Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2013
Zkoušky v Systému certifikace a vzdělávání účetních v ČR se konaly v řádně vyhlášeném termínu 9. – 16. prosince 2013 v prostorách Institutu certifikace účetních, a.s. (Praha 1, Hybernská 24). Celkem se všech zkoušek zúčastnilo 274 adeptů. Dne 21. 1. 2014 byly schváleny výsledky zkoušek Komitétem pro certifikaci a vzdělávání SÚ, které byly zveřejněny dne 27. 1. 2014. Z posluchačů, kteří se zkoušek v tomto termínu zúčastnili, bylo úspěšných 187 – tomu odpovídá celková úspěšnost zkoušek 68,25 %. K úspěšnému zvládnutí zkoušky bylo ve všech disciplínách zapotřebí získat minimálně 50 bodů z maximální bodové dotace 100 bodů. 12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
12/2009
6/2009
68,25
58,58
68,80
73,35
70,62
70,45
64,86
67,69
68,36
75,56
Níže jsou uvedeny výsledky jednotlivých zkoušek, příp. jejich jednotlivých částí. Součástí tohoto závěrečného komentáře jsou také postřehy a doporučení zkušebních komisařů, které by měly pomoci posluchačům při jejich další přípravě. ZKOUŠKA Č. 1 ÚČETNICTVÍ – PRINCIPY A TECHNIKY Zkoušku absolvovalo 25 posluchačů, 13 posluchačů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
12/2009
6/2009
52,00
50,00
68,00
80,95
54,05
52,17
68,57
62,50
73,91
77,78
Maximální počet dosažených bodů 78, minimálně bylo dosaženo 24 bodů. Zkouškové zadání bylo rozděleno do třech částí – testové otázky, otázky s volnou odpovědí a příklady. V rámci testových otázek (výběr správné odpovědi z několika nabízených variant) mohli posluchači získat maximálně 20 bodů za dvacet otázek, přičemž výsledné průměrné hodnocení této části zkoušky bylo 12 bodů (rozpětí přiděleného bodového hodnocení v této části zkoušky 8 – 16 bodů). V části otázek s volnou odpovědí mohli posluchači získat maximálně 10 bodů za pět otázek. Průměrné hodnocení v této části zkoušky dosáhlo 5 bodů (bodové rozpětí 2 – 8 bodů). Chyby se vyskytovaly v otázce číslo 1 a zejména pak v otázce číslo 5 (přehled o peněžních tocích, resp. rozdíl mezi provozním výsledkem hospodaření a provozním peněžním tokem). Obecně lze konstatovat, že úspěšnost v těchto částech zkoušky je neustále spíše nižší (viz průměr dosaženého bodového hodnocení), byť jde o otázky základního charakteru. Stěžejní část zkoušky byla tvořena pěti příklady. Maximálně bylo možné přidělit v této části 70 bodů, průměrně bylo dosaženo výsledku 31 bodů (min. hodnocení v této části zkoušky bylo 13 bodů, maximální pak 54 bodů). Níže uvádíme krátké shrnutí k jednotlivým příkladům. Přík1ad č. 1 cílil na sestavení části rozvahy – oblast dlouhodobý hmotný nehmotný majetek. U tohoto příkladu se, bohužel, potvrdila skutečnost, že posluchači jsou „zběhlí“ v účtování, nikoli ve vykazování. Řada adeptů uváděla ve svých odpovědích souvztažné účetní zápisy, ale již nedokázala tuto dílčí odpověď promítnout do rozvahy. Problém činila bohužel i struktura rozvahy. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že i nadcházející zkoušková zadání se budou zaměřovat více na dopady transakcí do účetní závěrky, než na pouhé podvojné účetní zápisy. Příklad 2 byl zaměřen na provázanost rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přehledu o peněžních tocích. Úkolem bylo do jednotlivých výkazů doplnit chybějící údaje. Odpovědi byly převážně neuspokojivé, byť účetní výkazy jsou jednou z oblastí, která bude ve zkoušce zahrnuta vždy. Třetí příklad byl zaměřen na účtování o zásobách vlastní výroby ve dvou střediscích. Úkolem bylo identifikovat účetní případy, částky a souvztažnosti. Ani v této oblasti nebyly odpovědi příliš uspokojivé. Ve čtvrtém příkladu bylo úkolem uvést popis k uvedeným transakcím. Odpovědi byly v tomto případě velmi dobré, řešení nečinilo adeptům zkoušky větší problémy. Poslední příklad cílil na přílohu účetní závěrky – posluchači měli uvést informace, které musí účetní jednotka v příloze zveřejnit o dlouhodobém hmotném a dlouhodobém nehmotném majetku. Většina posluchačů zvládla tento úkol bez větších obtíží. ICÚ, a.s., 30. 1. 2014
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2013
ZKOUŠKA Č. 2 PRÁVO Zkoušku absolvovalo 26 posluchačů, 17 posluchačů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
12/2009
6/2009
65,38
52,63
70,00
72,50
54,55
70,27
85,42
83,61
62,50
72,57
Maximální počet dosažených bodů 72, minimálně bylo dosaženo 31 bodů. Zkouškové zadání obsahovalo 10 testových otázek, kde volili adepti zkoušky správnou odpověď z několika nabízených variant, a 20 otázek s volnou odpovědí. Skladba jednotlivých otázek byla následující: Základní principy EU:
1 otázka
Trestní právo:
1 otázka
Občanské právo procesní:
1 otázka
Finanční právo – správa daní a poplatků:
1 otázka
Správní právo:
1 otázka
Pracovní právo:
5 otázek
Občanské právo hmotné:
5 otázek
Obchodní právo:
11 otázek
Úpadkové právo:
1 otázka
Směnky a šeky:
2 otázky
Právo cenných papírů:
1 otázka
