23, Praha 1

ADAPTAČNÍ STRATEGIE BUDOV V MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 7 Zpracováno pro Glopolis, o.p.s. Soukenická 1189/23, 110 00 Praha 1

26. února 2016

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.

1. Identifikace dokumentu Název díla / Title

Adaptační strategie budov v městské části Praha 7

Datum vydání / Date of delivery 26. února 2016 Počet stran / Pages

58

Počet příloh / Annexes

7

Počet výtisků / Printed copies

1

Č. výtisku / Copy number

1

Identifikace zpracovatele Název / City Name

PORSENNA o.p.s.

Adresa sídla / Postal address

Bystřická 522/2, 140 00 Praha 4

Adresa pracoviště / Office address

Michelská 18/12a, 140 00 Praha 4

Identifikační číslo / Identification number

27172392

Odpovědná osoba / Responsible person

Ing. Miroslav Šafařík, Ph.D., ředitel

Vypracoval / Processed by

Ing. Vítězslav Malý, Ing. Miroslav Šafařík

Telefon / Phone

+ 420 244 013 186

E-mail

[email protected]

Identifikace objednatele Název / City Name

Glopolis, o.p.s.

Adresa sídla / Postal address

Soukenická 1189/23, 110 00 Praha 1

Identifikační číslo / Identification number

27144569

Odpovědná osoba / Responsible person

Petr Lebeda, ředitel společnosti

Kontaktní osoba / Contact person

František Marčík

Telefon / Phone

+ 420 773 687 862

E-mail

[email protected] „Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.“ „Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.“

Obsah.......................................................................................................................................... 3 Seznam grafů .............................................................................................................................. 4 Seznam obrázků ......................................................................................................................... 4 Seznam tabulek .......................................................................................................................... 5 Shrnutí ........................................................................................................................................ 6 Zadání studie .............................................................................................................................. 8 2. Metodika výpočtu odhadovaných nákladů adaptačních scénářů.......................................... 9 2. 1. Data a metodika výchozího stavu budov ..................................................................... 10 2. 1. 1. Skupiny budov ...................................................................................................... 11 2. 2. Data a metodika odhadu připravenosti budov ............................................................ 13 2. 3. Metodika stanovení adaptačních opatření a nákladů.................................................. 14 2. 3. 1. Soupis adaptačních opatření ................................................................................ 14 2. 3. 2. Specifikace opatření na danou typologizaci budov .............................................. 16 2. 3. 3. Stanovení adaptačních nákladů na danou typologizaci budov ............................ 17 2. 4. Metodika výpočtu adaptačních scénářů ...................................................................... 19 3. Výchozí stav budov v MČ Praha 7 ........................................................................................ 21 4. Odhad připravenosti budov MČ Praha 7 .............................................................................. 25 5. Adaptační opatření v MČ Praha 7 ........................................................................................ 27 5. 1. Náklady adaptačních opatření ..................................................................................... 30 6. Stanovení a porovnání adaptačních scénářů v MČ Praha 7 ................................................. 34 6. 1. Investiční náklady ......................................................................................................... 37 6. 2. Provozní náklady .......................................................................................................... 38 6. 3. Ostatní náklady ............................................................................................................. 40 6. 4. Celkové náklady ............................................................................................................ 41 6. 5. Shrnutí nejdůležitějších výsledků ................................................................................. 44 7. Další doporučení pro zainteresované skupiny ..................................................................... 46 7. 1. Doporučení pro správu budov v majetku MČ Praha 7 ................................................. 46 7. 2. Doporučení pro rozvojové území Praha - Bubny ......................................................... 49 7. 3. Doporučení pro veřejnost a podnikatelskou sféru....................................................... 49 8. Literatura .............................................................................................................................. 51

Graf 1: Zastoupení budov v daných skupinách ve výběrovém vzorku ..................................... 12 Graf 2: Rozdělení budov podle typu střechy a podlažnosti budov .......................................... 22 Graf 3: Procentuální rozdělení budov do jednotlivých skupin ................................................. 23 Graf 4: Připravenost budov v MČ Praha 7 na změnu klimatu – realizovaná opatření v % ...... 26 Graf 5: Predikce investičních nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč ..................................... 37 Graf 6: Predikce provozních nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč ....................................... 38 Graf 7: Predikce ostatních nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč ......................................... 40 Graf 8: Procentuální rozdělení nákladů ................................................................................... 41 Graf 9: Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč ......................................... 41 Graf 10: Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů 1 (BAU) a 2 (rychlá a mělká renovace) v mil. Kč ................................................................................................................... 42 Graf 11: Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů 1 (BAU) a 3 (pomalá a důkladná renovace) v mil. Kč ................................................................................................................... 43 Graf 12: Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů 1 (BAU) a 4 (rychlá a důkladná renovace) v mil. Kč ................................................................................................................... 43

Obrázek 1: Schéma metodiky..................................................................................................... 9

Tabulka 1: Adaptační scénáře .................................................................................................... 7 Tabulka 2: Charakteristika budov ............................................................................................. 10 Tabulka 3: Charakteristika budov ............................................................................................. 10 Tabulka 4: Rozdělení budov do skupin ..................................................................................... 11 Tabulka 5: Kritéria hodnocení .................................................................................................. 13 Tabulka 6: Hodnocení budov.................................................................................................... 14 Tabulka 7: Rozdělení adaptačních opatření se stručným popisem ......................................... 15 Tabulka 8: Specifikace opatření ............................................................................................... 16 Tabulka 9: Rozdělení adaptačních opatření a jejich nákladů ................................................... 18 Tabulka 10: Provozní náklady ................................................................................................... 18 Tabulka 11: Základní parametry scénářů adaptace ................................................................. 20 Tabulka 12: Rozdělení budov podle typu využití v % ............................................................... 22 Tabulka 13: Rozdělení budov do skupin ................................................................................... 23 Tabulka 14: Připravenost budov v MČ Praha 7 na změnu klimatu v %.................................... 25 Tabulka 15: Charakteristiky skupin budov a uvažovaná adaptační opatření........................... 27 Tabulka 16: Podrobné rozdělení adaptačních opatření a jejich investičních nákladů v mil. Kč .................................................................................................................................................. 29 Tabulka 17: Celkové investiční náklady adaptačních opatření průměrné budovy podle typu renovace a skupiny budov v mil. Kč ......................................................................................... 30 Tabulka 18: Rozdělení provozních nákladů .............................................................................. 31 Tabulka 19: Provozní náklady podle skupin budov k roku 2015 v tis. Kč ................................. 32 Tabulka 20: Úspora provozních nákladů v závislosti na úrovni renovace v % ......................... 32 Tabulka 21: Základní parametry scénářů adaptace ................................................................. 34 Tabulka 22: Kumulativní náklady adaptačních scénářů v mil. Kč............................................. 35 Tabulka 23: Celkové kumulativní náklady adaptačních scénářů v mil. Kč ............................... 36 Tabulka 24: Rentabilita adaptačních scénářů po 45 letech ..................................................... 44


PORSENNA o.p.s.

Studie „Adaptační strategie budov v městské části Praha 7“ stanovuje a porovnává náklady pro 3 adaptační scénáře a Scénář Business as usual (BAU) ve vztahu ke klimatické změně. Adaptační scénáře jsou kalkulovány pro dvě predikované změny koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5 podle 5. Hodnotící zprávy (AR5) Mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC a pro střednědobé a dlouhodobé časové období. Studie dále mapuje výchozí stav budov v městské části Praha 7 a zhotovuje kvalifikovaný odhad jejich připravenosti na změny klimatu pro emisní scénář koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5. Přehled budov s jejich základními informacemi byl poskytnut ÚMČ Praha 7 a byl převzat z IPRM Prahy, konkrétně pak z „Atlasu Prahy 5000“.1 V rámci základních údajů byly k dispozici kompletní údaje ke 2 049 budovám s číslem popisným. Kromě těchto budov je dále evidováno 575 budov bez čísla popisného. Celkově se na území MČ Prahy 7 nachází 2 624 budov. Z celkového pohledu je připravenost budov v MČ Praha 7 minimální. Pouze přibližně 0,8 % všech skupin budov je připraveno na změnu klimatu, necelých 8,4 % budov je částečně připraveno, 19,8 % budov částečně nepřipraveno, 67,8 % je nepřipraveno a 3,3 % budov s ohledem na jejich povahu adaptovat nelze. Mezi nejlépe adaptované budovy patří skupina RD (rodinné a polyfunkční domy do dvou podlaží) s 43,5 % budov alespoň částečným způsobem adaptovaných na změnu klimatu. Oproti tomu skupina AD (atypické domy) jsou nejméně připravenými budovami s 91,5 % neadaptovaných budov. S ohledem na podobu stávající zástavby MČ Prahy 7 je realizace adaptačních opatření omezena a většinou neumožňuje široce uplatnitelný univerzální přístup. Budovy v centru Prahy 7 jsou nejvíce vystaveny vlivu tepelného ostrova (UHI) a zhoršené kvalitě vzduchu, neboť urbanistická struktura místa je pevně dána a neumožňuje významnější změny. Z tohoto pohledu je důležitým aspektem navržených adaptačních opatření omezení zastavitelnosti území MČ Prahy 7 do 35 % (zejména pak s ohledem na 4 hlavní rozvojové území MČ Prahy 7). V rámci studie jsou navrženy adaptační opatření pro jednotlivé typy budov a vypočítány odhadované náklady na jejich realizaci pro 3 adaptační scénáře a srovnávací Scénář Business as Usual. Zároveň jsou stanoveny 3 typy renovací – důkladná, střední a mělká renovace. Mělká renovace předpokládá snížení investičních nákladů o 30 %, střední pak o 20 % oproti nákladům důkladné renovace. Nejnižší náklady spojené s adaptací budovy vykazují rodinné a polyfunkční domy s výškou do 2 pater. Naopak nejvyšší náklady renovace budov jsou kalkulovány pro administrativní a veřejné budovy, kde důkladná renovace ke scénáři koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 je stanovena na 40,59 mil. Kč, respektive 43,67 mil. Kč u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5.

1

Integrovaný plán rozvoje města Prahy, Atlasu Prahy 5000, zdroj: http://app.iprpraha.cz/js-api/app/atlaspraha-5000

Stránka 6 z 58


PORSENNA o.p.s.

V rámci studie jsou uvažovány 4 adaptační scénáře, jejichž základní charakteristiky (tempo renovace a podobně) jsou převzaty ze studie Strategie renovace budov (Holub, Antonín, 2014). Tabulka 1: Adaptační scénáře

Scénář 1

Základní – Business as usual (bez nových politických opatření, nízké procento renovací)

Scénář 2

Rychlá, ale mělká renovace (vyšší procento renovací za rok, vysoký podíl mělkých a středních renovací)

Scénář 3

Pomalá, ale energeticky důkladná renovace (mírně vyšší procento renovací budov za rok, vysoký podíl středních a důkladných renovací)

Scénář 4

Rychlá a důkladná renovace (vyšší procento renovací za rok, vysoký podíl středních a důkladných renovací)

U každého adaptačního scénáře byly sledovány 3 klíčové typy nákladů: 1. investiční náklady opatření, 2. provozní náklady, 3. ostatní náklady (náklady snižující se produktivity práce a vliv na lidské zdraví). Shrnutí nejdůležitějších výsledků modelovaných adaptačních scénářů: Vliv predikované změny koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5 na celkové investiční náklady adaptačních scénářů je relativně malý (zvýšení nákladů u RCP 8.5 ku RCP 4.5 se u adaptačních scénářů pohybuje okolo 8 %). Scénář 4 (Rychlá a důkladná renovace) má nejvýznamnější dopad na výši provozních nákladů a vede k jejich postupnému snižování. Scénář 1 (BAU) naopak vede k jejich nárůstu. Čím vyšší bude nárůst teploty, tím větší efekt bude mít uvažovaná renovace budov dle Scénáře 4. Změna klimatu má zásadní vliv na růst ostatních nákladů, neboť je v rámci studie predikován až 48násobný nárůst těchto nákladů k roku 2060 oproti počátečnímu roku 2015. Vliv tepleného ostrova (UHI) zvyšuje nároky na adaptaci budov na změnu klimatu. Budovy, které nebudou adaptovány, případně budou adaptovány pouze částečně, se budou v létě výrazněji přehřívat, což povede k zvýšení negativních dopadů na lidské zdraví a produktivitu práce. S nárůstem klimatické změny (respektive teploty) poroste význam důkladné a rychlé renovace. Scénáře 3 a 4 jsou v dlouhodobém období (45 let) ekonomicky rentabilní. Za nejlépe hodnocený adaptační scénář je hodnocen Scénář 4 (rentabilita investice; 14,91 %).

Stránka 7 z 58


PORSENNA o.p.s.

Na základě studie “Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR pro období 2015 až 2060” zpracované Katedrou fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy byly vytipovány dvě důležité oblasti z hlediska modelovaných dopadů změny klimatu na ČR v sektoru budov: Jihomoravský kraj a městská část Praha 7 (předmětem této studie). Městská část Praha 7 je z nejohroženějších městských částí z hlediska vlivu pražského tepelného ostrova. Zpracovatel studie by měl vedle hodnot modelování změny klimatu vyjít rovněž z výsledků modelování vyhotoveného pro Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy v rámci projektu Městský tepelný ostrov (UHI). Studie zmapuje výchozí stav budov v městské části Praha 7 (typy, stáří, velikost), vyhotoví kvalifikovaný odhad jejich připravenosti na změny klimatu pro emisní scénář RCP 8.5, navrhne adaptační opatření pro jednotlivé typy budov a vypočítá odhadované náklady na jejich realizaci pro 3 adaptační scénáře a srovnávací Scénář Business as Usual. Podklady pro náklady jednotlivých adaptačních opatření budov, stejně jako pro renovační scénáře a scénáře srovnávací, jsou obsaženy ve studii Šance pro budovy “Strategie renovace budov”. Hlavní cíle studie:

 zmapování výchozího stavu budov v MČ Praha 7 (typy, stáří, velikost),  vyhotovení kvalifikovaného odhadu připravenosti budov v MČ P7 na změny klimatu pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 a RCP 4.5 a dvě období scénáře koncentrací: 2015-2039 a 2040-2060,

 návrh adaptačních opatření pro jednotlivé typy budov v MČ P7,  výpočet odhadovaných nákladů na realizaci adaptačních scénářů pro 3 renovační scénáře,

 výpočet adaptačních opatření včetně srovnání se scénářem „Business as usual“,  seznam konkrétních doporučení pro jednotlivé zainteresované skupiny (obyvatelé, podnikatelé, úředníci, politici), které by usnadnily implementaci adaptačních opatření v plné míře.

Stránka 8 z 58


PORSENNA o.p.s.

2. Základním cílem metodiky je stanovit metody, pravidla a postupy pro zpracování výpočtu odhadovaných nákladů adaptačních scénářů, a to včetně služeb, činností, dopadů na lidské zdraví a produktivitu práce souvisejících s adaptací budov v MČ Prahy 7 na změnu klimatu. Metodika dále specifikuje postupy týkající se sběru dat a jejich následného vyhodnocování. Postup výpočtu odhadovaných nákladů adaptačních opatření je znázorněn na obrázku 1. Samotná metodika je rozdělena do několika posloupných kroků, které na sebe navzájem navazují a jsou podrobněji popsány v dalších subkapitolách. Základem pro výpočet nákladů jsou získané údaje o struktuře a charakteristice budov v MČ Prahy 7, které byly následně kategorizovány do 9 skupin vykazujících obdobné charakteristiky (podrobnější popis v kapitole 1.1.). Druhým krokem pak představuje určení připravenosti budov na změnu klimatu a jejich kategorizace do 4 skupin (připravené budovy, částečně připravené budovy, částečně nepřipravené budovy, nepřipravené budovy). Třetím krokem je pak identifikace adaptačních opatření na změnu klimatu včetně jejich základního popisu. Následující krok využívá výstupy předchozích kroků za účelem stanovení nákladů k jednotlivým kategoriím budov a daným scénářům adaptace a predikované změny koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5. Poslední krok pak stanovuje vývoj odhadovaných nákladů adaptačních scénářů na změnu klimatu pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 a RCP 4.5 a dvě období scénáře koncentrací: 2015-2039 a 2040-2060. Obrázek 1: Schéma metodiky

1

2

Soupis budov, charakteristika budov

Připravenost budov na změnu klimatu

Kategorizace budov do 9 skupin

Kategorizace budov do 4 skupin

4

3 Adaptační opatření na změnu klimatu

Stanovení nákladů k jednotlivým kategoriím a scénářům

Adaptační scénáře

5 Scénář 1

Scénář 2

Scénář 3

Scénář 4

Stránka 9 z 58


PORSENNA o.p.s.

2. 1. Data a metodika výchozího stavu budov Vzhledem ke krátké realizační době bylo přistoupeno ke sběru dat prostřednictvím MČ Prahy 7 s kombinací získání zbylých dat z údajů poskytovaných Českým statistickým úřadem a expertního odhadu u údajů, pro které nejsou k dispozici žádné dostupné zdroje. Data pro vyčíslení odhadovaných nákladů adaptačních opatření, získaná přímo od ÚMČ Prahy 7 byla převzata z IPRM Prahy, konkrétně pak z „Atlasu Prahy 5000“.2 Tabulka 2 uvádí přehled získaných a použitých dat pro výpočet odhadovaných nákladů adaptačních opatření včetně jejich původu. Údaje o stáří budov byly převzaty z dat poskytovaných Českým statistickým úřadem. U údajů, pro které nejsou k dispozici žádné dostupné zdroje, bylo přistoupeno k expertnímu odhadu. Tabulka 2: Charakteristika budov Údaje k budovám

Poznámka

Zdroj dat

Číslo popisné

IPRM

Parcelní číslo

IPRM

Typ objektu

Běžné, atypické, nestandardní a podobně

IPRM

Podlažnost

IPRM

Typ střechy

Šikmá střecha, rovná střecha, atypická (kombinace)

IPRM

Využití území

Základní členění uvedené v „Atlas Praha 5000“, tj. bydlení, sport a rekreace, občanské vybavení veřejné infrastruktury a podobně

IPRM

Vlastnictví budovy

Soukromý, veřejný sektor, kombinace

IPRM

Stáří budovy

Rozdělení budov dle ČSÚ, do roku 1920 a v desetiletých intervalech

ČSÚ

Ostatní data uvedená v Tabulce 2 jsou převzata z jiných studií, případně využívají vlastního expertního odhadu, neboť nebyly k dispozici žádné dostupné zdroje. Tabulka 3: Charakteristika budov Údaje k budovám

Zdroj dat

Rekonstrukce obálky budovy

Vlastní šetření

Podlahová plocha

Strategie renovace budov, Building typology, vlastní šetření

Orientace budovy

Vlastní šetření

Náročnost vyčerpávajícího šetření mezi budovami byla s ohledem na časový a finanční rámec studie shledána neúnosnou, proto bylo v rámci metodiky přistoupeno k výběrovému (nevyčerpávajícímu) šetření s ohledem na celkový charakter základního souboru. Na základě získaných dat z IPRM a potřeb studie bylo definováno 9 základních skupin budov, ze kterých byly následně s využitím náhodného výběru identifikovány vzorky budov (viz dále). Reprezentativnost vzorku vybraných budov souvisí se zajištěním dostatečně kvalitního zobecnění odhadovaných nákladů. K stanovení optimální velikosti vzorku bylo využito vzorce

2


Stránka 10 z 58


PORSENNA o.p.s.

intervalového odhadu průměru v základním souboru plochu budov.

a to pro podlahovou

S ohledem na velikost základního souboru a jeho statistickou a charakterovou členitost bylo přistoupeno k využití odhadu rozptylu základního souboru a maximální chyby , jež jsme v rámci metodiky ochotni připustit. Na 95 % hladině spolehlivosti byl rozptyl stanoven na hodnotu 300 m2 se standardní chybou o velikosti 140 m2. Na základě tohoto odhadu byl vzorek budov nejprve stanoven na 80 – 100. Pro ověření minimálního rozsahu výběru bylo provedeno pilotní šetření (11 budov), které upřesnilo tento rozsah na 41 subjektů3 při zohlednění požadavku 95 % hladiny spolehlivosti. Směrodatná odchylka výběrového průměru (střední chyba odhadu) měla hodnotu 240 m2 se stanovenou standardní chybou o velikosti 133 m2. Celkově bylo vybráno 66 objektů.

2. 1. 1. Skupiny budov Definované skupiny budov (9) byly rozděleny na základě charakteristiky budov a potřeb studie zohledňující možnosti adaptačních opatření na změnu klimatu. Základním rozdělením byl rok výstavby (v závislosti na používaný typ materiálu a konstrukce) a dále pak účel užití. Zbylé tři skupiny budov tvoří průmyslové objekty, ostatní budovy a atypické stavby, u kterých byl identifikován předpoklad nepotřebnosti adaptačních opatření s ohledem na jejich povahu a účel užití (např. kostely). Zastoupení subjektů v jednotlivých skupinách, jakož i počty vybraných objektů zachycuje Tabulka 4. Tabulka 4: Rozdělení budov do skupin Celkový počet budov

Skupina

Počet vybraných budov

Bytové domy a polyfunkční domy B1920

Do 1920 - počet pater (min. 3)

716

14

B1960

1921-1960 - počet pater (min. 3)

599

12

B1994


144

7

B+

1994 a více - počet pater (min. 3)

125

6

22

4

Ostatní RD

Rodinné a polyfunkční domy počet pater (max. 2)

AVB

Administrativní a veřejné budovy

198

10

OB

Ostatní budovy

115

6

AD

Atypické domy

30

2

HP

Haly (a jiné průmyslové stavby)

100

5

2049

66

Celkem Zdroj: IPRM, vlastní šetření

3

Výběrový rozptyl, Studentovo rozdělení,

,

Stránka 11 z 58


PORSENNA o.p.s.

Z těchto skupin byl náhodným výběrem vyselektován vzorek domů s ohledem na definovanou statistickou významnost získaných výsledků. Z každé skupiny byl vybrán vzorek reprezentující 5 % z celkového počtu domů. Výjimku tvořily skupiny B1920 a B1960, v rámci nichž bylo vybráno 2 % domů. Důvod pro snížený počet byl dostatečně vysoký počet domů evidovaných v těchto skupinách. Graf 1: Zastoupení budov v daných skupinách ve výběrovém vzorku

Zdroj: Vlastní zpracování

Graf 1 znázorňuje zastoupení budov v daných skupinách ve výběrovém vzorku. Nejvyšší míru zastoupení mají bytové budovy, především pak postavené do roku 1920 a v období 1920 až 1960. To odpovídá i rozdělení budov k jejich celkovému počtu v MČ Praha 7.

Stránka 12 z 58


PORSENNA o.p.s.

2. 2. Data a metodika odhadu připravenosti budov Pro zpracování odhadu připravenosti budov je vytvořeno 5 klíčových kritérií, na základě kterých jsou jednotlivé skupiny budov hodnoceny, a je stanovena míra jejich připravenosti na změnu klimatu. Pro hodnocení je využit expertní odhad řešitelského týmu vycházejícího ze studie „Návrhu opatření pro adaptaci budov na změnu klimatu“ (Čejka, Antonín, 2015). S ohledem na časovou náročnost vyčerpávajícího šetření mezi budovami k zjištění daných specifikací budov byla využita stejná metodika výběru reprezentativního vzorku jako u dat identifikující výchozí stav budov v MČ Prahy 7, tedy intervalového odhadu průměru v základním souboru , přičemž vzorek budov byl identický. Klíčová kritéria hodnocení připravenosti budov jsou uvedena v následující Tabulce 5 spolu s bližším popisem. Tabulka 5: Kritéria hodnocení Kritérium

1. Zateplení budovy

2. Ochrana proti slunečnímu záření

Subkritérium

1.1 Obálka budovy

Komplexnost realizace a tepelně izolační standard obálky budovy včetně výplní otvorů na úrovni hodnot doporučených pro pasivní domy (uvedených v tabulce 3 ČSN 730540-2:2011).

1.2 Střecha budovy

Základní rozdělení na šikmou a rovnou střechu s ohledem na potenciál aplikace opatření (tepelná ochrana, zeleň, využití OZE, apod.).

1.3 Okna a prosklení

Míra prosklení fasády budovy, technické parametry zasklení oken zohledňující možnosti efektivního využití slunečního záření v zimě a současně nezpůsobení přehřívání interiéru v létě.

2.1 Stínící prvky (vnější)

Aplikace a efektivita využití pasivních (bez možnosti změny polohy) a aktivních (s možností změny polohy či rozsahu stínění) stínících prvků.

3.1 Chlazení a klimatizace

Využití principů pasivního chlazení a instalace aktivních systémů chlazení (vzduchový, chladivový).

3.2 Vzduchotechnika

Instalace řízeného rovnotlakého větrání k dosažení kvality vnitřního prostředí z pohledu koncentrace CO2, vlhkosti a ostatních škodlivin ve vnitřním prostředí, včetně využití tzv. nočního předchlazení.

3.3 Hospodaření s vodou v budově

Systémy přímé úspory pitné vody, využití šedé či dešťové vody. Aplikace retenčních a filtračních systémů.

3.4 Obnovitelné zdroje energie

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické bilanci objektu.

4.1 Prvky zeleně na budovách, vodní prvky v budovách

Prvky souvislé horizontální nebo vertikální zeleně a případně také vodní prvky v okolí budovy (vodní nádrže, mokřady, fontány, pítka, apod.).

4.2 Vzdálenost budovy od plochy ochlazující okolní prostředí

Posuzována je vzdálenost budovy od parku či vody, případně jiné plochy ochlazující okolní prostředí, a snižující efekt UHI ve dvou kategoriích: i) do 50 metrů, ii) do 100 metrů.

5.1. Orientace ke světovým stranám

Míra rizika přehřívání objektu související s orientací budovy a mírou prosklení jednotlivých fasád či polohou budovy ve vztahu k jejímu zastínění okolní zástavbou.

3. Technologie

4. Zeleň a vodní prvky

5. Orientace a umístění budovy

Popis

Stránka 13 z 58


PORSENNA o.p.s.

Způsob hodnocení splnění daného kritéria je zobrazen v níže uvedené Tabulce 6. Každé kritérium je hodnoceno stupni „Ano“, „Dílčí“ a „Ne“, přičemž je dané hodnocení zpracováno vždy za vybranou budovu z reprezentativního vzorku. V rámci kritérií skládajících se z více subkritérií je přistoupeno k podružnému principu hodnocení připravenosti daného kritéria, a to na stejném principu hodnocení jako u kritérií. Je-li tedy např. prosklení hodnoceno stupněm „Dílčí“ a stínící prvky hodnoceny stupněm „Ne“, je výsledné hodnocení daného kritéria Ochrana proti slunečnímu záření hodnoceno stupněm „Dílčí“. Tabulka 6: Hodnocení budov Budova

„Adekvátní“ zateplení budovy Ano

Dílčí

Ne

Využití slunečního záření Ano

Dílčí

Ne

Technologie Ano

Dílčí

Zeleň Ne

Ano

Dílčí

Ne

Budova XY

Na základě stanovené hodnotící matice a expertního odhadu vycházejícího ze studie „Návrh opatření pro adaptaci budov na změnu klimatu“ (Čejka, Antonín, 2015) je pak určeno procentuální rozdělení budov v každé skupině budov do 5 jednotlivých kategorií (viz níže). Typ A

Budova připravena na změnu klimatu. Budova splňuje kritéria hodnocení, kdy je ohodnocena nanejvýše jednou stupněm C.

Typ AC

Budova částečně připravena na změnu klimatu. Budova částečně splňuje kritéria hodnocení, kdy je maximálně 1x ohodnocena stupněm N.

Typ NC Typ N Typ NN

Budova částečně nepřipravena na změnu klimatu. Budova částečně nesplňuje kritéria hodnocení, kdy je ohodnocena nejvýše 4x stupněm N a lépe. Budova nepřipravena na změnu klimatu. Budova nesplňuje kritéria hodnocení, kdy je ohodnocena minimálně 5x stupněm N. Budovy, které nelze, s ohledem na svoji povahu, adaptovat, případně je realizace adaptačních opatření irelevantní.

2. 3. Metodika stanovení adaptačních opatření a nákladů Metodika vyčíslení nákladů adaptačních opatření je rozdělena do tří na sebe navazujících částí – Soupis adaptačních opatření, Specifikace opatření na danou typologizaci budov, Stanovení adaptačních nákladů.

2. 3. 1. Soupis adaptačních opatření Je stanoven soupis adaptačních opatření včetně jejich popisu a limit (viz níže). Jednotlivá adaptační opatření jsou pro zjednodušení a přehlednost rozdělena do 5 kategorií a subkategorií, které jsou obdobné jako při hodnocení připravenosti budov. Toto zjednodušení je klíčové pro přehlednost stanovení adaptačních nákladů k jednotlivým typům budov. Rozdělení adaptačních opatření a jejich základní popis je převzat ze studie „Návrh opatření pro adaptaci budov na změnu klimatu“ (Čejka, Antonín, 2015).

Stránka 14 z 58


PORSENNA o.p.s.

Tabulka 7: Rozdělení adaptačních opatření se stručným popisem Adaptační opatření

Popis

I Zateplení budovy Ia Obálka budovy

Komplexnost realizace a tepelně izolační standard obálky budovy včetně výplní otvorů na úrovni hodnot doporučených pro pasivní domy (uvedených v tabulce 3 ČSN 730540-2:2011). Nastavení tepelně izolačních parametrů obálky budovy na úrovni blízké pasivnímu standardu usnadňující zajištění dostatečné stability vnitřního prostředí, nízkou spotřebu energie na vytápění i chlazení a možnost pokrytí významné části dodávky z vlastních obnovitelných zdrojů energie. Zajištění dostatečného teplotního útlumu konstrukce a fázového posuvu teplotního kmitu v závislosti na objemové hmotnosti, tepelné kapacitě, tloušťce a tepelné vodivosti materiálů, z nichž je konstrukce složena. Zajištění nízké průvzdušnosti obálky budovy.

Ib Střecha budovy

Základní rozdělení na šikmou a rovnou střechu, s ohledem na potenciál realizace opatření (tepelná ochrana, zeleň, využití OZE a podobně). Využití zelených střech k zabezpečení evapotranspirace, světlé odrazivé barvy, jiná opatření aktivně využívající energii ze slunečního záření, případně snižující jeho negativní vlivy.

Ic Okna a prosklení

Úprava zasklení budovy s ohledem na optimalizaci k efektivnímu využití slunečního záření v zimě a současně nezpůsobení přehřívání interiéru v létě. 2 Instalace trojitého zasklení s Ug ≤ 0,60 W/m .K a upravenou solární propustností dle orientace na světové strany (g = 0,38 – 0,65). Instalace speciálních zasklení s proměnnou solární a spektrální propustností či možnostmi její změny uživatelem.

II Ochrana proti slunečnímu záření IIb Stínící prvky (vnější)

Zajištění protichůdných požadavků na okna (více energie v zimě, méně v létě) je možné především návrhem vhodných stínících prvků – pasivní (bez možnosti změny polohy) či aktivní (s možností změny polohy či rozsahu stínění) ochrany proti slunečnímu záření. Aplikace stínících prvků a stanovení jejich vlastností na základě posouzení stability místnosti v letním období s požadavkem na maximální vzestup teploty vnitřního vzduchu v interiéru budov (dle ČSN 73540-2:2011 pro obytné budovy max. 27 °C).

III Technologie IIIa Chlazení a klimatizace

Využití principů pasivního chlazení v konceptu budovy a instalace systému aktivního chlazení. Snahou je využitím pasivních prvků ochrany redukovat či zcela eliminovat nutnost aplikace systému aktivních.

IIIb Vzduchotechnika

Instalace řízeného rovnotlakého větrání k dosažení kvality vnitřního prostředí z pohledu koncentrace CO2 vlhkosti a ostatních škodlivin ve vnitřním prostředí, zejména včetně využití tzv. nočního předchlazení v letním a přechodném období. Předchlazením konstrukcí budovy nočním chladným vzduchem, je budova schopna ve dne pojmout další množství energii z nadměrné tepelné zátěže a redukovat tak nutnost použití aktivního chlazení.

IIIc Hospodaření s vodou v budově

Aplikace opatření na přímou úsporu pitné vody (úsporné splachování, instalace perlátorů, směšovací baterie, apod.), využití dešťové či šedé vody jako provozní vody v rámci budovy. Aplikace retenčních a filtračních systémů.

IIId Obnovitelné zdroje energie

Využití termických či fotovoltaických solárních zařízení může v některých případech přispět i k odstínění budovy a tím ke snížení tepelné zátěže.

Stránka 15 z 58


PORSENNA o.p.s.

Adaptační opatření

Popis Využití vyrobené energie není obecně vzato adaptační opatření s výjimkou cíleně volených zařízení na výrobu chladu jak pomocí termosolárních systémů (absorpční nebo adsorpční systémy) nebo elektřiny z fotovoltaických systémů (klasické kompresorové chlazení - klimatizace). Za pozitivní vliv lze označit i vyšší míru soběstačnosti na dodávce energie zvenčí, čímž se zvyšuje ochrana budovy před výpadky dodávky energie a zajištění chodu všech systémů zajištujících úpravu vnitřní prostředí. Významným příspěvkem k adaptaci budov může být využití tzv. energetických pilotů, resp. zemních vrtů za účelem sezónního nabíjení a využití tepla v zimě na vytápění. V letním režimu mohou být tyto systémy využity k částečnému chlazení budov s využitím stávajících otopných systémů (omezujícím prvkem je míra absorpce tepla ve vrtu/pilotu a teplota kondenzace na radiátoru). Jedná se o tepelná čerpadla země – voda / voda – voda.

IV Zeleň a vodní prvky IVa Horizontální vegetace

Jedná se zejména o vegetaci na plochých střechách, terasách, přístřešcích apod. Zahrnuta může být i vegetace v bezprostředním okolí budovy (zelený pás) s vlivem omezení tepelného ostrova a vytvoření mikroklimatu v okolí budovy, včetně zvýšení tepelné odolnosti. Uliční vegetaci a vegetaci uvnitř vnitrobloků budov zahrnuje pouze v případě, že uvedené pozemky vlastnicky náleží k dané budově.

IVb Vertikální vegetace

Jedná se o integrace zeleně v rámci budovy - začlenění vegetačních ploch do samotného konceptu budovy vně i uvnitř na fasádách a na stěnách (atriích) apod. Vegetační fasáda - systémy stěnových panelů s možností výsadby rostlin, popínavé rostliny na fasádě či v její blízkosti, a podobně. Vliv je obdobný jako v IVa, pouze role tepelné izolace je v tomto případě zanedbatelná.

V Ostatní Va Energetický management

Energetický management je průřezové opatření zajišťující komplexnost a efektivitu ostatních uvedených opatření. Zahrnuje jak kontrolu a řízení hospodaření s energií, tak s vodou. Opatření energetického managementu (monitoring, plánování, řízení, kontrola atd.) zajišťují jak zvýšení efektu (dopadu) uvedených opatření, tak jejich optimální hospodárnost finanční (optimalizace nákladů). Jedná se např. o soulad řízení prvků HVAC (vytápění, větrání a chlazení), zajištění hospodaření s vodou v běžném provozu, ovlivnění chování uživatelů – interní směrnice, pokyny k užívání spotřebičů apod.

2. 3. 2. Specifikace opatření na danou typologizaci budov Soupis je specifikován vždy s ohledem na danou typologizaci budov (skupinu budov). Ke každé skupině budov je dán soubor vhodných opatření. Tabulka 8 znázorňuje část podoby matice adaptačních opatření. Jednotlivá adaptační opatření jsou přitom stanoveny k scénářům vývoje koncentrací skleníkových plynů dle AR5 IPCC. Tabulka 8: Specifikace opatření

Adaptační opatření k RCP 4.5 Obálka budovy Ano Skupina Budov XY Skupina Budov XZ

Částečně

x x

Střecha budovy Ne

Ano

Částečně

Ne

x x

Stránka 16 z 58


PORSENNA o.p.s.

2. 3. 3. Stanovení adaptačních nákladů na danou typologizaci budov Třetí částí je stanovení adaptačních nákladů k danému typu opatření a typu budovy. Ke každému typu budovy je definována ideální podoba „objektu“ (pasivní standard/důkladná renovace), která je plně adaptována na změnu klimatu. V rámci kalkulace nákladů jsou pro daný typ objektu stanoveny 3 typy realizace renovace – mělká renovace, střední renovace a důkladná renovace (jejich procentuální rozložení vychází ze studie Strategie renovace budov (Holub, Antonín, 2014), viz Tabulka 11). Zde je kalkulováno se zjednodušením výpočtu nákladů pro jednotlivé renovace, neboť kalkulace typu renovace ke každému typu opatření, typu objektu, připravenosti a adaptačnímu scénáři by byla výpočtově složitá. Proto jsou nejprve stanoveny náklady k typu objektu a danému scénáři koncentrací skleníkových plynů (RCP 4.5 a RCP 8.5) k definované ideální podobě „objektu“, které jsou pak procentuálně přepočítány na mělkou a střední renovaci. Důkladná renovace objektu zahrnuje opatření s vysokým adaptačním dopadem. Aplikovaná opatření využívají synergických vlivů a koncepčních změn. Současně je možné vybírat investičně dostupnější řešení ze širší palety technologických možností. Tento způsob renovace však vyžaduje vysokou počáteční investici. V rámci stanoveného rozdělení budov dle jejich připravenosti, je tato renovace aplikována na budovy částečně nepřipravené (Nc) a nepřipravené (N). Střední renovace zahrnuje právně či konstrukčně omezená opatření (např. v souvislosti s památkovou ochranou, omezení prostorových možností, apod.). V případě objektů bez těchto omezení představuje dílčí řešení s nižší mírou investice zohledňující jeho nekomplexnost. Střední renovace nemusí zajistit adaptaci stavby na změnu klimatu v dostatečné míře, omezí následky klimatických jevů dle finančních možností stavebníka, případně plně zajistí avšak v závislosti na dobrém stupni adaptace budovy před realizací renovace. Střední renovace je aplikována na budovy částečně nepřipravené (Nc) a nepřipravené (N). Mělká renovace zahrnuje dílčí opatření neposkytující optimální řešení s parametry vysoké konečné kvality. Představuje pouze postupné dílčí kroky komplexního návrhu, případně zcela nekoncepční a neefektivní přístup stavebníka. V případě budov částečně adaptovaných na změnu klimatu pak vedou k celkové adaptaci. Mělká renovace je aplikována na budovy částečně připravené (Ac), částečně nepřipravené (Nc) a nepřipravené (N). Stanovení nákladů adaptačních opatření na změnu klimatu je stanoveno ke každé skupině budov k předem definovanému standardu. Náklady jsou rozděleny na investiční náklady, provozní náklady (údržba, obnova, energie, voda) a ostatní náklady. Investiční náklady Navržená investiční adaptační opatření a jejich náklady jsou přiřazeny k jednotlivým typům budov a ke scénářům vývoje koncentrací skleníkových plynů. Scénář koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 - 4.5 W/m2 - 538 ppm CO2 v r. 2100 a scénář RCP 8.5 – 8.5 W/m2 - 936 ppm CO2 v r. 2100. Tabulka 9 znázorňuje metodiku přiřazení adaptačních opatření k jednotlivým scénářům koncentrací skleníkových plynů.

Stránka 17 z 58


PORSENNA o.p.s.

Tabulka 9: Rozdělení adaptačních opatření a jejich nákladů Investiční náklady v mil. Kč podle typu objektu

Ochrana proti slunečnímu záření

Zateplení budovy Obálka budovy RCP 4.5 RCP 8.5

Střecha budovy RCP 4.5 RCP 8.5

Prosklení RCP 4.5 RCP 8.5

Stínící prvky RCP 4.5 RCP 8.5

Skupina Budov XY Skupina Budov XZ

V závislosti na hodnocení připravenosti budov na změnu klimatu jsou pak investiční opatření aplikovaná na danou skupinu budov, respektive jejich náklady, proporcionálně přiřazena k danému typu budovy (Typ A, Typ AC a dále) s ohledem na daný typ renovace. Provozní náklady Provozní náklady jsou přiřazeny k jednotlivým typům budov a ke scénářům vývoje koncentrací skleníkových plynů. Dále jsou rozděleny podle typu renovace do 4 kategorií – neadaptované budovy, mělká adaptace, střední adaptace, důkladná adaptace. Tabulka 10 znázorňuje rozdělení a kalkulaci provozních nákladů. Tabulka 10: Provozní náklady Provozní náklady Provozní náklady v Kč podle typu objektu Neadaptované Skupina Budov XY

RCP 4.5 Mělká

Střední

RCP 8.5 Důkladná

Neadaptované

Mělká

Střední

Důkladná

Skupina Budov XZ

Ostatní náklady Ostatní náklady v sobě zahrnují náklady plynoucí z klesající produktivity práce a vlivu na lidské zdraví. Pro stanovení těchto nákladů byly využity údaje ze studií Effect of Temperature on Task Performance in Office Environment (Seppänen, 2006) a Bílé knihy Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci (Komise Evropských společenství, 2009). Ostatní náklady jsou počítány jinou metodikou nežli provozní a investiční náklady. Nejsou kalkulovány na daný typ budov, ale odvíjí se od daného adaptačního scénáře a tempa (t) a typu renovace (r). Výpočet snižující se produktivity práce je odvozen ze vzorce (Seppänen, 2006): Kde P je produktivita práce rovna maximální hodnotě, T je pokojová teplota °C. Pro potřeby výpočtu byla pak stanovena hodnota 90 % produktivity při teplotě nad 30 °C. Kalkulace celkových nákladů plynoucích z klesající produktivity práce je vypočtena ze vzorce:

Stránka 18 z 58


PORSENNA o.p.s.

Kde C je počet obyvatel 42 381 (2014, počet obyvatel je v kalkulaci neměnný), HDPc je HDP na obyvatele 816 350 Kč (2013), i je úroková míra (3 %), Dt je počet tropických dnů za rok zohledňující vliv UHI MČ Prahy 7 (pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 je počítáno s postupným nárůstem až o 12 tropických dnů pro období 2015-2039 a až 18 dnů pro období 2040-2060, pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 se jedná o polovinu dní z hodnot pro scénář RCP 8.5, přičemž délka vlivu tropických dnů na produktivitu práce je z důvodu přehřívání budov vyšší o 1/3), P je produktivita práce při teplotě nad 30 °C, tj. 90 %. Výpočet dopadů na lidské zdraví je pak odvozen ze vzorce: Kde C je počet obyvatel 42 381 (2014, počet obyvatel je v kalkulaci neměnný), Ph je cena lidského života (2014, 10 051 200 Kč), i je úroková míra (3 %), Mi je index zvyšující se mortality (1 až 3 %). Nárůst teploty o 1 °C zvyšuje v zemích EU úmrtnost zhruba o 1 až 3 %, největší obavy panují ze zvyšující se průměrné roční teploty a z extrémních veder (Komise Evropských společenství, 2009). S ohledem na UHI MČ Prahy 7 je v rámci kalkulace uvažován nárůst mortality o 2 % pro scénář vývoje koncentrace skleníkových plynů RCP 4.5 a 4 % pro RCP 8.5. Vzorec pro výpočet ostatních nákladů je:

Kalkulace ostatních nákladů podle jednotlivých adaptačních scénářů je pak odvozena od tempa (t) a typu renovace (mělká, střední a důkladná renovace; r).

2. 4. Metodika výpočtu adaptačních scénářů V rámci studie jsou uvažovány 4 adaptační scénáře, jejichž základní charakteristiky (tempo renovace a podobně) jsou převzaty ze studie Strategie renovace budov (Holub, Antonín, 2014). Oproti této studii není kalkulováno se změnou tempa renovace v průběhu modelovaného období.

 Scénář 1: Základní – Business as usual o Bez nových politických opatření, nízké procento renovací.

 Scénář 2: Rychlá, ale mělká renovace o Vyšší procento renovací za rok, vysoký podíl mělkých a středních renovací.

 Scénář 3: Pomalá, ale energeticky důkladná renovace o Mírně vyšší procento renovací budov za rok, vysoký podíl středních a důkladných renovací.

 Scénář 4: Rychlá a důkladná renovace o Vyšší procento renovací za rok, vysoký podíl středních a důkladných renovací. V kalkulaci odhadovaných nákladů daných adaptačních scénářů nejsou brány v potaz další efekty, je řešena pouze nákladová stránka adaptačních scénářů. Tabulka 11 shrnuje parametry adaptačních scénářů. U adaptačních scénářů je vždy uvedeno tempo renovace (podíl renovovaných budov ročně) a posléze typ renovace s určením kolik procent budov bude v daném roce jakým typem renovace rekonstruováno.

Stránka 19 z 58


PORSENNA o.p.s.

Tabulka 11: Základní parametry scénářů adaptace Scénář

RCP 4.5 RCP 8.5 Podíl Neren renovovaných Mělká Střed Důkla Neren Střed Důkla ovova Mělká ovova budov ročně ní dná ní dná ná

ná

1 Základní – Business as usual

1,2 %

40%

50%

5%

5%

40%

50%

5%

5%

2 Rychlá a mělká renovace

2,0 %

40%

50%

5%

5%

40%

50%

5%

5%

3 Pomalá, důkladná renovace

1,5 %

15%

45%

35%

5%

15%

45%

35%

5%

4 Rychlá, důkladná renovace

2,0 %

15%

45%

35%

5%

15%

45%

35%

5%

Tyto adaptační scénáře jsou modelovány pouze pro rezidenční budovy (dostupné kvalitní a podrobné statistické údaje). Pro ostatní budovy bylo přistoupeno k hrubému odhadu a navýšení všech hodnot o 37 % (odhadnutý podíl podlahové plochy ostatních vytápěných budov a podlahové plochy rezidenčních budov). Oproti této studii není v rámci adaptačních scénářů uvažováno s přírůstkem podlahové plochy a s výstavbou nových budov, neboť cílem studie je identifikace a odhadnutí nákladů spojených s adaptací stávajících budov na změnu klimatu. U stávajících budov je pak převzat předpoklad renovace 95 % podlahové plochy budov (ostatní jsou považovány za nezrekonstruovatelné). Renovace historických budov je zohledněna skrze mělkou a středně energeticky úspornou renovací. Vzorec výpočtu adaptačního scénáře: Kde, In jsou Investice v roce n, Pn jsou provozní náklady v roce n, On jsou ostatní náklady v roce n. Vzorec výpočtu nákladů:

Kde, i je úroková míra, K jsou náklady každé skupiny/kategorie budov, Is je index adaptačního scénáře. Při kalkulaci nákladů je zohledněno procentuální rozdělení budov do jednotlivých kategorií dle jejich připravenosti na změnu klimatu, tempo a typ renovace. Uvažovaný časový rámec studie a s tím související navržení jednotlivých adaptačních scénářů je rozdělen na střednědobý horizont (2015-2039) a dlouhodobý horizont (2040-2060). Ze studie Strategie renovace budov (Holub, Antonín, 2014) je převzato uvažování tzv. learning curve, tedy postupné snižování investičních nákladů v důsledku snižování cen některých technologií, zdokonalování postupů a podobně (trend je stanoven na 0,6 % ročně). Oproti tomu je pak uvažováno s všeobecným nárůstem cen technologií a služeb o 3 % za rok. V rámci modelu výpočtu odhadovaných nákladů scénářů byla zvolena diskontní míra 3 %. Výpočet adaptačních scénářů zohledňuje procentuální rozdělení budov při kalkulaci celkových nákladů a to nejen na jejich současný stav, ale i na jejich orientaci (pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 jsou brány v kalkulaci pouze domy s orientací na jih, pro scénář RCP 8.5 jsou brány i domy s orientací na východ a západ).

Stránka 20 z 58


PORSENNA o.p.s.

3. MČ Praha 7 je jednou z 57 městských částí hlavního města Prahy. Svou polohou se jedná o širší centrum Prahy a jihozápadní okraj je součástí historického jádra Prahy. Část Letná je památkovou zónou, Holešovice jsou navrženy na památkovou zónu. Rozloha MČ Praha 7 je 7,14 km2 s počtem obyvatel 42 318 a s hustotou zalidnění 5 927 obyvatel/km2 (údaje z 31. 12. 2014). Nejhustěji jsou zalidněny ZSJ Bubny (základní sídlení jednotky), Veletržní palác, U Sparty, Nad Letenským tunelem a Na Maninách, většina jejich rozlohy je zastavěna obytnými domy. V těchto 5 ZSJ se koncentruje téměř 75 % obyvatelstva MČ Prahy 7. Nejméně je pak zalidněn Císařský ostrov, Královská obora a VRÚ Holešovice (Strategický plán rozvoje městské části Praha 7 pro období 2016-2022, 2015). Přehled budov s jejich základními informacemi byl poskytnut MČ Praha 7 a byl převzat z IPRM Prahy, konkrétně pak z „Atlasu Prahy 5000“.4 V rámci základních údajů byly k dispozici kompletní údaje ke 2 049 budovám s číslem popisným. Kromě těchto budov je dále evidováno 575 budov bez čísla popisného. Celkově se na území MČ Prahy 7 nachází 2 624 budov. S ohledem na omezené informace k objektům bez čísla popisného jsou analyzovány a níže řešeny pouze objekty s číslem popisným. Urbanisticky je pro území charakteristická kompaktní bloková zástavba s výškou římsy průměrně 20 – 25 m. Nižší domy najdeme především svažité části Letné. Vloženými ucelenými areály s odlišnou strukturou jsou Holešovická tržnice, areál Výstaviště a sousední areál Teplárny. Mezi bloky jsou vloženy solitérní stavby dominantní svým objemem či zdůrazněny výškově, s významnější veřejnou funkcí (např. Veletržní palác, Parkhotel, Národní a Technické museum a podobně). Bloková zástavba dolních Holešovic vychází z velkorysého měřítka, s obvyklou délkou bloku 200 m, které umožňuje rovinatý terén, s pestrou zástavbou vnitrobloků v podobě drobných výrobních existujících či zaniklých provozů, včetně četných pozůstatků industriálních památek (Strategický plán rozvoje městské části Praha 7 pro období 2016-2022, 2015). Více jak ¾ budov mají šikmou střechu, která s ohledem na adaptaci budov na změnu klimatu, limituje možnost realizace horizontální vegetace na střechách. Z pohledu podlažnosti je naprostá většina budov vícepodlažních - 84 % budov s číslem popisným má čtyři a více pater, přičemž 85 % z nich jsou bytové domy.

4


Stránka 21 z 58


PORSENNA o.p.s.

Graf 2: Rozdělení budov podle typu střechy a podlažnosti budov


Níže uvedená Tabulka 12 uvádí rozdělení budov podle typu využití. Nejvyšší zastoupení mají bytové domy, které představují téměř 74 % budov. U průmyslových objektů je evidováno pouze 12 budov. Celkový počet průmyslových budov bude ovšem ve skutečnost vyšší a bude odpovídat počtu budov bez čísla popisného. V soukromém vlastnictví je na území MČ Praha 7 přibližně 81 % budov, přičemž nejvyšší podíl mají budovy s administrativním a komerčním využitím (92 %), poté bytové domy (85 %) a průmyslové budovy (83 %). Naopak nevyšší podíl veřejného vlastnictví je u škol a vysokých škol (93 %), u objektů spojených s dopravou (69 %) a klubů a kulturních objektů (65 %). Tabulka 12: Rozdělení budov podle typu využití v % Typ budovy Bytové domy

Počet

Typ vlastnictví (%) Soukromé

Veřejné

Kombinace

1 522

85 %

2%

13 %

Rodinné a polyfunkční rodinné a bytové domy

84

74 %

5%

21 %

Objekty spojené s dopravou

13

31 %

69 %

0%

Kluby a kulturní objekty

20

35 %

65 %

0%

Školy a vysoké školy

15

0%

93 %

7%

Státní správa, komunální služby, policie

71

66 %

34 %

0%

Hotely a ubytovací zařízení

30

76 %

24 %

0%

Polikliniky a ordinace, sociální služby

15

22 %

78 %

0%

Průmysl

12

83 %

17 %

0%

Sportoviště a polyfunkční objekty

80

51 %

49 %

0%

Stránka 22 z 58


Typ budovy

PORSENNA o.p.s.

Počet

Typ vlastnictví (%)

Administrativa a komerční služby

112

92 %

8%

0%

Ostatní nezařazené

75

84 %

13 %

3%

2 049

81 %

8%

11 %

Celkem

Tabulka 13 shrnuje rozdělení budov do skupin, které jsou brány jako výchozí pro kalkulaci nákladů adaptace na změnu klimatu. Nejvyšší zastoupení mají bytové domy B1920 a B1960 (téměř 65 %), což odpovídá sídelní struktuře a historickému vývoji MČ Praha 7. Tabulka 13: Rozdělení budov do skupin Označení

Skupina

Celkový počet budov



716

B1960


599

B1994


144

B+


125

Ostatní RD

Rodinné a polyfunkční domy počet pater (max. 2)

AVB


198

OB

Ostatní budovy

115

AD

Atypické domy

HP

Haly (a jiné průmyslové stavby) Celkem

22

30 100 2 049

Graf 3: Procentuální rozdělení budov do jednotlivých skupin

Zdroj: Vlastní

Z hlediska potenciálu územního rozvoje, lze část MČ Praha 7 označit za území stabilizované, kde se do budoucna nepočítá s výraznou stavební činností (i přes existenci významných developerských projektů, např. Palác Stromovka). Centrální část Prahy 7 je kompaktně zastavěna. S ohledem na adaptaci MČ Praha 7 na změnu klimatu se oblast Holešovice potýká s nevyváženým poměrem zastavitelného a nezastavitelného území. Důsledkem je nedostatek parkových ploch v optimální vzdálenosti od místa bydliště a je tu i častý problém městského prostředí, výrazný nepoměr zpevněných a zasakovacích ploch se všemi ekologickými důsledky, zejména pak existencí UHI (Strategický plán rozvoje městské části Praha 7 pro období 2016-2022, 2015).

Stránka 23 z 58


PORSENNA o.p.s.

Na území Holešovic existuje velké množství proluk, často celých bloků k nové zástavbě. Především oblast kolem řeky, jihovýchodní a severní segment je třeba v budoucnu dobře prostorově regulovat. Blízkost řeky je spojena s rizikem častých povodní, což v minulosti vyvolalo potřebu ochránit zástavbu. V dnešní době je řeka regulovaná a území je v celé délce břehu ochráněno protipovodňovými opatřeními. Mezi Holešovicemi a Letnou se nachází klíčové velké rozvojové území (VRÚ Holešovice) jako potenciál propojení obou nyní oddělených čtvrtí. Na území P7 zasahují další tři velká rozvojová území, kde platí stavební uzávěry do doby předložení celkových urbanistických koncepcí (Na pravém břehu Vltavy, v oblasti Pelc Tyrolka jde o VRÚ Troja a VRÚ Pelc Tyrolka, v oblasti mezi Císařským ostrovem, drážním tělesem a Stromovkou - VRÚ Bubeneč). (Strategický plán rozvoje městské části Praha 7 pro období 2016-2022, 2015). Jako klíčové opatření se při dalším nakládání s nezastavěným územím jeví požadavek maximální zastavitelnosti do 35 % s akcentací na výstavbu budov plně adaptovaných na změnu klimatu.

Stránka 24 z 58


PORSENNA o.p.s.

4. Odhad připravenosti budov na změnu klimatu je zpracován jednotně pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5. Na základě rozdělení budov do jednotlivých skupin (splňujících daná kritéria) je zpracován odhad jejich připravenosti. V rámci šetření bylo celkově vybráno 66 budov, které byly posouzeny na základě 5 kritérií (viz Kapitola 1.2.). Nejpočetněji byly zastoupeny skupiny budov B1920 a B1960 (14 respektive 11 vybraných budov), což odpovídá struktuře budov v MČ Praha 7. Tabulka 14: Připravenost budov v MČ Praha 7 na změnu klimatu v % Skupina Budov

Připravenost budov (%)* TYP A

TYP Ac

TYP Nc

TYP N

TYP NN



1,0 %

6,1 %

17,2 %

70,7 %

5,0 %

B1960


1,0 %

14,3 %

15,8 %

66,3 %

2,5 %

B1994


1,0 %

5,0 %

31,8 %

60,7 %

1,5 %

B+


1,0 %

12,3 %

23,3 %

61,8 %

1,5 %

RD

Rodinné a polyf. domy - počet pater (max. 2)

1,0 %

17,5 %

25,0 %

55,0 %

4,0 %

AVB


1,0 %

10,0 %

21,5 %

63,5 %

4,0 %

OB

Ostatní budovy

0,0 %

2,5 %

15,8 %

77,7 %

1,5 %

AD

Atypické domy

0,0 %

2,5 %

5,0 %

90,0 %

2,5 %

HP


1,0 %

5,0 %

22,5 %

64,0 %

7,5 %

0,8 %

8,4 %

19,8 %

67,8 %

3,3 %

Ostatní

Celkem

*Typ A - Budova připravena na změnu klimatu, Typ Ac - Budova částečně připravena na změnu klimatu; Typ NC - Budova částečně nepřipravena na změnu klimatu; Typ N - Budova nepřipravena na změnu klimatu; Typ NN - Budovy, které nelze, s ohledem na svoji povahu, adaptovat, případně je realizace adaptačních opatření irelevantní.

Z celkového pohledu je připravenost budov v MČ Praha 7 minimální. Pouze přibližně 0,8 % všech skupin budov je připraveno na změnu klima, necelých 8,4 % budov je částečně připraveno, 19,8 % budov částečně nepřipraveno, 67,8 % je nepřipraveno a 3,3 % budov s ohledem na jejich povahu adaptovat nelze. Mezi nejlépe adaptované budovy patří skupina RD (rodinné a polyfunkční domy do dvou podlaží) s 43,5 % budov alespoň částečným způsobem adaptovaných na změnu klimatu. Oproti tomu skupina AD (atypické domy) jsou nejméně připravenými budovy s 91,5 % neadaptovaných budov. To odpovídá i jejich atypičnosti a složitosti provedení adaptačních opatření potřebných pro adaptaci. Z posuzovaných klíčových kritérií byla nejčastěji na budovách realizována opatření (případně je budova svým charakterem splňovala) spojená s klasickou renovací fondu budov; tedy rekonstrukce obálky budovy a střechy budovy. Rekonstrukce obálky budovy byla u 11 % případů hodnocena jako dostatečně kvalitní ke změně klimatu, v 23 % pak byla hodnocena jako dílčí. U střechy budovy pak 8 % rekonstrukcí bylo hodnoceno dostatečně kvalitně, 45 % pak jako dílčí. Rekonstrukce střechy budovy (53 %) byla spolu s prosklení budovy (53 %) a existencí vegetace poblíž budovy (71 %) nejvíce kladně hodnoceným kritériem. Relativně kladného hodnocení získalo prosklení budov díky samotnému způsob navržení zasklení budovy případně navržení oken (velká část budov disponuje špaletovými okny).

Stránka 25 z 58


PORSENNA o.p.s.

Mezi klíčová kritéria, která byla hodnocena spíše negativně, patřily stínící prvky (cca 20 % budov má dílčí stínící prvky), chlazení a klimatizace (méně jak 20 % budov), vzduchotechnika (méně jak 20 % budov), hospodaření s vodou (12 % budov) a obnovitelné zdroje s 20 %. Většina těchto kritérií pak byla hodnocena stupněm „dílčí“. Specifickou skupinu tvoří klíčové kritérium hodnotící zeleň a vodní prvky spojených buď přímo s budovou, nebo vzdálených do 100 m od budovy. Více jak 2/3 budov v MČ Praha 7 se nachází poblíž zeleně, která buď přímo ochlazuje, nebo by mohla, při realizaci vhodných podpůrných opatření, ochlazovat okolní prostředí a tím snižovat vliv tepelného ostrovu města (UHI). Je však důležité podotknout, že v rámci hodnocení tohoto kritéria nebyla řešena samotná otázka kvality vegetace a jejího vlivu na tepelný ostrov města (UHI). Obdobně je hodnocena i vegetace uvnitř budovy případně ve vnitrobloku budovy. Téměř polovina budov disponuje zelení, avšak není v rámci statistiky hodnocena její kvalita a celkový vliv na mikroklima. Je předpokládáno, že zeleň určitý vliv má a proto je toto kritérium u těchto budov hodnoceno jako „dílčí“. Kritérium orientace budovy pak stanovuje orientaci budovy k světovým stranám, zejména pak orientaci k jihu/jihozápadu. Jak je zřejmé z charakteru městské zástavby, přibližně polovina budov dosahuje vhodné orientace. Graf 4: Připravenost budov v MČ Praha 7 na změnu klimatu – realizovaná opatření v %


Stránka 26 z 58


PORSENNA o.p.s.

5. Navržená adaptační opatření jsou stanovena ke scénářům vývoje koncentrací skleníkových plynů dle AR5 IPCC RCP4.5 - 4.5 W.m-2 - 538 ppm CO2 v r. 2100 a RCP 8.5 – 8.5 W.m-2 – 936 ppm CO2 v r. 2100. Náklady jsou kalkulovány přímo, tj. jsou přímo stanoveny jiné náklady pro oba scénáře. Předpokladem kalkulace je rozdílnost realizace opatření (v rámci RCP 4.5 by k adaptaci budovy stačila nižší úroveň realizace opatření, tedy i levnější, případně není s realizací některých opatření uvažováno vůbec). S ohledem na podobu stávající zástavby MČ Prahy 7 je realizace adaptačních opatření omezena a většinou neumožňuje široce uplatnitelný univerzální přístup. Budovy v centru Prahy 7 jsou nejvíce vystaveny vlivu UHI a zhoršené kvalitě vzduchu, neboť urbanistická struktura místa je pevně dána a neumožňuje významnější změny. Z tohoto pohledu je důležitým aspektem navržených adaptačních opatření omezení zastavitelnosti území MČ Prahy 7 do 35 % (zejména pak s ohledem na 4 hlavní rozvojové území MČ Prahy 7). Mimo to, aplikace některých technologií či výraznější změna konceptu budovy (přístavby, nástavby, apod.) je prakticky znemožněna. Aplikace pouliční zeleně je brána jako jedno z možných adaptačních opatření, ačkoli je velmi problematická.5 Změna či volba materiálové struktury vnějších povrchů pak není součástí adaptačních opatření. Tabulka 14 shrnuje klíčové uvažované charakteristiky skupin budov, zároveň uvádí přehled opatření a míru jejich realizace (realizace plná, dílčí, žádná). Charakteristika budov je převzata ze studie „Návrhu opatření pro adaptaci budov na změnu klimatu“ (Čejka, Antonín, 2015). Např. u skupiny budov B1920 (tedy bytové domy postavené do roku 1920) je plná realizace opatření předpokládána u opatření A2 - Střecha budovy, A3 - Okna a prosklení a A11 - Energetický management, pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5. Scénář koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 pak předpokládá plnou realizaci opatření A2 - Střecha budovy, A3 - Okna a prosklení, A4 – Stínící prvky, A7 - Hospodaření s vodou, a A11 - Energetický management. Naopak opatření A4, A9 a A10 byly v rámci scénáře RCP4.5 vyhodnoceny jako nepotřebné případně by byly realizovány pouze u zlomku budov (0 – 10 %) v případě adaptace budovy na změnu klimatu. U ostatních opatření je pak uvažována dílčí renovace. Sloupec průměrných nákladů všech opatření v Kč/m2 uvádí orientační náklady realizovaných opatření na budově. Jinými slovy řečeno definuje náklady adaptace budovy na změnu klimatu v Kč/m2 podlahové plochy. Má tedy pouze orientační charakter a nelze jej chápat jako univerzální číslo. Tabulka 15: Charakteristiky skupin budov a uvažovaná adaptační opatření Průměrné Skunáklady Nejčetnější Úroveň pina Scénář všech Realizace opatření charakteristika skupiny realizace budov opatření 2 v Kč/m B1920 Zděná konstrukce, RCP 4 975 Plná A2, A3, A11

5

Z pohledu adaptace budov na změnu klimatu je pouliční zeleň vhodné adaptační opatření. Realizace opatření však často není plně v možnostech majitele nemovitosti a vyžaduje vyšší míru součinnosti s úřady a správou komunikací. To může negativně ovlivnit jeho realizaci.

Stránka 27 z 58


Skupina budov

Nejčetnější charakteristika skupiny špaletová okna, podsklepení, šikmá střecha, částečná památková ochrana, chladné společné prostory.

B1960

B1994

B+

RD

AVB

OB

AD

Betonová konstrukce, dvojitá dřevěná okna, podsklepení, rovná střecha, úzké společné prostory (schodiště atd.).

Betonová konstrukce, dvojitá dřevěná okna, podsklepení, rovná střecha, úzké společné prostory (schodiště atd.). Částečně zděná a betonová konstrukce, dvojitá plastová okna, podsklepení, rovná střecha, širší společné prostory, občasné využití technologií (např. vzduchotechnika). Zděná konstrukce, dvojitá okna, šikmá střecha, velké vchodové haly, podsklepení.

Zděná případně betonová konstrukce, rovná i šikmá střecha, dvojitá okna, široké společné prostory.

Zděná případně betonová konstrukce, rovná i šikmá střecha, dvojitá okna, široké společné prostory.

Zděná případně betonová

Scénář

PORSENNA o.p.s.

Průměrné náklady všech opatření 2 v Kč/m

4.5

RCP 8.5

5 525

RCP 4.5

5 132

RCP 8.5

5 506

RCP 4.5

5 361

Úroveň realizace Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná

RCP 8.5

5 720

RCP 4.5

5 420

RCP 8.5

5 790

Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne

RCP 4.5

6 870

RCP 8.5

7 401

RCP 4.5

7 764

RCP 8.5

8 353

RCP 4.5

7 756

Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná

RCP 8.5

8 340

RCP

7 758

Dílčí Ne Plná

Realizace opatření

A1, A5, A6, A7, A8, A4, A9, A10 A2, A3, A4, A7, A11 A1, A5, A6, A8, A9, A10, A2, A3, A7, A8, A11 A1, A4, A5, A6, A9, A10, A1, A2, A3, A4, A7, A8, A9, A10, A11 A5, A6 A1, A3, A7, A8, A11 A2, A4, A5, A6, A9, A10 A1, A2, A3, A4, A6, A7, A8, A9, A10, A11 A5 A6, A7, A8, A11 A1, A2, A3, A4, A5, A9, A10 A4, A5, A6, A7, A8, A9, A10, A11 A1, A2, A3 A1, A2, A3, A6, A8, A11 A4, A5, A7, A9, A10 A1, A2, A3, A4, A6, A7, A8, A11 A5, A9, A10 A1, A2, A3, A4, A8, A11 A5, A6, A11, A7, A9, A10 A1, A2, A3, A4, A5, A7, A8, A9, A10, A11 A6 A1, A2, A3, A4, A8, A11 A5, A6, A11, A7, A9, A10 A1, A2, A3, A4, A5, A7, A8, A9, A10, A11 A6 A1, A2, A3, A4, A8, A11

Stránka 28 z 58


Skupina budov

Nejčetnější charakteristika skupiny konstrukce, rovná i šikmá střecha, kaskádovité domy, dvojitá okna, široké společné prostory.

Scénář

PORSENNA o.p.s.

Průměrné náklady všech opatření 2 v Kč/m

4.5

Úroveň realizace

Realizace opatření

Dílčí Ne

A5, A6, A11, A7, A9, A10 A1, A2, A3, A4, A5, A7, A8, A9, A10, Plná A11 RCP 8 343 Dílčí A6 8.5 Ne Plná A1, A2, A6, A8, A9, A10, A11 RCP 5 990 Dílčí A3, A4, A5, A7 Betonová, železná 4.5 Ne konstrukce, šikmá HP střecha, průmyslové A1, A2, A3, A5, A6, A7, A8, A9, A10, Plná využití s nízkou potřebou A11 RCP 6 415 vytápění. Dílčí A4 8.5 Ne *A1 - Obálka budovy, A2 - Střecha budovy, A3 - Okna a prosklení, A4 - Stínící prvky, A5 - Chlazení a klimatizace, A6 - Vzduchotechnika, A7 - Hospodaření s vodou, A8 - OZE, A9 - Vertikální vegetace, A10 - Horizontální vegetace, A11 - Energetický management

Níže uvedená Tabulka 16 shrnuje možnosti uplatnění adaptačních opatření a jejich náklady v jednotlivých definovaných skupinách budov. Náklady jsou stanoveny jako maximální – vedoucí k důkladné renovaci budovy, tj. k důkladné adaptaci budovy na změnu klima (předpoklad neexistence daného opatření v budově). Ve výsledných nákladech jsou již zachyceny charakteristiky skupin budov (popsány výše). Jinými slovy řečeno, náklady jsou kalkulovány podle charakteru budovy a uplatnitelnosti daného opatření v budově. Je vždy vycházeno ze stanovených průměrných nákladů v Kč/m2 podlahové plochy, přičemž tyto náklady dále zohledňují aspekty budovy, jako jsou např. typ konstrukce budovy, stavební materiál, památková ochrana a podobně. Tabulka 16: Podrobné rozdělení adaptačních opatření a jejich investičních nákladů v mil. Kč Investiční náklady

Zateplení budovy

Ochrana proti slun. záření

Technologie

B1920 B1960 B1994

B+

RD

AVB

OB

AB

HB

Obálka budovy

RCP 4.5

1,46

0,80

2,02

3,83

0,47

2,50

1,61

0,75

1,25

RCP 8.5

1,63

0,89

2,25

4,25

0,52

2,78

1,79

0,83

1,39

Střecha budovy

RCP 4.5

0,18

0,18

0,76

1,44

0,48

1,10

0,71

0,33

1,38

RCP 8.5

0,22

0,21

0,89

1,69

0,53

1,30

0,84

0,39

1,62

Okna a prosklení

RCP 4.5

2,53

1,54

4,56

8,62

0,66

13,72

8,84

4,11

6,86

RCP 8.5

2,53

1,54

4,56

8,62

0,66

13,72

8,84

4,11

6,86

RCP 4.5

-

0,19

0,69

1,64

0,19

1,80

1,16

0,54

0,90

RCP 8.5

0,28

0,25

0,82

1,93

0,23

2,12

1,37

0,63

1,06

Chlazení a klimatizace

RCP 4.5

0,48

0,54

2,08

3,93

0,25

3,28

2,11

0,98

1,31

RCP 8.5

0,75

0,71

2,60

4,92

0,32

5,46

3,52

1,63

2,19

Vzduchotech nika

RCP 4.5

1,25

0,89

2,59

4,90

0,29

12,94

8,33

3,87

5,18

RCP 8.5

1,25

0,89

2,59

4,90

0,29

12,94

8,33

3,87

5,18

Hospodaření

RCP 4.5

0,52

0,37

1,07

2,02

0,21

2,09

1,35

0,63

0,84

Stínící prvky

Stránka 29 z 58


Investiční náklady s vodou

Zeleň a vodní prvky

Ostatní

PORSENNA o.p.s.

B1920 B1960 B1994

B+

RD

AVB

OB

AB

HB

RCP 8.5

0,52

0,37

1,07

2,02

0,21

2,09

1,35

0,63

0,84

Obnovitelné zdroje

RCP 4.5

0,31

0,15

0,43

0,82

0,10

1,26

0,81

0,38

1,76

RCP 8.5

0,31

0,15

0,43

0,82

0,10

1,26

0,81

0,38

1,76

Horizontální vegetace

RCP 4.5

-

0,04

0,40

0,97

0,08

0,85

0,55

0,25

0,85

RCP 8.5

-

0,04

0,40

0,97

0,08

0,85

0,55

0,25

0,85

Vertikální vegetace

RCP 4.5

0,04

0,40

0,82

1,23

0,04

0,85

0,55

0,25

0,85

RCP 8.5

0,04

0,40

0,82

1,23

0,04

0,85

0,55

0,25

0,85

Energetický management

RCP 4.5

0,01

0,015

0,02

0,03

0,03

0,20

0,10

0,05

0,20

RCP 8.5

0,015

0,02

0,03

0,05

0,04

0,30

0,15

0,08

0,30

5. 1. Náklady adaptačních opatření Kalkulace celkových investičních nákladů adaptačních opatření pro jednotlivé budovy vychází z výše uvedených stanovených nákladů dílčích adaptačních opatření. Při předpokladu, že realizace všech definovaných opatření (plných i částečných) k dané skupině budov vede k důkladné adaptaci budovy na změnu klimatu, jsou poté stanoveny dvě další možné renovace – mělká a střední. Tyto renovace mohou a nemusí vést k důkladné adaptaci budovy na změnu klimatu (v závislosti na stávající připravenosti budovy na změnu klimatu), avšak jsou nutnou součástí adaptační strategie, neboť vlastnící nemovitostí budou své budovy renovovat v závislosti na svém uvážení, nikoli pouze striktně dle potřeby adaptace budov na změnu klimatu.6 Mělká renovace předpokládá snížení investičních nákladů o 30 %, střední pak o 20 %. Investiční náklady opatření jsou kalkulovány k „průměrné budově“ v dané skupině budov. Nejnižší náklady spojené s adaptací budovy mají rodinné a polyfunkční domy s výškou do 2 pater (v důkladné renovaci pro RCP 4.5 2,78 mil. Kč, u RCP 8.5 pak 3 mil. Kč). Naopak nejvyšší náklady renovace budov jsou kalkulovány pro administrativní a veřejné budovy, kde důkladná renovace k scénáři koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 je stanovena na 40,59 mil. Kč, respektive 43,67 mil Kč u RCP 8.5. Průměrné investiční náklady v přepočtu na m2 podlahové plochy jsou uvedeny v tabulce 17. Nejnižší investiční náklady mají bytové budovy, zejména skupiny budov B190, B1960 s průměrnými investičními náklady všech opatření důkladné renovace 4 975 Kč/m2 respektive 5 132 Kč/m2 (pro scénář RCP 4.5). Nejvyšší náklady pak mají atypické budovy (AD) a administrativní a veřejné budovy (AVB) s 7 758 Kč/m2, respektive 7 764 Kč/m2 (pro scénář RCP 4.5). Tabulka 17: Celkové investiční náklady adaptačních opatření průměrné budovy podle typu renovace a skupiny budov v mil. Kč RCP 4.5

RCP 8.5

Investiční náklady Mělká

Střední

Důkladná

Mělká

Střední

Důkladná

6

Jinými slovy řečeno, pokud je budova hodnocena stupněm N a bude provedena mělká renovace, budova nebude adaptována na změnu klimatu. Pokud je vak budova hodnocena stupně AC a bude provedena mělká renovace (značí v tomto případě realizaci opatření, která ještě nebyla na budově realizována), bude budova adaptována na změnu klimatu.

Stránka 30 z 58


Investiční náklady

PORSENNA o.p.s.

RCP 4.5

RCP 8.5


4,73

5,40

6,75

5,25

6,00

7,50


3,47

3,97

4,96

3,73

4,26

5,32


10,55

12,06

15,07

11,26

12,87

16,09


20,20

23,08

28,85

21,57

24,66

30,82

1,95

2,23

2,78

2,10

2,40

3,00


28,41

32,47

40,59

30,57

34,93

43,67

Ostatní budovy

18,27

20,89

26,11

19,65

22,46

28,07

Atypické domy

8,49

9,71

12,13

9,13

10,44

13,05

14,96

17,10

21,37

16,02

18,31

22,89

Rodinné domy, počet pater (max. 2)


Provozní náklady spojené s adaptací budov na změnu klimatu jsou kalkulovány vyčíslením změny celkových provozních nákladů. Zde jsou nejprve stanoveny paušální jednotkové provozní náklady spojené se samotnou správou budovy (náklady facility managementu vyjma proměnných nákladů – viz Tabulka 18, tj. provozní náklady neměnné). Neměnné provozní náklady jsou vyčísleny na 120 Kč/m2 na rok podlahové plochy budovy na rok pro bytové a rodinné domy, pro administrativní, veřejné a průmyslové objekty je stanovena částka 300 Kč/m2 na rok, přičemž zůstává stejný a není ponižován/navyšován v závislosti na realizaci adaptačních opatření. Tabulka 18: Rozdělení provozních nákladů Provozní náklady neměnné Odpadové hospodářství Úklid Ostraha Pojištění Administrativní poplatky Ostatní služby

Provozní náklady proměnné Platby za energii Vodné a stočné Opravy a údržba Obnova zařízení (reinvestice)

Toto zjednodušení je pak doplněno o kalkulaci provozních nákladů, které jsou ovlivněny dopady změny klimatu, respektive realizovanými opatřeními (platby za energii, vodné a stočné a opravy a údržba). V jednotlivých kategoriích (stupních) renovací jsou odhadnuty změny provozních nákladů odpovídající skladbě provedených opatření v těchto kategoriích. Obecně lze říci, že budou mírně klesat náklady na vytápění a výrazně růst náklady na chlazení, klimatizaci a systémy zásobování a hospodaření s vodou. Změna nákladů spojených s opravou a údržbou u renovovaných budov se pohybuje v závislosti na typu renovace a je uvažován pokles v rozmezí od 10 – 40 %. V rámci tohoto snížení je kalkulováno i s očekávaným zvýšením nákladů na provoz a údržbu spojených s realizací nových opatření (např. OZE, stínící prvky, zeleň). Poslední položku proměnných provozních nákladů pak tvoří „Obnova zařízení (reinvestice)“. Uvažovaná živostnost opatření je pro stavební opatření 45 let, pro technická opatření (např. OZE, klimatizace a podobně) 25 let. U každého typu opatření jsou stanoveny náklady na jeho obnovu (v závislosti na typu renovace a skupině budov), které jsou poté rozpočítány do jednotlivých let a tvoří zjednodušený „fond oprav“. Tyto náklady tvoří významnou část celkových provozních nákladů a pohybují se v rozmezí od 9 – 18 %. Nejvyšší poměr je u administrativních budov (18 %), nejnižší pak u skupiny B1920 (9 %).

Stránka 31 z 58


PORSENNA o.p.s.

Provozní náklady zahrnují také náklady na provádění energetického managementu (jako součást facility managementu) a je uplatněn předpoklad, že význam energetického managementu bude ve vztahu k vyššímu podílu technologií v budovách narůstat. Tabulka 19: Provozní náklady podle skupin budov k roku 2015 v tis. Kč Provozní náklady RCP 4.5

Skupina budov

RCP 8.5

Bez renovace

Mělká

1131

1087

997

861

1131

1079

970

816


704

670

601

502

704

666

587

480


1869

1764

1537

1236

1869

1756

1508

1198


3314

3146

2754

2238

3314

3135

2708

2176

291

269

226

175

291

268

222

169


3725

3803

3561

3371

3725

3836

3574

3367

Ostatní budovy

2398

2448

2293

2170

2398

2470

2301

2168

Atypické domy

1114

1138

1065

1008

1114

1148

1069

1007


2722

2674

2471

2290

2722

2677

2453

2252


Rodinné domy, počet pater (max. 2)

Střední

Důkladná

Bez renovace

Mělká

Střední

Důkladná

Nejvyšší roční provozní náklady mají administrativní a veřejné budovy (3 725 tis. Kč v případě nerenovované budovy) naopak nejnižší rodinné a polyfunkční domy s maximálně 2 podlažími; 291 tis. Kč v případě nerenovované budovy. To odpovídá i rozdílné podlahové ploše budov. V přepočtu na podlahovou plochu budov dosahují nejnižších provozních nákladů budovy ve skupině B+ a to 623 Kč/m2, skupina B1994 má provozní náklady 665 Kč/m2. Naopak nejvyšší provozní náklady v přepočtu na podlahovou plochu jsou kalkulovány pro skupinu B1920 a to 834 Kč/m2. Můžeme tedy konstatovat, že provozní náklady jsou významně ovlivněny úspory z rozsahu, kdy velké objekty mají nejvyšší absolutní roční provozní náklady, avšak v přepočtu na m2 podlahové plochy jsou tyto náklady nejnižší. Tabulka 20: Úspora provozních nákladů v závislosti na úrovni renovace v % Provozní náklady RCP 4.5

Provozní náklady

RCP 8.5

Bez renovace

Mělká


100%

96%

88%

75%

100%

95%

85%

71%


100%

95%

84%

70%

100%

94%

82%

66%


100%

93%

81%

64%

100%

93%

79%

61%


100%

94%

81%

65%

100%

93%

80%

63%

Rodinné domy - počet pater (max. 2)

100%

92%

77%

59%

100%

91%

75%

57%


100%

101%

93%

87%

100%

101%

93%

86%

Ostatní budovy

100%

101%

93%

87%

100%

101%

93%

86%

Atypické domy

100%

101%

93%

87%

100%

101%

93%

86%


100%

98%

90%

83%

100%

98%

89%

81%

Střední

Důkladná

Bez renovace

Mělká

Střední

Důkladná

Jak vyplývá z výše uvedené Tabulky 20, v závislosti na typu renovace budovy klesají/rostou celkové provozní náklady. U mělké renovace se změna nákladů pohybuje v rozmezí

Stránka 32 z 58


PORSENNA o.p.s.

od -8 % do +1 %, u střední renovace od -7 % až po -23 %. Důkladná renovace pak vede k úsporám nákladů o 13 – 41 %. Zde je ovšem nutné zdůraznit, že se jedná o kalkulaci k roku 2015, tedy, že náklady ovlivněné změnou klimatu (tedy zejména výdaje za vodu a energii) jsou v tabulce zohledněny minimálně. Procento úspor/růstu nákladů spojených s klimatickou změnou je pak rozdílné u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5, a také u jednotlivých typů renovace, přičemž se pohybuje přibližně v rozmezí -4 % do +1 %. Kalkulace provozních nákladů v závislosti na klimatické změně a scénářů renovace je pak součástí jednotlivých adaptačních scénářů. Nejvyšší potenciál úspor je ve skupině rodinných a polyfunkčních domů do 2 podlaží (pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 až 41 %, u RCP 8.5 43 %). Nejnižší potenciál úspor lze dosáhnout u domů administrativních a veřejných budov, hal a ostatních budov. V jejich případě je pak dokonce kalkulován nárůst provozních nákladů při mělké renovaci. To je způsobeno zejména zvýšenými náklady na údržbu a provoz nových technických zařízení (např. klimatizace), které sice zlepší vnitřní prostředí budovy a sníží spotřebu energie na vytápění, avšak zvýší spotřebu energie na svůj provoz a zvýší položku „Obnova zařízení“ (reinvestice). Z tohoto pohledu je zřejmé, že důkladná renovace vede k výrazně vyšší úspoře provozních nákladů oproti mělké a střední renovaci. Ostatní náklady (klesající produktivita práce a vliv na lidské zdraví) nejsou počítány pro jednotlivé budovy, ale komplexně za celou městskou část. Jejich hodnota je zachycena a vypočtena v kapitole 5.

Stránka 33 z 58


PORSENNA o.p.s.

6. Kapitola stanovuje a porovnává náklady pro 3 adaptační scénáře a Scénář Business as usual (BAU – vše při starém). Adaptační scénáře jsou kalkulovány pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5 dle 5. Hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu OSN (IPCC) a pro střednědobé (do r. 2040) a dlouhodobé časové období (do r. 2060).7 Celkem je zpracováno 8 scénářů (střednědobé období je zahrnuto v dlouhodobém období) a ke každému jsou stanoveny investiční, provozní a ostatní náklady. V kalkulaci odhadovaných nákladů daných adaptačních scénářů nejsou brány v potaz další efekty, je řešena pouze nákladová stránka scénářů. Tabulka 21 shrnuje parametry adaptačních scénářů. Tabulka 21: Základní parametry scénářů adaptace Scénář Základní – Business as usual Rychlá a mělká renovace Pomalá, důkladná renovace Rychlá, důkladná renovace

RCP 4.5

RCP 8.5

Podíl renovovaných budov ročně

Mělká

Střední

Důklad ná

Nereno vovaná

Mělká

Střední

Důklad ná

Nereno vovaná

1,2 %

40%

50%

5%

5%

40%

50%

5%

5%

2,0 %

40%

50%

5%

5%

40%

50%

5%

5%

1,5 %

15%

45%

35%

5%

15%

45%

35%

5%

2,0 %

15%

45%

35%

5%

15%

45%

35%

5%

Scénáře jsou převzaty ze studie „Návrh opatření pro adaptaci budov na změnu klimatu“ (Čejka, Antonín, 2015), které jsou modelovány pouze pro rezidenční budovy (dostupné kvalitní a podrobné statistické údaje). Pro ostatní budovy bylo přistoupeno k hrubému odhadu a navýšení všech hodnot o 37 % (odhadnutý podíl podlahové plochy ostatních vytápěných budov a podlahové plochy rezidenčních budov). Oproti této studii není v rámci adaptačních scénářů uvažováno s přírůstkem podlahové plochy a s výstavbou nových budov, neboť cílem studie je identifikace a odhadnutí nákladů, spojených s adaptací stávajících budov na změnu klimatu. U stávajících budov je pak převzat předpoklad renovace 95 % podlahové plochy budov (ostatní jsou považovány za nezrekonstruovatelné). Renovace historických budov je zohledněna skrze mělkou a středně energeticky úspornou renovací. V rámci adaptačních scénářů je přímo řešena reinvestice jednotlivých opatření v závislosti na jejich životnosti. Náklady spojené s reinvesticí jsou zahrnuty v provozních nákladech v rámci proměnné hodnoty „Obnova zařízení (reinvestice)“ (viz výše). Tabulka 22 shrnuje celkové kumulativní náklady jednotlivých adaptačních scénářů, a to pro 3 období – i) 2016 – 2020, ii) 2016 – 2040 (střednědobé období), iii) 2016 – 2060 (dlouhodobé období). Zároveň jsou uvedeny náklady pro uvažované scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5 koncentrací skleníkových plynů.

7

Dle studie Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR pro období 2015-2060 http://glopolis.org/cs/clanky/tz-zmeny-klimatu-v-cr-vlny-veder-sucho-vyrazne-mene-snehu-na-horach/

Stránka 34 z 58


PORSENNA o.p.s.

Ve střednědobém i dlouhodobém horizontu jsou predikovány nejnižší investiční náklady pro Scénář 1 (5 185 mil. Kč respektive 8 725 mil. Kč u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a 5 516 mil. Kč respektive 9 338 mil. Kč u RCP8.5), nejvyšší investiční náklady jsou pak u Scénáře 4 a dosahují u střednědobého horizontu 9 241 mil. Kč, v dlouhodobém horizontu pak 15 551 mil. Kč pro RCP 4.5, u RCP 8.5 je to pak 9 831 mil. Kč respektive 16 643 mil. Kč. Provozní náklady pak kopírují trend investičních nákladů, kdy však nejvyšší provozní náklady jsou vypočteny pro Scénář 1 (ty činí 78 877 mil. Kč respektive 142 615 mil. Kč u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a 79 398 mil. Kč respektive 145 133 mil. Kč u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5), nejnižší pak pro scénář 4 (76 711 mil. Kč respektive 133 770 mil. Kč u RCP 4.5 a 76 870 mil. Kč respektive 134 067 mil. Kč u RCP 8.5). Ostatní náklady (klesající produktivita práce a vliv na lidské zdraví) jsou také ovlivněny navrženými adaptačními scénáři v pozitivním směru. Scénář 1 (BAU) kalkuluje ostatní náklady ve střednědobém horizontu na 1 539 mil. Kč, respektive 3 915 mil. Kč v dlouhodobém horizontu u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a 3 387 mil. Kč, respektive 8 814 mil. Kč u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5. Všechny predikované scénáře pak tyto náklady snižují, nejvíce pak Scénář 4 (o více jak 27 %). Tabulka 22: Kumulativní náklady adaptačních scénářů v mil. Kč Kumulativní náklady v mil. Kč

2020

2040

2060

Scénář 1 - Business as usual renovace

RCP 4.5


1 104

5 185

8 725

Provozní náklady

15 842

78 877

142 615

85

1 539

3 915


1 130

5 516

9 338

Provozní náklady

15 875

79 398

145 133

122

3 387

8 814


1 841

8 641

14 542

Provozní náklady

15 794

77 837

138 799

83

1 402

3 374


1 883

9 193

15 563

Provozní náklady

15 825

78 241

140 760

120

3249

8241


1 476

6 931

11 663

Provozní náklady

15 793

77 617

137 295

83

1 299

2 841


1 510

7 374

12 482

Provozní náklady

15 819

77 972

138 990

120

3 130

7 632

Ostatní náklady

RCP 8.5

Ostatní náklady Scénář 2 - Rychlá a mělká renovace

RCP 4.5

Ostatní náklady

RCP 8.5

Ostatní náklady Scénář 3 - pomalá důkladná renovace

RCP 4.5

Ostatní náklady

RCP 8.5

Ostatní náklady

Stránka 35 z 58


Kumulativní náklady v mil. Kč

PORSENNA o.p.s.

2020

2040

2060

Scénář 4 - Rychlá, důkladná renovace

RCP 4.5


1 968

9 241

15 551

Provozní náklady

15 753

76 711

133 770

83

1 299

2 841

2013

9 831

16 643

15 784

76 936

134 550

116

2 838

6 360

Ostatní náklady Investiční náklady RCP 8.5

Provozní náklady Ostatní náklady

Z pohledu celkových kumulativních nákladů adaptačních scénářů jsou rozdíly v jednotlivých scénářích zanedbatelné (Tabulka 23). To je dáno zejména skutečností, že u adaptačních scénářů (Scénáře 2 – 4) převažují zpočátku investiční náklady nad uspořenými náklady (u provozních a ostatních nákladů). Scénář 1 (BAU) má tak ve střednědobém horizontu nejnižší celkové kumulativní náklady oproti ostatním, kdy u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 činí 85 600 mil. Kč respektive 88 300 mil. Kč u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5. Naproti tomu Scénář 2 (Rychlá a mělká renovace) má celkové kumulativní náklady nejvyšší, u RCP 4.5 činí 87 880 mil. Kč respektive 90 683 mil. Kč u RCP 8.5, tedy vyšší přibližně o 2,6 % u obou scénářů vývoje koncentrace skleníkových plynů. V dlouhodobém horizontu je pak situace opačná. Nejnižší celkové kumulativní náklady má Scénář 3 u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 151 800 mil. Kč. U scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 jsou celkové kumulativní náklady nejnižší u Scénáře 4. Scénář 1 je s náklady RCP 4.5 155 255 mil. Kč respektive 163 285 mil. Kč u RCP 8.5 hodnocen jako nejméně efektivní z pohledu celkových nákladů. Tabulka 23: Celkové kumulativní náklady adaptačních scénářů v mil. Kč Scénář Scénář 1 - Business as usual Scénář 2 - Rychlá a mělká Scénář 3 - Pomalá a důkladná Scénář 4 - Rychlá a důkladná

2040

2060

RCP 4.5

85 600

155 255

RCP 8.5

88 300

163 285

RCP 4.5

87 880

156 715

RCP 8.5

90 683

164 563

RCP 4.5

85 846

151 800

RCP 8.5

88 475

159 105

RCP 4.5

87 250

152 162

RCP 8.5

89 605

157 553

Ke kalkulaci je však důležité podotknout, že celkové kumulativní náklady jsou v případě scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 (dlouhodobý horizont) téměř identické (rozdíl se mezi adaptačními scénáři pohybuje mezi 0,2 - 3,1 %). U scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 je rozdíl v nákladech mezi adaptačními scénáři vyšší, v rozmezí 0,9 - 4,2 %. Rozdíly v rámci vývoje dílčích složek jednotlivých scénářů (investičních, provozních a ostatních nákladů) jsou osvětleny v níže uvedených kapitolách. Celkový přehled je pak shrnut v kapitole 5.4.

Stránka 36 z 58


PORSENNA o.p.s.

6. 1. Investiční náklady Jak vyplývá z níže uvedeného Grafu 5, investiční náklady jednotlivých adaptačních scénářů vykazují stejný, klesající trend, který je dán tzv. learning curve, tedy postupným snižováním investičních nákladů v důsledku snižování cen některých technologií, zdokonalováním postupů a podobně (trend je stanoven na 0,6 % ročně). S ohledem na zvolený model, uvažovanou živostnost investic a způsob kalkulace reinvestic investičních opatření (kalkulovány jako část provozních nákladů) jsou křivky de facto identické a začínají pouze v jiném bodě. Trendové složky (rychlost renovace a typ renovace) jsou převzaty ze studie (Čejka, Antonín, 2014) a jsou během sledovaného období neměnné (viz Tabulka 21). Vliv predikované změny koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5 na celkové investiční náklady adaptačních scénářů je přitom relativně malý (zvýšení nákladů u RCP 8.5 ku RCP 4.5 se u scénářů pohybuje okolo 8 %). To je dáno nízkými rozdíly v cenách jednotlivých adaptačních opatření při zohlednění vlivu klimatické změny a potřeby vyšší adaptace u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 (viz Tabulka 16). Predikce investičních křivek adaptačních scénářů nezačínají v jednom bodě, neboť předpokládají začátek již s rozdílnými podmínkami. Jinými slovy řečeno, v rámci predikce je již kalkulováno s vyššími investičními náklady od prvního roku v závislosti na míře renovace a její rychlosti. Nejvyšší počáteční náklady jsou proto stanoveny u Scénáře 4 (Rychlé a důkladné renovace), a to ve výši okolo 400 mil. Kč, nejnižší naopak u Scénáře 1 (BAU), 223 mil. Kč. Nárůst rozdílu (nárůstu nákladů) u scénářů koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 ku RCP 4.5 v prvních 10 letech je z důvodu kalkulace rozdílných nákladů investičních opatření spojených s nárůstem teploty (větší změna klimatu v rámci RCP 8.5 ku RCP 4.5). Graf 5: Predikce investičních nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč

Zdroj: Vlastní zpracování, *Příloha 1

Stránka 37 z 58


PORSENNA o.p.s.

6. 2. Provozní náklady Predikce provozních nákladů je ovlivněna jak adaptačními scénáři, tak predikovanými změnami koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5. Obecně můžeme konstatovat, že nárůst průměrných ročních teplot (s tím související snížení počtu mrazových dní, nárůst tropických dní a nocí) zapříčiňuje pokles nákladů na vytápění a výrazný nárůst nákladů na chlazení, klimatizaci a systémy zásobování a hospodaření s vodou. Jak vyplývá z vývoje jednotlivých křivek adaptačních scénářů, nárůst provozních nákladů (zejména v létě způsobený potřebou chlazení vnitřního prostoru budov) bude zpočátku převážen spíše pozitivními efekty (poklesem provozních nákladů na vytápění, celkově klesající energetickou spotřebou v zimě). Tento pokles nákladů však bude postupně nahrazen stále více rostoucími náklady na chlazení a klimatizaci (nejvíce patrno ve Scénářích 1 a 2). Ve střednědobém horizontu (do roku 2040) bude mít změna klimatu spíše pozitivní dopady s ohledem na celkové provozní náklady budov. V dlouhodobém horizontu (do roku 2060) je pak situace opačná a dochází k nárůstu provozních nákladů (při Scénáři 1 – BAU a Scénáři 2 – Rychlá a mělká renovace). Tato změna je nejvíce patrna u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5. Na výši celkových provozních nákladů u jednotlivých adaptačních scénářů se tak postupně projevuje nárůst teploty, který zvyšuje provozní výdaje u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 oproti RCP 4.5. Tento trend je nejvíce patrný u Scénáře 1, kdy rozdíl v provozních nákladech u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 oproti RCP 4.5 je více jak 4,5 %. Oproti tomu je u Scénáře 4 (rychlá a důkladná renovace) tento rozdíl minimální a činí 0,8 %. Je tedy zřejmé, že čím větší bude klimatická změna, tím vyšší budou celkové provozní náklady budov. Realizace adaptačních opatření pak tyto náklady snižuje v přímé úměře k jejich důkladnosti (čím rychlejší a důkladnější renovace, tím vyšší a rychlejší pokles provozních nákladů). Graf 6: Predikce provozních nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč


Stránka 38 z 58


PORSENNA o.p.s.

Adaptační scénář 1 (BAU) nejprve povede k poklesu provozních nákladů (až do roku 2030 pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a 2025 pro RCP 8.5). Provozní náklady budou poté růst, přičemž je u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 očekáván nárůst až o 1,6 % v roce 2060 k roku 2015 a u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 je pak tento nárůst výraznější – 6,4 %. Adaptační scénář 2 (Rychlá a mělká renovace) povede k relativně stálému postupnému snižování provozních nákladů u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 (pokles provozních nákladů v roce 2060 k roku 2015 je odhadován na 4,5 %). U scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 však tento typ adaptace povede k opětovnému nárůstu provozních nákladů v dlouhodobém horizontu z důvodu nedostatečné adaptace budov a nutnosti vyšší míry chlazení. Celkově je však v roce 2060 k roku 2015 očekáván pokles provozních nákladů o 0,7 %. Adaptační scénář 3 (Pomalá a důkladná renovace) zapříčiňuje postupné snížení provozních nákladů (pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 o 8 %, pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 o 4,8 %). Uvažovaný Adaptační scénář 4 (Rychlá a důkladná renovace) má nejvýznamnější dopad na výši provozních nákladů a vede k postupnému snižování provozních nákladů. Čím vyšší bude nárůst teploty, tím větší efekt bude mít uvažovaná renovace budov dle Scénáře 4. Celkové snížení provozních nákladů pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 je o 14 %, pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 o 13 %.

Stránka 39 z 58


PORSENNA o.p.s.

6. 3. Ostatní náklady V rámci studie jsou mezi ostatní náklady uvažovány dopady klimatické změny na lidské zdraví a na produktivitu práce. Na obě složky bude mít klimatická změna zásadní vliv, neboť je v rámci studie predikován až 48násobný nárůst těchto nákladů k roku 2060 oproti počátečnímu roku 2015. Predikované scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5 výrazně determinují charakter křivek. V závislosti na zvolených modelech – i) studie Effect of Temperature on Task Performance in Office Environment (Seppänen, 2006) pro kalkulaci snížení produktivity práce a ii) studie Bílá kniha Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci (Komise Evropských společenství, 2009) pro kalkulaci dopadů na lidské zdraví vychází, že vliv scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 zvyšuje studií uvažované náklady přibližně 3 – 5krát oproti scénáři koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5. Graf 7: Predikce ostatních nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč


Uvažované adaptační scénáře mají zásadní vliv na charakter vývoje ostatních nákladů. Z celkového pohledu nejvíce snižuje ostatní náklady Scénář 4 - u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 přibližně o 44,7 % k Scénáři 1 (BAU). U scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 je tento pokles téměř identický a činí přibližně 44,5 %. Realizace jednotlivých adaptačních scénářů (adaptačních opatření) ostatní náklady snižuje v přímé úměře k jejich důkladnosti (čím rychlejší a důkladnější renovace, tím vyšší a nižší nárůst ostatních nákladů). Nejvyšší nárůst ostatních nákladů je predikován pro Scénář 1; u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 je očekáván nárůst přibližně 21krát v roce 2060 k roku 2015 a u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 je pak tento nárůst výraznější – 48krát. Nejnižší pak u Scénáře 4; u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 je očekáván nárůst přibližně 11krát a u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 je tento nárůst 26krát.

Stránka 40 z 58


PORSENNA o.p.s.

6. 4. Celkové náklady Celkové náklady jsou tvořeny součtem investičních, provozních a ostatních nákladů za celou dobu hodnocení. Nejvýznamnější vliv na jejich charakter mají provozní náklady. Ty představují přibližně 92 % nákladů a výrazně tak determinují samotnou podobu nákladových křivek adaptačních scénářů. Graf 8: Procentuální rozdělení nákladů


Jak vyplývá z níže uvedeného Grafu 9, predikce celkových nákladů adaptačních scénářů vykazuje rozdílné trendy v závislosti na typu renovace a scénáře koncentrací skleníkových plynů. Nejvýznamnější změny ve výši celkových nákladů mají Scénáře 1 a 4, a to u obou scénářů koncentrací skleníkových plynů (RCP 4.5 a RCP 8.5). Tyto adaptační scénáře přitom vykazuje odlišné trendy. V rámci Scénáře 1 je očekáván postupný nárůst celkových nákladů. Scénář 4 pak predikuje jejich snižování. Graf 9: Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč


Stránka 41 z 58


PORSENNA o.p.s.

S ohledem na stanovené scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5 je zřejmé, že typ adaptačního scénáře výrazně determinuje rozdíl v celkových nákladech mezi scénáři koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5. Zatímco rozdíl celkových nákladů u Scénáře 1 mezi RCP 4.5 a RCP 8.5 neustále roste a je k roku 2060 9,3 %, u Scénáře 4 zpočátku roste (způsobeno vyššími investicemi a vyšším nárůstem ostatních nákladů) a poté se opětovně přibližuje. K roku 2060 je pak tento rozdíl necelých 4,7 %. Obecně můžeme konstatovat, že s nárůstem změny klimatu (čím větší bude klimatická změna a nárůst průměrné teploty), tím poroste význam důkladné a rychlé renovace. Graf 10: Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů 1 (BAU) a 2 (rychlá a mělká renovace) v mil. Kč


Graf 10 pro přehlednost porovnává vývoj celkových nákladů Scénáře 1 a 2. Rozdílný začátek křivek je způsoben vyššími investičními náklady u Scénáře 2. Tento adaptační scénář vede v rámci scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 k postupnému snižování celkových nákladů. U scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 není však efekt úspory provozních a ostatních nákladů tak významný, a proto má křivka rostoucí tendenci (cca o 1 promile ročně). U Scénáře 1 je patrný neustálý nárůst celkových nákladů, který je tím vyšší, čím vyšší je predikovaná změna klimatu (scénář koncentrací skleníkových plynů).

Stránka 42 z 58


PORSENNA o.p.s.

Graf 11: Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů 1 (BAU) a 3 (pomalá a důkladná renovace) v mil. Kč


Graf 11 znázorňuje vývoj celkových nákladů u Scénářů 1 a 3. Zatímco u Scénáře 1 dochází k neustálému nárůstu celkových nákladů u obou scénářů koncentrací skleníkových plynů, Scénář 3 zapřičiňuje jejich snižování. Výjimku tvoří střednědobé období u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 kdy dochází k nárůstu celkových nákladů. V dlouhodobém období však dochází k jejich snížení v závislosti na rostoucí míře renovovaných budov a kvalitou renovace. Zde je tak patrný rozdíl Scénáře 3 oproti Scénáři 2, kdy mělká a rychlá renovace nevede k úspoře celkových nákladů u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 v dlouhodobém období, avšak pomalá a důkladná renovace již tento efekt má. Graf 12: Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů 1 (BAU) a 4 (rychlá a důkladná renovace) v mil. Kč


Stránka 43 z 58


PORSENNA o.p.s.

Graf 12 zachycuje rozdílný vývoj Scénářů 1 a 4. Oproti Scénáři 1 vede rychlá a důkladná renovace k téměř kontinuálnímu poklesu celkových nákladů od samotného počátku (pouze v prvních 10 letech u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 dochází k mírnému nárůstu spojeného s vysokými investičními náklady). Mimo to Scénář 4 vede k snížení rozdílu mezi celkovými náklady RCP 4.5 a RCP 8.5. Rozdíl v celkových nákladech k roku 2060 mezi těmito adaptačními scénáři je 11,9 % pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a 15,7 % u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5. Tabulka 24: Rentabilita adaptačních scénářů po 45 letech Scénář (dlouhé období) Scénář 1, Business as usual Scénář 2, Rychlá a mělká renovace Scénář 3, Pomalá a důkladná renovace Scénář 4, Rychlá a důkladná renovace

Rentabilita investice

RCP4.5

-3,10%

RCP8.5

-1,72%

RCP4.5

-2,91%

RCP8.5

-1,36%

RCP4.5

11,93%

RCP8.5

13,89%

RCP4.5

12,59%

RCP8.5

14,91%

Z celkového ekonomického pohledu je „investice“ do adaptačních opatření dle jednotlivých scénářů koncentrací skleníkových plynů za účelem snížení dopadů klimatické změny hodnocena spíše rizikově. Výše uvedená Tabulka 24 stanovuje rentabilitu jednotlivých adaptačních scénářů. V případě Scénáře 1 (BAU) a Scénáře 2 je investice ztrátová a snížení provozních a ostatních nákladů ve střednědobém i dlouhodobém časovém horizontu není dostatečně vysoké k pokrytí investičních nákladů. Je tedy hodnocena jako ekonomicky nerentabilní. U Scénáře 3 a 4 dochází k vyššímu snížení provozních a ostatních nákladů, což vede k zvýšení rentability investice (až na téměř 15 % v případě Scénáře 4 a scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5). V takovémto případě by byly oba renovační scénáře ekonomicky rentabilní a vedly by k úspoře nákladů. Za nejlépe hodnocený scénář je pak brán Scénář 4. Zvolená kalkulace zohledňuje životnost adaptačních opatření (pro technická opatření je zvolena životnost 25 let, u stavebních opatření 45 let).

6. 5. Shrnutí nejdůležitějších výsledků Pro přehlednost je níže uvedeno shrnutí nejdůležitějších výsledku včetně jejich stručného vysvětlení: Vliv predikované změny emisí scénářů koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5 na celkové investiční náklady adaptačních scénářů je relativně malý (zvýšení nákladů u RCP 8.5 ku RCP 4.5 se u adaptačních scénářů pohybuje okolo 8 %). To je dáno nízkými rozdíly v cenách jednotlivých adaptačních opatření při zohlednění vlivu klimatické změny a potřeby vyšší adaptace u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5. Scénář 4 (Rychlá a důkladná renovace) má nejvýznamnější dopad na výši provozních nákladů a vede k jejich postupnému snižování. Scénář 1 (BAU) naopak vede k jejich nárůstu.

Stránka 44 z 58


PORSENNA o.p.s.

Čím vyšší bude nárůst teploty, tím větší efekt bude mít uvažovaná renovace budov dle Scénáře 4. Celkové snížení provozních nákladů Scénáře 4 pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 je o 14 %, pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 o 13 %. Klimatická změna má zásadní vliv na růst ostatních nákladů, neboť je v rámci studie predikován až 48násobný nárůst těchto nákladů k roku 2060 oproti počátečnímu roku 2015. Uvažované adaptační scénáře mají zásadní vliv na charakter vývoje ostatních nákladů. Z celkového pohledu nejvíce snižuje ostatní náklady Scénář 4 - u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 přibližně o 44,7 % k Scénáři 1 (BAU). U scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 je tento pokles téměř identický a činí přibližně 44,5 %. S ohledem na stanovené scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5 je zřejmé, že typ adaptačního scénáře výrazně determinuje rozdíl v celkových nákladech mezi RCP 4.5 a RCP 8.5. Zatímco rozdíl celkových nákladů u Scénáře 1 mezi RCP 4.5 a RCP 8.5 neustále roste a je k roku 2060 9,3 %, u Scénáře 4 zpočátku roste (způsobeno vyššími investicemi a vyšším nárůstem ostatních nákladů) a poté se opětovně přibližuje. K roku 2060 je tento rozdíl necelých 4,7 %. Obecně můžeme konstatovat, že s nárůstem klimatické změny (čím větší bude nárůst průměrné teploty) poroste význam důkladné a rychlé renovace. Z ekonomického pohledu je pro Scénáře 1 a Scénáře 2 investice do adaptačních opatření ztrátová a snížení provozních a ostatních nákladů ve střednědobém i dlouhodobém časovém horizontu není dostatečně vysoké k pokrytí investičních nákladů. Scénáře 3 a 4 jsou v dlouhodobém období (45 let) ekonomicky rentabilní. Za nejlépe hodnocený scénář je hodnocen Scénář 4 (rentabilita investice; 14,91 %).

Stránka 45 z 58


PORSENNA o.p.s.

7. V kapitole je vyhotoven seznam konkrétních doporučení pro zainteresované skupiny zdůvodňující a usnadňující implementaci adaptačních opatření. Pro všechny zainteresované skupiny obecně platí následující doporučení:

 Vliv tepelného ostrova (UHI) MČ Praha 7 je významný, je proto vhodné budovy adaptovat s využitím pokročilých a důkladných adaptačních opatření.

 Důkladná renovace budov vede k vyšším úsporám provozních nákladů a eliminuje vliv tepelného ostrova na vnitřní prostředí budovy.

 Vegetace má významný vliv na adaptaci budov na změnu klimatu a přispívá ke snížení tepelného ostrova. Využití zeleně (horizontální i vertikální zeleň) na budovách je důležitým adaptačním opatřením.

7. 1. Doporučení pro správu budov v majetku MČ Praha 7 Situaci v oblasti výstavby a energetické náročnosti může samospráva i úřad městské části ovlivnit pouze omezeně, nicméně tím spíše je možné jít příkladem v rámci nakládání se svým majetkem. Adaptační opatření je však z velké části možné a účelné spojit s běžnými procesy, činnostmi a plánovanými investičními akcemi. Základní charakteristikou každého adaptačního opatření by měla být skutečnost, že toto opatření nepřispívá ke zvýšení emisí skleníkových plynů, resp. že je synergické nebo neutrální ve vztahu k opatřením mitigačním. Ověřit tuto skutečnost lze v rámci projektové přípravy například analýzou životního cyklu daného opatření, výrobku apod. Základní sada doporučení pro správu majetku MČ Prahy 7 ve vztahu k adaptaci na změnu klimatu jsou shrnuty v následujících bodech. 1. Tepelná ochrana budov Tepelná ochrana budov má význam nejen v topné sezóně, ale přispívá (při správném návrhu a provedení) k tepelné stabilitě budovy po celý rok. Nejde pouze o parametry tepelné izolace, ale také o navržení a provedení stavebních detailů. Doporučujeme při jakékoli renovaci nebo nové výstavbě s tímto ohledem parametry tepelné izolace navrhnout a pečlivě navrhnout a propočítat zásadní stavební detaily. V kombinaci s dalšími opatřeními se jedná o zásadní opatření pro snížení potřeby chlazení budov v letním období při zachování přiměřené tepelné pohody. 2. Tepelná stabilita budov Většina staveb požadavky na tepelnou stabilitu v létě nesplňuje. Lze ji však obvykle zajistit pouze pomocí instalace venkovních žaluzií. To je však často limitováno nutností stavebně technických zásahů a také finanční náročností. Proto je doporučeno instalaci žaluzií (nejlépe rolet, ale i pevných) zahrnout do plánů renovací a spojit s dalšími opatřeními. V případě novostaveb se toto opatření rozumí samo sebou, nicméně tomu tak mnohdy není. K tepelné stabilitě přispívají žaluzie zásadním způsobem. Při správném používání pomohou v létě snížit teplotu v interiéru o několik stupňů celsia a spolu s nočním větráním činí neklimatizovanou budovu nebo její část obyvatelnou.

