2.2.4 Plat a náhradní volno za práci přesčas, odměna za pracovní pohotovost

2.2 Poskytování „pohyblivých“ složek platu a odměny za pracovní pohotovost dle zákoníku práce

2.2.4 Plat a náhradní volno za práci přesčas, odměna za pracovní pohotovost Práce přesčas Podle ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce je prací přesčas práce konaná zaměstnancem: I na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem, I nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Obě podmínky musí být splněny současně. POZNÁMKA

Prací přesčas tedy není, zůstane-li zaměstnanec v práci déle, aniž mu to jeho vedoucí nařídil nebo s tím dodatečně souhlasil. Pro mzdovou účetní, která likviduje práci přesčas a kóduje ji do výplaty, je tato podmínka splněna, jestliže je tato práce ve výkazu pro výpočet platů podepsaná příslušným vedoucím, který za odvedení přesčasové práce zaměstnancem odpovídá.

Co se týká druhé podmínky – práce nad stanovenou pracovní dobu – je nezbytné, aby tato doba byla jednoznačně „čitelná“ rovněž z podkladů pro výpočet platů a evidenci pracovní doby (to je vesměs z „výkazu práce“, „výkazu platových nároků“ apod.). Není to práce nad „měsíční fond“ pracovní doby, jak se v praxi často hodnotí – takto to vychází pouze u zaměstnanců s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. U zaměstnanců s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby je třeba rozpis směn uvádět do výkazu spolu s odpracovanou dobou v jednotlivých dnech, aby bylo jednoznačně zřejmé, co je práce přesčas v pracovním dni – vesměs práce nad stanovenou délku směny nebo mimořádná práce mezi dvěma směnami, a to např. i v rámci pracovní pohotovosti – a co práce v den nepřetržitého odpočinku v týdnu – např. mimořádná směna za chybějící kolegyni nebo kolegu, mimořádný výkon práce nebo práce v rámci pracovní pohotovosti. Plat nebo náhradní volno za práci přesčas Zaměstnancům odměňovaným platem přísluší dle ustanovení § 127 zákoníku práce za hodinu práce přesčas část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém je tato práce konána, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku. Od 1. 1. 2007 neplatí, že by zaměstnavatel sčítal v každém kalendářním měsíci dobu výkonu práce přesčas a příplatek pak poskytl jen za celé hodiny. I tady je nutné aplikovat obecné pravidlo obsažené v ustanovení § 141 odst. 2 zákoníku práce, že mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje. 91

2. ČÁST – PŘEHLEDY, TABULKY, KOMENTÁŘE, OTÁZKY A ODPOVĚDI, PŘÍKLADY POZNÁMKA

Pokud jde o poskytování příplatku ve výši 50 %, je třeba si uvědomit, že tento náleží za práci přesčas v den nepřetržitého odpočinku v týdnu konkrétního zaměstnance (nejde tedy v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby vesměs o sobotu a neděli, byť by to bylo pro mzdovou účetní jednodušší a pro zaměstnance pochopitelnější).

Práce přesčas se proplácí, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má zaměstnanec nárok na proplacení dle výše uvedeného. UPOZORNĚNÍ

Povinnost zaměstnavatele k proplacení práce přesčas včetně příplatku je tedy ze zákoníku práce prvořadá. Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci za práci přesčas náhradní volno nařídit, ale pouze ho se zaměstnancem dohodnout. Dohoda nemusí být písemná, ale je třeba, aby z výkazu pro likvidaci platu bylo toto zřejmé. PŘIPOMENUTÍ

Od 1. 1. 2007 s účinností nového zákoníku práce už neplatí, že zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. I tito zaměstnanci mají tedy nárok na proplacení veškeré vykázané přesčasové práce. Zákoník práce dále uvádí v ustanovení § 93 limity pro přesčasovou práci a v novém § 93a další dohodnutou práci přesčas ve zdravotnictví. Z pohledu odměňování nejsou pro tuto další dohodnutou práci přesčas stanoveny žádné výjimky a jak dodržování limitů přesčasové práce, tak výkon další dohodnuté práce přesčas jsou věcí příslušného vedoucího zaměstnance. Mzdové účetní, případně personalisté, mají vesměs za úkol vést evidenci této práce dle § 96 ZP. Pracovní pohotovost Podle ustanovení § 78 odst. 1 písm. h) zákoníku práce je pracovní pohotovostí doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn, a to na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele. Dle ustanovení § 95 odst. 1 zákoníku práce nelze pracovní pohotovost nařídit, ale pouze dohodnout. Od 1. 1. 2007 zákoník práce zná pouze pohotovost „mimo pracoviště“, dřívější pohotovost „na pracovišti“ se stala pracovní dobou.

