3. Exploze tanku Tryskavý požár Požár...6

Obsah Části 3

3/i

Část 3 Technická příloha OBSAH ČÁSTI 3 1.

Požár kaluže.......................................................................................................................1

1.1

Úvod ...........................................................................................................................1

1.2

Odhad doby trvání požáru...........................................................................................1

1.3

Metoda pro odhad dosahů projevů..............................................................................2 1.3.1

Odhad průměru kaluže ........................................................................................2

1.3.2

Volba prahu snesitelné intenzity tepelného toku ..................................................3

1.3.3

Volba diagramu pro odečtení hodnoty podle dané látky.......................................4

1.3.4

Určení vzdálenosti, ve které je dosaženo radiačního prahu .................................4

2.

Požár tanku ........................................................................................................................4

3.

Exploze tanku ....................................................................................................................4

4.

Tryskavý požár ..................................................................................................................4

5.

Požár ..................................................................................................................................6

6.

BLEVE ................................................................................................................................6

6.1

Úvod ...........................................................................................................................6

6.2

Metoda pro odhad dosahů projevů..............................................................................6 6.2.1

Odhad tlakových projevů .....................................................................................6

6.2.2

Odhad vzdálenosti účinků letících trosek .............................................................7

6.2.3

Odhad tepelných účinků BLEVE ..........................................................................7

7.

Exploze a letící trosky .......................................................................................................8

8.

Vzkypění.............................................................................................................................8

9.

VCE.....................................................................................................................................9

9.1

Úvod ...........................................................................................................................9

9.2

Metoda pro odhad dosahů projevů............................................................................10

10. Exploze pevných látek a prachová exploze...................................................................13 11. Třídy nebezpečnosti pro některé látky...........................................................................13 Metodologie pro identifikaci a vyhodnocení synergických a kumulativních jevů

Obsah Části 3

3 / ii

12. Použití metodologie na fiktivním příkladu.....................................................................17 12.1

Popis průmyslové oblasti ..........................................................................................17

12.1.1

Objekt A.............................................................................................................17

12.1.2

Objekt B.............................................................................................................17

12.1.3

Objekt C ............................................................................................................17

12.2

Identifikace dominoefektů – použití metody ..............................................................18

12.2.1

Použití metody...................................................................................................18

12.2.2

Analýza výsledkových tabulek ...........................................................................19

13. Odkazy k Části 3 ..............................................................................................................31

Metodologie pro identifikaci a vyhodnocení synergických a kumulativních jevů

Část 3: Technická příloha

3/1

Tato Technická příloha má za úkol pomoci s použitím metodologie pro studium dominoefektů. Je v ní uvedeno několik metod pro stanovení dosahů projevů spojených s nejdůležitějšími uvažovanými haváriemi (požár kaluže, požár tanku, exploze tanku, tryskavý požár, BLEVE, …). Rovněž je v ní seznam nebezpečných látek s jejich kódy nebezpečnosti (klasifikace podle „Guide des Pompiers de Genève“ [1]). Nakonec je předveden fiktivní ilustrativní příklad na použití metodologie pro studium synergických a kumulativních jevů.

1. Požár kaluže 1.1 Úvod Požár kaluže se musí brát v úvahu, pokud jsou splněny následující podmínky: •

Uniklá látka je hořlavá a patří do třídy hořlavosti 1, 2, 3 nebo 4 (viz seznam nebezpečných látek v kapitole 11 nebo „Guide des Pompiers de Genève“ [1]). Látky patřící do třídy 1 se berou v úvahu pouze tehdy, pokud jsou užívány při teplotě vyšší než je jejich bod vzplanutí.

•

Množství látky musí být takové, že by požár trval alespoň 10 až 15 minut.

1.2 Odhad doby trvání požáru Metoda odhadu doby trvání požáru je založena na znalosti rychlosti odhořívání m∞ 2 (kg/m s) uvažované látky. Následující tabulka uvádí hodnoty pro některé zkapalněné plyny, uhlovodíky a alkoholy [2], [3]. Látka

Rychlost odhořívání 2 m∞ (kg/m s) Zkapalněné plyny

LNG

0,078

LPG

0,099 Uhlovodíky

butan

0,078

hexan

0,074

heptan

0,101

benzen

0,085

benzín

0,055 Alkoholy

metanol

0,017

etanol

0,015

Dále je popsána metoda pro výpočet doby trvání požáru: Metodologie pro identifikaci a vyhodnocení synergických a kumulativních jevů


3/2

1. Odhadni povrch kaluže S podle celkové uniklé hmotnosti mr (viz kapitolu 1.3.1). Pro tlakem zkapalněné plyny je hustota brána při bodu varu, pro ostatní látky při teplotě okolí. 2. Vypočítej odhořenou hmotnost za daný časový interval dt: mc = m∞ . S . dt. 3. Vypočítej zbývající hmotnost: mr = mT – mc. 4. Odhadni nový povrch kaluže (podle zbývající hmotnosti). 5. Jdi na následující časový krok. 2

Pokud je povrch kaluže větší než daný limit (např. 5 m ), kroky 2 až 5 se opakují. Odhadovaná doba trvání požáru je součtem časových kroků. Pokud je doba trvání kratší než 10 až 15 minut, položka zařízení nebude považována jako nebezpečná z hlediska požáru kaluže. Nicméně tato položka zařízení by mohla být vybrána na základě dalšího kritéria (např. možnost vzniku VCE).

1.3 Metoda pro odhad dosahů projevů Odhad dosahů projevů v důsledku požáru kaluže se provádí podle čtyř kroků: 1. Odhad průměru požáru kaluže; 2. Výběr snesitelného radiačního prahu podle typu sekundární položky zařízení a podle přítomných bezpečnostních systémů na této položce zařízení; 3. Volba diagramu pro odečtení hodnoty podle dané látky; 4. Určení vzdálenosti, ve které je dosaženo radiačního prahu.

1.3.1 Odhad průměru kaluže Průměr požáru kaluže může být odhadnut následovně: •

je roven průměru tanku, pokud uvažujeme požár tanku;

•

pokud existuje záchytná jímka, ekvivalentní průměr se počítá podle vzorce: D=

•

4 ⋅ Povrch záchytné jímky Obvod záchytné jímky

pokud záchytná jímka neexistuje, kaluž se považuje za kruhovou a její průměr se odhaduje následovně: o Pokud se kaluž rozlévá, má tendenci rychle dosáhnout minimální výšky v závislosti na druhu a kvalitě podložky. Následující tabulka uvádí tloušťku kaluže pro některé typy podložek [4]. Pro nedostatek přesných dat o povaze podložky se považuje beton za podložku s největším stupněm rozlití kaluže (hmin = 1 cm). Povaha podložky

hmin (cm)

Beton

1

Průměrná půda

3



3/3

Povaha podložky

hmin (cm)

Suchá písčitá půda

20

Humózní písčitá půda

15

Štěrkovitá půda

5

o Průměr kaluže se pak může vypočítat z maximálního objemu látky uniklého při havárii: Průměr = 2 ⋅

objem π ⋅ h min

o Maximální objem látky uniklé při havárii se může odhadnout následovně:

−

v případě tanku to je objem uniklý během půl hodiny z největšího potrubí po jeho gilotinovém roztětí;

−

v případě potrubí je maximální objem buď objem potrubí mezi dvěma ventily (pokud funguje samouzavírací bezpečnostní systém), nebo objem látky uniklý při jmenovitém průtoku během půl hodiny. Poznámka: V případě tlakem zkapalněného plynu se maximální množství schopné vytvořit kaluž rovná množství uniklému při havárii minus množství mžikově odpařené při ústí úniku z tanku nebo potrubí (např. pro propan se mžikově odpaří kolem 35%).

