24. ledna V pražském Domě odborových

jedna přihláška na střední školu – omezení nebo výhoda?

hledali jsme způsob, jak změnit atmosféru školy STRANA 3

4

výklad mšmt k přijímání do prvního ročníku středních škol STRANA 7

STRANA 10 – 11

26. LEDNA 2005

XIII. ROČNÍK

24. ledna V pražském Domě odborových svazů se sešli předsedové odborových svazů sdružených v ČMKOS na svém pravidelném jednání. Diskutovali o připravované reformě důchodového systému a o problematice úrazového pojištění.

24. – 26. ledna

„To je největší problém českého školství – peníze chodí za žákem místo za učitelem!“ KRESBA: MILAN KOCMÁNEK

KOMU SVĚDČÍ ROZRUCH OKOLO PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ? Kdo má pravdu? Ten, kdo tvrdí, že je to omezování se o ni bude obtížné. Podle práv, nebo ten, kdo říká, že pro žáky se v podstatě nic ministerstva školství nemůže, pokud byl již na nějakou nemění? „Čím více omezení a státního direktivismu, tím více prázdných škol. Proč nelze zavést podobný systém jako na vysokých školách? Ať mají děti hned v prvém kole možnost přihlásit se na více škol ve více termínech,“ tvrdí Václav Klaus, ředitel Prvního obnoveného gymnázia v Praze. „Školy jsou zde pro žáky, a nikoliv žáci pro školy, a tak by se celý systém měl liberalizovat, a ne utužovat.“ S jeho názorem však nesouhlasí například Jiří Růžička, ředitel pražského Gymnázia J. Keplera. Podle něj současný zákon nepřináší nic převratného, rozhodně nic, co by ubližovalo žákům při přijímacím řízení na střední školy. Naopak je pro ně výhodnější.

V médiích se rozhořela názorová diskuse. Bohužel, nikdo argumenty toho druhého slyšet nechce. Je jasné, že určitá pravidla pro přijímání žáků na střední školy musí existovat, jinak by vznikl chaos. Stejně jako v předcházejícím období i teď musí žák, nebo spíše jeho rodiče, dobře uvážit, jakou školu si vybere. Pokud své schopnosti přecení, neuspěje, pokud je podcení a přihlásí se z opatrnosti na méně náročnou a méně obsazenou školu, nemusí být v budoucnu se svým výběrem spokojen. Dokonce se mu může stát, že škola, kterou by si vybral, kdyby nemyslel na zadní kolečka, bude mít volná místa. Ovšem ucházet

školu přijat, podat přihlášku na další. Otázkou zůstává, zda budou rodiče toto rozhodnutí ministerstva školství akceptovat. O žácích téměř nepochybuji. Málokteré dítě asi bude chtít slyšet o dalším kole přijímacího řízení, když už bylo jednou přijato. Myslím, že celý rozruch okolo přijímacího řízení je zbytečný. Škol je stále dostatek, dětí ubývá, šanci dostat se na školu mají minimálně stejnou jako v minulých letech. A tak celá medializace problému spíš vyvolává dojem, že vznikla z nepochopení, nebo z obav, aby dostatek žáků zůstal i pro soukromé školy, když je nově zavedené podmínky staví na roveň veřejným školám. OLGA ŠEDIVÁ

V Pardubicích se uskutečnilo ústřední kolo 41. ročníku Chemické olympiády pro studenty gymnázií a středních odborných škol s chemickým zaměřením. Olympiády se letos zúčastnilo přes čtyřicet soutěžících.

26. ledna Členové výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny se na své schůzi zabývali kromě jiného i situací ve školství po nabytí účinnosti nového školského zákona.

27. ledna Na programu jednání horní komory parlamentu je i vládní návrh, který předpokládá vyslovení souhlasu přístupu České republiky k Úmluvě o statusu Evropských škol.

P O Z O R NEPŘEHLÉDNĚTE V prvním únorovém čísle Týdeníku ŠKOLSTVÍ zveřejníme přehled základen EXOD pro letošní rok. Věříme, že vás zaujmou, a přejeme vám, aby se vám na vybraných základnách líbilo.

2

na karlovarsku se rozhodli zrušit druhé kolo přijímaček Zájemci o studium na státních gymnáziích v Karlových Varech a Sokolově musí od letošního roku počítat s tím, že dostanou jen jednu šanci u přijímacích zkoušek. Školám to umožňuje nový školský zákon platný od začátku roku. „Ke druhému kolu zkoušek není žádný důvod,“ uvedl v regionálním vydání MF Dnes ředitel Prvního českého gymnázia v Karlových Varech Zdeněk Papež. „Na druhý termín jsme dosud museli uměle ponechávat dvě volná místa, jedno na přijetí ve druhém kole a jedno na případné odvolání z kola prvního. Riziko nepřijetí na tato dvě volná místa při třeba padesáti přihlášených bylo tak veliké, že nám dvakrát na druhé kolo paradoxně vůbec nikdo nepřišel,“ vysvětlil Z. Papež. Aby mohlo gymnázium přijmout povinné dva zájemce ve druhém termínu, muselo navíc dva úspěšné zájemce v prvním kole odmítnout.

novela zákona předložená ods nic neřeší Návrh novely školského zákona od ODS, který by změnil systém podávání přihlášek na střední školy, není podle ministryně školství Petry Buzkové (ČSSD) dobrý. Je v něm totiž bez sankcí zakotvena povinnost informovat o tom, že dítě už na nějakou školu bylo přijato. „Nemohlo by to fungovat. Je tam zakotvena povinnost rodičů hlásit, zda jejich dítě bylo, nebo nebylo přijato na nějakou jinou školu. Je to prostá povinnost bez sankce, tudíž neúčinná,“ uvedla P. Buzková v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Letos poprvé se v prvním kole zkoušek budou děti moci hlásit jen na jednu školu, zatímco dříve se mohly přihlásit na jednu veřejnou a zároveň na soukromou či církevní školu. Změnu umož-

31. leden – den, kdy žáci a studenti základních, speciálních a středních škol dostanou vysvědčení. Ne každého potěší, přesto všichni budou mít jeden den na to, aby dobré i špatné známky strávili. A to 4. února, kdy budou jednodenní pololetní prázdniny. FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ

nil nový školský zákon. Podle novely ODS by se žáci mohli hlásit na libovolný počet středních škol. Novela ale zabrání tomu, aby bylo dítě přijato na více škol zároveň. Školy by také mohly pořádat přijímací zkoušky ve více termínech.

ministři školství eu chtějí víc peněz pro školy v asii Ministři školství zemí Evropské unie v Paříži vyzvali unii, aby při poskytování pomoci asijským oblastem postiženým nedávno zemětřesením věnovala zvýšenou pozornost potřebám vzdělávání. Podpořili dále program Dětského fondu OSN na rekonstrukci škol v zasažených oblastech a vyjádřili připravenost vyslat tam ihned experty k posouzení potřeb. Ministři se navzájem seznámili s programy pomoci svých zemí v oblasti školství a dohodli se na jejich koordinaci. Náměstkyně české ministryně Alena Štěrbová řekla, že její ministerstvo chce směřovat pomoc hlavně do Thajska a Indonésie. Částka, která na to bude vyčleněna z jeho rozpočtu, bude záviset na konkrétním projektu, na němž se bude podílet. Vláda uvolnila na pomoc při rekonstrukci zasažených oblastí 200 milionů korun. EU rozhodla věnovat 100 milionů eur (tři miliardy korun) na okamžitou pomoc a dalších 350 milionů na rekonstrukci.

bruselská radnice vyhlásila boj špatné stravě Bruselská radnice vyhlásila boj hranolkům, čokoládě a kole. Nelíbí se jí totiž, jak jí tloustne mladá generace. Strategie je jednoduchá – mateřské a základní školy v belgické metropoli od nynějška přecházejí na zdravější režim. Cukrovinky, hranolky, sladké limonády a další „nezdravá jídla“ ve školních jídelnách končí, napříště je nahradí ovoce, jogurty a několik desítek dalších schválených potravin. Opatření se ale týká jen těch zařízení, která spadají přímo pod bruselskou radnici. Vzhledem k tomu, že většina bruselských škol spadá pod vládu frankofonního společenství, zdravěji tak bude zatím žít asi jen 1300 žáků. Časem by je ale měly doplnit další, protože akce se nejspíš rozšíří i na školy střední, napsal deník Le Soir.

kraje nevědí, koho delegovat do školních rad Kraje nevědí, jak vyhoví novému školskému zákonu, podle něhož jsou povinny delegovat zástupce do školních rad. Radu, která má významné

pravomoci, musejí zřídit všechny školy. Středočeský kraj jich spravuje 212. Zatím nenašel způsob, jak povinnosti dostát, a zvažuje, kde sežene tolik lidí. Kraj se může zhostit povinnosti jen tak, že se bude omlouvat, protože zákon nestanoví za nesplnění povinnosti žádné sankce, soudí hejtman. Nový školský zákon pamatuje na povinné školní rady proto, aby se zvýšila participace veřejnosti na provozu škol a škola naopak měla zpětnou vazbu, sdělil Ondřej Gabriel z tiskového odboru ministerstva školství. Zřizovatele podle něj nemusejí zastupovat bezpodmínečně zaměstnanci úřadu či volení zástupci. Funkce je jmenovaná a zřizovatel může vybrat třeba významnou regionální osobnost, zástupce sociálních partnerů, tedy někoho, kdo není ke zřizovateli v žádném právním vztahu, dodal.

stát by mohl školákům vedle mléka dotovat i ovoce Školáci by mohli od příštího roku vedle dotovaného mléka dostávat i dotované ovoce od českých zemědělců. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to řekl ministr zemědělství Jaroslav Palas. Náklady na dotované ovoce pro školy by podle něj měly být nižší než na mléko, které stát ročně podporuje zhruba 80 miliony korun. „Podobně jako mléko je ovoce prospěšné pro zdraví mladé generace,“ řekl ministr. Zemědělcům by podle něj projekt pomohl při propagaci jejich produkce a tím, že by mladá generace získala návyk na konzumaci ovoce. Ovocnáři projekt školního ovoce přivítali. „Dodávka by se týkala zejména jablek a ročně by mohlo jít řádově o několik tisíc tun. Znamenalo by to pro nás také jistotu odbytu určité části produkce,“ řekl tajemník Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. čtk

