3. Epidemiologie preventabilních zhoubných nádorů v České republice

3.

Epidemiologie preventabilních zhoubných nádorů v České republice

Cílem této kapitoly je shrnout epidemiologické charakteristiky tří diagnóz zhoubných nádorů (ZN), jejichž včasný záchyt je na základě mezinárodních doporučení cílem populačních screeningových programů. Jde o ZN tlustého střeva a konečníku, ZN hrdla děložního a ZN prsu u žen. Česká onkologická společnosti ČLS JEP vybudovala informační systém, který kombinací populačního Národního onkologického registru (NOR) a klinických databází pokrývá hlavní oblasti hodnocení léčebné péče: monitoring epidemiologické zátěže, predikce počtu pacientů a výsledky diagnostiky a léčby. Prezentovaná data dokládají vysokou zátěž české populace – ročně je v ČR nově diagnostikováno více než 75 000 pacientů s nádorovým onemocněním a více než 28 000 na něj zemře. Tato kapitola dále dokládá, že i přes vysokou incidenci všech tří zmíněných typů nádorových onemocnění, se daří dlouhodobě stabilizovat a recentně dokonce mírně snižovat s nimi spojenou mortalitu, což následně vede k významnému růstu celkové prevalence. Je nepochybné, že péče o vysoké počty pacientů bude i v blízké budoucnosti vyžadovat velké finanční prostředky. Epidemiologická data jsou tak sama o sobě důkazem významu a přínosu organizovaných screeningových programů, neboť včasný záchyt onemocnění zásadně zvyšuje šanci na vyléčení pacienta a zároveň šetří finanční prostředky zdravotnického systému.

3.1.

Epidemiologie preventabilních zhoubných nádorů v mezinárodním srovnání – stručný přehled

Zhoubné novotvary tlustého střeva a konečníku patří k nejčastějším nádorovým onemocněním ve světové populaci. Světová incidence byla pro rok 2008 odhadnuta na celkem 1 235 108 nově diagnostikovaných nádorů kolorekta (3. nejčastější ZN, 9,8 % ZN kromě kožních) a 450 621 nádorů kolorekta v Evropě (1. nejčastější novotvar, 13,2 % ZN kromě kožních). Odhadovaný počet úmrtí na toto onemocnění byl v roce 2008 ve světě 609 051 (8,1 % všech úmrtí na ZN, 4. místo mezi ZN jako příčinou úmrtí) a 223 268 úmrtí v Evropě (12,0 % úmrtí na ZN, 2. místo mezi ZN jako příčinou úmrtí). Odhadovaná prevalence (pacienti žijící s nádorem) do 5 let od diagnózy ZN kolorekta byla pro rok 2008 celosvětově 3 260 890 (66,3 na 100 000 osob) a 1 209 532 v Evropě (165,0 na 100 000 osob). Kumulativní riziko vzniku ZN kolorekta do 75 let věku je 1,96 % celosvětově (2,35 % u mužů, 1,62 % u žen), v Evropě je to 3,29 % (4,17 % u mužů, 2,6 % u žen) (1–4). Zhoubné novotvary prsu patří k nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. Světová incidence byla pro rok 2008 odhadnuta na celkem 1 384 155 nově diagnostikovaných nádorů prsu (1. nejčastější ZN u žen, 22,9 % ZN kromě kožních) a 450 322 nádorů prsu v Evropě (1. nejčastější novotvar u žen, 28,0 % ZN kromě kožních). Odhadovaný počet úmrtí na toto onemocnění byl v roce 2008 ve světě 458 503 (13,7 % všech úmrtí na ZN u žen, 1. místo mezi ZN jako příčinou úmrtí) a 139 829 úmrtí v Evropě (17,0 % úmrtí na ZN u žen, 1. místo mezi ZN jako příčinou úmrtí). Odhadovaná prevalence (pacientky žijící s nádorem) do 5 let od diagnózy ZN prsu byla pro rok 2008 celosvětově 5 189 028 (210,7 na 100 000 žen) a 1 770 814 v Evropě (462,4 na 100 000 žen). O. Májek a kol. Stav screeningových programů zhoubných nádorů v České republice a metodika adresného zvaní občanů. Masarykova univerzita, 2013. ISBN 978-80-210-6504-8

Kumulativní riziko vzniku ZN prsu do 75 let věku je celosvětově u žen 4,13 %, v Evropě je to 6,81 % (1–4). Zhoubné novotvary hrdla děložního nejsou tak četné jako ZN kolorekta či ZN prsu. Světová incidence byla pro rok 2008 odhadnuta celkem na 530 232 nově diagnostikovaných nádorů hrdla děložního (3. nejčastější ZN u žen, 8,8 % ZN kromě kožních) a 61 397 nádorů hrdla děložního v Evropě (7. nejčastější novotvar u žen, 3,8 % ZN kromě kožních). Odhadovaný počet úmrtí na toto onemocnění byl v roce 2008 ve světě 275 008 (8,2 % všech úmrtí na ZN u žen, 4. místo mezi ZN jako příčinou úmrtí) a 28 181 úmrtí v Evropě (3,4 % úmrtí na ZN u žen, 7. místo mezi ZN jako příčinou úmrtí). Odhadovaná prevalence (pacientky žijící s nádorem) do 5 let od diagnózy ZN hrdla děložního byla pro rok 2008 celosvětově 1 555 341 (63,2 na 100 000 žen) a 206 110 v Evropě (53,8 na 100 000 žen). Kumulativní riziko vzniku ZN hrdla děložního do 75 let věku je celosvětově u žen 1,56 %, v Evropě je to 0,98 % (1-4).