Otázky směřovaly k ověření základních znalostí uchazečů ze všech hlavních oborů práva soukromého a dále k ověření schopností uchazečů jejich znalosti v těchto oborech prakticky aplikovat. Z oborů práva veřejného byl opakovaně testován obor práva trestního, správního a práva finančního, z něj pak daňové řízení podle daňového řádu v platném a účinném znění. Dále byla zařazena jedna otázka k ověření základních znalostí úpadkového práva. Testové otázky vycházely z obsahu učebnic Právní systém v ČR I a II. a textu znění právních předpisů podle zadání. Z otázek, ve kterých adepti nejčastěji chybovali, lze uvést např. otázku týkající se insolvenčního práva, kdy poměrně často, a nad rámec dotazu, uváděli vedle znaků předlužení, na které směřoval dotaz, též znaky platební neschopnosti. V mnoha případech činilo uchazečům problém určení osob oprávněných jednat za obchodní společnost v občanském soudním řízení. V oblasti pracovního práva měli uchazeči problém uvědomit si podstatu překážek v práci na straně zaměstnavatele, některým posluchačům činila problém otázka týkající se naturální mzdy. V oblasti práva občanského a obchodního dosáhli uchazeči mírně průměrných znalostí – i nadále přetrvává doporučení zaměřit se při studiu na právo obchodních společností, vznik, změnu a zánik závazků. Otázky týkající se směnek, šeků a oblasti práva cenných papírů nečinily adeptům větší obtíže. ZKOUŠKA Č. 3 KMIT Zkoušku skládalo 10 uchazečů, úspěšnost zkoušky dosáhla 60 %. Jednalo se tedy o průměrný výsledek. Výsledky úspěšnosti v čase zaznamenávají tento vývoj: 12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
12/2009
6/2009
60,00
80,00
35,71
100,00
69,23
100,00
84,21
58,33
62,50
90,91
Zkouškové zadání obsahovalo 5 testových otázek, kde volili uchazeči správnou odpověď z několika nabízených variant, 2 otázky s volnou odpovědí a 6 příkladů. Dále lze konstatovat, že: „zaškrtávací“ odpovědi uchazečům potíže nečinily, výsledky v nich byly tentokráte spíše nadprůměrné (v průměru dosaženo 7 bodů z 10 možných); v části otázek s volnou odpovědí dosahovali adepti zkoušky průměrně šesti bodů z maxima, které činilo 10 bodů;
ICÚ, a.s., 30. 1. 2014
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2013
u příkladů dva až šest lze konstatovat, že je prakticky podstatná část uchazečů bez větších potíží zvládala; příklad č. 1, který byl patrně vůbec nejjednodušší (šlo o histogram, který by měl každý znát již jen z běžné prezentace dat, např. v tisku), však prakticky žádný uchazeč nezvládl; průměrný počet dosažených bodů v této části zkoušky byl 36 bodů (max. mohlo být dosaženo osmdesáti bodů); při práci s textem zadání (testové otázky, otevřené otázky s volnou odpovědí, příklady, resp. práce s údaji) se během zkoušky neobjevily žádné zásadní obtíže nebo nesrozumitelnosti; maximální počet dosažených bodů: 89, minimální počet dosažených bodů: 5. ZKOUŠKA Č. 4 MANAŽERSKÁ EKONOMIKA Zkoušku absolvovalo 14 posluchačů, 12 posluchačů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
12/2009
6/2009
85,71
61,54
66,67
88,89
80,00
81,25
70,00
84,21
88,89
71,88
U této zkoušky bylo dosaženo maxima 97 bodů, naopak nejnižším výsledkem bylo dosažení 17 bodů. Zkouškové zadání bylo rozděleno na tři části. V první části bylo zahrnuto dvacet testových otázek, u kterých posluchači volili správnou odpověď z několika nabízených variant (max. bodová dotace – 20 bodů). Výsledek, kterého průměrně posluchači dosahovali, bylo 14 bodů (rozpětí dosažených bodů 7 – 20). Druhá část zkoušky obsahovala deset otázek s volnou odpovědí. Maximum, kterého mohli posluchači v této části zkoušky dosáhnout, bylo 20 bodů, přičemž průměrně bylo přiděleno 13,5 bodu (rozpětí 2 – 20 bodů). V závěrečné části, ve které byly zařazeny příklady s maximální dotací 60 bodů, dosahovali posluchači průměrného výsledku 43 bodů (rozpětí dosažených bodů 7 – 58). Celkově lze výsledky prosincové zkoušky hodnotit jako velmi dobré. Posluchači, kteří u zkoušky uspěli, dosáhli vysokého bodového hodnocení, na zkoušku byli dobře připraveni. Posluchači, kteří u zkoušky neuspěli, nechávali velkou část zadání zcela bez pokusu o řešení (ať jde o otázky či příklady). Spíše překvapivé je zjištění, že některým posluchačům činil problém příklad č. 2.1, kde bylo úkolem doplnit chybějící údaje v rozvaze. ZKOUŠKA Č. 5 DANĚ Zkoušku absolvovalo 38 posluchačů, přičemž 32 posluchačů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
12/2009
6/2009
84,21
42,11
81,82
89,19
62,79
73,08
57,41
76,19
77,03
54,24
U zkoušky Daně bylo dosaženo maxima 88 bodů, nejnižší výsledné hodnocení činilo 24 bodů. Zkouškové zadání bylo rozvrženo do tří částí – testové otázky, dílčí příklady a otázky s volnou odpovědí, strukturované příklady. Úroveň znalostí byla v jednotlivých částech zkoušky srovnatelná. Výjimkou byl v případě prosincové zkoušky příklad ověřující znalosti z oblasti daně z přidané hodnoty, který v mnoha případech zůstal zcela bez řešení. Maximálně bylo možné v této části zkoušky získat 70 bodů, přičemž průměrné hodnocení dosáhlo 47 bodů (rozpětí 15 – 60 bodů). V části testových otázek bylo zařazeno deset otázek, u kterých měli posluchači označit správnou odpověď z nabízených tvrzení. Z maximálního počtu 10 bodů bylo průměrně dosaženo 6 bodů (rozpětí 3 – 9 bodů). Ve druhé části zkoušky, kterou tvořilo 8 dílčích příkladů či otázek s volnou odpovědí, dosáhlo průměrné hodnocení 13 bodů z dvaceti možný (rozpětí 4 – 19 bodů).