1.3.2 Volba prahu snesitelné intenzity tepelného toku Podle literatury [5] uvádí následující tabulka horní hodnoty snesitelné intenzity tepelného toku podle typu sekundární položky zařízení vystavené požáru kaluže a podle bezpečnostních systémů přítomných na této položce zařízení. Sekundární položka zařízení

Horní hodnota intenzity tepelného toku pro nechráněnou položku 2 zařízení (kW/m )

Horní hodnota intenzity tepelného toku pro chráněnou položku * 2 zařízení (kW/m )

Tlakové skladování

8

44

Atmosférické skladování

8

32

Skladování s podchlazením

8

32

Výrobní zařízení

8

32

Zařízení pro stáčení / čerpání

8

-

*

Položka zařízení chráněná vodní tříští, izolací, tepelnou protiradiační zástěnou nebo podobnými systémy.



3/4

1.3.3 Volba diagramu pro odečtení hodnoty podle dané látky Diagramy jsou sestrojeny pro odhad vzdálenosti kolem požáru kaluže, ve které je dosaženo prahové intenzity tepelného toku, která je schopna způsobit sekundární havárie. Tyto diagramy jsou typické pro obecné kategorie látek jako: •

lehké uhlovodíky;

•

oxidy a látky obsahující dusík (etylenoxid, propylenoxid, … akrylonitril);

•

alkoholy a aldehydy (metanol, směs formaldehyd-metanol, …);

•

benzíny;

•

topné oleje;

•

…

V praxi se vybere diagram určité kategorie látek, které mají fyzikálněchemické vlastnosti nejblíže vlastnostem uvažované hořící látky.

1.3.4 Určení vzdálenosti, ve které je dosaženo radiačního prahu Na následujících dvou obrázcích jsou uvedeny diagramy pro odhad vzdálenosti dosažení radiačního prahu pro lehké uhlovodíky a benzíny. Další diagramy mohou být odvozeny obdobně. Je třeba poznamenat, že tyto diagramy umožňují v závislosti na ekvivalentním průměru kaluže snadné určení vzdálenosti od středu kaluže, ve které je dosaženo tepelně radiačního prahu.

2. Požár tanku Podmínky, za kterých uvažujeme požár tanku, jsou stejné jako pro požár kaluže. Rovněž určení dosahů projevů pro požár tanku je podobné těm, které byly užity pro požár kaluže. V tomto případě je průměr kaluže nahrazen průměrem tanku (pokud je to nezbytné, musí být brána v úvahu výška plamene nad zemí).

3. Exploze tanku U exploze tanku jsou uvažovány pouze účinky letících trosek. Určení vzdálenosti účinků letících trosek je uvedeno v kapitole 7.

4. Tryskavý požár Délka plamene u tryskavého požáru obvykle nepřesáhne 50 m [5]. Povrchová intenzita 2 tepelného toku může dosáhnout až 250 kW/m [5]. Nicméně se zdá, že intenzita tepelného toku se snižuje poměrně rychle s rostoucí vzdáleností od plamene [6]: 2 hodnota intenzity tepelného toku 15 kW/m je dosažena přibližně 50 m od plamene. Tak je pro maximální délku plamene 50 m hrubý odhad dosahu projevu asi 100 m.



3/5

Požár kaluže Lehké uhlovodíky 100

D osah projevu od středu kaluž e (m)

80

8 kW /m2

60 32 kW /m2 40 44 kW /m2 20

0 0

10

20 30 40 E kvivalen tn í p rů m ěr kalu ž e (m )

50

60

P o ž á r k a lu ž e B e n z ín 100

D osah projevu od středu kaluž e (m)

80 8 kW /m2 60

40 32 kW /m2 20 44 kW /m2 0 0

10

20 30 40 E kvivalen tn í p rů m ěr kalu ž e (m )


50

60


3/6

5. Požár Požár ve výrobě je ošetřen jako požár kaluže (podle uvažovaných látek a jejich množství). V úvahu se musí brát také další havárie, které mohou být vyvolány požárem (podle přítomných položek zařízení: tryskavý požár, exploze, VCE). U skladů pevných látek se mají vedle projevů tepelné radiace brát do úvahy účinky možné exploze.

6. BLEVE 6.1 Úvod Prvním projevem BLEVE je tlakový účinek. Jako prahová se bere hodnota přetlaku 0,016 MPa. Tato hodnota odpovídá spodní hranici pro vážná poškození konstrukcí. Kromě toho se při jevu BLEVE obecně vytvářejí letící trosky a, pokud je látka hořlavá, může se objevit i ohnivá koule.

6.2 Metoda pro odhad dosahů projevů 6.2.1 Odhad tlakových projevů Odhad tlakových projevů BLEVE se může provádět odečtem z grafů udávajících přetlak ∆p proti redukované vzdálenosti (viz obrázek níže). Na obrázku jsou znázorněny různé křivky podle rozdílných teplot přehřátí. Maximální přehřátí se rovná rozdílu mezi teplotou, při níž tlak páry skladované látky dosáhne tlaku prasknutí nádoby, a teplotou atmosférickém bodu varu této látky. Pokud je tlak prasknutí nádoby znám, může být přehřátí počítáno pomocí závislosti tlaku par dané látky na teplotě. Pokud tlak prasknutí nádoby znám není, může být použit testovací tlak nádoby. Rovněž se může počítat s tlakem pojišťovacího ventilu jako s hrubým odhadem tlaku prasknutí nádoby. Např. pro skladovací nádoby propanu nebo butanu můžeme v literatuře [7] nalézt: Propan

Butan

Tlak prasknutí [MPa]

1,8

1,0

Teplota, při které je tlak par látky roven tlaku prasknutí (T) [°C]

53

80

Atmosférický bod varu (Tb) [°C]

-42

-1

Přehřátí (T – Tb) [°C]

95

81

Pomocí dále uvedeného grafu můžeme pro známé přehřátí a daný přetlak ∆p (0,016 MPa je spodní hranicí vážného poškození konstrukcí [8]) získat redukovanou vzdálenost r

(2 ⋅ W )

0 , 33

vl , 0



3/7

kde Wvl,0 je vypařená hmotnost [kg] a r je dosah tlakového projevu. Pokud je vypařené množství známo (v prvém přiblížení celé množství skladované v nádobě), je redukovaná vzdálenost použita pro výpočet dosahu tlakového účinku projevu BLEVE.

BLEVE – přetlak způsobený explozivním vypařováním kapaliny [9]

6.2.2 Odhad vzdálenosti účinků letících trosek Odhad vzdálenosti účinků letících trosek je uveden v kapitole 7.

6.2.3 Odhad tepelných účinků BLEVE Ohnivá koule vytvořená při jevu BLEVE je určitě nejokázalejší projev, který může být pozorován v procesním průmyslu. Tento projev může mít smrtící následky a nemůže být opomíjen vzhledem k následkům na osobách, zejména v záchranářských týmech. Nicméně v rámci studia synergických a kumulativních jevů se tepelná radiace emitovaná ohnivou koulí neuvažuje. Trvání ohnivé koule není tak významné, aby způsobilo závažné škody na konstrukcích.



