je u většiny operačních programů obdobný, ale k zacílení konkrétního záměru, či získání informací o postupu podání ţádosti o dotaci, je nutné se informovat na kontaktních místech (webové stránky, telefonní spojení, osobní schůzka) jednotlivých operačních programů. Potenciální ţadatel můţe také vyuţít moţnosti získání informací u soukromých subjektů, které se specializují na problematiku ohledně moţnosti podpory projektů a jejich následné realizace. Podmínky, které musí ţadatel splňovat, se liší pro kaţdý program a kaţdou výzvu k podání ţádostí o dotaci zvlášť. V důsledku toho, je s ohledem na praktickou část v další části práce vyuţíváno dokumentů vydaných k OP PI, programu ROZVOJ, Výzva I.
3.1
Podnikatelský záměr
Prvním cílem pro získání finanční podpory z OP PI je sestavení kvalitního podnikatelského záměru. Potencionální ţadatel musí mít jasnou představu o daném projektu, jeho charakteristických rysech, zmapovaný výchozí stav oblasti, ve které projekt míní realizovat (vhodné jsou např. situační či SWOT analýzy). Důleţitou součástí záměru je89: identifikace problému, který projekt řeší; charakteristika cílových skupin; charakteristika cílů projektu; charakteristika strategie. Potencionální ţadatel musí uvaţovat i o vstupech, které je ochoten do projektu investovat, o personálních, technických a časových poţadavcích pro úspěšnou realizaci projektu.
3.2
Analýza moţnosti získání podpory
Specifika daného záměru určují na základě vydaných strategických dokumentů jednotlivých operačních programů, zda záměr je vhodný pro financování z konkrétního programu či nikoliv. Všechny operační programy mají ve shodě s rozvojovými cíli Národního strategického referenčního rámce ČR na období 2007 – 2013, sestaveny vlastní prioritní osy, které mají nastaveny vlastní specifické cíle. Prioritní osy se dále individuálně bez obecného rámce člení na oblasti podpory (nebo také opatření), které se mohou dále členit na jednotlivá podopatření. Jednotlivé členění je nastaveno daným řídícím orgánem operačního programu. V období 2007 – 2013 je v ČR vyuţíváno 26 operačních programů, členěných do 103 prioritních os, 267 oblastí podpor financovaných ze Strukturálních fondů. Ţadatel však můţe čerpat i např. z Programu rozvoje venkova (podpora 2,8 mld. EUR z EAFRD), který 89
MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Vyd. 1. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 2007. 215 s. ISBN 978-80-87029-13-8. 38
nespadá pod OP financované ze Strukturálních fondů a člení se do 5 prioritních os, 13 opatření, 22 podopatření, 8 podpodopatření90. Výjimku tvoří OP PI, kde prioritní osy a oblasti podpor se člení na jednotlivé programy podpor. Potencionální ţadatel v OP PI můţe prostřednictvím internetových stránek Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, nebo agentury CzechInvest, získat kompletní informace o programech podporující jednotlivé projekty, aktuální a připravované výzvy ke sběru ţádostí o dotaci, nebo kontakty na Regionální kanceláře CzechInvestu (RK CI) k moţnosti konzultovat daný záměr s odpovědným pracovníkem. Ţadatel by se také měl zabývat faktory, které mohou investora nebo projekt ohrozit v čase, protoţe „příjemce dotace je povinen mít ve svém vlastnictví dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek pořízený zcela nebo částečně z poskytnuté podpory po dobu tří let ode dne ukončení projektu.“91 Poskytnutím dotace na konkrétní záměr se ţadatel zavazuje plnit podmínky, které daný řídící orgán nastavil a je oprávněn jejich naplnění kontrolovat. Mezi podmínky u OP PI Rozvoj patří zejména92: vedení analytického účetnictví; výběr dodavatelů zakázek, na které bude poskytnuta podpora z OP PI, dle stanovených pravidel; zajištění publicity projektu, dle stanovených pravidel; dělení déletrvajících projektů na jednotlivé etapy dle harmonogramu prací dle stanovených pravidel. V případě porušení podmínek následuje tzv. odvod za porušení rozpočtové kázně neboli sankce, které mohou být aţ do 100 % částky vyplacené dotace.93 Ţadatel musí zahrnout do svého rozhodnutí o realizaci projektu za pomocí dotace také ustanovení: „Na dotaci není právní nárok“94.
3.3
Ţádost o poskytnutí podpory
Ţádost v jakémkoliv programu by měla být podána aţ v případě splnění všech podmínek dle aktuální výzvy pro příjem ţádostí o dotaci, jako je např. typ ţadatele (právní forma subjektu, 90
Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013. Ministerstvo zemědělství České republiky. [online]. Praha, 2007. [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 91 Rozvoj. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. [online]. 2007, [cit. 30.4.2011]. Dostupné z WWW: . 92 Pokyny pro žadatele a příjemce dotace z programu ROZVOJ – Výzva I. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. [online]. 2008. [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW: . Str. 8 93 Podmínky – zvláštní část Rozvoj. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. [online]. 2010, [cit. 8.4.2011]. Dostupné z WWW: < http://czechinvest.org/data/files/podminky-zvlastni-cast-rozvoj-2095-cz.pdf>. 94 Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace program ROZVOJ. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. [online]. 2007, [cit. 8.4.2011]. Dostupné z WWW: . 39
podnikání v podporovaných oblastech OKEČ), způsobilé výdaje (typ a výše výdaje) a místo realizace projektu. Systém postupu zaloţení ţádosti o dotaci aţ po její hodnocení v OP PI je znázorněn v Obrázek 1. Ţádost o dotaci se v programu ROZVOJ podává ve dvou etapách: 1) Registrační ţádost (RŢ); 2) Plná ţádost (PŢ). Obrázek 1 - Postup příjmu ţádostí o dotaci v OP PI
Pramen: zpracováno autorem na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu dostupné na: <www.mpo.cz> 40
3.3.1 Registrační ţádost Registrační ţádost včetně všech relevantních příloh se podává pouze elektronicky přes internetovou aplikaci eAccount, kde si ţadatel musí zaloţit svůj Master účet. Podání registrační ţádosti se skládá z následujících částí: 1) zaloţení projektu v aplikaci eAccount; 2) vyplnění tzv. Finančního výkazu v aplikaci; 3) naskenování a vloţení Rozvahy a výkazu zisku a ztráty za poslední 2 účetní období; 4) vyplnění on-line záloţek Registrační ţádosti; 5) vloţení dokumentů vygenerovaných aplikací do Seznamu dokumentů; 6) ověření dat a odeslání celé RŢ prostřednictvím aplikace eAccount. V případě zjištění chyb je ţadatel informován ze strany CzechInvestu prostřednictvím aplikace eAccount a vyzván k opravě či doplnění. Potencionální ţadatel musí zároveň s RŢ vyplnit i Finanční výkaz (FV), který slouţí pro vypracování finančního a nefinančního zdraví podniku, tzv. ratingu. Snahou MPO je selekce takových ţadatelů, kteří jsou způsobilý pro realizaci a udrţení projektu po celou dobu ţivotnosti. Jedná se o jedno z kritérií přijatelnosti projektu. Postup výpočtu ratingu není u OP PI dostupný a proto je pro potřeby výpočtu finančního zdraví, podniku vedoucí účetnictví, pouţita metoda Programu rozvoje venkova, vycházející z rozvahy a výkazu zisku a ztráty za 3 poslední účetně uzavřená období, pro výpočet 9 ekonomických ukazatelů95: Ukazatel č. 1
, kde ROA - Return on Assets VH
- výsledek hospodaření
ZSR - změna stavu rezerva a opravných poloţek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období. Ukazatel č. 2
95
Finanční zdraví – Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ). Státní zemědělský intervenční fond. [online]. 2011 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: 41
, kde RF
- Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku.
Ukazatel č. 3
, kde VS
- Výkonová spotřeba.
Ukazatel č. 4
, kde ODM - Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Ukazatel č. 5
, kde CZ
- Cizí zdroje,
DUPk - Dohadné účty pasivní (krátkodobé závazky), DUPd - Dohadné účty pasivní (dlouhodobé závazky). Ukazatel č. 6
Ukazatel č. 7
, kde KFM - Krátkodobý finanční majetek.
42
Ukazatel č. 8
, kde OA
- Oběţná aktiva,
ČRa
- Časové rozlišení (aktiva),
KZ
- Krátkodobé závazky,
KBÚ - Krátkodobé bankovní úvěry, KFV - Krátkodobé finanční výpomoci, ČRp
- Časové rozlišení (pasiva).
Ukazatel č. 9
, kde Z
- Zásoby,
KP
- Krátkodobé pohledávky,
DUA - Dohadné účty aktivní, KFM - Krátkodobý finanční majetek. Na základě bodovací tabulky jsou, dle dosaţených hodnot v jednotlivých ukazatelích, přidělené body viz Tabulka 16. Tabulka 16 - Bodovací tabulka dle dosaţených výsledků Ukazatel
Hodnota
Body
Ukazatel č. 1
≤ 1,49
1
Ukazatel č. 2
≤ 1,99
Ukazatel č. 3 Ukazatel č. 4
Hodnota
Body
Hodnota
Body
2
≥ 3,01
3
1
od 1,5 do 3 od 2 do 8
2
≥ 8,01
3
≤ 14,99
1
od 15 do 30
2
≥ 30,01
3
≤ 5,99
1
od 6 do 15
2
≥ 15,01
3
3
≥ 70,01
1
Ukazatel č. 5
≤ 54,99
5
od 55 do 70
Ukazatel č. 6
≤ 1,09
1
od 1,1 do 2,1
2
≥ 2,11
3
Ukazatel č. 7
≤ 4,99
5
od 5 do 7
3
≥ 7,01
1
1
od 0,5 do 0,7
2
≥ 0,71
3
Ukazatel č. 8
≤ 0,49
od 1,5 do 2 ≤ 1,49 1 2 ≥ 2,01 3 Ukazatel č. 9 Pramen: Finanční zdraví – Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ). Státní zemědělský intervenční fond. [online]. 2011 [cit. 2011-05-05]. Udržitelný rozvoj. Dostupné z WWW: 43
Dle dosaţených bodových hodnot je potencionální ţadatel přiřazen do jedné z pěti kategorií finančního zdraví, viz Tabulka 17. Maximální hodnotou je 31 bodů a minimální hodnota pro splnění podmínky finančního zdraví je 15,01 bodů. Tabulka 17 - Hodnocení finančního zdraví podniku Kategorie
Bodové rozmezí
Kategorie A
od 25,01 do 31,00
Kategorie B
od 17,01 do 25,00
Kategorie C
od 15,01 do 17,00
Kategorie D
od 12,51 do 15,00
Kategorie E
od 9,00 do 12,50
Pramen: Finanční zdraví – Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ). Státní zemědělský intervenční fond. [online]. 2011 [cit. 2011-05-05]. Udržitelný rozvoj. Dostupné z WWW:
Po formální kontrole registrační ţádosti, finančního zdraví (kontrola ţadatele a projektu dle nastavených podmínek programu v dané výzvě) a poţadovaných příloh ţadatel obdrţí předběţné posouzení přijatelnosti a je vyzván k předloţení Plné ţádosti (jeden měsíc od data přijetí informace o úspěšné registraci). Potencionální ţadatel můţe aţ po posouzení přijatelnosti přistoupit k dalším krokům realizace projektu jako je např. převzetí zakázky, zahájení stavebních prací, uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, vystavení objednávky, zaplatit závazky.
3.3.2 Plná ţádost Plná ţádost včetně poţadovaných příloh, stejně jako RŢ, se podává pouze elektronicky prostřednictvím aplikace eAccount.96 Poţadované přílohy k PŢ: 1) Finanční realizovatelnost projektu (FRP); 2) Podnikatelský záměr. Plná ţádost je elektronický formulář, který obsahuje: základní údaje (uvedené jiţ v RŢ);
96
Pokyny pro žadatele a příjemce dotace z programu ROZVOJ – Výzva I. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. [online]. 2008. [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW: . 44
podrobnější informace o projektu (místo realizace, časový harmonogram projektu, etapizace, rozpočet); horizontální ukazatele97: o vliv na rovné příleţitosti – posouzení vlivu projektu k odstraňování nerovnosti a diskriminace obou pohlaví, ohroţených skupin obyvatelstva (dlouhodobě nezaměstnaných a ohroţených sociální exkluzí); o vliv na ţivotní prostředí – posouzení vlivu realizace a následného provozu projektu na ţivotní prostředí; o vliv na udrţitelný rozvoj – posouzení vlivu (specifický pro konkrétní programy) na sociální rozvoj, ochranu ţivotního prostředí a udrţení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti současné generace obyvatelstva s ohledem na budoucí98; závazné ukazatele – specifikace cíle, kterého ţadatel musí dosáhnout realizací projektu a udrţovat po dobu následného monitorování; monitorovací ukazatele – slouţí k monitoringu celého programu OP PI a jsou stanovené s ohledem na konkrétní cíle jednotlivých programů v dané výzvě; prohlášení a závazky ţadatele – prohlášení tvoří soubor pravidel a závazků generovaných z dokumentů daného programu a ţadatel je musí splňovat, dodrţovat a zrealizovat. Hodnocení projektu u jednotlivých OP probíhá individuálně na základě obecného rámce evaluace99: 1) analýza přínosu z realizace programu – Strukturálních fondů a jejich soulad se stanovenými cíli, operačními programy a Rámce podpory Společenství, 2) analýza účinnosti realizačních procesů a vhodnost nastavení jednotlivých programů a opatření. „Za účelem výběru nejkvalitnějších projektů je systém hodnocení založen na principu soutěže mezi předloženými projekty. Budou vybrány ty projekty, které dosáhly nejlepšího hodnocení. Počet podpořených projektů bude limitován výší alokace na dané opatření a region“.100 U OP PI je na základě dat (uvedených v PŢ) a výběrových kritérií stanovených pro kaţdou výzvu zvlášť, projekt evaluován ex-ante (předběţné posouzení) a předán hodnotitelské 97
Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. 2007, [cit. 15.4.2011], Dostupné z WWW: . 98 Udržitelný rozvoj. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2005 [cit. 2011-06-12]. Dostupné z WWW: . 99 Fondy EU: Glosář základních pojmů. Odbor Rámce podpory Společenství MMR ČR. [online]. Praha: Metropolis Media, a.s., 2005 [cit. 2011-06-12]. Dostupné z WWW: . 100 Fondy EU: Glosář základních pojmů. Odbor Rámce podpory Společenství MMR ČR. [online]. Praha: Metropolis Media, a.s., 2005 [cit. 2011-06-12]. Dostupné z WWW: . 45
komisi. Výběrová kritéria jsou u OP PI, program ROZVOJ, výzva č. 1, hodnocena agenturou CzechInvest a rozdělena na101: 1. Ekonomické hodnocení ţadatele 1.1. Hodnocení finančního a nefinančního zdraví (3-15 bodů) 1.2. Hodnocení vazeb ţadatele na další ekonomicky spjaté subjekty (0-6 bodů) 1.3. Ekonomické a finanční hodnocení realizovatelnosti projektu (0-9 bodů) 2. Růstový potenciál 2.1. ukazatel „PŘÍRŮSTEK PRODUKTIVITY PRÁCE“ v prvním roce následujícím po ukončení projektu (0-4 body) 2.2. ukazatel hodnocení růst na základě multiplikačního ukazatele tří hodnot (Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb, Přidaná hodnota, Provozní HV, Počet zaměstnanců) (1-4 body) 3. Soulad se strategickými cíli 3.1. Jak návrh projektu koresponduje s cíli programu Rozvoj (0-2 body) 3.2. Vliv realizace projektu na zaměstnanost (0-4 body) 3.3. Soulad s horizontálními prioritami (0-2 body) 3.4. Přínosy projektu (0-6 bodů) 4. Výběrová kritéria 4.1. Má ţadatel zkušenosti v oboru, na který předkládá projekt? (0-4 body) 4.2. Má ţadatel a jeho management dostatečné odborné předpoklady a zkušenosti s realizací projektů obdobného rozsahu? (0-2 body) 4.3. Výhled společnosti do budoucna (0-4 body) 4.4. Projekt podporuje výrobu vlastních produktů nebo výrobků a sluţeb, ostatní (0-2 body) 5. Technické řešení projektu 5.1. Porovnání stávajícího a navrhovaného zařízení (0-15 bodů) 5.2. Do jaké míry jsou navrhované výdaje pro realizaci projektu nezbytné? (0-5 bodů) 6. Udrţitelnost projektu 6.1. Do jaké míry realizace projektu příznivě ovlivní podnikání příjemce (1-5 bodů) 6.2. Úroveň stability portfolia odběratelů (1-3 body) 6.3. Schopnost uplatnění produkce na trhu (0-5 bodů) 6.4. Vliv projektu na konkurenceschopnost podniku (1-3 body) V případě schválení projektu jsou ţadateli zaslány Podmínky poskytnutí dotace včetně příloh, společně s výzvou k jejich podpisu a instrukcemi, jak Podmínky doručit zpět na agenturu 101
Výběrová kritéria. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. [online]. 2007, [cit. 16.4.2011], Dostupné z WWW: . 46
CzechInvest. Po jejich doručení a verifikací řídícím orgánem je vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace.102
3.4
Realizační a monitorovací fáze projektu
Ţadatel o dotaci v realizační fázi je povinen postupovat dle podmínek a pravidel, které se k danému projektu váţou. Jakékoliv změny v realizaci projektu oproti PŢ je povinen oznamovat v aplikaci eAccount ještě před datem účinnosti nabytí dané změny. 103 V případě podstatných změn jako je např. harmonogram prací (posun o více neţ 4 měsíce), poloţky rozpočtu (změna o více neţ 20 %), nebo místo realizace projektu, musí být změny nejdříve schváleny na základě ţádosti o změnu Podmínek projektovým manaţerem (pracovník CzechInvestu) a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Pokud by došlo vlivem změn k podstatnému odchýlení od původně stanovených cílů, ţádost o změnu nebude schválena. V realizační fázi je také ţadatel povinen předkládat průběţné zprávy z realizace projektu (čtvrtletní, pololetní, etapová – dle výše způsobilých výdajů) tzv. interim hodnocení. Platby příjemcům probíhají formou ex-post plateb (zpětné proplacení výdajů) a jakmile je naplněn účel projektu, je moţné proplatit konečnou částku dotace na projekt na základě Závěrečné zprávy a ţádosti o platbu (včetně všech poţadovaných příloh). K datu ukončení realizace je ţadatel (příjemce) povinen splnit závazné ukazatele stanovené v PŢ a umoţnit kontrolu ze strany MPO nebo agentury CzechInvest. V průběhu realizace nebo po ukončení realizace projektu můţe být vykonána veřejnosprávní kontrola na místě pracovníky agentury Czechinvest, MPO, Nejvyššího kontrolního úřadu ČR, Ministerstvem financí, Finančním úřadem, Evropskou Komisí, Evropským účetním dvorem, Evropským úřadem pro potírání podvodného jednání. Od následujícího roku po roce, kdy byla realizace projektu ukončena, příjemce je povinen jeden krát za rok předkládat monitorovací zprávy po dobu tří let.
