S R P E N 2 0 1 5
–
1 0 .
r o č n í k
w w w . o f f r o a d r e v u e . c z
8/2015 ČASOPIS PRO VŠECHNY OFFROUĎÁKY A MILOVNÍKY ZABLÁCENÝCH KOL
59 Kč / 2,50 €
První číslo měsíčníku Off Road Revue vyšlo v lednu 2006. V letošním roce tedy vychází X. ročník časopisu pro všechny offrouďáky a milovníky zablácených kol. Bohužel je to ročník poslední. Poslední tištěný výtisk vyšel letos v červenci a nyní se se čtenáři loučíme srpnovým vydáním v elektronické verzi na webu redakce (www.offroadrevue.cz). Všem offrouďákům přejeme, aby se jim dařilo alespoň tak, jako dosud. Ať už při show soutěžích či při mistrovských závodech. Za deset let se nepodařilo dosáhnout toho, aby se vydávání časopisu rentovalo, přesto jeho vydavatel měl zájem na jeho vydávání a dotáhl to až k desátému ročníku. Nyní tedy časopis končí. Těm, kteří měli předplacený celý letošní ročník bude zbývající předplatné vráceno. I když Off Road Revue končí, přesto si poděkování zaslouží všichni ti, kteří se snažili stránky tohoto měsíčníku obohatit svými příspěvky (reportáže, výsledky, tech. rady, fígle, zajímavosti, fotky...). DĚKUJEME! Redakce ORR
EUROTRIAL 2015
ÈESKÁ REPREZENTACE OPÌT NA VÝBORNOU
Česká výprava na letošní Eutotrial v San Marinu měla oproti silně obsazeným minulým ročníkům pouze šest účastníků. České barvy v kategorii Standard (mírně upravené vozy) odjeli hájit Lukáš Křeček se spolujezdcem Honzou Pulchartem. Jejich pozice rozhodně nebyla jednoduchá, neboť laťku v této kategorii posadil hodně vysoko dvojnásobný mistr Evropy Oliver Vondráček (letos se pro prac. nasazení bohužel nezúčastnil) a tak se právem od této posádky očekával dobrý výsledek. Dalšími zástupci našich barev byla posádka Marek Vodrážka – Honza Uhlíř v kategorii Modified (té patří titul MČR v r. 2013). Druhým naším statečným v této kategorii byl Jiří
Ježdík, letos jezdící bez spolujezdce (jeho účast není povinná). V kategorii Promodified se rozhodl zabojovat Míra Kalbáč, kterému na místě spolujezdce asistovala Kamila Kramperová. A konečně tedy kategorie Prototyp. Evropský titul z roku 2012 obhajoval Bóďa Nowy (tehdy s Pavlem Kuklou) spolu s Petrem Kousalem (vloni druzí za letos nestartující posádkou Jakub Michal – Jaroslav Zdobinský), další prototyp vedl do akce Radek Karas.
