Zpravodaj římskokatolické farnosti sv. Ludmily na Královských Vinohradech číslo 2/2009
měsíčník
vychází 1. února 2009
28 únorových dnů... Milí farníci, drazí bratři a sestry, před námi je měsíc únor, nejkratší měsíc v kalendářním roce. Na jeho začátku stojí svátek světel – Hromnice (2. 2.), o kterých se světí svíce, jež jsou symbolem pravého Světla – Ježíše Krista, který svým životem a učením zažehl světlo v temnotách pohanského světa. Příchod Boha – Člověka v Ježíši Kristu se ukazuje v Marii – Bohorodičce. Proto je svátek Uvedení Páně do chrámu i mariánským svátkem. Zcela právem nese tento svátek ještě druhý název – Očišťování Panny Marie. Kdo chce být a zůstat křesťanem, musí se dívat na Marii. Veškeré její jednání bylo od zvěstování stále namířeno ke Kristu. Přivedla ho do pozemského bytí, doprovázela ho a následovala ho. Jako my jdeme svou cestou ve víře, jde Maria touto cestou věrně před námi. O svátku Uvedení Páně nás Maria zve jako ukazatel cesty, jako průvodkýně na cestě ke Kristu. Na konci února nás čeká Popeleční středa (25. 2.), která zahajuje období čtyřicetidenního postu. Udílení po-
pelce patří mezi svátostiny, tedy takové úkony, jimiž nás liturgie doporučí do Boží péče. Přijetím popelce, podobně jako ostatních svátostin, se v duši křesťana ani neuděluje, ani nerozmnožuje milost posvěcující, to je vyhrazeno pouze sedmi svátostem, které ustanovil Pán Ježíš. Avšak popelec má svůj význam v duchovním životě. Připomíná nám, že všechno na světě je podrobeno pomíjejícnosti, a tedy i my sami směřujeme ke konci svého pozemského života, a také nás povzbuzuje k tomu, abychom v době svatopostní konali skutky pokání a obrácení na cestu dobra. Aby nám udělení popelce o Popeleční středě přineslo co největší duchovní prospěch, je na místě, abychom byli ve stavu milosti posvěcující. Z toho důvodu je vhodné, aby zvláště ti z nás, kterých se to týká, přijali svátost smíření. Je přece důležité, aby náš vstup do postní doby byl pro všechny co nejlepší a aby naše velikonoční radost z Ježíšova zmrtvýchvstání a našeho vlastního duchovního znovuzrození mohla být opravdová a upřímná.
2
Z FARNOSTI
Mnozí si na začátku postní doby dávaji různá předsevzetí, některým to vydrží delší dobu, jiným vůbec ne. Většinou bývá, že když se nepovede splnit nebo dodržet jedno z mnoha předsevzetí, která jsme si v dobré víře dali, vzdáváme to a končíme nejen s tím jedním nepovedeným, ale se všemi. Dobrá rada: je třeba dát si jedno, konkrétní předsevzetí, a když se mi něco nepovede, začnu od začátku. Nedávno jsem na internetu našel takové krátké zamýšlení, které se výtečně hodí na začátek postní doby: Až budeš mít pocit, že s tebou Bůh nic nesvede, vzpomeň si, že... Noe se občas opil do němoty. Abrahám byl příliš starý. Sára byla neplodná. Izák byl přehnaně důvěřivý. Jákob byl úskočný. Lea byla ošklivá. Josef Egyptský prožil těžkou šikanu a pokušení. Mojžíš měl zranění z dětství a byl agresívní. Gedeon měl strach a chtěl utéci. Jeremiáš a Timotej byli příliš mladí. David měl na kontě cizoložství a úkladnou vraždu. Jonáš utekl před Hospodinem. Noemi byla vdova.