102
Pokyny pro žadatele a příjemce dotace z programu ROZVOJ – Výzva I. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. [online]. 2008. [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW: . 103 Pokyny pro žadatele a příjemce dotace z programu ROZVOJ – Výzva I. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. [online]. 2008. [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW: . 47
PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část navazuje na poznatky z části teoretické. Na základě identifikace a analýzy podniku a stanoveného projektu je vyhodnocena moţnost realizace dané investice s finanční podporou jednoho z programů financovaného ze Strukturálních fondů. Identifikovány jsou také povinnosti stanovené řídícím orgánem, které musí a je schopen ţadatel dodrţet před podáním ţádosti o dotaci, v realizaci projektu i následné době udrţitelnosti. Pro vyhodnocení efektivnosti poskytované podpory jsou vyuţity nástroje, které pouţívá daný operační program, a výsledky jsou porovnány s dosaţenými hodnotami ukazatelů v případě realizace projektu bez finanční podpory ze Strukturálních fondů. Pro analýzu stanovených cílů byl zvolen projekt modernizace betonárny podniku Beton SPH s.r.o.
4 IDENTIFIKACE PODNIKU Na základě identifikace podniku, jeho základních údajů, historie a charakteristiky poměrů v podniku je vytvořena SWOT analýza. Primárním účelem této analýzy je vyhodnocení důvodů výběru daného projektu.
4.1
Základní údaje
Obchodní firma
Beton SPH s.r.o.
Právní forma
společnost s ručením omezeným
Sídlo
Průmyslová 1414 593 01 Bystřice nad Pernštejnem
Identifikační číslo
262 30 470
Počet zaměstnanců
50 – 99
Klasifikace ekonomických činností – OKEČ: 452100 Výstavba pozemních a inţenýrských staveb 266000 Výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků 521000 Maloobchod v nespecializovaných prodejnách 519000 Ostatní velkoobchod 742010 Architektonické a inţenýrské činnosti (včetně projektování) 452000 Pozemní a inţenýrské stavitelství
4.2
Charakteristika podniku
Podnik Beton SPH s.r.o. je stavební firmou sídlící v Bystřici nad Pernštejnem v kraji Vysočina. Hlavním předmětem podnikání je stavební činnost (včetně navazujících kompletních projektových sluţeb), a to v následujících oblastech: realizace vodohospodářských staveb, revitalizace a úprava vodních toků, 48
výstavba průmyslových a občanských budov, komunikací a inţenýrských sítí. Cílem podniku Beton SPH s.r.o. je nabídnout zákazníkům komplexní sluţby v oblasti stavební činnosti. V této souvislosti se výrobní program zaměřuje rovněţ na výrobu betonových směsí. Podíl trţeb ze stavební činnosti (včetně projektování staveb) na celkových trţbách podniku je 86 %. Podíl trţeb z výroby betonových směsí na celkových trţbách společnosti je 14 %. Přibliţně 40 % objemu výroby betonových směsí ročně spotřebuje v rámci realizace vlastních stavebních zakázek. V současné době jsou v rámci provozu betonárny zaměstnáni tři pracovníci (dva pracovníci ve výrobě, jeden pracovník zajišťuje rozvoz betonu). Podnik vlastní stavební stroje a mechanizaci, kterými téměř plně pokrývá vlastní potřebu v oblasti stavební činnosti. S cílem maximálně vyuţít kapacitu vlastní mechanizace tyto dále pronajímá i s obsluhou stavebním firmám i drobným zákazníkům. Roční obrat podniku je cca 100 mil. Kč a přepočtený počet zaměstnanců je 54. Beton SPH s.r.o. realizuje stavby na území kraje Vysočina i v ostatních krajích ČR a její působnost se nadále rozšiřuje (viz Příloha č. 1). Zakázky získává prostřednictvím veřejných soutěţí dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů a spoluprací na zakázkách dalších firem (formou subdodávek).
4.2.1 Historie podniku Podnik Beton SPH s.r.o. byl zaloţen 30. 11. 2000. Má dlouholetou tradici v oblasti výroby betonových směsí, realizace staveb a navazujících projektových sluţeb. Od zaloţení podniku, tj. od r. 2000, do r. 2002 byl výrobní program zaměřen výhradně na výrobu betonových směsí. Od r. 2002 byla rozšířena nabídka sluţeb o oblast realizace staveb a od r. 2003 o sluţbu projektování staveb. Podnik provozuje od zahájení své činnosti vlastní betonárnu na pozemku v průmyslové zóně v Bystřici nad Pernštejnem v blízkosti vlakového nádraţí. Vlastníkem pozemku, na němţ je současná betonárna, je Pozemkový fond ČR. Nájemce dotčeného pozemku, podnik Sagras, a.s. (IČ: 469 90 232) pronajímá pozemky podniku Beton SPH na dobu neurčitou.
4.2.2 Vlastníci podniku V současnosti je společnost vlastněna dvěma společníky, viz Tabulka 18.
49
Tabulka 18 - Vlastníci společnosti Beton SPH s.r.o. Identifikace vlastníka
Splacený vklad společníka (v Kč)
Ing. Radek Pospíšil
Obchodní podíl (v %)
1 158 000,-
50
1 158 000,50 Ing. arch. Petr Horáček Pramen: zpracováno autorem na základě dat Administrativního registru ekonomických subjektů Administrativní registr ekonomických subjektu (Ares) [databáze online]. Praha: Ministerstvo financí CR, 1999 [citováno 200110-24]. Dostupné z WWW . Databáze ekonomických subjektů v České republice.
Ing. Radek Pospíšil a Ing. arch. Petr Horáček jsou vlastníky společnosti Beton SPH s.r.o. od jejího zaloţení, tj. od r. 2000. Do 31. 5. 2002 činil jejich obchodní podíl v podniku 20 % (kaţdého z nich). Obchodní podíl ve výši 60 % vlastnila společnost SVRATECKO, a.s. (IČ: 255 41 773). Následně se oba společníci stali výhradními vlastníky podniku do výše 50 % (kaţdý z nich). Do budoucna se nepředpokládá změna vlastnické struktury podniku. Podnik Beton SPH s.r.o. ani jeho vlastníci nemají kapitálovou účast v jiném podnikatelském subjektu.
4.2.3 Výrobní program podniku Betonárna nabízí široký sortiment betonu, betonových směsí pro velké i malé odběratele. Technologie betonárny, která byla pořízena v roce 2000 jiţ jako repasovaná, je v současné době jiţ značně zastaralá (umoţňuje vyrobit max. 20 m3 betonové směsi za jednu hodinu, neumoţňuje výrobu při nízkých venkovních teplotách, není bezodpadová a automatizovaná).
4.2.4 Vývoj realizovaných zakázek Vývoj zakázek v oblasti realizace staveb (období let 2003 – 2006): zahájení realizace zakázkové stavební činnosti v roce 2002, průměrný počet realizovaných zakázek ročně je 26, průměrný meziroční růst trţeb je 43 %, obrat společnost v oblasti realizace staveb dosáhl v r. 2006 úrovně 97 mil. Kč. Vývoj zakázek v oblasti výroby betonové směsi (období let 2003 – 2006): zahájení výroby betonové směsi v listopadu 2000, průměrný růst objemu produkce betonu je 17 %, průměrný meziroční růst trţeb je 15 %, obrat společnosti v oblasti výroby betonové směsi dosáhl v r. 2006 úrovně 15 421 tis. Kč, roční zisk je 1,5 mil. Kč.
50
V roce 2006 realizovala společnost Beton SPH s.r.o. v rámci zakázkové stavební činnost 27 zakázek. Větší část zakázek (59,2 %) byla realizována v místě sídla společnosti a jeho blízkém okolí, coţ zvyšovalo potřebu dodávky vlastního betonu. Zaměření zakázek je různorodé, převaţují opravy a výstavba kanalizací, komunikací, vodovodů nebo kompletní provedení stavby. V menším zastoupení byly zakázky zaměřeny na opravy fasád, izolace domů, terénní úpravy a jiné práce stavebního charakteru. Na 42,9 % zakázek navazuje dodávka betonu z vlastní betonárny. Graf 3 - Vývoj příjmů z výroby betonu podniku Beton SPH s.r.o. (v tis. Kč) 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
15421 13687 9664
10177
9809
2002
2003
2004
6872 3701
2000
2001
2005
2006
Pozn.: K vypracování grafu byla použita data vztahující se k podání žádosti o dotaci. Pramen: zpracováno autorem na základě dat podniku Beton SPH s.r.o.
Podíl trţeb z výroby betonu na celkových trţbách společnosti se pohybuje průměrně na úrovni 15 %. V rámci trţeb byly pro potřeby analýzy zohledněny rovněţ vnitropodnikové dodávky. Dlouhodobý průměrný růst trţeb se pohybuje na úrovni 15 %. Odbyt min. 75 % produkce betonu podniku Beton SPH s.r.o. je zajištěn prostřednictvím dlouhodobých odběratelů. Vzhledem k vhodnému napojení výroby betonu na vlastní zakázkovou stavební činnost je hlavním odběratelem betonu sama výrobní společnost, podrobně viz Tabulka 19. Tabulka 19 - Přehled odběratelů betonu dle objemu produkce v % (v letech 2005 - 2011) Přehled odběratelů Beton SPH - vlastní spotřeba T.M.V. s.r.o. Diamo, s.p. IPOS Holding a.s. STARSTAV SANACE s.r.o. E.mont s.r.o. Ekostavby Brno, a.s. Skanska DS a.s. Ostatní Celkem
2005
2006
2007
35 5 15 8 4 5 4 3 21 100
36 5 4 12 7 5 5 3 23 100
36 5 5 9 6 5 4 3 27 100
2008 38 6 5 10 7 5 5 3 21 100
2009
2010
39 6 5 9 7 5 4 3 22 100
40 6 5 9 7 5 5 3 20 100
Pozn.: Objem odbytu v letech 2008 – 2011 vychází z dlouhodobých smluv a odhadu podniku. Pramen: zpracováno autorem na základě dat podniku Beton SPH s.r.o.
51
2011 40 6 5 9 7 5 5 3 20 100
Příjmy ze stavební činnosti společnosti jsou v současnosti majoritním segmentem příjmů. Růst trţeb společnosti Beton SPH s.r.o. ze zakázkové stavební činnost zaznamenává dynamický růstový vývoj. Dlouhodobý průměr růstu trţeb je cca 42 %. Dočasný pokles trţeb mezi roky 2004 a 2005 byl způsoben dokončením několika velkých zakázek v r. 2004 a zahájením realizace nových v r. 2005. V dlouhodobém horizontu očekává společnost mírné zpomalení meziročního růstu trţeb v rámci očekávaného zpomalení stavební výroby v ČR. Graf 4 - Vývoj příjmů z realizace staveb podniku Beton SPH s.r.o. (v tis. Kč) 120000 97138
100000 80000
68791
61275
60000 30682
40000 17669
20000 0
0
2000
2001
0 2002
2003
2004
2005
2006
Pozn.: K vypracování grafu byla použita data vztahující se k podání žádosti o dotaci. Pramen: zpracováno autorem na základě dat podniku Beton SPH s.r.o.
4.2.5 Systém rozvoje lidských zdrojů (vzdělávání, zvyšování kvalifikace, hodnocení, motivace zaměstnanců) Cílem podniku Beton SPH s.r.o. je poskytovat zákazníkům komplexní, vysoce kvalitní sluţby a výrobky pro zvýšení konkurenceschopnosti podniku. Strategií dosaţení tohoto cíle je kladení důrazu na průběţné vzdělávání pracovníků společnosti. Systém vzdělávání zaměstnanců podniku Beton SPH s.r.o. spočívá v jejich účasti na zpravidla jednodenních externích školeních, která jsou tematicky zaměřena na konkrétní oblast vzdělávání. Cílem vzdělávání zaměstnanců je neustále zvyšování jejich kvalifikačních předpokladů pro výkon daných pracovních pozic. Vedení společnosti plánuje podobný systém vzdělávání uplatňovat i v dalších letech.