3.2.

Epidemiologická data dostupná v ČR

Hlavním zdrojem dat o epidemiologii zhoubných nádorů je Národní onkologický registr ČR (NOR). NOR je nedílnou součástí komplexní onkologické péče a při úplném pokrytí 100 % české populace obsahuje za období 1977–2010 více než 1,8 milionu záznamů. Registrace novotvarů je legislativně zakotvena a je povinná (5). Široké veřejnosti jsou tato data přístupná na webovém portálu www.svod.cz (6). Při detailním rozboru je nutné si uvědomit, že NOR je populační epidemiologický registr a obsahuje tedy všechny záznamy o zachycených novotvarech. Všechny záznamy nemohou být úplné v diagnostických parametrech, neboť tyto údaje není možné z objektivních důvodů stanovit (záznamy založené jen na listu o prohlídce mrtvého – DCO, nálezy při pitvě, velmi časná úmrtí, odmítnutí péče pacientem apod.). NOR umožňuje tyto objektivní důvody analyzovat a oddělit je od skutečně chybných a neúplných záznamů. Máme-li data NOR využít pro hodnocení vlivu screeningových programů, pak je úplnost záznamů o klinickém stadiu v době diagnózy onemocnění zásadní. Kontrola úplnosti databáze NOR poskytuje z tohoto pohledu velmi potěšující obrázek. U tří hodnocených preventabilních onkologických diagnóz obsahují recentní data NOR pouze 1,3–2,6 % záznamů, kde není uvedeno klinické stadium a přitom tento fakt nelze objektivně zdůvodnit. Databáze NOR je tedy plně využitelná pro analýzy výkonnosti včasné diagnostiky a pro hodnocení populačních dopadů plošných preventivních programů.

3.3.

Epidemiologie preventabilních zhoubných nádorů v ČR

Epidemiologická zátěž české populace zhoubnými nádory patří k jedné z nejvyšších v Evropě, což se bohužel týká i všech tří preventabilních diagnóz. Jak dokládá přehled dat NOR v tabulce 1, incidence těchto onemocnění převyšuje v úhrnu 15 000 nově diagnostikovaných pacientů ročně. Pozitivní zprávou je, že mortalita všech tří typů nádorů dlouhodobě mírně klesá, což je jistě z velké části způsobeno začínajícím vlivem běžících screeningových programů. Významně se rozcházející trendy incidence a mortality potvrzují také přehledy na obrázku 1. Logickým důsledkem těchto O. Májek a kol. Stav screeningových programů zhoubných nádorů v České republice a metodika adresného zvaní občanů. Masarykova univerzita, 2013. ISBN 978-80-210-6504-8

změn je však prudce rostoucí prevalence onemocnění, která celkově zvyšuje počty pacientů, o něž české zdravotnictví musí dlouhodobě pečovat. Lékařské, etické a společenské důsledky tohoto stavu jsou zřejmé. Jsou o to závažnější, že všechny tři zde rozebírané typy nádorů v podstatné míře postihují pacienty v produktivním věku (obrázek 2). Tabulka 1. Základní epidemiologické charakteristiky ZN kolorekta, ZN prsu u žen a nádorů hrdla děložního v ČR za období 2006–20101 Parametr

Pohlaví

Diagnóza ZN prsu ZN hrdla (C50) u žen děložního (C53)

ZN kolorekta (C18-C20)

CIN III – novotvar in situ hrdla děložního (D06)

Incidence Počet / 100 tis. obyvatel Absolutní počet nových onemocnění (ročně) Podíl ze všech malignit Trend za období 2000–2010 Typický věk nemocných (25.–75. percentil) Výskyt muži : ženy Mortalita

Muži: Ženy: Muži: Ženy: Muži: Ženy: Muži: Ženy: Muži: Ženy:

93,1 61,0 4 762 3 244 12,3 % 9,4 % +11 % +3 % 61–76 let 62–79 let 1,5 : 1

118,7 6 317 18,3 % +26 % 54–73 let -

19,3 1 024 3,0 % -9% 40–64 let -

39,2 2 086 +58 % 29–41 let -

44,7 30,2 32,0 6,2 4,3 % Podíl na celkové mortalitě 3,1 % 3,3 % 0,6 % -13 % -16 % -18 % Trend za období 2000–2010 1 Celková epidemiologická zátěž, data zahrnují všechny záznamy o zhoubném nádoru včetně jeho záchytu jako dalšího primárního nádoru u téhož člověka. Úmrtí / 100 tis. obyvatel

Muži: Ženy: Muži: Ženy:

Tabulka 2. Kumulativní riziko vzniku nádorového onemocnění v české populaci Skupina zhoubných nádorů

Kumulativní riziko vzniku nádoru s ohledem na naději na dožití (střední délku života) muži 0–74 let ženy 0–79 let

Zhoubné novotvary tlustého střeva a konečníku (C18–C20)

6,5 %

4,5 %

Zhoubné novotvary prsu (C50) u žen

-

8,9 %

Zhoubné novotvary hrdla děložního (C53)

-

1,4 %

Zhoubné novotvary kromě kožního (C00–C97 bez C44)

34,3 %

30,9 %

Jakýkoli zhoubný novotvar (C00–C97)

41,7 %

38,9 %

O. Májek a kol. Stav screeningových programů zhoubných nádorů v České republice a metodika adresného zvaní občanů. Masarykova univerzita, 2013. ISBN 978-80-210-6504-8

