Work-life balance Nejzákladn jší oblasti životního stylu: RODINA LÁSKA PRÁCE SOUKROMÉ ZÁLIBY SPOLE NOST
Odpov zte si: 1. Které 2 oblasti životního stylu byste dali na první místo? 2. Které 2 oblasti na poslední? Pro nejsou pro Vás d ležité? 3. Byli byste ochotni se vzdát posledních 2, abyste dosáhli prvních dvou? 4. Denn máte k dispozici asi 14 hodin asu (zbylých 10 hodin “spolyká” spánek, doprava, nákupy apod.). Rozd lte je mezi 5 oblastí životního stylu, jak byste si p áli.
Rodina
Pond lí
Úterý St eda tvrtek Pátek Sobota Ned le
Láska
Zam stnání
Soukromé záliby
Spole nost, vztahy
Cirkadiánní rytmy Periodické zm ny životních funkcí organismu, které mají p ibližn 24 hodinovou frekvenci - jako je kolísání produkce endokrinních žláz, aktivita enzym , intenzita metabolismu, kolísání krevního tlaku, lesné teploty aj. - se mohou promítat do inností osobnosti a ovliv ovat její prožívání i chování, pohybovou aktivitu, stupe bd losti, n kdy i selektivní preferenci ur itých obsah . Pro kritickou inspiraci uvádíme p íklad takových “ biopsychologických hodin”. 1. hodina po p lnoci lov k, který již spí aspo t i hodiny, prod lává fázi lehkého spánku, m že se snadno probudit. Zvýšená vnímavost na bolestivé podn ty. 2. hodina po p lnoci tšina orgán t la má sníženou aktivitu s výjimkou jater, která intenzivn zpracovávají látky d ležité pro organismus a odstra ují z t la škodliviny. V tuto hodinu není vhodná káva, ani aj, ani alkohol, t lu naopak prosp je voda, ovocná š áva nebo mléko. 3. hodina po p lnoci lesný metabolismus je redukován na minimum, snižuje se krevní tlak, tepová frekvence dechu. Pracovníci no ních sm n by si toho m li být v domi a odstranit všechno rozptylování. 4. hodina ranní Tlak krevní je stále nízký, mozek je zásoben minimem krve. V této hodin lidé nej ast ji umírají. T lové funkce jsou v této hodin minimalizovány, ale sluch se kupodivu zbyst uje. I nepatrný hluk lov ka probudí. 5. hodina ranní Minimum vylu ovací funkce ledvin. Organismus je schopen rychlé aktivizace. 6. hodina ranní Krevní tlak se zvyšuje, rovn ž tepová frekvence, organismus se p ipravuje na denní aktivitu. 7. hodina ranní Imunologický systém maximalizuje svou innost, ataky patogenních vir a bakterií jsou v tuto dobu mén ú inné. 8. hodina lo je sv ží, zbavené všech zplodin látkové vým ny. V tuto hodinu není obzvlášt vhodné pít alkohol. 9. hodina dopoledne Zvyšuje se psychická aktivita, snižuje se citlivost na bolest, ob hový systém pracuje naplno.
10. hodina dopoledne Aktivita se dále zvyšuje. lov k je v nejlepší kondici v rámci dne, což vydrží p ibližn do 12 hodin 11. hodina dopoledne Optimální aktivita trvá, tento asový úsek se vyzna uje vysokou odolností proti zát ži. 12. hodina - poledne Všechny síly organismu jsou mobilizovány na maximum. 13. hodina První vrchol denní aktivity minul, nastává lehká únava, vhodná je chvilka odpo inku. Játra odpo ívají, do krve se dostává glykogen. 14. hodina odpoledne ivka energie klesá. Je to druhý nejnižší bod v cirkadiánním cyklu. Reakce se zpomalují. 15. hodina odpoledne Nastává op t zvýšení aktivace. Smyslové orgány jsou ve svém maximu. 16. hodina odpoledne Hladina cukru v krvi stoupá. Po p edchozí fázi aktivace nastává op t pokles. 17. hodina podve er Pracovní aktivita je ješt vysoká. Sportovci trénují s dvojnásobnou energií. 18. hodina podve er Znovu klesá citlivost na fyzickou bolest. Psychická sv žest se postupn snižuje. 19. hodina ve er Krevní tlak stoupá. Psychická stabilita se snižuje. Proto se lov k snadno dostane do konfliktu a vybuchne. Nep íznivé údobí pro alergiky. U disponovaných osob údobí bolesti hlavy. 20. hodina ve er lesná hmotnost dosahuje denního maxima. Reakce jsou pohotové a p esné (tém k havariím).