4.3
SWOT analýza podniku
SWOT analýza podniku je vytvořena autorem na základě konzultace s Ing. Radkem Pospíšilem (jednatelem společnosti). Jednotlivé faktory analýzy jsou bodově ohodnoceny ve škále jednoho aţ devíti bodů (1 bod = nejmenší význam, 9 bodů = nejvyšší význam), na základě jejich významnosti pro podnik. Silné stránky: a) stabilní vlastnická struktura (9 bodů); b) společnost není úvěrově zatíţena (7 bodů);
52
c) stabilní postavení společnosti na stavebním trhu, tj. trhu s potenciálem rychlého růstu; růst trţeb společnosti v oblasti stavební výroby zaznamenává nadprůměrných hodnot (8 bodů); d) kladen důraz na kvalitu finální produkce betonu a jeho směsí a všech navazujících sluţeb (9 bodů); e) rostoucí počet stavebních zakázek realizovaných mimo území kraje Vysočina (6 bodů); f) komplexnost nabídky výrobků a sluţeb v oblasti stavební činnosti – podobná komplexnost nabídky produktů a sluţeb v oblasti zajištění zakázkové stavební činnosti (6 bodů); g) stabilní okruh zákazníků – největším odběratelem betonu a jeho směsí je sama společnost Beton SPH s.r.o., a to v souvislosti s realizací vlastní zakázkové stavební činnosti. Vzhledem k zajištění betonu z vlastních zdrojů má společnost Beton SPH s.r.o. konkurenční výhodu při získávání zakázek regionálního charakteru (niţší cena betonu z vlastní výroby – sleva proti běţným cenám betonu dodávaného betonu je 22 %) (5 bodů); h) společnost má vybudované moderní, vlastní zázemí – administrativní budovu, dílny, ubytovnu pro zaměstnance, garáţe (5 bodů); i) kvalitní, moderní vybavení vozového parku společnosti stavební mechanizací a dopravními prostředky – společnost kaţdoročně investuje do rozšíření a obnovy vlastního vozového parku (6 bodů); j) stabilní okruh zaměstnanců společnosti, kteří mají kvalifikační předpoklady i praxi pro výkon svěřených pracovních úkonů (7 bodů); k) široké portfolio produktů a sluţeb (4 body). Slabé stránky podniku: a) morálně i technicky opotřebená stávající betonárna, která neumoţňuje realizovat zakázky (stavební i dodavatelské) většího rozsahu, nelze ji provozovat v zimních měsících a nesplňuje i nadstandardní kvalitu betonu a betonových směsí (9 bodů). b) sídlo podniku se nachází v regionu s niţším počtem stavebních zakázek – podpora, která je směřována do regionu Bystřicko (z důvodu řešení vysoké míry nezaměstnanosti) podporuje rozvoj daného regionu a s tím související stavební činnost (7 bodů); c) nízký počet odborných (potenciálních) zaměstnanců společnosti (6 bodů); d) výroba betonu i realizace staveb podléhá sezónním výkyvům způsobeným poklesem venkovních teplot pod bod mrazu (8 bodů). Příleţitosti podniku: a) zvyšující se poptávka po stavebních pracích a s tím související růst poptávky po betonu (8 bodů); b) udrţení růstu stavební výroby a související spotřeby betonu (8 bodů); 53
c) rostoucí obliba uţití betonu ve stavebnictví především pro svoje výborně technické vlastnosti, variabilitu a snadnou aplikaci (7 bodů); d) úspěšnost při získávání veřejných zakázek (7 bodů). Hrozby podniku: a) tlak konkurenčních subjektů (9 bodů); b) vývoj stavu ekonomiky a s tím související pokles počtu zakázek na realizaci staveb (6 bodů); c) struktura profesí – vzhledem k nedostatku odborníků - zvyšování mzdových nákladů kvalitních pracovníků (5 bodů); d) neúspěch ve veřejných soutěţích (7 bodů); e) financování – dlouhodobé splatnosti (neplatiči) (5 bodů); f) zastavení a pokles hospodářského růstu ČR (5 bodů). Opatření podniku vůči hrozbám ad. a) Trh transportního betonu je do značné míry omezen dojezdovou vzdáleností od místa výroby betonu. Z tohoto hlediska lze predikovat, ţe konkurenční subjekty se nepustí do přímého souboje s jiţ zavedenou betonárnou v oblasti tak, aby vystavěla novou betonárnu v její blízkosti. I z tohoto hlediska je trh i ceny betonu poměrně stabilní a ceny ovlivňují především ceny vstupních surovin. ad. b) Podnik poskytuje komplexní portfolio sluţeb, čímţ se snaţí udrţet jistou konkurenční výhodu a také stabilizaci vlastního podnikání. ad. c) Podnik se snaţí vytvářet dostatečně motivační prostředí pro udrţení vlastního kvalitního týmu personálu a to nejen finančními aspekty, ale i zaměstnaneckými benefity (stravenky, mobilní telefony, sluţební auto pro osobní účely). ad. d) Struktura zakázek je natolik členitá, ţe v případě neúspěchu ve veřejných zakázkách, je odbyt kryt jinými odběrateli nebo sluţbami svého portfolia. ad. e) Podnik poskytuje slevy v případě platby v hotovosti nebo zálohovými platbami. ad. f) Beton SPH s.r.o. spoléhá mimo jiné i na zakázky financované Strukturálními fondy programového období 2007 – 2013. Shrnutí Největší slabinou podniku je v současnosti zastaralá betonárna pro výrobu betonu a betonových směsí z důvodu pravidelného růstu objemu produkce betonu, růstu trţeb a poţadavků odběratelů na celosezónní realizaci staveb a dodávku betonu. Management podniku se rozhodl tuto situaci řešit vybudováním nové moderní betonárny a inovací technologického zařízení pro výrobu betonu, které by dopomohlo podniku k vyšší konkurenceschopnosti na regionálním i celostátním trhu v oblasti nejen výroby a prodeje betonu, ale také v oblasti vlastní realizace staveb (minimalizací cen materiálu – betonu a betonových směsí). 54
5 IDENTIFIKACE PROJEKTU Nejvýznamnější slabou stránkou podniku byla identifikována betonárna, která nejen přestává vyhovovat kapacitně vzhledem k růstu trţeb a rozvoji podniku, ale je také značně technicky a morálně opotřebená. Projekt je však potřeba v případě ţádosti o dotaci včas připravit před vyhlášenou výzvou pro příjem ţádosti o dotaci, aby mohl být zvolen správný operační program pro jeho spolufinancování a zajištěna analýza finančního hodnocení.
5.1
Podrobná specifikace parametrů projektu
Projekt bude realizován v rámci OKEČ: 266000 Výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků. Předpokládané datum zahájení realizace projektu: 2008 Předpokládané datum zahájení provozování investice: 2009 Předpokládané datum ukončení provozování investice: 2029 Místo realizace projektu: Obec:
Bystřice nad Pernštejnem
Kraj:
Vysočina
NUTS II:
Jihovýchod
Nová betonárna na výrobu betonových směsí bude postavena na vlastním pozemku na ulici Průmyslová v katastru obce Bystřice nad Pernštejnem. Vlastní betonárnu lze rozdělit do dvou základní částí: A. Technologická část; B. Stavební část.
5.1.1 Specifikace technologické části betonárny Technologická část bude zajišťovat výrobu čerstvého betonu tak, aby mohl být následně dopravován autodomíchávači k zákazníkům. Základní části technologie: základní stroj s míchačkou a zásobníkem kameniva – zajišťuje smíchání hlavních komponentů jako je písek, kamenivo, cement, voda, plastifikátory; cementové hospodářství – jedná se o sila pro uskladnění cementu a šnekové dopravníky pro dopravu cementu do míchačky; zásobník kameniva komorový; opláštění betonárny a vyhřívání vody a kameniva – slouţí pro moţnosti provozu v zimních měsících; 55
řídící systém betonárny – jedná se o soustavu čidel a sond umoţňující provoz betonárny tak, aby byly přesně dodrţeny poţadované receptury betonových směsí a zajištěn automatický provoz celé technologie, který je zajišťován výpočetní technikou včetně příslušného software; zřízení řídícího místa „velín“ – bude slouţit k řízení výroby betonových směsí a řízení dávkování vstupních surovin; recyklační zařízení – nedílná součást betonárny slouţící k nakládání s oplachovými vodami, které vznikají při mytí míchacího centra od zbytků betonové směsi, případně autodomíchávačů rozváţejících betonovou směs; temperování betonárny; další: váhy, sondy, čidla, dopravníky, dávkování plastifikátorů, kompenzační digitální jednotky, kompresor, odvětrávání ad.
5.1.2 Specifikace stavební části betonárny Základní stavební části: ţelezobetonové základy pod základní stroj s míchačkou, pod sila s cementem, pod kontejner s velínem; přípojky inţenýrských sítí jako je přípojka elektrické energie, vody; provedení zpevněných ploch a komunikací v areálu včetně napojení na místní komunikaci; vybudování betonových zásobníků na písek a drcené kamenivo; nádrţ na recyklovanou vodu – voda z oplachů; oplocení areálu.
5.1.3 Porovnání zastaralé ukončované technologie betonárny s nově pořizovanou technologií
56
Tabulka 20 - Srovnání stávající a nové technologie Současná technologie „staveništní betonárna SB 20.1“ 20 m³/hod
Technické parametry Teoretický výkon
0,33 m³ 0,33 m³
54 m³/hod talířová 1,5 m³ /1 m³ (teor.objem)/(reálný objem záměsy) 1,0 m³ 0
0
4 x 17,5 m³ = 70 m³
2 ā 36 tun
1 220/380 V 48 kW
1 ks 2 ā 63 tun ano, přesnější včetně čidel a automatického řízení receptury ano, přesnější včetně čidel a automatického řízení receptury ano, přesnější včetně čidel a automatického řízení receptury 2 220/380 V 57 kW
2,400 kW
1,055 kW
-
4 ks
-
1 ks
Typ míchačky
SB 20
Objem hotového betonu Objem zásobníku Objem komorového zásobníku - oboustranný s dopravním pásem Skipový dopravník s váhou Počet sil Váţivost cementu
ano
Váţivost kameniva
ano
Váţivost vody
ano
Počet zásobníků přísad Napěťová soustava Orientační příkon Přepočtený příkon na 1 m³ výkonu produkce Kompenzační digitální jednotky Soustava čidel a sond umoţňující automatický provoz Řídící systém betonárny Opláštění betonárny Temperování betonárny Recyklační zařízení
Pořizovaná technologie „mobilní betonárna“
hvězdicové řešení Betonové zásobníky (technologicky zastaralé) Pramen: zpracováno autorem na základě dat podniku Beton SPH s.r.o.
1 ks 1 ks 1 ks 1 ks 5 ks
5.1.4 Předpokládané náklady projektu V následující tabulce jsou uvedeny předpokládané náklady na realizaci projektu dle stanovených parametrů. Tabulka 21 - Předpokládané náklady projektu Část projektu
Cena bez DPH
A.
Technologická část
9 960 000,-
B.
Stavební část
1 890 000,-
Celkem
11 850 000,-
Pramen: zpracováno autorem na základě dat podniku Beton SPH s.r.o.
57
5.1.5 Přínosy realizace projektu Výroba betonu bude realizována na pozemku ve vlastnictví společnosti; moderní, výkonnější technologie umoţní vyrobit větší okamţité betonové směsi (ze stávajících 20 m3/hod. na 54 m3 za hod.); moderní technologie výroby betonové směsi umoţní realizovat výrobu betonu celoročně, tzn. i v zimním období při nízkých venkovních teplotách; výroba betonové směsi společností Beton SPH s.r.o. se stane konkurenceschopnější – betonárny v regionu Bystřicko nejsou schopny, vzhledem k výkonu, pokrýt vyšší poţadované mnoţství a nakupují od dodavatelů v okolních regionech; zvýšení konkurenceschopnosti firmy v získávání stavebních zakázek v regionu Bystřicko – jedná se o přímý efekt vnitropodnikové dodávky betonu (v cenách o 22 % niţších neţ oficiální ceny) pro realizaci vlastní zakázkové stavební činnosti. Nízká pořizovací cena betonové směsi se příznivě promítne do nabízené ceny stavby. Tímto bude nejen podporována regionální výstavba, ale i zaměstnanost přímo ve společnosti i případně u investorů staveb: o realizace projektu přispěje k udrţení s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti;
tří
pracovních
míst
v regionu
o realizací projektu bude vytvořeno jedno nové pracovní místo v regionu s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti; předpokládaný nárůst odbytu betonové směsi o 20 %; sníţení nákladovosti výroby: o energetická úspora – sníţení energetické náročnosti výroby ze stávajících 2,4 kW/m3 na 1,06 kW/m3; o materiálová úspora vstupů – moţnost přesně dávkovat vstupní suroviny díky řídícímu software vč. snímačů a čidel; o recyklovatelnost odpadů – moţnost vyuţít pro výrobu betonových směsí niţších tříd; investice do nové moderní technologie výroby betonové směsi bude mít příznivý vliv na ţivotní prostředí; zvýšení spolehlivosti/kontinuálnosti výroby; rozšíření výrobkové řady – moţnost výroby o tzv. provzdušňované betony.
5.2
Charakteristika trţního prostředí
Projekt spočívá v nákupu a instalaci moderní technologie výroby betonu, která nahradí současnou zastaralou technologii pořízenou společností Beton SPH s.r.o. v roce 2000 jiţ jako repasovanou. Beton je univerzálním stavebním materiálem, který se pouţívá jak na nosné konstrukce (skelety), tak na výrobu panelů. V dopravním stavitelství je beton pouţíván jako dočasná i trvalá výstroj. V současné době má pouţití betonu ve stavebnictví stále vzrůstající tendenci právě z důvodů jedinečných vlastností betonu a jednoduchých technologických postupů při jeho aplikaci. 58
Prodej betonové směsi je však limitován vzdáleností stavby konečného odběratele. Moţnost dodávky s konkurenceschopnými náklady na transport betonu v automíchávači s kapacitou 5 m3 je cca 30 km. Předpokladem dodávek tedy je, ţe odběratelé betonárny realizují stavbu regionálně. Odběratelem betonu jsou firmy zabývající se stavební činností (v malé míře se jedná o drobné stavebníky). Největším odběratelem betonu je sám jeho výrobce (viz Tabulka 19), který jej vyuţívá jako vstupu pro svoji zakázkovou stavební činnost. V současné době mají odběratelé betonu moţnost vyuţít v regionu Bystřicko několik konkurenčních betonáren, které však nejsou, vzhledem ke svému výkonu, schopny pokrýt poţadované okamţité betonové směsi. Odběratelé jsou proto při velkých objemech betonu nuceni nakupovat v okolních regionech. Nová moderní, výkonnější technologie výroby betonu umoţní společnosti Beton SPH s.r.o. splnit poţadavky zákazníků poţadující výkon aţ 54m3 betonové směsi za hodinu včetně zimního provozu. Předpokladem je zvýšení poptávky (odbytu) betonové směsi vyrobené společností Beton SPH s.r.o. o 20 % na základě následujících poznatků: investicí do nové technologie bude mít společnost moţnost uspokojit poţadavky zákazníků poţadující vyšší hodinový výkon betonárny – 10 % zvýšení poptávky; opláštění betonárny a ohřev vstupních surovin (vody, kameniva) umoţní vyrábět beton bez ohledu na venkovní teploty (celková poptávka po betonových směsích bude niţší, ale v regionu není dodavatele schopný výroby betonu za niţších teplot) – 5 % navýšení poptávky; nová technologie umoţní rozšířit výrobkovou řadu o provzdušňovaný beton, který je vyuţíván např. pro stavbu objektů na pozemních komunikacích (např. mosty). Dodávky tohoto typu betonu musela společnost doposud realizovat subdodavatelsky – 5 % navýšení poptávky.
5.2.1 Vývoj trţního prostředí Vývoj trhu produktu betonové směsi je přímo závislý na vývoji stavebního trhu. Po roce 1990 došlo v důsledku transformačních změn k výraznému poklesu stavební produkce. Tento stav trval do roku 1993. V letech 1994 aţ 1999 měl vývoj cyklický charakter. Rokem 2000 nastalo období oţivení růstu, které trvá nepřetrţitě aţ do současné doby. Objem stavební produkce neustále roste.104 V roce 2006 - 2007 byl vývoj ve stavebnictví a především na Vysočině výrazně ovlivněn zcela mimořádně příznivými klimatickými podmínkami, které umoţnily stavbařům provádět bez omezení veškeré stavební práce.