Místem konání letošního ročníku bylo San Marino, malý jihoevropský stát obklopený ze všech stran Itálií. Ke stavbě soutěžních sekcí využil pořadatel prostory motokrosového areálu, který se nachází na západním úpatí skalnaté hory, na které se nachází i samotné město San Marino. Mimochodem velmi krásné město, které si zaslouží samostatnou návštěvu. Z vrcholu kopce, kde je hrad, je překrásný rozhled a je vidět i moře v přibližně 15 km
vzdáleném letovisku Rimini. Do Eurotrialu 2015 bylo přihlášeno 102 posádek ze 17 států
Evropy. Naše posádky obsadily pořadatelem vyhrazený prostor v depu již počátkem týdne, závod
se jel až o víkendu a zbývající dobu využily ke krátké rekreaci u moře. Čas plynul pohodově, ale od čtvrtečního rána začala celému týmu práce. Závodní auta bylo třeba připravit na technické přejímky – termín jejich provedení byl stanoven na 10. hodinu ve čtvrtek 23. 7. Nutné bylo i provedení administrativních přejímek týmovým vedoucím (team leader) a všech ostatních náležitostí. Celým českým depem se nesla lehká nervozita z techn. přejímek, neboť techničtí komisaři pořadatele jsou známi svými často těžko pochopitelnými požadavky. Obavy se sice potvrdily, i když ne v takovém rozsahu jak se očekávalo. Většina problémů se dala vykomunikovat, nějaké úpravy bylo nutné provést. Komisaři všechno obhajovali bezpečností a protipožární ochranou. Argumenty vcelku pochopitelné, ale v některých případech bylo nepřímo cítit zadostiučinění za „přísné“ technické přejímky v roce 2011, kdy byla pořadatelem Eurotrialu Česká republika. Nakonec všechna naše auta prošla a byla ve vyměřeném čase odevzdána do uzavřeného parkoviště (parc fermé). Páteční předzávodní den byl posledním volným dnem a tak se ráno depo vylidnilo směrem k moři, a kdo nejel procházel sekce a volil strategii. Počasí bylo typicky italské – azurové nebe bez mráčku a teplota kolem 42 °C ve stínu, a podle předpovědi tak mělo být celý víkend. Prostě „ideální“ závodní počasí pro celodenní povinné nošení závodních kombinéz a přileb. Sobotní
ráno již bylo vše soustředěno na začínající závod. Parkoviště bylo otevřeno hodinu před počátkem závodu. Jezdci si vyzvedli své stroje a po zběžné kontrole začali obsazovat místa před jednotlivými sekcemi. Těch bylo jako vždy celkem 16, 8 společných pro kategorie Original a Standard a dalších 8 pro ostatní kategorie. Každá kategorie měla v sekci po 4 brankách. Doba nutná k absolvování sekce byla pořadatelem stanovena na 5 minut. Nesplnění tohoto limitu vedlo k citelné penalizaci. Úderem sobotní půl desáté začal závod a ihned bylo co sledovat. Nikdo moc nečekal ani netaktizoval až pojede někdo jiný a předvede svoji verzi projíždění branek. Přece jenom dávka osmi sekcí na celý den při počtu startujících nesnese nějaké otálení. Pořadatel – oproti ročníku 2013, který se jel v Itálii, cca 10 km daleko od San Marina – znatelně přitvrdil při tvorbě sekcí. Avšak náročnosti, na kterou jsou naši závodníci zvyklí, tyto sekce nedosahovaly. Takže se daly očekávat dobrá umístění. První zasáhli do bojů Marek Vodrážka s Honzou Uhlířem v kategorii Modified. V první sekci si nadělili za zbytečné couvání 5 trestných bodů a tento handicap se s nimi táhl celý závod (po prvním dni končili na druhém místě právě se ztrátou těch 5 bodů). Bohužel ani za celou neděli se jim nepovedlo ztrátu smazat, takže si v této kategorii vyjeli titul vicemistrů za Norem Ronnym Ablaksenem. Podle Markových slov se přesně opakovala historie z roku
2007, kdy zde na stejném závodišti také rozhodla chyba v první brance prvního trialu. Jinak závod hodnotil jako pohodový. Další náš zástupce v této kategorii, Jirka Ježdík, měl smůlu. Po technickém defektu brzdové soustavy neustál své auto na hra-
ně srázu, a poté co se ho zmocnila gravitace přistál v údolí koly nahoru. Vyproštění bylo dílem okamžiku, nic se nestalo a Jirka v závodu pokračoval. Avšak jeho konto zatížené trestnými body nedávalo naději na dobré umístění – celkově 14. místo (soutěžilo