3/8

7. Exploze a letící trosky Následující tabulka uvádí vzdálenosti, do kterých odletělo 80% a 100% letících trosek během známých havárií. Hodnoty odpovídající 100% jsou uvedeny pro informaci. Tabulka se čte následovně: u známých nehod s letícími troskami vzniklých z reaktorů dopadlo 80% letících trosek ve vzdálenosti menší nebo rovné 350 m. Typ zařízení

80%

100%

Tlakové nádoby Horizontální válce LPG

200 m

1200 m

Etylenoxid

430 m

1500 m

Vinylchlorid monomer

170 m

1000 m

Amoniak

100 m

200 m

LPG

250 m

1000 m

Etylenoxid

500 m

Vinylchlorid monomer

250 m

Amoniak

125 m

Atmosférické tanky

100 m

300 m

reaktory

350 m

600 m

kolony

850 m

1100 m

vařáky

130 m

250 m

Kulové zásobníky

Výrobní zařízení

U dat pro kulové zásobníky jsou malé rozdíly mezi různými látkami. Avšak dostupná data pro válcové zásobníky a pro rozdílné látky ukazují jasný vliv na uvedené vzdálenosti. Proto se pro kulové zásobníky navrhuje použít vzdálenosti vypočtené a srovnat je s těmi získanými pro válcové zásobníky. Pro látky, které nejsou uvedeny ve výše zmíněné tabulce, se berou dosahy projevů látky s fyzikálněchemickými vlastnostmi podobnými studované látce.

8. Vzkypění Faktor náchylnosti ke vzkypění (PBO: Propensity to Boilover) se počítá následovně:  393 PBO = 1 −  TBOILHC

  ∆Tboil   v HC   ⋅    ⋅   60   0,73  2


1 3


3/9

kde: TBOILHC : ∆Tboil : vHC :

průměrná teplota varu skladované látky (K) přesah bodu varu přes 393 K (K) kinematická viskozita při 393 K

Podle známých havárií je vysoké nebezpečí vzkypění pozorováno u látek s PBO vyšším nebo rovným 0,6 ([10], [11]). Proto se v studii synergických a kumulativních jevů berou v úvahu jen tanky obsahující látky s PBO ≥ 0,6. Následující tabulka uvádí hodnoty PBO pro běžné uhlovodíky. Uhlovodíky

PBO

Možnost vzkypění

Těžká ropa

6,76

ANO

Střední ropa

4,24

ANO

Topný olej č. 2

3,48

ANO

Topný olej č. 1

3,03

ANO

Motorová nafta

1,20

ANO

TRO

0,70

ANO

Petrolej

0,53

NE

Těžký benzín

0,29

NE

TR4

0,35

NE

Benzín

-0,25

NE

Hlavním projevem vzkypění je přetečení hořících uhlovodíků. Poloměr požáru kaluže těžkých uhlovodíků se tedy uvažuje 85 m (viz kapitolu 1).

9. VCE 9.1 Úvod Aby mohla vzniknout VCE, musí být splněny následující podmínky: •

přítomnost přeplněné zóny. Tato přeplněná zóna může ležet i v jiném objektu než v tom, kde vznikl únik.

•

daná látka musí být hořlavá a musí patřit do 3. nebo 4. třídy výbušnosti (viz seznam nebezpečných látek v kapitole 11 nebo „Guide des Pompiers de Genève“ [1]);

•

minimální uniklé množství musí být větší nebo rovno danému prahovému množství: o Pokud může být uniklá látka přímo rozptýlena do atmosféry (plynná látka nebo aerosol) nebo pokud je tlak par (Pnas) látky za provozních podmínek větší než 0,1 MPa, minimální množství může být nízké: 0,1 tuny pro



3 / 10

vysoce reaktivní látky, 0,5 tuny pro látky střední reaktivity a 1 tuna pro látky nízké reaktivity. o Na druhou stranu jsou minimální uniklá množství významnější pro další látky, které vytvářejí výbušný mrak vypařováním z kaluže. Pro případ nepříznivých povětrnostních podmínek (stabilní atmosféra, stabilitní třída podle Pasquilla F, nízká rychlost větru 1,5 m/s) udává následující tabulka minimální hmotnosti uniklé látky potřebné pro to, abychom museli počítat s nebezpečím VCE. Uniklé množství (tuny) Látka s vysokou reaktivitou

Látka se střední reaktivitou

Látka s nízkou reaktivitou

Pnas (při prac. teplotě) ≥ 0,1 MPa nebo plynná látka

0,1

0,5

1

0,05 ≤ Pnas < 0,1 MPa

>2

>5

> 10

0,01 ≤ Pnas < 0,05 MPa

>5

> 10

> 40

Pnas < 0,01 MPa

> 40

-

-

Pro kaluže v záchytné jímce nebo pro jiné typy podložky udává další tabulka jiné limitní hodnoty. Tyto hodnoty se týkají minimálního povrchu kaluže, abychom museli počítat s nebezpečím VCE. 2

Povrch kaluže (m ) Látka s vysokou reaktivitou

Látka se střední reaktivitou

Látka s nízkou reaktivitou

0,05 ≤ Pnas < 0,1 MPa

> 200

> 500

> 1000

0,01 ≤ Pnas < 0,05 MPa

> 500

> 1000

> 4000

Pnas < 0,01 MPa

> 4000

-

-

9.2 Metoda pro odhad dosahů projevů Hlavním účinkem exploze oblaku par je nesporně náhlé a neočekávané zvýšení tlaku. Hodnota přetlaku 0,016 MPa je považována za prahovou. Tato hodnota odpovídá spodní hranici pro vážná poškození konstrukcí. V následujících třech bodech jsou shrnuty kroky nutné pro úspěšný odhad přetlaku způsobeného jevem VCE: 1. Určení přeplněných zón v objektu. Přeplněná zóna je definována jako zóna, kde je koncentrována řada položek zařízení takovým způsobem, že tvoří mnohonásobné překážky (nádoby, potrubí, čerpadla, tepelné výměníky, …), které způsobují urychlování čela plamene. A skutečně, přetlak způsobený explozí je tím větší, čím je větší počet překážek na jednotku délky a čím je větší blokovací poměr [12]. Další podrobnosti je možné se dozvědět v literatuře [13] a [14]. Metodologie pro identifikaci a vyhodnocení synergických a kumulativních jevů


3 / 11

Abychom odhalili přeplněné zóny, zavádíme pojem hustota překážek. Hustota překážek může být určena kvalitativně stejně jako kvantitativně. •

Obecně jsou výrobní sekce přeplněné, jelikož se v nich nachází množství překážek (nádoby, potrubí, …). Protože hustota překážek je tak velká, je výrobní zóna ve většině případů považována za vysoce přeplněnou zónu.