nedochází
21. hodina ve er Zvlášt vhodné údobí pro fixaci nových informací a dovedností 22. hodina v noci V krvi je maximum bílých krvinek (místo obvyklých 5 - 8 tisíc až 12 tisíc v krychlovém centimetru). lesná teplota klesá.
23. hodina v noci lo se p ipravuje k regeneraci na orgánové i bun né úrovni. 24 hodina - p lnoc Lidem, kte í již dv nepot ebného.
hodiny spí, se zdají první sny. Úsek t lové i mentální bilance, likvidace
Z tohoto populárn podaného p ehledu plyne, že n které sledované charakteristiky probíhají monofázicky. Pokud nejsou dominanty aktivity asov posunuty v d sledku individuálních konstitu ních zvláštností nebo biochemických zásah (sta í nap . silný aj p ed spaním, aby došlo k výrazné dysregulaci), m žeme z uvedeného p ehledu vyvodit, že náro ná innost by m la být za azována do úseku mezi 10 a 12 hodinou dne, sanogenetická autoregulace (autosugesce zdraví) bude patrn nejú inn jší kolem 22. hod. a 7. hod.; kolem 14. hod. bychom se m li vyhýbat innostem se zvýšeným rizikem úrazu atp.
Testy na dopln ní ANALÝZY ZLOD
ASU
Ve te si záznam vyrušení (mimo jiné). Nikdy Necháte rozptýlit? echázíte od jedné v ci k druhé, aniž ji dokon íte? Rádi poklábosíte? Chcete vše d lat na 100%? Odkládáte nep íjemné úkoly? Telefonujete déle než 3 minuty na jeden hovor? Dokážete se rozhodnout na míst ? Trvá vaše prodejní sch zka déle než 30 (45) minut? Máte sklon si ud lat vše sám/sama? Když se tete v jednom dni as strávený u klienta a na cest k n mu bez p estávek, iní to více než 50%? Plánujete si sv j pracovní den edem, nikoli až ráno?
ídka
asto
Tak ka vždy
Následující otázky Vám pomohou analyzovat Vaši pracovní situaci a vytipovat další zlod je asu: Sebehodnocení: mé asové ztráty tém vždycky
Telefon m b žn vyrušuje, rozhovory jsou v tšinou zbyte dlouhé. Kv li etným návšt vám zvenku i z vlastního podniku se asto nedostanu k samotné práci. Jednání zpravidla trvají p íliš dlouho a výsledek ze zasedáníje pro mne asto neuspokojující. Velké, tzn. asov náro né, a tudíž asto nep íjemné úkoly zpravidla odsouvám nebo mám obtíže dovést je do konce, protože nikdy nemám klid (odkládání úkol ). asto nemám vyjasn ny priority, zkouším zvládnout najednou velmi mnoho úkol . Vykonávám p íliš mnoho operativy a nemohu se dostate soust edit na nejd ležit jší úkoly. Vlastní asové plány a termíny dodržuji asto jen pod asovým tlakem, protože stále n co neo ekávaného mezitím nastane nebo protože jsem si p edsevzal velmi mnoho úkol . Na mém psacím stole mám hodn papír , korespondence a tení mi zabere hodn asu. P ehled a po ádek na psacím stole není práv vynikající. Komunikace s ostatními lidmi není v tšinou dostate ná. Pozd jší vým na informací, nedorozum ní nebo dokonce enice jsou u nás na b žném po ádku. Delegování úkol jen z ídka prob hne v po ádku, asto musím vy izovat v ci, které by mohli ud lat