21 posádek). Kategorie Standard nezačala pro naši posádku Lukáš Křeček – Jan Pulchart úplně podle jejích představ. Jeep odmítl fungovat ještě v depu, ale za pomoci dvorního mechanika Lachtana, dvou metrů drátu a štípaček bylo auto vyléčeno a elektřina putovala tam, kam měla, tj. do čerpadla. Na jejich výkony jsem byl zvědavý, neboť při večerním probírání strategie s natočeným kozlíkem v ruce zněl rozkaz jasně: Pokusit se nic nezničit, jezdit čistě na jistotu a doufat, že ostatní budou kazit víc! Tenkrát ještě netušili, jak to bylo vizionářské. Po odjetí prvních 4 trialů ze sobotních 8 na tom nebyli špat-
ně. Pocitově i výsledkově láme v další sekci Lukáš druhou bránu – tak bylo dohodnuto, ale v další se leká náklonu, neposlouchá svého spolujezdce dirigenta Hanze a zase láme, tentokrát zbytečně. Po celý zbytek dne je už viditelně rozhozený a podle toho taky vypadá jeho jízda. Po sobotě tedy nic moc. Radost však byla v týmu Slovenska – Matěj Košút je průběžně první a Ivo Strieborný druhý. Ale stará pravda praví, že u trialu je v sobotu zábava, v neděli závod, a kdo chce vyhrát musí projet cílem. A tak to taky bylo. Matěj i Ivo u týmu SK udělali v neděli každý velkou chybu (došlo i na budku). Takže bylo zřejmé,
že pokud se Lukas zbaví nervů a bude vnímat co mu Hanz radí, může to dopadnout dobře. Poslední sekce – dohoda zněla jet na jistotu. Je vidět velká nervozita: první brána plánovaně zlomená, druhá neplánovaně taky, třetí bez dotyku, čtvrtá se láme a velmi tlačí čas a tak dále do cíle po dvou kolech, ale v časovém limitu. Po hodině vyčkávání a počítání obrovská radost. Nakonec skončili třetí se snad nejdelším trialovým autem na světě. Za Slovensko dojel Strieborný čtvrtý a Košút sedmý. Promodified. Míra Kalbáč se sympatickou spolujezdkyní Kamilou měli dost natrénováno, ale také dost smůly. První bodový nářez si nadělili sami, když Míra zanechal zadní část svého auta v cílové brance a spolujezdkyně vysunula ruku z auta ven s výkazem, což bylo bdělým rozhodčím označeno jako nesprávné ukončení sekce a oceněno podle tarifu 50 trestnými body. Další bodová pohroma přišla v podobě přetržené
vymezovací pásky sekce. Tentokrát vinou poruchy spojky. O čas na soustředění na další sekce je obralo ještě několik drobných poruch. Všechno sice zvládli, ale sobotní umístění nevypadalo moc dobře. V neděli to snad ale bylo jiné auto i jiná posádka. Na co sáhli, to se jim podařilo a zajížděli výborné výsledky. Avšak sobotní ztráta je nepustila v pořadí na vyšší příčky – celkově skončili 21. z 26 posádek. To nejlepší nakonec. Kategorie Prototyp. Vytvořené sekce nebyly podle Bódi až tak náročné, ale daly se velice lehce podcenit. Celý závod však odjel v pohodě a v dokonalé souhře se svým spolujezdcem Petrem. Pokud byl jejich závodní stroj vidět v servisní zóně, tak tomu bylo jen kvůli tankování nebo občerstvení posádky. Jejich jízda neměla chybu a tak se se skvěle připraveným speciálem Longspider trial od trialu bodově vzdalovali soupeřům. Po zásluze patří této naší posádce, resp. Bohdanovi, v této nejprestižnější kategorii opět po třech letech titul mistra Evropy (i minulé dva ročníky byly tituly v Prototypech v držení českých posádek). Další a „poslední“ náš účastník Radek Karas měl se svým Destrostrojem na počátku trochu problémy – chtěl mu udělat dobře a tak ho umyl včetně motoru. Nebyl to dobrý nápad, ale alespoň má teď všechny kabelové spojky zrevidované a čisté jak z továrny. Závod se pro něj po celkem úspěšném dni zvrtnul v sobotu v poslední sekci v poslední bráně. Následoval hop a skok, budka, bok a skončil na zádech. Autu ani Radkovi se nic nestalo. V neděli pokračoval, ale kardanka byla jiného názoru a vzala s sebou do pekla i brzdové vedení. Náhradní díly byly k dispozici a zhruba po dvou hodinách práce v neuvěřitelném horku byl Radek schopen opět závodit. Jeho ztráta se však dohonit nedala. Skončil celkově 14. V této kategorii je třeba zmínit skoro nováčky – španělský tým.