92


Odměna za pracovní pohotovost Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci dle ustanovení § 140 zákoníku práce odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Z uvedeného vyplývá, že lze sjednat (v kolektivní smlouvě, individuální smlouvě) nebo stanovit vnitřním předpisem odměnu vyšší. UPOZORNĚNÍ

Odměna za pracovní pohotovost není platem, protože není za odpracovanou dobu, ale pouze za dobu „čekání na práci“. Nenakládá se s ní tedy jako s platem např. pro účely průměrného výdělku. Pro účely zdanění a odvodů pojistného se započítává do „hrubého platu“. Výkon práce při pracovní pohotovosti Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší dle ustanovení § 95 odst. 2 zákoníku práce plat. Vzhledem k tomu, že je to práce mimo rozpis směn, náleží plat za práci přesčas. Odměna za pracovní pohotovost po tuto dobu nepřísluší.

2.2.5 Práce ve svátek a její odměňování Právní úprava I Zákoník práce – § 91, § 135, § 219 odst. 2 a § 348 odst. 1 písm. d). I Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. Svátek a pracovní doba Zákoník práce nezná a tedy ani nepoužívá pojem fond pracovní doby, délku pracovní doby stanoví v týdnech. Zmiňuje se pouze o tzv. stanovené týdenní pracovní době, která podle pracovních režimů činí nejvýše 40 hodin, nebo 38,75 hodiny, nebo 37,5 hodiny. Důležité pro pochopení vztahu svátku a pracovní doby přitom je, že stanovená týdenní pracovní doba se v týdnu, na který připadne svátek, nekrátí. Pokud proto zaměstnanci v důsledku svátku odpadne směna a zaměstnanec v tento den nepracuje, posuzuje se tato doba jako výkon práce a ve skutečnosti se zahrnuje do odpracované doby. Vyplývá to z ustanovení § 348 odst. 1 písm. d) zákoníku práce. Připadne-li naopak svátek na den pracovního volna zaměstnance, tedy na den, kdy podle rozpisu směn nepracuje, nemá to žádný vliv na jeho týdenní pracovní dobu. V praxi tak může dojít k následujícím případům: Zaměstnanci připadne svátek na dobu jeho pracovního volna (např. na dobu jeho nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami). V tomto případě zaměstnanec musí odpracovat plnou pracovní dobu připadající na příslušný kalendářní měsíc, protože mu v důsledku svátku žádná část z pracovní doby neodpadla. Zaměstnanec by stejně nepracoval, i kdyby svátek nebyl.

I

93

2. ČÁST – PŘEHLEDY, TABULKY, KOMENTÁŘE, OTÁZKY A ODPOVĚDI, PŘÍKLADY

Zaměstnanci připadne svátek na den, na který má rozepsánu pracovní směnu. Nemusí-li zaměstnanec v tento den pracovat, protože to např. umožňuje v důsledku svátku omezený provoz daného pracoviště, pak se pracovní doba, která mu v důsledku svátku odpadne, posuzuje jako výkon práce. To znamená, že takto odpadlá pracovní doba se považuje pro účely splnění stanovené pracovní doby za odpracovanou a tedy se započítává do pracovní doby. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se podle ustanovení § 135 odst. 1 zákoníku práce plat nekrátí (k odměňování za práci ve svátek viz dále).

I

Výše uvedení zaměstnanci fakticky odpracují v příslušném kalendářním měsíci z pracovní doby méně o hodiny odpadlé v důsledku svátku. Týká se to především zaměstnanců pracujících v jednosměnném pětidenním provozu, pokud svátek připadne na všední den, ve kterém by jinak pracovali. Může se týkat v omezeném počtu i některých zaměstnanců ve směnném provozu, kterým v důsledku omezení provozu ve svátek odpadla směna, kterou měli podle rozpisu směn odpracovat. Pokud ale zaměstnanec v tento den musí pracovat, jde o výkon práce v rámci stanovené pracovní doby. PŘÍKLAD 1

Zaměstnanec pracuje jako údržbář v jednosměnném provozu pondělí až pátek 8 hodin denně. Zaměstnavatel mu nařídil dne 1. května, kdy byl svátek, mimořádně nastoupit na směnu a provést naléhavé opravné práce. Ostatní údržbáři byli doma. Protože je zaměstnanec ve svátek, který připadne na jeho běžný pracovní den dle rozpisu směn, povolán do práce, bude mu tato práce kompenzována podle příslušných ustanovení zákoníku práce náhradním volnem, nebo po dohodě se zaměstnavatelem příplatkem ve výši nejméně průměrného výdělku místo náhradního volna. Co se týče posouzení, zdali nejde o práci přesčas, je nutné zohlednit, že zaměstnanec by v tento den normálně pracoval, i kdyby svátek nebyl. Prací přesčas by byla proto až práce nad stanovenou délku pracovní směny danou příslušným rozvrhem, kdyby ten den nebyl svátek. Odměňování práce ve svátek Pro stanovení práv zaměstnance v souvislosti se svátkem je rozhodné, zda mu na den, který je svátkem, měla dle rozvrhu týdenní pracovní doby (rozpisu směn) připadnout pracovní směna, či nikoliv. Zaměstnavatel by měl provádět rozpis týdenní pracovní doby do směn i v těch kalendářních měsících, na které připadne svátek (zjednodušeně řečeno, na stanovený počet pracovních dní a hodin), jako by svátek nebyl.

94


K rozdílům v odpracované době dochází především u zaměstnanců vykonávajících práci na pracovištích, na nichž se ve svátek nepracuje (většinou jednosměnné provozy s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou od pondělí do pátku) a těch, kde je nutno zajistit provoz i ve svátek (většinou ve směnných provozech se sedmidenním provozním režimem). To, zdali zaměstnanec ve svátek pracuje (protože jde o jeho řádnou směnu), nebo sice nepracuje, ale pracovat měl (svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, ale jeho práce není potřeba), má dopad i do oblasti odměňování. Jestliže svátek připadne na den, kdy má zaměstnanec dle rozpisu směn nepřetržitý odpočinek v týdnu nebo mezi dvěma směnami, a tento zaměstnanec nepracuje, nemá svátek vliv na jeho pracovní dobu ani na výši jeho platu. Právní úpravu odměňování za práci ve svátek obsahuje pro zaměstnance odměňované platem ustanovení § 135 zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí. Pokud zaměstnanec práci ve svátek konal, přísluší mu za ni náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Zaměstnavatel a zaměstnanec se také mohou dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna. PŘÍKLAD 2

ZADÁNÍ 1. Zaměstnanec má stanovenou pracovní dobu 40 hodin týdně, 8 hodin denně. Pracuje v jednosměnném pracovním režimu pondělí až pátek. 2. Je odměňován měsíčním platem, který činí 18 000 Kč (platový tarif + osobní příplatek + + zvláštní příplatek). Průměrný výdělek činí 120 Kč/hod. 3. Daný kalendářní měsíc má 22 pracovních dnů (176 hodin), z toho 1 den je svátek připadající na všední den. 4. Zaměstnanec ve svátek nepracoval. Kolik hodin bude zaměstnanci započítáno do odpracované doby a jaký bude jeho plat? ŘEŠENÍ Zaměstnanec odpracoval fakticky 21 dní (168 hodin). Jako výkon práce se posuzuje 22 dní (176 hodin). Plat za neodpracovanou dobu z důvodu svátku se nekrátí, náleží tedy ve výši 18 000 Kč. PŘÍKLAD 3

ZADÁNÍ Body 1. až 3. stejné jako u příkladu 2. 4. Zaměstnanec (údržbář) pracoval takto: 95


Ve svátek pracoval 6 hodin při naléhavých opravných pracích. Protože by v tento den normálně pracoval, kdyby nebyl svátek, nejedná se o práci přesčas: a) zaměstnanec čerpá náhradní volno v rozsahu 6 hodin jiný den v tomtéž měsíci, b) zaměstnanec nečerpá náhradní volno za práci ve svátek, dostane příplatek. Kolik hodin zaměstnanec odpracoval a jaký bude jeho plat? ŘEŠENÍ a) Zaměstnanec odpracoval fakticky 168 hodin, z toho 6 hodin ve svátek, za které čerpal náhradní volno jiný den. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí a zaměstnanci tedy náleží nekrácený měsíční plat 18 000 Kč. b) Zaměstnanec odpracoval fakticky 174 hodin, z toho 6 hodin ve svátek, za které nečerpal náhradní volno. Plat za odpracovanou dobu ... 18 000 : 176 x (174 + 2 ) = 18 000 Kč. Příplatek za práci ve svátek ... 6 x 120 = 720 Kč. Plat včetně příplatku činí 18 720 Kč. PŘÍKLAD 4