také jiní. Když jiní ode mne n co cht jí, je pro mne t žké íci ne, a to i v p ípad , kdy bych m l vy ídit vlastní práci. V mém životním plánu chybí jasné stanovení cíle, jak profesního, tak osobního, tzn., že asto nevidím žádný smysl v tom, co celý den d lám. kdy mi schází pot ebná sebedisciplina, abych to, co si naplánuji, taky provedl. Se te zatržené odpov di v jednotlivých sloupcích a ur ete celkový po et bod . Celkový po et bod vynásobte p íslušným íslem
jsou asté
ob as
tém nikdy
X 0
X 1
X 2
X 3
= 0
+
+
+
= .......................... bod
ešení testu: 0 - 17 bod : Sv j as neplánujete a necháte se honit okolím. Nem žete dob e ídit sebe ani jiné lidi. S time managementem pro Vás za ne nový a úsp šný život. 18 - 24 bod : Pokoušíte se vzít v úvahu sv j as, ale nejste dostate d slední, abyste s tím dosáhli viditelného úsp chu. 25 - 30 bod : Váš time management je dobrý - a m že být ješt lepší! 31 - 36 bod : Gratulujeme Vám, pokud jste na otázky dotazníku odpovídali estn ! Jste vzorem pro každého, kdo se chce nau it hospoda it s asem. Bu te tak laskaví a nechte z Vašich zkušeností profitovat jiné lidi.
ODKLÁDÁNÍ PRÁCE “Lidé, kte í p ekládají n co z dneška na zít ek, jsou ti samí, kte í to již p esunuli ze v erejška na dnešek”. (Peter Ustinov) Jak je vysoký Váš “koeficient odkládání”? Na testové otázky odpovídejte zaškrtnutím v p íslušném sloupci. Skoro pokaždé
1. Vyhledávám d vody a omluvy, abych p esunul(a) obtížný problém. 2. Pot ebuji tlak, abych pokra oval(a) v práci na složitých úkolech. 3. Existuje p íliš mnoho rušivých vliv , které m zdržují vy ídit d ležité v ci. 4. Otálím s jasnými odpov mi, když mám ud lat nep íjemná rozhodnutí. 5. Znesnad uji kontrolu a následné p epracování d ležitých projekt . 6. Zkouším, zda by ostatní za mne nevy ídili nep íjemné záležitosti. 7. Práci si beru sebou dom , abych ji vy ídil(a) ve er nebo o víkendu. 8. Jsem p íliš unavený(á) nebo p íliš nervózní, než abych vy ídil(a) d ležité úkoly. 9. Nejprve musím vy ídit všechno, co mi leží na stole, než za nu s d ležitým úkolem. 10. Zanedbávám to, abych si dal(a) kone né termíny. Se te Vaše odpov di podle jednotlivých sloupc : Vynásobte sou et za jednotlivé sloupce: Se te díl í výsledky a dostanete ..................................…………….
Váš
osobní
“
Je-li Váš “ koeficient odkládání” 10 - 15 ............ obecn nemáte problémy s odkládáním práce 16 - 22 ............ máte b žné problémy s odkládáním práce 23 - 30 ............ z ejm máte vážné problémy s odkládáním práce.
x 3
koeficient
Hodn asto
X 2
odkládání”
Nikdy
x 1
práce:
Další tipy Jak zkrátit vlastní telefony? ipravené rozhovory jsou kratší a efektivn jší. Krátký hovor neznamená jeho odbytí. V tšina prodejních rozhovor , p i nichž se prodává sch zka, nemusí trvat déle než 3 resp. 5 minut.
Možnosti zkrácení rozhovoru: a. b. c. d. e.