Vysokou populační zátěž zhoubnými nádory lze vyjádřit i formou kumulativního rizika, resp. celoživotního rizika onemocnění touto chorobou. Pro tyto výpočty existuje mezinárodně standardizovaná metodika (7, 8). Výpočty záměrně vztahujeme k věkovému intervalu 0–74 let u mužů a 0–79 let u žen, neboť tzv. naděje dožití (střední délka života) v české populaci je 74,4 let u mužů a 80,6 let u žen (9). I tyto analýzy vedou u české populace k alarmujícím hodnotám, například kumulativní riziko vzniku kolorektálního karcinomu je u mužů ve věku 0–74 let 6,5 % a u žen ve věku 0–79 let 4,5 %. Obdobně celoživotní riziko vzniku karcinomu prsu je u českých žen 8,9 % a u karcinomu hrdla děložního 1,4 % (tabulka 2). Vysoká incidence a významně rostoucí prevalence všech tří preventabilních typů nádorů musí nevyhnutelně vést k nárůstu počtu pacientů, kteří budou v budoucnosti potřebovat protinádorovou terapii. Česká onkologická společnost ČLS JEP vyvinula na bázi dat NOR (5, 6) a demografických dat ČR (9) informační systém, který reprezentativně predikuje vývoj incidence a prevalence nádorových onemocnění dle klinických stadií a dále od těchto predikcí odvozený počet pravděpodobně protinádorově léčených pacientů (10). Komplexní shrnutí těchto predikcí pro diskutované onkologické diagnózy přinášejí tabulky 3–5. Výstupy prediktivních modelů rovněž ukazují, že i při relativně stagnující incidenci onemocnění prudce narůstá prevalence v důsledku klesající mortality onemocnění. ZN prsu (C50) u žen

Incidence a mortalita


140

50 40

500 400 300

100

60 40 20

Incidence Mortalita

muži ženy

0

Rok

20 15 10 5

Incidence Mortalita

0

19 7 19 8 8 19 0 8 19 2 8 19 4 8 19 6 8 19 8 9 19 0 9 19 2 9 19 4 9 19 6 9 20 8 0 20 0 0 20 2 0 20 4 0 20 6 0 20 8 10

Rok

Rok

Počet pacientek žijících s nádorem nebo jeho anamnézou na 100 000 žen

Prevalence 600

19 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 2099 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 10

Počet pacientů žijících s nádorem nebo jeho anamnézou na 100 000 osob

Rok

200

80

0

19 7 19 8 8 19 0 8 19 2 8 19 4 8 19 6 8 19 8 9 19 0 9 19 2 9 19 4 9 19 6 9 20 8 0 20 0 0 20 2 0 20 4 0 20 6 0 20 8 10

0

100

Počet pacientek žijících s nádorem nebo jeho anamnézou na 100 000 žen

10

Incidence – muži Incidence – ženy Mortalita – muži Mortalita – ženy

25

Počet na 100 000 žen

60


Prevalence 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Rok

Prevalence 350 300 250 200 150 100 50 0 19 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 2099 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 10

Počet na 100 000 žen

70

20

30

120

80

30

ZN hrdla děložního (C53)

19 7 19 8 8 19 0 8 19 2 8 19 4 8 19 6 8 19 8 9 19 0 9 19 2 9 19 4 9 19 6 9 20 8 0 20 0 0 20 2 0 20 4 0 20 6 0 20 8 10

Počet na 100 000 osob

90

19 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 2099 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 10

100

ZN kolorekta (C18-C20)

Rok

Obrázek 1. Trendy epidemiologických charakteristik preventabilních skupin nádorů v ČR. Zdroj: Národní onkologický registr ČR, Český statistický úřad.


12 10 8 6 4 2 0

250 200 150 100 50 0

Věk při diagnóze

12 10 8 6 4 2 0

350 300 250 200

Období: 1981–1990 1991–2000 2001–2010

150 100 50 0

Věk při diagnóze

Období: 1981–1990 1991–2000 2001–2010

Věk při diagnóze 1B. Věkově specifická incidence 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Období: 1981–1990 1991–2000 2001–2010

04 105-9 15-14 20-19 25-24 30-29 35-34 40-39 45-44 50-49 55-54 60-59 65-64 70-69 75-74 80-79 -8 854 +

300

1B. Věkově specifická incidence

04 105-9 15-14 20-19 25-24 30-29 35-34 40-39 45-44 50-49 55-54 60-59 65-64 70-69 75-74 80-79 -8 854 +

350

Období: 1981–1990 1991–2000 2001–2010

14

Věk při diagnóze

Počet nově diagnostikovaných nádorů na 100 000 žen ve věkové skupině

400

04 105-9 15-14 20-19 25-24 30-29 35-34 40-39 45-44 50-49 55-54 60-59 65-64 70-69 75-74 80-79 -8 854 +

Počet nově diagnostikovaných nádorů na 100 000 osob ve věkové skupině

450

16

Počet nově diagnostikovaných nádorů na 100 000 žen ve věkové skupině

Věk při diagnóze 1B. Věkově specifická incidence

Období: 1981–1990 1991–2000 2001–2010

04 105-9 15-14 20 19 25-24 30-29 35-34 40-39 45-44 50-49 55-54 60-59 65-64 70-69 75-74 80-79 -8 854 +

14

Podíl osob podle věkových kategorií [%]

16

04 105-9 15-14 20 19 25-24 30-29 35-34 40-39 45-44 50-49 55-54 60-59 65-64 70-69 75-74 80-79 -8 854 +

Období: 1981–1990 1991–2000 2001–2010

ZN hrdla děložního (C53) 1A. Věková struktura pacientek

04 105-9 15-14 20 19 25-24 30-29 35-34 40-39 45-44 50-49 55-54 60-59 65-64 70-69 75-74 80-79 -8 854 +


20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

ZN prsu (C50) u žen 1A. Věková struktura pacientek


ZN kolorekta (C18-C20) 1A. Věková struktura pacientů

Věk při diagnóze

Obrázek 2. Věková struktura a věkově specifická incidence pacientů. Zdroj: Národní onkologický registr ČR.