2/2009
Jób přišel o rodinu, o majetek a propadl depresi. Jan Křtitel byl bezdomovec a pojídal hmyz. Svatý Josef chtěl nejprve Marii poslat pryč. Panna Maria místy nechápala, jak to Bůh myslel. Ježíš v pubertě utekl rodičům a ještě se divil, co mají za problém. Učedníci usínali při modlitbě. Petr se vytahoval a pak zapřel Krista. Marta byla tak trochu workoholička. Její sestra Marie nebyla zase zrovna akční. Marie Magdaléna byla prostitutka. Samařská žena byla několikrát rozvedená a žila „na hromádce“. Zacheus byl malý, zakomplexovaný a živil se daňovými podvody. Pavel byl cholerik a občas si neviděl do úst. Timotej míval žaludeční potíže. První svatořečený byl lotr po pravici. A tak až příště budeš mít pocit, že s tebou Bůh nic nesvede, vzpomeň si a nelekni se, kdyby Pán počítal i s tebou !!! Ke všem dobrým předsevzetím Vám hojnost Božího světla přeje Váš P. Stanislav
Poděkování Pan Petr Lutka k 31. lednu 2009 ukončil své pracovní působení v naší farnosti ve funkci pastoračního asistenta. Děkujeme za jeho službu při přípravě na bohoslužby a za vedení náboženství mladších školních děti.
2/2009
MARTIN Z ŘÍMA
3
Bratři a sestry, opět vás zdravím při pokračování v našich společných procházkách po Římě. V těchto našich putováních jsme se v předchozích měsících seznámili již se dvěma významnými bazilikami, totiž s bazilikou Sv. Pavla za hradbami a Sv. Jana v Lateránu. Není tedy velkým překvapením, že dnes navštívíme v pořadí třetí baziliku, sv. Petra, v městském státu Vatikán. Protože o tomto chrámu a papežském státu Vatikán nelze napsat jen v jednom dopise, rozdělím jejich návštěvu na dvě části. Dnes bych vám pověděl něco o historii, bazilice a Svatopetrském náměstí. Příští měsíc se pak můžete těšit především na návštěvu Vatikánských muzeí, nekropole a papežských hrobek. Za doby císaře Nerona bylo na Vatikánském pahorku vybudováno závodiště, ve kterém byl, podle tradice, roku 64 po Kr. ukřižován hlavou dolů sv. Petr. Jeho tělo bylo pravděpodobně pochováno nedaleko „cirku“, tedy tohoto závodiště. První „kaple“ nad hrobem tohoto apoštola, tzv. „Passio Sancti Petri“, byla vybudována již v polovině 2. stol. Roku 321, na témže místě, nechal postavit císař Konstantin Veliký velkou pětilodní baziliku. Tato stavba neměla charakter klasického kostela, ale byla určena převážně ke kultu sv. Petra a k vykonávání poutí. V průběhu staletí byla stavba několikrát opravována. Demolice starého chrámu a výstavba nové baziliky je spojena s renesančním rozmachem církve. S výstavbou nového, většího a velkolepějšího chrámu, církví bolestně zaplaceného (peníze na stavbu byly jednou z příčin reformace), se zapo-
čalo až s nástupem 16. stol. Mezi nejznámější architekty, kteří se na plánech podíleli, patří Bramante, Raffael, Sangallo, Michelangelo či Bernini. Výstava baziliky trvala dlouhých 176 let. Městský stát Vatikán má svou dlouhou tradici. První Papežský stát byl zformován na základě Pipinovy donace již v 8. stol. a zahrnoval značnou část Apeninského poloostrova. Papež zde působil nejen jako církevní autorita, ale měl nad tímto územím přímou světskou moc. Tento stav vydržel až do roku 1870, kdy byl tento Papežský stát připojen k Italskému království. Pahorek Vatikán byl navrácen pod papežskou správu tzv. Lateránskými smlouvami z 11. 2. 1929. Vatikán je nejmenším státem světa a má rozlohu 0,44 km2. Na tomto území je vybudována bazilika sv. Petra, nachází se zde také Svatopetrské náměstí, Apoštolský palác, Vatikánské zahrady atd. K Vatikánu pak patří ještě některá exteritoriální území. Když jdeme navštívit baziliku sv. Petra, procházíme nejprve přes Svatopetrské náměstí. Tam nás může zaujmout hned několik věcí. Především to je Berniniho Kolonáda ze 17. stol., která lemuje téměř celé náměstí. Tato Kolonáda je vystavěna ze čtyř sloupořadí, která stojí tak důmyslně a s takovou přesností, že z jednoho označeného místa na náměstí vidíte z tohoto sloupořadí vždy jen první sloup. Kolonáda je rovněž ozdobena mnoha sochami světců, mezi kterými nás jistě potěší socha sv. Jana Nepomuckého. Naši pozornost upoutá také obelisk stojící uprostřed náměstí. Tento obelisk pochá-