„Tomu, kdo ti leze na nervy, půjč.“ Anglické přísloví

3

JEDNA PŘIHLÁŠKA NA STŘEDNÍ ŠKOLU – OMEZENÍ, NEBO VÝHODA? „Je to krok zpět. Zákon omezuje právo na vzdělání. Podáváme stížnost k Ústavnímu soudu,“ taková a podobná slova zaznívala v posledních dnech z různých médií, pokud se hovořilo o přijímacím řízení na střední školy. Důvod? Nový školský zákon upravuje nově i přijímací řízení na střední školy. Sjednocení podmínek Letos poprvé musí všechny střední školy bez ohledu na zřizovatele povinně vyhlásit první kolo přijímacího řízení. Znamená to tedy, že se sjednotily podmínky pro veřejné, soukromé a církevní školy. Vyhlášení dalšího kola přijímacího řízení pak bude na řediteli školy. Zákon také jasně říká, že žák si může podat pouze jednu přihlášku. Neznamená to však, že pokud se v prvém kole nedostane, má cestu ke vzdělání uzavřenu. Naopak, v druhém kole, případně dalších, může podat neomezený počet přihlášek. Samozřejmě jen na ty školy, které další kolo přijímacího řízení vypíší. Výhoda, či omezení? A to je kámen úrazu. Mnozí jsou přesvědčeni, že právě možnost podat si přihlášku pouze na jednu školu žáka omezuje. V předcházejícím období vyplnil v únoru hned dvě veřejné školy a, pokud neuspěl v prvém kole, automaticky dělal přijímací řízení na druhé škole. Každá veřejná škola měla za povinnost

ponechat několik míst i na druhé kolo. „Obvykle to byl zanedbatelný počet, což však rodiče netušili,“ řekl J. Krejčí z ministerstva školství na kulatém stolu Stálé konference asociací ve vzdělávání. „Nyní bude mít žák, který v prvém kole neuspěje, možnost se rozmyslet a rozhodnout se, kam podá další přihlášky. Oddálení rozhodnutí může žákům jedině prospět,“ doplnil J. Krejčí. Zdroj informací A kde rodiče žáků získají informace, která škola vypisuje druhé kolo přijímacího řízení? Tuto povinnost má krajský úřad. Ten musí zveřejnit, které školy vypisují další kola přijímacího řízení, a to i na internetu. Povinností školy pak bude, aby žáka sedm dnů před přijímacím řízením vyrozuměla o termínu a seznámila ho i s kritérii přijetí. J. Krejčí se přimlouvá za to, aby školy vypisovaly druhá kola přijímacího řízení. I když – ať už je vypíší, či ne, rozhodnutí žáka neovlivní.Ten musí skutečně dobře uvážit, jakou

školu si v prvém kole vybere. V případě, že bude přijat, nemůže, podle výkladu ministerstva školství, podat již další přihlášku na jinou školu. Ani kdyby škola, kterou by studoval raději, měla ještě volná místa. S tímto výkladem však nesouhlasí M. Šojdrová, (KDU-ČSL), poslankyně a členka školského výboru poslanecké sněmovny. Je přesvědčena, že i přijatý žák by mohl podat přihlášku na další školu, ale musel by bezprostředně vyrozumět původní školu, že na ni nenastoupí. Pokud by tak neučinil, musil by 1. září nastoupit do školy, na kterou byl přijat jako první. Víceletá gymnázia Nový školský zákon upravuje také přijímací řízení na víceletá gymnázia. I tady srov-

nává podmínky s ostatními typy škol. Znamená to tedy, že ti, co neuspějí v prvém kole, mohou se hlásit na další kola. Vypsat je mohou jak veřejné, tak soukromé a církevní školy. Doposud tuto možnost měly jen soukromé a církevní školy. Otázkou zůstává, zda vzhledem k velkému zájmu nebudou v následujících letech tlačit ředitelé víceletých gymnázií zřizovatele k povolení dalších tříd. Na to by mohly doplatit základní školy, které se již nyní s odchodem prospěchově lepších žáků obtížně vyrovnávají. OLGA ŠEDIVÁ

( P O Z N Á M K A R E DA KC E : Výklad ministerstva školství k přijímání do prvních ročníků středních škol najdete na straně deset.)

ILUSTRAČNÍ FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ

Zprávy expertů Čas od času se objevují v novinách či jinde zprávy, že odborní experti něco doporučují nebo nedoporučují, případně že navrhují, jak by se mělo dále pokračovat či postupovat. Někdy je s nimi možné okamžitě a celkem bezvýhradně souhlasit, jindy však jejich vyjádření vyvolává určité pochybnosti. Obzvláště v případě zahraničních expertů bývá na místě otázka, do jaké míry a hloubky opravdu znají naši realitu. Často si kladu také otázku, kdo to vlastně ti experti – a ne-

jen zahraniční – jsou. Obvykle zůstávají v anonymitě, takže průměrný čtenář si nemůže přiřadit jejich rady k žádné konkrétní tváři. Stejně neprůhledný bývá i způsob jejich výběru. Nevíme, kdo je navrhl jako experty, ani na základě jakých kritérií. Známe tak sice jejich rady, nevíme už ale nic, na podkladě čeho bychom mohli sami zvažovat jejich odbornost a kompetentnost. Zcela stranou zůstává i jejich lidská věrohodnost, obzvláště když nemáme možnost posoudit, zda

jejich doporučení či rady nejsou vedeny spíše konkurenčním střetem zájmů, než opravdovou starostlivostí o zlepšení daného stavu. Dlouholetá zkušenost nám také říká, že mnohdy je někdo označen a považován za odborného experta teprve poté, co získá určitou funkci či postavení. A to často nezískává pro svoji odbornost, ale z důvodů, které s danou odborností nemají nic společného. Pokud ovšem na určitou židli zasedne, je mnohdy už zcela automaticky považován i za

příslušného experta. S postupným střídáním těchto židlí se obvykle mění i jeho odborný expertní profil. Neplatí to ale vždycky a obecně. Jen v některých specifických oblastech totiž „expertovi“ postačuje, že má pouze jakousi povšechnou povědomost o problémech a o jejich rádoby „systémovém“ řešení. Hlavně že nepostrádá schopnost komunikace a je schopen i písemně slušného projevu. Školství má ale tu smůlu, že k těmto oblastem patří. JIŘÍ ROHAN

4

ODPOVÍME NA KAŽDOU OTÁZKU výpověď pro nadbytečnost nadbyte nost bez odstupného?

výši dvojnásobku průměrného výdělku v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, pokud se nedohodnete na jiném termínu.

Pracuji jako důchodce v pracovním poměru na dobu určitou. Obdržel jsem výpověď pro nadbytečnost, vzhledem k organizačním změnám a redukci počtu pracovníků. Zaměstnavatel mi také oznámil, že je možné, abych jako důchodce neobdržel ani odstupné. Existuje skutečně taková možnost? Zákoník práce v § 60a) odst. 1 mimo jiné stanoví, že zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů (jde o tzv. organizační důvody, mezi něž patří i nadbytečnost zaměstnance), náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpisu lze odstupné zvýšit o další násobky průměrného výdělku, popřípadě stanovit další podmínky, za nichž zaměstnanci přísluší zvýšené odstupné. Tato možnost se vztahuje i na zaměstnance, kteří neprovozují podnikatelskou činnost. Z uvedené formulace, že je přípustné „stanovit další podmínky“, nelze v žádném případě vyvozovat možnost pro nějakou skupinu zaměstnanců (například poživatelům starobního důchodu) nárok na odstupné vyloučit. Proto vám nárok (při splnění podmínek) na odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, i když jste poživatelem starobního důchodu, náleží. Podle ustanovení § 60c) zákoníku práce odstupné nenáleží pouze v případě, kdy dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu, nebo zaměstnanci, který koná práci ve vedlejším pracovním poměru. Vzhledem k tomu, že u vás se ani o jeden z těchto případů nejedná, je zaměstnavatel povinen vyplatit vám minimálně odstupné ve

jakéé je jak v současné době životn ivotníí minimum Kolik činí v současné době částky životního minima? Dnem 23. prosince 2004 (to je dnem vyhlášení) nabylo účinnosti nařízení vlády č. 664/2004 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima. V tomto vládním nařízení se stanoví: „Vláda nařizuje podle § 7 odst. 1 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona č. 289/1997 Sb. a zákona č. 271/2001 Sb.: §1 Částka životního minima, která se považuje podle zákona o životním minimu za potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana, činí od 1. ledna 2005 měsíčně a) 1720 Kč, jde-li o dítě do 6 let věku, b) 1920 Kč, jde-li o dítě od 6 do 10 let věku, c) 2270 Kč, jde-li o dítě od 10 do 15 let věku, d) 2490 Kč, jde-li o nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku, e) 2360 Kč u ostatních občanů. §2 Částka životního minima, která se považuje podle zákona o životním minimu za potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost, činí od 1. ledna 2005 měsíčně a) 1940 Kč, jde-li o jednotlivce, b) 2530 Kč, žijí-li v domácnosti 2 osoby, c) 3140 Kč, žijí-li v domácnosti 3 nebo 4 osoby, d) 3520 Kč, žije-li v domácnosti 5 nebo více osob. §3 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.”

dokdy musím vyměnit vym nit občanský průkaz? V denním tisku bylo uvedeno, že se připravuje výměna občanských průkazů. Jsou již známy nějaké bližší podrobnosti? Dnem 1. ledna 2005 nabývá účinnosti nařízení vlády č. 612/ 2004 Sb., kterým se stanoví lhůty pro výměnu občanských průkazů bez strojově čitelných údajů. V § 1 tohoto vládního nařízení se stanoví: „Státní občané České republiky jsou povinni provést výměnu občanských průkazů bez strojově čitelných údajů, vydaných a) do 31. prosince 1994, za občanské průkazy se strojově čitelnými údaji, nejpozději do 31. prosince 2005; žádost o vydání občanského průkazu občan předloží nejpozději do 30. listopadu 2005, b) do 31. prosince 1996, za občanské průkazy se strojově čitelnými údaji nejpozději do 31. prosince 2006; žádost o vydání občanského průkazu občan předloží nejpozději do 30. listopadu 2006, c) do 31. prosince 1998, za občanské průkazy se strojově čitelnými údaji nejpozději do 31. prosince 2007; žádost o vydání občanského průkazu občan předloží nejpozději do 30. listopadu 2007, d) do 31. prosince 2003, za občanské průkazy se strojově čitelnými údaji nejpozději do 31. prosince 2008; žádost o vydání občanského průkazu občan předloží nejpozději do 30. listopadu 2008.“ Vzory občanských průkazů bez strojově čitelných údajů a se strojově čitelnými údaji jsou uvedeny ve vyhlášce č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech. VÍT BERKA

„D

ocela nechápu, proč se spustil kolem letošních přijímaček takový kolotoč,“ diví se kolega Dvořák. „Pravda, ještě loni si mohl každý zájemce o střední školu podat dvě přihlášky. Letos pouze jednu. Ale co to znamená?“ „Třeba, že se mnozí rodiče obávají, aby se jejich dětem výrazně nezmenšila možnost výběru kvalitní střední školy,“ přidává se matikář Holý.

