2c, Ostrava ANALÝZA

Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě 30. dubna 3130/2c, 701 60 Ostrava

ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2012 a předpokládaný vývoj v roce 2013

Ostrava, únor 2013

Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě

strana 2

Spolupráce a podklady: - výsledky šetření provedeného referátem trhu práce, - jednotlivé odborné útvary Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ostravě, - Česká správa sociálního zabezpečení, - Český statistický úřad. Z důvodu zavedení nového informačního systému jsou některá data, zejména v kapitolách Zaměstnanost, Nezaměstnanost, Zahraniční zaměstnanost dopočítávána podle jednotlivých kategorií ručně, proto je jejich vypovídací schopnost pouze orientační.

Zpracoval referát trhu práce

__________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 3

OBSAH

strana A.

ZÁKLADNÍ ZPRÁVA

I.

Demografická situace okresu Ostrava

4

II.

Zaměstnanost - poptávka po práci

7

III.

Nezaměstnanost

21

IV.

Zahraniční zaměstnanost

34

V.

Aktivní politika zaměstnanosti

39

VI.

Prognóza vývoje trhu práce v roce 2013

64

VII.

Přílohy

70

Seznam použitých zkratek

74



strana 4

A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. DEMOGRAFICKÁ SITUACE OKRESU OSTRAVA 1. Dlouhodobý vývoj na ostravském trhu práce V Ostravě, krajském městě MSK a rozlohou druhém největším a počtem obyvatel třetím největším městě ČR, probíhala od roku 1990 rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která nejen výrazně měnila její tvář, ale několik let byla pravidelně provázena uvolňováním tisíců zaměstnanců a až do roku 2003 (s výjimkou roku 2001) téměř neustálým nárůstem počtu evidovaných UoZ. Ostravský region stále patří v rámci celé ČR dlouhodobě ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a vysoká strukturální nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u ostravských zaměstnavatelů byly nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy nezaměstnanost velmi prudce stoupala a zaměstnanost výrazně klesala - stav lidí hledajících zaměstnání v těchto třech letech vzrostl o 16 261 (+175,6 %) osob a celkově u ostravských firem ubylo 18 992 (-11,7 %) zaměstnanců. Od února 2004, kdy byl stav registrovaných UoZ (30 396) nejvyšší od začátku sledování v okrese Ostrava, počet uchazečů se postupně snižoval až do října 2008, kdy bylo v evidenci 14 654 osob, tj. nejméně od května 1998. Pak se situace vlivem dopadu celosvětové hospodářské krize začala zhoršovat a nezaměstnanost nepřetržitě rostla devět měsíců, celkem o 5 987 osob. Poté docházelo s mírnými výkyvy k postupné stabilizaci, přesto se od listopadu 2008 do konce roku 2010 počet evidovaných uchazečů zvýšil o 7 078, tj. o 48,3 % osob. Během roku 2011 začal počet UoZ pomalu klesat, od listopadu se ale situace zase začala zhoršovat a počet nezaměstnaných osob opět s určitým kolísáním rostl a v závěru roku 2012 tak jejich počet představoval 22 782 osob, tj. nejvíce od března 2007. Tabulka I/1 Vývoj zaměstnanosti, evidované nezaměstnanosti a VPM v letech 2005 až 2012 ukazatel (celkový počet) zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost (OSVČ) evidovaní uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa uchazeči připadající na jedno volné pracovní místo

2005

2006

2007

stav k 31.12. 2008 2009

2010

2011

2012

97 157

97 184 103 367 105 881 102 006 101 083 99 858

97 226

22 607

23 485

24 770

25 160

25 269

26 295

26 768

26 267

25 901

22 750

17 853

15 362

20 400

21 732

20 445

22 782

1 044

3 523

4 247

4 272

889

1 441

1 715

1 700

24,8

6,5

4,2

3,6

22,9

15,1

11,9

13,4

2. Demografická situace K 31. prosinci 2012 žilo v okrese Ostrava celkem 329 961 trvale bydlících obyvatel, z toho 51,5 % žen. Celkový počet obyvatel se oproti minulému roku snížil o 3 618. Na tomto poklesu se podíleli obyvatelé v „produktivním věku“ (-5 266). K jejich odlivu došlo také vlivem nepříliš příznivé situace na ostravském trhu práce. Naopak počet obyvatel ostatních věkových kategorií stoupl. Ve věkové kategorie 0-14 let o 16 a počet obyvatel ve věku 65 let a více stoupl na 54 499, to je o 1 632 osob, a na celkovém stavu trvale bydlících obyvatel okresu Ostrava se tak občané v poproduktivním věku __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 5

podílejí 16,5 %. Trend stoupajícího průměrného věku obyvatel okresu Ostrava se nezastavil ani v tomto sledovaném období a vzrostl na 41,3 roku, z toho u mužů na 39,5 a u žen na 42,9 roku. Tabulka I/2 Vývoj počtu trvale bydlících ostravských obyvatel stav k 31.12.2009 ukazatel 1) (celkový počet) celkem z toho ženy obyvatelé celkem 335 425 172 808 obyvatelé věkové 46 911 22 809 kategorie 0-14 let obyvatelé 236 576 118 346 v „produktivním věku“ 2) obyvatelé ve věku 65 let 51 938 31 653 a více průměrný věk obyvatel 40,7 42,4

stav k 31.12.2010 stav k 31.12.2011 celkem z toho ženy celkem z toho ženy 333 579 172 026 329 961 170 014 46 987

22 970

47 003

22 952

233 725

116 805

228 459

113 990

52 867

32 251

54 499

33 072

41,0

42,6

41,3

42,9

Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. V ročních analýzách stavu a vývoje trhu práce jsou proto uváděny totožné veličiny. 2) Osoby věkové skupiny 15-64 let.

1)

Graf I/1 Věková struktura obyvatel okresu Ostrava k 31.12.2011 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 0-4

5-9

10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95+

muži

ženy

Území našeho okresu je relativně jednolité a není v něm možné definovat mikroregiony. Z těchto důvodů nelze z „mikroregionálního“ pohledu analyzovat ani stav a vývoj trhu práce. Dopravní obslužnost nekomplikuje pohyb pracovních sil ani negativně neovlivňuje umísťování evidovaných uchazečů o zaměstnání na volná pracovní místa, a proto je v ostravském okrese vliv dopravní obslužnosti na problematiku zaměstnanosti zanedbatelný. __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 6

Přestože zde nelze definovat mikroregiony, jako relativně uzavřené a různorodé trhy práce, vypočítáva-li jsme od konce roku 1999 do 31.12.2011 pravidelně každé čtvrtletí míry nezaměstnanosti v jednotlivých městských obvodech Ostravy a od začátku roku 2007 také ve všech obcích okresu. Z důvodu změny informačního systému a neexistence prostorových statistik v době zpracování této Analýzy jsou míry nezaměstnanosti za jednotlivé části okresu Ostrava k 31.12.2012 zpracovány ručně, a proto tyto údaje mají pouze orientační charakter. Jejich hodnoty ke konci roku 2012 jsou uvedeny v příloze č. 1.



strana 7

II. ZAMĚSTNANOST - POPTÁVKA PO PRÁCI 1. Celková zaměstnanost Zaměstnanost v okrese Ostrava nevykázala zlepšení ani během sledovaného roku a stále klesá. Dopad světové finanční a hospodářské krize z konce roku 2008 je stále patrný ve všech oblastech našeho hospodářství. Stav českého hospodářství se v roce 2012 proti minulému roku zhoršil. Ekonomika už nerostla ani mírně jako v roce 2011, ale klesala. Tato situace se výrazně projevila v oblasti zaměstnanosti a úbytek personálních stavů u monitorovaných firem byl daleko výraznější než v předešlých letech. Na trhu je stále méně firem, které by během roku zaznamenávaly zlepšení situace, růst produkce i exportu. I ty málo úspěšnější společnosti jsou v personální oblasti velmi opatrné. Zároveň pořád platí, že odvětvová struktura minulosti přináší okresu stále nemalé problémy. Ve společnosti se již delší dobu ustálil trend výrazně nepropouštět alespoň své kmenové zaměstnance, ale z důvodů nejasného dalšího vývoje u nás i v Evropě se produkce razantně nenavyšuje a nevytvářejí se nová pracovní místa. Tím, že jsou firmy v určitém oboru nuceny setrvávat dlouhou dobu na nízké úrovni produkce, zasahují často i do dalších odvětví subdodavatelů. K tomu se zároveň přidává i současná daňová politika vlády, která nutí snižovat spotřebu na nejnižší možnou míru. Celkovou hospodářskou situaci můžeme charakterizovat těmito faktory:  Ekonomika se za první tři čtvrtletí roku 2012 nacházela v recesi a podle odhadu MF hospodářství v závěru roku stagnovalo a tak za celý loňský rok HDP klesl o 1,1 %.  Situace na trhu práce odrážela negativní stav ekonomiky a celkovou nejistotu. V prosinci 2012 schválila vláda návrhy opatření pro zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti. Opatření jsou zaměřena především na snížení administrativní zátěže a zpřehlednění legislativy, zvýšení konkurenceschopnosti, daňovou stimulaci a omezení daňových úniků, podporu inovací a vzdělávání, podporu exportu a efektivní čerpání evropských fondů.  Úsporná opatření české vlády vedla k omezování velkých investičních akcí financovaných ze státního rozpočtu.  Hodnocení ekonomické situace se negativně projevilo v podstatné části odvětví národního hospodářství. Z hlediska výsledků panovala nejhorší situace ve stavebnictví. Nejlépe na tom nebyla ani průmyslová výroba a oblast obchodu.  Před kompletním dokončením byl v závěru roku projekt Nová Karolina, na který se společnosti Multi Development podařilo získat úvěr a výstavba během minulého roku pokročila až do konečné fáze. Současná ekonomická situace však dalšímu rozvoji příliš neprospívá a teprve budoucnost ukáže, zda kancelářská i obchodní část bude zaplněna a plně využita.  I když se společnosti maximálně snaží nepropouštět své kmenové zaměstnance, některé firmy během loňského roku musely přistoupit i k hromadnému propouštění (§ 62 ZP). Jednalo se o 9 zaměstnavatelů a 822 zaměstnanců. Od ledna 2009 již OSSZ nevede přehled o vývoji počtu malých organizací a jejich pojištěnců (zaměstnanců u firem se stavem do 25 osob), ale sleduje tyto údaje za všechny zaměstnavatelské subjekty podle počtu pojistných vztahů. Úřad práce, který údaje o malých firmách pravidelně získával a využíval pro výpočet celkové zaměstnanosti v daném okrese, není tak nadále schopen pokračovat ve sledovaných časových řadách a může využívat pouze své interní údaje z monitoringu zaměstnavatelů s počtem 26 a více osob a k tomu údaje o počtu OSVČ z OSSZ. __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 8

2. Vývoj zaměstnanosti u monitorovaných firem se stavem 26 a více osob Úřad práce od začátku sledování zaměstnanosti monitoruje situaci a vývoj personálních stavů u zaměstnavatelských subjektů s počtem 26 a více zaměstnanců. Ke konci roku 2012 bylo monitorováno celkem 755 zaměstnavatelských subjektů, v meziročním srovnání o 18 méně. Celkově u nich bylo k 31.12.2012 zaměstnáno 97 226 osob. Za sledovaný rok se jejich počet snížil celkem o 2 632 osob. Graf II/1 Vývoj zaměstnanosti u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od 1. pololetí 2002

2.1 Struktura podle počtu zaměstnanců Od června 2002 členíme monitorované zaměstnavatelské subjekty podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední (50-249 pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Jelikož poslední uvedená skupina zaměstnavatelských subjektů zaměstnává nejvíce osob, je navíc ještě podrobněji rozčleněna nad rámec kategorizace ILO.



strana 9

Tabulka II/1 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob kategorie 1 až 49 50 až 249 250 a více z toho - 250 až 499

500 až 999 1 000 až 4 999 5 000 a více

celkem

31.12.2011 absolutně % 390 50,5 308 39,8 75 9,7 39 52,0 21 28,0 15 20,0 0 0,0 773 100,0

31.12.2012 absolutně % 383 50,7 297 39,3 75 10,0 41 54,7 19 25,3 15 20,0 0 0,0 755 100,0

12/2012-12/2011 absolutně % -7 -1,8 -11 -3,6 0 0,0 +2 +5,1 -2 -9,5 0 0,0 0 -18 -2,3

Na souhrnném meziročním snížení počtu zaměstnavatelských subjektů působících na trhu práce v okrese Ostrava se největší měrou podílely monitorované firmy s počtem 50 až 249 pracovníků (-11) a malé monitorované firmy s 1 až 49 zaměstnanci (-7). U firem s 250 a více zaměstnanci došlo k poklesu u velikostní kategorie s 500 až 999 osobami (-2). Naopak nárůst zaznamenal počet monitorovaných organizací s 250 až 499 zaměstnanci (+2). Tabulka II/2 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob kategorie 1 až 49 50 až 249 250 a více z toho - 250 až 499

500 až 999 1 000 až 4 999 5 000 a více

celkem

30.12.2011 absolutně % 11 701 11,7 32 455 32,5 55 702 55,8 14 254 25,6 13 285 23,8 28 163 50,6 0 0,0 99 858 100,0

31.12.2012 absolutně % 11 041 11,4 31 038 31,9 55 147 56,7 16 385 29,7 12 711 23,1 26 051 47,2 0 0,0 97 226 100,0

12/2012-12/2011 absolutně % -660 -5,6 -1 417 -4,4 -555 -1,0 +2 131 +15,0 -574 -4,3 -2 112 -7,5 0 -2 632 -2,6

Celkově došlo u monitorovaných firem všech velikostních kategorií během roku 2012 k více než dvouapůlprocentnímu poklesu počtu zaměstnanců. Na tomto snížení se podílely podniky s 50 až 249 zaměstnanci (-1 417 osob), malé organizace s 1 až 49 pracovníky (-660 osob) i velké firmy s 250 a více zaměstnanci (-555 osob). Z této velikostní kategorie zaměstnanost výrazně klesla u firem s 1000 až 4999 zaměstnanci (-2 112 osob) a ve skupině organizací s 500 až 999 pracovníky (-574 osob). Nárůst naopak zaznamenala kategorie 250 až 499 zaměstnanců (+2 131 osob). Důvodem je nejednou přechod organizace ze skupiny s vyšším počtem pracovníků mezi firmy s nižším počtem zaměstnanců. 2.2 Struktura podle odvětví Monitorované firmy jsou od roku 2008 rozděleny podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), která byla vypracována na základě mezinárodní statistické klasifikace a nahradila původní Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Klasifikace CZ__________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 10

NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi. V následujících tabulkách je navíc podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl.



strana 11

Tabulka II/3 Počty zaměstnavatelů v odvětvích podle CZ-NACE - monitorované firmy se stavem 26 a více osob stav k ekonomické činnosti Zemědělství, lesnictví a rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl z toho výroba potr. výr., nápojů a tabákových výr. výroba textilií, oděvů, usní a souvis. výrobků zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnož. nahraných nosičů výroba koksu a rafinov. ropných produktů výroba chemických látek a chem. přípravků výroba zákl. farmaceut. výrobků. a přípravků výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zařízení výroba počítačů, elek. a opt. přístr. a zaříz. výroba elektrických zařízení výroba strojů a zařízení jinde nezařazených výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zař. Výr.a rozvod elektřiny,plynu,tepla a klim. vzduchu Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činnosti domácností produkující blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů

celkem

31.12.2011 absolutně v% 6 0,8 6 0,8 162 20,9 15 9,3 2 1,2

31.12.2012 absolutně v% 6 0,8 6 0,8 157 20,8 15 9,6 2 1,3

12/201212/2011 0 0 -5 0 0

14

8,7

14

8,9

0

1 6 0

0,6 3,7 0,0

1 6 0

0,6 3,8 0,0

0 0 0

20

12,3

17

10,8

-3

39

24,1

40

25,5

+1

2 17 29

1,2 10,5 17,9

2 16 27

1,3 10,2 17,2

0 -1 -2

16

9,9

16

10,2

0

1

0,6

1

0,6

0

7

0,9

8

1,1

+1

15

1,9

15

2,0

0

64

8,3

63

8,4

-1

67

8,7

65

8,6

-2

39 12 34 22 9 25 46 33 158 39 19 10

5,0 1,6 4,4 2,8 1,2 3,2 6,0 4,3 20,4 5,0 2,5 1,3

38 12 32 21 9 23 42 33 158 38 19 10

5,0 1,6 4,2 2,8 1,2 3,0 5,6 4,4 20,9 5,0 2,5 1,3

-1 0 -2 -1 0 -2 -4 0 0 -1 0 0

0

0,0

0

0,0

0

0 773

0,0 100,0

0 755

0,0 100,0

0 -18



strana 12

Tabulka II/4 Počty zaměstnanců v odvětvích podle CZ-NACE - monitorované firmy se stavem 26 a více osob stav k ekonomické činnosti Zemědělství, lesnictví a rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl z toho výroba potr. výr., nápojů a tabákových výr. výroba textilií, oděvů, usní a souvis. výrobků zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnož. nahraných nosičů výroba koksu a rafinov. ropných produktů výroba chemických látek a chem. přípravků výroba zákl. farmaceut. výrobků. a přípravků výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zařízení výroba počítačů, elek. a opt. přístr. a zaříz. výroba elektrických zařízení výroba strojů a zařízení jinde nezařazených výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zař. Výr.a rozvod elektřiny,plynu,tepla a klim. vzduchu Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činnosti domácností produkující blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů

celkem

31.12.2011 absolutně v% 213 0,2 603 0,6 32 865 32,9 1 353 4,1 30 0,1

31.12.2012 absolutně v% 215 0,2 596 0,6 30 941 31,8 1 345 4,4 26 0,1

12/201212/2011 +2 -7 -1 924 -8 -4

875

2,7

879

2,8

+4

732 569 0

2,2 1,7 0,0

732 571 0

2,4 1,8 0,0

0 +2 0

1 703

5,2

1 221

4,0

-482

16 062

48,9

14 825

47,9

-1 237

1 326 1 148 3 052

4,0 3,5 9,3

863 1 028 3 132

2,8 3,3 10,1

-463 -120 +80

6 006

18,3

6 309

20,4

+303

9

0,0

10

0,0

+1

1 539

1,6

1 626

1,7

+87

2 032

2,0

2 022

2,1

-10

4 293

4,3

3 772

3,9

-521

6 898

6,9

6 639

6,8

-259

7 700 1 095 4 420 2 361 622 1 280 3 273 7 795 10 634 9 656 1 660 919

7,7 1,1 4,4 2,4 0,6 1,3 3,3 7,8 10,6 9,7 1,7 0,9

7 587 741 4 274 2 458 635 1 171 4 076 7 685 10 636 9 628 1 622 902

7,8 0,8 4,4 2,5 0,7 1,2 4,2 7,9 10,9 9,9 1,7 0,9

-113 -354 -146 +97 +13 -109 +803 -110 +2 -28 -38 -17

0

0,0

0

0,0

0

0 99 858

0,0 100,0

0 97 226

0,0 100,0

0 - 2 632



strana 13

K celkovému snížení počtu monitorovaných firem v roce 2012 přispěl nejvíce zpracovatelský průmysl (-5) a administrativní a podpůrné činnosti (-4). Z odvětví zpracovatelského průmyslu došlo k největšímu úbytku zaměstnavatelských subjektů ve výrobě pryžových, plastových výrobků (-3) a ve výrobě strojů a zařízení (-2). K poklesu došlo rovněž ve velkoobchodě a maloobchodě, opravě a údržbě motorových vozidel, v informačních a komunikačních činnostech a v odvětví profesních, vědeckých a technických činností. Všude došlo ke shodnému poklesu, a to o dvě firmy. Naopak nárůst monitorovaných firem zaznamenalo pouze odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a pododvětví zpracovatelského průmyslu - výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, a to shodně po jedné nové firmě. Z uvedených monitorovaných odvětví se na ročním poklesu zaměstnanosti nejvíce podílely firmy orientované na zpracovatelský průmysl (-1 924 osob), a to především ve výrobě základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství (-1 237 osob), ve výrobě pryžových, plastových výrobků (-482 osob) a výrobě počítačů (-463 osob). Velký pokles stavů zaznamenalo rovněž stavebnictví (-521 osob), ubytování, stravování a pohostinství (-354 osob) a odvětví velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (-259 osob). Naopak k výraznějšímu nárůstu zaměstnanosti došlo pouze u administrativních a podpůrných činností (+803 osob) a v pododvětví zpracovatelského průmyslu - výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (+303 osob). 2.3 Zaměstnanost vybraných skupin osob Celková zaměstnanost žen se během loňského roku snížila o 213 (-0,5 %). Nejvíce jejich počet klesl u firem zpracovatelského průmyslu (-569 osob), především ve výrobě pryžových, plastových výrobků (-312 osob), výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (-246 osob) a ve výrobě základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství (-214 osob). Z dalších odvětví výraznější pokles zaměstnanosti zaznamenalo ubytování, stravování a pohostinství (-266 osob) a velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (-184 osob). Naopak největší nárůst zaměstnaných žen zaznamenaly administrativní a podpůrné činnosti (+659 osob), zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (+203 osob) a pododvětví zpracovatelského průmyslu - výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (+172 osob). Počet pracujících důchodců se v okrese Ostrava v roce 2012 zvýšil o 27. Absolutně nejvíce osob v důchodovém věku je zaměstnáno v oblasti vzdělávání, a to 752, meziročně se však jejich počet v tomto odvětví snížil o 34 osob. Tabulka II/5 Zaměstnanost vybraných skupin osob u firem se stavem 26 a více zaměstnanců skupina ženy OZP důchodci

počet osob k 31.12.2011 k 31.12.2012 45 585 45 372 2 369 2 138 2 866 2 893

12/2012-12/2011 absolutně v% -213 -0,5 -231 -9,8 +27 +0,9



strana 14

Graf II/2 Vývoj zaměstnanosti osob se zdravotním postižením u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od 1. pololetí 2002