4
MARTIN Z ŘÍMA
zí z Vatikánského cirku a je tedy přímým svědkem Petrova mučednictví. V tomto obelisku je také uchovávána relikvie sv. Kříže. V jeho těsné blízkosti je ve vánoční době postaven velký Betlém a tradiční vánoční strom. Na tomto náměstí se scházejí lidé každou neděli v poledne, aby vyslechli papežův projev a společně s ním se pomodlili Anděl Páně. Jistě jsou vám všem také známé záběry z tohoto náměstí z různých papežských bohoslužeb. Po pravé straně náměstí nás zaujme „Bronzová brána“, vedoucí do Apoštolského paláce, která je trvale otevřena. Pokud byste ji viděli přes den zavřenou, znamená to, že papež zemřel. Když se podíváme z náměstí směrem na baziliku, naše zraky budou směřovat nad hlavní vchod. Zde je totiž vybudován balkon, takzvaná „Lodžie Požehnání“. Odtud je celému světu s velkou radostí hlásáno, že církev má nového papeže, odtud také nový papež udílí své první „Urbi et Orbi“. Pro vstup do samotné baziliky sv. Petra je vybudováno pět vchodů. Jeden z nich je po většinu času uzavřen. Je to tzv. „Svatá brána“, která se otevírá jen v Jubilejním roce. Další brána je významná tím, že pochází již ze staré Konstantinovy baziliky. V pořadí třetí brána zachycuje poslední koncil (II. Vatikánský 1962–1965). Další brána je zajímavá pro nás Čechy, protože je na ní zachycena korunovace Zikmunda Lucemburského na německého císaře. Po vstupu do baziliky je každý člověk uchvácen velikostí tohoto chrámu. Jedná se o trojlodní baziliku, po jejíchž stranách se nacházejí jednotlivé kaple. Z těchto kaplí stojí za zmínku hned první po pravé straně, kde je Michelangelova „Pieta“
2/2009
(jen pro zajímavost, toto sousoší vytvořil již ve svých 24 letech) a také kaple, která je zasvěcena sv. Václavovi (v příčné lodi). Je toho jistě velmi mnoho, co bychom mohli obdivovat, ale já se pozastavím jen u nejdůležitějšího. Tak především je to centrální část chrámu, oltář s velkolepým Berniniho baldachýnem ze 17. stol., který je vybudován nad hrobem sv. Petra. Dále také neprojdeme bez povšimnutí kolem bronzové sochy sv. Petra ze 14. stol. Tato socha je zvláštní tím, že má od poutníků, kteří sem putují, ohlazenou nohu. Tato socha bývá také vždy 22. 2. (Svátek Stolce sv. Petra) oblečena do červeného ornátu (v nedávné minulosti byla této soše také v tyto dny nasazována papežská tiára). Zajímavé je také sledovat podlahu ve středním pruhu hlavní lodi. Zde jsou totiž zaznamenány délky jednotlivých světových katedrál. Bazilika je také pohřebištěm mnoha římských biskupů. Ale o tom až příště. Případné fotografie najdete na stránkách www.maskl.rajce.idnes.net
2/2009
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
5
Internet jako nové forum pro hlásání evangelia Koncem roku se podařilo zprovoznit kameru v našem kostele, která byla poškozená úderem blesku. Přístup ke kameře je přes webové stránky naší farnosti. Sledovat mše je dále možné také na těchto adresách: Svatá Hora http://svata-hora.cz/index.php internetová televize Svatý Hostýn http://bazilika.nwt.cz/ Křtiny u Brna http://krtiny.katolik.cz/index.php?page=/video/webova_kamera Jasná Gora http://www.jasnagora.com/kamery.php Papež Jan Pavel II. uvedl mimo jiné na adresu internetu: …Nedávné pokroky v komunikacích a informacích postavily církev tváří v tvář nevídaným možnos-
„Vatikán“ na YouTube V Tiskovém středisku Svatého stolce proběhla dnes dopoledne (23.1.2009) tisková konference, na které zástupci Vatikánu představili poselství papeže Benedikta XVI. ke XLIII. Světovému dni sdělovacích prostředků a také novou iniciativu Vatikánského televizního centra a společnosti Google: informační kanál „Vatikán“ na serveru YouTube. Nový informační kanál „Vatikán“ na YouTube je dostupný pod touto adresou: www.youtube.com/vatican.