Strmý nárůst prevalence viditelný u všech tří preventabilních typů nádorů (obrázek 1) má mnoho potenciálních příčin, které se ve svém vlivu i zastoupení liší mezi jednotlivými diagnózami. Jednotným a významným faktorem je však prodlužující se přežití onkologických pacientů (11, 12). Jak ukazuje tabulka 6, přežití pacientů se v ČR v posledních 15 letech velmi podstatně prodloužilo u všech tří analyzovaných typů nádorů. Déle žijící onkologičtí pacienti tak mimo jiné získávají čas vyvinout následné malignity. Svým způsobem jde o jakousi cenu za úspěch léčebné péče, protože i následné malignity musí být řádně léčeny a spolu s incidencí tak narůstají i náklady na daný segment péče. Nejde přitom o malé položky – v roce 2013 lze vysoce pravděpodobně očekávat, že například incidence kolorektálního karcinomu bude z 16–17 % tvořena právě nádory vzniklými u pacientů již léčených pro jiný primární tumor. Z dat v tabulce 6 je rovněž patrné, že statisticky významné prodloužení hodnot přežití se týká především méně pokročilých, kurabilních klinických stadií nádorů. Vývoj přežití u primárně zachycených metastatických stadií dlouhodobě stagnuje a pohybuje se v rozsahu 13–15 % u ZN kolorekta a ZN hrdla děložního a 25–26 % u ZN prsu. Rovněž tyto údaje jsou velmi přesvědčivým argumentem pro posílení preventivních programů a včasného záchytu onemocnění.

3.4.

Hodnocení diagnostiky a včasný záchyt zhoubných nádorů

Je všeobecně známo, že záchyt onkologického onemocnění v méně pokročilém klinickém stadiu (anebo nejlépe ve fázi prekancerózy) výrazně zvyšuje naději na dobrý výsledek léčby a na dlouhodobé přežití. Včasný záchyt onemocnění je nadto principiálním cílem populačních screeningových programů, které mají u všech tří zde diskutovaných diagnóz oporu v medicíně založené na důkazech. Dostupná populační data bohužel vystavují v tomto ohledu českému zdravotnictví nelichotivé hodnocení. Z obrázku 3 vyplývá, že stále značný podíl pacientů a pacientek je zachytáván s nádorovým onemocněním v primárně pokročilém stavu. Významně O. Májek a kol. Stav screeningových programů zhoubných nádorů v České republice a metodika adresného zvaní občanů. Masarykova univerzita, 2013. ISBN 978-80-210-6504-8

nejhorší je situace u kolorektálního karcinomu, kde je více než 50 % nových pacientů diagnostikováno v klinickém stadiu III nebo vyšším. Situace se v čase nijak nelepší a ani poslední dostupná data z období 2005–2010 nenaznačují pozitivní trend, spíše naopak. Z dostupných dat také vyplývá, že vysoký výskyt pokročilých stadií se týká všech regionů ČR. Čtenář může sám tato data analyzovat na portálu www.svod.cz (6).

3.5.

Závěr

Stav a vývoj epidemiologické zátěže u všech tří preventabilních skupin nádorů je výzvou k posílení všech aktivit směřujících k prevenci těchto onemocnění, v první řadě organizovaných populačních screeningových programů. Věková struktura dle stadií

Zastoupení stadií dle věku 100%


25

90% 80%

20

70%

15

60% 50%

10

40% 30%

5

20% 10%

0

<3 5 35 -3 40 9 -4 4 45 -4 50 9 -5 4 55 -5 60 9 -6 4 65 -6 70 9 -7 4 75 -7 80 9 -8 4 85 +

<3 5 35 -3 40 9 -4 4 45 -4 50 9 -5 4 55 -5 60 9 -6 4 65 -6 70 9 -7 4 75 -7 80 9 -8 4 85 +

0%

Věk

Stadium 1 N = 8 281

Stadium 2 N = 9 729

Stadium 3 N = 9 052

Stadium 4 N = 9 734

Stadium neuvedeno z objektivních důvodů N = 2 520

Průměr

68 let

69 let

68 let

69 let

75 let

Medián

69 let

70 let

68 let

69 let

77 let

65 let

% osob pod 70 let

52,1 %

49,5 %

54,1 %

52,1 %

28,1 %

62,7 %

% osob pod 60 let

20,6 %

19,0 %

22,9 %

20,9 %

11,3 %

35,7 %

Věk

Stadium neuvedeno neúplný záznam N = 714 63 let

Obrázek 3a. Věk a stadium onemocnění u pacientů se ZN kolorekta (C18–C20) v období 2006–2010. Zdroj: Národní onkologický registr ČR.


Věková struktura dle stadií


25

80%

20 60%

15 40%

10

20%

0

0%

<3 30 0 -3 35 4 -3 40 9 -4 45 4 -4 50 9 -5 55 4 -5 60 9 -6 65 4 -6 70 9 -7 75 4 -7 80 9 -8 4 85 +

5

<3 30 0 -3 35 4 -3 40 9 -4 45 4 -4 50 9 -5 55 4 -5 60 9 -6 65 4 -6 70 9 -7 75 4 -7 80 9 -8 4 85 +


30

Věk

Stadium 1 N = 12 443

Stadium 2 N = 10 991

Stadium 3 N = 4 413

Stadium 4 N = 2 546

Stadium neuvedeno z objektivních důvodů N = 796

Průměr

61 let

62 let

64 let

68 let

75 let

Medián

62 let

62 let

65 let

68 let

79 let

68 let

% žen pod 60 let

41,8 %

41,3 %

37,0 %

26,7 %

16,0 %

31,6 %

% žen pod 50 let

15,2 %

18,5 %

16,9 %

9,9 %

5,7 %

13,2 %

Věk

Stadium neuvedeno neúplný záznam N = 395 67 let

Obrázek 3b. Věk a stadium onemocnění u pacientek se ZN prsu (C50) u žen v období 2006–2010. Zdroj: Národní onkologický registr ČR. Věková struktura dle stadií


25

80%

20 60%

15 40%

10

20%

0

0%

Věk

<2 25 5 -2 30 9 -3 35 4 -3 40 9 -4 45 4 -4 50 9 -5 55 4 -5 60 9 -6 65 4 -6 70 9 -7 75 4 -7 80 9 -8 4 85 +

5

<2 25 5 -2 30 9 -3 35 4 -3 40 9 -4 45 4 -4 50 9 -5 55 4 -5 60 9 -6 65 4 -6 70 9 -7 75 4 -7 80 9 -8 4 85 +


30

Věk

Stadium Stadium neuvedeno z neuvedeno objektivních neúplný důvodů záznam N = 214 N = 128

In situ N = 10 428

Stadium 1 N = 2 480

Stadium 2 N = 693

Stadium 3 N = 1 034

Stadium 4 N = 573

Průměr

37 let

47 let

58 let

56 let

61 let

63 let

Medián

34 let

44 let

59 let

55 let

60 let

67 let

56 let

% žen pod 50 let

87,6 %

62,0 %

29,6 %

36,8 %

19,5 %

23,4 %

39,1 %

% žen pod 35 let

52,6 %

22,4 %

6,2 %

7,3 %

3,1 %

6,5 %

13,3 %

54 let

Obrázek 3c. Věk a stadium onemocnění u pacientek se ZN hrdla děložního (C53) a in situ nádory hrdla děložního (D06) v období 2006–2010. Zdroj: Národní onkologický registr ČR.


Tabulka 3. Kolorektální karcinom (C18–C20) – výsledky predikcí epidemiologických charakteristik a počtu léčených pacientů v ČR pro roky 2012 a 2013. Veškeré predikce jsou doplněny 90% intervalem spolehlivosti (v závorkách). 3a. Incidence v roce 2010 a její predikce pro roky 2012 a 2013 Typ záznamu Klinické stadium I Klinické stadium II Klinické stadium III Klinické stadium IV Klinické stadium neznámo z objektivních důvodů1 Stadium neznámo bez udání důvodu1

Stav v roce 2010 1 911 1 948 1 945 1 889

Predikce pro rok 2012 1 815 (1634; 1995) 2 012 (1845; 2179) 2 144 (1977; 2309) 2 114 (1964; 2262)

Predikce pro rok 2013 1 980 (1808; 2150) 1 939 (1797; 2081) 2 222 (2070; 2373) 2 177 (2022; 2332)

311

487 (351; 624)

360 (237; 483)

132

137 (99; 177)

86 (56; 115)

8 136

8 709 (7870; 9546)

8 764 (7990; 9534)

CELKEM

3b. Prevalence v roce 2010 a její predikce pro roky 2012 a 20132 Typ záznamu Klinické stadium I Klinické stadium II Klinické stadium III Klinické stadium IV Stadium neznámo CELKEM

Stav v roce 2010 16 510 15 776 10 478 3 570 3 136

Predikce pro rok 2012 17 077 (16778; 17376) 16 287 (16002; 16572) 11 412 (11170; 11654) 7 243 (7050; 7436) 2 983 (2858; 3108)

Predikce pro rok 2013 18 152 (17843; 18461) 16 643 (16356; 16930) 12 237 (11986; 12488) 7 557 (7361; 7753) 2 661 (2543; 2779)

49 470

55 002 (53858; 56146)

57 250 (56089; 58411)

3c. Očekávané počty pacientů s protinádorovou terapií: predikce pro roky 2012 a 2013 Klinické stadium

2012

2013

I

1 662 (1496; 1827)

1 786 (1630; 1939)

II

1 919 (1760; 2077)

1 834 (1700; 1968)

III

2 043 (1883; 2199)

2 105 (1961; 2248)

IV

1 450 (1347; 1552)

1 483 (1376; 1589)

Pravděpodobné relapsy onemocnění z předchozích let3 1 856 (1696; 2017)

1 892 (1730; 2053)

Celkové očekávané počty léčených pacientů 8 930 (8182; 9672)

9 100 (8397; 9797)