•

Na druhé straně u skladovacích zón, prostorů pro stáčení / čerpání, parkovacích ploch, …, kde je mlhavá představa o přeplněnosti, je kvantitativní ocenění hustoty překážek vhodnější, ale také obtížnější. Zvláště je potřeba odhad počtu vrstev s překážkami a výpočet blokovacího poměru. Baker [15] navrhuje následující definice: o vysoký stupeň přeplnění odpovídá alespoň s blokovacím poměrem vyšším než 40%;

3

vrstvám

překážek

o střední stupeň přeplnění odpovídá 2 až 3 vrstvám překážek s blokovacím poměrem mezi 10 a 40%; o nízký stupeň přeplnění odpovídá 1 až 2 vrstvám překážek s blokovacím poměrem nižším než 10%. Doporučujeme, aby zóna byla považována za přeplněnou, pokud je stupeň přeplnění střední nebo vysoký. V opačném případě daná zóna nebude zařazena mezi zóny přeplněné. Je třeba poznamenat, že otevřená budova s dostatečným stupněm přeplnění může být také definována jako přeplněná zóna. A naopak uzavřené budovy nejsou považovány za přeplněné zóny. Volný prostor (bez jakýchkoliv překážek) větší než 10 metrů má být důvodem pro definování dvou různých přeplněných zón (10 metrů volného prostoru skutečně způsobí významné zpomalení čela plamene). Budeme uvažovat, že výbušný mrak se může iniciovat v kterékoliv přeplněně zóně nacházející se v rozmezí ± 200 metrů kolem položky zařízení, na níž došlo k úniku. Hodnota 200 metrů byla zvolena proto, že meze výbušnosti jsou obecně dosaženy v tomto pásmu a protože u známých havárií ([11], [16]) zřídkakdy přesahuje vzdálenost mezi zdrojem úniku a místem iniciace 200 metrů. 2. Odhad objemu výbušného mraku (vzduch + látka) v každé přeplněné zóně. Předpokládá se, že objem výbušného mraku je roven objemu přeplněné zóny, tzn. součinu povrchové plochy přeplněné zóny a průměrné výšky položek zařízení nacházejících se v dané zóně. Nicméně v případě těžkého plynu průměrná výška oblaku v rozmezí ± 200 metrů obvykle nepřesáhne 6 metrů. Objem výbušného mraku se považuje roven objemu přeplněné zóny bez odečítání objemu zařízení. Toto pravidlo jen mírně nadhodnocuje výsledek, protože při výpočtu přetlaku se používá třetí odmocnina z výbušného množství. 3. Jakmile známe objem přeplněné zóny a reaktivitu uniklé látky (nízká, střední, vysoká), můžeme s použitím níže uvedeného grafu určit vzdálenost, ve které je dosaženo přetlaku 0,016 MPa (spodní hranice pro vážná poškození konstrukcí [8]). Z tohoto grafu můžeme přímo odečítat vzdálenost, ve které je dosaženo přetlaku 0,016 MPa, pro známý objem přeplněné zóny. Při tomto způsobu výpočtu nemusíme znát výbušné množství, protože se směs vzduch-látka považuje za stechiometrickou. Metodologie pro identifikaci a vyhodnocení synergických a kumulativních jevů


3 / 12

VCE: exploze oblaku par 300

Vz dálenost, ve které je dosaž eno přetlaku 0,016 MPa (m)

Látka vysoké reaktivity 250

200

150 Látka střední reaktivity 100 Látka nízké reaktivity

50

0 0

10000

20000

30000

40000

50000

60000

C elko vý o b jem p ře p ln ěn é z ó n y (m 3)

Následující tabulka upřesňuje reaktivitu některých často používaných výbušných látek. V případě směsi výbušných látek s rozdílnou reaktivitou se výsledná reaktivita řídí podle nejreaktivnější látky [17]. Látka

Reaktivita

Látka

Reaktivita

Látka

Reaktivita

Acetaldehyd

průměrná

Dietylamin

průměrná

Metylakrylát

vysoká

Acetylen

vysoká

Dimetylamin

průměrná

Metylbromid

nízká

Acetonitril

průměrná

Epichlorhydrin

nízká

Metylchlorid

nízká

Akrylonitril

průměrná

Etan

průměrná

Metylformiát

vysoká

Allylalkohol

vysoká

Eten

průměrná

Oxid uhelnatý

nízká

Allylchlorid

nízká

Etylmerkaptan

vysoká

Propan

průměrná

Amoniak

nízká

Etylchlorid

nízká

Propen

průměrná

Anilin

průměrná

Etylformiát

vysoká

Propylenoxid

vysoká

Benzen

vysoká

Etylendiamin

průměrná

Rozpouštěcí benzol vysoká

1,3-butadien

průměrná

Etylenoxid

vysoká

Sirouhlík

vysoká

n-butan

průměrná

Formaldehyd

vysoká

Sulfan

vysoká

1-buten

průměrná

Metan

nízká

Vinylacetát

vysoká

Dichlorpropen

nízká

Metanol

průměrná

Vinylchlorid

průměrná



3 / 13

10. Exploze pevných látek a prachová exploze Následkem exploze pevných látek nebo prachové exploze vzniká přetlaková-podtlaková vlna. Jako prahová hodnota přetlaku se opět bere 0,016 MPa. Tato hodnota odpovídá spodní hranici pro vážná poškození konstrukcí. V případě exploze pevných látek skladovaných na hromadě je odhad dosahu účinku vzniklého přetlaku obtížné kvantifikovat. Nicméně za předpokladu, že jsou známy výbušné množství a účinnost exploze, můžeme uvažovat o použití metody TNT. V případě exploze prachu skladovaného v uzavřených tancích s diskovými otvory na odlehčení výbuchu může být přetlak Pr v závislosti na vzdálenosti r odhadnut podle následující rovnice [18]: Pr = Pmax

1   V3 ⋅2⋅ r  

    

1, 5

Pmax = 0,2 ⋅ Pred ,max ⋅ A 0,1 ⋅ V 0,18 kde: A Pmax Pr Před,max r V

2

je povrch otvoru na odlehčení výbuchu [m ]; 1/3 je maximální přetlak [bar] dosažený ve vzdálenosti Rs = 2*V ; je přetlak ve vzdálenosti r [bar]; je maximální redukovaný přetlak exploze [bar], maximální přetlak exploze nádoby vybavené otvory na odlehčení výbuchu (viz následující obrázek); je vzdálenost od otvoru odlehčení [m]; 3 je objem nádoby [m ].

Tato rovnice platí pro tzv. „kubické nádoby“, u kterých je poměr výška / průměr menší než 2, a pro homogenní prachovzduchové směsi.

11. Třídy nebezpečnosti pro některé látky Ženevští hasiči publikovali podrobnou dokumentaci pro každou nebezpečnou látku: „Guide Orange des Pompiers de Genève“. Látky jsou v tomto návodu klasifikovány podle závažnosti nebezpečí, které se týká: •

zdraví (toxicita);

•

hořlavosti;

•

chemické tepelné nestability;

•

reakce s vodou;

•

explozivní směsi se vzduchem.



3 / 14

VCE: exploze oblaku par

V ýbuchový přetlak P

Pmax

uzavřeno aktivace odlehèovacího systému Pred,max odlehèeno

Pstat

Č as t [s]

Rozsah tříd je od 0 do 4 a označuje závažnost nebezpečí: 0 : látka není nebezpečná nebo jen velmi nepatrně; 1 : látka je lehce nebezpečná; 2 : látka je nebezpečná; 3 : látka je velmi nebezpečná; 4 : látka je extrémně nebezpečná. Seznam hlavních nebezpečných látek a jejich tříd nebezpečnosti uvádí následující tabulka (reaktivita s vodou nebyla zařazena). Název látky

UN kód

Toxicita

Hořlavost

Nestabilita

Výbušnost

1184

2

3

1

3

1-butanol

1120

1

3

0

2

1-penten

1108

1

4

1

3

Acetaldehyd

1089

2

4

2

4

Aceton

1090

1

3

0

4

Acetylen

1001

1

4

3

4

Akrylonitril

1093

4

3

2

4

Allylalkohol

1098

3

3

1

3

Allylchlorid

1100

3

3

1

4

Aminoetan

1036

3

4

0

3

1,2-dichloretan



Název látky

3 / 15 UN kód

Toxicita

Hořlavost

Nestabilita

Výbušnost

Amoniak

1005

3

2

0

2

Amylalkohol

1105

2

3

0

3

Benzen

1114

2

3

0

4

Benzín

1203

1

3

0

4

Brom

1744

4

0

0

2

Bromovodík

1048

3

0

0

0

Butadien

1010

2

4

2

3

Butan

1011

1

4

0

3

Buten

1012

1

4

0

3

Cyklohexan

1145

1

3

0

4

Cyklopentan

1146

1

3

0

4

Decan

2247

0

2

0

1

Dietyleter

1155

2

4

0

4

Dietylketon

1156

1

3

0

3

Dichlormetan

1593

2

0

1

1

Dimetylamin

1032

3

4

0

3

Dimetylamin (roztok)