ICÚ, a.s., 30. 1. 2014
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2013
ZKOUŠKA Č. 6 FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ A VÝKAZNICTVÍ Zkoušku absolvovalo 44 posluchačů, 15 posluchačů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
12/2009
6/2009
34,09
39,34
44,83
51,92
62,34
55,77
38,37
32,32
25,24
71,83
Přidělené bodové hodnocení se pohybovalo v rozpětí od 8 do 72 bodů. Zkouškové zadání mělo, obdobně jako v předcházejících termínech, tři části, které měly za cíl prověřit různou formou znalosti adepta certifikace. Část I. : Testové otázky Cíl: Testové otázky byly voleny z oblastí, u nichž je požadována základní znalost adepta, určitý přehled, nikoliv hloubka. Záměrem je zároveň volit otázky z oblastí, které v daném termínu nejsou zahrnuty do dalších částí testu – v prosincovém termínu to byl audit, konsolidace, koncepční rámec, finanční analýza, oprava chyb v účetnictví (byla předmětem příkladu v termínu červen 2013 a činila adeptům potíže; letos byla zařazena v testových otázkách a opět činila potíže). Komentáře: Celkové výsledky této části zkoušky byly průměrné, u žádného testu nebylo dosaženo plného počtu 10 bodů (9 bodů bylo uděleno). Zároveň se objevovaly testy se 3 body, což lze již vnímat jako velkou ztrátu směrem k celkové úspěšnosti v testu. Část II. : Strukturované příklady a související teorie Cíl: Tato část byla rozložena do 3 dílčích částí – příkladů (stejně jako v červnu 2013). Cílem této části bylo prověřit schopnost aplikovat získané znalosti účetních pravidel na relevantní propočty ovlivňující účetní informace poskytované v účetních výkazech. Hodnocení a komentář: Příklad č. 1 – Tvorba rezerv na záruční opravy Z hlediska zadání se mělo jednat o nejjednodušší příklad z této části – tvorba rezerv na záruční opravy prodaných výrobků/zboží – situace, které mohou být uvažovány v praxi většiny adeptů zkoušky. Příklad č. 2 – Účtován zásob vs. smlouvy o zhotovení V zadání příkladu byly popsány dvě situace s různým účetním řešením – výstavby identických bytových jednotek a jejich následné rozprodávání konečným zákazníkům (účetní řešení zásob – nedokončené výroby, výrobků a jejich následný prodej s uznáním výnosů) a výstavby bytového domu na konkrétní objednávku pro investora, plně dle smluvených požadavků (účetní řešení smluv o zhotovení). V zadání byly uvedeny základní rozlišující principy, podle nichž si měl každý adept uvědomit odlišné účetní řešení. Bohužel většina adeptů řešila i první dílčí zadání dle úpravy smluv o zhotovení a bylo znát, že je k tomu vedou dvě skutečnosti – jedná se o výstavbu nemovitosti a výstavba byla delší jak 12 měsíců. To ale nejsou faktory obsažené v definici smlouvy o zhotovení a řada závěrů tak byla špatná (svým způsobem zkratkovitá bez hlubšího uvědomění si podstaty zadání) a adeptům přinesla nula bodů a ztrátu času při řešení. V případě posluchačů, kteří identifikovali správný účetní postup – dle pravidel pro zásoby – byly alarmující situace vykazování výnosů ve výši obdržených peněz, aniž by byla zásoba prodána a převedena (opominutí záloh), vykazování nákladů na výrobu ve výsledovce a současně v aktivech (opomenutí změny stavu nedokončené výroby). Řešení druhého dílčího zadání – smluv o zhotovení – bylo v zásadě v pořádku. Z toho plyne jeden zajímavý závěr, že relativně složitější účetní řešení bylo korektnější, než to jednodušší. Příklad č. 3 – Testování znehodnocení dlouhodobých aktiv Je záměrem mít v každém testu o něco složitější příklad – příklad, který prověří adepty z hlubšího studia podkladové literatury, případně otestuje jejich úzce specifické praktické zkušenosti. V posledním termínu byl příklad zaměřen na otestování účetní hodnoty dlouhodobého aktiva. Adepti měli zhodnotit indikaci znehodnocení popsanou v zadání a v prvním úkolu vhodně popsat všechna pravidla, která se na zadání vztahují (ocenění a odpisování dlouhodobých aktiv a následně jejich testování na znehodnocení – plně mohli čerpat z podkladové literatury), dále provést test na bázi porovnání zůstatkové hodnoty, kterou museli dopočítat, a hodnoty z užívání, která byla dána součtem současné hodnoty budoucích peněžních toků uvedených v zadání
ICÚ, a.s., 30. 1. 2014
