23. výroční konference ČAPV

23. výroční konference ČAPV „Etické a sociální aspekty v oblasti vzdělávání a pedagogickém výzkumu“ Sekce 3: „Učitelé a jiní pedagogičtí pracovníci“

Pedagogická fakulta ZČU 16.–18. září 2015 Plzeň

CLIL v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Sonda na dvou českých ZUŠ Zdeněk Vašíček (lektor CLIL a učitel ZUŠ Tišnov)

Platná legislativa pro ZUV • Pro základní umělecké vzdělávání (ZUV) byl vydán „Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k postupu při povolování výuky některých předmětů v cizím jazyce čj. 527/2008-23“, platný do 31. 12. 2013. • Návazně „Výnos č. 9/2013 ze dne 18. prosince 2013, kterým se upravuje postup při povolování výuky některých předmětů v cizím jazyce“ a který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2014. • Už dříve bylo řečeno výslovně, že „Pokyn“ se nevztahuje na výuku metodou CLIL (Novotná, et al., 2010), „Výnos“ pak analogicky. • Ve všech oborech a předmětech vyučovaných na ZUŠ v České republice se tímto učitelům a žákům otevřel cizojazyčný prostor.

Druh DVPP a cíl výzkumu • V rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) se jednalo o odborný profesní kurz – jednodenní seminář CLIL na dvou českých ZUŠ (dále viz „ZUŠ I“ a „ZUŠ II“) v průběhu školního roku 2013/2014. • Cílem výzkumu bylo provést sondu u vybraných učitelů ZUŠ – zjistit jejich názory na CLIL. Šlo pouze o ty učitele, kteří se zúčastnili uvedeného semináře CLIL. (Všech zbývajících – na uvedeném semináři tudíž nezúčastněných – učitelů se sonda netýkala.)

Stručně k průběhu kurzu • Osnova pro výklad přístupu CLIL (srov. Vašíček, 2008b, s. 274) byla lektorem aktualizována. • Učitelé si mohli zvolit cizí jazyk pro modelové situace. Vybrali si: na ZUŠ I němčinu, na ZUŠ II angličtinu. • S učiteli-modely čili dobrovolníky byly předváděny různé hráčské situace u klavíru s využitím česko- i cizojazyčné (němčina, angličtina) verbální komunikace.

• Lektorem bylo zdůrazněno, že cizí jazyky se začal učit – zejména pokud jde o odbornou slovní zásobu – spolu se svými žáky po delší době znovu – srovnej dále termín „koroze kvalifikace“. • Lektorem byla oceněna možnost korektur provedených kolegy učiteli cizích jazyků při přípravě lektorových vlastních slovníků. • V závěru kurzu byl lektorem administrován dotazník učitelům – respondentům.

Teoretická východiska výzkumu •

V současném období internacionalizace je v Evropě nutno vedle odbornosti prosadit mnohojazyčnost jako součást celoživotního vzdělávání a výzkumu (Mnohojazyčnost – přínos pro Evropu i společný závazek, 2008, s. 5).

•

Důraz je kladen na rozvoj komunikativní jazykové kompetence (Janíková, Michels-McGovern, 2001, s. 19, cit dle: Marečková, 2011, s. 88).

•

„CLIL má potenciál přinést změny a inovace do vzdělávacího systému v České republice“ (Šmídová, Tejkalová, Vojtková, 2012, s. 18). Na různých typech škol v ČR je ten či onen odborný věcný předmět spojován s cizím jazykem a tím dochází ke změně v dosavadní vzdělávací praxi.

•

V základním vzdělávání v České republice je pedagogický výzkum učitelské profese málo propojen se změnami vzdělávací praxe (Lukášová, 2009, s. 774). Stranou hlavních výzkumných aktivit leží zájmové vzdělávání (Šerák, 2009, s. 504), k němuž často a chybně bývají připočteny i ZUŠ (srov. Stárek, 2005).

•

Názory učitelů ze ZUŠ na CLIL jako možný prostředek změny jejich vlastní – dosud jen českojazyčné – vzdělávací praxe lze považovat za výzvu pro pedagogický výzkum.