tem evangelizace. Proto jsem myslel na to, abych tento rok předložil vysoce aktuální téma: Internet jako nové forum pro hlásání evangelia. Musíme vstoupit do této moderní a stále hustší sítě komunikace s realismem a důvěrou, přesvědčeni, že může poskytovat platné příležitosti pro šíření evangelijního poselství, je-li užívána kompetentně a s vědomím odpovědnosti. A tedy není třeba mít strach „zajet na hlubinu“ tohoto nedozírného oceánu informací. Také jeho prostřednictvím lze dospět k srdcím mužů a žen nového tisíciletí… Angelus 12. 5. 2002 Papežská rada pro sdělovací prostředky vydala 22. února 2002 dokumenty, které se podrobněji zabývají otázkou internetu a jeho využitím v církevní oblasti: „Církev a internet“ a „Etika na internetu“. Dokumenty jsou přístupné na stránkách České biskupské konference. Unie katolikcých žen zve zájemce na: • přednášku z cyklu Ženská spiritualita: Rovnost a nerovnost křesťanů a křesťanek, ve středu 18. února 2009 od 18.00 hod., přednáší: Ing. Marie Kolářová Přednáška se uskuteční v budově Katolické teologické fakulty, Thákurova 3, Praha 6, v I. patře, v učebně P1. • společenské odpoledne na téma: Cesta kolem světa II – Taiwan, ve středu 18. února 2009, 14.30 – 16.30 hod. ve Farním klubu Panny Marie Sněžné, Jungmannovo náměstí 18, Praha 1 (vchod z Františkánské zahrady), přednáší RNDr. Ondřej Bartušek.
6
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
2/2009
Světový den nemocných Na 11. února připadá v církevním kalendáři památka Panny Marie Lourdské. Zároveň se jedná o Světový den nemocných. Také v naší farnosti sv. Ludmily si tento den připomeneme slavením mše svaté. Možná by nás překvapilo, kolik se mezi křesťany vyskytuje zdravotníků. Statisticky je profese lékařů, zdravotních sester, rehabilitačních pracovníků, sociálních pracovnic, rentgenologů, laborantek a pomocného zdravotnického personálu zastoupena mezi věřícími mnohem výrazněji než jiné profese. Překvapení nad tím je však pouze zdánlivé, protože Písmo svaté je plné výzev k pečování o nemocné a trpící. Je tedy zcela na místě si tento den připomenout, protože k provázení nemocných jsme pozvání všichni, nejen profesionálové, ale každý, kdo se rozhodne tišit trýzeň druhého, ať už návštěvou spojenou s rozhovorem či nasloucháním, modlitbou, přinášením eucharistie nebo Božího slova, či jen službou přítomnosti spojenou s mlčením o bolesti, pro kterou nemáme vysvětlení. A pak, každý z nás byl či bude někdy nemocný. Jedná se skutečně o svátek, který se dotýká nás všech. Církev byla od počátku poslušná Božího slova a o nemocné pečovala bez rozdílů vyznání. V celé své historii zřizovala a podporovala nejrůznější zdravotnická zařízení a i ve chvílích, kdy jí byla tato činnost znemožňována, pokračovali v ní věřící jako civilní zaměstnanci. V současnosti už neexistují politické překážky, které by bránily v péči o spirituální potřeby nemocných, přesto proniká za brá-
ny nemocnic jen pomalu a ztěžka. Medicína, kterou jsme si zvykli obdivovat pro všechno, co dokáže, až jsme si přestali klást otázku, jestli to všechno také smí, ano ta medicína, které jsme takřka propůjčili přívlastek všemocná, právě tato medicína se začala člověkem zabývat jen po jeho tělesné stránce. Pomalu a jen někde začíná přiznávat člověku i jeho sociální rozměr, tedy že biologické onemocnění zasáhne i celý sociální kontext, ve kterém pacient žije. Ztěžka a nerada se vyrovnává se skutečností, že člověk má duševní potřeby, a pokud i ony nejsou ošetřeny, mohou nastat u pacienta psychosomatické obtíže. Ovšem ze všeho nejurputněji odolává