Přihláška? Maturita! „Když jsem před dvaceti lety dělal přijímačky na střední školu, brali každého čtvrtého,“ pokračuje kolega Dvořák. „Stačilo, abych udělal v diktátu tři hrubky, a mohl jsem se rozloučit se školou. To jsme všichni moc dobře věděli. Proto jsme pečlivě zvažovali své možnosti a podle nich vybírali školu.“ „Není tajemství, že dnešní nabídka volných míst převyšuje počet uchazečů. Proto se téměř všichni zájemci o středoškolské studium dostanou hned v prvním kole přímo na zvolenou školu. Když někdo neuspěje napoprvé, pomocí internetu a odboru školství příslušného kraje si zjistí, na které škole jsou ještě volná místa. Nač ty nervy?“ uzavírá přestávkovou diskusi matikář Holý. „Být rodičem žáka základní školy, více bych se zajímal o obsah a formu nové maturitní zkoušky. Až dosud studovali v mnohých středních školách sotva prospívající žáci. Bez potřebných studijních předpokladů a schopností. Většinou jen proto, že bylo ve školách dost volných lavic a - maturita lákavě na dosah. Mnohem lépe by se uplatnili v učňovském zařízení, při přípravě dobrého řemesla. Pro tyto žáky bude nová maturita jen obtížně dosažitelná, což by měli jejich rodiče už dnes vědět a podle toho se společně rozhodovat. Pak je úplně jedno, zda si podají dvě, nebo pouze jednu přihlášku,“ přidává se češtinář Hromádka. „Kolego, zajisté máte pravdu. Nová maturita výrazně zvyšuje nároky na středoškolské studium. Dnes opravdu není největší problém dostat se na vybranou střední školu, ale mnohem obtížnější bude zdárně ji absolvovat. Všichni se na to musíme řádně připravovat. Holt, budeme zase nově maturovat. Pokolikáté už?“ poněkud unaveně se zeptá ředitel Macháček. ROMAN KANTOR

ŠKOLSKÉ ODBORY CHRÁNÍ JISTOTY ZAMĚSTNANCŮ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ Členové Českomoravského odborového svazu pracovníků školství mají právo na bezplatnou právní poradnu. Své dotazy k pracovněprávní problematice můžete zasílat na adresu: Právní oddělení ČMOS pracovníků školství W. Churchilla 2, 113 59 PRAHA 3

5 OROS BEROUN Oblastní rada odborového svazu pracovníků školství v Berouně připravila v závěru minulého roku pro předsedy základních organizací a ředitele škol dvoudenní seminář s bohatým programem, jehož hlavním cílem bylo seznámit účastníky s významnými změnami školské legislativy. Účastníci se seznámili s novým školským zákonem a zákonem o pedagogických pracovnících. Na tuto vstupní informaci budou navazovat školení na počátku letošního roku, která budou zaměřena na jednotlivé profesní skupiny. Mimo hlavní program se účastníci věnovali problematice BOZP ve vztahu k přípravě kolektivní smlouvy. Pro vedoucí pracovníky, kteří používají na služební cesty vozidlo zaměst-

navatele i auto v osobním vlastnictví, bylo zajištěno proškolení řidičů. Funkcionáři odborového svazu absolvovali trénink technik vyjednávání, které mohou v praxi využívat při prosazování zájmů zaměstnanců v komunikaci s vedením školy. Efektivita práce a dobrá atmosféra na pracovišti se neobejde bez motivovaných zaměstnanců. Ředitelům byl proto určen interaktivní program, v němž se věnovali problematice hodnotícího pohovoru jako moderní metody motivace. V praktickém nácviku komunikačních dovedností se zaměřili především na způsob podání kritiky, která by byla pro pracovníky přijatelná a vedla je k pozitivní změně chování. Účastníci semináře se setkali s předsedou ČMOS PŠ Františkem Dobšíkem a místopředsedkyní Markétou

Vondráčkovou, kteří jim předali aktuální informace a v diskusi zodpověděli množství dotazů.

OROS OLOMOUC

Připomínkování nové školské legislativy bylo jistě náplní práce nejen naší oblastní rady na sklonku minulého roku. Přesto jsme u nás vyšetřili jeden týden a uspořádali pro třicet školských pracovníků zájezd do Egypta. Historické památky, moře i korálové útesy v nás všech nechaly nezapomenutelné dojmy. A opět s chutí do další práce. Konference předsedů základních organizací, příprava rozpočtů i další. To vše nás bude zaměstnávat v prvních měsících roku.

Naše oblastní rada uspořádala koncem minulého roku seminář pro předsedy základních organizací odborového svazu pracovníků školství a ředitele těch škol, kde tyto organizace působí. Na programu byla problematika FKSP, nového školského zákona, BOZP a novelizace zákoníku práce. S aktuálními informacemi všechny přítomné seznámili František Dobšík, předseda ČMOS pracovníků školství, Jiří Valenta a Markéta Vondráčková, místopředsedové svazu. A co chystáme pro letošek? Hned počátkem roku se budeme snažit uspořádat pro naše předsedy základních organizací seminář zaměřený na financování školství. Chceme je seznámit s finančními toky a pravidly těchto toků.

IVA NĚMCOVÁ předsedkyně OROS

MAREK KRYL předseda OROS

JIŘÍ SIXTA předseda OROS

OROS KUTNÁ HORA

OSTRAVSKÁ OBLASTNÍ RADA SI VÁŽÍ VŠECH SVÝCH ČLENŮ Konec roku je pro všechny obdobím bilancování, hodnocení, ale také příprav na rok následující. Ostravská oblastní rada v tom hektickém období připravuje již více než 10 let dvě pohodové akce. Tou první je slavnostní beseda s těmi, kteří svůj pracovní život spojili se školstvím a v daném roce odcházejí do zaslouženého důchodu. To, co po celou dobu odevzdávali mladé generaci – vědomosti, dovednosti, lásku, se nedá změřit a vyjádřit ekonomickými ukazateli, ani slovy. Proto oblastní rada organizuje pro tyto pracovníky jako projev díků besedu s kulturním vystoupením a předáním dárků. Odbory

organizují a finančně se podílí hlavně zaměstnavatel. Slova díků také každoročně přichází vyslovit zástupce Magistrátu města Ostravy. V roce 2004 se besedy zúčastnilo 101 důchodců a všichni odcházeli se spokojeným úsměvem na tvářích. Druhou akcí je předvánoční koncert na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Celý koncert skvěle moderuje profesor Měrka a účinkujícími jsou žáci konzervatoře. Každý odborář obdrží od nás osobní blahopřání a malou pozornost. V loňském roce se koncertu zúčastnilo 250 našich členů a členů Senior klubu Ostrava, s kterým spolupracujeme na různých akcích.

Naše oblastní rada chce i těmito akcemi říci svým členům, že odbory na ně myslí, jsou tu pro ně, připraveny jim nejen po-

máhat, ale i zpříjemňovat chvíle pohody. MARIE NÁVRATOVÁ předsedkyně OROS

JAKÝ BYL EXOD V ROCE 2004 Pro 51. ročník celostátních základen EXOD bylo v roce 2004 připraveno 54 základen v 58 turnusech. Z toho bylo 8 základen (12 turnusů) organizováno na území Slovenské republiky. V roce 2003 to bylo 63 základen a na Slovensku 11. Všechny připravované základny byly zveřejněny v měsíci únoru v Týdeníku ŠKOLSTVÍ a na internetových stránkách ČMOS pracovníků školství. Na stránkách Týdeníku ŠKOLSTVÍ byla zveřejněna i nabídka slovenských základen a naopak naše základny byly zveřejněny na Slovensku. Českých základen se v letošním roce zúčastnilo 45 učitelů ze Slovenské republiky. Z původní nabídky 54 základen bylo uskutečněno 53 základen v 56 turnusech a zúčastnilo se jich celkem 2110 osob, z toho 779 členů odborového svazu. Průměrná cena základny byla 2970 Kč, členové odborového svazu zaplatili v průměru 2570 ko-

run, což je přibližně o 13,5 procenta méně. Nejnižší cenu 1900 korun měly již tradičně vodácké základny, nejvyšší cenu 4600 korun měla základna č. 9 – České Budějovice – jižní Čechy. Ceny základen jsou vždy dané rozsahem služeb. Komise EXOD mohla konstatovat, že po srovnání celostátních základen EXOD v letošním a minulém roce zůstává situace stabilní. Zájem o základny trvá, počty přihlášených ve většině případů převyšují stále možnosti organizátorů a kapacitu jednotlivých základen. Ceny převážně 10denních základen se změnily jen minimálně, tj. v průměru o méně než sto korun. Zaslaná kladná hodnocení opět shodně vyzdvihují pečlivou připravenost základen, velmi zajímavé programy, hlubokou znalost regionů, ochotné a milé vystupování vedoucích. Účastníci se o nich vyjadřují jako o lidech, kteří jsou zanícenými

znalci a propagátory historie, zajímavostí a přírodních krás daného regionu. Komise v roce 2004 neobdržela žádnou stížnost na celostátní základny EXOD. Komise EXOD připravila na základě připomínek vedoucích a organizátorů základen a legislativních změn nové znění Směrnic EXOD. Předsednictvo ČMOS PŠ je schválilo a jejich znění je platné od 1. ledna 2005. Více než padesátiletá tradice EXOD a neutuchající, stálý zájem jak školských pracovníků, tak i ostatní veřejnosti o základny a zájezdy EXOD jsou dokladem jejich velmi dobré organizace, výběru, vedení a vysoké odborné úrovně. Všem organizátorům, vedoucím základen, lektorům a průvodcům velmi děkujeme a jejich dobrovolné práce ve prospěch EXOD si vysoce ceníme. JAN BERAN předseda komise EXOD ČMOS PŠ