1160

3

3

0

4

Dimetyleter

1033

2

4

0

4

Dusičnan amonný (pevný)

1942

1

1

3

0

Etan

1035

1

4

0

3

Etannitril

1648

3

3

1

4

Etanol

1170

0

3

0

3

Etylbenzen

1175

2

3

0

3

Etylen

1962

1

4

2

4,

Etylenoxid

1040

2

4

3

4

Etylchlorid

1037

2

4

1

3

Etylmetylketon

1193

1

3

0

4

Fluorovodík

1052

4

0

0

0

Formaldehyd (roztok)

1198

2

2

0

2

Fosgen

1076

4

0

0

0

Furan

2389

2

4

1

3

Heptan

1206

1

3

0

4

Hexan

1208

1

3

0

4

Hexen

2370

1

3

1

4

Chlor

1017

3

0

1

3

Chlorobenzen

1134

2

3

1

2

Chlorovodík

1050

3

0

0

0

Izoamylalkohol

1105

2

2

0

1

Izobutan

1969

1

4

0

3

Izobuten

1055

1

4

0

3

Izobutylmetylketon

1245

2

3

0

3

Izopren

1218

2

4

0

3

Izopropanol

1219

1

3

0

3

Izopropylamin

1221

3

4

0

3

Kap, uhlovodíky s Tvzp, > 55°C

1202

0

2

0

1



Název látky

3 / 16 UN kód

Toxicita

Hořlavost

Nestabilita

Výbušnost

Kapalný etan (podchlazený)

1961

1

4

0

3

Kapalný etylen (podchlazený)

1038

1

4

2

4

Kyselina bromovodíková

1788

3

0

0

0

Kyselina dusičná

2032

3

0

1

2

Kyselina fluorovodíková

1790

4

0

0

0

Kyselina fosforečná

1805

3

0

0

0

Kyselina chlorovodíková

1789

3

0

0

0

Kyselina octová

2789

2

2

0

2

Kyselina sírová

1830

3

0

0

0

Metan kapalný (podchlazený)

1972

1

4

0

3

Metane

1971

1

4

0

3

Metanol

1230

2

3

0

3

Metylacetát

1231

1

3

0

4

Metylamin

1061

3

4

0

3

Metylbromid

1062

3

0

1

1

Metylchlorid

1063

2

4

1

3

Nonan

1920

0

2

0

2

N-propyleter

1384

2

3

0

4

Octan

1262

0

3

0

4

Oxid dusičitý

1067

3

0

2

3

Oxid siřičitý

1079

3

0

0

0,

Oxid uhličitý

1013

2

0

0

0

Pentan

1265

1

4

0

3

Peroxid vodíku

2014

2

0

3

2

Petrolej

1223

0

2

0

2

Propan

1978

1

4

0

3

Propanol

1274

1

3

0

3

Propylen

1077

1

4

1

3

Propylenoxid

1280

2

4

2

4

Sirouhlík

1131

2

3

0

4

Styren

2055

2

3

2

2

Sulfan

1053

3

4

0

4

Toluen

1294

2

3

0

3

0

2

0

1

2

0

1

Topný olej Undekan

2330

0

Vinylbromid

1085

2

4

2

3

Vinylchlorid

1086

2

4

3

4

Vodík

1049

0

4

0

4

Vodík kapalný (podchlazený)

1966

0

4

0

4

Xylen

1307

2

3

0

2



3 / 17

12. Použití metodologie na fiktivním příkladu Účelem tohoto příkladu je ilustrovat metodu studia synergických a kumulativních jevů (Část 1).

12.1 Popis průmyslové oblasti Uvažovaná oblast je zcela vymyšlená. Záměrně se jedná o komplexní průmyslovou oblast, kde se nachází těsně vedle sebe několik objektů, ve kterých se pracuje s nebezpečnými látkami. Tato geografická situace vede k úvahám o synergických a kumulativních jevech mezi rozdílnými objekty. Polohová situace je zobrazena na obrázku nazvaném „Popis průmyslové oblasti“, zatímco výčet zón zařízení ukazuje obrázek „Výčet zařízení“.

12.1.1 Objekt A Objekt A je částí rafinérie. Nachází se v něm: •

výrobní sekce (destilace topného oleje);

•

dvě atmosférické skladovací sekce (topný olej, destiláty);

•

skladovací sekce na LPG;

•

železniční stáčecí / čerpací sekce (LPG);

•

administrativní budova;

•

laboratoř;

•

velín.

12.1.2 Objekt B Tento druhý objekt vyrábí toxickou látku (např. pesticid). Je umístěn severozápadně od objektu A. Objekt B zahrnuje následující sekce: •

skladovací sekci na chlor;

•

výrobní sekci;

•

sekci pro skladování vyrobených produktů (pesticidy);

•

hlavní budovu.

12.1.3 Objekt C V objektu C se provádí plnění válcových nádrží plynem. Je umístěn severně od objektu A a severovýchodně od objektu B. Jsou v něm následující sekce: •

sekce skladování stlačených zkapalněných uhlovodíků (propan a butan);



•

sekce plnění uhlovodíků do lahví;

•

sekce skladování válcových zásobníků s plynem.

3 / 18

12.2 Identifikace synergických a kumulativních jevů – použití metody 12.2.1 Použití metody Byla použita metoda pro identifikaci možných synergických a kumulativních jevů na fiktivní průmyslovou oblast popsanou výše v souladu se zásadami uvedenými v Části 2 a podle popisu metodologie v Části 1. Jednotlivé kroky metodologie zde nebudou podrobně probírány, protože to bylo provedeno na jiném místě. Sekce a nebezpečné položky zařízení uvádějí tabulky DOMINO98-L1 a DOMINO98-L2. Tabulka DOMINO98-L3 obsahuje výsledky studie synergických a kumulativních jevů. Některá další vysvětlení: a) Obecné vysvětlivky 1. V případě, že zóna zařízení obsahuje několik položek zařízení, berou se pro výpočet dosahů primárních nehod jen nehody vztahující se k největší položce zařízení. Jsou to např. tyto případy: •

v objektu A je to zóna zařízení E1A (jak pro požár kaluže tak pro BLEVE je zde počítáno s množstvím látky obsaženým v jednom železničním cisternovém vozu);

•

v objektu C je to zóna zařízení E1C (při primární nehodě se počítá s množstvím 800 tun propanu obsaženým v jednom kulovém zásobníku).

2. Je přijat předpoklad, že na potrubí mohou nastat havárie kdekoli po celé jeho délce. b) Objekt A 1. Pro položky zařízení E3A a E4A nejsou dosud k dispozici diagramy pro požár kaluže topného oleje; je použit diagram pro požár kaluže benzínu (konzervativní předpoklad). 2. Zóny zařízení E3A a E4A mohou způsobit vzkypění, protože hodnota PBO topného oleje je 6,76. Naopak PBO benzínu (zóna zařízení E5A) je odhadnuta na –0,25 [19], proto se vzkypění v případě zóny zařízení E5A neuvažuje. 3. Pro zónu zařízení E5A se počítá s požárem tanku, a to jen u jednoho tanku. Dosah projevu je tak počítán zvláštním způsobem: musíme předpokládat, že epicentrum požáru tanku se nachází na okraji zóny zařízení, abychom nepodcenili následky. Vzdálenost dosahu je pak součtem: •

vzdálenosti mezi středem zóny zařízení a okrajem této zóny;

•

a vzdáleností účinku radiace vzhledem k okraji hořícího tanku.