představě, že člověk má (a v nemoci se otevírá možná více než kdy jindy) duchovní rozměr. Avšak teprve celistvý model člověka, který vnímá u pacienta biologicko-psychologicko-sociálně-spirituální dimenze, může léčit holistně. Napomáhat tomu chtějí nemocniční duchovní. Jejich služba je, podobně jako je tomu u duchovenské péče v armádě či vězeňství, budována ekumenicky a slouží všem lidem bez rozdílů vyznání. Vychází ze skutečnosti, že praktikujících věřících je v nejrůznějších zdravotnických zařízeních, ať už jako pacientů nebo jejich blízkých, zrovna tak pět procent, jako to vychází při různých anketách a při oficiálním sčítání lidu v celé naší společnosti. Tito aktivní věřící jsou však často schopni si přivolat duchovní péči ze své farnosti či sboru. Záměrně píšu, že „často“, protože tomu není zdaleka vždy. Na straně kněží ane-
2/2009
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
bo pastorů slyšíme stesky, že se někdo přestal objevovat ve shromáždění, a oni se teprve dodatečně dozvědí, až se dotyčný zase uzdraví, že byl nemocný nebo měl úraz či náročnou operaci. Ze strany laiků pak slyšíme kuriózní vysvětlení, že nechtěli obtěžovat. A při tom, jak bylo napsáno na začátku, je péče o nemocné jeden z apelů Božího slova na nás všechny a speciálně na duchovní. Přesto, že duchovní služba v nemocnicích je zde i pro členy církví, je určena především těm, kteří se k žádné církvi nehlásí nebo se dokonce deklarují jako nevěřící, neboť i do nich byl vložen duchovní rozměr, který volá po svém naplnění, ačkoliv se jej snaží potlačit. I oni si vlivem nemoci či úrazu, které zcela promění, tu postupně, ale někdy z minuty na minutu, jejich další životní směřování a jejich role, ať už v profesním nebo v soukromém životě, začínají klást otázky po smyslu a hranicích lidské existence. I oni prožívají strach ze své konečnosti, prožívají pocity viny a hledají cesty ke smíření. Duchovní provázení však potřebují nejen pacienti, ale i jejich blízcí, kteří se musí vyrovnat se změnami, které vstoupily do jejich života, od existenciálních
7
až po existenční. A konečně je duchovní péče určena i všem těm, kteří o „ne-mocné“, pečují, těm, kteří jsou „mocní“ je uzdravit. Zdravotnický personál však bývá často konfrontován se skutečností, že ani jejich možnosti léčit a uzdravovat nejsou nekonečné, a proto potřebují načerpat povzbuzení pro další nelehkou pečovatelskou službou, za kterou jim patří naše poděkování nejen v tento den zasvěcený Panně Marii Lourdské. Abychom těm všem mohli nemocniční duchovní péči poskytovat, je nezbytné, aby duchovní služba do nemocnic pronikla. Napomoci tomu můžeme každý, ať už jako zaměstnanci ve zdravotnictví nebo jako ti, kteří jsou v nich hospitalizování, anebo jako ti, kteří za nimi přicházejí jen na návštěvu, a to tím, když se budeme po této službě ptát a dožadovat se jí. Náš nárok je garantován Listinami základních práv a svobod, Úmluvou o lidských právech a biomedicíně, Občanským zákonem a Zákonem o církvích a náboženských společnostech. 20. 1. 2009 – Mgr. Jaromír Odrobiňák, jáhen pražské arcidiecéze pověřen nemocniční duchovní službou
Apoštolát modlitby – leden 1. (Církev pastýřů poslušných Ducha) Aby pastýři církve byli vždy poslušni Ducha Svatého ve svém učení a službě Božímu lidu. 2. (Za podporu míru v Africe) Aby církev v Africe našla přiměřené cesty a způsoby k podpoře usmíření, spravedlnosti a míru podle závěrů biskupské synody na II. zvláštním shromáždění pro Afriku. 3. (Za nemocné ) Aby nemocní zakoušeli lásku a přijetí od svých nejbližších i od všech, kteří o ně pečují.