Výzkumný vzorek Učitelé ZUŠ – pouze zájemci o seminář CLIL.

20 respondentů

Různá umělecká odbornost,

většina z hudebního oboru. Převažující pedagogická praxe: na ZUŠ I: 15 a více let; na ZUŠ II: 10 a více let. Spíše heterogenní skupiny učitelů zejména cizojazyčně (nejvíce N, pak A, R).

Právo odstoupit od účasti na výzkumu využil 1 učitel neodevzdáním dotazníku.

PRAXE

Hlavní otázka výzkumu Formulace:

Operacionalizace:

„Má CLIL pro respondenta smysl?“

Výzkumný okruh 1: „CLIL má pro respondenta smysl obecně.“

Výzkumný okruh 2: „CLIL má pro respondenta smysl osobně.“

Metodologie výzkumu 1. zúčastněné pozorování:

2. dotazník:

• využita přirozená prostředí učeben na ZUŠ.

• • • •

zadán 2014; 24 položek; anonymní; při vyhodnocení: využita pětistupňová Likertova škála a medián.



Anonymita byla zvolena s přihlédnutím k etickým principům realizace výzkumu (Etický kodex ČAPV, 2013). Anonymitou bylo také čeleno sociální žádoucnosti odpovědí. (Srov.: ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007. ISBN 97880-7367-273-7.)

Etické hledisko v rámci metodologie • Lektor uvedeného semináře CLIL je současně autorem tohoto výzkumu; • zabývá se jako učitel ZUŠ přístupem CLIL na tomto typu školy dlouhodobě (1993-2015), spojoval předmět „hra na klavír“ zejména s angličtinou a němčinou, ojediněle i italštinou, francouzštinou, španělštinou a ruštinou; • pro předmět „hra na klavír jako CLIL“ (s angličtinou nebo němčinou) vypracoval skriptum (Vašíček, 2008a) a zkušenosti z výuky průběžně publikoval (z poslední doby viz např. Vašíček, 2013; Vašíček, 2014); • byl vždy spíše obhájcem než odpůrcem CLIL. Je-li „nápadné nesystémové vyzvedávání jazykových kompetencí“ (Maňák, Janík, 2006, s. 104), usiloval – byť to bylo jen krok za krokem – o systémovost vycházející z hudební odbornosti a stavící na aktuální cizojazyčné kompetenci.

4,0

4,0

s komunikací v cizím jazyce je smysluplné.

4,0

4,0

CLIL pro učitele věcného předmětu považuji za jednu z možností, jak zlepšit jeho znalost cizího jazyka.

5,0

4,0

CLIL pro žáky považuji za jednu z možností, jak zlepšit jejich znalost cizího jazyka.

4,0

4,0

Průměry z dosažených mediánů okruhu 1:

4,2

4,0

Průměry ZUŠ celkem

ZUŠ II

Mediány (jen u dílčích položek)

Okruhy a položky dotazníku

ZUŠ I

Položka číslo

Výzkum detailně. Okruh 1

CLIL má pro respondenta smysl obecně 03.

Spojení věcného předmětu, který vyučuji, s komunikací v cizím jazyce má podle mne smysl.

16. i Spojovat na základní škole věcný předmět

10.

11.

4,1

Interpretace výzkumného okruhu 1 • Výzkumný okruh 1 „CLIL má pro respondenta smysl obecně.“ byl zodpovězen (s využitím aritmetických průměrů z dosažených mediánů) takto: na ZUŠ I 4,2; na ZUŠ II 4,0. To znamenalo na každé škole zvlášť i na obou školách souhrnně SPÍŠE ANO. • Výzkumný okruh 1 byl tudíž zodpovězen spíše kladně než záporně. Odpověď nepřekvapí vzhledem k tomu, že odpovídali učitelé – zájemci o seminář CLIL. Tedy nikoli ti, kteří se ho – ať již z jakýchkoli důvodů – nezúčastnili. • (Viděno jinak: lektorovi se v tomto semináři – jak se zdá – nepodařilo respondenty znechutit příliš.)


ZUŠ II



ZUŠ I

Položka číslo

Výzkum detailně. Okruh 2

4,0

4,0

4,0

4,0

Mnou vyučovaný věcný předmět hodlám na své škole spojit s komunikací v cizím jazyce.