6 Nejvíce diskutovaným tématem v souvislosti se zaváděním nové školské legislativy do praxe je v těchto dnech přijímací řízení na střední školy. Možná, že v Týdeníku Školství jsou má slova poněkud nadbytečná, protože jej pravidelně čtou lidé, kteří se dobře orientují ve školské problematice. Přesto mi dovolte několik slov. Diskusi vyvolaly v podstatě dvě otázky. První – zdali je možné, aby se uchazeči o studium na víceletá gymnázia hlásili v druhém kole přijímacího řízení také na jinou školu než v kole prvním. Ukázalo se, že legislativa tento problém neřeší úplně jednoznačně. Ministerstvo školství proto zveřejnilo na svých webových stránkách výklad této problematiky, kde je uvedeno, že druhé a další kola přijímacího řízení na víceletá gymnázia se konají podle stejných pravidel jako na jiné střední školy. Druhá otázka se týkala přijímacího řízení na střední školy jako celku. Jde o to, že veřejné střední školy od letošního roku nemusejí vyhlásit druhé kolo přijímacího řízení. Tento krok podle našeho názoru upevňuje autonomii škol, zvyšuje kompetence ředitelů a vede ke zjednodušení a k zpřehlednění administrativy. Na veřejnosti se však objevil názor, že došlo k zásadnímu omezení práva volby uchazečů o studium na středních školách. Ve skutečnosti tomu tak není. Všichni víme, že ve školách, o které byl velký zájem a kde poptávka převyšovala nabídku, bylo tzv. druhé kolo v zásadě formální záležitostí. Volná kapacita byla naplněna již v kole prvním a jedno nebo dvě místa pro kolo druhé vytvářelo jen mizivou šanci pro žadatele. Kolem tohoto problému se strhla široká debata v médiích, takže se obávám, že letošní kolo přijímacích zkoušek bude zřejmě poněkud nervóznější než v minulých letech. Možná, že v této situaci by ředitelé středních škol měli podle místní situace zvážit, kolik míst si ponechají jako rezervu pro případná odvolání či zda vyhlásí druhé kolo přijímacího řízení. Věřím, že v příštích letech už bude situace mnohem klidnější a rodiče pochopí, že o žádné omezování práv jejich dětí nejde.

PaedDr. JAROSLAV MÜLLNER náměstek ministryně pro regionální školství

V

souvislosti s přijetím zákona o pedagogických pracovnících změní i způsob placení nadúvazkových hodin u pedagogických pracovníků. Jak má vypadat nová úprava?

V návaznosti na přijetí zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, byl změněn

gické-psychologické činnosti vykonávané přímým působením na vzdělávaného, kterým

městnancům podle § 5 odst. 4 zákona č. 143/1992 Sb., kterým přísluší příplatek za vedení. Příplatek v uvedené výši náleží také pedagogickému pracovníkovi pracujícímu po kratší pracovní dobu. Zákon č. 143/1992 Sb. ani jiný platový předpis nijak

JAK SE BUDOU PLATIT NADÚVAZKOVÉ HODINY? s účinností od 1. ledna 2005 mj. i zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, a to vložením nového § 8 a), v němž se stanoví: „Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah: Pedagogickému pracovníkovi přísluší za hodinu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické činnosti nebo přímé pedago-

uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního zákona, kterou vykonává nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy, ředitelem školského zařízení nebo ředitelem zařízení sociální péče podle zvláštního právního předpisu, příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku.“ Tento příplatek tedy náleží každému pedagogickému pracovníku, který stanovenou podmínku splní, to znamená, že náleží i vedoucím zaměstnancům i za-

neomezuje poskytování tohoto příplatku v souběhu s příplatky dalšími. Poskytování příplatku nelze v žádném případě nahrazovat poskytnutím pracovního volna. Hodiny přímé pedagogické činnosti odměňované tímto příplatkem nejsou totiž hodinami přesčasové práce, přestože jsou odpracovány nad stanovený rozsah. Tímto příplatkem se proplácejí pouze skutečně odpracované hodiny spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti. VÍT BERKA

NOVELIZACE FONDU ODMĚN Novelizací zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravi- kalendářního roku. 3. Z fondu odměn se hradí dlech územních rozpočtů, mělo dojít i k úpravě ustanovení odměny zaměstnancům. Předo fondu odměn. Je možno uvést nové znění? nostně se z fondu odměn hradí Dnem 9. listopadu 2004 (to je dnem vyhlášení) nabyl účinnosti zákon č. 557/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem byl změněn i § 32 (upravující fond odměn) zákona č. 250/2000 Sb. a jeho platné znění je následující: „1. Fond odměn je tvořen ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, a to do výše jeho 80 procent, nejvýše však do výše 80 procent limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy. 2. Tvorbu fondu odměn pro-

vede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem po skončení

případné překročení prostředků na platy, jejichž výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu“. VÍT BERKA

ILUSTRAČNÍ FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ

MINIMÁLNÍ MZDA PRO ROK 2005 Jaká je výše minimální mzdy pro rok 2005? Má i nadále minimální mzda přednost před tarifem platným pro zaměstnance školství, pokud je tento platový tarif nižší? S účinností od 1. ledna 2005 je výše minimální mzdy stanovena nařízením vlády č. 699/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. Změna dosavadní úpravy spočívá v tom, že se úroveň minimální mzdy zvyšuje a) za každou hodinu odpracovanou zaměstnancem z dosavadních 39,60 Kč na 42,50 Kč, b) za měsíc z dosavadních 6700 Kč na 7185 Kč

pro zaměstnance odměňované měsíční mzdou (platem). Minimální mzdou se rozumí nejnižší peněžité plnění, které je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci za práci. To je vyjádřeno i v § 3 odst. 6 zákona č. 143/1992 Sb., o platu, kde se stanoví, že plat nesmí být nižší než minimální mzda. Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru, bez ohledu, zda jde o pracovní poměr na dobu neurčitou či určitou, o hlavní či vedlejší, případně souběžné pracovní poměry. V každém pracovním poměru vzniká nárok samostatně. VÍT BERKA

7

• zkušenosti • nápady • inspirace • projekty • záměry • lekce • příklady •

HLEDALI JSME ZPŮSOB, JAK ZMĚNIT ATMOSFÉRU ŠKOLY Projekty se v Základní škole Benita Juáreze pomalu stávají běžnou akcí. Protože zde připravovali setkání spolupracujících škol z programu „Dokážu to?“ a chtěli jim nějaký projekt ukázat, rozhodla se ředitelka Maja Bihelerová inovovat již jednou vyzkoušený projekt Den napříč školou. Zachovala systém rozdělení do skupin losováním, ale kromě kooperativní dílny zcela změnila náplň jednotlivých dílen. Projekty pro své žáky připravuje ředitelka M. Bihelerová už pátým rokem. Před čtyřmi lety se inspirovala celoškolním projektem Den napříč školou, který připravil pan učitel Pavel Wojnar ze ZŠ Mendelova z Karviné. Následovaly projekty „Den Evropy“, „Projekt Praha“, „Projekt Mexiko“, „Máme rádi zvířata“ i „Napříč profesemi“. Některé projekty se zařadily mezi tradiční akce školy – každoročně opakují „Velkou vánoční soutěž tříd“, v březnu ke

Dni učitelů již dvakrát proběhl „Den podle Ámose“ (o tomto projektu jsme psali v Týdeníku ŠKOLSTVÍ č. 23/2004) a v červnu „Posezení na dvoře“. Na otázku, jak přišla na myšlenku projektů, odpovídá ředitelka M. Bihelerová výstižně: „Hledali jsme způsob, jak změnit atmosféru školy.“ Proč právě Den napříč školou? Je to jedna z mála možností, jak mohou spolupracovat děti různého věku. Nejprve se žáci

dívali na projekt s nedůvěrou, ale pro větší děti bylo objevné, s jakým zápalem mladší pracují, takže se museli snažit před nimi „neshodit“. Pro malé je zas úžasné, že se na společném díle střídají třeba s deváťáky. Z tohoto projektu není žádný konkrétní výstup, ale zkušenost se vzájemnou spoluprací žáků je neocenitelná. Jak přijali netradiční metody výuky učitelé? Ze začátku se k projektům stavěli vlažně. Byli však překvapeni, že například u projektu Den napříč školou byla většina zvolených šéfů schopná „ukočírovat“ sedmnáctičlennou skupinu, že měly děti všechny úkoly včas a že si uměly práci rozdělit. Učitelé se přesvědčili,

že žáci nemusejí jen sedět v lavicích a být zticha, ale dokáží spolupracovat a udělají samostatně kus práce. Změnil se přístup učitelů k žákům? Při projektech se seznamují s jinými formami práce a mají rychlou zpětnou vazbu. Po každém projektu děláme anketu, ve které jak žáci, tak učitelé hodnotí, co se jim na projektu líbilo, co by dělali jinak… Na závěr projektu Den podle Ámose dokonce žáci hledali nejlepšího učitele na škole – zvítězil pan učitel Pavlík a stal se tak Zlatým Ámosem. Pro učitele je velice tristní, když se jim na nabízené hodiny přihlásí málo dětí. Je to pro ně výzva a snaží se, aby rok od roku byly aktivity pro děti zajímavější.