3 / 19

c) Objekt B Pro zónu zařízení E1B je třída nebezpečí exploze skladované látky (chlor) rovna 3 (silně oxidující). Avšak látka není hořlavá a nemůže z ní vzniknout výbušný mrak (VCE). Proto se havarijní scénář exploze v studii synergických a kumulativních jevů neuvažuje. d) Objekt C V zóně zařízení E3C nemůže vzniknout první událost vedoucí k synergickému a kumulativnímu jevu, ale může se stát primární zónou zařízení během série synergických a kumulativních jevů. Proto jako primární uvažujeme explozi, která způsobí rozlet letících trosek. Požár uvažován nebyl, protože zóna zařízení obsahuje mnoho malých lahví se stlačeným zkapalněným plynem. Z tohoto důvodu existuje jen malé nebezpečí vzniku kaluže. e) Stanovení přeplněných zón Přeplněné zóny jsou zóny, ve kterých jsou koncentrovány položky zařízení takovým způsobem, že představují mnohonásobné překážky. Na obrázku „Výčet zařízení“ jsou tyto přeplněné zóny vyšrafovány. Zóny zařízení E3A-E4A nejsou považovány za přeplněné zóny, protože obsahují jen 2 velké tanky. Uzavřené budovy rovněž nejsou považovány za přeplněné zóny.

12.2.2 Analýza výsledkových tabulek Tabulka DOMINO98-L3 shrnuje výsledky třetího kroku. Tato analýza nám odhalila několik zón zařízení, které pravděpodobně mohou způsobit synergické a kumulativní jevy: E2A, E3A, E4A, E6A, T3A, T4A, E1B, E1C, T1C a T2C. Mezi nimi můžeme zdůraznit: •

přítomnost zón zařízení s vysokým potenciálem k vzniku synergických a kumulativních jevů (např. zóna zařízení E1C);

•

zóny zařízení způsobující jednu nebo více primárních nehod, které svým dosahem projevu mohou současně ovlivnit položky zařízení dvou sousedících objektů (E3A, E4A, E1C, …);

•

zóny zařízení způsobující VCE s epicentrem v sousedním objektu (zóna zařízení E2A – epicentrum Z2C).

Tyto havárie vedoucí k synergickému a kumulativnímu jevu mohou být předmětem podrobnější studie - krok 4.



3 / 20

Butan

Budova plnění lahví

Silnice

Propan

20 m

Železnice

Popis průmyslové oblasti

Železniční cisterny na LPG

Kanceláře

Objekt C Nákladní auta Skladování v malých obalech

LPG

Výroba

Výroba Kanceláře

Objekt A

Objekt B

Chlor Topné oleje

Toxické látky Hlavní kanceláře Silnice Metodologie pro identifikaci a vyhodnocení synergických a kumulativních jevů

Laboratoře

Velín

Benzín


3 / 21

E2C Silnice

Z1C

Budova E4C plnění T2C lahví T1C E1C

Železnice

E1A

Kanceláře

Objekt C

E3C

E2A

T3A

T2A

Z3B T2B

T1B

Z3A

E3A Kanceláře

T1A E4A

Objekt B Z1B E1B Z2B

T4A

Z1A

Nákladní auta

Z2C

E3B

Výčet zařízení

Objekt A E5A

E2B Hlavní kanceláře

Silnice Metodologie pro identifikaci a vyhodnocení synergických a kumulativních jevů

Laboratoře

Velín

Z2A


Průmyslová oblast:

3 / 22

Objekt:

Datum:

Osoba provádějící studii: DOMINO98-L1: SEZNAM SEKCÍ Typy sekcí: Skladování Stáčení / čerpání Výroba: „energetická“, „klasická“, „různorodá“ Budovy

Identifikace

Typ sekce

Popis OBJEKT A

E1A

Stáčení / čerpání

čerpací zařízení do železniční cisterny (LPG)

E2A

Skladování

4 kulové zásobníky na LPG v jedné záchytné jímce

E3A, E4A

Skladování

2 atmosférické skladovací tanky na topný olej ve 2 oddělených záchytných jímkách

E5A

Skladování

9 atmosférických skladovacích tanků na benzín v 1 záchytné jímce

E6A

„Klasická“ výroba

jednotka na destilaci topného oleje

B1A

Budova

administrativní budova, laboratoře, velín OBJEKT B

E1B

Skladování

3 horizontální válcové nádrže na chlor v 1 záchytné jímce

E2B

Skladování

vyrobené produkty (pesticidy)

E3B


jednotka na výrobu chloru

B1B

Budova

hlavní kanceláře OBJEKT C

E1C-E2C

Skladování

4 kulové zásobníky na propan a 6 válcových zásobníků ve 2 oddělených záchytných jímkách

E3C

Skladování

malé lahve na propan a butan

P1C

Stáčení / čerpání

čerpací zařízení do automobilových cisteren

E4C


plnicí jednotka (uzavřená budova)

B1C

Budova

kanceláře



3 / 23

DOMINO98-L2: SEZNAM ZAŘÍZENÍ 1. Zařízení pro skladování pevných látek 2. Zařízení pro tlakové skladování 3. Zařízení pro skladování atmosférické nebo s podchlazením 4. Zařízení pro malotonážní skladování

5. Zařízení pro stáčení / čerpání 6. Výrobní zařízení („energetické“, „klasické“, „různorodé“ 7. Zařízení potrubních sítí

Třídy nebezpečí

Tlak [MPa]

Teplota [°C]

Látka

Výbušnost

Popis

Nestabilita

Identifikace zařízení

Hořlavost

Toxicita

Sekce

Podmínky

Množství Výběr [t] ANO/NE

Typ

Č. zóny zařízení

OBJEKT A E1A E2A

W01…06 SP01…04

E3A

RVFL01

6 žel. cisteren na LPG 4 kulové zásobníky na LPG (87% propanu) 1 tank na topný olej

E4A

RVFL02

1 tank na topný olej

E5A E6A

RVES01…09 -

9 tanků na benzín destilační kolona (topný olej – propan) -

B1A

-

Propan Propan

1 1

4 4

0 0

3 3

okolí okolí

6*20 4*500

ANO ANO

SČ TS

E1A E2A

Topný olej Topný olej Benzín Propan

0

2

0

1

okolí

11000

ANO

AS

E3A

0

2

0

1

okolí

11000

ANO

AS

E4A

1 1

3 4

0 0

4 3

okolí okolí

9*950 -

ANO ANO

AS V

E5A E6A

NE

-

-

Žádná OBJEKT B

E1B

RCCH01…03

E2B

RCPF01…04

E3B B1B

-

3 horizontální válcové tanky na chlor 4 skladovací tanky na vyrobené produkty (pesticidy) jednotka na výrobu chloru -

Chlor

3

0

1

3

okolí

3*55

ANO

TS

E1B

Pesticid

4

0

0

0

okolí

4*22

ANO

AS

E2B

Pesticid Žádná

4

0

0

0

-

-

ANO NE

V

E3B

OBJEKT C E1C E1C E2C E4C E3C

SP01, SP02 SP03, SP04 RC01…06 -

2 kulové zásobníky propanu 2 kulové zásobníky propanu 6 válcových zásobníků butanu plnicí jednotka 1000 lahví propanu a butanu

Propan Propan Butan Propanbutan Propanbutan

1 1 1 1

4 4 4 4

0 0 0 0

3 3 3 3

okolí okolí okolí okolí

2*800 2*500 6*100 -

ANO ANO ANO NE

TS TS TS -

E1C E1C E2C -

1

4

0

3

okolí

1000*18 kg

ANO

MTS

E3C


Část 3: Technická příloha P1C B1C

3 / 24

-

-

Žádná

NE NE

-

DOMINO98-L3: SYNERGICKÉ A KUMULATIVNÍ JEVY OBJEKT A 1

2

3

4

5

6

7

8

Č.