104
Stavebnictví České republiky 2007 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Odbor zpracovatelského průmyslu a stavebnictví [online]. 2007, [cit. 15.5.2011]. Dostupné z WWW: . 59
Nárůst produkce objemu stavební produkce byl způsoben zejména intenzivní výstavbou bytových a rodinných domů, který čerpala zejména z dynamického vývoje na trhu hypoték a úvěrů ze stavebního spoření a podporou mladým manţelům. Růst byl podpořen dále realizací developerských stavebních projektů multifunkčních center a výstavbou dálnic a modernizací ţelezničních tratí.105 Graf 5 - Objem stavebních prací realizovaných v ČR v letech 1998 – 2010 (v mil. Kč, běţné ceny) 350 000 330 000 310 000 290 000 270 000 250 000 230 000 210 000 190 000 170 000
322 406
333 354 307 019
297 603 274 070
274 732
246 308 211 652
270 226
223 118
186 593 177 329 189 703
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Pramen: zpracováno autorem na základě dat Českého statistického na .
2008
úřadu
2009
2010
dostupné
Kraj Vysočina sice patří na páté místo v ČR (z hlediska rozlohy), ale také na dvanácté místo z hlediska hustoty obyvatel. Na území kraje bylo provedeno pouze 3,7 % stavebních prací z celkového objemu ČR. Největší objem prací byl realizován na inţenýrské výstavbě (23,2 – 30,4 %).106 Graf 6 - Objem stavebních prací realizovaných v kraji Vysočina v letech 1998 – 2010 (v mil. Kč, běţné ceny) 14 000 12 296
12 738
12 673 11 338
12 000
8 871 10 000 8 000
7 057 7 107
9 141
8 720
8 560
8 656
8 355
2001
2002
2003
2004
7 375
6 000 1998
1999
2000
2005
2006
2007
Pramen: zpracováno autorem na základě dat Českého statistického na .
105
2008
úřadu
2009
2010
dostupné
Analýza vývoje stavebnictví ve 4. čtvrtletí 2008 a v roce 2008. Český statistický úřad. [online]. 2009 [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW: . 106 Stavebnictví v regionech České republiky (vývoj v letech 2000 – 2008). ÚRS PRAHA. [online]. 2009 [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW: . 60
Tabulka 22 – Přehled hlavních údajů ve stavebnictví v kraji Vysočina v letech 2000-2007 (v mil. Kč) 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Stavební práce v tuzemsku podle 7 375 8 720 8 560 8 656 8 355 9 141 12 296 12 738 místa stavby (mil. Kč b. c.)1) z toho nová výstavba, 6 113 7 272 7 373 7 315 6 758 7 728 10 628 10 765 rekonstrukce a modernizace z toho bytové budovy 797 936 989 1 082 1 239 1 143 1 205 1 699 nebytové budovy 3 084 4 014 3 933 3 539 2 681 3 863 5 212 5 550 inţenýrské stavby 1 993 2 042 2 187 2 424 2 578 2 228 3 889 3 057 Základní stavební výroba (mil. 6 690 7 237 7 601 7 717 7 863 8 805 9 852 13 351 Kč b. c.)2) z toho pozemní stavitelství . . . . . . . . inţenýrské stavitelství . . . . . . . . Průměrný počet podniků 117 116 114 109 115 120 112 109 Průměrný evidenční počet 7 727 7 268 7 167 6 983 7 004 7 287 7 173 7 246 zaměstnanců - fyzické osoby2) Průměrná hrubá měsíční mzda 11 937 12 697 13 462 14 214 15 071 15 614 16 992 18 675 fyzické osoby (Kč)2) Vydaná stavební povolení 10 930 9 355 8 577 7 987 8 196 6 966 6 521 6 189 z toho na bytové budovy 2 357 2 495 2 348 2 420 2 312 1 917 2 069 2 076 na nebytové budovy 2 045 2 578 2 631 1 762 1 911 1 673 1 616 1 336 Předpokládaná hodnota staveb 10 403 13 552 11 790 12 143 11 725 11 596 12 303 14 627 (mil. Kč) 1) podniky s 20 a více zaměstnanci Pozn.: Údaje jsou analyzovány pouze do roku 2007, jelikož je zdroj v dalších letech neuvádí. Pramen: zpracováno autorem na základě dat Českého statistického úřadu dostupné na .
V kraji Vysočina byly realizovány stavby v průměru za 1 054 mil. Kč za rok (v letech 2000 – 2007), jejichţ dodavatelé neměli sídlo v kraji. Tabulka 23 – Realizované stavby v kraji Vysočina s ohledem na původ realizovaných investic v letech 2000 – 2007 (v mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 7 375,0 8 719,7 8 560,2 8 656,0 7 354,9 9 140,6 12 296,2 12 737,6 místo stavby 6 609,0 6 888,6 7 669,7 7 376,5 7 600,6 8 389,4 9 373,1 12 498,7 sídlo podniku 766,0 1 831,1 890,5 1 279,5 -245,7 751,2 2 923,1 238,9 rozdíl Pozn.: Údaje jsou analyzovány pouze do roku 2007, jelikož je zdroj v dalších letech neuvádí. Pramen: zpracováno autorem na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky dostupné na .
5.3
SWOT analýza projektu
SWOT analýza projektu je vytvořena autorem na základě konzultace s Ing. Radkem Pospíšilem (jednatelem společnosti). Jednotlivé faktory analýzy, podobně jako v analýze SWOT podniku, jsou bodově ohodnoceny ve škále jednoho aţ devíti bodů (1 bod = nejmenší význam, 9 bodů = nejvyšší význam), na základě jejich významnosti pro podnik. Kladné stránky projektu: 61
zvýšení konkurenceschopnosti společnosti (9 bodů); zvýšení spolehlivosti a kontinuálnosti výroby (9 bodů); zvýšení výkonu betonárny (vyšší mnoţství okamţitého betonu v m3/hod.) (8 bodů); zvýšení objemu výroby betonu (7 bodů); rozšíření výrobního sortimentu betonárny o provzdušňované betony (6 bodů); zvýšení efektivnost a výkonnosti procesu výroby betonu (8 bodů); pozitivní vliv na ţivotní prostředí (sníţení produkce odpadu na jednotku produkce, sníţení energetické náročnosti provozu betonárny, úspory vstupního materiálu) (6 bodů); udrţení stávajících pracovních míst (6 bodů); moţnost výroby betonu v zimním období (9 bodů); dostatečná výroba betonu pro spolehlivé sebezásobení betonem na realizovaných stavbách společnosti (8 bodů). Záporné stránky projektu: financování projektu z části cizím kapitálem – nutnost zřídit bankovní úvěr (současné úvěrové zatíţení společnosti je však nulové) (7 bodů); v důsledku zajištění ohřevu vstupních surovin výroby pro zajištění zimního provozu budou vytvářeny emise (k ohřevu pouţity LTO), jedná se však o minimální zdroj znečištění (6 bodů). Příleţitosti projektu: nová technologie výroby betonu díky většímu výkonu umoţní společnosti realizovat zakázky poţadující větší okamţité mnoţství betonu. Doposud musel podnik tyto zakázky odmítat (9 bodů); uspokojení poptávky po provzdušňovaném betonu (6 bodů); zajištění celoroční výroby betonu (8 bodů). Hrozby projektu: nepříznivý vývoj stavu ekonomiky a s tím související pokles počtu zakázek (6 bodů); útlum stavebnictví ve střednědobém aţ dlouhodobém výhledu (7 bodů).
6 ANALÝZA MOŢNOSTI FINANCOVÁNÍ PROJEKTU ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU Investičním záměrem společnosti Beton SPH s.r.o. je výstavba nové betonárny v průmyslové zóně v Bystřici nad Pernštejnem. Nová technologie výroby betonové směsi nahradí současnou zastaralou technologii, jejíţ výkon neumoţňuje realizovat zakázky většího rozsahu, nelze 62
provozovat v zimních měsících a také nesplňuje technické poţadavky na kvalitu betonu. Hlavním cílem projektu je růst konkurenceschopnosti v regionu prostřednictvím inovace technologie na výrobu betonu a betonových směsí. S ohledem na charakter projektu (vč. harmonogramu realizace projektu) a podporované aktivity programu ROZVOJ, Operačního programu Podnikání a inovace je vytvořen předpoklad, pro financování projektu prostřednictvím programu ROZVOJ, Výzvy I (dále jen „výzva“), který je na základě uveřejněných podmínek nutné analyzovat, zda je podnik resp. projekt splňuje: 1) Cíl výzvy – charakter a cíl projektu plně odpovídá cílům stanovených ve výzvě; 2) Podporované aktivity – pořízení nové betonárny včetně technologického vybavení je v souladu s podporovanými aktivitami výzvy; 3) Příjemce podpory: a. Beton SPH s.r.o. je oprávněn k podnikání na území České republiky v oblasti OKEČ: 266000 Výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků, která je podporovanou oblastí uvedených v příloze č. 1 výzvy107. b. Podnik je zaregistrován jako poplatník daně z příjmů na finančním úřadě podle § 33, odst. (1) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v platném znění c. Ţadatel nemá ţádné nedoplatky vůči institucím (Finanční úřad, Česká správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, Pozemkový fond, Fond národního majetku, Státní fond ţivotního prostředí, Státní fond rozvoje bydlení, Celní správa ČR, Státní fond kultury, Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní zemědělský intervenční fond, kraje, obce a svazky obcí) a vůči poskytovatelům podpory z projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. d. Podnik nemá nedoplatky z titulu mzdových nároků jeho zaměstnanců. 4) Formální podmínky přijatelnosti projektu – dle přílohy č. 2 výzvy108, projekt musí být realizován na území regionů se soustředěnou podporou státu dle usnesení vlády č. 560/2006, usnesením vlády č. 829/2006 a na území regionů s vyšší mírou nezaměstnanosti. Region Bystřice nad Pernštejnem, spadá pod regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností, čímţ splňuje tuto podmínku. 5) Způsobilé výdaje – charakter výdajů projektu splňuje vymezení způsobilých výdajů ve výzvě a Pravidlech způsobilých výdajů109. 6) Nezpůsobilé výdaje – dle výzvy jsou stavební náklady přímo související s realizace projektu způsobilé do 20 % z celkových způsobilých výdajů na technologii110, coţ 107
Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace program Rozvoj. Příloha č. 1 – Kategorie OKEČ podporované. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. [online]. 2007 [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW: . 108 Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace program Rozvoj. Příloha č. 2 – Seznam podporovaných regionů v programu ROZVOJ. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. [online]. 2007 [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW: . 109 Pravidla způsobilých výdajů – zvláštní část. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. [online]. 2007. [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW < http://www.czechinvest.org/data/files/pravidla-zpusobilych-vydaju-zvlastnicast-program-rozvoj-987.pdf>. 63
projekt s předpokládanými výdaji splňuje) a tedy jediným nezpůsobilým výdajem je DPH. 7) Odvětvové vymezení – aktivita projektu, dle OKEČ: 266000 Výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků, spadá do uvedených oblastí v příloze č. 1 výzvy. 8) Forma a výše podpory – výše dotace pro Beton SPH s.r.o., jako střední podnik, je stanovena na 55 % ze způsobilých výdajů, jejichţ celková předpokládaná výše dosahuje 11 850 000 Kč. Výše dotace 6 517 500 Kč spadá do vymezeného limitu poskytované dotace (1 – 20 mil. Kč). 9) Pozitivní ekonomické hodnocení ţadatele – ţadatel je způsobilý pouze v případě, pokud je hodnocení finančního a nefinančního zdraví ţadatele do stupnice C+, které je součástí další analýzy. Výpočet finančního zdraví ţadatele Jelikoţ MPO ani CzechInvest nespecifikuje metodiku dosaţení finančního zdraví ve svých dokumentech, výpočet je stanoven dle metodiky Programu rozvoje venkova. Tabulka 24 – Zkrácená rozvaha podniku Beton SPH s.r.o. v letech 2004 - 2006 (v tis. Kč) Poloţka
2004
2005
2006
Aktiva celkem Oběţná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Dohadné účty aktivní Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Pasiva celkem Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let
30 492 25 709 154 16 052 0 9 503 459 30 492 180
36 137 31 104 40 16 074 0 14 990 134 36 137 232
54 107 46 908 179 17 032 10 29 697 413 54 107 232
2 464
8 454
15 455
Výsledek hospodaření běţného účetního období
6 042 19 405 1 438 0 17 967 0 0 0 86
7 711 17 268 621 0 16 647 0 0 0 156
11 639 24 425 995 0 23 430 0 0 0 40
Cizí zdroje Rezervy Dohadné účty pasivní Krátkodobé závazky Dohadné účty pasivní Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení
Pramen: zpracováno autorem na základě dat podniku Beton SPH s.r.o.
110
Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace program Rozvoj. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. [online]. 2007. [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW . Str. 4. 64
Tabulka 25 – Zkrácený výkaz zisku a ztráty podniku Beton SPH s.r.o. v letech 2004-2006 (v tis. Kč) Poloţka
2004
Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodané zboţí Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
2005
2006
0 0 79 139 60 528 18 611 540
0 0 75 747 53 188 22 559 676
0 0 113 582 79 581 34 001 1 010
-88
-1 003
340
8 828 0 6 042
10 679 0 7 689
15 668 0 11 641
Změna stavu rezerv a opravných poloţek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Provozní výsledek hospodaření Nákladové úroky Výsledek hospodaření za běţnou činnost
Pramen: zpracováno autorem na základě dat podniku Beton SPH s.r.o.
Finanční zdraví podniku Beton SPH s.r.o. v letech 2004 - 2006 je, dle celkového bodového hodnocení v Tabulka 26, označeno jako kategorie A (bodové rozmezí od 25,01 do 31,00 bodů). Tabulka 26 - Výsledky ukazatelů finančního zdraví včetně bodového ohodnocení za roky 2004 - 2006 2004 Ukazatel
Výsledek ukazatele
2005
Bodové ohodnocení
Výsledek ukazatele
2006
Bodové ohodnocení
Výsledek ukazatele
Bodové ohodnocení
Ukazatel č. 1
28,66 %
3
26,78
3
29,59
3
Ukazatel č. 2
28,49 %
3
45,37
3
50,50
3
Ukazatel č. 3
30,75 %
3
42,41
3
42,73
3
Ukazatel č. 4
11,73 %
2
13,67
2
14,98
2
Ukazatel č. 5
58,92 %
3
46,07
5
43,30
5
Ukazatel č. 6
8 740,00
3
9 676,00
3
16 008,00
3
Ukazatel č. 7
1,29
5
0,20
5
-0,50
5
Ukazatel č. 8
52,69
3
360,88
3
133,25
3
Ukazatel č. 9
1,43
1
1,87
2
2,00
3
Celkem bodů
26
29
Pramen: zpracováno autorem na základě podnikových dat a výpočtů autora
65
30
Shrnutí Na základě podmínek stanovených výzvou pro příjem ţádostí o dotace je projekt podniku Beton SPH s.r.o. vhodný pro podání registrační a následně i plné ţádosti o dotaci prostřednictvím aplikace eAccount. Následně hodnocení PŢ je provedeno Hodnotitelskou komisí programu na základě výběrových kritérií a předáno následně Řídícímu orgánu ke schválení či neschválení podpory projektu. Potencionální příjemce dotace však při podání RŢ ani PŢ nezná podrobnosti o počtu přijatých ţádostí ostatních ţadatelů, jejich finanční poţadavky ani bliţší charakteristiku projektů a ţadatelů pro zhodnocení ţádostí na základě výběrových kritérií. Důleţitým krokem tak zůstává rozhodnutí managementu podniku financování projektu za podpory programu ze Strukturálních fondů nebo realizaci projektu financovaného zcela bez pomoci spolufinancování z dotačních titulů. Podnik na základě moţností financování by měl znát efektivnost projektu za předpokladu spolufinancování z programu ROZVOJ OP PI, nebo za předpokladu financování vlastními prostředky.