Podle ZoZ mají zaměstnavatelé s více než 25 pracovníky povinnost zaměstnávat alespoň 4 % osob se zdravotním postižením. Nesplnění tohoto stanoveného podílu mohou firmy kompenzovat tím, že: - budou odebírat výrobky a služby od podniků zaměstnávajících více než 50 % OZP, - budou výše jmenovaným firmám zadávat výrobní programy, - budou svou zákonnou povinnost nahrazovat finančním odvodem do státního rozpočtu ve výši 2,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za každou OZP, o kterou nesplnily povinný podíl, - nebo vzájemnou kombinací výše uvedených možností. Jakým způsobem zaměstnavatelé splnili svou zákonnou povinnost informují příslušný úřad práce „Oznámením“. Tuto zprávu nahlásilo během roku 2012 našemu úřadu 680 zaměstnavatelů, což je o 35 více než v minulém období, a z tohoto počtu jich mělo povinnost odvodu za rok 2011 do státního rozpočtu (SR) 169 a k 31.12.2012 bylo odvedeno 16.712 tis. Kč a nezaplaceno zůstává přibližně 264.868 Kč. Oproti minulému roku tedy povinnost odvodu do SR mělo o 125 zaměstnavatelů méně a také odvedená částka byla orientačně o 13.545 tis. Kč nižší než za předchozí rok 2010. Toto snížení jak počtu zaměstnavatelů s odvodem do SR, tak i odvedené částky je částečně důsledkem trvající celosvětové ekonomické krize, která se v tomto případě odráží na poklesu počtu zaměstnanců, čímž mnozí nedosáhli hranice přepočtených stavů 25,01 osob a proto jim nevznikla povinnost zaslání Oznámení 2011 ani možného odvodu do SR. Nezanedbatelná je i skutečnost, že firmy výrazně více využily v roce 2011 možnosti náhradního plnění. Avšak nárůst nebo pokles odvodů do státního rozpočtu také ovlivňuje především meziroční zvýšení či snížení průměrné mzdy v národním hospodářství za I.-III. čtvrtletí, od níž se odvíjí výpočet výše konkrétního odvodu, ale také uskutečnění dalších plateb (doplatků nebo přeplatků), které byly u zaměstnavatelů zjištěny na základě kontrolní činnosti v průběhu celého roku. __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 15

V souvislosti se současnou ekonomickou situací klesla v průběhu roku 2012 zaměstnanost OZP u monitorovaných firem o 231 osob. Počet zaměstnaných OZP se tak stále u firem s 26 a více zaměstnanci od konce roku 2002 pohybuje pod třítisícovou hranicí. Osoby se zdravotním postižením patří mezi obtížně umístitelné na trhu práce. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením poskytovaný dle § 78 ZoZ zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50 % těchto osob, přispívá k jejich snadnějšímu pracovnímu uplatnění. Jedná se o příspěvek nárokový a zaměstnavatelé, kteří splňují zákonem stanovené podmínky, jej obvykle uplatňují častěji, než „nenárokové“ nástroje APZ. Příspěvek je poskytován na základě žádosti za příslušné kalendářní čtvrtletí ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů včetně odvodů za zaměstnance v pracovním poměru. Od 3. čtvrtletí roku 2012 už je to 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru. Maximální měsíční částka, která může být přiznána, činí 8.000 Kč. Dále si při splnění podmínek od 3. čtvrtletí zaměstnavatelé mohou v žádosti uplatnit nárok na zvýšení příspěvku o částku odpovídající prokázaným dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem nejvýše o 2.000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je OZP. V roce 2012 požádalo o tento příspěvek celkem 104 subjektů a celkově bylo vyplaceno 133.540.886 Kč, což je o 10.306.767 Kč více než v předchozím roce. Zvýšený příspěvek byl zaměstnavatelům vyplacen ve výši 3.846.749 Kč. V roce 2012 se zvýšil počet žadatelů o 15 subjektů. Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením, mohou poskytovat náhradní plnění subjektům, které mají povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců. Povinný podíl činí 4 %. Mají tak zajištěn odbyt svých výrobků a služeb a jsou konkurenceschopní, jelikož příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením pokryje větší část, někdy i zcela mzdové náklady vynaložené na zaměstnance, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. 3. Vývoj počtu OSVČ Tabulka II/6 Počet OSVČ ukazatel (celkový počet) OSVČ vykonávající činnost z toho - hlavní - vedlejší OSVČ - pojištěnci

stav k 31.12.2011 31.12.2012 26 768 26 267 16 832 16 126 9 936 10 141 19 135 18 210

12/2012-12/2011 absolutně v% -501 -1,9 -706 -4,2 +205 +2,1 -925 -4,8

V závěru roku 2012 registrovala Okresní správa sociálního zabezpečení v Ostravě celkem 26 267 osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost, což představuje od roku 2005 první meziroční pokles ke konci prosince a nepříznivá ekonomická situace v minulém roce tak vedla k celkovému úbytku o 501 OSVČ. Z celkového prosincového počtu osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost se u 16 126 (61,4 %) z nich jednalo o hlavní pracovní činnost a u 10 141 (38,6 %) o činnost vedlejší. Počet důchodově pojištěných živnostníků se v průběhu loňského roku snížil o 925.



strana 16

Graf II/3 Vývoj počtu OSVČ od 1. pololetí 2002

4. Volná pracovní místa Poptávková strana trhu práce se po celý rok 2012 vyznačovala nedostatkem pracovních příležitostí. Registrovaný počet volných pracovních míst sice od konce března mírně rostl a během srpna překročil dvoutisícovou hranici (podruhé ještě v říjnu), ke konci roku však opět výrazněji poklesl. Oproti roku 2011 jsme registrovali obdobný počet pracovních příležitostí, jejich struktura je tak stále nedostatečná a stav velmi nízký. V souvislosti s náběhem nového IS během roku 2012 můžeme pouze odhadovat počet VPM, který nahlásili zaměstnavatelé do databáze KoP Ostrava. Celkový počet tak tipujeme na 7 150 VPM, což je meziročně o 1 282 (-15,2 %) méně. Celkem měli zprostředkovatelé úřadu práce během hodnoceného roku k dispozici pouze 8 865 pracovních příležitostí (pokles meziročně o 1 008), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání.



strana 17

Graf II/4 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a VPM v roce 2012 25 000 21 573 21 631 21 982 21 118 21 603 21 442 20 976 20 978 20 794 21 250 21 204

22 782

20 000

15 000

10 000

5 000 1 649

1 596

1 655

1 739

1 799

1 810 1 947

2 004

1 961

2 123

1 736

1 700

0 leden

únor

březen

duben

květen

červen červenec srpen

evidovaní uchazeči

září

říjen

listopad prosinec

volná pracovní místa

Koncem prosince 2012 evidovalo KoP Ostrava celkem 1 700 VPM. Průměrný počet pracovních příležitostí, které jsme mohli koncem každého měsíce svým klientům nabídnout, byl i přes meziroční nárůst (+67) stále nízký, a to 1 810 míst. Na celorepublikové poptávce po pracovních silách se firmy v okrese Ostrava v prosinci 2012 podílely 4,9 %. I přes nedostatečný počet VPM vzrostl meziročně tento podíl nepatrně o 0,1 procentního bodu.



strana 18

Graf II/5 Vývoj počtu osob připadajících na jedno volné pracovní místo v České republice a v okrese Ostrava v roce 2012 18,0 16,0

15,6

15,5 14,8

14,0

13,2 13,5

12,0

12,8

13,1 12,1

11,7

13,0

11,8

11,5

11,4

12,2

12,1

13,4 12,7

11,9 11,0

10,0

11,1

10,9

10,6

11,0 10,2

8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 leden

únor

březen

duben

květen

červen červenec

ČR

srpen

září

říjen

listopad prosinec

okres Ostrava

Nepříznivý vývoj na poptávkové straně trhu práce a velký počet nezaměstnaných osob způsoboval také vysoký průměrný počet UoZ, kteří se v roce 2012 mohli teoreticky ucházet o jedno volné pracovní místo. S výjimkou dubna až června se však po celý minulý rok tento průměrný počet UoZ pohyboval pod celorepublikovými hodnotami a samotný průměrný stav tohoto ukazatele byl proto v roce 2012 nižší než celorepublikový průměr, a to o 0,9 osob. V prosinci 2012 se mohlo v okrese Ostrava ucházet o jedno VPM 13,4 uchazečů, což je v meziročním srovnání nárůst o 1,5. Koncem roku 2012 byl tento ukazatel oproti celorepublikovému průměru nižší o 2,2. Tabulka II/7 Počet hlášených volných pracovních míst podle požadavků na vzdělání požadovaný stupeň vzdělání bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné vysokoškolské celkem

31.12.2011

31.12.2012

UoZ

VPM

UoZ/ VPM

UoZ

VPM

UoZ/ VPM

161 7 211

15 366

10,7 19,7

206 7 817

37 311

5,6 25,1

8 015

739

10,8

9 231

773

11,9

3 366

528

6,4

3 772

465

8,1

525 1 167 20 445

5 62 1 715

105,0 18,8 11,9

455 1 301 22 782

17 97 1 700

26,8 13,4 13,4



strana 19

4.1 Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Za dlouhodobě evidovaná jsou považována taková VPM, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce. K 31.12.2012 evidovalo KoP Ostrava celkem 1 040 DE VPM. Jejich stav meziročně poklesl o 104. Na konci sledovaného období se přes šedesát procent všech VPM v evidenci KoP Ostrava řadí k DE VPM. Z toho je patrný strukturální nesoulad na trhu práce, kdy se i přes dostatečný počet evidovaných uchazečů nedaří plně uspokojit poptávku ze strany zaměstnavatelů. V členění podle tříd CZ-ISCO je nejpočetnější skupinou DE VPM 7. třída (řemeslníci a opraváři). Koncem roku 2012 to bylo 367 míst. Další početně velkou skupinou byla třída 3 (techničtí a odborní pracovníci) s 186 DE VPM. Dále následovaly třídy 4 (úředníci) a 2 (specialisté). Z pohledu profesní skladby bylo nejvíce DE VPM ke konci sledovaného roku pro svářeče, pracovníky v zákaznických kontaktních centrech, obchodní zástupce, kovodělníky, finanční a investiční poradce, řidiče nákladních automobilů, telefonisty, seřizovače a obsluhu strojů, programátory počítačových aplikací, zedníky a realitní makléře. Větší počet dlouhodobě evidovaných volných pracovních míst byl rovněž pro pojišťovací poradce, malíře, taxikáře a pracovníky ve službách a prodeji. Tabulka II/8 Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání

VPM celkem

DE VPM

VPM celkem

DE VPM

podíl DE VPM na celkovém počtu VPM

31.12.2012 podíl DE VPM na celkovém počtu VPM

31.12.2011

počet

počet

%

počet

počet

%

30

13

43,3

60

34

56,7

2. specialisté

187

112

59,9

238

130

54,6

3. techničtí a odborní pracovníci

319

191

59,9

292

186

63,7

4. úředníci

243

201

82,7

192

149

77,6

5. pracovníci ve službách a prodeji

119

76

63,9

195

81

41,5

1

0

0,0

2

2

100,0

7. řemeslníci a opraváři

553

372

67,3

512

367

71,7

8. obsluha strojů a zařízení, montéři

131

71

54,2

107

57

53,3

9. pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

122

107

87,7

99

34

34,3

10

1

10,0

3

0

0,0

1 715

1 144

66,7

třída CZ-ISCO

1. zákonodárci a řídící pracovníci

6. kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství

0. zaměstnanci v ozbrojených silách celkem

1 700 1 040

61,2



strana 20

Tabulka II/9 Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM


VPM celkem

DE VPM


bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné (gymnázia) vysokoškolské celkem

DE VPM

stupeň vzdělání

31.12.2012

VPM celkem

31.12.2011

počet

počet

%

počet

počet

%

15 366 739

15 282 486

100,0 77,0 65,8

37 311 773

4 183 509

10,8 58,8 65,8

528

313

59,3

465

274

58,9

5 62 1 715

4 44 1 144

80,0 71,0 66,7

17 97 1 700

13 57 1 040

76,5 58,8 61,2

Z pohledu kvalifikační struktury je největší počet DE VPM pro uchazeče se středním odborným vzděláním (509 míst) a se středním odborným vzděláním s maturitou (274 míst). Důvodem existence DE VPM je zpravidla stálý nedostatek vhodných UoZ splňujících kvalifikační předpoklady, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, úzká specifikace odbornosti, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti). V některých případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například kumulace neúměrných požadavků navíc neodpovídajících finančnímu ohodnocení). Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé našemu úřadu práce VPM nahlásí, přestože zaměstnance aktuálně nepotřebují. Námi vyslaní uchazeči o zaměstnání jim pak slouží k „sycení“ vlastních registrů případných zájemců o zaměstnání.



strana 21

III. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Ke konci roku 2012 bylo v okrese Ostrava evidováno celkem 22 782 uchazečů o zaměstnání. Celkově došlo během uplynulého roku k jejich nárůstu o 2 337 (+11,4 %). Nejvyšší nezaměstnanost byla zaznamenána v prosinci a pouze od dubna do června byla její výše nižší než 21 tisíc. Největší meziměsíční nárůst jsme zaznamenali v prosinci, kdy stoupl počet uchazečů o 800, druhé největší zvýšení stavu bylo v měsíci lednu (+673 osob). Meziroční stavy evidovaných uchazečů postupně narůstaly od května až do konce roku. Během hodnoceného roku jsme evidovali průměrně měsíčně celkem 21 444 uchazečů, což je v meziročním srovnání o 772 (+3,7 %) osob více. Tím, že v druhé části roku docházelo k postupnému narůstání stavů uchazečů o zaměstnání s výrazným navýšením v samotném závěru, překročil skutečný počet UoZ z konce minulého roku i náš prognózovaný stav. Tehdy jsme pod vlivem situace na trhu práce očekávali v horší variantě 22 000 UoZ a v lepším případě 20 000 UoZ. Graf III/1 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v letech 2011 a 2012 24 000

22 000

20 000

18 000

16 000 leden

únor

březen

duben

květen

červen červenec srpen 2011

září

říjen

listopad prosinec

2012

Míra registrované nezaměstnanosti v prosinci 2012 činila v okrese Ostrava 12,8 %, což znamená meziroční nárůst o 1,4 procentního bodu. Na pomyslném žebříčku výše míry nezaměstnanosti všech okresů ČR se náš ostravský v uplynulém roce pohyboval mezi 12. (listopad) až 17. místem (leden a únor). V celkovém počtu registrovaných uchazečů zaujímal okres Ostrava v rámci všech okresů České republiky během celého roku 2012 druhé místo.



strana 22

Graf III/2 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Ostrava a ČR v roce 2012 14,0 11,9

12,1

12,0

9,1

9,2

8,9

12,0 10,0

11,7

11,7

11,6

11,9

11,9

12,1

12,2

8,4

8,5

8,7

září

říjen

12,1

12,8

9,4 8,4

8,2

duben

květen

8,1

8,3

8,3

8,0

% 6,0 4,0 2,0 0,0 leden

únor

březen

červen červenec srpen okres Ostrava

listopad prosinec

ČR

Tabulka III/1 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Ostrava, Moravskoslezském kraji a v České republice

2012 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

míra míra pořadí okresu nezaměstnanosti míra nezaměstnanosti nezaměstnanosti Ostrava v rámci v okrese Ostrava v MSK (%) v ČR (%) ČR (%) 11,9 11,7 9,1 17. 12,1 11,9 9,2 17. 12,0 11,7 8,9 16. 11,7 11,2 8,4 14. 11,7 11,0 8,2 13. 11,6 10,9 8,1 13. 11,9 11,1 8,3 13. 11,9 11,1 8,3 13. 12,1 11,4 8,4 13. 12,1 11,4 8,5 13. 12,2 11,6 8,7 12. 12,8 12,3 9,4 15.



strana 23

Tabulka III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce 2012 v porovnání s rokem 2011 ukazatel (celkový počet) evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho dosažitelní uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo míra nezaměstnanosti v %

stav k 31.12.2011 31.12.2012 20 445 22 782 19 409 21 935

12/2012-12/2011 absolutně % +2 337 +11,4 +2 526 +13,0

3 880

3 736

-144

-3,7

1 715

1 700

-15

-0,9

11,9

13,4

+1,5

+12,6

11,4

12,8

K 31.12.2012 pobíralo PvN celkem 3 736 evidovaných UoZ, tj. o 144 (-3,7 %) méně, než v prosinci 2011. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem byl v okrese Ostrava podíl osob s nárokem na PvN na celkové nezaměstnanosti výrazně nižší (ze všech okresů byl koncem roku 2012 dvanáctý nejnižší). Tuto situaci způsobuje především vysoký podíl dlouhodobě evidovaných UoZ v registru KoP Ostrava, což je podrobněji popsáno v kapitole zabývající se délkou evidované nezaměstnanosti. Průměrná měsíční výše PvN ve IV. čtvrtletí 2012 činila 6.129 Kč, což bylo meziročně o 508 Kč více. Tabulka III/3 Uchazeči o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti celkový počet uchazečů prosinec 2011 20 445 leden 2012 21 118 únor 21 603 březen 21 442 duben 20 976 květen 20 978 červen 20 794 červenec 21 250 srpen 21 204 září 21 573 říjen 21 631 listopad 21 982 prosinec 22 782 index 12/12:12/11 (v %) 111,4 období

uchazeči pobírající PvN celkem

%

ženy

OZP

3 880 3 665 4 191 4 185 3 771 3 490 3 412 3 615 3 641 3 533 3 513 3 487 3 736 96,3

19,0 17,4 19,4 19,5 18,0 16,6 16,4 17,0 17,2 16,4 16,2 15,9 16,4 86,3

1 952 1 764 1 981 1 945 1 837 1 758 1 757 1 918 1 956 1 838 1 771 1 714 1 674 85,8

397 366 456 537 524 509 552 640 670 739 775 402 388 97,7

měsíční průměrná výše absolventi PvN v Kč 30 5 621 62 66 37 6 148 36 23 24 6 172 40 53 54 6 260 64 57 61 6 129 203,3 109,0



strana 24

2. Tok nezaměstnanosti Stejně jako v minulých letech se i vloni vyznačoval trh práce v okrese Ostrava obrovským a ze všech okresů republiky jedním z největších toků registrované nezaměstnanosti. Nově se v roce 2012 do evidence KoP Ostrava přihlásilo 22 573 osob, což bylo meziročně méně o 208. Tento počet představuje za dobu existence ÚP průměrný stav. Nejvíce nových uchazečů o práci se přišlo zaevidovat v měsících lednu, únoru a září. V těchto měsících překročil jejich počet hranici dvou tisíc. Vyřazeno z evidence bylo celkem 20 236 uchazečů (meziročně o 3 832 méně), z nichž 11 114 (54,9 %) nastoupilo do zaměstnání nebo začalo samostatně podnikat. Tento počet byl o 3 463 menší než v roce 2011 a nejnižší od roku 1991. Z tohoto je zřejmé, že nezaměstnanost v roce 2013 se nezvyšovala ani tak z důvodu přílivu nových uchazečů do evidence ÚP, ale sníženou možností uplatnění na trhu práce vlivem nedostatku volných pracovních míst. V porovnání s předešlým rokem bylo za rok 2012 vyřazeno méně osob (-1 885) pro porušení některého z ustanovení ZoZ. Tabulka III/4 Tok evidované nezaměstnanosti

období 12/2011 leden 2012 únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

celkový vyřazení nově umístění umístění umístění počet vyřazení podle § 30, ostatní evidovaní celkem ÚP jinak uchazečů odst. 2 20 445 21 118 21 603 21 442 20 976 20 978 20 794 21 250 21 204 21 573 21 631 21 982 22 782

2 461 2 231 1 743 1 788 1 734 1 182 1 964 1 619 2 404 1 912 1 788 1 747 22 573

1 788 1 746 1 904 2 254 1 732 1 366 1 508 1 665 2 035 1 854 1 437 947 20 236

1 194 1 152 1 260 1 322 1 121 816 730 712 1 029 772 612 394 11 114

303 253 347 370 266 236 196 140 92 100 63 44 2 410

891 898 913 952 855 580 534 572 937 672 549 350 8 703

304 199 305 230 254 223 161 168 124 154 110 61 2 293

290 395 339 702 357 327 617 785 882 928 715 492 6 829



strana 25

Graf III/3 Počty nově evidovaných a vyřazených uchazečů v roce 2012 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500

0 leden

únor

březen duben květen červen červenec srpen

nově evidovaní

září

říjen listopad prosinec

vyřazení

3. Celková struktura uchazečů o zaměstnání Během roku 2012 se počet evidovaných UoZ zvýšil o 2 337 (+11,4 %). Na tomto nárůstu se podíleli více muži, od prosince předešlého roku jich přibylo 1 560 (+13,0 %). Za stejné období došlo k nárůstu počtu evidovaných žen „pouze“ o 777 (+7,8 %). Počty uchazečů o zaměstnání - OZP se během hodnoceného období rovněž zvýšily o 89 osob, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti však klesl o 0,8 procentního bodu a koncem prosince 2012 tak činil 10,1 %. Celkový počet absolventů škol a mladistvých se meziročně zvýšil o 87 osob, jejich podíl na celkovém počtu uchazečů poklesl o 0,2 procentního bodu na 5,6 %.



strana 26

Tabulka III/5 Struktura uchazečů o zaměstnání celkem absolutně prosinec 2011 20 445 leden 2012 21 118 únor 21 603 březen 21 442 duben 20 976 květen 20 978 červen 20 794 červenec 21 250 srpen 21 204 září 21 573 říjen 21 631 listopad 21 982 prosinec 22 782 index 12/12:12/11 (v %) 111,4 období

ženy absolutně 9 981 10 126 10 292 10 137 10 073 10 242 10 214 10 599 10 616 10 723 10 662 10 662 10 758 107,8