8
Z FARNOSTI
2/2009
Křeslo pro hosta 21. ledna večer proběhlo na faře další setkání v cyklu farních besed (Křeslo pro hosta). Navštívil nás předseda Společnosti pro duchovní hudbu MUDr. Jaroslav Eliáš, který s menší přestávkou působí jako varhaník v chrámu Matky Boží před Týnem už padesát let. Úvodem nás seznámil se základními myšlenkami kanonických předpisů a církevních dokumentů upravujících provozování liturgické hudby při katolických bohoslužbách (liturgická konstituce Sacrosanctum concilium, Všeobecné pokyny k římskému misálu, ale také útlá Rukověť nejen pro varhaníky, vydaná společně pražským arcibiskupstvím a plzeňským biskupstvím) a obecněji duchovní hudby. Katolický chrám totiž zůstává, jak nám náš milý host připomněl, posvátným místem i tehdy, když v něm zrovna neprobíhá bohoslužba, a je třeba nějakým způsobem regulovat, jaké hudební produkce jsou v něm možné. Toto řeší dokument Koncerty v kostelích vydaný římskou Kongregací pro bohoslužbu a svátosti, k němuž byly Českou biskupskou konferencí vydány prováděcí směrnice. Regulace vychází vstříc zájmu části veřejnosti o církevní architekturu a o hudební zážitek z děl velkých mistrů, umocněný provedením skladeb v chrámového prostoru. Povzbudivé bylo slyšet od pana doktora Eliáše, jak velké je bohatství českých kostelních písní. Při přípravě dnes používaných kancionálů se ukázalo, že těchto písní existuje asi 10 tisíc! Některé se sice opakují a prolínají, ale i tak je to poklad, který údajně žádný jiný evropský národ
ve svém kulturním dědictví nemá. I když už dnes neplatí, že by země Koruny české zasloužily někdejší přídomek „konzervatoř Evropy“, jistě je toto číslo inspirující pro všechny, kdo se na poli církevní hudby o cokoliv užitečného snaží. Velmi zajímavé a místy humorné byly rovněž zkušenosti z dlouholeté praxe našeho hosta a poučné byly např. jeho názory na použití kytar při liturgii. Moderátor besedy upozornil, že zájemci se mohou s výše uvedenými i dalšími právními normami vztahujícími se k liturgické hudbě podrobně seznámit na internetu na stránkách Společnosti pro duchovní hudbu (http://www.sdh.cz/sdh_htm/ archiv/dokumenty.html ).
HISTORICKÝ KALENDÁŘ
1. 2. 1258 Jan III. z Dražic zvolen 24. pražským biskupem 2. 2. 1353 zemř. Anna Falcká, česká královna 2. 2. 1973 papež Pavel VI. jmenoval biskupa Štěpána Trochtu kardinálem 10. 2. 1993 papež Jan Pavel II. povýšil břevnovské opatství na arciopatství 11. 2. 1993 v Psychiatrické léčebně v Praze-Bohnicích opět vysvěcen obnovený kostel sv. Václava 13. 2. 1518 nar. Antonín Brus z Mohelnice, praž. arcibiskup 17. 2. 1868 nar. Pavel Huyn, 30. pražský arcibiskup v letech 1916–1919 24. 2. 1693 po opravě byl znovu vysvěcen kostel sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském (podle podkladů ČBK)
2/2009
Z FARNOSTI
Výsledky Tříkrálové sbírky 2009 V letošní Tříkrálové sbírce vybrali koledníci z naší farnosti na charitativní projekty 33 168,90 korun. Jednotlivé skupinky se na tomto úctyhodném výsledku podílely takto: č. 1 (Vlasákovi) – 4 982,60 Kč, č. 2 (Mackovi) – 6 324,00 Kč, č. 3 (studenti AG) – 1 555,00 Kč, č. 4 (studenti AG) – 5 989,00 Kč, č. 6 (studenti AG) – 6 680,00 Kč, č. 8 (studenti AG) – 3 418,30 Kč, č. 9 (studenti AG) – 2 000,00 Kč, č. 10 (studenti AG) – 2 220,00 Kč Celostátní sbírka vynesla v tomto roce více než 60 milionů korun. Všem zúčastněným dobrovolníkům děkujeme a přejeme jim, aby svou bilanci napřesrok ještě vylepšili.