Mapa

Popis

Typ

Prim./ sek.

Primární nehoda

Primární projev

Epicentrum

1

E1A

čerpání LPG do 5 žel. cisteren

SČ

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa

v přeplněné zóně Z1A

56

E2A, T3A, T4A

2

E1A


SČ

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


65

E6A, T1A, T2A, T3A

3

E1A


SČ

Primární

BLEVE

Letící trosky

v daném zařízení

200

E2A, E6A, T1A, T2A, T3A, T4A

4

E1A


SČ

Primární

BLEVE

Přetlak 16 kPa


72

T4A

5

E1A


SČ

Primární

Trysk. požár

Radiace (8-15 kW/m2)


100

T4A

6

E1A


SČ

Primární

Požár kaluže

Radiace (8 kW/m2)


95

T4A

7

E2A

4 kulové zásobníky na LPG (propan)

TS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


56

E2A, T3A, T4A

8

E2A


TS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


65

E6A, T1A, T2A, T3A

9

E2A


TS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa

v přeplněné zóně Z2C

69

E3C

E3A, T2A

10

E2A


TS

Primární

BLEVE

Letící trosky


250

E3C, T1C, T2C

E1A, E3A, E4A, E5A, E6A, T1A, T2A, T3A, T4A

11

E2A


TS

Primární

BLEVE

Přetlak 16 kPa


209

E3C

E1A, E3A, E4A, E6A, T1A, T2A, T3A, T4A

12

E2A


TS

Primární

Trysk. požár



100

T3A, T4A

13

E2A


TS

Primární

Požár kaluže

Radiace (8 kW/m2)


73

T3A, T4A


9

10

11

Dosah Dosaženo zón Dosaženo zón projevu zařízení zařízení [m] OBJEKTU B OBJEKTU C

12 Dosaženo zón zařízení uvnitř objektu


3 / 25

14

E3A

1 vertikální válcový zásobník na topný olej

AS

Primární

Požár kaluže

Radiace (8 kW/m2)


58

15

E3A


AS

Primární

Požár tanku

Radiace (8 kW/m2)


42

16

E3A


AS

Primární

Vzkypění

Radiace (8 kW/m2)


270

17

E3A


AS

Primární

Exploze

Letící trosky


100

18

E4A

2 vertikální válcové zásobníky na topný olej

AS

Primární

Požár kaluže

Radiace (8 kW/m2)


58

E3A, T2A

19

E4A


AS

Primární

Požár tanku

Radiace (8 kW/m2)


42

E3A

20

E4A


AS

Primární

Vzkypění

Radiace (8 kW/m2)


270

21

E4A


AS

Primární

Exploze

Letící trosky


100

22

E5A

9 vertikálních válcových zásobníků na benzín

AS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


82

E5A, T1A

23

E5A


AS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


65

E6A, T1A, T2A, T3A

24

E5A


AS

Primární

Požár kaluže

Radiace (8 kW/m2)


98

T1A

25

E5A


AS

Primární

Požár tanku

Radiace (8 kW/m2)


59

T1A

26

E5A


AS

Primární

Exploze

Letící trosky


100

T1A

27

E6A

1 kolona na destilaci topného oleje na LPG (propan)

V

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


56

E2A, T3A, T4A

28

E6A


V

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


82

E5A, T1A

29

E6A


V

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


65

E6A, T1A, T2A, T3A


E3C

E4A, T2A E4A, T2A

E1B, E2B, E3B, T1B, T2B


E1C, E2C, E3C, T1C, T2C


E3C

E4A, T2A

E1C, E3C, T1C, T2C


E3C

E3A, T2A


3 / 26

30

E6A


V

Primární

Požár kaluže

Radiace (8 kW/m2)


62

31

E6A


V

Primární

Exploze

Letící trosky


850

32

T1Aa

Benzín 15 kg/s

PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


56

E2A, T3A, T4A

33

T1Aa

Benzín 15 kg/s

PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


82

E5A, T1A

34

T1Aa

Benzín 15 kg/s

PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


65

E6A,T1A, T2A, T3A

35

T1Aa

Benzín 15 kg/s

PS

Primární

Požár kaluže

Radiace (8 kW/m2)


83

E5A, E6A, T2A, T3A

36

T2Aa

Benzín 30 kg/s

PS

Primární

Požár kaluže

Radiace (8 kW/m2)


102

37

T3Aa

LPG 15 kg/s (výroba – skladování)

PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


56

E2A, T3A, T4A

38

T3Aa


PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


82

E5A, T1A

39

T3Aa


PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


65

E6A,T1A, T2A, T3A

40

T3Aa


PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


69

41

T3Aa


PS

Primární

Požár kaluže

Radiace (8 kW/m2)


101

E2A, E6A, T1A, T2A, T3A, T4A

42

T3Ab


PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


56

E2A, T3A, T4A

43

T3Ab


PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


82

E5A, T1A

44

T3Ab


PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


65

E6A,T1A, T2A, T3A

45

T3Ab


PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


69

46

T3Ab

LPG 15 kg/s (výroba –

PS

Primární

Požár kaluže

Radiace (8

v daném

101


2

T1A, T2A, T3A


E1C, E2C, E3C, T1C, T2C

E3C

E3C

E3C


E3A, E4A, E6A, T1A, T3A

E3A, T2A

E3A, T2A E2A, E6A, T1A, T2A, T3A,


3 / 27 2

skladování)

kW/m )

zařízení

T4A

47

T4Aa

LPG 15 kg/s (skladování – železniční cisterna)

PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


56

E2A, T3A, T4A

48

T4Aa


PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


65

E6A,T1A, T2A, T3A

49

T4Aa


PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


69

50

T4Aa


PS

Primární

Požár kaluže

Radiace (8 kW/m2)


101


E3C

E3A, T2A E1A, E2A, E6A, T3A


3 / 28

DOMINO98-L3: SYNERGICKÉ A KUMULATIVNÍ JEVY OBJEKT B 1

2

3

4

5

6

7

8

Č.

Mapa

Popis

Typ

Prim./ sek.

Primární nehoda

Primární projev

Epicentrum

1

E1B

3 horizontální válcovité nádoby na chlor

TS

2

E2B

4 skladovací tanky na výrobky (pesticidy)

AS

3

E3B

Výrobní jednotka (pesticidy)

V

4

T1Ba

Doprava mezi E3B-E1B

PS

5

T2Ba

Doprava mezi E3B-E2B

PS


9

10

11

Dosah Dosaženo zón Dosaženo zón projevu zařízení zařízení [m] OBJEKTU A OBJEKTU C



3 / 29

DOMINO98-L3: SYNERGICKÉ A KUMULATIVNÍ JEVY OBJEKT C 1

2

3

4

5

6

7

8

Č.