OZP absolventi a mladiství % absolutně % absolutně % 48,8 2 220 10,9 1 196 5,8 47,9 2 260 10,7 1 478 7,0 47,6 2 388 11,1 1 876 8,7 47,3 2 277 10,6 1 109 5,2 48,0 2 225 10,6 1 029 4,9 48,8 2 167 10,3 957 4,6 49,1 2 166 10,4 839 4,0 49,9 2 217 10,4 893 4,2 50,1 2 226 10,5 945 4,5 49,7 2 255 10,5 1 237 5,7 49,3 2 274 10,5 1 343 6,2 48,5 2 283 10,4 1 302 5,9 47,2 2 309 10,1 1 283 5,6 96,7 104,0 92,7 107,3 96,6

4. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4.1 Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením K nejvíce ohroženým skupinám na trhu práce v ostravském okrese patří dlouhodobě zejména osoby se zdravotním postižením. Jejich evidenční stav je již několik let velmi vysoký. Počet OZP se v závěru roku 2012 zvýšil na 2 309. I když se jejich podíl v evidenci meziročně snížil z 10,9 na 10,1 %, jejich celkový počet je pořád ze všech okresů ČR druhý nejvyšší. Tento pokles je ovlivňován zejména přílivem nových uchazečů do evidence KoP Ostrava. Tabulka III/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů - OZP ukazatel celkový počet uchazečů - OZP jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v %

stav k 12/2011 12/2012 2 220 2 309 10,9

12/2012-12/2011 absolutně % +89 +4,0

10,1

Přestože podíl OZP s kvalifikací vyučen je vyšší než u ostatních UoZ, převážná část z nich nemůže v důsledku špatného zdravotního stavu své povolání vykonávat a pro možnosti umístění do vhodného zaměstnání jsou prakticky na úrovni nekvalifikovaných osob.



strana 27

Tabulka III/7 Kvalifikační struktura uchazečů - OZP stupeň vzdělání bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné vysokoškolské celkem

31.12.2011 absolutně % 3 0,1 678 30,5 1 201 54,1

31.12.2012 absolutně % 3 0,1 702 30,4 1 248 54,1

244

11,0

257

11,1

33 61 2 220

1,5 2,8 100,0

35 64 2 309

1,5 2,8 100,0

Oproti stejnému období loňského roku počet uchazečů o zaměstnání - osob se zdravotním postižením (dále jen OZP) vzrostl na 2 309, což je více o 89 uchazečů. Nárůst lze přičíst tomu, že jejich umístění na otevřeném trhu práce je velmi problematické, ve většině případů se jedná i o dlouhodobou nebo opakovanou evidenci, kombinaci více chorob a nemožnost vykonávat svou profesi v plném rozsahu. Velký vliv na tuto situaci má i to, že v nabídce volných pracovních míst je stále menší počet vhodných pozic, které by tito uchazeči zvládli, přičemž by zároveň splňovali požadavky zaměstnavatelů (např. znalost cizího jazyka a práce s PC, možnost pracovat v nepřetržitém provozu nebo na dvanáctihodinové směny). V podstatě nemáme vhodné kandidáty na zadané pracovní pozice. Problém je i ve struktuře uchazečů, jako je vyšší věk a základní nebo středoškolské vzdělání bez maturity. Tento stav je ovlivněn rovněž tím, že uchazeči, kteří mají dlouhodobě zdravotní problémy, se stali osobami se zdravotním postižením v průběhu evidence - celkem 210 osob. V mnoha případech ztratili motivaci hledat si zaměstnání, nechuť se dále vzdělávat s možností využívat nabídky rekvalifikačních a poradenských kurzů, včetně zařazování do projektů ESF, částečně i pracovní návyky a cokoliv ve svém profesním či osobním životě měnit. Zvykli si být nezaměstnanými. Obávají se, že neuspějí, jelikož zaměstnavatelé mají v současné době vysoké požadavky na vzdělání, znalosti, dovednosti, flexibilitu a v kombinaci s častou pracovní neschopností nebudou pro zaměstnavatele zajímaví. Stává se, že když nastoupí do zaměstnání, v mnoha případech ukončí pracovní poměr ve zkušební době, jelikož nezvládají zadané úkoly, které jsou na ně kladeny. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dostávají do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných, kdy evidence nad 1 rok k 31.12.2012 činila 1 423 osob se ZP, tj. 61,63 % z jejich celkového počtu. Přes všechny tyto problémy se nám podařilo v roce 2012 umístit nástupem do zaměstnání celkem 656 uchazečů - OZP, kdy v některých případech zaměstnavatelé využili možnosti příspěvku z APZ. Klientům pro snadnější uplatnění na trhu práce v rámci poradenských pohovorů nabízíme skupinové poradenství, možnost zvýšit si kvalifikaci a získání dalších dovedností formou rekvalifikačních kurzů, které mohou absolvovat s ohledem na svůj handicap. Využíváme aktivity z projektů ESF, zvláště specificky zaměřených pro OZP. V současné době běží projekt “Šance pro samostatnost“, kde frekventanti zapojení do projektu mají možnost získat kladnou pracovní rekomandaci v rámci ergodiagnostického vyšetření, poradenství, rekvalifikačních kurzů. V Centru pro zdravotně postižené Moravskoslezského kraje probíhají dva projekty pro OZP, které jsou zaměřeny pro snadnější uplatnění na trhu práce. Nemalá pozornost je věnována pracovní rehabilitaci, kde mají OZP možnost absolvovat přípravu k práci po dobu až dvou let s tím, že přímo u zaměstnavatele se zaučují na profesi, kterou by u něj měli vykonávat. __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 28

Nadále se osvědčuje úzká spolupráce se zaměstnavateli při obsazování volných pracovních míst, přestože jsou zadána pro zdravé uchazeče. Při bližší specifikaci požadavku zaměstnavatele zjistíme, že jimi zadané volné místo může být obsazeno i uchazečem-OZP, a tím pádem si splní povinný podíl zaměstnávání těchto osob přímým zaměstnáváním. Tabulka III/8 Vývoj počtu uchazečů - OZP

uchazeči - OZP uchazeči - OZP z toho: I., II. stupeň invalidity III. stupeň invalidity os. zdravotně znevýhodněné

stav k 31.12.2011

stav k 31.12.2012

celkem

z toho ženy

celkem

z toho ženy

2 220 2 001 14 205

848 748 5 95

2 309 2 116 17 176

933 851 8 74

Úřady práce od 01.01.2012 již nepřijímají žádosti o uznání osoby zdravotně znevýhodněné (dále jen OZZ), pouze byly řešeny případy, kdy nebylo rozhodnuto o žádostech podaných v roce 2011. Rozhodnutí o OZZ vydaná úřadem práce platí po dobu, na kterou byla vydána, nejdéle však do 01.01.2015. V současné době lze uplatnit status osoby se zdravotním postižením pouze podáním žádosti o přiznání invalidity v I. až III. stupni, o kterém rozhoduje ČSSZ. 4.2 Ženy Během sledovaného roku se evidovaná nezaměstnanost žen zvýšila o 777 (+7,8 %) a na celkovém přírůstku registrovaných UoZ se v roce 2012 ženy podílely jen 33,2 %. V závěru roku byly ženy v registru KoP Ostrava zastoupeny 47,2 %, což je o 1,7 procentního bodu méně než činil prosincový celorepublikový průměr (48,9 %). V porovnání se stavem na konci roku 2011 je patrné snížení poměrného zastoupení žen mezi nezaměstnanými (-1,6 procentního bodu), což je dáno jak strukturou nově evidovaných občanů, tak uchazečů, kteří evidenci ukončili během sledovaného období. Z té vyplývá, že procentní zastoupení nově evidovaných žen bylo v roce 2012 nižší než jejich podíl na celkovém počtu uchazečů s ukončenou evidencí. Nově se v průběhu roku 2012 do evidence našeho úřadu práce přihlásilo 10 240 žen (45,4 % všech nově evidovaných osob). Vyřazeno jich bylo celkem 9 463, z nichž 5 429 (57,4 %) nalezlo vhodné pracovní uplatnění. Míra nezaměstnanosti žen byla během celého roku 2012 ve srovnání s muži vždy vyšší - v průměru o 2,3 procentního bodu. Koncem prosince činila míra nezaměstnanosti žen 13,6 % (meziroční nárůst o 0,5 procentního bodu), což je o 3,0 procentního bodu více než celorepublikový průměr.



strana 29

Graf III/4 Vývoj počtu evidovaných žen a mužů v roce 2012 12 500 12 000 11 500 11 000 10 500 10 000 9 500 9 000 leden

únor

březen

duben

květen

červen červenec srpen ženy

září

říjen

listopad prosinec

muži

4.3 Absolventi škol a mladiství Osobami ohroženými nezaměstnaností jsou v okrese Ostrava kromě dalších skupin občanů také mladí lidé, kteří se po ukončení vzdělávacího procesu místo nástupu do praxe často stávají našimi klienty. Pro účely statistiky považujeme za absolventy UoZ do dvou let po úspěšném ukončení studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole). Graf III/5 Vývoj evidence absolventů škol a mladistvých v roce 2012 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 leden

únor

březen

duben

květen

červen červenec mladiství

srpen

září

říjen

listopad prosinec

absolventi



strana 30

K 31.12.2012 bylo v evidenci KoP Ostrava celkem 1 283 absolventů škol a mladistvých, tj. o 87 (7,3 %) více než v prosinci 2011. Podílové zastoupení nezaměstnaných absolventů a mladistvých na celkovém stavu evidovaných UoZ v okrese Ostrava meziročně pokleslo o 0,2 procentního bodu na 5,6 %. Tabulka III/9 Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stupeň vzdělání bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné vysokoškolské celkem

31.12.2011 absolutně % 97 8,1 145 12,1 365 30,5

31.12.2012 absolutně % 38 3,0 50 3,9 519 40,4

369

30,9

394

30,7

14 206 1 196

1,2 17,2 100,0

20 262 1 283

1,6 20,4 100,0

Z důvodu změny informačního systému jsou v evidenci ÚP známy počty podle oborů pouze těch absolventů, kteří ukončili školu do 30.04.2012. Celkově za všechny vzdělanostní kategorie s vyšším než základním vzděláním byli v evidenci KoP Ostrava v tomto období nejvíce zastoupeni absolventi orientovaní na ekonomiku a management, prodavači, absolventi oborů zahradnické práce, geologické inženýrství, sociálně výchovná činnost, hotelnictví a turismus, dále se jednalo o kadeřníky a kuchaře. 4.4 Cizinci evidovaní na KoP Ostrava K 31.12.2012 bylo na KoP Ostrava evidováno celkem 435 cizinců. Mezi nimi bylo 299 občanů EU/EHP a Švýcarska (nejvíce se slovenským a polským občanstvím). Mezi zbývajícími 136 cizinci se nejvíce objevovalo občanství, ukrajinské, vietnamské a ruské. 5. Věková struktura uchazečů o zaměstnání Celkový nárůst počtu evidovaných UoZ se projevil ve všech věkových kategoriích. Největší vzestup zaznamenala věková skupina 35 až 39 let (+358 osob). Nezaměstnaných osob mladších 25 let věku od začátku sledovaného období přibylo 344 a jejich podílové zastoupení meziročně zůstalo na stejné úrovni 16,0 %. Počet uchazečů nad 50 let věku se zvýšil o 618 a jejich podíl na celkovém počtu evidovaných UoZ poklesl o 0,4 procentního bodu na 28,0 %. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání oproti roku 2011 poklesl o 0,3 roku a na konci prosince 2012 činil 39,8 let.



strana 31

Tabulka III/10 Věková struktura uchazečů o zaměstnání věk do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let 60-64 let 65 a více let celkem

31.12.2011 absolutně 907 2 385 2 181 2 244 2 412 2 163 2 363 2 574 2 591 607 18 20 445

31.12.2012 absolutně 993 2 643 2 432 2 540 2 770 2 371 2 625 2 630 2 901 847 30 22 782

% 4,4 11,6 10,7 11,0 11,8 10,6 11,5 12,6 12,7 3,0 0,1 100,0

% 4,4 11,6 10,7 11,2 12,2 10,4 11,5 11,5 12,7 3,7 0,1 100,0

6. Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání Během roku 2012 došlo k nárůstu počtu UoZ všech stupňů vzdělání s výjimkou středního všeobecného vzdělání. Nejvíce se absolutně zvýšil stav uchazečů se středním odborným vzděláním (+1 216, tj. +15,2 %) a se základním vzděláním (+606, tj. 8,4 %). O více než čtvrtinu vzrostl počet UoZ bez vzdělání. K nejvyššímu nárůstu podílového zastoupení došlo u středního odborného vzdělání, a to o 1,3 procentního bodu. U středního odborného vzdělání s maturitou vzrostl evidenční stav o 406 osob a u vysokoškolsky vzdělaných uchazečů o 134 osob. Nejvyšší pokles podílového zastoupení byl zaznamenán u uchazečů se základním vzděláním (-1,0 procentního bodu). Tabulka III/11 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání stupeň vzdělání (podle ISCED97) bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné vysokoškolské celkem

31.12.2011 absolutně % 161 0,8 7 211 35,3 8 015 39,2

31.12.2012 absolutně % 206 0,9 7 817 34,3 9 231 40,5

3 366

16,4

3 772

16,6

525 1 167 20 445

2,6 5,7 100,0

455 1 301 22 782

2,0 5,7 100,0



strana 32

7. Délka evidované nezaměstnanosti Uchazeč s nejdelší souvislou dobou evidence byl k 31.12.2012 v evidenci již 8 084 dní, což představuje více než 22 let. U těchto extrémně dlouho evidovaných uchazečů je vždy kumulováno několik problémů, a to od různých zdravotních omezení až po sociální nepřizpůsobenost. Tabulka III/12 Délka evidované nezaměstnanosti období do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců nad 24 měsíců celkem

31.12.2011 absolutně % 4 838 23,7 3 287 16,1 1 863 9,1 1 335 6,5 3 353 16,4 5 769 28,2 20 445 100,0

31.12.2012 absolutně % 5 113 22,5 3 869 17,0 2 357 10,3 1 921 8,4 3 417 15,0 6 105 26,8 22 782 100,0

Déle než 6 měsíců bylo koncem prosince 2012 registrováno 13 800 UoZ, což je o 1 480 více než v závěru předchozího roku. Podíl této skupiny našich klientů na celkové nezaměstnanosti meziročně podstatně vzrostl, zvýšil se o 0,3 procentního bodu a nyní činí 60,5 %. Alarmující je především absolutní nárůst skupiny dlouhodobě evidovaných uchazečů nad 2 roky. Před aktualizací ZoZ byla rovněž sledována kategorie UoZ evidovaných déle než 5 měsíců, kterým byla věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. K 31.12.2012 evidovalo KoP Ostrava celkem 14 775 těchto UoZ, tj. 64,9 % z celkového stavu nezaměstnaných osob.



strana 33

Graf III/6 Počet dlouhodobě evidovaných uchazečů čtvrtletně od roku 2011 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000

4 000 3 000 2 000 1 000 0 31.03.2011

30.06.2011

30.09.2011

31.12.2011

nad 24 měsíců

31.03.2012

30.06.2012

30.09.2012

31.12.2012

nad 12 měsíců

Počet UoZ v kategorii tzv. dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) během roku 2012 stoupl o 400 (+4,4 %). Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti poklesl o 2,8 procentního bodu. Koncem prosince 2012 tak bylo v evidenci KoP Ostrava celkem 9 522 (41,8 %) takovýchto osob. Počet občanů evidovaných déle než 24 měsíců (tzv. „tvrdé jádro“) se meziročně zvýšil o 336 (+5,8 %), takže koncem prosince 2012 jsme jich v okrese Ostrava evidovali už 6 105, což představuje 26,8 % z celkového počtu UoZ. I když oproti létům 2005 až 2007 je podílové zastoupení této skupiny podstatně nižší (v uvedeném období byl podíl těchto uchazečů nejvyšší) a zároveň pokleslo i meziročně o 1,4 %, je dlouhodobá nezaměstnanost stále velmi vysoká a je trvale vážným problémem trhu práce. Kategorii dlouhodobě evidovaných nezaměstnaných tvoří především: - osoby se zdravotním postižením, - fyzické osoby starší 50 let věku, - lidé bez vzdělání, popřípadě pouze s ukončenou základní školní docházkou, - příslušníci národnostních menšin, - fyzické osoby pečující o malé dítě či o dlouhodobě zdravotně postiženého člena rodiny, - fyzické osoby společensky nepřizpůsobené. Dlouhodobá, ale i opakovaná nezaměstnanost se velmi negativně promítá nejen do sociální oblasti, ale i do oblasti vnímání morálních hodnot, osobních vlastností a zájmů této ohrožené skupiny lidí. Zpravidla bývá příčinou i jejich asociálního chování a často také nárůstu kriminality.



strana 34

IV. ZAHRANIČNÍ ZAMĚSTNANOST 1. Cizinci na trhu práce Přestože i v roce 2012 evidovaná nezaměstnanost několikanásobně převyšovala počet volných pracovních míst, některé profese se nám nedaří obsazovat požadovanými uchazeči o zaměstnání. Proto personalisté tuto situaci stále řeší zaměstnáváním cizích státních příslušníků. Tabulka IV/1 Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska stav k 31.12.2011 31.12.2012 platná povolení k zaměstnání pro cizince evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska evidovaní cizinci podle ust. § 98 písm. a) až e), j) až r) ZoZ zelené karty modré karty celkem

12/2012-12/2011 absolutně v%

328

309

-19

-5,8

4 358

5 034

+676

+15,5

354

396

+42

+11,9

2 2 5 044

1 3 5 743

-1 +1 +699

-50,0 +50,0 +13,9

Graf IV/1 Vývoj zaměstnanosti cizinců a občanů EU/EHP a Švýcarska v okrese Ostrava od roku 2008



strana 35

K 31. prosinci 2012 bylo v okrese Ostrava evidováno celkem 5 034 občanů EU/EHP a Švýcarska, z toho 3 753 ze Slovenské republiky. Počet těchto občanů, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání a jen podléhají ohlašovací povinnosti, se ke konci loňského roku zvýšil o 676, a to nejvíce o občany Slovenska (+463) a Polska (+159). Nárůst jsme rovněž zaznamenali i u dalších zemí EU, které početně následují za Slovenskem a Polskem. U občanů Bulharska došlo od loňského roku k navýšení o 55 a u občanů Rumunska o 15 osob. Zvýšení počtu občanů EU bylo především spojeno s výstavbou obchodního centra „Nová Karolína“. Pokud se jedná o profese, nejvíce jsou zastoupeni dělníci v oblasti výstavby budov, pomocní dělníci ve výrobě, svářeči, zedníci, montážní dělníci, zámečníci, montéři kovových konstrukcí, řidiči nákladních automobilů, tesaři, kvalifikovaní stavební dělníci ale také lékaři, zdravotní sestry, správci počítačových sítí, programátoři počítačových aplikací a obchodní zástupci. Tabulka IV/2 Počet zaměstnaných evidovaných občanů EU/EHP a Švýcarska v členění podle státní příslušnosti stát Slovenská republika Polsko Bulharsko Rumunsko Německo Francie Maďarsko Itálie Velká Británie Španělsko Rakousko Litva Portugalsko Řecko Švédsko Irsko ostatní celkem

stav k 31.12.2011 3 290 685 69 59 55 36 29 28 27 14 9 9 8 11 6 4 19 4 358

31.12.2012 3 753 844 124 74 39 32 29 29 22 18 10 9 9 6 6 4 26 5 034

12/201212/2011 +463 +159 +55 +15 -16 -4 0 +1 -5 +4 +1 0 +1 -5 0 0 +7 +676

Koncem roku 2012 bylo na území okresu Ostrava rovněž legálně zaměstnáno celkem 309 cizích státních příslušníků (nejvíce Ukrajinců). Od konce roku 2011 došlo ke snížení o 19 cizinců, převážně občanů Ukrajiny (-25), Indie (-8) a Číny (-8). Naopak zvýšení vykazujeme u cizinců z Koreje (+16), kteří pracují v managementu zahraničních firem. Povinnost vydávat povolení k zaměstnání pro cizince, kteří plní úkoly vyplývající z předmětu činnosti jako společníci, členové statutárního orgánu obchodních společností nebo jako členové družstva, je dána ustanovením § 89 ZoZ. I v těchto případech však při vydávání povolení k zaměstnání zkoumáme konkrétní situaci na trhu práce; v požadavku na VPM je uveden předpoklad členství v družstvu a úhrada členského podílu 5 nebo 10 tis. Kč. U těchto VPM se však ve většině případů nejedná o pracovněprávní vztah __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 36

podle ZP, není vyplácena mzda, ale pouze odměna za výkon činnosti a hospodaření družstva. Proto volná pracovní místa, která byla nabídnuta našim uchazečům, nebylo možno vzhledem k výše uvedeným požadavkům obsadit vhodnými uchazeči z evidence ÚP. I přesto se nám podařilo snížit počet vydaných povolení pro tyto cizince (-25). Snížení počtu zaměstnaných cizinců bylo odrazem nastavení přísnějších kritérií ze strany MPSV ČR a GŘ ÚP ČR v oblasti zahraniční zaměstnanosti. U cizinců z Číny byl pokles zapříčiněn propuštěním velkého počtu zaměstnanců z firmy ASUS Czech, s. r. o., včetně cizinců. Pokud jde o cizince ze zemí mimo Evropskou unii, s výjimkou pěti výrobních firem (SUNGWOO HITECH s. r. o., PEGATRON Czech s. r. o., ArcelorMittal Ostrava, a. s., Daechang Seat s. r. o., I-ZONE CZECH s. r. o.), většinou pracují v družstvech, která poskytují služby hlavně v rámci stavební výroby. V nepatrném množství pracují cizinci ve službách (firma LENTHAI - thajské masáže, s. r. o.), ve školství (Fishnet, s. r. o., 1 st International School of Ostrava s. r. o.) a v kultuře (Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace). Z toho plyne i profesní struktura, neboť se opět jedná především o zedníky, omítkáře, svářeče, maséry, výkonné umělce, učitele jazyků a řídící pracovníky, kteří pracují v managementu zahraničních firem. Mezi převažující důvody, kdy ÚP povoluje zaměstnávání cizinců, patří naplnění podmínky členství v družstvu včetně provedení úhrady členského podílu a v poslední době nesplnění požadovaných specifických odborných a jazykových znalostí. Našim UoZ také často chybí požadovaná odborná praxe. KrP v Ostravě v roce 2012 při vyřizování těchto žádostí postupovala velmi uvážlivě, dávala povolení k zaměstnání pouze na pracovní místa obtížně obsaditelná občany ČR. Dále zohledňovala ekonomické potřeby zaměstnavatelů a ve všech jednotlivých případech také zvažovala osobní situaci zahraničních pracovníků, z nichž mnozí pracovali na území ČR dlouhodobě a měli zde vytvořeny rodinné a sociální vazby. Tabulka IV/3 Počet platných povolení k zaměstnání vydaných cizincům (mimo země EU/EHP a Švýcarska) v členění podle státní příslušnosti stát Ukrajina Korea USA Indie Tchaj-wan Thajsko Arménie ostatní celkem