“Na záv r vám chci položit ješt jednu otázku…” “Chci s vámi projednat 3 témata. Za prvé…” Co nejvíce telefonujte mimo špi ku, obvykle p ed 10,00 a po 15,30, kdy je pravd podobn jší, že daného lov ka zastihnete napoprvé. Pochopiteln že ve výrobních firmách mimo Prahu je tento as posunutý, nap . v Chot bo i p ed 8,00 a po 13,30. íchozí telefonní vzkazy rozd lte do kategorií A, B, C. Není t eba ihned volat kategorii C, možné je i delegovat ešení bodu “o jde” a sekretá kou informovat o vy ešení. Volejte v blocích, nikoli telefonáty roztroušené po celém dni.
as strávený v aut i pr rném po tu 40.000 km ro a pr rné rychlosti 50 km/hod strávíte v aut 800 hodin! žeme po ítat dále. 230 pracovních dní x 9 = 2070 hodin. Jestliže tato ísla jsou reálná, tak v aut pak strávíte 39% své pracovní doby. To už je velký podíl, který je možno využít. a. b. c.
je-li jen trochu možné, jet spole s klientem i kolegou, n kam ho svést využít as k p íprav , nap . nahlas si zopakovat, co vše vím o klientovi, o sch zce, problému, který má ešit s kolegou, jak za nu po vstupu do kancelá e, co vše negativního m že vyvstat apod. Je možno v tomto smyslu využívat i p ehráva e. využít as k motivování sebe a k zvládnutí p ípadného stresu
as ekání u klienta, kolegy, nad ízeného... Pom rn asto nastává ta situace, kdy jste sice na domluvené sch zce v as, ale váš partner, potencionální klient, kolega, nad ízený ješt p ítomen není nebo jednání, které má, se protáhlo. Prost máte neplánovaný as, obvykle jde o 10 minut, které p edstavují bezmála 2% vaší pracovní doby. Tam 2%, tam 2% a už se z toho stává nemalé íslo. Tento as je t eba taktéž využít k a. b. c. d. e.
navázání kontaktu se sekretá kou i dalšími zam stnanci firmy a p ípadn zjistit další d ležité informace, které využijete v jednání k vy ízení administrativní práce, kterou m žete ud lat na míst ke kontrole denního programu a plánu k p íprav na sch zku k nau ení se nových 5 sloví ek cizího jazyka
as sch zky a. b. c. d. e. f.
oznamte, jak dlouho bude sch zka trvat, jaké jsou její cíle dobré klienty navšt vujte po pracovní dob nové klienty navšt vujete p ed polední p estávkou vyhýbejte se konverzaci na téma sport, politika, ekonomická situace apod. nepospíchejte, ale shrnujte to, k emu jste dosp li (“pospícháš-li, posa se) pracujete i s grafickými pom ckami
Používejte dohodu o procedu e.
Práce s informacemi Maximální míra informací vás okrádá o as. Je sice možné strávit hodiny v r zných databázích, abyste zjistili, co nejvíce informací o potencionálním klientu, ale je prokázáno, že množství informací ve svých krajnostech není efektivní. Ke škod v ci tedy je málo nebo hodn informací.
Jak poznám stres? Máte t lesné p íznaky stresu? 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Když máte pocit nap tí nebo když se roz ílíte, máte pocit, že se nem žete donadechnout? Zrudnete v obli eji, když se roz ílíte? Potíte se, když se leknete nebo když máte úzkost? Máte n jaký tlak v krajin žaludku, když cítíte nap tí? Máte bušeni srdce, když se roz ílíte nebo když máte úzkost? Máte nucení na zvracení nebo pr jmovou stolici p ed d ležitými událostmi? Máte zrychlený tep, když se roz ílíte? Nasko í Vám ervené skvrny nebo vyrážka p i roz ilení nebo p i vnit ním nap tí? Máte bolesti hlavy, když si d láte kv li n emu starost? Jdou na Vás mdloby, když se n eho bojíte?
Nakreslete si obrys postavy zep edu i zezadu a na t chto figurách vyzna te oblasti, kde cítíte ob as obtíže:
Pokuste se co nejkonkrétn ji pojmenovat své ob asné/dlouhodobé p íznaky:
