Regionální rada ČMKOS Olomouckého kraje Palackého č. 75/21, Olomouc – Nová Ulice, 779 00
ZÁPIS ze zasedání Regionální rady ČMKOS Olomouckého kraje konaného dne 5. října 2012 v Olomouci Účast: Host:
dle presenční listiny PaedDr. Pavel Skácelík, Ph.D., firma Cheque Dejeuner s.r.o.
1.) Firma Cheque Dejeuner s.r.o. pan Skácelík přednesl krátkou prezentaci o produktech jejich firmy, o spolupráci s odbory, aktuálních nabídkách a členům RROS předal propagační materiály (viz. Příloha). Kontakt: PaedDr. Pavel Skácelík, PhD., 724 126 741 2.) Informace ze Sněmu ČMKOS - předseda Jiří Šafář, místopředseda Jaroslav Juryšek a místopředseda Jaroslav Dostál podali informace ze Sněmu ČMKOS. Mimo jiné hovořili o Světovém dni za důstojnou práci, vyhlášeném MEOK na den 7. 10., o Sněmem schváleném Prohlášení k tomuto Světovému dni a o Výzvě ke krajským a senátním volbám. Dále bylo zmíněno vyhlášení Sjezdu ČMKOS na duben 2014 a byl prezentován stav členské základny ČMKOS (viz.příloha) Také bylo diskutováno o eventuelních protestních akcích, především o akcích chystaných na den 17. 11. 3.) Kurzarbeit místopředseda Jaroslav Dostál podal informaci k zavedení projektu Kurzarbeit (viz. příloha) 4.) Poradní sbor při Úřadu práce Regionální rada delegovala na jednání Poradního sboru ÚP OL, které se uskuteční 18. října 2012 od 10:00 tyto své zástupce: Jaroslav Juryšek OS DLV, Jaroslav Dostál OS KOVO, Michal Mlčoch OS ECHO Podán návrh na zařazení bodu jednání o situaci a podmínkách ke Kurzarbeitu
1
5.) Různé Informace o aktivitách Odborového svazu školství za záchranu 16 tis. Zaměstnanců Informace o aktivitách a Petici Odborového svazu zdravotnictví kvůli kritické situaci nemocnic, kdy reálně hrozí zánik mnohých z nich z důvodu nepodepsání smluv se zdravotními pojišťovanami. Byla projednána účast na plánovaném Semináři pořádaném ČMKOS ve dnech 24. – 25. 10. ve Zlenicích v rámci Projektu. Na tento Seminář byl jako zástupce RROS delegován Michal Mlčoch z OS ECHO Předseda RROS Olomouckého kraje děkuje všem členům za hojnou účast na zasedání.
Další zasedání RROS Olomouckého kraje se koná 7. 12. 2012
V Olomouci dne: Zápis provedli:
8. října 2012 Jaroslav Juryšek Jaroslav Škrabal Jiří Šafář v. r. předseda RROS ČMKOS
2
Příloha č. 1
3
4
Příloha č. 2
Prohlášení Sněmu ČMKOS ke
Světovému dni za důstojnou práci 7. října 2012 Mezinárodní odborová konfederace (MEOK) vyhlásila 7. říjen Světovým dnem za důstojnou práci, kdy odbory na celém světě žádají takové řešení současné krize, které zaručí důstojnou práci pro všechny tak, jak ji charakterizuje Mezinárodní organizace práce (MOP). Jde o právo na důstojné pracovní a životní podmínky, na slušnou sociální ochranu, na práci podle odpovídající kvalifikace a na produktivní uplatnění na trhu práce, na svobodné sdružování a autonomní kolektivní vyjednávání. Patří sem i právo účastnit se rozhodování, která ovlivňují život zaměstnanců a všech občanů. Stejně tak to platí o požadavku zachování dostupných a všem přístupných služeb veřejného zájmu, jakož i odstranění přetrvávající diskriminace v odměňování za stejnou práci mužů a žen.
V podmínkách nové vlny globální ekonomické krize jsou tyto požadavky mimořádně naléhavé, jelikož se standardy práce a sociální ochrany stále snižují, narůstá porušování práv zaměstnanců a odborů a dochází ke zvyšování rozsahu prekérní práce. Proto se u příležitosti Světového dne za důstojnou práci odbory obracejí na vlády, zaměstnavatele, podnikatele, finančníky a politické činitele s naléhavou výzvou, aby byla vytvářena kvalitní a důstojná pracovní místa, aby nebyla ve jménu finanční konsolidace přijímána drastická antisociální opatření a nebyly oslabovány, popř. likvidovány veřejné služby, aby finanční sektor sloužil reálné ekonomice a skutečným potřebám lidí. Pokračující krize a neochota či přímo neschopnost neoliberálně smýšlejících a konajících vlád starat se o obnovení růstu a zaměstnanosti dopadají nepříznivě na zaměstnance a jejich rodiny, zejména na mladou generaci. Stovky miliónů mladých lidí jsou na celém světě bez práce a nemají vyhlídky práci najít, mnoho dalších miliónů lidí se ocitá v pasti prekérní práce či neformální ekonomiky. Nezaměstnanost mladých lidí v některých zemích dosahuje až 60% a představuje sociální i ekonomickou časovanou bombu s hrozbou další radikalizace a polarizace společnosti. Také situace v ČR s mírou nezaměstnanosti mladých kolem 19 % představuje velice vážný problém se značným dopadem na rodiny a budoucí demografický vývoj, zejména v nejvíce zasažených regionech.
ČMKOS a odborové svazy v ní sdružené se hlásí ke Světovému dni za důstojnou práci, vědomy si toho, že změnit tento globální vývoj může pouze účinný postup 5
důsledně založený na solidaritě, na dodržování lidských práv, tedy i sociálních a odborových práv, jak je garantují úmluvy a smlouvy OSN a MOP. V evropském kontextu jde i o dokumenty Rady Evropy a EU. Důležitá je v tomto směru i Listina základních práv EU. Proto ČMKOS a odborové svazy vyzývají příslušné orgány České republiky, aby odmítly výjimku z Listiny základních práv Evropské unie požadovanou pro naši zemi prezidentem Václavem Klausem i vládou ČR. ČMKOS a odborové svazy se do akcí u příležitosti Světového dne za důstojnou práci zapojují svojí kampaní za prosazení své vize „Co chtějí odbory pro ČR“. Cílem je obnova ekonomického růstu, zajištění kvalitních pracovních míst, zabránění škrtům ve veřejných financích a dalekosáhlým asociálním reformám důchodového systému, ve zdravotnictví, sociálních službách, školství atd. To by mělo zabránit rozbití základů solidarity a sociální soudržnosti, nárůstu chudoby a sociálního vyloučení a celkovému snižování životní úrovně většiny obyvatel ČR. Ve své vizi přicházejí odbory s řadou konkrétních návrhů v přesvědčení, že aktivní hospodářskou politikou lze dosáhnout mnoha korekcí současného nepříznivého vývoje tak, aby dopady krize na životní úroveň širokých vrstev obyvatelstva byly co nejmenší a zároveň aby se konkurenční schopnost českých výrobců zvyšovala odpovídajícím způsobem. Proto Sněm ČMKOS vyzývá vládu České republiky, aby vzala návrhy ČMKOS s plnou vážností a odpovědností a aby všechna další závažná rozhodnutí byla přijímána v diskusi se sociálními partnery na základě skutečného sociálního dialogu a širokého celospolečenského konsensu. Sněm ČMKOS V Praze 2. 10. 2012
6
Příloha č. 3
Výzva ČMKOS k občanské veřejnosti v souvislosti s krajskými a senátními volbami 2012 V posledních volbách do krajských zastupitelstev utrpěly strany současné vládní koalice drtivou porážku. Přestože každý kraj či region má své zvláštnosti, pro všechny je společný drtivý dopad rozhodování centrální středopravé vlády premiéra Petra Nečase (koalice ODS, TOP 09 a starostů, Věci veřejné a LIDEM). Českomoravská konfederace odborových svazů opakovaně zveřejňuje a přímo na ulicích ve vašem zájmu a s vaší podporou demonstrovala důvody, proč je tato vláda tragickým neštěstím pro Českou republiku. Před nadcházejícími volbami ukazuje, proč by zástupci vládních stran neměli mít důvěru na krajské a senátní úrovni:
JE TO VLÁDA, KTERÁ VLÁDNE AGRESIVNĚ, BEZ DIALOGU SE SPOLEČNOSTÍ A STÁLE ČASTĚJI SE UCHYLUJE K MOCENSKÉMU ROZHODOVÁNÍ A NESKRÝVANÉMU DIKTÁTU, které do demokratické společnosti, založené na hledání společně přijatelných rozhodnutí, naprosto nepatří. Na většinu návrhů sociálních partnerů odpovídá, že pro ně není politická vůle, ignoruje snahu odborů a zaměstnavatelů zapojit se do hledání východisek z krize. Už i její patron – pan prezident – své veto k posledním zákonům odůvodnil právě neschopností vlády hledat společná řešení. Není divu, že Nečasova koaliční vláda tu nyní zůstala jako pověstný „kůl v plotě“.