7 HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI PROJEKTU Hodnocení finanční realizovatelnosti projektu je také součástí výběrových kritérií pro výzvu č. 1 programu ROZVOJ. Účelem je vypočítat moţnost realizace projektu na základě bodového ohodnocení ukazatelů - čistá současná hodnota (NPV), vnitřní míra návratnosti (IRR) porovnaná se zadanou diskontní sazbou (DS) a doba návratnosti investice (DN) porovnaná s průměrnou dobou odpisování investice (PDOI), jiţ z jasně stanoveného rozpočtu projektu. Postup výpočtu ukazatelů není ţadatelům k dispozici, a proto je součástí následné analýzy. Výsledky budou hodnoceny na základě rozdělení bodů ve výběrových kritériích stanovených ve výzvě: Když NPV > 0 pak 3 body, když NPV = 0 pak 1 bod, když NPV < 0 pak 0 bodů. Když IRR ≥ DS sazba pak 3 body, když IRR ≥ 0 a zároveň IRR < DS pak 1 bod, když IRR < 0 pak 0 bodů. Když DN < 0,6*PDOI pak 3 body, když DN ≥ 0,6*PDOI a zároveň DN ≤ PDOI pak 1 bod, když DN > PDOI pak 0 bodů. Cílem práce je také zhodnotit efektivnost vyuţití finančních prostředků ze Strukturálních fondů oproti variantě financování projektu bez přidělené dotace.
7.1
Vstupní data
V předchozích kapitolách byla identifikována charakteristika podniku (ţadatele o dotaci), projektu a dotační titul, ze kterého můţe potencionální ţadatel získat finanční podporu na realizaci projektu. Ke zhodnocení efektivnosti projektu jsou vyuţita data, specifikována finančními výkazy podniku, pravidly daného OP a skutečnými finančními nároky na realizaci projektu. Vstupní data se nemění pro obě hodnocené varianty.
66
7.1.1 Diskontní sazba Diskontní sazbu nemůţe ţadatel zadávat nebo stanovovat sám, ale je odvozena od sazeb státních dluhopisů na základě metodického doporučení poskytovatele dotace. DS je součtem dvou diskontních sazeb (bezriziková DS a DS za riziko). Výsledná DS je stanovena na hodnotě:
3,07 %111.
7.1.2 Doba ţivotnosti Výpočet ukazatelů hodnocení ekonomické efektivnosti se provádí za dobu trvání projektu (doby ţivotnosti) do termínu plánovaného ukončení provozování investice, nejdéle však 10 let112. Jelikoţ doba odpisování (doba ţivotnosti - N) stavební i technologické části je dle odpisových skupin delší neţ stanovená maximální lhůta (10 let), výpočty jsou provedeny za roky 2008-2017. N = 10
7.2
Varianta I – spolufinancování ze Strukturálních fondů
V případě první varianty je projekt spolufinancován z programu ROZVOJ OP PI a výše dotace je stanovena na 55 % způsobilých výdajů dle výzvy. Jelikoţ dotace je vyplácena příjemci dotace zpětně po ukončení projektu, podnik je nucen na polovinu celkových nákladů projektu (14 240 240 Kč bez DPH) si vzít úvěr, který jiţ má předjednaný u bankovní instituce za sjednaných platebních podmínek. 7.2.1 Rozpočet projektu – Varianta I K PŢ se přikládá celkový rozpočet projektu včetně nezpůsobilých výdajů. Výše rozpočtu u PŢ nemůţe překročit stanovený rozpočet u RŢ, ale jeho výše můţe být u způsobilých výdajů niţší. V případě Varianty I, k výdajům projektu je zapotřebí identifikovat zvláštní náklady spojené pouze s plněním pravidel daného operačního programu, viz Tabulka 27. Propagace projektu je jednou z povinností příjemce dotace, která je vyţadována u všech programů OP PI113 (náklady na propagaci jsou připočteny k hodnotě stavební části při výpočtu odpisů). V projektu je vyčleněna částka na Zpracování ţádosti o dotaci, organizaci výběrových řízení, zpracování monitorovacích zpráv a zpracování ţádosti o platbu, které si podnik Beton SPH s.r.o. nechal zpracovat externí specializovanou firmou vybranou na základě výběrového
111
Finanční kalkulačka – nástroj pro předběžné hodnocení. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. [online]. 2007. [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW: < http://www.czechinvest.org/data/files/pokyny-pro-predbuznynastroj-hodnoceni-frp-400.doc>. Str. 2. 112 Pokyny pro žadatele a příjemce dotace z programu ROZVOJ – Výzva I. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. [online]. 2008. [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW: . Str. 8. 113 Pravidla pro publicitu. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. [online]. 2011, [cit. 12:5.2011]. Dostupné z WWW: . 67
řízení.114 Poloţka „Řízení projektu“ zahrnuje náklady ţadatele, které musí vynaloţit k dodrţení pravidel programu a její hodnota je stanovena na základě výkazu práce a nákladů sledovaných podnikem. Tabulka 27- Rozpočet projektu Varianty I. k PŢ (v Kč) Poloţka Způsobilé výdaje
Částka v Kč 11 202 000
1
Technologická část
9 310 000
2
Stavební část
1 862 000
3
Propagace projektu
30 000
Nezpůsobilé výdaje
5 714 436
4
Stavební část
2 403 240
5
Zpracování ţádosti o dotaci
220 000
6
Organizace výběrových řízení
120 000
7
Zpracování monitorovacích zpráv
8
Zpracování ţádosti o platbu
110 000
9
Řízení projektu
155 000
10
DPH způsobilých výdajů (19 %)
11
DPH (pol. 4-8) (19 %)
CELKEM
30 000
2 128 380 547 816 16 916 436
Pramen: zpracováno autorem na základě dat podniku Beton SPH s.r.o.
Stavební část způsobilých výdajů je stanovena na maximální hranici 20 % dle pravidel způsobilých výdajů. Poţadovaná dotace (55 %) ze způsobilých výdajů tak činí 6 161 100 Kč.
7.2.2 Cash flow projektu – Varianta I Cash flow projektu je vypočteno v Příloha č. 4 na základě údajů z Příloha č. 2, přičemţ většina údajů vychází z výše uvedených dat, nebo na základě odhadu vývoje získané ve spolupráci s odpovědnými pracovníky podniku. Odpisy investice (dle § 30 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) jsou rovnoměrné a jsou kalkulovány od r. 2009, tedy od roku uvedení projektu do provozu. Technologická část (TČ) v hodnotě 9 310 000 Kč spadá do 3. třídy odpisování a stavební část (SČ) v hodnotě 4 295 240 Kč do 5. třídy odpisování. Výše dotace nesmí být zahrnuta ve vstupní ceně pro odpisy. Výpočet odpisu pro první rok je stanoven na základě následujícího vzorce:
114
Dodavatelé poloţek 1-8 musí být vybráni na základě výběrových řízení dle Pravidel pro výběr dodavatelů OP PI. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. [online]. 2011, [cit. 12:5.2011]. Dostupné z WWW: a na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a dodavatelem nemůţe být samotný ţadatel. 68
Výpočet výše odpisu pro roky 2010 - 2019 je:
Výpočet výše odpisu pro rok 2020 – 2039 je:
Výše nákladového úroku v cash flow je stanovena na základě předjednaného úvěru v hodnotě 7 120 120 Kč, na 10 let a 5,3 % úrokové sazby. Daňová sazba v cash flow vychází ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění z roku 2007, jejíţ výše byla stanovena na 24 %. 7.2.3 Čistá současná hodnota – Varianta I První z hodnocených ukazatelů je čistá současná hodnota, která je definována jako „součet současné hodnoty budoucích hotovostních toků plynoucích z investice a hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů).“115 Dle matematického vyjádření se jedná o rozdíl mezi diskontovanými peněţními příjmy z projektu a výdajem na projekt.
, kde Pt
- provozní cash flow v období t,
r
- diskontní sazba,
t
- rok ţivotnosti v období let od 2008 do 2017,
K
- celková investice (součet investic).
Dle údajů z Příloha č. 4 vypočteme čistou současnou hodnotu projektu: NPV = 20 673 – 14 240 = 6 433 tis. Kč.
115
HRDÝ, Milan. Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. Vyd. 1. Praha: ASPI, a.s., 2006. 204 s. ISBN 80-7357-137-4. 69
7.2.4 Finanční míra výnosnosti – Varianta I Finanční míru výnosnosti (IRR) neboli vnitřní výnosové procento „můžeme definovat jako takovou úrokovou míru, při které současná hodnota peněžních příjmů z projektu se rovná kapitálovým výdajům.“116 Tento ukazatel je definován jako úroková míra odpovídající nulové NPV. IRR lze vyjádřit jako:
, kde i
- hledaný úrokový koeficient.
Pro výpočet lze pouţít metodu lineární interpolace s výpočtem NPV pro dvě různé diskontní sazby, za předpokladu, kdy NPV dosahuje kladné a záporné hodnoty. Následně je nutné pro přesný výpočet IRR tyto hodnoty dosadit do následujícího vzorce:
, kde rn
- niţší zvolená diskontní sazba,
NPVn - čistá současná hodnota při niţší zvolené diskontní sazbě, NPVv - čistá současná hodnota při vyšší zvolené diskontní sazbě, rv
- vyšší zvolená diskontní sazba.
Projekt při diskontní sazbě 10 % dosahuje NPV 2 315 tis. Kč (kladné hodnoty) a při diskontní sazbě 20 % dosahuje NPV -1 459 tis. Kč (záporné hodnoty). Z toho vyplývá, ţe IRR se bude pohybovat mezi 10 – 20 %.
Po dosazení hodnot do vzorce lineární interpolace se NPV blíţí nule při sazbě IRR 16,13 %. Hodnota tak dosahuje více neţ pětkrát vyšší hodnoty neţ při zvolené DS 3,07 %. 7.2.5 Doba návratnosti – Varianta I Ukazatel Doba návratnosti je jeden z tradičních kritérií hodnocení projektu a obecně jej lze povaţovat za dobu, „za kterou se projekt splatí z peněžních příjmů, které projekt zajistí, zjednodušeně ze svých zisků po zdanění a odpisů.“117 Pro určení roku doby návratnosti se sleduje poměr kumulativních peněţních příjmů a celkové investice projektu.
116
VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Vyd. 2. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. 117 VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Vyd. 2. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. 70
Tabulka 28 - Cash flow projektu s dotací vč. investice (v tis. Kč) – Varianta I 2008 Provozní CF vč. investice (nediskontováno) Kumulované P. CF vč. investice (nediskontováno)
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
-14 969
8 316
2 375
2 231
2 143
2 030
1 886
1 731
1 630
1 526
-14 969
-6 653
-4 278
-2 046
97
2 126
4 013
5 743
7 373
8 899
Pramen: zpracováno autorem na základě dat podniku Beton SPH s.r.o.
V Tabulka 28 vidíme, ţe kladného cash flow projektu je dosaţeno v roce 2012, tedy 5 let od zahájení projektu. Přesný výpočet musíme stanovit dosazením do vzorce:
a zároveň musíme vyjít z cash flow z projektu (tj. bez hodnoty investice), viz Tabulka 29. Tabulka 29 - Cash flow z projektu s dotací (v tis. Kč) – Varianta I Provozní CF (nediskontováno) Kumulované provozní CF (nediskontováno)
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
-728
8 316
2 375
2 231
2 143
2 030
1 886
1 731
1 630
1 526
-728
7 588
9 963
12 194
14 337
16 367
18 253
19 984
21 614
23 140
Pramen: zpracováno autorem na základě dat podniku Beton SPH s.r.o.
Dosazením do vzorce získáme dobu návratnosti projektu spolufinancovaného dotací z programu ROZVOJ.
Pro posouzení doby návratnosti dle pravidel OP PI je nutné vypočítat PDOI.
, kde vahai - váha i-té investice DOi
- doba odpisování i-té investice
INVi
- vstupní hodnota i-té investice bez DPH
, kde
71
Hodnota investice ve 3. třídě s dobou odepisování 10 let je 9 310 000 Kč bez DPH a v 5. třídě s dobou odepisování 30 let je hodnota 4 295 240 Kč bez DPH. Dosazením do výše uvedených vzorců získáme PDOI:
7.2.6 Vyhodnocení Varianty I Na základě stanovených výběrových kritérií lze vyhodnotit uvedené ukazatele, viz Tabulka 30. Tabulka 30 - Hodnotící tabulka - Varianta I Sledovaný ukazatel a hodnota NPV = 6 433 tis. Kč IRR = 16,13 % DS = 3,07 %
Výsledná situace
Dosaţené body
NPV > 0
3
IRR ≥ DS
3
DN = 5,95 roku
DN < 0,6*PDOI
PDOI = 16,31 let
5,95 < 9,79
Celkem bodů
3 9
Pramen: zpracováno autorem
Tato varianta získala maximální počet bodů, které je moţné získat na základě výsledků jednotlivých ukazatelů. Navíc jednotlivé ukazatele dosahují oproti porovnávaným faktorům výrazně vyšších hodnot. Nyní vypočítáme ukazatele v případě realizace projektu bez spolufinancování z programu ROZVOJ OP PI pomocí dotace.
7.3
Varianta II – financování projektu bez dotace
V případě druhé varianty není projekt spolufinancován z programu ROZVOJ OP PI ani jiného dotačního titulu. Podnik je nucen, stejně jako u první varianty, zřídit si úvěr na polovinu celkových nákladů projektu (13 575 240 Kč bez DPH), druhou polovinu nákladů hradí podnik z vlastních zdrojů.
7.3.1 Rozpočet projektu – Varianta II Podnik (investor) není v projektu povinen dodrţovat pravidla pro získání finančních prostředků, jako tomu je u Varianty I. Výdaje jsou proto omezeny pouze na technologickou a stavební část projektu, viz Tabulka 31. Stavební část je na základě odborného odhadu zaměstnance Beton SPH s.r.o. navíc sníţena o moţnost realizace části projektu za pomocí vlastních dodávek betonu a drobných stavebních prací. Dodávka technologie a větší část 72
stavebních úprav musí realizována akreditovaným subjektem pro výstavbu betonáren a dodávku jejích technologií. Tabulka 31 - Rozpočet projektu Varianty II k PŢ (v Kč) Poloţka
Cena bez DPH
1
Technologická část
9 310 000
11 078 900
2
Stavební část
3 575 000
4 254 250
12 885 000
15 333 150
CELKEM
Cena s DPH
Pramen: zpracováno autorem na základě dat podniku Beton SPH s.r.o.
7.3.2 Cash flow projektu – Varianta II Cash flow projektu, podobně jako u Varianty I, je sestaven v Příloha č. 5 na základě údajů z Příloha č. 3.
7.3.3 Čistá současná hodnota – Varianta II Ukazatel je vypočítán na základě teoretických předpokladů viz výše. Rozdíl mezi součtem diskontovaných provozních cash flow v jednotlivých letech a celkové investice, dosahuje i u Varianty II kladné hodnoty: NPV = 15 659 – 12 885 = 2 774 tis. Kč.
7.3.4 Finanční míra výnosnosti – Varianta II Projekt při diskontní sazbě 5 % dosahuje NPV 1 483 tis. Kč (kladné hodnoty) a při diskontní sazbě 15 % dosahuje NPV -3 209 tis. Kč (záporné hodnoty), viz Příloha č. 5. Z toho vyplývá, ţe IRR se bude pohybovat mezi 5 – 15 %. Konkrétní hodnotu zjistíme opět lineární interpolací:
Lze tedy říci, ţe při diskontní sazbě 8,16 % se čistá současná hodnota blíţí k nule. Hodnota je sice větší neţ stanovená diskontní sazba 3,07 %, ale je skoro o polovinu niţší neţ u Varianty I. 7.3.5 Doba návratnosti – Varianta II Z údajů v Tabulka 32 lze vyčíst, ţe kladného provozního cash flow je dosaţeno aţ v roce 2015, tedy 7 let od zahájení realizace projektu. Přesnou dobu návratnosti však musíme stanovit pomocí údajů z Příloha č. 5.