V případě, že zaměstnanec, který měl ve svátek pracovat, odpracuje z důvodu svátku pouze část směny, dostane náhradní volno, případně příplatek za práci ve svátek pouze za hodiny skutečně odpracované. Ostatní hodiny této směny odpadlé v důsledku svátku se však považují za odpracované. ZADÁNÍ Zaměstnankyně ve směnném provozu měla rozepsánu pracovní směnu v rozsahu 7,5 hodiny na svátek. V důsledku omezeného provozu ve svátek odpracovala pouze 5,5 hodiny, 2 hodiny jí odpadly. ŘEŠENÍ Do odpracovaných hodin se jí započítá 7,5 hodiny, náhradní volno, případně příplatek za práci ve svátek, dostane za 5,5 hodiny. PŘÍKLAD 5

V případě, že zaměstnanec ve svátek odpracuje více hodin, než kolik měl stanoveno v rozpisu směn, pak hodiny odpracované nad tento rozpis jsou prací přesčas. Za každou hodinu takovéto práce přesčas přísluší zaměstnanci plat za práci přesčas včetně příplatku za práci přesčas. Zároveň mu náleží za každou odpracovanou hodinu práce ve svátek náhradní volno, případně příplatek ve výši nejméně průměrného výdělku. ZADÁNÍ Zaměstnanec měl na svátek rozepsánu denní směnu v rozsahu 7,5 hodiny (od 7.00 do 15.00 hodin). Na příkaz vedoucího pracoval až do 17.00 hodin.

96


ŘEŠENÍ Práce od 15.00 do 17.00 hodin je prací přesčas a náleží za ni plat za práci přesčas včetně příplatku dle výše uvedeného výkladu. Zaměstnanci tedy za tento den náleží náhradní volno, případně příplatek za práci ve svátek za 9,5 hodiny, a plat za práci přesčas včetně příplatku za 2 hodiny.

2.2.6 Kontrola a možné postihy Právo kontrolovat dodržování povinností ve vztahu k odměňování mají dle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, orgány inspekce práce. Z jednotlivých skutkových podstat přestupků a správních deliktů na tomto úseku vyplývá, že orgán inspekce práce může zaměstnavatele postihnout mj. za to, že neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu nebo plat nebo některou její složku, resp. že neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu. V obou případech hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 2 000 000 Kč.

2.2.7 Otázky a odpovědi 1. Změna letního času a příplatky § 125 a 126 ZP a NV č. 420/2006 Sb. Otázka Zaměstnanci, kteří pracují v noční směně, do které spadá ukončení letního času, mají tuto směnu o jednu hodinu delší. Mají nárok za tuto jednu hodinu na příplatek za práci přesčas, v noci, případně v sobotu a v neděli nebo ve svátek? Odpověď Dle § 3 výše uvedeného nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2007 až 2011 je stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, jimž konec letního času připadne do jejich pracovní směny, o jednu hodinu delší. Z toho vyplývá, že hodina, kterou v důsledku změny času odpracují tito zaměstnanci navíc, nemůže být považována za práci přesčas a příplatek za tuto hodinu nepřísluší. Ostatní příplatky – to je za práci v sobotu a v neděli, za práci v noci, za práci ve svátek – přísluší podle skutečně odpracovaných hodin. (Obdobně, ale směna naopak o jednu hodinu kratší, je na jaře při změně středoevropského času na letní čas.)