JE TO VLÁDA DLUHU: za roky 2010 a 2011 zvýšila český státní dluh o rekordních 320 miliard korun, tj. více než o pětinu, a letos k němu přidá dalších 130 miliard korun;
JE TO VLÁDA EKONOMICKÉ STAGNACE A POKLESU REÁLNÝCH MEZD A PLATŮ: ani v roce 2012 nedosáhne česká ekonomika úrovně, na níž byla již v roce 2008. Už se Evropě nepřibližujeme, ale od její vyspělé části se zase vzdalujeme. Nezvyšují se reálné mzdy a platy většině lidí, propast mezi chudými a bohatými opět narůstá. Pokud nerostou peněžní příjmy většiny domácností a navíc klesají sociální dávky, tak nemůže růst ani jejich spotřeba. Při růstu cen – zejména regulovaného nájemného a energií – kupní síla rodin klesá. A když firmy nemají odbyt, zdráhají se nabírat zaměstnance. Můžeme se pak divit, že dnes více firem bankrotuje, než je zakládáno?
JE TO VLÁDA PŮL MILIONU OBČANŮ BEZ PRÁCE: úřady práce v posledních třech letech evidují 500 až 540 tisíc uchazečů o zaměstnání, kterým je nabízeno pouhých 30 až 35 tisíc volných pracovních míst;
JE TO VLÁDA, KTERÁ NEČINNĚ PŘIHLÍŽÍ OŽEBRAČOVÁNÍ OBČANŮ: za poslední dva roky bylo nařízeno již půldruhého milionu exekucí na majetek domácností lidí zejména s podprůměrnými příjmy. Ti už nejsou schopni platit 7
ne půjčky, ale mnohdy ani lichvářské úroky, neboť se do dostali do spárů nelítostné dluhové mafie;
JE TO VLÁDA, KDY SI OBYČEJNÝ ČLOVĚK UŽ NENÍ JIST SVÝM ŽIVOTEM: jako by nestačilo, že každou zimu umrznou nejméně dvě desítky lidí, ke kterým se tato asociální vláda „jen pro úspěšné“ otočila zády. Máme ještě v živé paměti, že v posledním měsíci pozabíjel otrávený alkohol skoro tři desítky lidí a další oslepil. To jen proto, že tato vláda o korupci a podvodech raději více mluví, než aby rázně konala. Místo posílení kontroly a policejních složek je oslabuje a ještě se cynicky chlubí „úsporami v administrativě“. Také proto stále troufalejší zločin prorostl do veřejného života v dosud nebývalé míře: vraždy, vloupání, milionové a miliardové úplatky a zpronevěry či aféry i těch nejmocnějších už nikoho nešokují, neboť jsou na denním pořádku;
TATO VLÁDA ASISTUJE U TOHO, JAK SE KRADE VŠUDE A VE VELKÉM: to nepobuřuje jen českého poctivého občana, ale i bruselské úředníky, odpovědné za zasílání miliard eur vybraných od evropských daňových poplatníků na zlepšení českého životního prostředí, naší vzdělanosti, na stavbu čističek, lepších silnic a vůbec. Není divu, že když viděli rozsah české zlodějny, odmítli načas dát nám jediné euro, dokud jim neslíbíme udělat aspoň základní pořádek.
Přestože tyto volby nejsou o vládě Petra Nečase (koalice ODS, TOP 09 a starostů, Věci veřejné a LIDEM), tato vláda však nepříznivě ovlivňuje budoucnost krajů a tím i váš budoucí život. Její vliv můžete oslabit pouze tím, že přijdete k volbám a ukážete, že zástupci těchto stran si vaši důvěru nezaslouží. Tato vláda je prokazatelně nejhorší za poslední desetiletí. PROTO VÁS VYZÝVÁME – JDĚTE K VOLBÁM!