73
Tabulka 32 - Cash flow projektu s dotací vč. investice (v tis. Kč) – Varianta II 2008 Provozní CF vč. investice (nediskontováno) Kumulované P. CF vč. investice (nediskontováno)
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
-13 577
2 237
2 509
2 363
2 272
2 156
2 010
1 851
1 747
1 640
-13 577
-11 340
-8 832
-6 469
-4 197
-2 041
-32
1 820
3 567
5 207
Pramen: zpracováno autorem na základě dat podniku Beton SPH s.r.o.
Investice realizovaná bez pomoci dotačního titulu je splacena příjmy z investice za 7,02 roku. Pro posouzení ukazatele je nutné vypočítat PDOI. Pořízená technologie v hodnotě 9 310 tis. Kč bez DPH spadá do 3. třídy s délkou odepisováním 10 let a stavební část v hodnotě 3 575 tis. Kč bez DPH náleţí do 5. třídy s délkou odepisováním 30 let.
7.3.6 Vyhodnocení Varianty II Na základě výpočtu jednotlivých ukazatelů je sestavena hodnotící tabulka, viz Tabulka 33. Tabulka 33 - Hodnotící tabulka - Varianta II Sledovaný ukazatel a hodnota NPV = 2 774 tis. Kč IRR = 8,16 % DS = 3,07 %
Výsledná situace
Dosaţené body
NPV > 0
3
IRR ≥ DS
3
DN = 7,02 roku
DN < 0,6*PDOI
PDOI = 15,55 let
7,02 < 9,33
Celkem bodů
3 9
Pramen: zpracováno autorem
Varianta II získala, stejně jako Varianta I, maximální počet bodů, které je moţné získat ve výběrových kritériích. Obě varianty, dle stanovených nástrojů a výběrových kritérií, jsou maximálně efektivní. Rozdíly v dosaţených hodnotách jsou však značné. Po prezentaci dosaţených výsledků jednateli společnosti, by investor (ţadatel) realizoval projekt i bez podpory dotace, ale s omezením výdajů na dosaţení dalších podnikových cílů a došlo by tedy ke sníţení konkurenceschopnosti. 74
ZÁVĚR Kohezní (regionální) politika je datována jiţ k počátkům evropské integrace. S přístupem nových členů do Společenství, se zvyšovaly však i regionální disparity. Tlakem nových členů Evropského společenství s cílem sníţení rozdílů, tak vznikly tzv. Strukturální fondy a Kohezní fond. Na základě jasně definovaných podmínek, byly poskytovány finanční prostředky nejvíce postiţeným či zaostalým regionům. Ţadatelem mohl být nejen veřejnoprávní subjekt, ale i soukromý subjekt včetně malých a středních podniků. Nepřímý vliv dotací, však ovlivňoval všechny subjekty, ať uţ pozitivně či negativně. V roce 1997 se Společenství začalo věnovat otázce rozšíření členů i o regiony střední a východní Evropy. Vznikly, nebo rozšířily se nové programy pomoci uchazečům o členství, primárně s cílem podpory infrastruktury, ţivotního prostředí a implementace evropského právního řádu. Přistoupením České republiky do Evropské unie v roce 2004 se rozšířila moţnost čerpání finančních prostředků – nástrojů, díky navázání na programové období 2000 – 2006. Příleţitost k čerpání mohly MSP vyuţít v programech jako OP PP, OP RLZ, OP RVMZ nebo SROP. V novém programovém období se rozšířila škála jednotlivých operačních programů na 26 a navýšila se i celková podpora pro ČR. Tuzemské subjekty tak mají moţnost získat nejvíce finančních prostředků ze všech zemí EU (nejvyšší poměr finanční prostředků na 1 obyvatele). Jednou z hlavních skupin potenciálních ţadatelů v současném programovém období 2007 – 2013 jsou MSP a nejdůleţitějším cílem se stává zvyšování konkurenceschopnosti. Hlavním nástrojem pro zvyšování konkurenceschopnosti a inovace je Operační program Podnikání a inovace, směřující podporu primárně na MSP. Malé a střední podniky tvoří v České republice výraznou část ekonomických subjektů v průřezu všemi odvětvími, a přestoţe jejich počet se jiţ 10 let pohybuje na obdobné hranici, zaznamenávají stále vyšší podíl realizovaných investic. Nedostatky MSP pro zvýšení konkurenceschopnosti jsou identifikovány v několika analýzách a EU se jim pomocí Strukturálních fondů snaţí vytvořit takové nástroje podpory, které mohou podpořit subjekty v nejvíce postiţených regionech, nebo projekty, které naplňují stanovené cíle programového období. Cílem této práce byla analýza efektivnosti realizace projektu podniku Beton SPH s.r.o. s podporou, nebo bez pomoci spolufinancování z dotačního titulu. V první polovině praktické části byl analyzován podnik za pomocí SWOT analýzy, na základě které byla identifikována nutnost realizace projektu – modernizace betonárny. Díky stanovení charakteristiky podniku, navrţeného projektu a trţního prostředí, byly analyzovány nástroje pro moţnost vyuţití Strukturálních fondů pro zvýšení konkurenceschopnosti a moţnost realizace dané investice za pomoci spolufinancování z programu ROZVOJ, OP PI. Na základě výsledků, podniku nebrání ţádné formální náleţitosti stanovené pravidly ve výzvě a je proto doporučeno pokračovat k rozpracování analýzy efektivnosti projektu a vypracování následně plné ţádosti. Ve druhé půli praktické části se práce zaměřuje na hodnocení efektivnosti projektu za pomocí navrţených ukazatelů hodnocení investice. Výsledky analýzy jsou stanoveny prostřednictvím veřejně dostupných metod hodnocení. Projekt spolufinancovaný dotací splňuje stanovená kritéria, stejně tak i projekt bez pomoci dotačního titulu. Jednotlivé ukazatele jsou však v případě Varianty I pro podnik příznivější neţ je tomu u Varianty II. Hypotéza: Čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento dosahují vyšších hodnot při realizaci projektu 75
spolufinancovaného z dotačního titulu než při realizaci projektu bez pomoci dotace, stanovená v úvodu práce, je tak potvrzena. Na základě dílčích zjištění je doporučeno realizovat projekt – modernizace betonárny (původní stav viz Příloha č. 6) za moţnosti získání dotace. Z výsledků analýz provedených v této práci vyplývá, ţe prostředky přidělované prostřednictvím Strukturálních fondů EU mohou výrazně ovlivnit vývoj MSP a tím zvýšení konkurenceschopnosti a inovace. Zároveň však jsou také zjištěny vysoké nároky na identifikaci moţnosti realizace projektu z operačních programů, zpracování ţádostí o dotaci a jejich následnou administraci. Bylo by proto ţádoucí, aby v novém programovém období, byly tyto nároky sníţeny a tím zefektivněna nejen práce ţadatelů, ale také řídících, hodnotících a monitorovacích orgánů. Na projekt modernizace betonárny byla na základě dílčích výsledků autora (zacílení záměru na konkrétní operační program, SWOT analýza) podána registrační a plná ţádost ve Výzvě I, programu ROZVOJ, OP PI. Plná ţádost o dotaci byla schválena a projekt zrealizován v letech 2008-2009. V současnosti je projekt uveden do plného provozu viz Příloha č. 7 a podnik monitoruje dosaţené výsledky pro evaluaci výsledků ex post. Analýza efektivnosti realizace projektu za pomocí finančních prostředků ze Strukturálních fondů byla provedena pouze pro dosaţení cílů této práce, jelikoţ nebyla vyţadována řídícím orgánem.
76
SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ [1] Acquis communautaire. [online]. 2004. [cit. 2011-04-30] Dostupný z WWW: . [2] Administrativní registr ekonomických subjektu (Ares) [databáze online]. Praha: Ministerstvo financí CR, 1999 [citováno 2011-05-24]. Dostupné z WWW . Databáze ekonomických subjektu v Ceské republice. [3] Agenda 2000. Evropská komise. [online]. 1997. [cit. 2011-04-30] Dostupný z WWW: . [4] Analýza vývoje stavebnictví ve 4. čtvrtletí 2008 a v roce 2008. Český statistický úřad. [online]. 2009 [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW: . [5] BACHE, Ian. The Politics of European Union Regional Policy: Multi-Level Gevernance or Flexible Gatekeeping?. Sheffield : Sheffield Academic Press Ltd, 1998. 172 s. ISBN 1-85075-863-8. [6] CBC Phare. Centrum pro regionální rozvoje České republiky. [online]. 2010. [cit. 2011-04-04] Dostupný z WWW: . [7] Cohesion Fund. Oddělení komunikace Evropské komise. [online]. 2011. [cit. 201104-30] Dostupný z WWW: [8] Community Initiative Programme (CIP): INTERREG III B CADSES Neighbourhood Programme. CADSES Monitoring Committee. [online]. 2004. [cit. 2011-04-22] Dostupný z WWW: . [9] DALL´ERBA, Sandy. European Regional Development Policies : History and Current Issues. [online]. Champaign: European Union Center, 2003 [cit. 2011-0422]. Dostupné z WWW: . [10] EUROPE 2020 – A strategy for smart, sustainable and inklusive growth. European commission. [online]. 2010 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . [11] European Communities. Working for the regions [online]. 2004. Dostupné z WWW: [12] Eurostat yearbook 2006-2007.Eurostat. [online]. 2007. [cit. 2011-04-19]. ISBN 9279-02489-2. Dostupný z WWW: . [13] Financial Perspective 2007 – 2013. Evropská rada. [online]. 2005. [cit. 2011-04-16] Dostupný z WWW:
77
[14] Finanční kalkulačka – nástroj pro předběžné hodnocení. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. [online]. 2007. [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW: < http://www.czechinvest.org/data/files/pokyny-pro-predbuzny-nastroj-hodnoceni-frp400.doc>. [15] Finanční zdraví – Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ). Státní zemědělský intervenční fond. [online]. 2011 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW: . [16] Finanční zdraví – Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ). Státní zemědělský intervenční fond. [online]. 2011 [cit. 2011-05-05]. Udrţitelný rozvoj. Dostupné z WWW: . [17] Fondy EU: Glosář základních pojmů. Odbor Rámce podpory Společenství MMR ČR. [online]. Praha : Metropolis Media, a.s., 2005 [cit. 2011-06-12]. Dostupné z WWW: . [18] Generální ředitelství pro regionální politiku. Evropská komise. [online]. 2010. [cit. 2011-04-28]. Dostupný z WWW: < http://ec.europa.eu/dgs/regional_policy/index_cs.htm >. [19] HRDÝ, Milan. Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. Vyd. 1. Praha: ASPI, a.s., 2006. 204 s. ISBN 80-7357-137-4. [20] Informace o Fondu soudržnosti (FS) za programovací období 2004-2006, jeho výsledcích a předpokladech činnosti z pohledu Řídícího orgánu FS. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [online]. 2006. [cit. 2011-04-08] Dostupné z WWW: . [21] Iniciativy Společenství. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [online]. 2011 [cit. 201104-22]. Dostupné z WWW: . [22] Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení. Evropský parlament, Rada, Komise. [online]. 2006. [cit. 2011-04-22]. Dostupný z WWW: [23] INTERREG IIIC North. INTERREG IIIC. [online]. 2002. [cit. 2011-04-05] Dostupný z WWW: . [24] JASMINE. Evropská komise. [online]. 2007. [cit. 2011-04-28]. Dostupný z WWW: . [25] JASPERS. Evropská komise. [online]. 2007. [cit. 2011-04-28]. Dostupný z WWW: . [26] Jednotný evropský akt. Eur-Lex. [online]. 1986. Dostupný z WWW: [27] JEREMIE. Evropská komise. [online]. 2007. [cit. 2011-04-28]. Dostupný z WWW: . 78
[28] JESSICA: Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas. Evropská komise. [online]. 2007. [cit. 2011-04-28]. Dostupný z WWW: . [29] Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007 – 2013. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [online]. 2006. [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . [30] LEADER+. [online]. 2011. [cit. 2011-04-05] Dostupný z WWW: . [31] MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Vyd. 1. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 2007. 215 s. ISBN 978-80-87029-13-8. [32] Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2007 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . [33] Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj. Komise Evropských společenství. [online]. 2006. [cit. 2011-04-17] Dostupný z WWW: [34] NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti. Eur-lex.[online]. 1994. [cit. 2011-04-30] Dostupný z WWW: [35] Nařízení Rady (ES) č. 1266/1999. O koordinaci podpory kandidátským zemím v rámci předvstupní strategie a o změně nařízení (EHS) č. 3906/89. [online]. 1999. [cit. 2011-04-30] Dostupný z WWW: [36] Nové partnerství pro soudržnost konvergenci konkurenceschopnost spolupráci. Evropská komise. [online]. 2004. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství. Dostupný z WWW: . ISBN 92-894-4926-8. [37] Odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu. Iniciativa Společenství EQUAL. [online]. 2006. [cit. 2011-04-05] Dostupný z WWW: < http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=1>. [38] Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 2007-2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. [online]. 2007. [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . [39] Operační program Podnikání a inovace. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [online]. 2010. [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . [40] Operační program Praha – Adaptabilita. Magistrát hlavního města Prahy. [online]. 2007. [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: 79
. [41] Operační program Praha – Konkurenceschopnost na období 2007 – 2013. Hlavní město Praha. [online]. 2007. [cit. 2011-04-21]. Dostupné z WWW: . [42] Operační program Výzkum a vývoj pro inovace 2007-2013. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. [online]. 2008. [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . [43] Phare. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [online]. 2011. [cit. 2011-04-04] Dostupný z WWW: . [44] Podmínky – zvláštní část Rozvoj. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. [online]. 2010, [cit. 8.4.2011]. Dostupné z WWW: < http://czechinvest.org/data/files/podminky-zvlastni-cast-rozvoj-2095-cz.pdf>. [45] Pokyny pro žadatele a příjemce dotace z programu ROZVOJ – Výzva I. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. [online]. 2008. [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW: . [46] Pokyny pro žadatele a příjemce dotace z programu ROZVOJ – Výzva I. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. [online]. 2008. [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW: . [47] Policy challenges and Budgetary means of the Enlarged Union 2007 – 2013. Evropská komise. [online]. 2004. [cit. 2011-04-16] Dostupný z WWW: [48] Pravidla pro publicitu. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. [online]. 2011, [cit. 12.5.2011]. Dostupné z WWW: . [49] Pravidla pro výběr dodavatelů OP PI. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. [online]. 2011, [cit. 12.5.2011]. Dostupné z WWW: . [50] Pravidla způsobilých výdajů – zvláštní část. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. [online]. 2007. [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW < http://www.czechinvest.org/data/files/pravidla-zpusobilych-vydaju-zvlastni-castprogram-rozvoj-987.pdf>. [51] Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013. Ministerstvo zemědělství České republiky. [online]. Praha, 2007. [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . [52] Přínos programu SAPARD pro ČR. Agentura SAPARD a Státní zemědělský intervenční fond. [online]. 2006. [cit. 2011-04-07] Dostupný z WWW: 80
. [53] Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Sekce NOK a evropských záleţitostí. [online]. 2009. [cit. 12.3.2011]. Dostupné z WWW: . [54] Regionální a strukturální politika EU. Ministerstvo vnitra České republiky. [online]. 2008. [cit. 2011-04-29] Dostupný z WWW: . [55] Regionální a strukturální politika EU. Ministerstvo vnitra České republiky. [online]. 2008. [cit. 2011-04-30] Dostupný z WWW: . [56] Regionální politika. European Journalism Centre. [online]. 2011. [cit. 2011-04-28]. Dostupný z WWW: . [57] René, Wokoun. Regionální a strukturální politika (Politika soudržnosti) Evropské unie v programovém období 2007-2013. [online]. 2007. Dostupné z WWW: . [58] Rozhodnutí Komise ze dne 31. října 2006, který se stanoví seznam regionů a oblastí způsobilých pro financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci příhraniční a nadnárodní spolupráce cíle „Evropská územní spolupráce“ pro období 2007-2013. Komise Evropských společenství. [online]. 2005. [cit. 2011-04-22]. Dostupný z WWW: [59] Rozvoj. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. [online]. 2007, [cit. 30.4.2011]. Dostupné z WWW: . [60] SAPARD: Obecné informace. Ministerstvo financí ČR. [online]. 2005. [cit. 2011-0407] Dostupný z WWW: . [62] Smlouva o Evropské unii. Eur-Lex. [online]. 2008. [cit. 2011-04-29] Dostupný z WWW: < http://eur-lex.europa.eu/cs/treaties/dat/11992M/word/11992M.doc pdf >. [63] Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství. Zastoupení Evropské komise v České republice. [online]. 1957. Dostupný z WWW: [64] SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav. Základy podnikání : Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Vyd. 1. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 432 s. ISBN 978-80-247-339-5.