9
Pořad bohoslužeb DEN neděle pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota
ČAS 9.00 11.00 16.30 16.30 16.30 16.30 16.30 16.30 (první pátek 7.30)* 16.30
Svátost smíření je možno přijmout vždy přede mší svatou, po domluvě s knězem případně i jindy. * První pátek v měsíci je mše svatá také v 7.30, po ní celý den tichá adorace před vystavenou Nejsvětější Svátostí Oltářní. Od 15.30 společná adorace se zástupci řeholních společenství zakončená v 16.30 mší svatou za nová kněžská a řeholní povolání a za obnovu rodin. První pátek v měsíci se zpovídá od 15.00.
Zpovědní služba v kostele sv. Ludmily neděle pondělí úterý středa čtvrtek pátek 1. pátek sobota
DEN 8.30–9.00 10.30–11.00 16.00–16.30 16.00–16.30 16.00–16.30 16.00–16.30 16.00–16.30 16.00–16.30 15.00–16.15 16.00–16.30
MÍSTO ZPOVÍDÁNÍ zpovědní místnost* zpovědnice zpovědnice zpovědnice zpovědnice zpovědní místnost* zpovědnice zpovědnice zpovědnice** zpovědní místnost*
* Zpovědní místnost je na severní straně kostela v bočním vchodu ze strany Vinohradského divadla. ** První pátek, pokud bude více kněží na zpovídání, se bude zpovídat i ve zpovědní místnosti.
PASTORAČNÍ PROGRAM ČAS 9.00 11.00 (1. v měsíci) 15.00 16.30 PONDĚLÍ 15.00 16.30 18.30 19.00 ÚTERÝ
10.00 16.30 18.30 19.00
STŘEDA
9.00 15.00 16.30
(liché)
17.15 17.30
(sudé) (sudé)
18.00 19.30
ČTVRTEK 10.00 16.30 19.00 19.15 PÁTEK 16.30 (1. v měsíci) 7.30 SOBOTA
17.15 16.30
ČINNOST Mše svatá Mše svatá „Farní caffé“ (fara – malý sál) Mše svatá Příprava dětí na první svaté přijímání – 1. a 2. třída ZŠ (fara – malý sál) Mše svatá Ženská chorální schola (fara – malý sál) Katechumenát – příprava dospělých na křest (fara – velký sál) Klub aktivního stáří – Charita (fara – velký sál) Mše svatá Zkouška farního sboru (fara – velký sál) Vzdělávání ve víře dospělých – seminář o sv. Pavlovi (fara – malý sál) Setkání seniorů – společenství sv. Jáchyma a Anny (fara – malý sál) Náboženství I. stupeň ZŠ (fara – malý sál) Mše svatá s nešporami během mše (1.,2. a 4. středa v měsíci) Mše svatá s kytarovým doprovodem (3. středa v měsíci) Úklid kostela Příprava na biřmování (fara – malý sál)
VEDE P. Stanislav P. Stanislav farníci P. Stanislav P. Stanislav P. Stanislav Dagmar Štefancová Václav Boháč, jáhen Dagmar Antonová P. Stanislav Stanislav Jelínek P. Stanislav P. Stanislav P. Stanislav P. Stanislav
farníci Jaromír Odrobiňák, jáhen Křeslo pro hosta (fara – velký sál) Pavel Křížek Společenství mladých OÁZA Václav Boháč, (kaple sv. Josefa v kostele) jáhen Setkání maminek s dětmi (fara – velký sál) Karolina Kopecká Mše svatá P. Stanislav Farní modlitební společenství – biblická Zofia Jeníková meditace (fara – malý sál) Zkouška sboru „Laetitia“ (fara – velký sál) Roman Michálek Mše svatá (zakončená výstavem NSO) P. Stanislav Mše svatá a zahájení celodenního P. Stanislav výstavu NSO Schůzka Mariiny Legie (fara – malý sál) Milada Cigánková Mše svatá P. Stanislav
Vydavá: Římskokatolická farnost u kostela svaté Ludmily, Jugoslávská 27, 120 00 Praha 2, tel. 222 521 558; e-mail:
[email protected], http://www.ok.cz/ludmila/; P. Stanislav B. Surma, OPraem. – administrátor farnosti připravil: M. Kyncl
Poslední aktualizace: 1. 2. 2009
DEN NEDĚLE