Velice mile překvapil jak výkony, tak týmovou spoluprací. Před nedělní přestavbou a tím pádem větší náročnosti sekcí bylo vidět u závodních strojů této kategorie, že mnohé z nich dosáhly vrcholu svých technických možností. A i když se jejich posádky umístily v sobotu vcelku dobře, tak v neděli technicky nestíhaly a celkovým pořadím se propadaly. Na závěr patří poděkování všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na přípravě účasti, účasti samotné, zázemí v depu i fanklubu ze Žatce. Díky vám za skvělou atmosféru po celou dobu pobytu. Opět se ukázalo, že jsme vel-
mi silný tým – vybojovat v šesti posádkách tři umístění na bedně je výkon hodný uznání. Extra poděkování patří Krocanovi z Ficusmobilu za zapůjčenou čtyřkolku jako servisní vozidlo pro tým i team leadera. Bez ní bychom byli všichni... na tom špatně. Další Eurotrial se pojede v Německu u města Gschwend, 29. – 31. 7. 2016. Věříme, že opět s naší větší účastí. Pokud se podaří najít vhodnou lokalitu u nás v ČR není vyloučeno pořadatelství některého následujícího ročníku. Text: Jarda Monty Foto: všichni
EUROTRIAL 2015 – výsledky prvních šest míst Original – 15 startujících 1. Pal Grunwald, Laszlo Nemeth 2. Stefano Comporesi, Luca Cesarini 3. Markus Brugger 4. Mihaly Eigner, Pal Grunwald 5. Daniele Bruni, Daniele Mongioni 6. Francesco Piana, Giovani Piana Standard – 23 startujících 1. Zoltan Molnar 2. Virgiglio Vezzobi, Sauro Capaccioli 3. Lukáš Křeček, Jan Pulchart 4. Ivan Strieborný, René Strieborný 5. Riccardo Boenzi, Marco Mattesini 6. Felix Wild, Walter Wild Modified – 21 startujících 1. Ronny Ablakeen 2. Marek Vodrážka, Jan Uhlíř 3. Ezio Cabadei, Giorgio Venturi 4. Edgar Bigler, Meik Schaaf 5. Lauber Michael, Ryter Erwin 6. Mario Piantini, Mauro Fagioli Promodified – 26 startujících 1. Fabio Fiumana, Karin Pasini 2. Feuerst. Cornelius, Merz Martin 3. Hofer Peter, Marte Rene 4. Robert Hajdu, Adam Szopko 5. Milka Oksanen, Tommi Loytynoja 6. Rudolf Jarabica, Dalibor Jarabica Prototype – 17 startujících 1. Bohdan Nowy, Petr Kousal 2. Deleze Patrick, Courtine Sara 3. Jacobo Blanco, Bibiana Pernas 4. Bergio Mirallas, Mayte Alvarez 5. Primo Brandi, Simone Corazzini 6. Anton Filomonov
HUN ITA CH HUN ITA ITA
Suzuki Samurai Suzuki Samurai Suzuki LJ 80 Suzuki Samurai Suzuki Samurai Jeep Wrangler
180 190 195 205 215 235
HUN ITA CZE SVK ITA GER
Suzuki SJ 413 Suzuki Jimny Jeep Cherokee Suzuki LJ80 Suzuki Samurai Suzuki Samurai
195 280 324 362 365 430
NOR CZE ITA GER CH ITA
Suzuki SJ 413 Suzuki Samurai Jeep Willys Mercedes G Land Rover Def. Toyota
20 25 85 127 156 224
ITA CH CH HUN FIN SVK
Delta Mustard Land Rover Jeep CJ5 Smart Suzuki SJ 410 Merger
CZE CH ESP ESP ITA FIN
Longspider Oxbow Con. Volvo HB S12 Steel Crawler Diabolico Coupe Rock Buggy
19 34 40 47 56 88 89 238 324 449 451 479