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2013
(tento přístup je uveden ve schématu v podkladové literatuře, a pokud jej adept řádně nastudoval, měl být schopen reagovat), v posledním úkolu bylo třeba pouze identifikovat odpisy a vyčíslit jejich částku. Část III. : Komplexní příklady Cíl: Zaměření komplexních příkladů – zpracování výkazu peněžních toků a účetních výkazů v souladu s českými účetními předpisy. Cílem těchto příkladů bylo hloubkově prověřit ve složitějších příkladech látku, kterou by měl adept znát do jisté míry již ze základního kurzu, resp. zkoušky Účetnictví – principy a techniky. Příklad č. 1 – Výkaz peněžních toků a finanční analýza Sestavení výkazu peněžních toků řada adeptů zvládá. Stále se však objevují případy, z nichž je znát naprostá nepřipravenost adepta na takovýto příklad, i když se situace postupně lepší. Uvážíme-li však, že je příklad za 25 bodů a adept je na problematiku nepřipraven, tak mu vzniká velký problém ve zkoušce uspět. Specifikem v posledním termínu zkoušky bylo zadání pouze rozvahy jako podkladového výkazu (dříve byl i výkaz zisku a ztráty) a tu doprovázely doplňující informace. Do zadání byly zahrnuty situace investiční dotace (byla i dříve) nebo daňové zůstatky (DPH a daň z příjmu právnických osob), které se meziročně mění z pohledávek na závazky a opačně. Alarmující je např. situace vykazovat ve výkazu cash flow příjem z navýšení základního kapitálu, ačkoliv je v doplňujících informacích uvedeno, že navýšení bylo provedeno z vlastních zdrojů společnosti. Příklad č. 2 – Sestavení účetních výkazů Adeptům bylo předloženo komplexní zadání zaměřené na dlouhodobý majetek a jeho odpisování, finanční investice a jejich oceňování ekvivalencí, časové rozlišení, úročení bankovního úvěru, cizoměnový přepočet obchodních závazků a zachycení daňové povinnosti. Úkolem bylo sestavení rozvahy ke konci ročního účetního období a příprava tabulky (podkladové), zachycující úpravy prvotně zadaného výsledku hospodaření. Zadání komplexního příkladu se opakuje již v několikáté zkoušce a přípravou adepta na zkoušku by měla být i jakási strategie, jak tento příklad řešit, kolik času mu při zkoušce věnovat. U řady adeptů je znát nekoncepčnost, chybí jasná struktura postupu a dopracování se hodnot, které následně „nastřelují“ do nějaké formy výkazu. Doporučení U některých testů by vyššímu bodovému hodnocení pomohlo uvedení jasného výpočtu finálně prezentovaných čísel. Jde zejména o komplexní příklady, kdy adepti do výkazů vkládají určité hodnoty, které ve své finální výši nejsou správně, ale z žádných poznámek není jasné, jak k takové hodnotě dospěli a zdali v sobě neobsahuje alespoň částečně správný postup. Adepti se musí naučit odpovídat cíleně na položené otázky / úkoly, neztrácet čas vypisováním odpovědí, které jim ve výsledku body nepřináší. Je-li otázka na popis účetních pravidel, pak se očekává popis (i třeba v bodech), ale ne výpočty apod. ZKOUŠKA Č. 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE Zkoušku absolvovalo 34 posluchačů, 28 posluchačů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
12/2009
6/2009
82,35
90,63
71,15
90,57
86,67
90,63
83,78
81,55
88,11
91,33
Minimální počet dosažených bodů byl 35, maximální pak 92 bodů. V rámci prvních šestnácti testových otázek se čtyřmi alternativami výběru, ohodnocených 2 body, nebyly větší problémy, častěji však adepti chybovali v otázkách č. 7, č. 9 a č. 11. V této části zkoušky dosahovali výsledky v rozmezí 20 – 22 bodů. Obdobně tomu bylo i u druhé části testových otázek (8 otázek s hodnocením á 1 bod, tři alternativy výběru) – bodové hodnocení, kterého adepti dosahovali, bylo 6 – 8 bodů, nejčastěji chybovali v otázce č. 23. V části zkoušky, zahrnující 12 otázek s volnou odpovědí, měli adepti největší problémy s otázkami č. 2, č. 5, č. 7 a č. 12. Vcelku bez problémů si poradili s otázkami č. 1, č. 4, č. 8, č. 9 a č. 11. Problémy se objevily také u otázky č. 6, cílené na podávání účetních informací. Pokud jde o otázku č. 2 (ekonomický pilíř), mnozí ji zcela nepochopili. V případě otázky č. 5 obvykle chybělo pojetí kontroly, v otázce č. 7, týkající se prvního impulsu pochybení, jen malá část adeptů zvládla uvést jednotlivé oblasti, často uváděli jen povšechnou charakteristiku.