Objektivními důvody pro neuvedení stadia onemocnění jsou nálezy DCO nebo při pitvě, velmi časná úmrtí pacienta, kontraindikace onkologické léčby, odmítnutí léčby pacientem. Není-li chybějící údaj o stadiu vysvětlen, je daný záznam považován za chybný. Záznamy bez uvedeného stadia nejsou započítávány do očekávaného počtu pacientů s protinádorovou léčbou. 2 U prevalence pro rok 2010 jsou uvedeny počty osob žijících s nádorem kolorekta k 31. 12. 2010 dle stadia onemocnění při stanovení diagnózy. U predikce prevalence pro roky 2012 a 2013 je provedena korekce zohledující pravděpodobnost recidivy onemocnění. Pacienti, kteří byli v minulosti diagnostikováni v I., II. nebo III. stadiu, ale kteří v předikovaném roce pravděpodobně relabují nebo progredují do diseminovaného stadia, jsou již v predikcích zahrnuti v odhadu prevalence IV. stadia. 3 Na základě dat NOR a databáze zemřelých ČR jsou odhadovány pravděpodobné počty pacientů s recidivou onemocnění v diseminovaném stavu. Predikce nezahrnuje neterminální relapsy a progrese onemocnění. 1


Tabulka 4. Karcinom prsu (C50) u žen – výsledky predikcí epidemiologických charakteristik a počtu léčených pacientek v ČR pro roky 2012 a 2013. Veškeré predikce jsou doplněny 90% intervalem spolehlivosti (v závorkách). 4a. Incidence v roce 2010 a její predikce pro roky 2012 a 2013 Typ záznamu Klinické stadium I Klinické stadium II Klinické stadium III Klinické stadium IV Klinické stadium neznámo z objektivních důvodů1 Stadium neznámo bez udání důvodu1

Stav v roce 2010 2 697 2 265 906 479

Predikce pro rok 2012 3 353 (3126; 3580) 2 212 (2026; 2399) 1 004 (884; 1123) 573 (498; 649)

Predikce pro rok 2013 3 279 (2976; 3584) 2 231 (2038; 2424) 1 052 (929; 1174) 554 (478; 628)

88

127 (93; 160)

96 (59; 134)

63

87 (64; 109)

54 (33; 76)

6 498

7 356 (6691; 8020)

7 266 (6513; 8020)

CELKEM


Stav v roce 2010 26 074 27 789 7 096 1 504 2 107

Predikce pro rok 2012 30 933 (30644; 31222) 28 131 (27855; 28407) 7 490 (7348; 7632) 3 600 (3501; 3699) 2 228 (2150; 2306)

Predikce pro rok 2013 32 238 (31943; 32533) 28 968 (28688; 29248) 7 856 (7710; 8002) 3 562 (3464; 3660) 2 021 (1947; 2095)

64 570

72 382 (71498; 73266)

74 645 (73752; 75538)

4c. Očekávané počty pacientek s protinádorovou terapií: predikce pro roky 2012 a 2013 Klinické stadium

2012

2013

I

3 321 (3096; 3546)

3 245 (2945; 3546)

II

2 180 (1997; 2364)

2 190 (2001; 2380)

III

977 (860;1093)

1 018 (899; 1136)

IV

466 (405; 527)

437 (377; 496)

Pravděpodobné relapsy onemocnění z předchozích let3 1 491 (1378; 1604)

1 441 (1332; 1550)

Celkové očekávané počty léčených pacientek 8 435 (7736; 9134)

8 331 (7554; 9108)

Objektivními důvody pro neuvedení stadia onemocnění jsou nálezy DCO nebo při pitvě, velmi časná úmrtí pacienta, kontraindikace onkologické léčby, odmítnutí léčby pacientem. Není-li chybějící údaj o stadiu vysvětlen, je daný záznam považován za chybný. Záznamy bez uvedeného stadia nejsou započítávány do očekávaného počtu pacientů s protinádorovou léčbou. 2 U prevalence pro rok 2010 jsou uvedeny počty osob žijících s nádorem prsu k 31. 12. 2010 dle stadia onemocnění při stanovení diagnózy. U predikce prevalence pro roky 2012 a 2013 je provedena korekce zohledující pravděpodobnost recidivy onemocnění. Pacienti, kteří byli v minulosti diagnostikováni v I., II. nebo III. stadiu, ale kteří v předikovaném roce pravděpodobně relabují nebo progredují do diseminovaného stadia, jsou již v predikcích zahrnuti v odhadu prevalence IV. stadia. 3 Na základě dat NOR a databáze zemřelých ČR jsou odhadovány pravděpodobné počty pacientů s recidivou onemocnění v diseminovaném stavu. Predikce nezahrnuje neterminální relapsy a progrese onemocnění. 1


Tabulka 5. Karcinom hrdla děložního (C53) – výsledky predikcí epidemiologických charakteristik a počtu léčených pacientek v ČR pro roky 2012 a 2013. Veškeré predikce jsou doplněny 90% intervalem spolehlivosti (v závorkách). 5a. Incidence v roce 2010 a její predikce pro roky 2012 a 2013 Typ záznamu Klinické stadium I Klinické stadium II Klinické stadium III Klinické stadium IV Klinické stadium neznámo z objektivních důvodů1 Stadium neznámo bez udání důvodu1

Stav v roce 2010 483 118 214 116

Predikce pro rok 2012 501 (444; 558) 138 (106; 170) 199 (168; 230) 146 (115; 177)

Predikce pro rok 2013 502 (446; 559) 131 (105; 158) 211 (179; 242) 160 (129; 191)

38

24 (18; 30)

24 (15; 33)

25

19 (15; 24)

15 (9; 21)

994

1 027 (866; 1189)

1 043 (883; 1204)

CELKEM


Stav v roce 2010 11 350 2 383 1 793 307 1 303

Predikce pro rok 2012 11 909 (11729; 12089) 2 411 (2330; 2492) 1 821 (1751; 1891) 574 (535; 613) 1 302 (1243; 1361)