97


2. Příplatek za práci v sobotu a neděli § 126 a 127 ZP Otázka 1 Náš zaměstnanec vykonával výjimečně práci v sobotu. Za tuto práci si příští měsíc vybere náhradní volno. Má tento zaměstnanec nárok na příplatky za práci v sobotu a neděli? Odpověď Pokud šlo zároveň o práci přesčas, což předpokládám, bude mít náhradní volno za práci přesčas podle § 127 zákoníku práce. Za práci v sobotu mu přísluší příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku podle § 126 zákoníku práce. Kdybyste se nedohodli na náhradním volnu za práci přesčas, tak by mu musely být příplatky vyplaceny vedle sebe. Otázka 2 V Pracovním řádu máme uvedeno, že u zaměstnanců s nočními směnami začíná týden směnou v neděli ve 22.00 hod., která končí v 6.00 hod. v pondělí. Směna spadá do dne, kdy končí. Jak platit příplatek za práci v sobotu a v neděli? Zatím platíme příplatek přesně do půlnoci v neděli. Ale pokud opracovaná směna spadá jen do všedních dnů náleží tento příplatek? Četli jsme informaci, že placení toho příplatku závisí na tom, který den se tato směna bere jako odpracovaná. Odpověď Podle zákoníku práce jde o příplatek za práci v sobotu a v neděli, nikoli za příplatek za sobotní a nedělní směnu. Směna, o které jste psala (z neděle na pondělí), je sice podle Vašeho pracovního řádu směnou pondělní, ale příplatek poskytujete za 2 hodiny práce v neděli. Tento postup je v pořádku. Platit příplatek nikoli podle kalendářního dne, ale podle toho, o jakou jde směnu, lze podle zákoníku práce (viz § 91 odst. 5) dle rozhodnutí zaměstnavatele u příplatku za práci ve svátek. 3. Kumulace příplatků Otázka Obracím se na Vás s dotazem ohledně proplacení příplatků, případně čerpání náhradního volna v případě zaměstnance s rovnoměrným rozvržením pracovní doby, kdy pracovní doba je pevná od 7.00 do 15.00 hod. včetně 30 min. přestávky (pondělí – pátek). Zaměstnanec drží pohotovost v sobotu, na kterou připadá svátek od 6.00 hod. v sobotu do 6.00 hod. v neděli. Od 19.00 do 24.00 hod. je pohotovost přerušena a zaměstnanec pracuje. Co zaměstnanci náleží: 15 hod. platový tarif 15 hod. osobní příplatek 15 hod. zvláštní příplatek 15 hod. /nebo čerpáno NV** příplatek za práci přesčas ve výši 50 % PHV 98

2.3 Splatnost a výplata platu

příplatek za práci v so a v ne ve výši 25 % PHV příplatek za práci ve svátek ve výši 100 % PHV příplatek za noční práci ve výši 20 % PHV odměna za pohotovost ve výši 10 % PHV

15 hod. 15 hod. /nebo čerpáno NV** 12 hod. 19 hod.

** Může si zaměstnanec čerpat náhradní volno v celkovém rozsahu 10 hodin (místo platu za přesčas a příplatku za práci ve svátek) a ostatní příplatky mu budou proplaceny?

Odpověď Odpověděla jste si na všechny otázky správně. V daném případě jde u zaměstnance v době od 19.00 hodin do 24.00 hodin zároveň o práci přesčas, práci ve svátek, práci v noci a práci v sobotu. To znamená, že obdrží poměrnou část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku za 5 hodin práce a všechny „pohyblivé“ příplatky vedle sebe, resp. náhradní volno. Samostatně se pak posoudí ostatní doba, to je doba pracovní pohotovosti, která se proplácí formou odměny ve výši podle § 140 zákoníku práce. Ve vztahu k práci přesčas je možné se se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí náhradního volna místo platu, a to v rozsahu práce konané přesčas. U práce ve svátek je náhradní volno dokonce primárním právem zaměstnance, příplatek se poskytuje na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pokud by tedy mělo být za práci přesčas a práci ve svátek poskytnuto náhradní volno, pak ve vztahu k práci přesčas musí existovat alespoň neformální dohoda o tom, že místo platu (včetně příplatku) se poskytne náhradní volno. V daném případě bude náhradní volno činit skutečně 10 hodin, z toho 5 hodin volna za práci přesčas a 5 hodin volna za práci ve svátek. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.

2.3 Splatnost a výplata platu Termínem splatnost platu je nutno rozumět okamžik, kdy zaměstnanci vzniká právo (nárok), aby mu zaměstnavatel vyplatil za odvedenou práci plat. Dle § 141 odst. 1 zákoníku práce je plat splatný po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na plat nebo na některou jeho složku. UPOZORNĚNÍ

Jestliže zaměstnavatel nesplní povinnost vyplatit zaměstnanci plat v termínu jeho splatnosti, dostává se do prodlení. Pokud tak neučiní ani do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti, má zaměstnanec právo dle § 56 odst. 1 písm. b) ZP okamžitě zrušit pracovní poměr. Využití tohoto práva pro zaměstnavatele znamená, že bude povinen zaměstnanci vedle dlužného platu vyplatit ještě odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku (viz § 67 ZP).

99

2.2.4 Plat a náhradní volno za práci přesčas, odměna za pracovní pohotovost

Recommend Documents