stav k 31.12.2011 158 70 18 24 10 7 5 36 328

31.12.2012 133 86 17 16 10 9 4 34 309

12/201212/2011 -25 +16 -1 -8 0 +2 -1 -2 -19

Od konce roku 2011 došlo k navýšení o 42 cizinců v kategorii cizinců evidovaných podle ust. § 98 písm. a) až e), j) až r) ZoZ. Ubylo občanů Ruska (-10) a naopak přibylo občanů z Vietnamu (+21), Ukrajiny (+14) a ostatních cizinců, kteří vzhledem k nízkému počtu nejsou sledováni po státech (+13). Jedná se o cizince, u kterých se nepožaduje povolení k zaměstnání, což znamená, že mají na území ČR povolení k trvalému pobytu, jsou rodinnými příslušníky občana EU, mají povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jsou pedagogickými pracovníky VŠ, vědeckými, výzkumnými pracovníky nebo zde pracují v rámci __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 37

výměny mezi školami (do 26 let věku). Z profesní struktury jsou nejvíce zastoupeni číšníci a servírky, prodavači, pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy, dělníci v oblasti výstavby budov, kuchaři a pomocní kuchaři, obchodní zástupci. Tabulka IV/4 Počet zaměstnaných evidovaných cizinců podle ust. § 98 písm. a) až e), j) až r) ZoZ stát Vietnam Ukrajina Rusko USA Arménie Srbsko Bělorusko Austrálie Angola ostatní celkem

stav k 31.12.2011 80 74 67 18 15 5 5 4 3 83 354

31.12.2012 101 88 57 17 16 7 6 6 4 94 396

12/201212/2011 +21 +14 -10 -1 +1 +2 +1 +2 +1 +11 +42

2. Evropské služby zaměstnanosti - EURES Součástí sítě EURES (EURopean Employment Services - Evropské služby zaměstnanosti), která vznikla v roce 1993, se úřady práce staly po připojení České republiky k Evropské unii v květnu 2004. Úlohou sítě EURES je napomáhat realizovat právo pracovat a žít v kterékoli z 31 evropských zemích (EU/EHP + Švýcarsko), a to poskytováním informací, poradenství a služeb s cílem umožnit uchazečům o zaměstnání najít si práci a zaměstnavatelům nabírat nové zaměstnance. Občané i zaměstnavatelé mohou využít služeb EURES (www.eures.cz) dvěma základními způsoby - buď využijí informační a poradenské služby nabízené EURES poradci (v sídle krajské pobočky ÚP ČR) a kontaktními osobami EURES (na kontaktních pracovištích ÚP ČR v sídlech okresů) nebo databáze zveřejněné na evropském portálu pracovní mobility - EURES (http://eures.europa.eu), která obsahuje nejen nabídku několika stovek tisíců volných pracovních míst, ale rovněž informace o životních a pracovních podmínkách, o příležitostech ke vzdělávání atd. v členských státech sítě EURES. Od počátku svého působení v ČR napomohl systém EURES zorganizovat mnoho výběrových řízení i konkrétních náborů v České republice i v zahraničí a úspěšní uchazeči již delší dobu pracují v zemích EU. Kromě provádění individuální poradenské a informační činnosti organizují EURES poradci také skupinové akce. Jsou to především přednášky pro studenty, zaměstnavatele i širokou veřejnost. Tyto přednášky se konají často ve spolupráci s Eurocentrem nebo Europe Direct a jsou zaměřovány hlavně na možnosti uplatnění v rámci EU/EHP a Švýcarska, na uznání kvalifikací, tvorbu životopisu apod. Ve spolupráci s Europe Direct se v červnu uskutečnil seminář v Novém Jičíně a v součinnosti s Eurocentrem pak v listopadu v Opavě. V březnu 2012 se ve Frýdku-Místku konal seminář pro 60 zaměstnavatelů, kde byly podány informace z oblasti zaměstnanosti, o novele Zákoníku práce a o připravovaných změnách v oblasti důchodového pojištění. V průběhu roku 2012 poskytli EURES poradci v Moravskoslezském kraji specializované poradenské služby celkem 3 975 zájemcům. Ti se nejčastěji zajímali __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 38

o konkrétní informace týkající se sociálního zabezpečení, daní, volných pracovních míst a sezónního zaměstnání ve státech EU. Stejně jako v minulém roce přetrvával zvýšený zájem o práci v Německu, Rakousku, Velké Británii, Nizozemsku a Itálii. Současně s aktivitami EURES probíhá od dubna 2008 i spolupráce mezi přeshraničními oblastmi ČR, Polska a Slovenska na společném projektu EURES-T Beskydy, jehož úlohou je poskytovat informace o nejrůznějších problémech souvisejících s přeshraničním dojížděním za prací, s nimiž se mohou potýkat pracovníci i zaměstnavatelé a napomáhat tak jejich vyřešení a umožnit širší aktivní spolupráci. V rámci aktivit EURES-T se tradičně uskutečnily v listopadu veletrhy vzdělávání, a to v Krnově, ve Frýdku-Místku a v Třinci. Konkrétně se jednalo o větší přehlídky středních škol určené pro žáky ZŠ a jejich rodiče, a to z okresu Bruntál, Frýdku-Místku i z Třinecka, dále i nejbližšího okolí, ale i Polska a Slovenska.



strana 39

V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Významné a nezastupitelné místo při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti mají v činnosti KrP v Ostravě nástroje a opatření APZ. Jejich základním posláním je cíleně usměrňovat trh práce pomocí speciálních programů se záměrem finančně podporovat stabilní nová pracovní místa pro UoZ, kterým se při zprostředkování zaměstnání věnuje zvýšená péče, včetně zabezpečování změn profesního zaměření nezaměstnaných, ale i zaměstnanců firem v souladu se současnými i očekávanými potřebami a požadavky zaměstnavatelů. Mezi nástroje nebo opatření APZ zejména patří: - zřizování SÚPM uchazeči o zaměstnání a CHPM osobami se zdravotním postižením pro výkon SVČ a zřizování SÚPM zaměstnavateli pro rizikové skupiny UoZ, - poskytování finančních příspěvků na úhradu mzdových nákladů, tj. včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, při vytváření pracovních příležitostí v rámci VPP a SÚPM vyhrazených, - zřizování CHPM zaměstnavateli pro OZP a poskytování finančních příspěvků na částečnou úhradu jejich provozních nákladů nebo příspěvků na podporu zaměstnávání OZP na CHPM, - poskytování překlenovacích příspěvků, příspěvků na zapracování a příspěvků při přechodu na nový podnikatelský program, - zabezpečování a úhrada vhodných rekvalifikací (vč. zvolených) a odborného poradenství za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci OZP a při výběru vhodných nástrojů APZ, a to vše v závislosti na vývoji trhu práce, - investiční pobídky, cílené programy k řešení zaměstnanosti a ostatní programy podpory zaměstnanosti (realizace NIP a RIP ESF-OP LZZ). V hodnoceném roce jsme s ohledem na profesní skladbu UoZ a na očekávaný vývoj trhu práce v okrese Ostrava co nejhospodárněji využívali finančních prostředků APZ v rámci tzv. projektů a volného čerpání (tj. nákladů z dohod uzavřených v roce 2012) a k plnění závazků sjednaných v roce 2011. Projekty a volné čerpání byly realizovány podle platných právních předpisů s využitím standardních aktivních opatření trhu práce a byly zaměřeny na: - zřizování SÚPM uchazeči o zaměstnání a CHPM osobami se zdravotním postižením pro výkon SVČ, - zřizování a vyhrazování SÚPM zaměstnavateli včetně NIP Vzdělávejte se pro růst! pracovní příležitosti, - vytváření pracovních příležitostí v rámci VPP podpořených z NIP Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti, - částečnou úhradu provozních nákladů CHPM, - zřizování CHPM zaměstnavateli pro OZP, - rekvalifikační a poradenskou činnost včetně NIP „Vzdělávejte se pro růst! - rekvalifikace“, - ostatní programy podpory zaměstnanosti (RIP ESF-OP LZZ). Realizace všech nástrojů a opatření APZ je dlouhodobě uplatňována na nejproblémovější skupiny uchazečů o zaměstnání, kterým při zprostředkování jejich vhodného pracovního místa poskytujeme stále intenzívní péči. Jednalo se zejména o:  uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci nepřetržitě déle než 5 měsíců,  uchazeče o zaměstnání, kterým je kvůli jejich zdravotnímu stavu, věku (mladí do 24 let, absolventi bez praxe a osoby nad 55 let věku) či péči o dítě věnována při zprostředkování __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 40

práce zvýšená péče, či uchazeče o zaměstnání, u nichž existuje důvodný předpoklad dlouhodobého setrvání v evidenci Úřadu práce ČR,  uchazeče o zaměstnání, jimž je potřeba věnovat zvýšenou péči z jiného důvodu bránícího jejich vstupu na volný trh práce, např. ohrožení sociálním vyloučením z důvodu setrvání v dlouhodobé nezaměstnanosti. V roce 2012 se meziročně snížil o 96 (-13,7 %) celkový počet pracovních příležitostí podpořených příspěvkem z APZ. Z celkového počtu 605 vytvořených pracovních míst byl z prostředků NIP Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti poskytnut příspěvek na 236 VPP a na 4 SÚPM. Vzhledem ke způsobu financování se nejvýrazněji snížil počet podpořených pracovních míst u nástroje VPP hrazeného z rozpočtu „národní“ APZ (-269 míst) a u SÚPM podporovaných v rámci NIP (-101). Naopak k nárůstu pracovních příležitostí došlo u nástroje VPP financovaného z NIP (+132 míst) a u vyhrazených SÚPM podpořených z „národní“ APZ (+130). Celkový pokles tvorby pracovních míst byl způsoben:  výrazně nižším rozpočtem APZ,  nevyjasněnými postupy a podmínkami, které na začátku roku zpomalily rozjezd VS, dále pak přímá vazba na tvorbu VPP vč. upřednostnění podpory pracovních míst pro VS (v předcházejících letech řešena nástrojem VPP),  zpoždění zahájení (teprve od dubna 2012) nového NIP Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti (původně 01.01.2012-31.12.2012, prodloužen do 31.12.2013), který byl zaměřený na podporu tvorby pracovních míst v rámci veřejné služby,  malý zájem zaměstnavatelů z důvodu jejich racionální personální politiky v důsledku ekonomické krize a následné recese,  pomalý přechod na nový infomační systém, který se problematicky vyvíjel za přímého provozu, což se nepříznivě odrazilo na zvýšeném administrativním zatížení. Tabulka V/1 Počet pracovních míst a poskytnutých příspěvků v rámci jednotlivých nástrojů APZ (vč. NIP Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti) s podrobnějším členěním SÚPM nástroj APZ SÚPM - SVČ zřízená UoZ SÚPM zřízená zaměstnavateli SÚPM vyhrazená zaměstnavateli SÚPM vyhrazená - ESF-OP LZZ (NIP) VPP VPP - ESF-OP LZZ (NIP) CHPM - SVČ osob se ZP CHPD a CHPM zřízená zaměstnavateli 1) pracovní místa APZ celkem příspěvek na zapracování překlenovací příspěvek příspěvek na provoz CHPD, CHPM a CHPM - SVČ (průměrný roční přepočtený počet) příspěvky celkem

rozdíl a index 2012/2011 absolutně v% +6 112,8 +4 +130 173,9 -101 3,8 -269 0,0 +132 226,9 +1 +1 -96 86,3 -3 0,0 +1 -

2011

2012

47 0 176 105 269 104 0 0 701 3 0

53 4 306 4 0 236 1 1 605 0 1

390

1

-389

0,3

393

2

-391

0,5

1) od 01.01.2012 nástroj CHPD novelizací zákona o zaměstnanosti zrušen __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 41

Graf V/1 Porovnání tvorby NPM podle jednotlivých nástrojů APZ (vč. NIP Vzdělávejte se pro růst! pracovní příležitosti) v letech 2011 a 2012

Hodnocení nástrojů APZ 1. Společensky účelná pracovní místa zřízená uchazeči o zaměstnání pro výkon SVČ V průběhu roku 2012 došlo v meziročním porovnání k mírnému nárůstu v zahajování výkonu SVČ s příspěvkem, a to o 6 registrovaných UoZ. Zájem evidovaných nezaměstnaných osob o podnikání je dlouhodobě ovlivňován celkovou ekonomickou situací ve všech odvětvích v regionu. Zvýšená péče byla na základě NI č. 1/2012 (stanovení vybraných skupin UoZ pro APZ) nadále věnována převážně uchazečům do 20 let věku evidovaným déle než 5 měsíců, mladým do 24 let věku, absolventům bez praxe, osobám se zdravotním postižením, pečujícím o děti a osobám starším 55 let věku, dále pak osobám, u kterých by jejich dlouhodobé setrvání v evidenci hrozilo sociálním vyloučením. Možnosti získat příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa podle ustanovení § 75 ZoZ využil pouze jeden uchazeč se ZP. Přestože došlo k nárůstu počtu uzavřených dohod, poklesl u většiny druhů činností jejich podíl. Podobně, jako v minulých letech, převládaly při zahájení SVČ převážně služby (např. lektorská činnost, poskytování služeb pro rodinu a domácnost, poradenská a konzultační činnost, mimoškolní výchova a vzdělávání), kde se oproti roku 2011 snížil o 2,1 procentního bodu jejich podíl. K velkému nárůstu, a to o 14,9 procentního bodu, došlo u obchodu a zprostředkování, kde se jednalo převážně o zahájení podnikání v prodeji potravinových doplňků a přípravků na hubnutí, které úzce souvisí s masovou propagací zdravé výživy a zdravého životního stylu. Naopak značný pokles byl zaznamenán u výrobních činností, a to o 11,7 procentního bodu. Tato situace je dlouhodobě vázána na vývoj výroby v regionu, přičemž činnosti, ve kterých uchazeči o zaměstnání zahajovali podnikání se zaměřovaly na specifickou výrobu, která na trhu schází, a o kterou je v dané lokalitě zájem. Jednalo se o pekařství, cukrářství (specializace na perník), výrobu svíček a uměleckých předmětů, výrobu __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 42

oděvů a oděvních doplňků. Podíl řemeslných činností se mírně snížil (-1,1 p. b.) a stejně jako v minulých obdobích zde převažovalo truhlářství a zednictví, což odpovídá poptávce po službách drobných řemeslníků, převážně v nepodnikatelské sféře. Tabulka V/2 Dohody uzavřené s uchazeči o zaměstnání o zřízení SÚPM pro výkon SVČ podle druhu činnosti

období 2011 2012

počet dohod % počet dohod %

služby 32 68,1 35 66,0

druh činnosti obchod a výrobní řemeslná zprostředkování 1 9 5 2,1 19,2 10,6 9 4 5 17,0 7,5 9,5

celkem

z toho OZP

47 100,0 53 100,0

4 8,5 2 3,8

počet uzavřených dohod je shodný s počtem nově vytvořených pracovních míst

Finanční příspěvky byly během roku 2012 poskytovány pouze formou jiného účelově určeného příspěvku. Jejich průměrná výše na 1 místo v závislosti na skutečně vynaložených pořizovacích nákladech dosáhla 69,9 tis. Kč, tj. meziročně o 28,4 tis. Kč více. Tento nárůst byl zapříčiněn zvýšením limitní částky poskytovaného finančního příspěvku na zřízení jednoho pracovního místa k výkonu SVČ z 50 na 100 tis. Kč, přičemž podíl úřadu práce mohl dosáhnout až 100 % uznaných předpokládaných nákladů. Překlenovací příspěvek byl z důvodu malého zájmu poskytnut pouze v jednom případě, a to na úhradu nájemného a služeb s ním spojených. 2. Společensky účelná pracovní místa zřízená a vyhrazená zaměstnavateli (vč. NIP Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti) V období roku 2012 jsme v meziročním srovnání uzavřeli se zaměstnavateli o 31, tj. o 9,9 % dohod více. Z rozpočtu „národní“ APZ jsem podpořili 306 dohod na úhradu mzdových nákladů (včetně pojistného) a 2 dohody na zřízení 4 nových pracovních míst. V rámci NIP Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti byly uzavřeny celkem 4 dohody. Dohody na mzdové náklady i o vyhrazení míst v rámci „národní“ APZ i NIP byly na začátku roku uzavírány v souladu s přiděleným ročním rozpočtem a schválenými interními předpisy KrP v Ostravě (Dodatek č. 1 ředitelky KrP v Ostravě ke Směrnici GŘ č. 4/2012) upravenými podle NI č. 1/2012 a platných řídících aktů MPSV i ÚP ČR (Směrnice GŘ č. 4/2012 od 02.02.2012). Měsíční příspěvek na mzdu činil u „národní“ APZ max. 7, od května pak max. 8 tis. Kč, a to nejdéle 6 měsíců. U NIP, který byl zaměřen na podporu výkonu a organizace VS, byl poskytován na administrátory VS zvýhodněný měsíční příspěvek ve výši max. 12 tis. Kč po dobu ne více než 6 měsíců. Finanční příspěvek na zřízení SÚPM zaměstnavateli činil od 06.02.2012 max. 50 tis. Kč na 1 místo. V průběhu roku docházelo k dalším změnám v maximální výši poskytovaných příspěvků, které se ustálily u SÚPM zřízeného na 100 tis. Kč na 1 místo a v prosinci 2012 u SÚPM vyhrazeného na max. 15 tis. Kč měsíčně nejdéle po dobu 12 měsíců. Zřízená i vyhrazená SÚPM (vč. NIP) byla vždy s ohledem na výše uvedenou závaznou metodiku obsazována jen nejobtížněji umístitelnými UoZ. Pozitivně hodnotíme i to, že z celkového počtu 314 míst se na 28 (8,9 %) z nich podařilo umístit OZP. Profesní struktura pracovních míst byla velmi rozdílná a výrazně se od předešlých let nelišila. Nejpočetněji místa vznikala ve službách, a to převážně v profesích administrativní pracovník, účetní, uklízečka __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 43

a řidič. V obchodních činnostech byla podpořena místa většinou pro prodavače, obchodní zástupce, manažery prodeje a skladníky; ve výrobních činnostech byl největší zájem o pracovníky výroby a cukráře; v řemeslných činnostech pak o elektrikáře, automechaniky, kosmetičky a kuchaře. Průměrná výše finančního příspěvku na vznik 1 pracovního místa podle uzavřených dohod se v porovnání s rokem 2011 zvýšila o 5 tis. Kč a přesáhla tak částku 59 tis. Kč. Tabulka V/3 Dohody uzavřené se zaměstnavateli o zřízení a vyhrazení SÚPM (vč. NIP Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti) podle druhu činnosti

období

služby

počet dohod celkem 146 počet NPM celkem 146 % NPM 52,0 2011

2012

z toho:

NIP ESF-OP LZZ 1) % NPM NIP ESF-OP LZZ počet dohod celkem počet NPM celkem % NPM z toho:

druh činnosti celkem obchod a výrobní řemeslná zprostředkování 81 14 40 281 81 14 40 281 28,8 5,0 14,2 100,0

z toho OZP 11 11 3,9

50

34

7

14

105

10

47,6

32,4

6,7

13,3

100,0

9,5

172 173 55,1

59 60 19,1

30 30 9,6

51 51 16,2

312 314 100,0

28 28 8,9

0

0

0

4

1

0,0

0,0

0,0

100,0

25,0

NIP ESF-OP LZZ 1) 4 % NPM 100,0 NIP ESF-OP LZZ

1) každému místu vytvořenému z prostředků ESF odpovídá jedna dohoda

3. Veřejně prospěšné práce (vč. NIP Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti) S ohledem na nízkou kvalifikaci a často i společenskou nepřizpůsobivost mnohých těžko umístitelných UoZ všestranně podporujeme vytváření VPP (krátkodobých pracovních příležitostí) k zabezpečení prací obecného zájmu a veřejného prospěchu. Tento specifický nástroj APZ úspěšně v plné míře uplatňujeme nejen na pomocné a úklidové práce, ale i na činnosti v charitativní a sociální oblasti a při zabezpečování volnočasových aktivit dětí a mládeže. S přihlédnutím k nepříznivému vývoji trhu práce v okrese Ostrava, k celkové výši přiděleného rozpočtu APZ (vč. spolufinancování NIP Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti) a ke struktuře evidovaných UoZ, vzrostla od května maximální sazba měsíčního finančního příspěvku na mzdu vč. pojistného z lednových 7 tis. Kč na 8 tis. Kč, a to pro všechny typy zaměstnavatelů a druhy činností (popř. skupin obtížně umístitelných UoZ), přičemž doba jeho poskytování byla 12 měsíců nebo max. po dobu trvání NIP. Původně měl být projekt do 31.12.2012 ukončen, ale na poslední chvíli byl o rok prodloužen. Na podporu organizace veřejné služby jsme umožnili obcím i ostatním organizacím využít nadstandardní peněžní příspěvek ve výši max. 15 tis. Kč měsíčně na koordinátory veřejné služby, a to opět po dobu jednoho roku popř. po dobu trvání projektu. Při výběru uchazečů na místa VPP jsme postupovali v souladu s platnými interními předpisy KrP v Ostravě.