ICÚ, a.s., 30. 1. 2014
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2013
ZKOUŠKA Č. 8 MANAŽERSKÉ FINANCE Zkoušku absolvovalo 27 posluchačů, 21 posluchačů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
12/2009
6/2009
77,78
78,57
91,67
82,05
92,31
86,67
68,75
72,55
82,67
64,29
Minimální počet získaných bodů činil 20 bodů. V protikladu k tomu nejlepší řešitel získal 86 bodů. Průměrné skóre činilo 63,96 bodů. Rozložení získaných bodů mezi uchazeče ukazuje následující histogram, ve kterém jsou v intervalech po deseti bodech znázorněny počty uchazečů, kteří získali body spadající do příslušného rozpětí. 9 8
počet uchazečů
7 6 5 4 3 2 1 0 0-9
10-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-69 70-79 80-89 90-100 počet bodů
Zkoušku z této disciplíny tvořily dvě části – testové otázky (deset otázek, ve kterých měla být označena správná odpověď z několika nabízených variant, á 2 body) a příklady, za jejich úplné a správné řešení mohli posluchači získat 80 bodů. Testové otázky prověřovaly znalost teoretických základů a oblastí, u nichž sylabus zpravidla nevyžaduje komplexní znalost. Bodová dotace testových otázek odpovídala pětině z celkového maximálního počtu bodů za celý test. Uchazeči v průměru získali 14,5 bodu (tj. 73 %) z celkové bodové dotace, nicméně dosažené body se značně lišily (od 6 do 20 bodů). Chybné odpovědi ve větší míře vykazovaly následující otázky: Otázka č. 10, která směřovala na užití techniky reálných opcí. Více než 60 % respondentů volilo u této otázky některou z nesprávných možností místo správné odpovědi. Otázka č. 1 vykazovala 43% chybovost. Vyžadovala odpověď, že tzv. nekonvenční peněžní tok je charakteristický nemožnosti spočítat jednoznačnou hodnotu vnitřního výnosového procenta. Otázka č. 7 zjišťovala, která z nabízených rovnic je správně. Celkem 27 % uchazečů nezvolilo správnou odpověď, podle které se " Nefinanční pracovní kapitál = Zásoby + Pohledávky". Na příklady připadaly zbylé čtyři pětiny bodové dotace zadání. Příklady pokrývaly oblasti zkouškového sylabu, u kterých se vyžaduje od uchazeče komplexní znalost, popřípadě základní znalost. Konkrétně šlo o následující problematiku: Příklad č. 1 za 21 bodů zaznamenal průměrnou úspěšnost řešení 14,3 bodu (tj. 68 %) a zařadil se tím spíše k jednodušším příkladům. Příklad rozebíral problematiku Miller-Orrova modelu, ověření správnosti jeho aplikace, stejně jako výpočet jeho nových parametrů. Od uchazečů to předpokládalo jednak znalost vzorce, jednak správné dosazení a aplikaci. Pokud nastaly problémy, zpravidla spočívaly v úplné neznalosti problematiky, případně v chybném dosazení roční místo měsíční úrokové sazby do výpočtu spreadu. Příklad č. 2 rovněž s 21 body byl řešen s průměrnou úspěšností 12,1 bodu (tj. 58 %). Úkolem uchazečů bylo pomocí diskontovaných nákladů porovnat výhodnost leasingu versus úvěru. Příklad byl poměrně výpočetně náročný, což se odrazilo i v řadě numerických chyb. Hlavní problém však zpravidla spočíval v chybném zohlednění akontace na nájemné v případě leasingu, nebo dokonce v jejím celkovém opomenutí při výpočtech. ICÚ, a.s., 30. 1. 2014
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2013
Příklad č. 3 s dotací 15 bodů patřil k nejméně úspěšně řešeným příkladům. Průměrné skóre u něj činilo 6,8 (tj. 45 % z patnáctibodové dotace). Jednalo se o příklad zaměřený na aplikaci metody ABC řízení zásob. Řešení velmi často zůstávala prázdná, případně se omezila na obecné konstatování, že zásoby je třeba nějak rozdělit do tří skupin.
Příklad č. 4 za 13 bodů požadoval od uchazečů aplikaci Baumolova modelu. Jednalo se o průměrně obtížný úkol s průměrnou úspěšností řešení 8,6 bodů (tj. 66 %). Problémy zpravidla způsobovalo chybné dosazení do vzorce, či zaměnění vypočteného počtu výběrů za rok a počtu dnů od výběru do výběru. Příklad č. 5 za 10 bodů prověřoval znalost základních ukazatelů finanční analýzy. Patřil k nejsnazším s průměrnou úspěšností řešení 7,7 bodů (tj. 77 %). Ukazatele z oblasti likvidity (ať rozdílové, či poměrové) byly zpravidla spočteny správně, větší potíže činily ukazatele rentability, kterou často uchazeči nevěděli, jak spočítat. Z výše uvedených poznámek k průběhu zkoušky lze odvodit zejména následující obecná doporučení pro potenciální uchazeče o zkoušku: Uchazeč by měl soustředit svou přípravu v prvé řadě na oblasti, u kterých sylabus požaduje komplexní znalost a tyto oblasti ovládnout. Příklad zaměřený na aplikaci metody ABC řízení zásob prokázal, že velká část uchazečů očividně tuto problematiku podcenila a nebyla schopna v zásadě jednoduchý model jakkoliv aplikovat, natož z něj vyvodit důsledky pro řízení zásob. Stejně jako v předchozích ročnících se nadále vyskytuje relativně časté nezodpovězení otázky. Např. zadání požadovalo: "Po kolika dnech by společnost vybírala z termínovaného vkladu ..." Ve třetině případů však adepti uváděli, kolikrát za rok bude společnost vybírat, což nelze považovat za úplnou odpověď. Byť se totiž počet dnů dá z násobku výběrů snadno určit, není to přesná odpověď na položenou otázku. ZKOUŠKA Č. 9 MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ Zkoušku absolvovalo 5 posluchačů, 4 posluchači složili zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
12/2009
6/2009
80,00
42,86
100,00
100,00
50,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
Maximální počet dosažených bodů 100, minimálně bylo dosaženo 42 bodů. Zkouška obsahovala 5 strukturovaných příkladů, z nichž si posluchači k řešení zvolili 4 příklady. Všechny příklady byly hodnoceny maximálním počtem 25 bodů. Jednotlivé příklady byly zaměřeny na tyto oblasti:
kontrola rozpočtu režijních nákladů; sestavení hlavního podnikatelského rozpočtu; analýza odchylek; krátkodobé rozhodovací úlohy; alokace nákladů.
Překvapivě se adepti velmi dobře vypořádali s příklady na kontrolu rozpočtů nákladů a sestavení hlavního podnikatelského rozpočtu, což jsou oblasti, které v minulosti činily potíže. Při zjišťování odchylek byly nejobtížnější sortimentní a objemové odchylky. V příkladu na krátkodobé rozhodovací úlohy se kromě stanovení citlivosti nevyskytovaly chyby. Příklad na alokaci nákladů řešil pouze 1 adept, který se s ním vypořádal bez problémů. V rámci zkoušky se nevyskytly žádné zásadní problémy či opakující se chyby. Body adepti ztráceli spíše z důvodů, že některé úkoly neřešili, než že by postupovali chybně.