81
[65] Stavebnictví v regionech České republiky (vývoj v letech 2000 – 2008). ÚRS PRAHA. [online]. 2009 [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW: . [66] Strukturální fondy v ČR 2004-2006. Výsledky a vliv na současné programové období 2007-2013. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Národní orgán pro koordinaci. [online]. 2007. [cit. 2011-04-08] Dostupný z WWW: . [67] The INTERREG III: Community Initiative. Evropská komise. [online]. 2003 [cit. 2011-04-23]. Dostupné z WWW: . [68] Udržitelný rozvoj. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2005 [cit. 2011-0612]. Dostupné z WWW: . [69] Urban II: Context. Evropská komise. [online]. 2008. [cit. 2011-04-05] Dostupný na: . [70] VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Vyd. 2. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. [71] Výběrová kritéria. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. [online]. 2007, [cit. 16.4.2011], Dostupné z WWW: . [72] Výbor regionů. Oddělení komunikace Evropské komise[online]. 2011. [cit. 2011-0430] Dostupný z WWW: . [73] Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace program ROZVOJ. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. [online]. 2007, [cit. 8.4.2011]. Dostupné z WWW: . [74] Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace program Rozvoj. Příloha č. 1 – Kategorie OKEČ podporované. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. [online]. 2007 [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW: . [75] Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace program Rozvoj. Příloha č. 2 – Seznam podporovaných regionů v programu ROZVOJ. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. [online]. 2007 [cit. 4.4.2011]. Dostupné z WWW: . [76] Zahraniční pomoc v ČR. Ministerstvo financí ČR, Centrum pro zahraniční pomoc. [online]. 2007. [cit. 2011-04-28]. Dostupný z WWW: . [77] Zpráva Komise o provádění doporučení Komise (2003/361/ES) ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků. [online]. 2007 [cit. 2011-0426]. Dostupné z WWW: 82
. [78] Zpráva o plnění úkolů v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti za II. čtvrtletí 2008. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Odbor evropských záleţitostí[online]. 2008 [cit. 2011-04-22]. Č.j. 20657/2008-29. Dostupné z WWW: . [79] Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje. [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Dostupné z WWW: .
83
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 - Podíl MSP na celkovém počtu ekonomicky aktivních subjektů v ČR v letech 1999 2009 .......................................................................................................................................... 35 Graf 2 - Vývoj investičních nákladů MSP v ČR v letech 1999 - 2009 .................................... 37 Graf 3 - Vývoj příjmů z výroby betonu podniku Beton SPH s.r.o. (v tis. Kč) ......................... 51 Graf 4 - Vývoj příjmů z realizace staveb podniku Beton SPH s.r.o. (v tis. Kč) ....................... 52 Graf 5 - Objem stavebních prací realizovaných v ČR v letech 1998 – 2010 (v mil. Kč, běţné ceny) ......................................................................................................................................... 60 Graf 6 - Objem stavebních prací realizovaných v kraji Vysočina v letech 1998 – 2010 (v mil. Kč, běţné ceny) ........................................................................................................................ 60
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 – Rozpočet Strukturálních fondů a jiných nástrojů pro členy EU-15 v letech 2000 2006 (v mil. EUR, v cenách r. 2004) ........................................................................................ 13 Tabulka 2 - Rozpočet Strukturálních fondů a jiných nástrojů pro období 2000 – 2006 (v mld. EUR, v cenách r. 1999)............................................................................................................. 16 Tabulka 3 - Rozpočet Strukturálních fondů a jiných nástrojů nových členských států v letech 2004 - 2006 (v mil. EUR. v cenách roku 2004)........................................................................ 16 Tabulka 4 - Porovnání cílů a nástrojů politiky soudrţnosti v minulém a současném programovém období ................................................................................................................ 18 Tabulka 5 - Rozdělení finančních zdrojů dle cílů stanovených pro období 2007 - 2013 (v cenách roku 2007) ................................................................................................................ 20 Tabulka 6 - Poměr finančních prostředků pro období 2007-2013 a obyvatel dle členských států EU (v hodnotách roku 2006) ............................................................................................ 21 Tabulka 7 - Rozdělení finančních prostředků mezi Strukturální fondy, Fond soudrţnosti a Iniciativy Společenství v ČR v období 2004 - 2006 ................................................................. 24 Tabulka 8 - Prostředky FS/ISPA určených pro ČR v období 2000 - 2006............................... 25 Tabulka 9 - Přehled čerpání OP a JPD (přepočet z EUR na Kč byl proveden příslušnými průměrnými kurzy čerpání) ...................................................................................................... 27 Tabulka 10 - Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politik HSS v období 2007 - 2013 ... 28 Tabulka 11 - Rozdělení operačních programů v programovém období 2007 - 2013 v ČR ..... 29 Tabulka 12 - Vymezení drobného, malého a středního podnikatele od r. 2005 ....................... 34 Tabulka 13 - Počet ekonomicky aktivních MSP v ČR (k 31. 12. 2009) .................................. 35 Tabulka 14 - Počet zaměstnanců v MSP v ČR (k 31. 12. 2009) .............................................. 36 Tabulka 15 - Podíl investic MSP v letech 1999 - 2009 ............................................................ 36 Tabulka 16 - Bodovací tabulka dle dosaţených výsledků ........................................................ 43 Tabulka 17 - Hodnocení finančního zdraví podniku ................................................................ 44 Tabulka 18 - Vlastníci společnosti Beton SPH s.r.o. ................................................................ 50 Tabulka 19 - Přehled odběratelů betonu dle objemu produkce v % (v letech 2005 - 2011) .... 51 Tabulka 20 - Srovnání stávající a nové technologie ................................................................. 57 Tabulka 21 - Předpokládané náklady projektu ......................................................................... 57 Tabulka 22 – Přehled hlavních údajů ve stavebnictví v kraji Vysočina v letech 2000-2007 (v mil. Kč) ..................................................................................................................................... 61 Tabulka 23 – Realizované stavby v kraji Vysočina s ohledem na původ realizovaných investic v letech 2000 – 2007 (v mil. Kč) .............................................................................................. 61 Tabulka 24 – Zkrácená rozvaha podniku Beton SPH s.r.o. v letech 2004 - 2006 (v tis. Kč) ... 64 84
Tabulka 25 – Zkrácený výkaz zisku a ztráty podniku Beton SPH s.r.o. v letech 2004-2006 (v tis. Kč) .......................................................................................................................................65 Tabulka 26 - Výsledky ukazatelů finančního zdraví včetně bodového ohodnocení za roky 2004 - 2006 ...............................................................................................................................65 Tabulka 27- Rozpočet projektu Varianty I. k PŢ (v Kč) ..........................................................68 Tabulka 28 - Cash flow projektu s dotací vč. investice (v tis. Kč) – Varianta I .......................71 Tabulka 29 - Cash flow z projektu s dotací (v tis. Kč) – Varianta I .........................................71 Tabulka 30 - Hodnotící tabulka - Varianta I .............................................................................72 Tabulka 31 - Rozpočet projektu Varianty II k PŢ (v Kč) .........................................................73 Tabulka 32 - Cash flow projektu s dotací vč. investice (v tis. Kč) – Varianta II .....................74 Tabulka 33 - Hodnotící tabulka - Varianta II ...........................................................................74
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 - Postup příjmu ţádostí o dotaci v OP PI ................................................................40
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK AS CADSES CAP CEB CIP ČOV ČR DPH DS DN EAFRD EAGF EAGGF EBRD EFF EIB EIF ERDF ESF EU FIFG FO FS HDP HSS HSUS ICT IPA IRR ISPA
Agentura SAPARD Central, Adriatic, Danubian and South-eastern European Space Common Agricultural Policy Rozvojová banka Rady Evropy Competitiveness and Innovation framework Programme (Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace) Čistička odpadních vod Česká republika Daň z přidané hodnoty Diskontní sazba Doba návratnosti investice Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova European Agricultural Guarantee Fund Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond Evropská banka pro obnovu a rozvoj European Fisheries Fund Evropská investiční banka Evropský investiční fond European Regional Development Fund Evropský sociální fond Evropská unie Financial Instrument for Fisheries Guidance Fyzická osoba Fond soudrţnosti Hrubý domácí produkt Hospodářská a sociální soudrţnost Hospodářská, sociální a územní soudrţnost Informační a komunikační technologie Instrument for Pre-accession Assistance Vnitřní míra návratnosti Instrument for Structural Policies for Pre-Accession 85
JPD MSP MPO MŠMT MPSV MŢP MD MMR N NPV NSRR OP OP PI OP PP PDOI PHARE PO PŢ RK CI RR RŢ SAPARD SEA SOZS VaV
Jednotný programový dokument Drobný, malý a střední podnikatel Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo ţivotního prostředí Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Doba ţivotnosti Čistá současná hodnota Národní strategický referenční rámec Operační program Operačního programu podnikání a inovace Operační program Průmysl a podnikání Průměrná doba odpisování investice Poland and Hungary Aid for Restructuring of the Economies Právnická osoba Plná ţádost Regionální kancelář Czechinvestu Regionální rada Registrační ţádost Special Accesion Programme for Agriculture and Rural Development Single European Act Strategické obecné zásady Společenství Výzkum a vývoj
86
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Přehled referenčních zakázek společnosti Beton SPH s.r.o. Příloha č. 2 - Výkazy z realizace projektu – Varianta I Příloha č. 3 - Výkazy z realizace projektu – Varianta II Příloha č. 4 - Výpočty v jednotlivých letech realizace pro NPV, IRR, DN – Varianta I Příloha č. 5 - Výpočty v jednotlivých letech realizace pro NPV, IRR, DN – Varianta II Příloha č. 6 - Fotodokumentace původního stavu místa realizace projektu Příloha č. 7 - Fotodokumentace současného stavu po realizaci projektu
Příloha č. 1
Přehled referenčních zakázek společnosti Beton SPH s.r.o.
Jihomoravský kraj Vodojem, stavební část - Všechovice ŢB strop - Šebetov Oprava a odbahnění rybníka Olšovec - Jedovnice Novostavba výrobní haly Láník - Boskovice Záchytný průleh - Bačov Rekonstrukce koryta Líšeňského potoka – Brno, Líšeň Obnova rybníka - Říčky Přeloţka místní komunikace - Nedvědice Víceúčelové hřiště - Lelekovice ČOV - Strachotice Siemens EM - Nová hala navíjárny a V.P.I. - Drásov Kanalizační podchod pod Svitavou – retenční nádrţ – monolit - Cacovice Vodojem - Borač Hala TERM - Šlapanice Retenční nádrţ - zemní práce - Kuřim Terénní úpravy - Díly za sv. Jánem v lokalitě Kuřim Bytový dům, blok M - Kuřim Zemní práce na stavbě 7 ks RD - Kuřim Intenzifikace ČOV - objekt pasterizace - Tišnov ČOV - přestavba plynového hospodářství - Tišnov Intenzifikace ČOV - Tišnov Odbahnění a oprava objektů - Rybník Kurdějovský – okr. Břeclav Kanalizace a zpevněná plocha Palackého náměstí - Boskovice Chodník a komunikace - Dolní Loučky ČOV - vstupní čerpací stanice a dešťová zdrţ - Čejkovice Prodejna PLUS Discount - Ivančice Vnitřní omítky fotbalových kabin na hřišti - Nedvědice Úprava vodní nádrţe - Vilémovice Zlínský kraj PŠ HB Lušová - Halenkov, okr. Vsetín HB Hluboký – Halenkov, okr. Vsetín Středočeský kraj Betonárna ZAPA, zemní práce, štěrkopískové a vodní hospodářství – Horoměřice Kraj Vysočina Oprava ČOV - Hotel Medlov – Fryšava pod Ţákovou Horou, okr. Ţďár nad Sázavou Rekonstrukce tělocvičny ZŠ – Bystřice nad Pernštejnem Izolace bytového domu Višňová – Bystřice nad Pernštejnem Rekonstrukce kanalizace ul. Topolová, Jívová – Bystřice nad Pernštejnem Rovinky III. – kanalizace – propoj na sběrač – Bystřice nad Pernštejnem Zhotovení střechy vč. zateplení fasád, okna – budova společnosti Sagras, a.s.- Bystřice nad Pernštejnem
Sanace porodny prasnic a výstavba zimoviště - Dalečín Betonárna ZAPA, zemní práce a podkl. vrstvy - Jihlava – Pávov Oprava fasády kostela - Rovečné Rekonstrukce poţární nádrţe - Roţná Komunikace a sítě Starý Dvůr – Bystřice nad Pernštejnem Stavební úpravy stájí pro chov skotu - Roţná Rekonstrukce komunikací Pod Horou a Malá branka – Bystřice nad Pernštejnem Rekultivace skládky inertního materiálu – Křenkův lom, Bystřice nad Pernštejnem ČOV - nové aktivační nádrţe - Bystřice nad Pernštejnem Turistické centrum – Bystřice nad Pernštejnem Dodávka jednoho kusu ŢB stropu prodejny – Ţďár nad Sázavou Rekonstrukce Orlovny – Bystřice nad Pernštejnem Statické zajištění - Hrad Zubštejn Tréninkové hřiště - Domanín Rekonstrukce a dostavba polikliniky – Bystřice nad Pernštejnem Izolace bytového domu č.p - 939-947 – Bystřice nad Pernštejnem Oplocení a protihluková stěna - Bystřice nad Pernštejnem Dodávka a montáţ lyţařského vleku - Karasín Dodávka 2ks ŢB stropů na stavbu RD - Nové Město n. Mor. Inţenýrské sítě pro 7 RD v lokalitě Rovinky – Bystřice nad Pernštejnem Sportovní areál - Domanín Holobyty v č.p. 885 -887 - Bystřice nad Pernštejnem Rekonstrukce muzea - rekonstrukce střechy a stropu nad 2. NP – Bystřice nad Pernštejnem Izolace bytového domu sídl. II – Bystřice nad Pernštejnem Realizace dětského hřiště - Korouţné Víceúčelové sportovní hřiště - Korouţné Chodník - Nyklovice Odkanalizování obce - Čejkovice 1 ks čerpací stanice pro kanalizaci a ČOV - Roţná ČOV - Dalečín Zemní práce na hřišti - Domanín VD Vír - Demolice bývalého rekreačního zařízení Zbrojovky Brno - Vír Dodávka kanalizace v areálu firmy Sagras a.s. – Bystřice nad Pernštejnem Sanace stáje OMD a rekonstrukce odpadového hospodářství - Hluboké u Dalečína ČS - štětové stěny - Roţná Sanace dělící stěny kalových polí v UV Vír - Vír Moravskoslezský kraj Husí potok – rybí přechod - Hladké Ţivotice Rekonstrukce betonárny ZAPA - zemní práce a bourání betonových konstrukcí Bravantice Pardubický kraj Výstavba poldru - Lipkovský potok, Dolní Lipka Betonárna ZAPA - Rychnov na Moravě
Plzeňský kraj Omítka fasády ve společenské víceúčelové budově - Bor Hrubá stavba společenské víceúčelové budovy - Bor Rekonstrukce betonárny ZAPA - zemní práce a podsypy pod komunikace - Plzeň Hlavní město Praha Rekonstrukce betonárny ZAPA - Praha 4
Příloha č. 2
Výkazy z realizace projektu – Varianta I Období 1 2008
Období 2 2009
Období 3 2010
Období 4 2011
Období 5 2012
Období 6 2013
Období 7 2014
Období 8 2015
1000
17000
18000
18500
19000
19 500
20 000
20 000
20 000
20 000
1 000
17 000
18 000
18 500
19 000
19 500
20 000
20 000
20 000
20 000
540
9 180
9 720
9 990
10 260
10 530
10 800
10 800
10 800
10 800
11
187
198
204
209
215
220
220
220
220
5
20
80
250
250
250
250
250
250
250
50
850
900
925
950
975
1 000
1 000
1 000
1 000
PŘIDANÁ HODNOTA
394
6 763
7 102
7 132
7 331
7 531
7 730
7 730
7 730
7 730
Osobní náklady (mzdy+soc.zab.)