Predikce pro rok 2013 12 162 (11981; 12343) 2 412 (2331; 2493) 1 914 (1842; 1986) 578 (538; 618) 1 245 (1187; 1303)

17 136

18 017 (17588; 18446)

18 311 (17879; 18743)

5c. Očekávané počty pacientek s protinádorovou terapií: predikce pro roky 2012 a 2013 Klinické stadium

2012

2013

I

487 (432; 543)

489 (434; 544)

II

132 (101; 163)

126 (101; 152)

III

189 (160; 218)

198 (168; 228)

IV

110 (87; 134)

122 (98; 145)

Pravděpodobné relapsy onemocnění z předchozích let3 183 (144; 222)

173 (135; 210)

Celkové očekávané počty léčených pacientek 1 101 (924; 1280)

1 108 (936; 1279)

Objektivními důvody pro neuvedení stadia onemocnění jsou nálezy DCO nebo při pitvě, velmi časná úmrtí pacienta, kontraindikace onkologické léčby, odmítnutí léčby pacientem. Není-li chybějící údaj o stadiu vysvětlen, je daný záznam považován za chybný. Záznamy bez uvedeného stadia nejsou započítávány do očekávaného počtu pacientů s protinádorovou léčbou. 2 U prevalence pro rok 2010 jsou uvedeny počty osob žijících s nádorem hrdla děložního k 31. 12. 2010 dle stadia onemocnění při stanovení diagnózy. U predikce prevalence pro roky 2012 a 2013 je provedena korekce zohledující pravděpodobnost recidivy onemocnění. Pacienti, kteří byli v minulosti diagnostikováni v I., II. nebo III. stadiu, ale kteří v předikovaném roce pravděpodobně relabují nebo progredují do diseminovaného stadia, jsou již v predikcích zahrnuti v odhadu prevalence IV. stadia. 3 Na základě dat NOR a databáze zemřelých ČR jsou odhadovány pravděpodobné počty pacientů s recidivou onemocnění v diseminovaném stavu. Predikce nezahrnuje neterminální relapsy a progrese onemocnění. 1


Tabulka 6a. Referenční hodnoty 5letého relativního přežití pacientů s kolorektálním karcinomem (C18-C21) v ČR Skupina pacientů Všichni pacienti v NOR s nenulovým přežitím3 Pouze protinádorově léčení pacienti

Klinické stadium

Stadium I Stadium II Stadium III Stadium IV Všechna stadia

5leté relativní přežití v různém období (95% intervaly spolehlivosti) Srovnání dvou starších Srovnání dvou recentních období období1 s dostupnými daty2 1990–1994 1995–1999 2000–2004 2005–2009 35,3 (33,9–36,8)

42,9 (41,4–44,4)

47,0 (45,7–48,4)

53,0 (51,7–54,3)

48,9 (46,9–50,9)

53,3 (51,5–55,0)

55,3 (53,8–56,9)

60,8 (59,4–62,3)

5leté relativní přežití protinádorově léčených pacientů v různém období (95% intervaly spolehlivosti) Srovnání dvou starších Srovnání dvou recentních období období1 s dostupnými daty2 1990–19944 1995–1999 2000–2004 2005–2009 77,4 (73,9–80,8) 82,8 (79,6–85,8) 89,4 (86,6–92,0) 63,9 (60,8–66,9) 67,9 (65,1–70,5) 75,5 (72,9–77,9) 41,5 (37,1–46,0) 42,0 (38,3–45,7) 46,9 (43,6–50,2) 55,9 (53,0–58,7) 11,7 (9,0–14,9) 10,9 (8,7–13,5) 11,9 (9,8–14,1) 14,6 (12,6–16,8) 48,9 (46,9–50,9) 53,3 (51,5–55,0) 55,3 (53,8–56,9) 60,8 (59,4–62,3)

Kohortní analýza pacientů diagnostikovaných v daném časovém období Analýza period zahrnující do výpočtu informaci o přežití pacientů diagnostikovaných v recentním období 3 Z celkové populační databáze jsou vypuštěny pouze záznamy DCO a nálezy nádorů při pitvě. 4 Kvůli změně v TNM klasifikaci nejsou hodnoty pro stadia I a II v období 1990–1994 srovnatelné s ostatními. 1 2

Tabulka 6b. Referenční hodnoty 5letého relativního přežití pacientek s karcinomem prsu (C50) v ČR Skupina pacientek Všechny pacientky v NOR s nenulovým přežitím 3 Pouze protinádorově léčené pacientky

Klinické stadium


5leté relativní přežití v různém období (95% intervaly spolehlivosti) Srovnání dvou starších Srovnání dvou recentních období období1 s dostupnými daty 2 1990–1994 1995–1999 2000–2004 2005–2009 66,7 (64,8–68,5)

74,3 (72,6–75,9)

77,7 (76,2–79,2)

82,6 (81,4–83,8)

69,7 (67,7–71,6)

77,2 (75,4–78,9)

80,9 (79,3–82,4)

86,0 (84,7–87,2)

5leté relativní přežití protinádorově léčených pacientek v různém období (95% intervaly spolehlivosti) Srovnání dvou starších Srovnání dvou recentních období období 1 s dostupnými daty2 4 1990–1994 1995–1999 2000–2004 2005–2009 96,7 (94,2–98,8) 97,5 (95,4–99,3) 100 (99,2–100,0) 84,6 (82,1–86,9) 86,1 (83,9–88,2) 89,5 (87,6–91,4) 53,8 (49,7–57,9) 57,1 (52,3–61,8) 60,9 (56,3–65,5) 67,1 (62,7–71,3) 21,3 (16,6–26,5) 22,5 (17,8–27,7) 26,0 (21,2–31,3) 25,1 (20,8–29,8) 69,7 (67,7–71,6) 77,2 (75,4–78,9) 80,9 (79,3–82,4) 86,0 (84,7–87,2)