4,0

3,0

Mnou vyučovaný věcný předmět jsem na své škole v případě alespoň jednoho svého žáka již spojil/a s komunikací v cizím jazyce.

3,0

1,0


3,7 3,0 3,3

CLIL má pro respondenta smysl osobně 02.i

01.

14.

17.

Příležitost komunikovat odborně ve vybraném cizím jazyce mám méně než jednou týdně. Považuji pro sebe za žádoucí, abych dokázal/a komunikovat v mnou vyučovaném věcném předmětu odborně v cizím jazyce.

Interpretace výzkumného okruhu 2 • Výzkumný okruh 2 zněl „CLIL má pro respondenta smysl osobně.“ Lektor jej považoval za výzkumně podstatnější, jdoucí respondentovi „více na tělo“.

• Výzkumný okruh 2 „CLIL má pro respondenta smysl osobně.“ byl zodpovězen (s využitím aritmetických průměrů z dosažených mediánů) takto: na ZUŠ I 3,7 (příklon ke SPÍŠE ANO); na ZUŠ II 3,0 (NEVÍM). • Na ZUŠ II měl přístup CLIL pro respondenty smysl spíše obecně než osobně. Zájemci o seminář CLIL – jak vidno – ještě nebyli automaticky zájemci o svoji vlastní výuku CLIL. Před podobně unáhleným závěrem varují nálezy odjinud: učitel, který navštěvuje vzdělávací akce, není automaticky inovující učitel (Lazarová, et al., 2006, s. 39). Pro budoucnost CLIL na této škole se to oprávněně mohlo zdát nepříliš povzbudivé.

ZUŠ celkem

Průměry

ZUŠ II



ZUŠ I

Položka číslo

Výzkum detailně. Okruhy 1 a 2 souhrnně


4,2

4,0

4,1


3,7

3,0

3,3

Průměry z dosažených mediánů okruhů 1 a 2 souhrnně:

3,9

3,5

3,7

Celkový výsledek výzkumu • Hlavní otázka výzkumu „Má CLIL pro respondenta smysl?“ byla zodpovězena (s využitím aritmetických průměrů z již dosažených aritmetických průměrů) takto: na ZUŠ I 3,9 (= příklon ke SPÍŠE ANO); na ZUŠ II 3,5 (= mezi NEVÍM a SPÍŠE ANO); obě ZUŠ celkem 3,7 (= příklon ke SPÍŠE ANO). • Dosažený celkový výsledek (3,7 = příklon ke SPÍŠE ANO) může být viděn mírně optimisticky.

„CLIL pro respondenta spíše má (než nemá) smysl.“

K doplňkovým okruhům výzkumu Měly sloužit ke zpětné vazbě lektora pro jeho vlastní práci. Stručně k výsledkům v následujících tabulkách. • Okruh 3 se zdá ukazovat na vhodnost doplnění semináře více praktickými ukázkami.

• Okruh 4, že cizojazyčnou náročnost se spíše podařilo vyřešit. • Okruh 5, že příklon respondentů ke slovní zásobě je primárně věcně předmětový, nikoli lingvistický. • Okruh 6 („nejvíce potěšilo“, „nejvíce zklamalo“) bude uveden v podstatných názorech respondentů.

3,5

4,0

Jevy a situace, procvičované lektorem v tomto kurzu, považuji za spojené se skutečnou vyučovací praxí.

4,0

4,0

Výklady lektora v tomto kurzu měly vysokou teoretickou úroveň.

5,0

5,0

Zklamalo by mne, kdyby výklady lektora v tomto kurzu byly méně teoreticky založeny.

3,5

4,0


4,0

4,2


ZUŠ II



ZUŠ I

Položka číslo

Výzkum detailně. Okruh 3 (doplňkový)

Poměr teorie a praxe v tomto kurzu CLIL je vyvážený 08. i

V tomto kurzu lektor uváděl dostatek praktických příkladů.

15. i

06. i

18. i

4,1

4,0

4,0

Slovní zásobu využitou v tomto kurzu považuji pro úroveň základní školy za dostačující.

4,0

4,0

Myslím si, že tento kurz přispěl k mé lepší znalosti problematiky zvané CLIL.

4,5

4,0

Odmítám názor, že tento kurz je pouze plýtváním času účastníků.

4,0

4,0


4,1

4,0


ZUŠ II



ZUŠ I

Položka číslo


Cizojazyčná náročnost v tomto kurzu CLIL je odpovídající 04. i

07.

13.

12. i

Způsoby používání a procvičování slovní zásoby, tak jak je v tomto kurzu prováděl lektor, považuji pro sebe za snadné.

4,0

Slovní zásoba používaná v CLIL má být členěna podle odborně věcných – například uměleckých – témat.

4,0

4,0

Myslím, že slovní zásoba používaná v CLIL se má vyhnout členění podle slovních druhů.

3,0

4,0


3,5

4,0


ZUŠ II



ZUŠ I

Položka číslo


Slovní zásoba používaná v CLIL je členěna předmětově 05.

09. i

3,7

19.

V tomto kurzu mě nejvíce potěšilo: … .

-

-

20.

V tomto kurzu mě nejvíce zklamalo: … .

-

-

Doplňující položky tohoto kurzu CLIL (viz tuto prezentaci dále)


ZUŠ II



ZUŠ I

Položka číslo


Podstatné názory respondentů okruhu 6 a jejich interpretace • (Položka 19.) „Není zapotřebí ohromit žáka super znalostí jazyka.“ Ano, lektor nutně uváděl zpočátku jednodušší cizojazyčné příklady. • (Položka 20.) „Rozpor mezi prezentovanou jednoduchostí, ale názorně ukazovanou složitostí výuky“. Ano, lektor nutně uváděl cizojazyčné příklady jednodušší i náročnější. U lektora spíše než o rozpor šlo o příklady dokládanou různou obtížnost na škále zvládání cizího jazyka – včetně citátu z experimentální cizojazyčné poezie (Ernst Jandl: Laut und Luise, 1966/2002) jako oné pověstné „třešničky na dortíčku“. • (Položka 20.) „Zaujetí pouze hudební cestou“ lektora. Ano, neboť jak známo, výzkumník nesmí přivodit výzkumu špatnou pověst tím, že vykonává práci, pro kterou není kompetentní (Ethical Guidelines for Educational Research, 2011, s. 10). Lektor se považuje za kompetentního výhradně pro předmět „hra na klavír“. Do ostatních oborů a předmětů „nefušuje“.

K problémům rozvoje DVPP • Jde především o nevyřešenou otázku profesní kariéry učitelů (srov. Urbánek, 2009, s. 405). • Mezi učiteli existují významné individuální rozdíly v pracovní zátěži (Urbánek, 1999; cit. dle: Průcha, 2009, s. 399). Dostatek volného času je sice nutným předpokladem humanitního vzdělání (Liessmann, 2009, s. 10), avšak „pod určitým prahem životní úrovně převládá silná tendence využít volného času ke zvýšení příjmů (tzv. druhé zaměstnání apod.)“ (Richta, et al., 1969, s. 192). • Syndrom vyhoření se projevuje mimo jiné nezájmem o další vzdělávání (Průcha, 2009, s. 398). Rozvoj DVPP tak lze nahlížet zčásti s otazníkem.

Koroze cizojazyčné kvalifikace učitelů „Koroze kvalifikace“ (srov. Veteška, Tureckiová, 2008, s. 94) čili „zrezivění odbornosti“ učitele je užitečným termínem. Dva příklady takové „koroze“. • Starší učitel v semináři CLIL v rámci modelové situace u klavíru: „prosím, mě nevyvolávejte, budu se jen dívat; sice mám z toho jazyka státnici, ale po těch letech už z něho neumím skoro nic“ (2004). • Mladší učitel v dotazníku CLIL u položky „Počet let studia cizího jazyka“ uvedl lakonicky: „moc a k ničemu“ (2014).

Etický pohled na zátěž učitelů a CLIL • Od učitelů se očekává angažovanost v reformních změnách (Průcha, 2009, s. 399). • Česká mládež ovládá v té či oné míře především angličtinu a němčinu (např. Šebesta, 2009, s. 352), zejména na tyto dva cizí jazyky lze v CLIL navázat. • CLIL si na jedné straně žádá vysoce motivované učitelstvo i žactvo (Theis, 2010, s. 55). Na druhé straně respektuje omezené jazykové vybavení účastníků – žáků i učitelů (Šmídová, Tejkalová, Vojtková, 2012, s. 10). • Etický pohled (vědomý si pracovní zátěže učitelů) radí zavádět CLIL do práce učitelů jen zvolna.

Nástin profesního rozvoje učitelů ZUŠ v souladu s potřebami mnohojazyčnosti • Obecně profesní rozvoj učitele probíhá dalším vzděláváním (DVPP), samostudiem a vlastní učitelskou praxí (srov. Kohnová, 2009, s. 413).

• DVPP může zahrnout jazykové kurzy pro všeobecné účely i jazykové kurzy „šité na míru“ pro různé odborné předměty vyučované jako CLIL. • Četba odborné i umělecké cizojazyčné literatury jako druh samostudia se předpokládá. • Samostudium v podobě „learning by doing“ může probíhat přímo ve třídě při výuce vlastního odborného předmětu jako CLIL (srov. Hlavní směry Strategie vzdělávací politiky do roku 2020, 2014, s. 26).

Závěr • Zavedení CLIL je dnes na úvaze každého učitele ZUŠ. Bylo by asi předčasné, vidět v každém učiteli ZUŠ učitele CLIL. • Přesvědčivé empiricky podložené argumenty na podporu přístupu CLIL nebyly zatím předloženy (Najvar, 2009, s. 97). Získání argumentů lze považovat za možný a smysluplný úkol pro pedagogický výzkum v období 2015-2020.

• Za pomoci pedagogického výzkumu bude možné i nadále zjišťovat povědomí učitelů o CLIL a předpoklady rozvoje i limitů CLIL. • Na ZUŠ uvažujících o CLIL i na ZUŠ zavádějících CLIL by pedagogický výzkum měl ideálně probíhat periodicky.

Literatura a prameny ČÁP, J., MAREŠ, J. 2007. Psychologie pro učitele. 2. vyd. Praha : Portál. 656 s. ISBN 978-80-7367-273-7. Ethical Guidelines for Educational Research [online]. 2011. London : British Educational Research Association. 12 s. ISBN 978-0-946671-32-8. c2015, poslední revize 2011 [cit. 2015-04-05]. Dostupný z: . Etický kodex České asociace pedagogického výzkumu [online]. 2013. (Návrh projednán a schválen na XXI. konferenci ČAPV, Ústí nad Labem.) c2015, poslední revize 2013 [cit. 2015-04-05]. Dostupný z WWW: . GAVORA, P. 2010. Úvod do pedagogického výzkumu. 2., rozšířené české vyd. Brno : Paido. 264 s. ISBN 978-80-7315-185-0. Hlavní směry Strategie vzdělávací politiky do roku 2020 [online]. 2014. Praha : MŠMT. 49 s. c2014, poslední revize 2014 [cit. 2015-04-05]. Dostupný z WWW: . KOHNOVÁ, J. 2009. Další vzdělávání učitelů. In PRŮCHA, J., et al. Pedagogická encyklopedie. 1. vyd. Praha : Portál. 936 s. S. 413–418. ISBN 978-80-7367-546-2. KOUKALOVÁ, P. 2013. Možnosti a limity výuky typu CLIL. In CÍRUS, L., et al. Efektivita vzdělávání v proměnách společnosti : Sborník příspěvků XXI. celostátní konference České asociace pedagogického výzkumu [CD-ROM]. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, s. 264–269 [CD-ROM]. ISBN 978-80-7414-601-5 (sborník). ISBN 978-80-7414-602-2 (CD-ROM).

LAZAROVÁ, B., et al. 2006. Cesty dalšího vzdělávání učitelů. 1. vyd. Brno : Paido. 230 s. ISBN 80-7315-114-6. LIESSMANN, K. P. 2009. Teorie nevzdělanosti : Omyly společnosti vědění. 1. vyd. (dotisk). Praha : Academia. 127 s. ISBN 978-80-200-1677-5. LUKÁŠOVÁ, H. 2009. Teorie učitelské profese. In PRŮCHA, J., et al. Pedagogická encyklopedie. 1. vyd. Praha : Portál. 936 s. S. 770–776. ISBN 978-80-7367-546-2. MAŇÁK, J., JANÍK, T. 2006. Model tvorby kurikula všeobecného vzdělávání [online]. In WALTEROVÁ, E., et al. Orbis scholae [online], roč. 0, č. 1. 152 s. S. 98–110. ISBN 80-7290-278-4. ISSN 23363177 (Online) ISSN 1802-4637 (Print). c2006, poslední revize 2006 [cit. 2015-04-05]. Dostupný z WWW: . MAREČKOVÁ, P. 2011. Emoce a učení se cizímu jazyku. In JANÍKOVÁ, V., et al. Výuka cizích jazyků. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a. s. 200 s. S. 78–103. ISBN 978-80-247-3512-2. Mnohojazyčnost – přínos pro Evropu i společný závazek [online]. 2008. Brusel : Komise Evropských společenství. c2015, poslední revize 18. 09. 2008 [cit. 2015-04-05]. 14 s. Dostupný z WWW: .

Literatura a prameny (pokračování 1) NAJVAR, P. 2009. Cizí jazyky napříč předměty 1. stupně ZŠ : CLIL z perspektivy VÚP. In: Pedagogická orientace, roč. 19, č. 1, s. 93–99. ISSN 1211-4669. NOVOTNÁ, J., et al. 2010. Pojetí CLIL a bilingvní výuky [online]. c2015, poslední revize 01. 06. 2010 [cit. 2015-04-05]. Dostupný z WWW: . Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k postupu při povolování výuky některých předmětů v cizím jazyce čj. 527/2008-2 [online]. 2008. Praha: MŠMT ČR. 4 s. c2015, poslední revize 15. 07. 2008 [cit. 2015-04-05]. Dostupný z WWW: .

PRŮCHA, J. 2009. Populace českých učitelů. In PRŮCHA, J., et al. Pedagogická encyklopedie. 1. vyd. Praha : Portál. 936 s. S. 396–401. ISBN 978-80-7367-546-2. PRŮCHA, J., ŠVAŘÍČEK, R. 2009. Etický kodex české pedagogické vědy a výzkumu [online]. In Pedagogická orientace [online], roč. 19, č. 2, s. 89–105. ISSN 1211-4669. c2015, poslední revize 2009 [cit. 2015-04-05]. Dostupný z WWW: . RICHTA, R., et al. 1969. Civilizace na rozcestí : Společenské a lidské souvislosti vědeckotechnické revoluce. 3., rozšířené vyd. Praha : Svoboda. 419 s. Společný evropský referenční rámec pro jazyky : Jak se učíme jazykům, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme [online]. 2002. 1. české vyd. Olomouc : Univerzita Palackého. 268 s. c2015, poslední revize 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupný z WWW: . STÁREK, J. 2005. ZUŠ je škola – nikoliv zájmové vzdělávání: postavení ZUŠ ve světle nového školského zákona [online]. c2015, poslední revize 30. 04. 2005 [cit. 2015-04-05]. Dostupný z WWW: . ŠEBESTA, K. 2009. Jazyková a komunikační kompetence české mládeže. In PRŮCHA, J., et al. Pedagogická encyklopedie. 1. vyd. Praha : Portál. 936 s. S. 348–353. ISBN 978-80-7367-546-2. ŠERÁK, M. 2009. Zájmové vzdělávání mládeže a dospělých. In PRŮCHA, J., et al. Pedagogická encyklopedie. 1. vyd. Praha : Portál. 936 s. S. 503–507. ISBN 978-80-7367-546-2. ŠMÍDOVÁ, T., TEJKALOVÁ, L., VOJTKOVÁ, N. 2012. CLIL ve výuce : Jak zapojit cizí jazyky do vyučování [online]. 1. vyd. Praha : Národní ústav pro vzdělávání. 64 s. ISBN 978-80-87652-57-2. c2015, poslední revize 2012 [cit. 2015-04-05]. Dostupný z WWW: . ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K., et al. 2007. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. 1. vyd. Praha: Portál, s r. o. 378 s. ISBN 978-80-7367-313-0.