130
1 010
1 080
1 150
1 250
1 360
1 480
1 550
1 600
1 650
50
75
75
75
75
75
75
75
75
75
325
637
637
637
637
637
637
637
637
Výsledky provozu projektu v tis.Kč Trţby provozní (cena sluţby)
Období 9 Období 10 2016 2017
Ostatní výnosy VÝNOSY PROVOZNÍ CELKEM provozní Spotřeba materiálu Spotřeba energie Náklady na opravy a údrţbu Náklady na sluţby Náklady na publicitu, přístup k informacím, atd.
Pojištění majetku, silniční daň, atd Odpisy investice (bez DPH a bez dotace) Ostatní náklady NÁKLADY PROVOZNÍ CELKEM provozní HV provozní
325
2 525
2 700
2 875
3 125
3 400
3 700
3 875
4 000
4 125
1 111
14 172
15 390
16 106
16 756
17 442
18 162
18 407
18 582
18 757
-111
2 828
2 610
2 394
2 244
2 058
1 838
1 593
1 418
1 243
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
377
348
317
284
249
213
175
134
92
47
377
348
317
284
249
213
175
134
92
47
-377
-348
-317
-284
-249
-213
-175
-134
-92
-47
Úroky přijaté Ostatní finanční výnosy VÝNOSY FINANČNÍ CELKEM Nákladové úroky Leasingové náklady Ostatní finanční náklady NÁKLADY FINANČNÍ CELKEM HV finanční
Daňová sazba z r. 2007
0,24
0,24
0,24
0,24
0,24
0,24
0,24
0,24
0,24
0,24
0
595
550
506
479
443
399
350
318
287
-488
1 885
1 743
1 604
1 516
1 402
1 264
1 108
1 008
909
Daň z příjmu (absolutní výše) HV čistý (po odpočtu daně z příjmů) Potřebný oběţný kapitál k provozování projektu v tis.Kč Zásoby provozní
2008 240
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
245
250
260
270
280
295
310
325
345
50
50
50
50
50
50
50
50
50
55
5
10
10
10
15
15
15
20
Pohledávky za odběrateli Závazky k dodavatelům Změna čistého pracovního kapitálu Zdroje financování projektu v tis.Kč Dotace Přijaté nové úvěry a půjčky k pokrytí financování projektu Splátky nově přijatých úvěrů a půjček Vlastní zdroje ţadatele Pořízení dlouh.investic projektu (bez DPH) v tis.Kč Celkové náklady projektu (tj. pořizovaný dlouhodobý majetek) (bez DPH)
240 2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
6 161 7 120 558
588
619
652
686
723
761
801
844
936
7 120
2008
2009
14 240
Pozn.:absolutní částky jsou v tis. Kč Pramen: vypracoval autor na základě informací jednatele a účetní společnosti
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
Příloha č. 3
Výkazy z realizace projektu – Varianta II
Výsledky provozu projektu v tis.Kč Trţby provozní (cena sluţby)
Období 1 2008
Období 2 2009
Období 3 2010
Období 4 2011
Období 5 2012
Období 6 2013
Období 7 2014
Období 8 2015
Období 9 Období 10 2016 2017
1000
17000
18000
18500
19000
19 500
20 000
20 000
20 000
20 000
1 000
17 000
18 000
18 500
19 000
19 500
20 000
20 000
20 000
20 000
540
9 180
9 720
9 990
10 260
10 530
10 800
10 800
10 800
10 800
11
187
198
204
209
215
220
220
220
220
Ostatní výnosy VÝNOSY PROVOZNÍ CELKEM provozní Spotřeba materiálu Spotřeba energie Náklady na opravy a údrţbu
5
20
80
250
250
250
250
250
250
250
50
850
900
925
950
975
1 000
1 000
1 000
1 000
PŘIDANÁ HODNOTA
394
6 763
7 102
7 132
7 331
7 531
7 730
7 730
7 730
7 730
Osobní náklady (mzdy+soc.zab.)
130
1 010
1 080
1 150
1 250
1 360
1 480
1 550
1 600
1 650
Pojištění majetku, silniční daň, atd
50
75
75
75
75
75
75
75
75
75
562
1 099
1 099
1 099
1 099
1 099
1 099
1 099
1 099
325
2 525
2 700
2 875
3 125
3 400
3 700
3 875
4 000
4 125
1 111
14 409
15 852
16 568
17 218
17 904
18 624
18 869
19 044
19 219
-111
2 591
2 148
1 932
1 782
1 596
1 376
1 131
956
781
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
341
315
286
257
226
193
158
121
83
43
341
315
286
257
226
193
158
121
83
43
HV finanční
-341
-315
-286
-257
-226
-193
-158
-121
-83
-43
Daňová sazba z r. 2007
0,24
0,24
0,24
0,24
0,24
0,24
0,24
0,24
0,24
0,24
Náklady na sluţby Náklady na publicitu, přístup k informacím, atd.
Odpisy investice (bez DPH a bez dotace) Ostatní náklady NÁKLADY PROVOZNÍ CELKEM provozní HV provozní Úroky přijaté Ostatní finanční výnosy VÝNOSY FINANČNÍ CELKEM Nákladové úroky Leasingové náklady Ostatní finanční náklady NÁKLADY FINANČNÍ CELKEM
Daň z příjmu (absolutní výše ) HV čistý (po odpočtu daně z příjmů)
Potřebný oběţný kapitál k provozování projektu v tis.Kč Zásoby provozní
0
546
447
402
374
337
292
242
209
177
-452
1 730
1 415
1 273
1 183
1 067
926
767
663
561
2008 240
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
245
250
260
270
280
295
310
325
345
50
50
50
50
50
50
50
50
50
55
5
10
10
10
15
15
15
20
Pohledávky za odběrateli Závazky k dodavatelům Změna čistého pracovního kapitálu Zdroje financování projektu v tis.Kč Dotace Přijaté nové úvěry a půjčky k pokrytí financování projektu Splátky nově přijatých úvěrů a půjček Vlastní zdroje ţadatele Pořízení dlouh.investic projektu (bez DPH) v tis.Kč Celkové náklady projektu (tj. pořizovaný dlouhodobý majetek) (bez DPH)
240 2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
6 443 505
532
560
590
621
654
689
725
804
847
6 443
2008
2009
12 885
Pozn.:absolutní částky jsou v tis. Kč Pramen: vypracoval autor na základě informací jednatele a účetní společnosti
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
Příloha č. 4
Výpočty v jednotlivých letech realizace pro NPV, IRR, DN – Varianta I
CASH FLOW
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
OPERATIVNÍ CF = HV čistý + odpisy
-488
2 210
2 380
2 241
2 153
2 040
1 901
1 746
1 645
1 546
Změny čistého pracovního kapitál (ČPK) PROVOZNÍ CF 1 = OPERATIVNÍ CF + změny ČPK Dotace
-240
-55
-5
-10
-10
-10
-15
-15
-15
-20
-728
2 155
2 375
2 231
2 143
2 030
1 886
1 731
1 630
1 526
0
6 161
0
0
0
0
0
0
0
0
PROVOZNÍ CF = PROVOZNÍ CF 1 + Dotace
-728
8 316
2 375
2 231
2 143
2 030
1 886
1 731
1 630
1 526
Přijaté nové úvěry k pokrytí financování investice
7 120
0
0
0
0
0
0
0
0
0
558
588
619
652
686
723
761
801
844
936
7 120
0
0
0
0
0
0
0
0
0
CASH FLOW Z FINANCOVÁNÍ
13 682
-588
-619
-652
-686
-723
-761
-801
-844
-936
Nákup investic
14 240 -14 240
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-1 287
7 728
1 756
1 579
1 457
1 307
1 125
929
786
590
-1 287
6 442
8 198
9 777
11 234
12 541
13 666
14 596
15 382
15 972
Splátky nových úvěrů Kapitálový vklad z vlastních zdrojů investora
CASH FLOW INVESTIČNÍ CASH FLOW CELKOVÉ FINANČNÍ MAJETEK GENEROVANÝ PROJEKTEM CASH FLOW DISKONTOVANÉ
2008
Nakupovaný majetek (investice)
14 240
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
PROVOZNÍ CASH FLOW (nediskontováno)
-728
8 316
2 375
2 231
2 143
2 030
1 886
1 731
1 630
1 526
Kumulované provozní CF bez investice (nediskont)
-728
7 588
9 963
12 194
14 337
16 367
18 253
19 984
21 614
23 140
CASH FLOW vč. investice (nediskontováno)
-14 969
8 316
2 375
2 231
2 143
2 030
1 886
1 731
1 630
1 526
Kumulované CF vč. investice – nediskontováno)
-14 969 1,0000
-6 653 0,9702
-4 278 0,9413
-2 046 0,9133
97 0,8861
2 126 0,8597
4 013 0,8341
5 743 0,8092
7 373 0,7851
8 899 0,7617
-728
8 068
2 236
2 038
1 899
1 745
1 573
1 401
1 280
1 162
DISKONTNÍ FAKTOR (při diskontní sazbě: 3,07%) PROVOZNÍ CASH FLOW (diskontováno) Celková investice, tj. součet investic
14 240
Součet PROVOZNÍ CASH FLOW – diskontované (součet efektů investice)
20 673
Pomocné výpočty pro stanovení IRR Diskontní sazba
2008
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
10%
DISKONTNÍ FAKTOR (při diskontní sazbě: 10%) Provozní CF (diskontováno - 10 %) Součet Provozní CF (diskontováno 10 %)
2009
1,0000
0,9091
0,8264
0,7513
0,6830
0,6209
0,5645
0,5132
0,4665
0,4241
-728
7560
1963
1676
1464
1260
1065
888
760
647
1,0000
0,8333
0,6944
0,5787
0,4823
0,4019
0,3349
0,2791
0,2326
0,1938
-728
6930
1649
1291
1034
816
632
483
379
296
16555
NPV (při diskontní sazbě: 10 %)
2315
Diskontní sazba
20%
DISKONTNÍ FAKTOR (při diskontní sazbě: 20%) Provozní CF (diskontováno - 20 %) Součet Provozní CF (diskontováno 20 %)
12781
NPV (při diskontní sazbě: 20 %)
-1 459
Pozn.:absolutní částky jsou v tis. Kč Pramen: vypracoval autor na základě informací jednatele a účetní společnosti
Příloha č. 5
Výpočty v jednotlivých letech realizace pro NPV, IRR, DN – Varianta II 2008
CASH FLOW
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
OPERATIVNÍ CF = HV čistý + odpisy
-452
Změny čistého pracovního kapitál (ČPK)
-240
-55
-5
-10
-10
-10
-15
-15
-15
-20
PROVOZNÍ CF 1 = OPERATIVNÍ CF + změny ČPK
-692
2 237
2 509
2 363
2 272
2 156
2 010
1 851
1 747
1 640
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
PROVOZNÍ CF = PROVOZNÍ CF 1 + Dotace
-692
2 237
2 509
2 363
2 272
2 156
2 010
1 851
1 747
1 640
Přijaté nové úvěry k pokrytí financování investice
6 443
0
0
0
0
0
0
0
0
0
505
532
560
590
621
654
689
725
804
847
6 443
0
0
0
0
0
0
0
0
0
12 380
-532
-560
-590
-621
-654
-689
-725
-804
-847
-12 885
0
0
0
0
0
0
0
0
0
CASH FLOW CELKOVÉ
-1 198
1 705
1 949
1 773
1 651
1 502
1 321
1 126
944
794
FINANČNÍ MAJETEK GENEROVANÝ PROJEKTEM
-1 198
508
2 456
4 229
5 880
7 382
8 703
9 830
10 773
11 567
CASH FLOW DISKONTOVANÉ
2008
Nakupovaný majetek (investice)
12 885
Dotace
Splátky nových úvěrů Kapitálový vklad z vlastních zdrojů investora CASH FLOW Z FINANCOVÁNÍ Nákup investic
2 292
2 514
2 373
2 282
2 166
2 025
1 866
1 762
1 660
12 885
CASH FLOW INVESTIČNÍ
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
PROVOZNÍ CASH FLOW (nediskontováno)
-692
2 237
2 509
2 363
2 272
2 156
2 010
1 851
1 747
1 640
Kumulované provozní CF bez investice (nediskont)
-692
1 545
4 053
6 416
8 688
10 844
12 853
14 705
16 452
18 092
CASH FLOW vč. investice (nediskontováno)
-13 577
2 237
2 509
2 363
2 272
2 156
2 010
1 851
1 747
1 640
Kumulované CF vč. investice – nediskontováno)
-13 577
-11 340
-8 832
-6 469
-4 197
-2 041
-32
1 820
3 567
5 207
1,0000
0,9702
0,9413
0,9133
0,8861
0,8597
0,8341
0,8092
0,7851
0,7617
-692
2 170
2 362
2 158
2 013
1 853
1 676
1 498
1 372
1 249
DISKONTNÍ FAKTOR (při diskontní sazbě: 3,07%) PROVOZNÍ CASH FLOW (diskontováno) Celková investice, tj. součet investic Součet PROVOZNÍ CASH FLOW – diskontované (součet efektů investice)
12 885 15 659
Pomocné výpočty pro stanovení IRR Diskontní sazba
2008
Provozní CF (diskontováno - 5 %) 1483
Diskontní sazba
15%
DISKONTNÍ FAKTOR (při diskontní sazbě: 15%) Provozní CF (diskontováno - 15 %) NPV (při diskontní sazbě: 15 %)
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
1,0000
0,9524
0,9070
0,8638
0,8227
0,7835
0,7462
0,7107
0,6768
0,6446
-692
2130
2276
2041
1869
1689
1500
1316
1183
1057
1,0000
0,8696
0,7561
0,6575
0,5718
0,4972
0,4323
0,3759
0,3269
0,2843
-692
1945
1897
1553
1299
1072
869
696
571
466
14368
NPV (při diskontní sazbě: 5 %)
Součet Provozní CF (diskontováno 15 %)
2010
5%
DISKONTNÍ FAKTOR (při diskontní sazbě: 5%) Součet Provozní CF (diskontováno 5%)
2009
9676 -3 209
Pozn.:absolutní částky jsou v tis. Kč Pramen: vypracoval autor na základě informací jednatele a účetní společnosti
Příloha č. 6
Fotodokumentace původního stavu místa realizace projektu
Příloha č. 7
Fotodokumentace současného stavu po realizaci projektu