Tøetí závod
ve znamení Labe Další závod seriálu Niva Cup 2015 se uskutečnil ve známé lokalitě u Vliněvsi ve dnech 17. – 19. července 2015. Na trať se v pátek sjelo 24 posádek. Jelikož počasí panovalo vysokými teplotami, většinu volného času strávily posádky ve vlažném toku Labe. Pivo nám točil Luboš Kindl. Jako náhrada za Wajnyho, který z rodinných důvodů nemohl přijet se svým občerstvením. Sobotní ráno vyhnalo spáče
z pelechu dříve, jelikož jasná obloha s pálícím sluncem hodlala zpříjemnit celý sobotní den. Nedalo se nic dělat, trialové sekce byly připraveny a tak po ranní rozpravě ve třičtvrtě na deset jsme úderem desáté začali ukrajovat první metry trialu. Jely se dva zároveň, a tak to i rychle ubíhalo. Poledne opět ve vlnách Labe a po 14. hodině jsme šli na další trialové sekce. V sobotu jsme odjeli pouze čtyři trialy. Zbytek dne jsme
Bertík
Daniel Lux
Jarda Rybář
Libor Homolka
Luboš Kindl
Martin Aulický
Martin Hercog
Míra Hercog
Petr Šrejma
Vláďa Šrejma
věnovali ochlazení těla zvenku, „Labským pramenem“ a zevnitř „Gambrinusovým pramenem“. Neděle začala obdobně jako
sobota, jen s tím rozdílem, že neproběhla rozprava. Začínalo se v devět hodin, abychom ještě za stínu stačili odjezdit co nejvíc.
Bohužel sluníčko bylo neoblomné a začalo pálit již od devíti hodin. Na pořad dne byly plánovány tři trialy. Odjeli jsme je a hurá do
řeky. Rychlé ochlazení a pak výpočet výsledků zajistil následující pořadí. Kategorie Leštěnky, startovalo 16 závodníků: 1. místo Martin Hercog, Suzuki Samurai 2. místo Jarda Rybář, Suzuki Vitara 3. místo Petr Šrejma, Mercedes G
Karegorie Speciály, startovalo 8 závodníků: 1. místo Martin Aulický, Suzuki Samurai 2. místo Libor Homolka, Suzuki Samurai 3. místo Luboš Kindl, Mitsubishi Pajero Nejmladší účastník - Míra Hercog, Suzuki Samurai Smolař závodu - Daniel Lux,
Suzuki Samurai (roztržený diferenciál) Niva Cup – Bertík, Lada Niva Díky patří především rozhodčím Ondrovi a Patrikovi, kteří si dostatečně užili sluníčka, dále pak firmě KVD Plus za pozemek. Růžovi za gulášek a Lubošovi za pivko. Všem patří díky za účast! Niva Club, Česká Lípa
Seriál závod ů
AGENAS TEA M autoklub v Mistrovství AČR Javorník České repub liky v off road tech trialu
OFF ROAD T ECH TRIAL
WWW.BIGSHOCKCUP.CZ SOBOTA
NEDĚLE
09:00 Zahájení závodu 09:15 Rozprava s posádkami 10:00 - 18:00 Jízdy v trialových sekcích
09:00 Rozprava s posádkami 09:15 - 15:30 Jízdy v trialových sekcích 16:00 Vyhlášení výsledků
5 1 0 2 . 8 . 0 3 29. VKA
Á N R T O K Č E T S MĚ JE 2015 UBICKÉHO KRA RD PA A EN C Á K VEL
ce Městečka m převzala rada ob záštitu nad závode
Trnávky MĚSTEČKO TRNÁVKA
JAVORNÍK
FOTO MESIACA / FOTO MÌSÍCE Súťaž foto mesiaca na www.4x4club.sk. V ankete máme za mesiac júl (červenec) tieto víťazné fotky.
Prvé miesto (Prašina): Brodenie...