strana 44

Tabulka V/4 Dohody o vytvoření pracovních příležitostí v rámci VPP (vč. NIP Vzdělávejte se pro růst! pracovní příležitosti) podle typu zaměstnavatele

období

2011

počet dohod celkem % z toho:

NIP ESF-OP LZZ % počet dohod celkem % 2012 z toho:

NIP ESF-OP LZZ %

*)

ÚMOb a obecní úřady

typ zaměstnavatele obecně soukromý prospěšné sektor společnosti

OSS a příspěvkové organizace

celkem

45

8

22

23

98

45,9

8,2

22,4

23,5

100,0

12

2

13

13

40

30,0

5,0

32,5

32,5

100,0

40

8

18

14

80

50,0

10,0

22,5

17,5

100,0

40

8

18

14

80

50,0

10,0

22,5

17,5

100,0

*) úřady ostravských městských obvodů

V průběhu roku 2012 jsme v rámci tohoto nástroje uzavřeli celkem 80 dohod (meziročně o 18, tj. -18,4 % méně) a přispěli tak na 236 pracovních míst (o 137, tj. -36,7 % méně oproti roku 2011), které byly prioritně finančně podpořeny z nově vzniklého NIP Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti. Co se týká charakteru VPP a jednotlivých činností pak nejvíce míst, a to 193 (tj. 81,8 % z celkového počtu), bylo vytvořeno na pomocné práce při úklidu veřejných prostranství a údržbě zeleně. Z hlediska typu zaměstnavatele jich nejvíce bylo podpořeno (103, tj. 43,6 % míst) u ÚMOb a obecních úřadů. Především šlo o pomocné práce při úklidu, údržbě zeleně a komunikací (90 míst) a o koordinátory veřejné služby (13 míst). Při uzavírání VPP tradičně využívají ostravské městské obvody a obecní úřady v našem okrese znalostí místních poměrů, a proto je jejich snahou zaměstnat především občany ze svého obvodu nebo jim nabídnout veřejnou službu, v rámci které jsme finančně přispívali na mzdové náklady koordinátorů. Při zajišťování těchto prací některé městské obvody a obce úzce spolupracují s vybranými soukromými firmami a příspěvkovými organizacemi, a ty pak s námi následně uzavřely dohody na vytvoření celkem 103 (tj. 43,6 %) pracovních příležitostí. V sociální oblasti se podařilo vytvořit 11 (tj. 4,7 %) pracovních míst. Jako obvykle se jednalo o pečovatelky, ošetřovatelky a osobní asistentky pro těžce nemocné a postižené občany, a to jak v příspěvkových organizacích, tak i v církevních organizacích, občanských sdruženích a v obecně prospěšných společnostech zabezpečujících tuto neustále potřebnou pomoc handicapovaným občanům. Zbývajících 19 pracovních míst (tj. 8,1 %) vzniklo u dalších zaměstnavatelů v různých profesích (např. koordinátor veřejné služby, sčítač cestujících veřejné dopravy, pomocník při organizování volnočasových aktivit). Výrazné omezení tvorby pracovních příležitostí v rámci VPP bylo způsobeno především v první polovině roku 2012 zavedením institutu veřejné služby a prioritním financováním tohoto nástroje z prostředků nového NIP od dubna 2012. Místa VPP byla ve většině případů nahrazena nebo upravena na pozice pro výkon veřejné služby, popř. zcela zanikla.



strana 45

Tabulka V/5 Pracovní příležitosti vytvořené v rámci VPP (vč. NIP Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti) podle druhu činnosti druh činnosti období pomocné práce pečovatelská volnočasové administrat. celkem (údržba, úklid) služba aktivity práce počet míst celkem 307 44 2 20 373 % 82,3 11,8 0,5 5,4 100,0 2011

z toho:

NIP ESF-OP LZZ % počet míst celkem % 2012

z toho:

NIP ESF-OP LZZ %

78

21

0

5

104

75,0 193 81,8

20,2 11 4,7

0,0 1 0,4

4,8 31 13,1

100,0 236 100,0

193

11

1

31

236

81,8

4,7

0,4

13,1

100,0

Vzhledem k dlouhodobé nepříznivé situaci na trhu práce v okrese Ostrava a nevyhovující vzdělanostní struktuře uchazečů o zaměstnání a jejich dlouhodobé evidované nezaměstnanosti považujeme využívání VPP jako specifického nástroje aktivní politiky zaměstnanosti i nadále za velmi prospěšné. Při řešení problémů s nezaměstnaností považujeme tento nástroj za motivačně účinnější než pasivní vyplácení podpory v nezaměstnanosti nebo sociálních dávek. 4. Veřejná služba Novelou zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, v platném znění, převzal od ledna 2012 ÚP ČR organizaci veřejné služby od obcí a měst, které ji organizovaly pro občany v hmotné nouzi. Veřejná služba se tak stala jedním z prioritních nástrojů APZ a opatřením v rámci individuálního akčního plánu UoZ. Veřejná služba byla nabízena převážně uchazečům o zaměstnání dlouhodobě evidovaným na ÚP ČR (tj. nad 12 měsíců), dále těm, jejichž celková délka evidencí v posledních třech letech činila rovněž 12 měsíců, ale i těm, u nichž bylo oprávněné podezření na výkon nelegální práce. Dále byla VS využívána jako aktivizačně motivační opatření, jehož úkolem bylo obnovení či získání pracovních návyků. Největší podíl mezi realizátory veřejné služby měly obce a města, dále pak příspěvkové organizace (např. domovy důchodců, školy), neziskové a charitativní organizace, církevní a obecně prospěšné organizace apod. Tvorbu míst v rámci VS využily také kontaktní pracoviště naší krajské pobočky úřadu práce jako výpomoc při administrativních pracích. K hlavním činnostem patřily úklidy a údržba veřejných prostranství měst a obcí, pomocné práce ve školách, mateřských školkách, domovech důchodců, výpomoc při organizování různých charitativních i sportovních akcí, pomocné pečovatelské služby a pomocné administrativní práce. V průběhu loňského roku se podařilo vybudovat dostatečně početnou síť subjektů organizujících veřejnou službu, úřad práce posílil spolupráci s městskými a obecními úřady, a to i v malých obcích. Postupně narůstající zájem o VS ze strany subjektů byl dán tím, že získali „levnou“ pracovní sílu nad rámec svých zaměstnanců. Na základě Smluv o organizaci a výkonu veřejné služby uzavřených mezi úřadem práce a realizátorem VS pomáhali vykonavatelé VS zaměstnavatelským subjektům při činnostech ve prospěch měst a obcí. __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 46

Veřejná služba byla zeširoka využívána a v podstatě vystřídala VPP, neboť obce a organizace již neměly další potřeby ani kapacity. UoZ byli přednostně zařazováni do VS, přičemž zůstávali i nadále v evidenci ÚP, což se projevilo také větší nezaměstnaností, než kdyby byli vyřazeni z evidence nástupem na VPP. Uchazeči pracovali zadarmo, čímž jim po ukončení VS nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti a tato doba se jim ani nezapočítala do odpracované doby pro výpočet důchodu. Přínosem VS naopak byla možnost jejího využití i při činnostech, kde se nástroj VPP nedal použít, jako jsou pomocné práce ve školkách, školách a jídelnách, pomocné práce při péči o seniory nebo v neziskových organizacích. Nabídka zařazení do institutu veřejné služby se nesetkala u všech UoZ se zájmem a s pochopením. Přestože se při zařazování bral ohled na jejich zdravotní stav, tak velký počet tzv. zdravých UoZ znenadání předložil potvrzení od lékaře, že ze zdravotních důvodů nemůže tuto práci vykonávat, nebo se nechali dobrovolně vyřadit z evidence. Šlo především o úklidové práce ulic a komunikací. Koncem roku byl z tohoto důvodu již problém obsadit požadované pozice dlouhodobě evidovanými UoZ (nad 12 měsíců) tak, aby po 3-6 měsících mohli být vystřídáni dalšími. Naproti tomu větší zájem ze strany UoZ byl o výkon VS v rámci různých neziskových, obecně prospěšných organizací, v domovech důchodců, ve školách, tělovýchovných jednotách apod., přičemž se jednalo o pomocné práce uvnitř objektů nebo o pomocné administrativní práce. V rámci tzv. „kariérního růstu“ byl uchazečům, kteří absolvovali veřejnou službu, následně nabízen výhodnější pracovní poměr v rámci VPP nebo společensky účelných pracovních míst. Nálezem ze dne 27.11.2012 zrušil Ústavní soud povinnost osob, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než 2 měsíce vykonávat bez nároku na odměnu veřejnou službu tím, že zrušil ustanovení § 30 odst. 2, písm. d) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 5. Pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením - zřízená chráněná pracovní místa Celkem 2 309 OZP k 31.12.2012 evidovalo KoP ÚP ČR v Ostravě, což bylo meziročně o 89, tj. +4,0 % osob více. Převážně jedinou šancí na jejich umístění se stávají specifické nástroje a opatření APZ, vzhledem k tomu, že naše registrovaná nabídka vhodných pracovních příležitostí pro tyto handicapované občany je dlouhodobě naprosto neuspokojivá. Přestože zaměstnavatelé (se stavem nad 25 zaměstnanců) neustále preferují při plnění své povinnosti zaměstnávat 4% podíl OZP jejich přímé zaměstnávání nebo odebírání výrobků, stále přetrvává ta skutečnost, že při jejich zaměstnávání upřednostňují finanční příspěvky na úhradu mzdových nákladů před příspěvky na zřízení CHPM. Ačkoliv se příspěvek na jedno takto zřízené pracovní místo (násobek vyhlášené průměrné mzdy v národním hospodářství pro účely ZoZ) rok od roku zvyšuje a zaměstnavatelé mohou rovněž požádat o příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na CHPM (§ 78 ZoZ) nebo o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM (§ 76 ZoZ), obávají se povinnosti, že vzhledem k charakteru těchto míst je nebudou schopni udržet po dobu minimálně tří let. Dlouhodobě také schází projekty se speciálními výrobními programy, psychicky i fyzicky nenáročné, které by byly vhodné pro zaměstnávání většího počtu různě handicapovaných osob se základním vzděláním.



strana 47

Tabulka V/6 Vývoj počtu NPM a jejich nákladů podle dohod o zřízení CHPM a CHPD (v tis. Kč) index v % 2012/2011 -

ukazatel

2011

2012

počet uzavřených dohod (zřízení NPM) počet CHPM-SVČ zřízených OZP počet CHPM a CHPD zřízených zaměstnavateli 1) počet dohod o vymezení CHPM 2) počet vymezených CHPM maximální počet zaměstnanců na vymezených CHPM počet dohod na úhradu provoz. nákladů příspěvek na provoz CHPM, CHPD a CHPM-SVČ (průměrný roční přepočtený počet) náklady na zřízení NPM náklady na úhradu provozních nákladů náklady celkem

0 0 0

14

2 1 1 145 930 2 151 14

199

192

96,5

0,0 2 905,0 2 905,0

147,0 1 590,5 1 737,5

54,8 59,8

100,0

1) od 01.01.2012 nástroj CHPD novelou ZoZ zrušen 2) od 01.01.2012 vymezování CHPM - novela ZoZ

Ve sledovaném roce jsme uzavřeli se zaměstnavatelem jednu dohodu o zřízení 1 nového CHPM a poskytli na něj příspěvek v částce 47 tis. Kč. Příspěvek na zřízení CHPM-SVČ byl poskytnut pouze jedné OZP ve výši 100 tis. Kč. Novelou ZoZ došlo od 01.01.2012 ke zrušení pojmu chráněná pracovní dílna, a tím možnosti na ně poskytovat příspěvky. Zároveň touto úpravou ZoZ došlo k nutnosti vymezovat CHPM ve vazbě na poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů CHPM (§ 76 ZoZ) a příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na CHPM (§ 78 ZoZ) s účinností od 01.07.2012. Pokud tedy zaměstnavatel nemá místa, která jsou obsazená OZP, vymezena nebo zřízena s příspěvkem ÚP jako CHPM, nelze mu poskytnout příspěvky dle § 76 a § 78 ZoZ. Novinkou v loňském roce bylo také zrušení možnosti čerpání obou příspěvků současně, tj. zaměstnavatel si musí zvolit, který z nich bude čerpat. Místa pro OZP, která byla zřízena nebo vymezena v předchozích letech v rámci CHPD se ode dne 01.01.2012 považují za CHPM, nejdéle však do 31.12.2014. Pro další čerpání příspěvků je pak třeba místa opětovně vymezit. Celkem bylo v roce 2012 v okrese Ostrava uzavřeno 145 dohod týkajících se vymezení 930 CHPM na období 3 let. Na základě dopisu náměstka ministra bylo v prosinci 2011 uzavřeno 13 dohod o vymezení a poskytnutí částečné úhrady provozních nákladů CHPM na období od 01.01.2012 do 30.06.2012 ve výši 1.578,5 tis. Kč na 191 OZP (v průměrném ročním přepočteném počtu). Cílem bylo, aby v důsledku novely ZoZ nedocházelo v první polovině roku 2012 k výpadku této podpory u firem zaměstnávajících OZP. V roce 2012 byla uzavřena 1 nová dohoda s OZP OSVČ o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů ve výši 12 tis. Kč. V okrese Ostrava tak bylo v roce 2012 na provozní náklady vyplaceno celkem 1.590,5 tis. Kč na 192 OZP (v průměrném ročním přepočteném počtu) meziročně o 1.314,5 mil. Kč, tj. -45,2 % méně. Příčinou snížení těchto nákladů bylo poskytování příspěvků pouze do 30.06.2012.



strana 48

6. Ostatní nástroje a opatření APZ V roce 2012 jsme v rámci ostatních nástrojů a opatření APZ poskytli pouze 1 překlenovací příspěvek UoZ, který zahájil SVČ s dotací úřadu práce. 7. Rekvalifikace (vč. NIP „Vzdělávejte se pro růst! - rekvalifikace“ a zvolené rekvalifikace), poradenství a pracovní rehabilitace 7.1 Rekvalifikace V roce 2012 bylo do rekvalifikačních kurzů zařazeno celkem 1 513 osob (vč. NIP „Vzdělávejte se pro růst! - rekvalifikace“, RIP a grant ESF OP LZZ), z toho 1 504 UoZ a 9 zájemců o zaměstnání (nejsou započítány osoby, které získaly status zájemce v průběhu rekvalifikace a představovaly by tak duplicity ve statistice). Dalších 299 osob zahájilo zvolenou rekvalifikaci. V meziročním srovnání tak došlo k poklesu počtu osob zařazených do rekvalifikací o 176 (-10,4 %) oproti roku 2011. Toto snížení bylo zapříčiněno jednak přesunem částí rekvalifikací do nového nástroje - zvolená rekvalifikace, tak i problémy se zaváděním nového agendového informačního systému od začátku roku 2012, kdy realizace rekvalifikací byla spojena s až trojnásobným administrativní zatížením pracovníků ÚP. Tabulka V/7 Uchazeči (zájemci) o zaměstnání v rekvalifikaci (vč. NIP „Vzdělávejte se pro růst! rekvalifikace“)

ukazatel počet evidovaných UoZ

1)

počet osob zařazených do rekvalifikací - z toho - zájemci o zaměstnání - UoZ v rámci projektů ESF-OP LZZ (NIP) - UoZ v rámci projektů ESF-OP LZZ (RIP) - UoZ v rámci projektů ESF- OP LZZ (grantové projekty) rekvalifikace ukončilo celkem 2) - z toho úspěšně

2011

2012

počet % 44 515 100,0 1 689 3,8 8 0,5

počet 43 018 1 513 9

% 100,0 3,5 0,6

index v % 2012/2011 96,6 89,6 112,5

600

35,5

622

41,1

103,7

163

9,7

23

1,5

14,1

216

12,8

482

31,9

223,1

1 584 1 393

100,0 87,9

86,2 84,2

1 838 100,0 1 655 90,0

1) stav na konci předchozího roku včetně nově evidovaných ve sledovaném období 2) včetně uchazečů, kteří ukončili rekvalifikaci uskutečněnou v předchozím roce

Podíl úspěšně ukončených rekvalifikačních kurzů (tj. osob, které uspěly u závěrečných zkoušek a obdržely kvalifikační doklad) na celkovém počtu skončených rekvalifikací v meziročním srovnání mírně poklesl o 2,1 proc. bodu na 87,9 %. Ukazatel účinnosti a účelnosti rekvalifikací nelze spočítat z důvodu chybějících statistických dat v nových AIS.



strana 49

Tabulka V/8 Počty uchazečů (zájemců) o zaměstnání zařazených do rekvalifikací podle agregovaných profesních skupin skupiny cílových profesí zařazených do rekvalifikací na dělnické profese v průmyslu na dělnické profese ve službách na technickohospodářské a administrativní profese mladistvých se základním vzděláním k přípravě na samostatnou výdělečnou činnost celkem zařazeno do rekvalifikací

2011

2012

325 660 559 4 141 1 689

430 489 486 2 106 1 513

index v % 2012/2011 132,3 74,1 86,9 50,0 75,2 89,6

Ve výše uvedené tabulce je zaznamenána struktura rekvalifikačních kurzů organizovaných v roce 2012 podle agregovaných skupin profesí. Do 47 kurzů realizovaných v 11 různých vzdělávacích institucích a financovaných z prostředků „národní“ APZ bylo zapojeno celkem 386 uchazečů (zájemců) o zaměstnání. Dalších 622 osob bylo umístěno v 176 kurzech hrazených z projektů NIP „Vzdělávejte se pro růst! - rekvalifikace“. Zbývajících 505 osob se zapojilo do regionálních a grantových projektů ESF OP LZZ. Největší zájem byl o různé druhy svářečských kurzů (293 osob) a počítačových kurzů, kurzů programování a správy počítačových sítí (230). Do kurzů účetnictví se zapojilo 119 osob, rekvalifikace zaměřené na obsluhu motorových vozíků absolvovalo 114 účastníků a k přípravě na SVČ 106, dalších 50 osob získalo způsobilost podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. a 38 UoZ se zúčastnilo kurzů ošetřovatel. Do záučních kurzů řemeslných prací (zednické, malířské, truhlářské, zámečnické, instalatérské, klempířské, tesařské, kuchařské, číšnické, pekařské, cukrářské a kadeřnické práce, suché montáže a dále v profesích prodavač, skladník-manipulátor, šička, kosmetička, vazba květin a zdravotní masér) se zapojilo celkem 122 osob. V roce 2012 jsme zařadili celkem 112 uchazečů o zaměstnání do kurzů, které jsou ukončeny složením zkoušky podle hodnotícího standardu příslušné dílčí kvalifikace, což je definováno zákonem č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, v platném znění. Tento zákon vymezuje Národní soustavu kvalifikací, která rozlišuje dva druhy kvalifikací, a to úplnou a dílčí (dílčí kvalifikace jsou podmnožinou příslušné úplné kvalifikace a znamená způsobilost fyzické osoby vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností v určitém povolání, které ve svém celku umožňují určité profesní uplatnění). Nejčastěji se jednalo o kvalifikace Skladník (38) a Strážný (30). V rámci přípravy k výkonu SVČ bylo v uplynulém roce realizováno celkem 10 rekvalifikačních kurzů pro 106 UoZ. Průměrná cena jedné rekvalifikace v uplynulém roce dosáhla 8.110 Kč a byla o 607 Kč vyšší oproti roku 2011. Ve sledovaném roce jsme neposkytovali žádnou rekvalifikaci zaměstnancům z důvodu nezájmu zaměstnavatelů, který byl vyvolán realizací NIP a RIP ESF-OP LZZ „Vzdělávejte se pro růst! - adaptabilita“ a „Vzdělávejte se pro růst! - Moravskoslezský kraj“, které byly pro zaměstnavatele mnohem výhodnější, protože jim vedle kurzovného byly hrazeny mzdy zaměstnanců po dobu školení.



strana 50

Tabulka V/9 Náklady na rekvalifikace (vč. zvolených a rekvalifikací zaměstnanců) 2012

index v % 2012/2011

počet účastníků rekvalifikací (APZ+ESF NIP, RIP a grant) počet zahájených rekvalifikačních kurzů (APZ+ESF NIP))

1 689 281 náklady na rekvalifikace podle dohod (APZ) (tis. Kč) 9 837,1 průměrná cena 1 rekvalifikace podle dohod (Kč) 7 503 skutečně uhraz. náklady vč. věcných výdajů (tis. Kč) 11 933,2 zvolená rekvalifikace

1 513 223 8 580,1 8 110 6 505,5

89,6 79,4 87,2 108,1 54,5

počet podaných žádostí o zvolenou rekvalifikaci1)

363 306 3 796,5 12 407 1 574,4

ukazatel

2011

rekvalifikace uchazečů (zájemců) o zaměstnání

počet schválených žádostí náklady na zvolené rekval. podle dohod průměrná cena 1 rekvalifikace podle dohod skutečně uhrazené náklady

(tis. Kč) (Kč) (tis. Kč)

rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů 2 počet dohod o rekvalifikaci zaměstnanců 2 počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací podle dohod náklady na rekval. zaměst. podle dohod prům. nákl. na rekval. 1 zaměst. podle dohod

(tis. Kč) (Kč)

skutečně uhrazené náklady

(tis. Kč)

0 0

-

5

0

-

20,7 4 141 20,6

0 0 0

-

1) od 01.01.2012 nová forma rekvalifikace (novela zákona o zaměstnanosti)

Zvolená rekvalifikace Podle ustanovení § 109a zákona o zaměstnanosti si od 01.01.2012 může nově uchazeč nebo zájemce o zaměstnání (dále jen „zájemce o zvolenou rekvalifikaci“) zabezpečit rekvalifikaci sám. Za tím účelem si volí druh pracovní činnosti, na kterou se chce rekvalifikovat a rekvalifikační zařízení, které má rekvalifikaci provést. V případě, že zvolená rekvalifikace přispěje k uplatnění uchazeče (zájemce) o zaměstnání na trhu práce a je pro něj vzhledem k jeho zdravotnímu stavu vhodná, úřad práce ji po jejím úspěšném absolvování uhradí rekvalifikačnímu zařízení. V okrese Ostrava zahájilo v roce 2012 zvolenou rekvalifikaci 299 evidovaných osob a bylo na ně vyplaceno celkem 1,3 mil. Kč. Jednalo se převážně o kurzy k získání řidičského oprávnění a o vstupní školení k získání průkazu profesní způsobilosti řidiče. Po slabším počátečním zájmu o zvolenou rekvalifikaci, kdy si žadatelé teprve zvykali na tuto možnost, docházelo v průběhu roku 2012 k postupnému nárůstu množství žádostí, jejichž celkový počet nakonec překročil naše očekávání. Zavedení tohoto nového nástroje hodnotíme velmi pozitivně vzhledem k tomu, že ÚP pružně reaguje na specifické potřeby klientů a podporuje tak i rekvalifikace, které nemůže běžně nabízet.