Seznamte se s projektem DEN NAPŘÍČ ŠKOLOU Výchovný cíl: Prevence negativních jevů, šikany. Vzdělávací cíl: Rozvoj schopnosti komunikace, týmové spolupráce, kooperativní činnosti, rozhodování, tvořivosti, čtenářské gramotnosti a vyjadřovacích schopností. Průběh projektu: Seznamovací dílna měla dvě části – v první se žáci posadili do kruhu tak, aby vedle sebe byli od nejmladších po nejstarší. Učitel se posadil mezi nejmladšího a nejstaršího účastníka a vysvětlil úkol (nejlépe na svém příkladu) – vymyslel si přídavné jméno, které ho charakterizuje, líbí se mu, nebo ho zrovna napadne. Jeho soused (nejmladší) opakuje přídavné jméno a křestní jméno učitele a pokračuje svou vlastní charakteristikou a křestním jménem. Takto pokračují i ostatní, až dojde na posledního. Ke jménu lze připojit, jak se právě cítím nebo své největší hobby. Po skončení představování mohli dobrovolníci, kteří si chtěli vyzkoušet svoji paměť, zopakovat všechna jména. Následovala mezinárodní seznamka, při které se účastníci zdravili česky, australsky, francouzsky, čínsky, indiánsky, rusky, texasky. Při nepovinném úkolu měla skupina vymyslet vlastní druh pozdravu, který budou

účastníci používat při setkáních ve škole. Všichni ve skupině se už znají, a tak mohou volit šéfa skupiny. Ten šel do ředitelny vyzvednout otázky k soutěži Napříč školou. Každá skupina měla během 20 minut odpovědět na 20 otázek, týkajících se školy (např. kdy byla škola postavena, jak se jmenoval její architekt, jaké je telefonní číslo do ředitelny, ale i kolik děvčat bylo letos zvoleno do školního parlamentu nebo kolik je ve škole schodů, hasících přístrojů či míst k sezení ve školní jídelně). Úspěch skupiny závisel nejen na schopnostech členů skupiny, ale i na organizačním umění šéfa skupiny. Nejlepší dvě skupiny dokázaly shodně zodpovědět správně 16 otázek a svorně se rozdělily o tašku plnou sladkostí. Následovala kooperativní dílna – žáci se rozdělili do trojic, pokud možno tak, aby v nich byl nejmladší (4. – 5. tř.), střední (6. – 7. tř.) a nejstarší žák (8. a 9. tř.). Poté si společně znovu četli krátký příběh z lesa, který před chvílí vyslechli z úst šéfa skupiny a sami měli vymyslet jeho název, doplnit do děje chybějící jména postav a jejich charakteristiku. Následně společnými silami připravovali koláž – kreslili, lepili, psali a vy-

střihovali. Na celé škole v tu chvíli týmově spolupracovalo na tomtéž zadání přes sto skupinek. Závěrem celá skupina vybírala nejlepší koláž, a ta pak byla vystavena v hale školy. Úkolem tvůrčí dílny bylo připravit a nazkoušet dramatické vystoupení – skupina si vymyslela jméno a skládala oslavnou báseň nebo píseň na školu. Výsledek pak na závěr projektu předvedla v aule ostatním. Vystoupení se museli zúčastnit všichni členové skupiny. V porotě zasedli učitelé ze všech sedmi spolupracujících škol, kteří se na projekt přijeli podívat, a přidělovali 1 až 5 bodů jednotlivým vystoupením. Vítězná skupina Kuličky v písní Velký

třesk zhudebnila historii školství od J. A. Komenského přes Marii Terezii až po současnost. Jejich píseň končila verši: „Když sečteme její klady, chodíme sem celkem rádi.“ Šéfka skupiny získala školní tričko a všichni členové pak klíčenky se školním znakem. Následující týden psali všichni zúčastnění žáci anketu o projektu. Zjišťovali jsme, zda se na projekt těšili a co je při projektu nejvíce bavilo. Potěšilo nás, že téměř každý si při tomto projektu našel něco, co se mu líbilo. A o čem by měl být příští projekt? Nejvíce hlasů získal sport, následovala zvířata a počítače – rozhodovat se bude na jaře. Stránku připravila ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ

8

V

ZNÁTE JE? Děti, mládež a volný čas Vývojové trendy a současné možnosti BŘETISLAV HOFBAUER „Myslím, že po mně naše češtinářka jede. Pozvala mě na zítřek na devět hodin k tabuli.“ KRESBA: RADEK STESKA

DYSLEKTICKÁ OLYMPIÁDA

Volný čas je předmětem zájmu pracovníků řady pedagogických a sociálních profesí, protože představuje na jedné straně příležitost pro osobnostní a sociální rozvoj dětí a mládeže, na druhou stranu v sobě skrývá nemalá rizika. První část publikace ukazuje, jak se rozsah a podmínky využívání volného času dětmi a mládeží vyvíjely v minulosti. Vymezuje hlavní rysy využívání volného času mladými lidmi v současném světě i u nás a charakterizuje hlavní trendy, které pravděpodobně ovlivní tuto oblast v blízké budoucnosti. Druhá část práce ukazuje, jak na základě těchto poznatků přistupovat k plánování a vytváření koncepcí práce s dětmi a mládeží ve volném čase, které metody a organizační formy pedagogika volného času užívá, jak účinnost této práce hodnotit, jaké existují zdroje pro její financování apod. Výklad je doplněn řadou konkrétních údajů a příkladů od nás i ze zahraničí. Tuto užitečnou publikaci vydalo nakladatelství Portál.

Téměř šest desítek dětí se specifickými vývojovými poruchami učení z 11 základních škol Třebíčska změřilo koncem ledna své síly při Dyslektické olympiádě. Soutěž už šestým rokem pořádala třebíčská Základní škola v ulici Kpt. Jaroše. „Chtěli jsme dát dětem, které často odrazují školní nezdary, možnost zažít pocit úspěchu,“ řekla Vladimíra Burianová z pořadatelské školy. Děti z prvního stupně soutěžily ve tříčlenných družstvech v matematických a přírodovědných kvízech a složení puzzle podle fotografie zvířete. Letošní novinkou byl takzvaný třebíčský kvíz, inspirovaný zapsáním místních památek na seznam UNESCO. V nepovinné výtvarné soutěži děti vytvořily rostlinu z odpa-

dových materiálů. „Školní výsledky dětí postižených dyslexií, dysgrafií či dysortografií v českém jazyce jsou v rozporu s jejich celkovým intelektem. Často si nevšimneme, že tyto děti vynikají v jiných oborech,“ řekla V. Burianová. „Cílem olympiády proto bylo pozvednout dětem sebevědomí a současně také předcházet negativním výsledkům, ve které mohou jejich obtíže ústit.“ Olympiáda se uskutečnila v prostorách školy. Na finančních nákladech se podílela třebíčská radnice z grantového programu Zdravé město a sponzoři. Organizátoři výhledově počítají s uspořádáním podobné olympiády pro celý kraj Vysočina. JAROSLAV BUČEK

ČASOPIS PRO MLADÉ EVROPANY Letos na jaře by mělo vyjít první číslo časopisu, který pro mladé Evropany společně připravují studenti devíti středních škol z osmi evropských zemí. Na jeho tvorbě se jako jediní v Česku podílejí studenti Vyšší odborné školy stavební a integrované střední školy z Vysokého Mýta na Ústeckoorlicku. „Je to projekt jedné anglické školy, k němuž jsme se dostali trochu oklikou přes spřátelenou školu v Německu. Jeho cílem je vytvoření časopisu pro mladé. První číslo vyjde na jaře a pak by měl vycházet dvakrát

ročně v tištěné podobě a čtyřikrát do roka v elektronické podobě,“ řekla profesorka vysokomýtské školy Marie Severová, která studenty v projektu vede. Z počátku bude časopis vycházet v angličtině, postupně by měli žáci škol, které jsou do projektu zapojeny, vytvářet mutace ve svých mateřských jazycích. Na přípravě časopisu, jenž má pracovní název Evropské noviny, se kromě dvou anglických škol podílejí ještě školy z Německa, Řecka, Španělska, Norska, Itálie a Slovenska. NATAŠA HRADNÍ

ždycky, když se přiblíží doba vysvědčení, nestačím se divit, co všechno se snaží žáci udělat pro ten papír s několika čísly. A když pak přinesou vysvědčení domů, položí jim rodiče obsahově snad jedinou otázku, která se ten den pokládá všem žákům: „Jaké máš vysvědčení?“ Na to jim děti vyjmenují nejhorší známky, které papír obsahuje. Ostatně jiné známky rodiče nezajímají. Zajímá je, „kolik je těch nejhorších“. „Dvě trojky. Čtyři dvojky...“ Pak přichází rodičovská „velmi moudrá“ rada: „V příštím pololetí se musíš snažit a ty trojky (dvojky) vytáhnout.“ Rodič vůbec nezjišťuje, jakou látku z dějepisu v tomto pololetí probírali, že je-

RODIČE CHTĚJÍ „SAMÝ“ jich syn dostal tentokrát trojku. Že by se mu snad Bílá hora učila hůře než doba vlády Karla IV., kterou v loňském roce zvládal chvalitebně? Rodiče nezajímá probíraná látka. Zajímá ho číslice. Známku nebere jako informaci o kvalitě naučeného, ale jako výzvu, kterou doprovází slovy: „Zlepši se! Snaž se! Měj lepší známky!“ Neříká věty: „Uměj víc. Nauč se víc zajímavých informací, ať se spolu máme o čem bavit...“ Jeho dítě by mělo mít spíš trojky než čtyřky, spíš dvojky než trojky, ale nejlepší jsou přece jedničky – a co nejvíc. Proto když rozdávám vysvědčení, hrajeme si na „sestavu číslic“. Předávám vysvědčení a radím svým studentům: „Kdybys něco udělala tady s těmi čtyřmi jedničkami a dotáhla je na dvojky, tak bys mohla mít „samý“.“ Rodiče přece mají rádi „samý“. Ne?“ ROMAN MUSIL

zajímavosti z dějin školství u nás MOŽNOST V roce 1867 bylo povoleno zřízení českých gymnázií v Olomouci a v Brně. V roce 1871 po nich následovala česká gymnázia v Třebíči, Valašském Meziříčí a v Hranicích. POUHÁ TŘETINA V roce 1885 byla na Moravě z 52 měšťanských škol pouze jedna třetina českých. Německých gymnázií bylo 15, českých pouze 8, německých reálních škol 11, české tři.