ICÚ, a.s., 30. 1. 2014
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2013
ZKOUŠKA Č. 10 IFRS (IFRS specialista) Zkoušku absolvovalo v rámci systému certifikace 19 posluchačů, přičemž 11 posluchačů složilo zkoušku úspěšně. Maximum přiděleného hodnocení dosáhlo v tomto termínu 70 bodů, minimálně bylo dosaženo 11 bodů. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny (jedná se pouze o „skupinu“, která absolvovala zkoušku v rámci systému certifikace). 12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
12/2009
6/2009
57,89
37,50
46,43
24,00
57,69
17,39
34,62
22,22
4,17
38,89
V rámci kvalifikace IFRS specialista se zkoušky zúčastnilo 8 posluchačů – úspěšně složili zkoušku 2 z nich, čemuž odpovídá úspěšnost 25 %. Úspěšnost celkem tedy v případě prosincové zkoušky činila 48,15 % (celkem účast 27 posluchačů, úspěšně složilo zkoušku 13 z nich). Zkouškové zadání obsahovalo 4 příklady (otázky). První otázka byla, stejně jako při každé zkoušce, zaměřena na prověření znalostí o pravidlech pro podnikové kombinace a přípravu konsolidovaných výkazů. Tentokrát bylo úkolem sestavení konsolidovaného výkazu o úplném výsledku skupiny skládající se z mateřského podniku a dvou dceřiných podniků. Nejčastější chyby a nedostatky: Kontrola nad společností Gama byla získána v průběhu účetního období, a proto do konsolidovaného výsledku mohla být zahrnuta jen poměrná část výnosů a nákladů po datu akvizice. Eliminování nerealizovaného zisku u vnitroskupinových prodejů služeb – v případě, kdy kupující společnost vykáže související náklad v plné výši ve výsledovce, nedochází z pohledu konsolidované skupiny ke vzniku nerealizovaného zisku. Nesprávné ošetření odúčtování přecenění prodaného pozemku, který dceřiný podnik prodal v průběhu běžného účetního období. Podíl ve společnosti Beta byl pořízen v průběhu jednoho z minulých účetních období. Proto je nutné do výpočtu čistých aktiv k datu akvizice zahrnout i poměrnou část zisku, který dceřiný podnik v daném účetním období do data akvizice vytvořil. Pokud není v zadání zmínka o nutnosti zjistit výši znehodnocení goodwillu, je zbytečná ztráta času jej v případě sestavování konsolidovaného výkazu o úplném výsledku počítat. Do výpočtu nekontrolních podílů na výsledku hospodaření dceřiných podniků mají být zahrnuty jen ty konsolidační úpravy, které mají vliv na výsledek hospodaření daného dceřiného podniku a zároveň ovlivní výši konsolidovaného zisku. Proto se například eliminace vnitroskupinových úrokových nákladů a výnosů do výpočtu nekontrolních podílů nepromítá. Při výpočtu nekontrolních podílů na úplném výsledku je vhodné vycházet z již vypočítaných nekontrolních podílů na výsledku hospodaření, a ten pouze upravit o podíl na ostatním úplném výsledku dceřiných podniků. V druhé otázce měli uchazeči za úkol připravit upravený výkaz o finanční situaci a výkaz o úplném výsledku z pracovních verzí těchto výkazů, do kterých měli promítnout úpravy vyplývající z dodatečných informací. Nejčastější chyby a nedostatky: Nerozdělení pohledávky ze splátkového prodeje na dlouhodobou a krátkodobou část. Do výpočtu odložené daně a pohybu odložené daně za účetní období je nutné promítnout všechny relevantní úpravy vykázaných aktiv a závazků. Komentování a vysvětlování výpočtů a úprav, včetně uvádění odkazů na související IFRS. Pokud je úkolem pouze sestavení výkazů, nejsou za případné vysvětlující komentáře udělovány žádné body. Stejně tak není možné získat plný počet bodů pouze za podpůrné výpočty a uvedení MD/D u jednotlivých úprav. Naopak, tímto přístupem se uchazeči připravují o relativně jednoduché body, které jsou k dispozici za sestavení výkazů s položkami a částkami, z nichž některé ani není nutné nijak upravovat. Ve třetí otázce měli uchazeči okomentovat účetní ošetření určitých položek a transakcí, navržené asistentkou finanční ředitelky, z pohledu IFRS, a případně navrhnout jejich opravu včetně podpůrných výpočtů ilustrujících dopad těchto úprav na jednotlivé dotčené řádky účetních výkazů. Tato otázka testovala znalosti IFRS v oblasti finančních závazků, rezerv a zpětného leasingu. Ačkoliv byla v zadání otázky podtržena nutnost doplnění odpovědi odkazy na relevantní pravidla standardů a interpretací a podpůrnými výpočty, mnozí uchazeči tak neučinili – a nemohli proto získat plný počet bodů i za jinak správné odpovědi. Nejčastější chyby a nedostatky: ICÚ, a.s., 30. 1. 2014
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2013