Literatura a prameny (pokračování 2) THEIS, R. 2010. Bilingualer Geschichtsunterricht. In DOFF, S., et al. Bilingualer Sachfachunterricht in der Sekundarstufe : Eine Einführung. Tübingen : Narr Francke Attempto Verlag GmbH + Co. KG. 295 s. S. 44–57. ISBN 978-3-8233-6591-4. URBÁNEK, P. 2009. Pracovní zátěž a podmínky práce učitelů. In PRŮCHA, J., et al. Pedagogická encyklopedie. 1. vyd. Praha : Portál. 936 s. S. 402–407. ISBN 978-80-7367-546-2. VAŠÍČEK, Z. 2013. Hra na klavír jako CLIL : Pokračující vícejazyčná implementace na ZUŠ. In CÍRUS, L., et al. Efektivita vzdělávání v proměnách společnosti : Sborník příspěvků XXI. celostátní konference České asociace pedagogického výzkumu [CD-ROM]. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, s. 390–396 [CDROM]. ISBN 978-80-7414-601-5 (sborník). ISBN 978-80-7414-602-2 (CD-ROM). VAŠÍČEK, Z. 2008a. Hra na klavír s komunikací v cizím jazyce (anglicky nebo německy) čili CLIL : Základy – I. díl. [Skriptum.] Brno : Janáčkova akademie múzických umění v Brně. 110 s. ISBN 978-80-86928-44-9. VAŠÍČEK, Z. 2008b. Ke konceptu hry na klavír jako CLIL na ZUŠ (2000-2007) [online]. Pedagogika [online], roč. 58, č. 3, s. 258–274. ISSN 0031-3815 (Print), ISSN 2336-2189 (Online). c2015, poslední revize 2008 [cit. 2015-04-05]. Dostupný z WWW: .

VAŠÍČEK, Z. 2014. Klavierspiel als CLIL : Projekt eines Mehrsprachigkeitscurriculums an einer Grundschule für Kunst [online]. In Cizí jazyky pro život : Sborník příspěvků mezinárodních konferencí k podpoře vícejazyčnosti (elektronická verze) [online]. Praha : Národní institut pro další vzdělávání. 78 s. S. 72–73. ISBN 978-80-87449-64-6. c2015, poslední revize 2014 [cit. 2015-04-05]. Dostupný z WWW: . VETEŠKA, J., TURECKIOVÁ, M. 2008. Kompetence ve vzdělávání. 1. vyd. Praha : Grada. 159 s. ISBN 978-80-247-1770-8. Výnos č. 9/2013 ze dne 18. prosince 2013, kterým se upravuje postup při povolování výuky některých předmětů v cizím jazyce [online]. 2013. Praha : MŠMT ČR. 3 s. c2015, poslední revize 19. 12. 2013 [cit. 2015-04-05]. Dostupný z WWW: .

Další články Zdeňka Vašíčka např. zde: Factworld – Forum for Across the Curriculum Teaching (2008-2010) http://www.factworld.info/en/cat/czech (anglicky)

Kazelleová, J., Váňová, T. (Eds.) CLIL do škol (Sborník konference 2012) https://is.muni.cz/repo/1083069/sbornik_CLIL.pdf (česky) Metodický portál RVP (2008-2010) http://rvp.cz/vyhledavani?q=vasicek+clil&s.x=10&s.y=10&rvpSearchScope=portal (česky) Sborníky konferencí ČAPV (2001-2008, 2013) (česky)

Kontakt MgA. et MgA., PhDr. Zdeněk Vašíček, Ph. D. et Ph. D.

ZUŠ Tišnov

Evropský učitel jazyků roku 2010

666 01 Tišnov

Dvořáčkova 316

Mobil: + 420 739 908 783 E-mail: [email protected] WWW: https://www.linkedin.com

Děkuji vám za pozornost!

23. výroční konference ČAPV

Recommend Documents