Mapa

Popis

Typ

Prim./ sek.

Primární nehoda

Primární projev

Epicentrum

1

E1C

2+2 kulové zásobníky na propan

TS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa

v přeplněné zóně Z3B

65

2

E1C


TS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


88

3

E1C


TS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


69

E3A, T2A

4

E1C


TS

Primární

BLEVE

Letící trosky


250

E3A, E4A, T2A

E1B, E3B, T1B, T2B

E2C, E3C, T1C, T2C

5

E1C


TS

Primární

BLEVE

Přetlak 16 kPa


244

E3A, T2A

E1B, E3B, T1B, T2B

E2C, E3C, T1C, T2C

6

E1C


TS

Primární

Trysk. požár



100

E2C, T1C, T2C

7

E1C


TS

Primární

Požár kaluže

Radiace (8 kW/m2)


82

E2C, T1C, T2C

8

E2C

6 horizontálních válcovitých zásobníků na butan

TS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


65

9

E2C


TS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


88

10

E2C


TS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


69

11

E2C


TS

Primární

BLEVE

Letící trosky


200

12

E2C


TS

Primární

BLEVE

Přetlak 16 kPa


110

E1C, T1C, T2C

13

E2C


TS

Primární

Trysk. požár



100

E1C, T1C, T2C

14

E2C

6 horizontálních válcovitých ů

TS

Primární

Požár kaluže

Radiace (8

v daném

81

E1C, T1C, T2C


2

9

10

11

Dosah Dosaženo zón Dosaženo zón projevu zařízení zařízení [m] OBJEKTU A OBJEKTU B


E3B, T1B, T2B E1C, E2C, T1C, T2C E3C

E3B, T1B, T2B E1C, E2C, T1C, T2C E3A, T2A

E3C E3B, T1B, T2B

E1C, E3C, T1C, T2C


3 / 30 2

zásobníků na butan

kW/m )

zařízení

15

E3C

1000 malých lahví s propan-butanem

MTS

Primární

Exploze

Letící trosky


100

16

T1Ca

Plnicí budova – kulový zásobník s propanem

PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


65

17

T1Ca


PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


88

18

T1Ca


PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


69

19

T1Ca


PS

Primární

Tryskavý požár



100

E1C, E2C, T2C

20

T1Ca


PS

Primární

Požár kaluže

Radiace (8 kW/m2)


109

E1C, E2C, T2C

21

T2Ca

Plnicí budova – horizontální válcový zásobník na butan

PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


65

22

T2Ca


PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


88

23

T2Ca


PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


69

24

T2Ca


PS

Primární

Tryskavý požár



100

E1C, E2C, T1C, T2C

25

T2Ca


PS

Primární

Požár kaluže

Radiace (8 kW/m2)


109

E1C, E2C, T1C, T2C

26

T2Cb


PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


65

27

T2Cb


PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


88

28

T2Cb


PS

Primární

VCE

Přetlak 16 kPa


69

29

T2Cb


PS

Primární

Tryskavý požár



100

E1C, E2C, T1C, T2C

30

T2Cb


PS

Primární

Požár kaluže

Radiace (8 kW/m2)


109

E1C, E2C, T1C, T2C


E3A, E4A, T2A E3B, T1B, T2B E1C, E2C, T1C, T2C E3A, T2A

E3C


E3C


E3C


3 / 31

13. Odkazy k Části 3 [1]

Répertoire des produits dangereux – Tome I. Guide orange des sapeurs pompiers genèvois / Ville de Genève, Service ème édition d`Incendie et de Secours, 2

[2]

Mudan K. S.: Thermal Radiation Hazards from Hadrocarbon Pool Fires, Program. Energy Combustion Sekci., Vol. 10, pp 59 – 80, 1984.

[3]

Babrauska: Estimating large pool fire burning rate, Fire technology 19, 1983.

[4]

Levert J. M., Delvosalle C., Benjelloun F.: SEVEX – Les industries á risque majeur energie Région Wallonne (Rapport de Synthése, Vol. 1) – Ministrère de la Région Wallonne – Faculté Polytechnique de Mons – Janvier 1992.

[5]

Lees, F. P.: Loss prevention in the process industries – Butterworth – Heinemann, 1996 (2. vydání)

[6]

Carter D. A.: Aspects of risk assessment for hazardous pipelines containing flammables substances – J. Loss Prev. Process Ind. 4, 68, 1991 (citováno v [5]).

[7]

Pietersen C. M.: Analysis of the LPG Incident in San Juan Ixhuatepec, Mexico City, 19 Nov. 1984.

[8]

Lannoy A.: Analyse des explosions air-hydrocarbures en milieu libre., Bulletin de la direction des études et recherche – EdF (Electricité de France), Octobre 1984, p. 24.

[9]

Hoftijzer G.: Methods for the Calculation of the Physical Effects of the Escape of Dangerous Material (Liquids and Gases), Part II – Chapter 6: Heat Radiation. – Report of the comittee for the Prevention of Disasters, First Edition 1979 – („The Yellow book“: TNO).

[10]

Mavrothalassitis G.: Les accidents d’origine thermique: causes et conséquences – Chaire AIBVincote 1996 – Maitrise des risques industriels majeurs – Prévention des effets thermiques et méchaniques – Faculté Polytechnique de Mons (Belgique) – 7 Mars 1996.

[11]

Levert J. M., Delvosalle C., Anstett P. A., Benjelloun F., Pons P., Verriest C.: Méthodologie d’analyse des effets domino en milieu industriel – Rapport final – Ministrère de l’Emploi et du Travail – Administration de la Sécurité du Travail – Inspection technique – (Contrat de gré à gré CRC/WPS/07/95) – Faculté Polytechnique de Mons – Juillet 1996

[12]

Mouilleau Y.: Influence du confinement et de la présence d’obstacles sur le déroulement d’une explosion de gaz - Chaire AIB-Vincotte 1996 - Maitrise des risques industriels



3 / 32

majeurs – Prévention des effets thermiques et mécaniques - Faculté Polytechnique de Mons (Belgique) – 21 Mars 1996 [13]

Cates A. T.: Fuel gas explosion guidelines – Paper presented at Conf. on Fire and Explosion Hazards, Moreton-in-Marsh, April 1991 – Publ. by The Institute of Energy, 1991.

[14]

Hallam M.: Vapour Cloud Explosions and Consequential Loss Damage Estimates – An Insurance Brokers Approach in Practice – European Seminar on Domino Effects, th Leuven (Belgium) – September 19-20 , 1996.

[15]

Baker: th Vapour Cloud Explosions Analysis, Paper presented at the 28 Annual Loss Prevention Symposium, 1994 Atlanta.

[16]

Wiekema B. J.: Vapour Cloud Explosions – an analysis based on accidents – Journals of Hazardous Materials, 8, pp. 295-328, 1984.

[17]

Baker Q. A., Tang M. J., Ephraim A. S., Silva G. J.: Vapour Cloud Explosions Analysis, Process Safety Progress, Vol. 15, No. 2, pp. 106-109, Summer 1996

[18]

Siwek R.: Explosion venting technology – Journal of Loss Prevention in the Process Industries, vol. 9, No 1, pp. 81 – 90, Elsevier, 1996

[19]

Michaelis P., Mavrothalassitis G., Hodin A.: Boilover – Prpension de certains hydrocarbures a développer ce phénoméne. Quantification déterministe des effets et conséquences – TOTAL / INERIS / EDF / ENV-MHS-95.04.18 – 27 Avril 1995.


3. Exploze tanku Tryskavý požár Požár...6

Recommend Documents