Druhé miesto (Mato8): Niečo z Navigation rally
Tretie miesto (Mato8): Niečo z Navigation rally
Pre Off Road Revue pripravil Evžen Huml
Expedice
Trip to Dakar V měsíčníku Off Road Revue, resp. v jeho letošních výtiscích č. 2 až 6, jsme zveřejnili poutavé vyprávění Martina Jakuševa, jednoho z členů expedice, které sepsala Jana Šrýtrová. Závěrečné slovo k expedici Trip to Dakar sepsali účastníci expedice – Jakub Klimeš, Víťa Matoušek, Vojta Matoušek a Martin Jakušev.
Příjezd do bivaku Africa Eco Race 2015 v Saint Louis
A protože se v průběhu jednotlivých pěti dílů nedostalo na všechny fotografie, chceme ještě několika dalšími snímky přiblížit dvě „zpestření“ z průběhu expedice, která se se dvěma vozy – Volkswagen 1303 S /r. 1973/ a BMW 316 e21 /r. 1975/ – vydala na cestu k Růžovému jezeru v Senegalu v pátek 19. prosince 2014 (k Lac Rosé dojela 7. 1. 2015). V obdobném termínu byl pořádán dálkový závod (rallye) Africa Eco Race. S organizátory rallye, kteří zde domlouvali rychlý přejezd pro účastníky závodu, se členové
zmíněné expedice setkali 1. ledna 2015 na marocko – mauritánské hranici. 9. ledna měla expedice tzv. servisní den. Zkušební jízda pak vedla do města a cílem také bylo najít bivak závodu Eco Race. Dejme slovo M. Jakuševovi: „Po cestě jsme dokonce potkali organizátory Eco Racu, tak nás poslali správným směrem do depa. Bohužel jsme to ale nenašli, ale cestou zpátky jsme se zastavili v prodejně autodílů a koupili jeden vzduchový filtr do Brouka za asi 20.000 CFA. Je to dost, ale bylo to nutné, jelikož posadka Liazky se s námi kvůli ukradenéPříjezd slovenského motorkáře Jána Zatko na BMW
První tři kamiony, které dorazily do bivaku (uprostřed Tomáš Tomeček)
Příjezd obou kamazů
mu mobilu nespojila včas a teď je u Lac Rosé, kam už zpátky nejedeme, tudíž nám jejich posádka nemůže předat díly, který nám z Čech veze, mj. i benzínovou pumpu. Když jsme čekali, až přivezou filtr z jiného skladu, Vítek s Kubou se jeli ještě jednou porozhlédnout po bivaku Eco Race, a; světe div se; našli ho.“ 10. ledna se v bivaku Eco Race sešli s krajany, dokonce si s klukama od Tomáše Tomečka zavdali i slivovici. A další viz fotky.
Pohled na pětici kamionů – Scania, Tatra, MAN, Kamaz a Kamaz (zleva)
Kamaz s dieselovým motorem, s ruskou posádkou A. Shivbalov, R. Amatych, A. Khisamiev
Kamaz s CNG motorem, posádka Kuprianov, Kuprianov, Tanin Tatra Tomáše Tomečka
Toyota FJ Cruiser posádky Cherednikov, Tsyro
Kamion Scania posádky Kovacs, Czegledi, ACS
OSC, posádka Grigorov, Saukans
Doprovodné vozidlo „Kazachů“
Dalším zpestřením expediční trasy byla návštěva rezervace de Bandia, kam se expedice vydala – s mezinávštěvou závodního
okruhu Circuit de Dakar – přímo od Růžového jezera. Na projížďku rezervací si pronajali průvodce s autem. Alespoň několika sním-
Vstupní brána do rezervace „Reserve de Bandia“
ky si přibližme atmosféru rezervace Bandia. Podle podkladů M. Jakuševa zpracovala redakce Off Road Revue
Antilopa (je namalovaná jako poutač, takže krásně pózuje)
Tabule rezervace Bandia
Jeden z mnoha baobabů
Jistě nemusíme představovat...
Jediná hyena. Je tam sama a je moc zlá
Pštros, želva sloní a malá opička
Jediná zebra kterou jsme potkali (ale je jich tu prý víc...)
Asi nejmohutnější baobab v rezervaci
Žirafí mládě