Kohortní analýza pacientek diagnostikovaných v daném časovém období Analýza period zahrnující do výpočtu informaci o přežití pacientek diagnostikovaných v recentním období 3 Z celkové populační databáze jsou vypuštěny pouze záznamy DCO a nálezy nádorů při pitvě. 4 Kvůli změně v TNM klasifikaci nejsou hodnoty pro stadia I a II v období 1990–1994 srovnatelné s ostatními. 1 2


Tabulka 6c. Referenční hodnoty 5letého relativního přežití pacientek s karcinomem hrdla děložního (C53) v ČR Skupina pacientek Všechny pacientky v NOR s nenulovým přežitím3 Pouze protinádorově léčené pacientky Klinické stadium


5leté relativní přežití v různém období (95% intervaly spolehlivosti) Srovnání dvou starších Srovnání dvou recentních období období1 s dostupnými daty2 1990–1994 1995–1999 2000–2004 2005–2009 64,5 (61,4–67,4)

65,8 (62,7–68,8)

66,0 (63,1–68,8)

68,9 (66,0–71,7)

69,5 (66,1–72,8)

72,2 (68,7–75,6)

71,3 (68,1–74,3)

73,2 (70,0–76,1)

5leté relativní přežití protinádorově léčených pacientek v různém období (95% intervaly spolehlivosti) Srovnání dvou starších období1 1990–19944 1995–1999 92,4 (88,7–95,4) 63,8 (54,0–72,7) 43,7 (35,6–51,9) 45,9 (38,2–53,6) 30,5 (19,2–44,8) 16,4 (7,5–29,6) 69,5 (66,1–72,8) 72,2 (68,7–75,6)

Srovnání dvou recentních období s dostupnými daty2 2000–2004 2005–2009 92,3 (89,0–95,0) 93,7 (90,7–96,1) 62,4 (53,5–70,6) 66,0 (57,2–73,9) 45,5 (38,5–52,6) 49,0 (41,7–56,1) 11,7 (5,4–21,7) 13,7 (5,7–26,3) 71,3 (68,1 –74,3) 73,2 (70,0–76,1 )

Kohortní analýza pacientek diagnostikovaných v daném časovém období Analýza period zahrnující do výpočtu informaci o přežití pacientek diagnostikovaných v recentním období 3 Z celkové populační databáze jsou vypuštěny pouze záznamy DCO a nálezy nádorů při pitvě. 4 Kvůli změně v TNM klasifikaci nejsou hodnoty pro stadia I a II v období 1990–1994 srovnatelné s ostatními. 1 2

Literatura 1.

2.

3. 4. 5. 6.

Ferlay J, Shin H, Bray F, Forman D, Mathers C, Parkin D. GLOBOCAN 2008 v2.0, Cancer Incidence and Mortality Worldwide: IARC CancerBase No. 10 [internetová stránka]. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer; 2010 [14/11/2013]. Dostupné z: http://globocan.iarc.fr. Ferlay J, Parkin D, Curado M, Bray F, Edwards B, Shin H, et al. Cancer Incidence in Five Continents, Volumes I to IX: IARC CancerBase No. 9 [internetová stránka]. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer; 2010 [14.11.2013]. Dostupné z: http://ci5.iarc.fr. Ferlay J, Autier P, Boniol M, Heanue M, Colombet M, Boyle P. Estimates of the cancer incidence and mortality in Europe in 2006. Ann Oncol 2007;18(3):581-92. World Health Organization. The global burden of disease: 2004 update [internetová stránka]. Geneva: World Health Organization; 2008 [01/04/2012]. Dostupné z: http://www.who.int/evidence/bod. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Národní onkologický registr (NOR) Praha: ÚZIS; 2007 [20/12/2007]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/info.php?article=368&mnu_id=7300 Dušek L, Mužík J, Kubásek M, Koptíková J, Žaloudík J, Vyzula R. SVOD.cz - Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [internetová stránka]. Masarykova univerzita; 2007 [12.7.2013]. Dostupné z: http://www.svod.cz/.


7. 8. 9. 10. 11. 12.

Breslow NE, Day NE. Statistical methods in cancer research. Volume II -The design and analysis of cohort studies. Lyon: International Agency for Research on Cancer; 1987. Bray F, Guilloux A, Sankila R, Parkin DM. Practical implications of imposing a new world standard population. Cancer Causes Control 2002;13(2):175-82. ČSÚ. Demografická příručka 2007 Praha: Český statistický úřad; 2008. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/4032-08-2007. Pavlik T, Majek O, Muzik J, Koptikova J, Slavicek L, Finek J, et al. Estimating the number of colorectal cancer patients treated with anti-tumour therapy in 2015: the analysis of the Czech National Cancer Registry. BMC Public Health 2012;12:117. Brenner H, Gefeller O, Hakulinen T. Period analysis for 'up-to-date' cancer survival data: theory, empirical evaluation, computational realisation and applications. Eur J Cancer 2004;40(3):326-35. Pavlík T, Dušek L, Májek O, Žaloudík J. Five-Year Survival Rates of Cancer Patients in the Czech Republic. In: Dušek L, et al., editors. Czech Cancer Care in Numbers 2008-2009. Praha: Grada Publishing, a.s.; 2009.


3. Epidemiologie preventabilních zhoubných nádorů v České republice

Recommend Documents