Příliš stručné odpovědi, nedostatečně podložené argumenty opírajícími se o konkrétní IFRS pravidla. V několika málo případech neuvedení výpočtů a částek, které měly být správně vykázány v účetní závěrce společnosti v souladu s IFRS. Čtvrtá otázka byla rozdělena do dvou podotázek věnovaných problematice znehodnocení goodwillu a dlouhodobých aktiv obecně. V první podotázce měli uchazeči možnost získat až 9 bodů uvedením pravidel vykazování a snižování goodwillu z podnikové kombinace v případě pořízení části podniku – dvou maloobchodních prodejen. Vysoké bodové hodnocení otázky mělo navést uchazeče k přípravě relativně obsáhlého a podrobného přehledu pravidel, což se podařilo jen menšině z nich. Ve druhé podotázce čtvrté otázky měli uchazeči použít pravidla standardu IAS 36 Snížení hodnoty aktiv na aktiva penězotvorné jednotky, mezi kterými byl i goodwill z podnikové kombinace. Odpovědi na tuto podotázku byly vesměs velmi dobré, kdy nejčastější chybou bylo použití nesprávného tempa růstu plánovaných příjmů. Na závěr stručné poučení pro příště, které se opakuje z minulých zkoušek: Nespoléhejte se jen na studium teoretických pravidel jednotlivých standardů a interpretací, důležitou součástí vaší přípravy na zkoušku by mělo být i propočítání příkladů aplikujících tato teoretická pravidla na konkrétních scénářích. Pokuste se „složit“ některou z minulých zkoušek za podmínek obvyklých při skutečné zkoušce, abyste si udělali představu o rozsahu a náročnosti zkoušky. Pečlivě si pročtěte zadání otázek a odpovídejte jen v rozsahu požadovaném v zadání úkolu; za odpovědi nad rámec daného úkolu nejsou udělovány žádné bonusové body. Zejména v případě slovních odpovědí posuďte nutný rozsah odpovědi tak, aby odpovídal bodovému hodnocení otázky, například na otázku dotovanou 4 body nestačí odpovědět jen jednou větou. Vhodným způsobem si označujte výsledky dílčích výpočtů, které je pak nutné promítnout na více míst v účetních výkazech nebo jiných záznamech. Hlídejte si rozvržení času, většinou je potřeba alespoň stručně odpovědět na všechny čtyři otázky a související podotázky, abyste si zajistili bezpečné splnění minimálního limitu pro úspěšné složení zkoušky. Naprostá většina neúspěšných uchazečů neodpověděla na všechny podotázky, mnozí vynechali dokonce i celé otázky. ZKOUŠKA Č. 11 FINANČNÍ ŘÍZENÍ Zkoušku absolvovalo 18 posluchačů, 15 posluchačů složilo zkoušku úspěšně. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
12/2009
6/2009
83,33
53,33
81,25
60,00
61,54
23,53
37,50
86,36
60,61
33,33
Maximální počet dosažených bodů 91, minimálně bylo dosaženo 20 bodů. V rámci tohoto termínu zkoušky byl jako téma pro komplexní případovou studii zvolen risk management, konkrétně využití derivátových kontraktů ve finančním řízení. Na základě výsledků lze říci, že tuto oblast zvládli poměrně uspokojivě, jakkoli se žádný z adeptů zdárně nepopasoval se stanovením primárních forwardových kursů, kdy vždy vybíral špatná data pro výpočet. Pochvalu adepti zaslouží za zvládnutí obvykle nelehké teoretické materie, kde tentokráte body úspěšně získávali. Průměrné bodové hodnocení, kterého bylo dosaženo, je 25 bodů (z maxima 40 bodů), rozpětí 7 – 31 bodů. V rámci dílčích příkladů byla v rámci zkoušky k dispozici tato témata: reorganizace; akvizice a fúze; investiční rozhodování; teorie portfolia.
ICÚ, a.s., 30. 1. 2014
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2013
Adepti se nejčastěji „vyhýbali“ reorganizaci a oceňování akvizic a fúzí. Jak výsledky naznačují, v případě reorganizace jejich (ne)volba příkladu byla celkem logickým vyústěním – zde adepti mají nejčastěji problémy s doplňkovými teoretickými otázkami, zatímco praktickou část mají obvykle zvládnutou precizně. V rámci příkladu věnovaném oceňování akvizic a fúzí volba aplikace padla na stanovování nabídkové ceny (při využití ukazatele P/E) – jakkoli toto téma bylo (ne)voleno nejčastěji, adepti, kteří jej řešili, dosáhli povětšinou plného počtu bodů. Pro příklad věnovaný investičnímu rozhodování byl tematicky zvolen obdobný z poslední certifikační zkoušky, kde se s ním adepti mohli setkat v komplexní případové studii. Zatímco v minulém termínu zkoušky téma bylo většinou adeptů naprosto nezvládnuto, tentokráte je třeba s potěšením konstatovat, že adepti mu věnovali dostatečnou pozornost a povětšinou se s ním zdárně popasovali. Drobné problémy dělal pouze výpočet průměrné výše inflace, několik adeptů pro výpočet čisté současné hodnoty uvažuje pouze peněžní příjmy, nikoli kapitálové výdaje. Dá se říci, že evergreenem pro tuto zkoušku je téma teorie portfolia. Jakkoli se nejedná o jednoduché téma, opět lze konstatovat, že jej v rámci zkoušky adepti velmi dobře zvládli, a to včetně doplňkové teoretické materie. Průměrný počet dosažených bodů v části strukturovaných příkladů činil 41 bodů (ze šedesáti možných), rozpětí 10 – 60 bodů. Závěrem lze říci, že prosincový termín zkoušky dopadl, co se týče jak celkových (ale i dílčích s ohledem na řešení konkrétních příkladů) výsledků velmi úspěšně a nezbývá než doufat v tento trend i u dalších termínů. ZKOUŠKA Č. 12 PODNIKOVÝ MANAGEMENT Zkoušku absolvovalo 7 posluchačů, úspěšných bylo v tomto termínu pouze šest. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
12/2009
6/2009
85,71
100,00
100,00
78,57
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