POČTY POSLUCHAČŮ Brněnská česká technika měla po svém založení v roce 1899 66 řádných a 12 mimořádných posluchačů. PRVNÍ VLAŠTOVKA První mateřská škola na Moravě existovala od roku 1864 v Nové Říši. NÁRŮST ŠKOL Intenzifikace zemědělské výroby koncem 19. století se odrazila i v početním nárůstu zemědělských

odborných škol. V roce 1896 jich v Čechách existovalo již 47 a měly 1729 žáků, většinou synů z rolnických rodin. PŘÍRUČKY V polovině 19. století byly mezi učiteli rozšířeny také mluvnické příručky, které byly vydávány pro potřeby učitelů určitého okresu. K nejznámějším patřily příručky „jindřichohradecká“ (která ale bývala někdy označována jako „sušická“, neboť byla dílem nižších

sušických duchovních, zatímco v Jindřichově Hradci pouze vyšla) a „mělnická“. PRVNÍ PRAVIDLA První pravidla českého pravopisu, která měla sjednotit názory publikované v rozmanitých příručkách pro učitele, vyšla v roce 1846 a znovu byla vydána v roce 1863. Pro školní výuku ale nebyla tato pravidla ještě závazná. (Tuto rubriku připravujeme ve spolupráci s Pedagogickým muzeem J. A. Komenského v Praze)

9

Podmínky výuky – Ústecký kraj V dnešním čísle pokračujeme v popisu indikátorů, které ovlivňují podmínky, jaké mají učitelé pro výuku, a to v Ústeckém kraji. Obdobně jako v předchozích případech jsou čtyři vybrané ukazatele následující: počet žáků na úvazek pedagogického pracovníka, počet žáků na třídu, počet učitelů – přepočtené úvazky na třídu – a počet žáků na školu. I dnes se výsledky ukazatelů budeme zabývat v souvislosti se třemi typy škol – s mateřskými školami, se základními školami a s gymnázii. Pokud není uvedeno jinak, platí hodnoty ukazatelů pro školní rok 2003/04. učitelský úvazek 13,2 žáka (v celorepublikovém průměru jde o 13 žáků). V základních školách pak jde o 19,2 žáka na přepočtený úvazek pedagogického pracovníka, přičemž v celorepublikovém průměru je to 16 žáků. Jak vidíme, počet žáků na učitele je v Ústeckém kraji výrazně vyšší, než je průměr. Obdobný poměr mezi žáky a učiteli v základních školách platí i v Karlovarském kraji, tedy v celé oblasti severozápadu. Obdobně jako v Karlovarském kraji, také zde může být příčinou vyššího počtu žáků na učitele celkově vyšší hustota obyvatelstva.

Počet žáků na třídu . . . . .

468 1 103 24 552 2 140 2 089,2

. . . . .

294 3 829 88 387 5 415 5 106,3

. . . . .

25 295 7 675 700 579,2

424 1 002 22 422 1 857

326 968 22 257 1 806

1 806,3

1 741,1

274 3 860 86 431 5 350

259 3 622 79 054 5 161

4 956,8

4 115,7

24 322 8 451 739

24 338 8 972 776

642,1

678,7

Počet žáků na úvazek pedagogického pracovníka První ukazatel se zabývá personální náročností výuky z hlediska potřebného počtu učitelů, a to vztaženo k tzv. přepočteným počtům pedagogických pracovníků. Údaje za Ústecký kraj u mateřských škol a gymnázií víceméně odpovídají celorepublikovému průměru, kdy v mateřských školách připadá na jednu učitelku 12,8 dítěte, přičemž celorepublikový průměr je 12,6 dítěte na jednu učitelku, a na gymnáziích připadá na jeden

Ukazatel se zabývá naplněností tříd ve školách a současně také vyjadřuje, jaké možnosti má vyučující pro samostatnou práci s dětmi a rozvíjení individuálních schopností dítěte. Obdobně jako u údajů za celou republiku, či za kraje již uvedené, také v Ústeckém kraji mají nejpočetnější třídy gymnázia, i když je zde počet žáků nižší, než je celorepublikový průměr nebo než jak tomu bylo v Karlovarském kraji. V Ústeckém kraji připadá 26,5 žáka na třídu (v rámci ČR jde o 27,8 žáka na třídu). Druhou pomyslnou příčku co do velikosti tříd zaujímají mateřské ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDĚLÁVÁNÍ školy, kde jde o 23 dětí na třídu (v rámci reSenovážné náměstí 26, 110 06 Praha 1 publiky to je 22,9 dítěte) a konečně základní telefon 224 398 111 školy, kde na jednu třídu připadá 21,8 dítěte, http://www.uiv.cz přičemž celorepublikový průměr činí 21,3 dítěte na třídu. Základní školy – Počet žáků na učitele, počet žáků na třídu Počet učitelů na a počet žáků na školu 25,0

třídu Třetí ukazatel vypovídá o rozvržení struktury výuky na školách, přičemž se do něj promítá například dělení hodin či rozdělení žáků do několika samostatných výukových

305,0 10,0

40,0 10,0 5,0

30,0

počet dětí na učitelku počet dětí na třídu

20,0

počet žáků na školu

10,0

0,0

0,0 1996/97

2000/01

2003/04

počet dětí na třídu

295,0


0,0

290,0 1996/97

Počet žáků na učitele, počet žáků na třídu

15,0

počet dětí na školu

Počet dětí na učitelku, počet dětí na třídu

50,0

300,0

počet dětí na učitelku

5,0

2000/01

2003/04

Gymnázia – Počet žáků na učitele, počet žáků na třídu a počet žáků na školu 30,0 400,0

70,0 60,0

310,0

15,0

80,0

20,0

315,0

20,0

Mateřské školy – Počet dětí na učitelku, počet dětí na třídu a počet dětí na školu 25,0

320,0

350,0

25,0

300,0 20,0

250,0 200,0

15,0 10,0 5,0

150,0

počet dětí na učitelku

100,0

počet dětí na třídu

50,0


0,0

0,0 1997/98

2000/01

2003/04


Mateřské školy Školy Třídy Děti Učitelky (fyzické osoby) Učitelky (přepočtené osoby) Základní školy Školy Třídy Žáci Učitelé (fyzické osoby) Učitelé (přepočtené osoby) Gymnázia Školy Třídy (denní studium) Žáci (denní studium) Učitelé (fyzické osoby) Učitelé (přepočtené osoby)

Počet žáků na učitele, počet žáků na třídu

Ústecký kraj 1989/90* 1996/97** 2000/01 2003/04

Počet žáků na školu Poslední ukazatel se zabývá průměrnou velikostí škol a odráží v sobě jak rozsah spádové oblasti školy a vytíženost škol, tak do určité míry i oblíbenost školy rodiči. V Ústeckém kraji je průměrná velikost mateřských škol větší, než je tomu v celé republice. Na úrovni mateřských škol dosáhl ukazatel v průměru hodnoty 68,3 dítěte na školu, přičemž v celé ČR to je 57,9 dítěte na školu. Také základní školy co do počtu žáků jsou v Ústeckém kraji větší, než je tomu u průměru za celou republiku. Základní školy mají v průměru 305,2 žáka (v celé ČR jde 247,1 žáka na školu). Opět zde můžeme vyslovit domněnku o souvislosti mezi velikostí škol a koncentrací obyvatelstva. Toto vysvětlení podporuje i nižší počet škol s organizací vyučování pouze pro 1. stupeň základních škol, kam patří i málotřídní školy. U gymnázií jsme naopak zaznamenali nižší počet žáků na školu, než je celorepublikový průměr. V Ústeckém kraji připadá 373,8 žáka na školu, kdežto průměr za republiku je u tohoto ukazatele 413 žáků na školu.

Počet žáků na školu

Nejdříve se seznamme s daty týkajícími se naplněnosti škol, a to ve srovnání mezi vybranými školními roky. Jde o vývoj v počtu žáků, učitelů, tříd a dětí. Uvedené údaje představují výchozí data pro konstrukci výše uvedených ukazatelů. Jak vidíme, v Ústeckém kraji podobně jako v předchozích krajích klesá počet dětí v mateřských školách a v základních školách. Na gymnáziích počet dětí vzrostl, a to mezi lety 1997/1998 a 2003/2004 o 17 procent. Počet škol, tříd, dětí a učitelů v mateřských školách, v základních školách a na gymnáziích

skupin. Hodnoty tohoto ukazatele se blíží celorepublikovým údajům. Obdobně jako u celé ČR, také zde ukazatel dosáhl nejnižších hodnot v základních školách, kde na jednu třídu připadá 1,4 učitele (v celé ČR to je 1,3). V mateřských školách připadá 1,9 učitelky na jednu třídu (v celorepublikových hodnotách jde o 1,8 učitelky na jednu třídu). Konečně nejvíce učitelů na jednu třídu vykazují gymnázia, kde na jednu třídu připadá 2,3 učitele (v rámci celé ČR to je 2,1 učitele na třídu).

10

K PŘIJÍMÁNÍ DO PRVNÍHO ROČNÍKU STŘEDNÍCH ŠKOL PRO ŠKOLNÍ ROK 2005/2006 Vzhledem k tomu, že dne 1. ledna 2005 nabývá účinnosti zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), bude již přijímací řízení do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole pro školní rok 2005/2006 probíhat podle tohoto zákona, konkrétně především podle ustanovení § 59 až 61. Tato ustanovení přinášejí do organizace přijímacího řízení několik významných změn, na které tento text upozorňuje. Cílem změn je zjednodušení procesu přijímacího řízení při zachování práva uchazečů o střední vzdělávání na volbu své vzdělávací dráhy (stávající dvoukolový systém nebyl dostatečně pružný, v některých případech byl ryze formální. Pouze pro úplnost upozorňujeme, že počet volných míst na středních školách není změnou systému dotčen). Obecně lze říci, že nová zákonná úprava je podstatně podrobnější než stávající úprava obsažená v § 18 a 19 zákona č. 29/1984 Sb. (je rozšířena o povinnosti, které prováděcí předpis nemůže řešit). Přestože bude v souladu s § 64 zákona č. 561/2004 Sb. vydána s účinností od 1. ledna 2005 také nová vyhláška o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách a konzervatořích (která nahradí stávající vyhlášku č. 10/1997 Sb.), je nutné vycházet především z úpravy obsažené v zákoně č. 561/2004 Sb. Nová vyhláška bude stručnější než stávající a bude upravovat pouze podrobnosti týkající se obsahu přihlášky ke vzdělávání, termínů konání přijímacích zkoušek apod. Nově se všechna ustanovení týkající se přijímání ke vzdělávání ve střední škole vztahují také na střední školy, které nezřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí (s výjimkou ustanovení § 60 odst. 11, neboť rozhodování ředitelů soukromých a církevních škol není rozhodováním správním podle správního řádu – viz § 165 odst. 2 a § 183 odst. 1). K rozlišování v postavení veřejných a ostatních středních škol v otázce organizace a průběhu přijímacího řízení není věcný ani právní důvod. Vše, co je uvedeno dále, se tedy v plném rozsahu vztahuje i na tyto střední školy.