strana 51

Projekt „Vzdělávejte se pro růst! - adaptabilita“ Tento národní individuální projekt byl zahájen 31.05.2011 a je realizován Úřadem práce ČR do 31.05.2013. Projekt byl určen zaměstnavatelům v odvětvích s předpokladem růstu a s významným podílem na tvorbě HDP, kteří realizují svoji činnost v odvětvích strojírenství, stavebnictví, nezávislý maloobchod (zde pouze malé a střední podniky), terénní sociální služby a odpadové hospodářství. Předpokládalo se, že tyto podniky budou nabírat nové pracovníky, které budou potřebovat vyškolit či rekvalifikovat, popř. bude pro zaměstnavatele nezbytné, aby školili stávající zaměstnance. Tabulka V/10 Realizace národního individuálního projektu „Vzdělávejte se pro růst! - adaptabilita“ ukazatel (podle uzavřených dohod) počet uzavřených dohod počet zapojených zaměstnavatelů počet zaměstnanců zařazených do vzdělávání objem finanč. prostř. nasmlouv. v dohodách objem vyplacených příspěvků celkem z toho - náklady vzdělávání (kurzovné) - příspěvky na mzdy

(tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč)

rok 2011

rok 2012

30 12 139 4 097 395 179 216

143 33 870 14 247 6 464 2 940 3 524

index v % 2012/2011 476,7 275,0 625,9 347,7 1 636,5 1 642,5 1 631,5

Projekt umožnil vybraným podnikům získat finanční příspěvky na vzdělávání či rekvalifikace svých zaměstnanců. Současně byly zaměstnavateli hrazeny mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců, a to po dobu jejich vzdělávání. Vzdělávání mohlo být obecné, v odůvodněných případech specifické. Tabulka V/11 Počet zaměstnanců zařazených do kurzů (podle uzavřených dohod) v daném CZ NACE národní individuální projekt „Vzdělávejte se pro růst! - adaptabilita“

CZ NACE firmy 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 - Výroba elektrických zařízení 28 - Výroba strojů a zařízení 29 - Výroba motorových vozidel /kromě motocyklů/, přívěsů a návěsů 30 - Výroba ostatních dopravních prostředků 33 - Opravy a instalace strojů a zařízení 38 - Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití 41 - Výstavba budov 42 - Inženýrské stavitelství 43 - Specializované stavební činnosti 47 - Maloobchod, kromě motorových vozidel 88 - Ambulantní nebo terénní sociální služby

počet zařazených zaměstnanců index v % rok 2011 rok 2012 2012/2011 69

335

485,5

0

0

-

0 28

18 27

96,4

0

1

-

0 7

0 56

800,0

9

3

33,3

20 4 0 2 0

109 0 14 94 213

545,0 0,0 4 700,0 -



strana 52

V současné době probíhá závěrečné vyúčtování vzdělávacích aktivit a přípravy k ukončení projektu. MPSV zároveň připravuje další projekt „Vzdělávejte se pro růst! adaptabilita II“, který bude pravděpodobně zahájen od července 2013 a potrvá až do června 2015. Projekt „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ Další národní individuální projekt pod názvem „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ je ÚP ČR realizován od 17.09.2012 do 31.08.2015, přičemž vzdělávací aktivity musí být ukončeny k 30.06.2015. Cílem tohoto projektu je podpořit udržení pracovních míst u těch zaměstnavatelů, kteří se v souvislosti s negativním vývojem ekonomiky v ČR nacházejí v přechodně obtížné hospodářské situaci a dočasně nejsou schopni svým zaměstnancům přidělovat práci ve sjednaném rozsahu. Zaměstnavatelé, kteří po tuto dobu budou realizovat odborný rozvoj svých pracovníků, mohou získat finanční příspěvky na jeho realizaci včetně příspěvků na mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců vzniklých za dobu jejich účasti na odborném rozvoji. Tabulka V/12 Realizace národního individuálního projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ ukazatel (podle uzavřených dohod) počet uzavřených dohod počet zapojených zaměstnavatelů počet zaměstnanců zařazených do vzdělávání objem finančních prostředků nasmlouvaných v dohodách objem vyplacených příspěvků celkem z toho - náklady vzdělávání (kurzovné) - příspěvky na mzdy

rok 2012

(tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč)

4 2 27 1 163,1 0 0 0

První žádost o finanční příspěvek v rámci tohoto projektu byla přijata až po absolvovaných školeních teprve začátkem listopadu a první rekvalifikační kurz s názvem „Marketing“, do kterého bylo zařazeno 9 zaměstnanců, byl zahájen na počátku prosince. Dále následovaly kurzy „Svařování elektrickým obloukem“ a „Svařování pomocí CO2“ - shodně pro 8 zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že dohody byly uzavírány ke konci roku 2012, budou finanční příspěvky na realizaci odborného rozvoje a na mzdy pracovníků poskytovány až v roce 2013. Vzhledem k tomu, že podmínky pro vstup zaměstnavatelů do projektu byly velmi přísné a musely být splněny současně (výpadek pracovní doby, pokles tržeb), MPSV od 1. dubna 2013 výrazně zjednodušilo podmínky pro firmy, které žádají o peníze z tohoto projektu. 7.2 Externí poradenská činnost Motivační poradenské programy věnují účastníkům zvýšenou péči v podobě pohovorů, nácviku pracovních a sociálních dovedností, besed, exkurzí a praktických činností a motivují je k zájmu o další profesní přípravu, případně o vhodné zaměstnání. Do externí poradenské činnosti bylo v průběhu uplynulého roku zařazeno celkem 322 osob, což bylo oproti roku 2011 o 36 (-10,1 %) osob méně. Celkem 4 poradenských motivačních programů se zúčastnilo 66 mladistvých uchazečů o zaměstnání se základním vzděláním, s neukončenou nebo nevhodnou kvalifikací, __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 53

bez pracovních zkušeností před prvním nástupem do zaměstnání a s dalšími, většinou kumulovanými, handicapy pro vhodné pracovní uplatnění. Většina těchto programů byla uhrazena na základě výběrového řízení na zakázku malého rozsahu, pouze 1 program pro 19 osob byl financován z účelové dotace z rozpočtu Statutárního města Ostravy. Rovněž byly realizovány 4 motivační poradenské programy se zaměřením na služby a 4 programy orientované na řemesla pro celkem 46 dlouhodobě evidovaných UoZ a osob bez práce z dalších rizikových skupin. Všechny tyto programy s praktickými ukázkami profesí byly financovány z prostředků ESF - NIP „Vzdělávejte se pro růst! - rekvalifikace“ na základě výběrového řízení na nadlimitní zakázku pro poradenské programy na léta 2010-2014. Uskutečnily se také i programy zaměřené k rozvoji kompetencí pro trh práce a programy Job club. Do těchto programů bylo zařazeno celkem 210 evidovaných UoZ, z nichž 160 absolvovalo program specializovaný na rozvoj kompetencí pro trh práce a 50 se zúčastnilo programu Job club. Tabulka V/13 Externí poradenské programy ukazatel počet osob zařazených do externí poradenské činnosti počet dohod o externím poradenském programu náklady na poradenskou činnost podle dohod

(tis. Kč)

průměrné náklady poradenské činnosti na osobu skutečně uhrazené náklady

1)

(Kč) (tis. Kč)

2011

2012

358 35 1 497,7 4 1832) 1 324,6

322 34 1 824,5 5 541 1 465,2

index v % 2012/2011 89,9 97,1 121,8 132,5 110,6

1) včetně uhrazených závazků z předchozího roku 2) průměrné náklady poradenské činnosti počítané jen z programů hrazených z „národní“ APZ a NIP byly fakticky 5.466 Kč/osoba

7.3 Speciální poradenství Informační poradenské středisko Individuální a skupinové poradenství poskytuje informační poradenské středisko žákům základních a středních škol při výběru vhodného studijního, učebního a profesního zaměření. Současně je informuje, jejich rodiče i zájemce z řad dospělých o možnostech a podmínkách profesního vzdělávání ve všech typech škol, o všech formách vzdělávání, navíc i o rekvalifikačních kurzech, o volných pracovních místech a o celkové situaci na trhu práce. Tabulka V/14 Poradenství v Informačním poradenském středisku ukazatel poradenství k volbě povolání z toho - individuální pohovory - skupinové poradenství

(počet kontaktů) (počet pohovorů) (počet osob)

2011

2012

index v % 2012/2011

5 236 1 885 3 351

5 809 2 301 3 508

110,9 122,1 104,7



strana 54

Individuální poradenství je poskytováno nejen žákům, studentům a jejich rodičům, ale i uchazečům a zájemcům z řad dospělých. Během roku 2012 jsme uskutečnili celkem 2 301 pohovorů (o 416, tj. o 22,1 % více). Tyto poradenské služby se nejčastěji týkaly první volby povolání, opakované volby (např. informací k přestupu na jinou SŠ, opakování ročníku, výběru nové SŠ) výběru povolání a studia pro dospělé se základním vzděláním, nástavbového studia pro vyučené a studia na vysokých školách či krátkodobé pracovní činnosti. Skupinového poradenství k volbě povolání nebo orientaci na trhu práce po ukončení základní školy nebo studia na střední, resp. vyšší odborné škole, se v hodnoceném roce v rámci uskutečněných 172 besed (v porovnání s rokem 2011 o 2 více) účastnilo celkem 3 508 klientů (meziročně o 157 tj. o 4,7 % více), většinou žáků končících povinnou školní docházku, ale i studentů ostravských středních škol. Besedy s žáky základních škol se konají v prostorách IPS. Středoškoláci se besedy účastní nejen na ÚP, ale i v prostorách své střední školy. Specifickou skupinu účastníků besed tvořili kromě žáků a studentů škol i ostatní klienti, kde významnou skupinu představovali mladiství UoZ. Od května 2012 se pravidelně jedenkrát měsíčně účastníme schůzky s mladistvými a diskutujeme s nimi o možnostech získání kvalifikace na středních školách, dále jsme na třídních schůzkách o volbě povolání hovořili s rodiči apod. V lednu 2012 uskutečnili pracovníci střediska 3 semináře pro celkem 37 UoZ o možnostech vzdělávání na školách, které byly určeny uchazečům o zaměstnání, kteří uvažují o doplnění, zvýšení či změně kvalifikace studiem na škole. Každý z nich byl určen pro jinou cílovou skupinu - pro dospělé se základním vzděláním (informace o řádném studiu na středních školách v jiné než denní formě výuky), pro vyučené (informace o nástavbovém studiu) a pro maturanty (informace zejména o vyšších odborných a vysokých školách). Dále v listopadu 2012 zorganizovali pracovníci střediska společně s oddělením náboru Krajského vojenského velitelství v Ostravě besedu o vojenském školství a práci v armádě, které se zúčastnilo 60 žáků základních a středních škol, někteří v doprovodu svých rodičů. Opět, jako každým rokem, jsme zpracovali informační brožuru o možnostech studia na všech typech středních škol v okrese Ostrava s názvem „Kam po základní škole“, která je určena nejen žákům končícím povinnou školní docházku, ale i dospělým, kteří chtějí získat vzdělání nebo si jej zvýšit, či dosavadní kvalifikaci změnit. Rovněž jsme se podíleli na vyhotovení a následné distribuci „Atlasu školství Moravskoslezského kraje 2013/14“ a CD, kde jsou shromážděny nejen informace o vzdělávací nabídce středních škol našeho kraje, ale i další potřebné návody k volbě povolání. Ve spolupráci s oddělením školství Magistrátu města Ostravy jsme v říjnu 2012 uskutečnili pravidelnou poradu k volbě povolání s výchovnými poradci základních škol. Taktéž jsme se ve spolupráci s kulturním domem K-TRIO v Ostravě-Hrabůvce a středními školami organizačně podíleli již na 4. ročníku oblíbené a vyhledávané soutěže „Řemeslo má zlaté dno aneb dělání, dělání, nudu z těla vyhání“, kde během dvou dnů soutěžilo v praktických a odborných dovednostech celkem 36 družstev - žáků 8. a 9. tříd základních škol. IPS během hodnoceného roku spolupracovalo s celou řadou i jiných partnerů a provádělo průběžnou propagaci ve sdělovacích prostředcích. V prosinci 2012 se opětovně uskutečnila na Výstavišti Černá louka prezentační výstava škol „Učeň, středoškolák a vysokoškolák 2012“, které se zúčastnilo více jak 80 vystavovatelů - nejen středních, vyšších odborných a vysokých škol, ale také dalších institucí podílejících se na výchově a vzdělávání. Psychologické poradenství Psychologické poradenství je poskytováno klientům, u nichž se vyskytly psychické či osobní problémy, které jim ztěžují či znemožňují pracovní uplatnění, a to zejména v souvislosti s nečekanou nebo opakovanou nezaměstnaností. Posláním této specializované __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 55

služby je najít klientovi východisko z krizové životní situace a řešit tak jeho pracovní či osobní problémy, spojené se ztrátou a následným hledáním nového zaměstnání. Další z oblastí poskytovaných psychologických služeb je psychologické pracovní poradenství, které se zaměřuje na konkrétní posouzení profesních předpokladů při volbě vhodného zaměstnání, zařazení do rekvalifikačního kurzu nebo dalšího vzdělávání. Tabulka V/15 Psychologické poradenství ukazatel individuální psychologické pohovory odborná psychologická vyšetření

(počet) (počet osob)

2011

2012

index v % 2012/2011

656 270

638 281

97,3 104,1

V roce 2012 se uskutečnilo celkem 638 individuálních psychologických pohovorů (meziročně o 18, tj. o 2,7 % méně) a klienti absolvovali 281 odborných psychologických vyšetření (o 11, tj. +4,1 % více oproti roku 2011). Psychologické poradenství či vyšetření před zařazením do rekvalifikačních kurzů nově využili i klienti z mimoostravských KoP v rámci KrP v Ostravě, kteří měli aktivní zájem o konzultaci své profesní nebo osobní situace s psychologem. Mezi klienty, kterým bylo poskytnuto psychologické poradenství, stoupá míra závažnosti problematiky, kterou jsou nuceni řešit. Specifickou pozornost vyžadují klienti znevýhodnění při hledání uplatnění na trhu práce, zejména pak lidé s kumulací věkových, zdravotních, sociálních či vzdělanostních handicapů. Psychologické poradenství tak z důvodu rostoucí náročnosti a intenzity vyžaduje stále delší časovou investici a opakované intervence. Poradenství k samostatné výdělečné činnosti Tabulka V/16 Poradenství k zahájení SVČ ukazatel

2011

2012

index v % 2012/2011

individuální poradenství k SVČ (počet pohovorů) zahájili SVČ (počet osob) nastoupili do rekvalifikací k zahájení SVČ (počet osob)

1 805 325 137

1 248 305 106

69,1 93,8 77,4

V uplynulém roce bylo realizováno 10 rekvalifikačních kurzů „Základy podnikání“ ve vzdělávací organizaci spol. s r. o. POE EDUCO, do nichž bylo zařazeno 106 UoZ (meziročně o 31, tj. o 22,6 % méně ve srovnání s rokem 2011). Oproti roku 2011 bylo poskytnuto o 557 (-30,9 %) méně individuálních poradenských pohovorů k SVČ. Poradenství pro zájemce o podnikání je orientováno na jejich seznámení se s platnými právními předpisy a na vytvoření reálného podnikatelského plánu vč. finanční rozvahy, je také poskytováno i osobám s dřívějšími zkušenostmi s podnikáním. V roce 2012 zahájilo podnikání celkem 305 UoZ (z toho 53 s dotací z ÚP), kterým bylo poskytnuto poradenství k SVČ, tj. oproti roku 2011 o 20 (-6,2 %) méně. Vyjma příspěvku na zahájení SVČ, jenž úřad práce poskytuje jen obtížně umístitelným UoZ s perspektivním podnikatelským záměrem, mohou zájemci o podnikání obdržet také __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 56

finanční příspěvek od Nadačního fondu Dalkia Česká republika, se kterým už několik let úspěšně spolupracujeme. JOB kluby Tabulka V/17 Poradenství k hledání zaměstnání - JOB kluby ukazatel

2011

2012

zahájené JOB kluby (počet programů) UoZ zařazení do JOB klubů (počet osob) dokončili JOB kluby (počet osob) 1) uplatnění po absol. JOB klubů (počet osob) individuální poradenství pro účastníky JOB klubů (počet pohovorů) internetové poradenství (počet připojení na Portál MPSV) školení k Portálu MPSV

27 360 322 64

23 312 250 61

index v % 2012/2011 85,2 86,7 77,6 95,3

451

390

86,5

394

251

63,7

263

168

63,9

1) UoZ, kteří do 12 měsíců po absolvování JOB klubu nastoupili do zaměstnání, na soustavnou přípravu na povolání, zahájili SVČ, případně nastoupili do rekvalifikace

JOB kluby (interní programy skupinového poradenství) jsou zaměřeny na nejhůře uplatnitelné UoZ. V roce 2012 se uskutečnilo celkem 23 poradenských JOB klubů pro 312 nezaměstnaných osob. Většina z nich patřila do kategorií, kterým se při zprostředkování zaměstnání věnuje zvýšená péče. Pracovní uplatnění získalo, bylo zařazeno do rekvalifikačního kurzu nebo zahájilo SVČ prozatím 61 (tj. 24,4 %) z 250 UoZ, kteří JOB kluby dokončili. S ohledem na přetrvávající nepříznivou situaci na trhu práce z důvodu ekonomické krize a významnou převahu účastníků náležejících k problémovým skupinám osob se jedná o velmi pozitivní výsledek. Oproti roku 2011 bylo umístěno sice o 3 UoZ méně, avšak je to o 4,5 proc. bodu vyšší podíl z UoZ, kteří JOB kluby dokončili. Vedle skupinových programů využívají uchazeči a zájemci o zaměstnání také individuální poradenství. V loňském roce bylo poskytnuto 390 individuálních poradenských konzultací. Ve 251 případech využili klienti JOB klubu připojení na Internet z důvodu vyhledávání pracovního uplatnění nebo dalšího vzdělávání. Školení v obsluze Integrovaného portálu MPSV absolvovalo 168 UoZ. Každý účastník si v rámci tohoto školení vložil na portál svůj životopis. Meziroční snížení všech sledovaných ukazatelů bylo způsobeno tím, že JOB kluby byly začátkem září 2012 zcela zrušeny. 7.4 Pracovní rehabilitace V meziročním porovnání v hodnoceném roce vzrostl nejen celkový počet podaných žádostí o pracovní rehabilitaci (o 21, tj. +80,8 %) a interních individuálních pohovorů k PR (o 187, tj. +45,7 %), ale i počet uzavřených individuálních plánů PR (o 21, tj. +100,0 %). V uplynulém roce se „Odborná pracovní skupina pro posuzování vhodných forem pracovní rehabilitace OZP“ sešla k jednání celkem pětkrát.



strana 57

Tabulka V/18 Pracovní rehabilitace ukazatel

2011

2012

podané žádosti o PR (počet osob) interní individuální pohovory k PR (počet pohovorů) uzavřené Individuální plány PR (počet osob) z toho - příprava k práci - externí zabezpečení PR - specializované rekvalifikační kurzy nákl. na ext. zabezpeč. PR podle dohod (tis. Kč) uhrazené náklady vč. věcných výdajů (tis. Kč) ukončené nebo pozastavené PR (Individuální plán PR neuzavřen) (počet osob) ukončené Individuální plány PR (počet osob) 1) z toho - úspěšně zaměstnáno po úspěšné PR

26 409 21 17 8 1 408,5 429,8

47 596 42 32 19 0 936,3 525,1

index v % 2012/2011 180,8 145,7 200,0 188,2 237,5 229,2 122,2

3

7

233,3

32 27 15

14 12 6

43,8 44,4 40,0

1) do úspěšně ukončených Individuálních plánů PR jsou započítány i ty, které byly ve sledovaném roce ukončeny předčasně nástupem do zaměstnání

Nejčastěji bylo využíváno poradenství včetně psychologického, poradensko motivační programy a příprava k práci na chráněných pracovních místech nebo ve vzdělávacích zařízeních. Celkem 32 žadatelů o PR (meziročně o 15 více, tj. +88,2 %) bylo na přípravu k práci zařazeno u 8 organizací v následujících pracovních činnostech - pomocné práce v kuchyni, úklidové práce, příprava nápojů, obsluha hostů a práce s kavárenskou textilií, přípravné a dokončovací stavební práce, malířské a natěračské práce, administrativa, práce na PC, práce na Call centru, kompletace propagačních materiálů, demontáž bílé elektroniky a třídění jednotlivých frakcí, práce na soustruhu a ve stolařské dílně, práce v textilní dílně, zahradnické práce a práce v dřevařské dílně, číšník a pomocné práce v kuchyni, balení a kompletace hotových výrobků s obsluhou balícího stroje a práce v prádelně. Nadále přetrvává ta skutečnost, že je stabilní nedostatek vhodných příležitostí k pracovní rehabilitaci. Účelnost pracovní rehabilitace (podíl zaměstnaných OZP, kteří úspěšně absolvovali individuální plán PR) se snížil o 5,5 proc. bodu oproti roku 2011 a dosáhl hodnoty 50,0 %. 8. Realizace projektů ESF - Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Pro čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu na podporu zaměstnanosti využívá Úřad práce ČR ve druhém programovacím období let 2007-2013 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (dále OP LZZ). Úlohou OP LZZ je snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky trhu práce, profesního vzdělávání, dále začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráce v uvedených oblastech. Celkovým cílem OP LZZ je „Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU“. __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 58