Maximální počet dosažených bodů 64, minimálně bylo dosaženo 45 bodů. Zkouškové zadání mělo dvě části. Část A zahrnovala 20 testových otázek (max. dotace 20 bodů), kde volili adepti zkoušky správnou odpověď z několika nabízených variant, a 10 otázek s volnou odpovědí (max. dotace 20 bodů). U testových otázek se bodové hodnocení, kterého posluchači dosáhli, pohybovalo v rozpětí 6 – 17 bodů (průměr 14 bodů), u otázek s volnou odpovědí se hodnocení pohybovalo mezi 7 až 14 body (průměr 11 bodů). Část B zahrnovala čtyři případové studie (každá s maximální dotací 20 bodů), z nichž si posluchači vybírali k řešení 3 z nich. Pouze tři posluchači si k řešení zvolili případovou studii 2. Průměrné bodové hodnocení, které bylo uděleno v této části zkoušky, dosáhlo počtu 31 bodů, přičemž u jednotlivých případových studií bylo průměrné hodnocení následující: 11 bodů (případová studie 1; řešilo 5 adeptů), 11 bodů (případová studie 2; řešilo 7 adeptů), 9 bodů (případová studie 3; řešilo 6 adeptů), 12 bodů (případová studie 4, kterou si k řešení vybrali pouze 3 adepti). U všech otázek lze doporučit důkladné a uvážlivé čtení jejich zadání, toto platí zvláště u otázek s volnou odpovědí nebo u aplikačních otázek v případových studiích. U případové studie č. 3 lze poukázat na skutečnost, že většina posluchačů, kteří studii řešili, zaměňovali zisk a marži. Z hlediska znalostí okruhů nutných k úspěšnému zvládnutí zkoušky lze na základě tohoto zkouškového termínu uchazečům doporučit větší zaměření na:
teorii manažerských rolí; behavioristickou teorii managementu; statický a dynamický model řízení znalostí, jeho prvky; nástroje řízení kapacit v podniku; rozpětí (rozsah) řízení, interpretace, význam, faktory, které ho ovlivňují; kodex manažera České manažerské asociace; kategorie tržba – náklad – marže – zisk;
model pracovní výkonnosti. ICÚ, a.s., 30. 1. 2014
Komentáře k výsledkům jednotlivých zkoušek – prosinec 2013
ZKOUŠKA Č. 13 AUDITING A VNITŘNÍ KONTROLA Zkoušku absolvovalo 7 posluchačů, přičemž zkoušku složili úspěšně všichni. Úspěšnost zkoušky (v %) je níže uvedena ve srovnání s předchozími zkouškovými termíny. 12/2013
6/2013
12/2012
6/2012
12/2011
6/2011
12/2010
6/2010
12/2009
6/2009
100,00
85,71
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
Výsledky, kterých posluchači dosáhli, se pohybovaly v rozmezí 50 až 82 bodů. Zkušební zadání bylo rozděleno do následujících částí: I. část – podstata a právní úprava auditu, odpovědnost auditora, etika v auditorské činnosti – testové otázky, otázky s volnou odpovědí; II. část – obsah a forma účetní závěrky (dokumenty pro audit účetní závěrky) – případová studie; III. část – auditorské postupy před a po uzavření zakázky, audit účetní závěrky, zpráva auditora, auditorské důkazní informace, dokumentace – otázky s volnou odpovědí; IV. část – interní audit a vnitřní kontrola – otázky s volnou odpovědí. Část první, zaměřená na podstatu a právní úpravu auditu, odpovědnost a etiku v auditorské činnosti, byla nejúspěšnější částí této zkoušky a posluchačům nečinila větší obtíže. Průměrný počet dosažených bodů v této části zkoušky činil 15, rozpětí 11 – 20 bodů (maximum 21 bodů). Nicméně pro další přípravu lze doporučit zaměřit se více na zákonnou úpravu auditu. Část druhá, zaměřená na obsah a formu účetní závěrky, měla největší bodovou dotaci (maximum 32 bodů), ovšem překvapivě nejmenší úspěšnost (průměr 17 dosažených bodů; bodové rozpětí 10 – 30 bodů). Tuto část zkoušky tvořila případová studie, jejímž úkolem bylo identifikovat chyby u položek předložené účetní závěrky. Úspěšné řešení tohoto úkolu předpokládalo dobrou znalost položek účetní závěrky a jejich vzájemný vztah v rozvaze, výkazu zisku a ztráty a v příloze a schopnost samostatně vyhodnotit položky účetní závěrky a jejich vzájemnou souvislost. To se však ukázalo jako velký problém, který byl také hlavním důvodem nízkého hodnocení v této části. Pouze dva posluchači tuto problematiku zvládli výborně a dosáhli téměř plného počtu bodů, bohužel u ostatních posluchačů bylo průměrné hodnocení 13 bodů z 32 možných. V této souvislosti je potřeba zmínit, že některé odpovědi se nabízely zcela zjevně, např. nerovnost mezi aktivy a pasivy, jiný výsledek hospodaření v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Problém činily především položky odložené daně, přecenění cenných papírů, ale i vykazování odpisů u dlouhodobého majetku a klasifikace dlouhodobých a krátkodobých závazků k rozvahovému dni. V části třetí (auditorské postupy, zpráva auditora, audit účetní závěrky) činilo problémy zejména určení auditorských postupů před a po uzavření zakázky. Průměrný počet přidělených bodů v této části zkoušky byl 19 (max. 27 bodů) při bodovém rozpětí 16 – 23 bodů. V poslední části zkoušky, týkající se interního auditu a vnitřní kontroly, bylo dosahováno průměrného hodnocení 9 bodů z dvaceti možných (rozpětí 6 – 13 bodů). Největší problém této části činila problematika interního auditu, audit finanční situace a metody přístupu k riziku.
ICÚ, a.s., 30. 1. 2014