Podmínky přijetí ke vzdělávání ve střední škole V souladu s § 59 odst. 1 lze ke vzdělávání ve střední škole přijmout uchazeče, kteří buď splnili povinnou školní docházku, nebo úspěšně ukončili základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky, a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti. Uvedené ustanovení vychází ze stávající úpravy obsažené v § 19 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., k te r ý p o n ove l e z á ko n e m č. 19/2000 Sb. otevírá přístup ke střednímu vzdělávání všem uchazečům, kteří splnili povinnou školní docházku (viz § 36 odst. 1 a § 43 nového školského zákona), bez ohledu na to, zda úspěšně ukončili základní vzdělávání a získali stupeň základního vzdělání, či nikoliv. Dále toto ustanovení výslovně reaguje na možnost přeřazení do vyššího ročníku základní školy bez absolvování předchozího ročníku v případě žáků mimořádně nadaných (§ 17 odst. 3). V případě těchto uchazečů je podmínkou pro přijetí ke vzdělávání ve střední škole úspěšné ukončení základního vzdělávání, přestože ještě nesplnili povinnou školní docházku. Výslovně je nutné upozornit také na to, že § 7 odst. 3, který vymezuje druhy škol, hovoří již pouze o střední škole jako takové (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště). Zákon již nevymezuje samostatně druhy speciálních škol (stávající speciální střední školy, odborná učiliště, praktické školy) a učiliště jako druh školy. Tyto školy jsou v souladu s § 185 odst. 3 středními školami podle tohoto zákona a vztahuje se na ně vše, co se týká středních škol, a to v plném rozsahu.

Organizace přijímacího řízení do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole Další podmínkou pro přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole je prokázání vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti, a to při přijímacím řízení. V souladu s § 60 odst. 1 je ředitel střední školy povinen vyhlásit nejméně jedno kolo přijímacího řízení pro přijímání do prvního ročníku. To znamená,

že stávající povinný dvoukolový systém přijímání na střední školy zřizované státem, krajem nebo obcí bude nabytím účinnosti školského zákona zrušen. Uchazeči nebo zákonní zástupci nezletilých uchazečů tedy budou v termínu stanoveném novou vyhláškou (přičemž se nepočítá se změnou v tomto ohledu) podávat přihlášku ke vzdělávání ve všech středních školách pouze pro první kolo přijímacího řízení, a to pouze na jednu střední školu. Postup pro podání přihlášky zůstává zachován a přihláška bude i nadále podávána na předepsaném tiskopisu, který je pro školní rok 2005/2006 zveřejněn na webových stránkách www.msmt.cz (vzor SEVT 461490). Přihláška však nemusí být podána jen na tiskopisu vydávaném SEVT, a.s.; může být použita přihláška vydaná podle uvedeného vzoru jiným vydavatelem nebo vytištěna z webových stránek MŠMT. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy počítá s tím, že nový tiskopis přihlášky bude připraven pro přijímací řízení pro školní rok 2006/2007. V tuto chvíli je tedy nutné informovat uchazeče, že na přihlášce lze vyplnit pouze jednu střední školu, popřípadě, že pokud budou vyplněny dvě střední školy, na školu uvedenou na druhém místě nebude brán zřetel. Ve smyslu § 60 odst. 4 uvede uchazeč v přihlášce na střední školu také obor vzdělání (a formu vzdělávání), do něhož se pro přijímací řízení hlásí. Tím není dotčena možnost ředitele školy organizovat společné přijímací řízení pro více oborů vzdělání (například v případě, kdy jde o přijímání do společného prvního ročníku). Ředitel školy může po ukončení prvního kola přijímacího řízení vyhlásit další kola přijímacího řízení k naplnění předpokládaného stavu žáků (§ 60 odst. 8). Tato další kola přijímacího řízení musí být ukončena nejpozději do konce srpna. Přihláška se bude v tomto případě podávat přímo řediteli střední školy. Vzhledem k tomu, že přihláška pro další kola přijímacího řízení se již podává přímo řediteli střední školy (nikoliv prostřednictvím školy, kde uchazeč plní povinnou školní docházku), tiskopis přihlášky by měl být pro tyto

případy k dispozici především ve středních školách. Přihlášku lze samozřejmě podat také na tiskopisu staženého z webových stránek MŠMT (viz výše). Přihláška se i pro další kola vyplňuje (a dokládá potřebnými doklady) stejným způsobem jako v kole prvním. Podání přihlášky do dalších kol přijímacího řízení již není omezeno pouze na jednu střední školu; je tedy možné po prvním kole podat přihlášku na více středních škol, které další kola přijímacího řízení vypsaly. Vyhlášení dalších kol přijímacího řízení je vázáno na ukončení prvního kola přijímacího řízení, což v případě středních škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí znamená poté, co bude pravomocně ukončeno případné odvolací řízení proti rozhodnutím vydaným ředitelem školy v prvním kole přijímacího řízení (až poté je řediteli střední školy známo, kolik volných míst pro přijetí pro případná další kola přijímacího řízení zůstává, a uchazeč bude s jistotou vědět, že v prvním kole nebyl přijat). Ředitel školy je povinen oznámit neprodleně místně příslušnému krajskému úřadu, že vyhlásil další kola přijímacího řízení a počet volných míst v jednotlivých oborech a formách vzdělávání. Krajský úřad neprodleně zveřejní přehled středních škol s údaji o počtu volných míst v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 60 odst. 9). Krajský úřad je tedy vedle ředitelů jednotlivých středních škol informačním místem, kde mohou uchazeči, kteří nebyli přijati v prvním kole přijímacího řízení, získat všechny nezbytné informace o dalších vyhlášených kolech přijímacího řízení. V souladu s § 60 odst. 10 se dalších kol přijímacího řízení nesmí účastnit uchazeč, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole v některém z předchozích kol přijímacího řízení.

Kritéria přijímacího řízení do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole Řediteli střední školy zůstává zachováno právo rozhodnout, zda se bude v rámci přijímacího řízení konat přijímací zkouška či nikoliv (§ 60 odst. 3). Obsah a for-

11 mu přijímací zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání (do doby jeho praktické aplikace v souladu se schválenými učebními dokumenty pro základní školu). Pokud ředitel školy rozhodne, že se přijímací zkouška konat nebude, je povinen o tom informovat uchazeče nebo zákonného zástupce nezletilého uchazeče bez zbytečného odkladu. Termín přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení bude stanoven jednotně pro všechny střední školy vyhláškou (se změnou oproti současnému stavu se v této věci nepočítá). Nově § 60 odst. 4 výslovně definuje, jakým způsobem stanoví ředitel střední školy kritéria přijímacího řízení a jaká tato kritéria mohou být. Ředitel střední školy je povinen stanovit jednotná kritéria přijímacího řízení pro všechny uchazeče přijímané v jednotlivých kolech přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání. Ředitel střední školy může v kritériích přijímacího řízení zohlednit následující skutečnosti: • znalosti uchazeče vyjádřené hodnocením na vysvědčení z předchozího vzdělávání a dále výstupní hodnocení uchazeče ze základního vzdělávání, pokud bylo uchazeči vydáno (výstupní hodnocení bude v souladu s § 185 odst. 20 základními školami vydáváno až od školního roku 2005/2006, takže toto kritérium nelze v přijímacím řízení pro školní rok 2005/2006 použít) • výsledky přijímací zkoušky nebo talentové zkoušky, pokud jí ředitel střední školy stanoví • další skutečnosti, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče (účast ve vědomostních soutěžích apod.). Zdůrazňujeme, že kompetenci ke stanovení kritérií přijímacího řízení svěřuje zákon pouze řediteli střední školy. Krajskému úřadu tedy v rámci odvolacího řízení nepřísluší kritéria stanovená ředitelem střední školy žádným způsobem měnit či doplňovat, ale pouze posuzovat jejich zákonnost a respektování při samotném rozhodování. Zákonným předpokladem pro přijetí uchazeče ke vzdělávání i nadále v souladu s § 60 odst. 5 zůstává splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání. V souladu s § 3 odst. 5 budou nově podmínky zdravotní způsobilosti pro

jednotlivé obory vzdělání obsaženy v nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání (zpočátku jako informace o tom, zda je zdravotní způsobilost vyžadována či nikoliv s tím, že konkrétní podmínky stanoví schválené učební dokumenty). V případě uchazečů, kteří nejsou státními občany České republiky, získali předchozí vzdělání v zahraniční škole a požádali ředitele školy o prominutí přijímací zkoušky z českého jazyka, pokud se koná, je podmínkou přijetí ke vzdělávání také znalost českého jazyka v rozsahu nezbytném pro vzdělávání v daném oboru vzdělání. Tuto znalost ověří škola rozhovorem s uchazečem (§ 20 odst. 4). Dále § 60 odst. 6 výslovně stanoví, že pokud splní podmínky přijímacího řízení více uchazečů, než které lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledku hodnocení přijímacího řízení.