Tento hlavní cíl je naplňován prostřednictvím těchto prioritních os: Prioritní osa 1: Adaptabilita Prioritní osy 2a, 2b: Aktivní politiky trhu práce Prioritní osa 3: Sociální integrace a rovné příležitosti Prioritní osy 4a, 4b: Veřejná správa a veřejné služby Prioritní osy 5a, 5b: Mezinárodní spolupráce Prioritní osy 6a, 6b: Technická pomoc Úřad práce ČR se podílí především na realizaci oblasti podpory 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti, jejímž nejdůležitějším úkolem je zvýšení zaměstnatelnosti evidovaných UoZ nebo osob ohrožených na trhu práce, a to prostřednictvím efektivního a cíleného využití všech nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Současně jsou v rámci oblasti podpory 1.1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků realizovány projekty zaměřené na vzdělávání zaměstnanců. Obě oblasti podpory jsou uskutečňovány pomocí národních a regionálních individuálních projektů, ale i globálních grantů. Národní individuální projekty - nositelem těchto projektů s celostátní působností je MPSV ČR, přičemž projekty jsou zabezpečovány jednotlivými krajskými pobočkami ÚP ČR podle stejné metodiky a pravidel, až na výjimky, jako nástroje APZ. V současné době se jedná o NIPy v oblasti podpory 2.1 „Vzdělávejte se pro růst! - rekvalifikace“ (od července 2011) a „Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti“ (od března 2012); v oblasti podpory 1.1 „Vzdělávejte se pro růst! - adaptabilita“ (od června 2011) a „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ (od září 2012). Regionální individuální projekty - připravují a realizují je jednotlivé krajské pobočky ÚP ČR s cílem nabídnout komplexní a individuální přístup k uchazečům popř. zájemcům o zaměstnání při hledání vhodného pracovního uplatnění na trhu práce s krajskými specifiky. Globální granty - jsou uskutečňovány na úrovni MPSV ČR, které vyhlašuje výzvy k podávání jednotlivých grantových projektů. Pro ÚP ČR byly v programovém období v rámci oblasti podpory 2.1 vyhlášeny dvě průběžné výzvy k předkládání regionálních individuálních projektů, na které byla pro KrP v Ostravě alokována částka více než 786 mil. Kč; v oblasti podpory 1.1 pak byla otevřena jedna průběžná výzva s alokací 81 mil. Kč pro Moravskoslezský kraj. Z prostředků určených na oblast podpory 2.1 bylo připraveno celkem 9 projektů, z nichž 5 již bylo ukončeno (v roce 2008 - „Příprava na práci“; v roce 2011 - „Návrat+“; v roce 2012 - „Start“, Příprava+“, a „Změna včas“) a realizace dalších 4 projektů probíhá. Projekty ukončené v roce 2012 „Start“ - aktivity projektu, na které bylo vyčleněno celkem 79 mil. Kč a jehož dodavatelem se stala společnost COFET a. s., byly realizovány od ledna 2010 do ledna 2012, přičemž administrace byla ukončena v květnu 2012. Projekt byl zaměřen na UoZ, kterým se věnuje zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání, na osoby se základním vzděláním, osoby opakovaně vedené v evidencích KoP ÚP v MSK a absolventy vysokých škol. Tento projekt byl především orientován na UoZ, kteří mají uplatnitelnou kvalifikaci, ale chybí jim sebeprezentační a měkké dovednosti.



strana 59

Tabulka V/19 Výsledky realizace RIP - „Start“ „Start“

2010 592 371 293 240 120

2011 506 470 415 247 0

2012 12 269 211 46 0

za celý projekt stav k 31.01.2012 1 110 1 110 919 533 120

255

681

0

936

246 207

690 577

0 0

936 784

295

309

0

604

295 280

309 286

0 0

604 566

rok

ukazatel UoZ zařazení do projektu UoZ, kteří ukončili účast v projektu - z toho úspěšně - nástup do PP (plný úvazek) počet PM se mzdovým příspěvkem UoZ zařazení do školících aktivit*) UoZ, kteří ukončili školící aktivity - z toho úspěšně UoZ zařazení do motivačních aktivit**) UoZ, kteří ukončili motivační aktivity - z toho úspěšně

*) rekvalifikační kurzy, kurzy měkkých dovedností apod. **) motivační kurzy, motivační programy, techniky hledání zaměstnání apod.

Projektem, který byl původně určen pro 800 UoZ, bylo nakonec podpořeno celkem 1 110 uchazečů o zaměstnání. Z nich 606 (54,6 %) absolvovalo kurz měkkých dovedností, 604 (54,4 %) účastníků bylo proškoleno v technikách hledání zaměstnání a 317 (28,6 %) mělo možnost rozvíjet své znalosti v rámci „Školení počítačových dovedností“. V roce 2012 probíhala v rámci projektu pouze aktivita zprostředkování zaměstnání, vzhledem k tomu, že všechny požadované aktivity byly naplněny v předchozích letech. Díky účasti v projektu nalezlo pracovní uplatnění celkem 595 osob (53,6 %), z toho 533 (89,6 %) na plný pracovní úvazek a 11 (1,8 %) osob zahájilo samostatně výdělečnou činnost. Na 120 pracovních míst byly vypláceny mzdové příspěvky, jejichž úhrada probíhala ještě v roce 2012. „Příprava+“ - realizace projektu, jehož dodavatelem byla společnost COFET a. s., probíhala od dubna 2010 do března 2012, jeho rozpočet činil cca 60 mil. Kč a byl původně určen pro 1 200 osob. Tento projekt byl vyhrazen UoZ evidovaným na KoP ÚP v MSK déle než 5 měsíců, a to cíleně především těm, u nichž dosavadní odborné poradenství nevedlo k aktivizaci a úspěšnému uplatnění na trhu práce. V průběhu realizace bylo do projektu nakonec zařazeno až 1 249 UoZ. Pracovněprofesní diagnostiky se zúčastnilo celkem 1 235 (98,9 %) osob. Do sociálně-pracovní terapie, jejímž cílem bylo podpořit návrat dlouhodobě nezaměstnaných UoZ na trh práce formou motivačních a poradenských aktivit, bylo od počátku realizace projektu zapojeno celkem 1 175 (94,1 %) osob, z nichž 885 (75,3 %) tuto aktivitu ukončilo úspěšně. Těm, kterým chyběly potřebné dovednosti či vzdělání, byly určeny rekvalifikační kurzy. V průběhu realizace projektu nastoupilo do rekvalifikací celkově 200 účastníků, z nichž 153 (76,5 %) kurzy úspěšně ukončilo. Největší zájem byl o rekvalifikace pro pracovníky v sociálních službách, řidiče osobního automobilu a kurzy zaměřené na základy obsluhy osobního počítače. Vhodné zaměstnání nalezlo celkem 560 (44,8 %) osob, z toho 490 (87,5 %) na plný pracovní úvazek, přičemž finančními příspěvky na mzdu bylo podpořeno celkem 100 pracovních míst.



strana 60

Tabulka V/20 Výsledky realizace RIP - „Příprava+“ „Příprava+“

2010 379 105 49 49 19

2011 870 582 354 330 81

2012 0 562 221 111 0


57

143

0

200

40 24

160 128

0 1

200 153

348

825

2

1 175

280 216

826 613

69 56

1 175 885

rok

ukazatel UoZ zařazení do projektu UoZ, kteří ukončili účast v projektu - z toho úspěšně - nástup do PP (plný úvazek) počet PM se mzdovým příspěvkem UoZ zařazení do školících aktivit*) UoZ, kteří ukončili školící aktivity - z toho úspěšně UoZ zařazení do motivačních aktivit**) UoZ, kteří ukončili motivační aktivity - z toho úspěšně


„Změna včas“ - dodavatelem projektu, jehož realizace probíhala od května 2010 do dubna 2012 a jehož rozpočet činil cca 110 mil. Kč, se stala společnost COFET a. s. Cílovou skupinou byli krátkodobě evidovaní UoZ na KoP MSK, kterým měl projekt napomoci k rychlému návratu zpět na lokální trh práce. Tabulka V/21 Výsledky realizace RIP - „Změna včas“ „Změna včas“

2010 376 135 115 104 56

2011 703 645 577 491 143

2012 17 316 273 98 1


81

478

41

600

56 43

482 438

62 55

600 536

163

410

34

607

163 143

410 320

34 23

607 486

rok

ukazatel UoZ zařazení do projektu UoZ, kteří ukončili účast v projektu - z toho úspěšně - nástup do PP (plný i zkrác. úvazek) počet PM se mzdovým příspěvkem UoZ zařazení do školících aktivit*) UoZ, kteří ukončili školící aktivity - z toho úspěšně UoZ zařazení do motivačních aktivit**) UoZ, kteří ukončili motivační aktivity - z toho úspěšně

*) rekvalifikační kurzy **) motivační kurzy, motivační programy, techniky hledání zaměstnání apod. __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 61

Oproti původně plánovaným celkovým 800 účastníkům vstoupilo k 30.04.2012 (ukončení realizace) do projektu dokonce celkem 1 096 (137,0 %) osob. Z nich 607 (55,4 %) absolvovalo poradenský program zaměřený především na techniky hledání zaměstnání. Do vybraných rekvalifikačních kurzů bylo zařazeno 600 (54,7 %) osob. Zprostředkovat vhodné pracovní uplatnění se podařilo celkem 693 (63,2 %) účastníkům (plné i zkrácené úvazky) a mzdový příspěvek byl přiznán na 200 pracovních míst. Projekty, jejichţ realizace probíhala v roce 2012 „Absolventi a praxe“ - projekt je zaměřen na uchazeče o zaměstnání do 25 let věku s ukončeným úplným středním vzděláním s maturitou případně vyšším vzděláním nebo do 30 let věku s vysokoškolským vzděláním, u nichž délka dosavadní pracovní praxe nepřesáhla 12 měsíců, kteří jsou registrováni na KoP ÚP v MSK. Záměrem projektu je co nejrychlejší umístění cílových skupin na lokálním trhu práce, a to především poskytováním specifických informací o trhu práce a pracovněprávní legislativě, dále pomocí zvýšení kvalifikace v oblasti IT a zejména získání reálné pracovní praxe v organizacích veřejné správy. Mezi základní aktivity projektu patří rekvalifikace a získání odborné praxe formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele (subjektů veřejné správy). Projekt prošel úspěšným hodnocením a zahájen byl v květnu 2011. V rámci výběrového řízení na dodavatele služeb, které bylo realizováno v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, byl jedním z uchazečů podán návrh na přezkum úkonů zadavatele, a to k ÚOHS. Z tohoto důvodu se celý proces výběru dodavatele protáhl a nemohlo tak dojít k zahájení konkrétních projektových aktivit. Vzhledem k nesplnění časového harmonogramu se již v současné době předpokládá zrušení projektu. „Šance pro samostatnost“ - realizace projektu, jehož dodavatelem se stala společnost COFET a. s., probíhá od září 2012 do března 2014. Projekt, jehož rozpočet činí cca 97 mil. Kč, je určen pro 400 osob se zdravotním postižením, případně se zdravotním omezením. Hlavním záměrem projektu je podpořit začlenění těchto osob zpět na trh práce a zvýšit jejich zaměstnatelnost, a to prostřednictvím zvyšování dovedností jednotlivce a poskytováním širších a komplexních služeb od motivačních, poradenských, vzdělávacích aktivit až ke zprostředkování zaměstnání a podpoře pracovních míst. Klíčovou aktivitou celého projektu je ergodiagnostika a pracovně-psychologické poradenství, které přispěje k dalšímu směrování účastníka a k jeho rozvoji. Od zahájení realizace projektu do konce roku 2012 bylo do projektu prozatím zařazeno celkem 134 (33,5 %) UoZ. K 31.12.2012 ukončilo účast v projektu celkem 5 účastníků, z toho 3 úspěšně a 2 nastoupili do pracovního poměru na plný pracovní úvazek. Příspěvkem na mzdu nebylo prozatím podpořeno žádné pracovní místo. Poradenského motivačního programu se doposud zúčastnilo 10 účastníků a všech 10 jej ukončilo úspěšně. Do rekvalifikačních kurzů byly zařazeny zatím 3 osoby.



strana 62

Tabulka VI/22 Výsledky realizace RIP - „Šance pro samostatnost“

ukazatel UoZ zařazení do projektu UoZ, kteří ukončili účast v projektu - z toho úspěšně - nástup do PP (plný i zkrác. úvazek) počet PM se mzdovým příspěvkem UoZ zařazení do školících aktivit*) UoZ, kteří ukončili školící aktivity - z toho úspěšně UoZ zařazení do motivačních aktivit**) UoZ, kteří ukončili motivační aktivity - z toho úspěšně

stav k 31.12.2012 134 5 3 2 0 3 0 0 10 10 10


„Nový začátek“ - projekt je určený pro 720 uchazečů o zaměstnání evidovaných na KoP ÚP v MSK déle než 6 měsíců. Tyto osoby se potýkají se svými specifickými handicapy, které jim velmi ztěžují návrat na trh práce (např. nízký/vyšší věk, nedostatek praxe, překážky související s péčí o dítě, zdravotní omezení, nízká úroveň vzdělání apod.), které se v mnoha případech kumulují, což vede k dalšímu snížení možnosti uplatnění se na běžném trhu práce (ztráta sebedůvěry, nedostatečná motivace, ztráta pracovních návyků aj.). Tyto osoby patří k nejhůře umístitelným na trhu práce. Hlavním principem tohoto projektu je zlepšit zaměstnatelnost uvedené cílové skupiny, rozšířit jejich dovednosti a znalosti a zvýšit tak jejich atraktivitu pro zaměstnavatele a tím podpořit jejich začlenění zpět na trh práce. Projekt má komplexní charakter, nabízí účastníkům celou škálu aktivit - od motivačních, školících a poradenských, až po zprostředkování zaměstnání a podporu pracovních míst. Významnou součástí projektu je aktivita Labour Pool, jejíž cílem je zvýšení praktických dovedností a získání či obnovení pracovních návyků. Jedná se o inovativní nástroj, který bude v tomto projektu pilotně ověřen. Projekt byl nadřízeným orgánem (MPSV) schválen k podpoře a byly podepsány podmínky použití prostředků k realizaci projektu. V současné době probíhají přípravné práce na zadávacích podmínkách pro výběrové řízení na dodavatele služeb. „10 pro ţivot“ - hlavním cílem projektu je podpořit začlenění nezaměstnaných osob se zdravotním postižením na trh práce a zvýšit jejich zaměstnatelnost. Projekt má zvýšit šance nezaměstnaných osob ze skupiny zdravotně handicapovaných občanů k nástupu do pracovního poměru, a to prostřednictvím široké nabídky služeb - včasný kontakt a individuální podpora, diagnostika využitelných pracovních kompetencí, monitoring trhu práce, vyhledávání vhodných pracovních pozic, rekvalifikace šité těmto pracovním pozicím na míru, zprostředkování zaměstnání a podpora pracovních míst. Cílem těchto aktivit je napomoci ke znovunastartování profesní kariéry, získání vhodného zaměstnání a případně dovedností potřebných pro výkon tohoto zaměstnání. Projekt, který bude realizován na území celého Moravskoslezského kraje pro celkem 180 osob, byl nadřízeným orgánem (MPSV) schválen k podpoře. V současné době čekáme na podpis podmínek, na základě kterých bude projekt __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 63

realizován. Zároveň probíhají přípravné práce na zadávacích podmínkách pro výběrové řízení na dodavatele služeb. Připravované projekty „Příleţitost dělá(t) zaměstnance“ - projekt svou náplní přímo podporuje činnosti a aktivity zaměřené na pomoc se zařazením do pracovního poměru u osob, které žijí ve vyloučených lokalitách (obecně všichni obyvatelé těchto lokalit) a jsou postiženi sociálním vyloučením, stigmatizací a nezaměstnaností v MSK. Projekt si klade za cíl poskytnutí poradenství, profesního vzdělávání a zajištění pracovního uplatnění. Jeho základním principem je poskytnutí intenzivní individuální pomoci jak jednotlivcům, tak celým rodinám a zabezpečení komplexních služeb vedoucích k získání zaměstnání, tj. od vzdělávacích, poradenských, motivačních až k podpoře pracovních míst do firem působících v oblastech sociálního vyloučení. Nedílnou součástí je terénní práce zabezpečující pomoc se zvládáním problémů při vstupu do zaměstnání. V roce 2012 byl projekt ve spolupráci se zástupci odborných pracovníků připraven do projektové žádosti, která byla v lednu 2013 podána ke schválení. Z prostředků určených pro oblast podpory 1.1 byl připraven jeden projekt zaměřený na vzdělávání zaměstnanců. „Vzdělávejte se pro růst! - Moravskoslezský kraj“ - cílem projektu je podpořit zaměstnavatele v Moravskoslezském kraji, kterým se podařilo překonat hospodářskou recesi, a to poskytnutím finanční podpory na obecné či specifické vzdělávání pracovníků. Projekt je určen pro všechny typy podniků (malé, střední i velké) podnikající v odvětvích, u kterých je předpoklad ekonomického růstu. Realizace tohoto projektu byla zahájena v červenci 2012, kdy byly přijímány první žádosti. V roce 2012 bylo s 20 zaměstnavateli uzavřeno celkem 56 dohod na vzdělávání 359 jejich pracovníků s celkovými nasmlouvanými náklady 6,1 mil. Kč. Tabulka V/23 Realizace RIP „Vzdělávejte se pro růst! - Moravskoslezský kraj“ ukazatel (podle uzavřených dohod) počet uzavřených dohod počet zapojených zaměstnavatelů počet zaměstnanců zařazených do vzdělávání objem finančních prostředků nasmlouvaných v dohodách Kč) objem vyplacených příspěvků celkem Kč) z toho - náklady vzdělávání (kurzovné) Kč) - příspěvky na mzdy Kč)

rok 2012 56 20 359 (tis. (tis. (tis. (tis.

6 077,2 147,6 29,4 118,2

Na internetových stránkách www.esfcr.cz jsou pro širokou veřejnost k dispozici aktuální informace související s OP LZZ. __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 64

VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V ROCE 2013 Situace na trhu práce v okrese Ostrava bude v roce 2013 ovlivňována nejen lokálními vlivy vyplývajícími ze specifického postavení Ostravy a celého MSK ale především vnějším ekonomickým prostředím. Předpokládá se stagnace ekonomiky a s tím související vysoká nejistota ohledně dalšího vývoje v eurozóně. Situaci rovněž nenahrává dřívější dlouhodobá jednostranná orientace na těžký průmysl a přetrvávající ekonomické, sociální a ekologické problémy, jejichž řešení právě současný stav ještě oddaluje. Vysoký pokles zaměstnanosti v loňském roce jen potvrdil neutěšenou ekonomickou situaci našeho okresu. Zda bude tento několikaletý sestupný trend pokračovat i v následujícím období, závisí rovněž také do značné míry na tom, jestli se podaří vytvořit v tomto regionu zdravější ekonomické a sociálně-kulturní přitažlivé prostředí pro nastupující mladou generaci. Současná situace totiž nahrává tomu, že obyvatelstvo je nuceno své životní podmínky často řešit odchodem z krajského města. S tím souvisí již několikaletý pokles počtu obyvatel a okolnosti v našem okrese ukazují, že obdobný trend může pokračovat i v roce 2013. Proti minulému roku naznačují růstový trend jen odvětví, které mají v kraji poměrně silné zastoupení. Jedná se především o výrobu motorových vozidel a komponentů pro automobilový průmysl. U některých dalších oborů činností můžeme také očekávat mírné navýšení stavů, většina personalistů firem však předpokládá spíše snižování stavů nebo stagnaci zaměstnanosti. 1. Hlavní rysy světového hospodářství 



Výkon americké ekonomiky se ve 3. čtvrtletí 2012 zvýšil. Růst byl tažen zejména spotřebou domácností. Spotřebitelská důvěra se však v posledních měsících přibrzdila. Naopak na trhu s realitami již několik měsíců rostou ceny domů, což může být známkou očekávání trvalejšího oživení. Podle MF ČR klesla míra nezaměstnanosti v USA na konci minulého roku na 7,8 %, což bylo nejméně za poslední čtyři roky. Nejistota, která se rýsovala v prosinci minulého roku v souvislosti se škrty ve státních výdajích, byla dočasně překonána dohodou v Kongresu. S tím ale souvisí velké negativum, a to obrovské zadlužení USA. V Číně v souvislosti s globálním zpomalením pokleslo tempo růstu, výkon ekonomiky se však drží stále plánu a posilující domácí spotřeba otevírá období slabšího leč stabilního růstu HDP. Pokles spotřeby domácností v eurozóně, který byl v první polovině roku 2012, se ve 3. čtvrtletí zastavil. Hlavní příčinou slabé spotřeby a klesajících investic jsou dopady úspor zaměřených na konsolidaci veřejných financí a s tím spojený nárůst sklonu k úsporám. Pozitivně k růstu eurozóny přispíval jen export, který však slabou domácí spotřebu a investice nebyl schopen kompenzovat. Stále existují velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Tahounem eurozóny zůstává nadále Německo, kde spolu s exportem rostla i spotřeba domácností. Vývoz Německa však směřuje z 60 % do EU, je tedy otázkou času, kdy dojde ke zpomalení v důsledku slabého výkonu zbytku eurozóny a EU jako celku. Přestože Německo opakovaně překvapilo odolností vůči recesi eurozóny, předpokládá se její zpomalení z kraje roku 2013. Francouzská ekonomika, která již ve skutečnosti od 2. čtvrtletí 2011 stagnuje, by se ke konci letošního roku mohla dočkat mírného oživení. V recesi nadále setrvávají velké ekonomiky Itálie a Španělska. Britská ekonomika ve 3. čtvrtletí vystoupila z recese, čemuž však napomohl jednorázový impulz v podobě Olympijských her. Rozdílnost vývoje v eurozóně je, jako obvykle, nejlépe vidět u míry nezaměstnanosti. Ta se v listopadu podle údajů MF ČR zvýšila již na 11,8 %, což představovalo meziroční nárůst o 1,2 p. b. Nejvyšší nezaměstnanost vykázalo Španělsko (26,6 %), dále pak Řecko (26,0 %, data jsou za září), Portugalsko (16,3 %), Irsko (14,6 %) a Slovensko (14,5 %). Naopak v Německu míra nezaměstnanosti postupně klesla až na 5,4.







strana 65

MF ČR odhaduje, že v roce 2012 ekonomika eurozóny poklesla o 0,4 %. V letošním roce by se ekonomický výkon eurozóny mohl snížit o 0,2 %. Dluhová krize v eurozóně se ke konci roku 2012 nesla především ve znamení hledání konsenzu nad dalším osudem záchranného programu pro Řecko, s tím související výměny řeckých státních dluhopisů, dosažení dohody o vytvoření Jednotného dohledového mechanismu nad bankami v zemích eurozóny a v neposlední řadě rovněž pokračující restrukturalizace španělského bankovního sektoru. Do zdárného konce se zatím nepodařilo dovést jednání o záchranném programu pro Kypr. Kyperská ekonomika je sice v porovnání s velikostí ekonomiky celé eurozóny zanedbatelná, nicméně „nedohoda“ nad záchranným programem by mohla na finanční trhy vyslat negativní signál. Pro státy, které v současné době financují záchranné programy (resp. ručí za úvěry záchranných fondů) pro problémové země zůstává rizikem případné nesplácení záchranných úvěrů. Kromě Německa má velký vliv na stav našeho hospodářství nejbližší středoevropské okolí. Meziroční růst polské ekonomiky začal v 1. čtvrtletí 2012 výrazněji zpomalovat. Jednou z příčin zpomalení je nejnižší růst spotřeby od 90. let minulého století zapříčiněný poklesem reálných mezd a zvýšením úspor domácností, který ve 3. čtvrtletí přešel ve stagnaci. Dalším faktorem je pokles veřejných investic a stagnace ve stavebnictví (po fotbalovém mistrovství Evropy). V neposlední řadě odrazuje polské firmy od investic slabý výkon eurozóny. Podle údajů MF ČR se pro rok 2013 očekává růst na úrovni 1,9 %. Slovenská ekonomika byla tažena téměř výhradně exportem automobilů. Naproti tomu spotřeba domácností ke konci roku poklesla. Přes relativně silný růst reálného HDP již od počátku roku 2012 roste míra nezaměstnanosti, která je nyní pátá nejvyšší v eurozóně. Růst ekonomiky již zřejmě dosáhl maxima. Odhad růstu na rok 2013 udává MF ČR na 1,7 %.

2. Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu 









Česká ekonomika se v průběhu celého roku 2012 nacházela v mírné recesi. Podle odhadů MF ČR by z ní sice počátkem letošního roku měla vystoupit, oživování ekonomické aktivity by však mělo být velmi pozvolné. MF ČR odhaduje meziroční pokles HDP v roce 2012 o 1,1 %. Predikce pro rok 2013 je +0,1 %. Letos bude růst spotřebitelských cen výrazným způsobem ovlivněn zvýšením obou sazeb DPH o 1 p. b. k 1. lednu 2013. Pro rok 2013 počítá MF ČR s růstem spotřebitelských cen o 2,1 %. Hlavními protiinflačními faktory budou slabá domácí poptávka a situace na trhu práce. Předpokládá se, že spotřeba domácností v letošním roce poklesne o 0,7 %. Zaměstnanost by v tomto i příštím roce měla stagnovat. Tendenci k mírnému růstu by však měl vykazovat podíl nezaměstnaných osob. Významný vliv na současný nárůst nezaměstnanosti má propad počtu umísťovaných uchazečů. Vedle dalšího vývoje krize v eurozóně představuje riziko také nízká úroveň důvěry v rámci české ekonomiky. Ta u spotřebitelů vede k opatrnému chování a zvyšování míry úspor pro případ dalšího zhoršení ekonomické situace. Obdobně je tomu i u mnoha segmentů podnikatelského sektoru, které z tohoto důvodu odkládají některá investiční rozhodnutí. Tento faktor je pravděpodobně nejvýznamnější příčinou zaostávání dynamiky české ekonomiky za sousedními zeměmi. Celkový dluh vládního sektoru neustále roste. Zatímco na konci roku 2011 činil 40,8 % HDP (1 568 mld. Kč), v roce 2012 odhadovalo MF ČR jeho výši na 45,2 % HDP (1 737 mld. Kč) a predikce na letošní rok předpokládá 47,8 % HDP (1 848 mld. Kč). Oblast zahraničního obchodu je hlavním pozitivním faktorem ekonomického vývoje. Dynamika růstu vývozu i dovozu se ovšem postupně snižuje. Negativní příspěvek domácích výdajů k růstu HDP by letos, stejně jako v roce 2012, měl být tlumen kladným příspěvkem zahraničního obchodu. Pro rok 2013 počítáme s růstem vývozu o 3,0 % a růstem dovozu o 2,3 %.


Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě 







strana 66

Úsporná opatření státu, nestabilita na trhu práce a ekonomická nejistota přispěly v minulém roce rovněž k poklesu průmyslové výroby. Podle informací ČSÚ průmyslová výroba za loňský rok klesla o 1,2 %. K meziročnímu poklesu nejvíce přispěla výroba pryžových a plastových výrobků, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a výroba základních kovů a slévárenství. Nejvýznamněji naopak vzrostla výroba elektrických zařízení, výroba chemických látek a výroba motorových vozidel. Propad v minulém roce zaznamenala rovněž stavební produkce a výrazné zlepšení neočekáváme ani v tomto roku. U průmyslové výroby můžeme v roce 2013 očekávat maximálně jen mírný růst, spíše ale předpokládáme stagnaci. V rámci věkové struktury od roku 2008 razantně klesá a nadále bude klesat podíl populace ve věku 15‐64 let. Spodní hranici této věkové kategorie totiž překračují početně velmi slabé ročníky s datem narození koncem devadesátých let, zatímco populačně silná generace narozená po skončení 2. světové války se zařazuje mezi seniory. Počet i podíl seniorů v populaci tak v důsledku demografické struktury a dalšího pokračování intenzivního procesu prodlužování střední délky života výrazně roste. Na trhu práce je neustálý nedostatek kvalifikovaných pracovních sil s technickým vzděláním. Zaměstnavatelé stále požadují techniky, kvalifikované dělníky se strojírenským, elektrotechnickým a stavebním zaměřením. V posledních letech jsou velmi žádaní vysokoškoláci IT oborů. Již dvacet let láká agentura CzechInvest investory do České republiky. Proto v roce 2012 udělovala ocenění, kromě již obvyklých kategorií (Investor roku 2012 a Podnikatelská nemovitost roku 2012), i investorům a podnikatelským nemovitostem s neobyčejným přínosem pro Českou republiku, a to „Podnikatelská nemovitost dvacetiletí“. Třetí místo v této kategorii získala Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová. Zaměstnavatelé působící v této zóně se chystají do konce června tohoto roku přijmout nově cca 230 osob, přičemž asi 180 z nich postupně přijme firma, která vyrábí brzdové destičky a další hliníkové komponenty především pro automobilový průmysl. Ve Vědecko-technologickém parku v OstravěPorubě dojde z důvodu změny místa výkonu práce ke snížení cca o 160 zaměstnanců.



strana 67

3. Předpokládaný vývoj na poptávkové straně trhu práce v okrese Ostrava Tabulka VI/1 Prognóza pohybu pracovních sil v jednotlivých odvětvích podle ekonomických činností během prvního pololetí 2013 (monitorované organizace se stavem 26 a více zaměstnanců)

Ekonomické činnosti Zemědělství, lesnictví a rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl z výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků toho výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnožování nahraných nosičů výroba koksu a rafinovaných ropných produktů výroba chemických látek a chemických přípravků výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení výroba elektrických zařízení výroba strojů a zařízení jinde nezařazených výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činností domácností produkující blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů celkem

nárůst/úbytek od 31.12.2012 do 30.06.2013 absolutně v% +5 +2,3 +0 +0,0 +120 +0,4 -10 -0,7 +0 +0,0 -5

-0,6

+0 -5 +0

+0,0 -0,9 +0,0

+30

+2,5

-10

-0,1

-10 +30 -30

-1,2 +2,9 -1,0

+130

+2,1

+0

+0,0

-5

-0,3

-35

-1,7

-35 +80 -80 +45 +55 +20 +175 -15 -90 -85 +35 -65 -10 +50

-0,9 +1,2 -1,1 +6,1 +1,3 +0,8 +27,6 -1,3 -2,2 -1,1 +0,3 -0,7 -0,6 +5,5

+0

+0,0

+0 +165

+0,0 +0,2



strana 68

Větší monitorované firmy v ostravském okrese se stavem 26 a více zaměstnanců signalizují během prvního pololetí letošního roku celkové zvýšení stavů o 165 osob, což oproti skutečnosti z konce roku 2012 představuje nárůst o 0,2 %. V souvislosti s dopady hospodářské recese a ekonomickou stagnací však došlo jen za poslední tři roky k poklesu zaměstnanosti u těchto firem o 4 780 osob. Největší nárůst zaměstnanosti očekává zpracovatelský průmysl. Především pak jeho pododvětví výroba motorových vozidel (+130). Dalšími odvětvími, která by se měla na zvýšení stavů podílet více, jsou činnosti v oblasti nemovitostí (+175) a velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (+80). Naopak pokles počtu zaměstnanců očekáváme především u administrativních a podpůrných činností (-90), ve veřejné správě a obraně (-85) a v odvětví dopravy a skladování (-80). 4. Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání S rostoucí mírou nezaměstnanosti a nedostatkem volných pracovních míst nadále přetrvávají obtíže s pracovním uplatněním nejproblémovějších skupin obyvatelstva, a to zejména:  Osob se ZP, v prosinci 2012 jich KoP Ostrava evidovalo 2 309, meziročně jejich počet stoupl o 89 osob a jejich stav se dlouhodobě od září 2007 pohybuje pod třítisícovou hranicí.  Nezaměstnaných osob bez kvalifikace, popřípadě málo kvalifikovaných, kterých KoP Ostrava registrovalo koncem roku 2012 celkem 8 068. Jejich podíl na celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání je neustále vysoký, v roce 2012 činil 35,4 %.  Osob starších 50 let věku, které se koncem prosince 2012 podílely na celkové ostravské nezaměstnanosti 29,8 %, což představuje 6 778 uchazečů o zaměstnání. U této věkové skupiny došlo k meziročnímu nárůstu o 988 osob.  Matek pečujících o malé děti, které zpravidla mohou pracovat jen na ranní směny. Zároveň dochází ke značné kumulaci handicapů omezujících vstup ohrožených skupin obyvatelstva na trh práce. Pro rizikové skupiny uchazečů je dlouhodobě stále velmi málo vhodných pracovních příležitostí. Proto většinou tyto osoby přecházejí mezi dlouhodobě nezaměstnané. Pokud „problémový“ uchazeč i přes své handicapy nalezne zaměstnání, je velmi pravděpodobné, že ne na dlouho - po určité době se opět vrací zpět do evidence našeho úřadu práce. Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost je v okrese Ostrava stále jedním z nejvážnějších problémů optimálního fungování trhu práce. Koncem prosince 2012 činil podíl nezaměstnaných déle než 6 měsíců přes 60 % z celkového počtu nezaměstnaných. 5. Dvě varianty dalšího možného vývoje nezaměstnanosti Opět rostoucí nezaměstnanost ke konci roku 2012 a poměrně nepříznivá ekonomická situace nejen v ČR a i v podstatné části EU signalizuje, že i v letošním roce lze očekávat spíše další nárůst nezaměstnanosti, případně její stagnaci a na výraznější obrat k lepšímu si budeme muset ještě nějakou dobu počkat.



strana 69

Tabulka VI/2 Předpokládaný stav nezaměstnanosti v okrese Ostrava do konce roku 2013 očekávaný stav k 30.06.2013 31.12.2013

lepší vývoj

horší vývoj

počet UoZ

z toho dosažitelných

podíl nezam. osob v %

21 700 21 700

20 800 20 800

9,2 9,2

počet UoZ

z toho dosažitelných

podíl nezam. osob v %

23 700 23 700

22 700 22 700

10,0 10,0

Hospodářské poměry u nás budou i nadále ovlivňovány vnějším ekonomickým prostředím, zejména Německem a ostatními středoevropskými státy, tzn. zeměmi, se kterými jsme nejvíce dlouhodobě obchodně propojeni. V návaznosti na aktuální informace o oživení celkového ekonomického vývoje, který nakonec vloni nedosáhl očekávaného růstu a kdy byla často ekonomická data upravována nepříznivým směrem, ale také vlivem probíhajících a plánovaných úsporných vládních opatření, se do konce roku 2013 nepředpokládá nějaké výraznější zlepšení nezaměstnanosti. V letních měsících budou tradičně do evidence úřadu práce přicházet „čerství“ absolventi škol hledající svá první zaměstnání. I letos předpokládáme ztíženou schopnost pracovního trhu absorbovat tyto nové mladé lidi, částečně i proto, že struktura absolventů stále plně nekoresponduje s potřebami zaměstnavatelů, kteří v současné době poptávají především kvalifikované techniky různého zaměření a absolventy vybraných učňovských oborů. Dalšími limitujícími faktory zaměstnanosti jsou klimatické podmínky, struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání, která se výrazně nemění, ale zejména jejich ochota a možnost pracovat. V posledním čtvrtletí roku 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí přešlo na nový ukazatel nezaměstnanosti v ČR s názvem „Podíl nezaměstnaných osob“, který vyjadřuje podíl dosažitelných nezaměstnaných osob ve věku 15 - 64 let ze všech obyvatel této věkové kategorie. Během následujících měsíců se v okrese Ostrava předpokládá v oblasti nezaměstnanosti spíše jeji stagnace, a to přesto, že se letos ve zvýšené míře realizují nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. V případě lepšího vývoje očekáváme koncem června 21 700 registrovaných uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob okolo 9,2 %. V horším případě by počet nezaměstnaných osob mohl stoupnout i na 23 700 a jejich podíl by mohl dosáhnout asi 10,0 %. Stejných výsledků očekáváme i koncem roku 2013.



strana 70

VII. PŘÍLOHY

Příloha č. 1 Míra nezaměstnanosti v okrese Ostrava podle jednotlivých obcí a městských obvodů (v %) k 31.12.2012

UoZ1) 14 44 36 130 15 21 565

MNZ2) v % 6,2 6,7 12,0 6,8 5,9 13,1

Hošťálkovice

56

7,1

Slezská Ostrava Stará Bělá

Hrabová Krásné Pole

149 74

8,3 6,7

36 1 097

7,1 16,2

39 259

6,7 18,5

3 853

16,8

38 28

4,8 9,3

Ostrava-Jih

7 544

11,9

Petřkovice

82

5,9

Plesná

44

7,7

Obec Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava z toho :

Lhotka Mariánské Hory a Hulváky Martinov Michálkovice Moravská Ostrava a Přívoz Nová Bělá Nová Ves

Obec

UoZ1)

MNZ2) v %

Polanka nad Odrou Poruba Proskovice

127

5,9

4 259 51

11,3 8,4

47 453

7,8 14,5

1 891 63

19,9 3,8

Svinov Třebovice

213 44

8,7 5,1

Vítkovice

Pustkovec Radvanice a Bartovice

1 118

30,8

Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice

107 260 75 57 366 84 29

8,7 10,0 10,0 7,1 11,1 7,2 10,6

Okres Ostrava celkem

22 782

12,8

1) počet uchazečů o zaměstnání 2) míra nezaměstnanosti __________________________________________________________________________________________________________________ referát trhu práce Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava únor 2013


strana 71

Příloha č. 2 Zaměstnanost v odvětvích podle CZ-NACE ekonomické činnosti Zemědělství, lesnictví a rybářství

31.12.2011 31.12.2012 Těžba a dobývání 31.12.2011 31.12.2012 Zpracovatelský průmysl 31.12.2011 31.12.2012 z toho - výroba potravinářských výrobků, 31.12.2011 nápojů a tabákových výrobků 31.12.2012 - výroba textilií, oděvů, usní 31.12.2011 a souvisejících výrobků 31.12.2012 - zpracování dřeva, výroba papíru 31.12.2011 a výrobků papíru, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 31.12.2012 - výroba koksu a rafinovaných 31.12.2011 ropných produktů 31.12.2012 - výroba chemických látek 31.12.2011 a chemických přípravků 31.12.2012 - výroba základních 31.12.2011 farmaceutických výrobků 31.12.2012 a přípravků - výroba pryžových, plastových 31.12.2011 výrobků a ostatních nekovových 31.12.2012 minerálních výrobků - výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, 31.12.2011 výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě 31.12.2012 strojů a zařízení - výroba počítačů, elektronických 31.12.2011 a optických přístrojů a zařízení 31.12.2012 - výroba elektrických zařízení 31.12.2011 31.12.2012 - výroba strojů a zařízení jinde 31.12.2011 nezařazených 31.12.2012 - výroba motorových vozidel 31.12.2011 (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků 31.12.2012 a zařízení - výroba nábytku, ostatní 31.12.2011 zpracovatelský průmysl a opravy 31.12.2012 a instalace strojů a zařízení

celkem 213 215 603 596 32 865 30 941 1 353 1 345 30 26 875

ženy 80 74 216 211 8 114 7 545 754 861 21 18 427

OZP 9 11 14 14 829 671 24 34 12 10 51

důchodci 7 12 22 25 437 467 33 28 2 3 32

879 732 732 569 571 0

402 115 115 107 108 0

48 8 8 13 10 0

30 1 1 13 17 0

0

0

0

0

1 703

903

269

18

1 221

591

105

22

16 062

2 419

241

169

14 825

2 205

246

193

1 326 863 1 148 1 028 3 052 3 132

622 376 198 198 504 455

30 20 47 52 74 73

2 3 57 37 77 85

6 006

2 041

60

33

6 309

2 213

65

48

9

3

0

0

10

3

0

0



strana 72

Zaměstnanost v odvětvích podle CZ-NACE - pokračování Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

31.12.2011 31.12.2012 Zásobování vodou, činnosti související 31.12.2011 s odpadními vodami, odpady a sanacemi 31.12.2012 Stavebnictví 31.12.2011 31.12.2012 Velkoobchod a maloobchod, opravy 31.12.2011 a údržba motorových vozidel 31.12.2012 Doprava a skladování 31.12.2011 31.12.2012 Ubytování, stravování a pohostinství 31.12.2011 31.12.2012 Informační a komunikační činnosti 31.12.2011 31.12.2012 Peněžnictví a pojišťovnictví 31.12.2011 31.12.2012 Činnosti v oblasti nemovitostí 31.12.2011 31.12.2012 Profesní, vědecké a technické činnosti 31.12.2011 31.12.2012 Administrativní a podpůrné činnosti 31.12.2011 31.12.2012 Veřejná správa a obrana, povinné 31.12.2011 sociální zabezpečení 31.12.2012 Vzdělávání 31.12.2011 31.12.2012 Zdravotní a sociální péče 31.12.2011 31.12.2012 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 31.12.2011 31.12.2012 Ostatní činnosti 31.12.2011 31.12.2012 Činnosti domácností jako 31.12.2011 zaměstnavatelů, činností domácností produkující blíže neurčené výrobky 31.12.2012 a služby pro vlastní potřebu Činnosti exteritoriálních organizací 30.12.2011 a orgánů 31.12.2012 Celkem 31.12.2011 31.12.2012

1 539 1 626 2 032 2 022 4 293 3 772 6 898 6 639 7 700 7 587 1 095 741 4 420 4 274 2 361 2 458 622 635 1 280 1 171 3 273 4 076 7 795 7 685 10 634 10 636 9 656 9 628 1 660 1 622 919 902

307 338 595 798 617 732 4 662 4 478 2 577 2 746 833 567 1 244 1 200 1 802 1 884 390 399 472 416 1 871 2 530 5 088 5 024 7 404 7 364 7 804 7 759 892 868 617 439

27 26 46 48 112 91 119 108 165 168 33 21 46 38 22 28 22 19 34 31 120 133 157 155 263 239 194 195 72 69 85 73

18 8 84 68 118 108 122 124 99 107 21 11 35 31 11 5 13 9 90 85 253 293 225 262 786 752 392 416 93 67 40 43

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 99 858 97 226

0 0 45 585 45 372

0 0 2 369 2 138

0 0 2 866 2 893



strana 73

Příloha č. 3 Zaměstnanost s počty monitorovaných firem se stavem 26 a více pracovníků v jednotlivých obcích a městských obvodech v okrese Ostrava k 31.12.2012



strana 74

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK APZ CZ-ISCO ČR DE VPM EHP ESF EU EURES HDP CHPM CHPD ILO IPS IT KoP KrP MF MPSV MSK NI NIP NPM OSS OSSZ OSVČ OZP OZZ PR PvN RIP SR SÚPM SVČ ÚMOb UoZ USA VPM VPP ZoZ ZP

aktivní politika zaměstnanosti klasifikace zaměstnání Česká republika dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Evropský hospodářský prostor Evropský sociální fond Evropská unie Evropské služby zaměstnanosti hrubý domácí produkt chráněné pracovní místo chráněná pracovní dílna Mezinárodní organizace práce Informační poradenské středisko informační technologie kontaktní pracoviště krajská pobočka ministerstvo financí ministerstvo práce a sociálních věcí Moravskoslezský kraj normativní instrukce Národní individuální projekty nové pracovní místo organizační složka státu Okresní správa sociálního zabezpečení osoba samostatně výdělečně činná osoba se zdravotním postižením osoba zdravotně znevýhodněná pracovní rehabilitace podpora v nezaměstnanosti Regionální individuální projekty Slovenská republika společensky účelné pracovní místo samostatná výdělečná činnost úřad městského obvodu uchazeč o zaměstnání Spojené státy americké volné pracovní místo veřejně prospěšné práce zákon o zaměstnanosti zákoník práce


2c, Ostrava ANALÝZA

Recommend Documents