Stránka 46 z 58


PORSENNA o.p.s.

V topné sezóně mohou naopak (v noci) sloužit jako dodatečná zábrana pro úniky tepla a v některých případech plní také bezpečnostní roli. 3. Vnitřní dispozice budov a přizpůsobení provozu Zónování a vnitřní uspořádání může být významné i pro stávající budovy bez provedení zásadních stavebních úprav. V budově je možné upravovat režim podle ročního období, či využívat její části. Důležité je například pokusit se zajistit příčné provětrávání budovy pro noční letní předchlazení. Úprava režimu je možná pouze omezeně, ale například v případě výuky ve školách je možné přizpůsobit rozvrh i klimatických podmínkám. A také naopak je možné řídit vytápění a větrání podle rozvrhu. 4. Větrání budov Zajištění větrání budov by mělo být přirozenou součástí jejich provozování. Význam větrání narůstá u novostaveb a budov renovovaných, zateplených s vyměněnými okny. Mechanické větrání sice částečně navýší spotřebu elektrické energie, ale toto navýšení by mělo být vždy vykompenzováno nejen splněním hygienických požadavků, ale také snížením spotřeby energie na vytápění. Doporučujeme zejména využít aktuálně možnost dotace v ose 5 OPŽP a u všech škol postupně nucené větrání nainstalovat. Z hlediska technického provedení lze volit centrální i decentrální systémy nebo jejich kombinaci. 5. Energetický management Jedním ze základních doporučení je zavedení energetického managementu na všech budovách v majetku MČ, čímž bude zajištěn přehled a kontrola veškeré spotřeby energie a vody, za níž MČ vynakládá prostředky z rozpočtu. Energetický management zahrnuje široký rozsah činností a opatření v závislosti na typu a velikosti budovy, nicméně ve vztahu k adaptaci na změnu klimatu lze jmenovat například:

 snížení spotřeby energie a zvýšení účinnosti. Čím účinněji a efektivněji jsou využívány spotřebiče, tím nižší je příspěvek k neřízeným vnitřním tepelným ziskům – vytápění, větrání, klimatizace, elektrické spotřebiče;

 řízení spotřeby – na základě aktuální potřeby tak, aby byla zajištěna pouze dodávka energie, kterou budova skutečně potřebuje; do této kategorie patří i regulace teploty striktně podle norem bez tolerování přetápění místností a přísná regulace klimatizace a chlazení budov;

 kontrola a řízení spotřeby vody, zvýšení využití dešťové a šedé vody přináší například vedlejší efekty ve snížení plateb za srážkové vody apod. 6. Zeleň a vegetace na budovách, vodní prvky Zeleň, která má zcela zásadní adaptační význam, nemusí být nutně jen zeleň veřejná, ale doporučeno je též vytvářet podmínky pro zeleň na budovách, a to jak horizontální tak i vertikální. V principu by mělo platit, co prosazoval architekt Le Corbusier, že střecha by měla nahradit zeleň, kterou dům místu odebral. Synergie s opatřeními pro nakládání s vodou je v tomto případě zcela zřejmá.

Stránka 47 z 58


PORSENNA o.p.s.

V případě, že není možné zajistit zavlažování zelených střech, je vhodnější střechu osázet pouze sukulenty. Na střechách a terasách budov mohou dle možností a podmínek vznikat zahrady, a to i užitkové. Vodní prvky jsou většinou umístěny vně budov, nicméně je možné o nich v určité míře uvažovat i v budovách nebo jejich těsné blízkosti. 7. Využití dešťové a šedé vody V souvislosti s plánováním renovací budov doporučujeme vždy zvážit realizaci opatření v oblasti hospodaření s vodou. Kromě standardních spořících prvků (baterií, čeřičů apod.) je vhodné uvažovat o bezvodých toaletách, resp. využití šedé a dešťové vody pro splachování, využití dešťové vody pro zalévání, případně v samostatném okruhu jako užitkové vody. To je jen částečný výčet možností dostupných již v současnosti a zcela jistě se tato opatření stanou standardními při renovaci stávajících i výstavbě nových budov. 8. Použití vhodných materiálů, stavebních prvků a dřeva Jednotlivě může mít výběr a použití materiálů v různých podobách a typech investičních akcí pouze malý nebo lokální význam a dopad, ale v souhrnu za celou městskou část se již může jednat o značný efekt. Jedná se o široký rozsah od materiálů a nátěrů střech (albedo světelné nátěry; reflexní nátěry), fasád, reflexní folie na okna, samozatmavitelná skla po zasakovací zatravněnou dlažbu, protihlukové bariéry, materiály stínících prvků apod. Dřevo je zmíněno samostatně, neboť jeho využití z obnovovaných porostů je současně i významným mitigačním opatřením. V souvislosti s budovami je možné vyšší využití dřeva doporučit i jako základ adaptačních opatření s ohledem na jeho jedinečné vlastnosti. 9. Obnovitelné zdroje Využití obnovitelných zdrojů není typickým adaptačním opatřením, ale významně souvisí s příspěvkem k energetické soběstačnosti a kromě toho, že jejich využití bude zanedlouho standardní (povinnou) součástí všech novostaveb, přináší možnosti přispět i k adaptaci budov na změnu klimatu. Jedná se například o odstínění části budov slunečními kolektory nebo fotovoltaickými panely. Transparentní fotovoltaické panely mohou navíc představovat i významnější prvek pro architektonické pojetí budov. Také v případě, že budova vyžaduje chlazení nebo klimatizaci, vlastní výroba elektřiny ze sluneční energie může pokrýt významnou část této potřeby, a to právě v době, kdy tato potřeba nastane. Nižší je také zranitelnost budovy z vnějších příčin, např. výpadku energie způsobeným přetížením vlivem vyšší spotřeby v letních měsících. Využití tepla a chladu okolního prostředí – stále častěji jsou využívány „energetické piloty“, které umožňují do určité míry částečně pomoci s chlazením budovy, ukládat teplo do podloží a využívat jej v zimě pomocí tepelných čerpadel. Možnosti financování Pro MČ Praha 7 připadá aktuálně v úvahu možnost čerpání relevantních dotačních titulů určené veřejné správě z OPŽP (s výjimkou podpory nové výstavby). Jedním z drobných dotačních titulů je podpora analýzy vhodnosti metody EPC. O tuto dotaci je možné žádat vždy do konce února z programu EFEKT ministerstva průmyslu a obchodu.

Stránka 48 z 58


PORSENNA o.p.s.

V rámci dotačních titulů budou zcela jistě přibývat i cíleně adaptační tituly, aktuálně již jsou podporována opatření na zadržování vody v krajině, včetně například kořenových čistíren. Je pravděpodobné, že se postupně pozornost zaměří i na podporu drobnějších opatření na úrovni měst a budov.

7. 2. Doporučení pro rozvojové území Praha - Bubny Rozvojové území Bubny-Zátory se rozkládá mezi stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice na cca 90 hektarech a je jedním z 15 velkých rozvojových území hlavního města, pro která platí stavební uzávěra. Zájmem developera je na 27 hektarech vybudovat čtvrť o 1,2 mil. m 2 nadzemních ploch převážně kanceláří a bytů. S ohledem na skutečnosti uvedené v této studii a s ohledem na další závěry a skutečnosti si dovolujeme formulovat následující závěry a doporučení: 1. Jedná se o jedinečnou příležitost vybudovat novou městskou čtvrť na principech udržitelné městské zástavby s ohledem na výjimečnost a zranitelnost daného území. Předmětné území se nachází přímo v centru městského tepelného ostrovu a s tímto s ohledem na závěry faktem je nutno počítat a přizpůsobit mu celou urbanistickou koncepci. 2. Poměr zastavěných a zpevněných ploch k celkové ploše území by neměl přesáhnout 35 %. Zbývajících 65 % plochy území by tudíž mělo být tvořeno plochami nezpevněnými, vodopropustnými a v maximální míře ozeleněnými. Toto doporučení bude zřejmě obtížně splnitelné v praxi a je tudíž potřeba počítat s vyšší tepelnou zátěží a nárůstem teplot v intravilánu v letních měsících, resp. v období duben – září. 3. Vyšší než doporučený poměr zastavěné plochy je možné alespoň částečně kompenzovat výše uvedenými opatřeními, zejména horizontální i vertikální zelení, světlými nátěry střech a dalších povrchů, vodními plochami a vodními prvky. 4. Pro budovy jsou doporučení formulována v předchozí kapitole, nicméně s tím, že míra ovlivnění soukromých investorů je velmi omezená. Důležité proto bude využít příležitosti urbanistické koncepce či jiných koncepčních dokumentů ke zpracování dopadů nově stavěných budov na své okolí a jejich vzájemné ovlivnění. Jsou k dispozici modely a nástroje, které tuto analýzu umožňují jednoduše provést ve fázi studií a projektové přípravy. S ohledem na očekávaný vývoj klimatické změny a v té souvislosti i vnitřní Prahy, do níž předmětná část území spadá, je nutno očekávat zvýšenou tepelnou zátěž předmětného řešení a všichni investoři v tomto území by si měli být vědomi faktu, že učinit toto území celoročně kvalitně obyvatelné bude stát více úsilí i prostředků.

7. 3. Doporučení pro veřejnost a podnikatelskou sféru Základní sada doporučení pro veřejnost ve vztahu k adaptaci na změnu klimatu jsou shrnuty v následujících bodech (vyplývají z doporučení pro MČ Prahu 7). 1. Tepelná ochrana budov Tepelná ochrana budov má zásadní význam. V kombinaci s dalšími opatřeními se jedná o zásadní opatření pro snížení potřeby chlazení budov v letním období při zachování přiměřené tepelné pohody.

Stránka 49 z 58


PORSENNA o.p.s.

2. Tepelná stabilita budov K tepelné stabilitě přispívají žaluzie zásadním způsobem, při správném používání v létě pomohou snížit teplotu v interiéru o několik stupňů celsia a spolu s nočním větráním činí i neklimatizovanou budovu nebo její část obyvatelnou. V topné sezóně mohou naopak (v noci) sloužit jako dodatečná zábrana pro úniky tepla a v některých případech plní také bezpečnostní roli. 3. Větrání budov Zajištění větrání budov by mělo být přirozenou součástí jejich provozování. Význam větrání narůstá u novostaveb a budov renovovaných, zateplených, s vyměněnými okny. Mechanické větrání sice částečně navýší spotřebu elektrické energie, ale toto navýšení by mělo být vždy vykompenzováno nejen splněním hygienických požadavků, ale také snížením spotřeby energie na vytápění. 4. Zeleň a vegetace na budovách, vodní prvky Zeleň, která má zcela zásadní adaptační význam, nemusí být nutně jen zeleň veřejná, ale doporučeno je též vytvářet podmínky pro zeleň na budovách, a to jak horizontální tak i vertikální. V principu by mělo platit, co prosazoval architekt Le Corbusier, že střecha by měla nahradit zeleň, kterou dům místu odebral. 5. Obnovitelné zdroje Využití obnovitelných zdrojů není typickým adaptačním opatřením, ale významně souvisí s příspěvkem k energetické soběstačnosti a kromě toho, že jejich využití bude zanedlouho standardní (povinnou) součástí všech novostaveb, přináší možnosti přispět i k adaptaci budov na změnu klimatu. Jedná se například o odstínění části budov slunečními kolektory nebo fotovoltaickými panely. Transparentní fotovoltaické panely mohou navíc představovat i významnější prvek pro architektonické pojetí budov. Také v případě, že budova vyžaduje chlazení nebo klimatizaci, vlastní výroba elektřiny ze sluneční energie může pokrýt významnou část této potřeby, a to právě v době, kdy tato potřeba nastane. Nižší je také zranitelnost budovy z vnějších příčin, např. výpadku energie způsobeným přetížením vlivem vyšší spotřeby v letních měsících.

Stránka 50 z 58


PORSENNA o.p.s.

8.  Bílá kniha Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci (Komise Evropských společenství, 2009

 Čejka, M., Antonín, J., Návrh opatření pro adaptaci budov na změnu klimatu, Šance pro budovy, 2015

 IPCC, 2013: Summary for Policymakers. In: Climate Change 2013: The Physical Science Basis. Contribution of Working Group I to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change [Stocker, T.F., D. Qin, G.-K. Plattner, M. Tignor, S.K. Allen, J. Boschung, A. Nauels, Y. Xia, V. Bex and P.M. Midgley (eds.)]. Cambridge University Press, Cambridge, United Kingdom and New York, NY, USA. http://www.climatechange2013.org/images/report/WG1AR5_SPM_FINAL.pdf Český překlad dostupný zde: http://www.ipcc.ch/pdf/reports-nonUNtranslations/czech/ar5-wg1-spm.pdf

 MČ Praha 7, Strategický plán rozvoje městské části Praha 7 pro období 2016-2022, pracovní verze k připomínkám, 2015

 Richard Moss, Mustafa Babiker, Sander Brinkman, Eduardo Calvo, Tim Carter, Jae Edmonds, Ismail Elgizouli, Seita Emori, Lin Erda, Kathy Hibbard, Roger Jones, Mikiko Kainuma, Jessica Kelleher, Jean Francois Lamarque, Martin Manning, Ben Matthews, Jerry Meehl, Leo Meyer, John Mitchell, Nebojsa Nakicenovic, Brian O’Neill, Ramon Pichs, Keywan Riahi, Steven Rose, Paul Runci, Ron Stouffer, Detlef van Vuuren, John Weyant, Tom Wilbanks, Jean Pascal van Ypersele, and Monika Zurek, 2008. Towards New Scenarios for Analysis of Emissions, Climate Change, Impacts, and Response Strategies. Intergovernmental Panel on Climate Change, Geneva, 132 pp. http://www.aimes.ucar.edu/docs/IPCC.meetingreport.final.pdf

 Seppänen, O., Fisk, W., J., Lei, Q., J., Effect of Temperature on Task Performance in Offfice Environment, Lawrence Berkeley National Laboratory, online: https://indoor.lbl.gov/sites/all/files/lbnl-60946.pdf, citace: 4. 1. 2016, 2006

 Strategie renovace budov. Holub, Antonín, 2014  Vliv změny klimatu na zdraví lidí, zvířat a rostlin, Průvodní dokument k Bílé knize Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci, Komise Evropských společenství, 2009

 Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR pro období 2015-2060. Pišoft, http://glopolis.org/cs/clanky/tz-zmeny-klimatu-v-cr-vlny-veder-sucho-vyrazne-menesnehu-na-horach/

Stránka 51 z 58

Příloha 1: Predikce investičních nákladů adaptačních scénářů mil. Kč


PORSENNA o.p.s.

Příloha 2: Predikce provozních nákladů adaptačních scénářů

Stránka 53 z 58


PORSENNA o.p.s.

Příloha 3: Predikce ostatních nákladů adaptačních scénářů

Stránka 54 z 58


PORSENNA o.p.s.

Příloha 4: Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů

Stránka 55 z 58


PORSENNA o.p.s.

Příloha 5: Predikce celkových nákladů adaptačních Scénářů 1 (Business as usual) a 2 (Rychlá a mělká renovace)

Stránka 56 z 58


PORSENNA o.p.s.

Příloha 6: Predikce celkových nákladů adaptačních Scénářů 1 (Business as usual) a 3 (Pomalá a důkladná renovace)

Stránka 57 z 58


PORSENNA o.p.s.

Příloha 7: Predikce celkových nákladů adaptačních Scénářů 1 (Business as usual) a 4 (Rychlá a důkladná renovace)

Stránka 58 z 58

23, Praha 1

Recommend Documents