Rozhodnutí o přijetí či nepřijetí ke vzdělávání ve střední škole Ředitel střední školy je povinen odeslat rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče do 7 dnů po konání přijímací zkoušky nebo ode dne rozhodnutí, pokud se přijímací zkouška nekoná, nejdříve však 20. dubna (§ 60 odst. 7). Termín 7 dnů se tedy uplatní pro všechna kola přijímacího řízení, termín 20. dubna je rozhodný pouze pro první kolo. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeče ke vzdělávání vydávají ředitelé všech středních škol bez ohledu na zřizovatele, ovšem pouze ředitelé středních škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí postupují při rozhodování podle správního řádu (viz § 165 odst. 2 a § 183 odst. 1). Proti rozhodnutí ředitele střední školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí o nepřijetí uchazeče ke střednímu vzdělávání je možné podat odvolání, a to ke krajskému úřadu (prostřednictvím ředitele střední školy) do 8 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

Přijímání do prvního ročníku nižšího stupně šestiletého a osmiletého gymnázia V souladu s § 61 odst. 1 a § 185 odst. 7 budou pro školní rok 2005/2006 poprvé přijímáni uchazeči do prvního ročníku nižšího stupně víceletého gymnázia. Žáci, kteří zahájí vzdělávání

ve víceletém gymnáziu v prvním ročníku ve školním roce 2005/ 2006, tak budou mít jako první vzdělávání rozdělené do dvou stupňů. Na stávající žáky víceletých gymnázií se tato změna nevztahuje. Případné přijímání do vyššího ročníku víceletého gymnázia se řídí § 63. Do prvního ročníku nižšího stupně víceletého gymnázia lze nově přijmout pouze uchazeče, kteří v daném školním roce úspěšně ukončí pátý, resp. sedmý ročník základní školy (§ 61 odst. 2). Do prvního ročníku nižšího stupně víceletého gymnázia tak již nelze přijmout uchazeče, který ukončil příslušný ročník základní školy dříve; tyto uchazeče je možné případně přijmout pouze do vyššího ročníku za podmínek stanovených v § 63. Zdůrazňujeme, že tito uchazeči budou rozhodnutím ředitele školy nově výslovně přijímáni pouze do prvního ročníku nižšího stupně víceletého gymnázia, nikoliv do víceletého gymnázia jako celku. V ostatních záležitostech se v rámci přijímacího řízení do prvního ročníku nižšího stupně víceletého gymnázia postupuje obdobně podle § 60.

Přijímání do oborů vzdělání s talentovou zkouškou V souladu s § 185 odst. 21 se při přijímacím řízení do prvního ročníku vzdělávání v oborech

vzdělání s talentovou zkouškou a v konzervatoři pro školní rok 2005/2006 postupuje podle Opatření k zavedení pokusného ověřování organizace talentových zkoušek při přijímání žáků ke studiu ve studijních oborech skupiny 82 Umění, užité umění a rukodílná uměleckořemeslná výroba č.j. 28127/97-71. Ustanovení lze vztáhnout na všechny obory vzdělání, které mají v učebních dokumentech předepsánu talentovou zkoušku. Ustanovení § 62 a § 88 odst. 2 se tedy použije až pro přijímací řízení pro školní rok 2006/2007.

Přijímání do nástavbového studia Podmínky pro přijetí do prvního ročníku nástavbového studia jsou obecně stanoveny v § 83 zákona č. 561/2004 Sb. V ostatních záležitostech se postupuje podle § 59 a § 60. Výslovně upozorňujeme také na přechodné ustanovení § 185 odst. 9. Závěrem upozorňujeme na část 1.3 materiálu „Soubor pedagogicko-organizačních informací pro základní školy, střední školy, vyšší odborné školy a školská zařízení na školní rok 2004/2005“ vydaného pod č.j. 12 711/2004-20 v souladu s dosud platným zákonem č. 29/1994 Sb. Vydáním nového školského zákona pozbývají platnosti ty její části, které jsou tímto zákonem www.msmt.cz překonány.

EXOD PRAHA 5 Vás zve na:

2. EZ Velikonoce v Praze 2005 23. března – 27. března Ubytování: Ve dvoulůžkových pokojích (2 + 2 tvoří buňku se sociálním zázemím) Internátu Gy, OA, OŠ pro zrakově postiženou mládež v Praze 5–Jinonicích, v blízkosti stanice metra Nové Butovice. Program: Vycházky velikonoční Prahou spojené s návštěvou dvou divadelních představení (předpokládáme představení v historické budově Národního divadla a Švandova divadla na Smíchově) a pobyt zaměřený na velikonoční tradice. Návštěva velikonočních výstav, muzeí a individuálního koncertu v kostele. Cena: 2000 Kč pro člena ČMOS PŠ (předpokládaná) 2250 Kč pro ostatní (předpokládaná) za ubytování, snídaně, večeře, jeden slavnostní oběd, vstupenku na divadelní představení a pojištění. Organizátor: OR ČMOS PŠ v Praze 4, 5, 6 se sídlem v Praze 5–Slivenci, Ke Smíchovu 16 Přihlášky: Mgr. Petr Honzák, Mikšovského 6/976, 158 00 Praha 5–Košíře Informace: e-mail: [email protected]

INZERCE INZERCE INZERCE Ústav pro informace ve vzdělávání zahájí provoz Zákaznického informačního centra (ZIC) v nových prostorách, se vstupem přímo ze Senovážného náměstí 25, dne 1. února 2005 ve 13.00.

ZIC svým klientům nabízí: aktuální údaje o školách a školských zařízeních regionálního školství, které jsou vedeny v rejstříku; základní údaje o vysokých školách v České republice; komplexní statistické údaje a analýzy z oblasti školství a vzdělávání v České republice; dílčí statistiky a analýzy podle objednávky klientů, zpracované jednotlivými útvary ÚIV; informace o školském systému v České republice; informace o školských systémech v zemích Evropské unie; osobní poradenství při výběru školy podle zadání klienta (například podle specializace školy, umístění, vybavení aj.);

informace o činnosti, odborném zaměření a službách jednotlivých divizí ÚIV (například Národní pedagogické knihovny Komenského, Národního oddělení EURYDICE, Nakladatelství TAURIS aj.); informace o spoluúčasti ÚIV na mezinárodních výzkumech ve školství a vzdělávání; informace o analýzách a šetřeních zaměřených na působení médií ve školství a vzdělávání; nabídku publikací ÚIV; ověření a potvrzení, zda je konkrétní škola zapsána ve školském rejstříku; zprostředkování kontaktů na další školské, vzdělávací, dětské a mládežnické instituce a organizace v ČR a zahraničí.

Kontakt: Zákaznické informační centrum ÚIV, Senovážné náměstí 26, P. O. Box 1, 110 06 Praha 1 tel.: +420 224 398 257/265/276 fax: +420 224 398 459 e-mail: [email protected] návštěvní doba pro klienty: pondělí – pátek od 8 do 16 hodin

www.uiv.cz PŘEDPLATNÉ TÝDENÍKU ŠKOLSTVÍ

#HCETE¬VđDđT¬VÓC )NFORMATORIUM¬ 8¬UKAZUJE¬NOVÏ¬SMđRY¬VE¬VâCHOVđ¬DđTÓ¬OD¬ ¬DO¬¬LET 8¬PĢINÉÝÓ¬UĎITELKÉM¬MATEĢSKâCH¬ÝKOL¬A¬ VYCHOVATELKÉM¬VE¬ÝKOLNÓCH¬DRUäINÉCH¬NÉMđTY¬ PRO¬PRÉCI¬S¬DđTMI 8¬VđNUJE¬POZORNOST¬VâCHOVđ¬KE¬ZDRAVÏMU¬ äIVOTNÓMU¬STYLU ¬INTEGRACI¬DđTÓ¬SE¬SPECIÉLNÓMI¬ POTĢEBAMI ¬EKOLOGICKâM¬AKTIVITÉM 8¬JE¬JEDINâ¬ĎASOPIS¬SVÏHO¬DRUHU¬V¬ê2 #ENA¬¬+Ď ¬PĢEDPLATNÏ¬¬ĎÓSEL ¬¬+Ď¬ VĎETNđ¬POÝTOVNÏHO¬WWWPORTALCZINFO # " $ $ ! !

# # #

2ODINA¬A¬ÝKOLA 8¬POMOCNÓK¬RODIĎī ¬UĎITELī¬A¬VYCHOVATELī ¬ JIMä¬ZÉLEäÓ¬NA¬VÝESTRANNÏM¬ROZVOJI¬A¬UPLATNđNÓ¬ SVđĢENâCH¬DđTÓ 8¬PĢINÉÝÓ¬PRAKTICKÏ¬ZKUÝENOSTI ¬ROZHOVORY ¬ TEORETICKÏ¬ĎLÉNKY ¬RECENZE¬SOUVISEJÓCÓ¬SE¬ ÝKOLNÓ¬I¬MIMOÝKOLNÓ¬VâCHOVOU¬DđTÓ¬A¬MLÉDEäE 8¬JEDINâ¬POPULÉRNđ¬ODBORNâ¬ĎASOPIS ¬KTERâ¬SE¬ PRAVIDELNđ¬ZABâVÉ¬PEDAGOGIKOU¬VOLNÏHO¬ĎASU #ENA¬¬+Ď ¬PĢEDPLATNÏ¬¬+Ď¬¬ĎÓSEL ¬ VĎETNđ¬POÝTOVNÏHO¬WWWPORTALCZRAS

UPOZORNĚNÍ PRO PŘEDPLATITELE: Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.

OBJEDNACÍ LÍSTEK URČENO JEN PRO ZCELA NOVÉ PŘEDPLATITELE !!! Objednávám ......................... předplatné Týdeníku Školství. Jméno – název odběratele: .......................................................................

821213 9 10 4

81/ /81/ / 8

................................................................................................................................ &% % ! $ #% !

Adresa:..........................................................................................................................

!% #

% ! $ " &'

& %

........................................................................... PSČ dodací pošty:...................... Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):

5KÉZKOVÏ¬ĎÓSLO¬ZDARMA ¬ĎI¬PĢEDPLATNÏ¬¬ äÉDEJTE¬NA¬ADRESE¬3%.$¬n¬DISTRIBUCE¬TISKU ¬0¬/¬"OX¬ ¬¬ ¬¬0RAHA¬ ¬TEL¬¬¬ ¬FAX¬¬¬ ¬¬ E MAIL¬SEND SENDCZ¬WWWSENDCZ¬¬ /BJEDNÉVKY¬3-3¬ZPRÉVOU¬¬¬¬UVEĮTE¬NÉZEV¬ ĎASOPISU ¬POĎET¬KUSī ¬ADRESU¬PĢÓJEMCE

Podpis (u organizace razítko): ............................... Datum: .......................

Číslo 4

26. ledna 2005

Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 740 Kč. Inzerci a objednávky předplatného posílejte na adresu redakce: Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. E-mail: týdení[email protected]. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS, bezplatná telefonní linka 800 104 410. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.

24. ledna V pražském Domě odborových

Recommend Documents