Sněm ČMKOS V Praze 2. 10. 2012
8
Příloha č. 4
Přehled počtu členů OS podle regionů v působnosti RROS ČMKOS k 30. 6. 2012 Středočesk ý kraj
Praha
OS PHGN
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj Liberecký kraj
Královéhrad Pardubický ecký kraj kraj
Kraj Vysočina
Jihomoravs ký kraj
Olomoucký Moravskosl kraj ezský kraj.
Zlínský kraj
Celkem
UNIE OS p.h. SSOODp SOSaD
44 805 3227 2930 1523 991 31 1129 308 2375 417 4056 3452 3548 1228 1235 450 6 2635 1242 124 346 432 136 167 202 152 309 0 5
274 1407 21870 948 83 966 42 409 1152 1360 739 2555 410 2443 2280 317 0 911 730 115 197 0 47 197 16 0 135 0 0 0
0 1986 6713 1085 152 1338 129 983 1058 1699 710 1113 362 1513 1395 208 30 482 1206 25 0 0 211 98 9 0 138 86 0 0
3 629 6553 885 329 1141 48 321 250 1219 952 1440 529 3458 1082 201 0 426 463 0 0 0 103 179 2 16 55 54 0 0
3330 255 693 258 0 908 201 206 194 0 232 561 143 939 666 159 17 234 450 0 0 0 16 92 0 0 45 56 0 328
1335 2639 3281 792 115 1162 665 612 665 1381 463 1589 567 3548 1706 71 0 560 336 0 0 0 80 187 7 14 130 27 3619 764
602 156 3563 211 0 212 606 229 231 578 431 517 277 670 956 100 9 222 724 0 0 0 58 0 9 7 108 52 0 10
33 1583 11692 725 113 1052 1472 784 337 1011 418 1330 579 1321 2101 351 11 434 364 0 0 0 223 45 1 0 125 61 0 0
0 1127 7628 880 40 606 531 816 713 1109 450 787 213 1214 1408 197 0 449 273 0 0 0 61 54 0 0 0 30 0 0
480 710 9366 310 0 1461 629 650 365 274 376 789 238 1512 1561 15 0 482 389 0 0 0 41 37 2 0 19 0 0 0
316 1955 9760 1429 1207 1549 390 1129 668 2142 1025 3023 661 2744 4398 641 13 690 2712 103 0 0 408 58 21 36 195 183 0 0
183 832 7633 1990 209 938 246 503 1165 727 284 993 307 2407 1817 888 0 425 462 0 0 0 63 37 0 0 0 71 0 0
12037 2665 36591 1275 733 1488 469 2380 712 1672 595 2068 709 5157 5523 248 31 571 950 49 0 0 167 347 28 15 56 115 0 10
100 4922 4195 15 80 1550 208 447 493 812 634 541 161 1296 1635 51 26 298 879 0 0 0 100 86 25 0 54 59 0 0
18 737 21 671 132 765 13 733 4 584 15 362 5 667 10 598 8 311 16 359 7 726 21 362 8 608 31770 27756 4 682 587 6 190 12 573 1 534 321 346 2 010 1 553 920 290 1 212 1 103 3619 1 117
CELKEM
33505
39603
22729
20338
9983
26315
10538
26166
18586
19706
37456
22180
76661
18667
383 066
OS ECHO OS KOVO OS STAVBA OS vysokošk. OS DLV OS TOK OS UNIOS NOS potravin OS pošt OS obchod OS st. orgány OS peněž. OS zdrav. ČMOS škol. OS armády ČMOS PHCR OS hasičů OS dopravy OS vědy a v. OS org. kult. OS letectví OO kult. o.př. OO kult. zaří. Her. asociace Unie prof. zp. OS knihoven
Celkový počet členů je včetně: Herecká asociace 633 členů s individuálním členstvím bez udání regionů v Praze 4.9.2012 Jiří Klepáč
9
Příloha č. 5
10
Příloha č. 6 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ
___________________________________________________________________________ KONCEPCE NOVÉHO NÁSTROJE AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI FINANCOVANÉHO Z PROSTŘEDKŮ OP LZZ
Metodika projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ Tato metodika je vydávána za účelem stanovení postupu Úřadu práce České republiky (dále jen ÚP ČR) při ověřování nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti podle § 106 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, v rámci projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu!“, reg. č. CZ.1.04/1.1.00/A1.ZZZZZZ, financovaného z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. V projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ vystupuje ÚP ČR jako partner s finančním příspěvkem a je pověřen realizací tohoto projektu. Vztah mezi Příjemcem (odbor 83 MPSV – Odbor řízení projektů, dále jen „Příjemce“) a ÚP ČR je vymezen Smlouvou o partnerství. Pro povinnosti ÚP ČR ve vztahu k Příjemci při realizaci a administraci projektu se přiměřeně užije NI č. 12/2011, část C – národní individuální projekty, NI č. 8/2010 (zejména části druhá, čtvrtá, pátá, šestá a část sedmá bod 2) a NI č. 4/2012, popřípadě novelizovaná znění těchto aktů řízení. ÚP ČR je povinen se při realizaci projektu řídit pokyny Příjemce a ve stanovených termínech plnit požadavky nutné pro administraci projektu. Tato metodika slouží jako základ k vypracování příslušných řídících aktů ÚP ČR, které ji mohou dále specifikovat. Tyto akty předloží Generální ředitelství ÚP ČR (dále jen „GŘ ÚP ČR“) pro informaci a možné ověření správnosti postupů ke kontrole MPSV, včetně všech případných aktualizací. Použité zkratky APZ Aktivní politika zaměstnanosti GŘ ÚP ČR Generální ředitelství Úřadu práce České republiky KrP ÚP ČR Krajská pobočka Úřadu práce České republiky MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí NI Normativní instrukce ÚP ČR Úřad práce České republiky ZoZ Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů ZP Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
11
I.
Část – Účel a cíle projektu
Cílem projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ je podpořit udržení pracovních míst u těch zaměstnavatelů, kteří se v souvislosti s negativním vývojem ekonomiky v ČR nacházejí v přechodně obtížné hospodářské situaci a dočasně nejsou schopni svým zaměstnancům přidělovat práci ve sjednaném rozsahu. Zaměstnavatelům bude umožněno, aby pro své zaměstnance v době, kdy jim nejsou schopni přidělit práci, realizovali odborný rozvoj. Tím dojde kromě udržení pracovních míst k naplnění druhého, neméně podstatného cíle projektu – zvýšení kvalifikace zapojených zaměstnanců a posílení jejich zaměstnatelnosti. Projekt je tedy určen zaměstnavatelům, kteří a) v důsledku negativního vývoje ekonomiky nejsou ve svých provozovnách schopni přechodně přidělovat svým zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, b) u těchto zaměstnanců z tohoto důvodu byli nuceni přistoupit k aplikaci § 209 ZP a c) zároveň mají zájem využít dobu, po kterou nemohou svým zaměstnancům přidělovat práci, pro vzdělávání a odborný rozvoj svých zaměstnanců. Projekt umožní zaměstnavatelům získat finanční příspěvek na realizaci odborného rozvoje zaměstnanců včetně příspěvku na mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců vzniklých za dobu jejich účasti na odborném rozvoji.
II.
Část – Podmínky podání žádosti a získání příspěvku
1. Obecné podmínky 1.1. Projekt je realizován jako nástroj APZ, což znamená, že při jeho realizaci bude ÚP ČR postupovat stejným způsobem jako při realizaci stávajících nástrojů APZ. Při přijímání žádosti a uzavírání dohody se tedy přiměřeně použijí obecné zásady „koncepce pro aplikaci nové právní úpravy nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti“ včetně všech navazujících relevantních aktů řízení MPSV a GŘ ÚP ČR. 1.2. Žadatelem může být fyzická nebo právnická osoba mající přidělené IČ, která je zaměstnavatelem a jejíž zaměstnanci se budou účastnit vzdělávání. Žadatel je oprávněn zplnomocnit k úkonům vůči ÚP ČR (podání a vyřízení žádosti, podpis dohody, předkládání vyúčtování a jiných dokumentů) jinou osobu. Tyto úkony jsou však vykonávány jménem žadatele, a to včetně všech práv a povinností, které z nich vyplývají. Za případné neplnění povinností nese odpovědnost vůči ÚP ČR žadatel. 1.3. O příspěvek může žádat OSVČ pouze v případě, že má zaměstnance. V případě, že se OSVČ zajišťující odborný rozvoj pro své zaměstnance tohoto rozvoje bude chtít sama účastnit, je sice tato zahrnuta do počtu účastníků vzdělávání, ale není jí poskytován mzdový příspěvek. 1.4. Příspěvek může být poskytnut pouze na vzdělávání realizované na území ČR. Odborného rozvoje se mohou s nárokem na příspěvek účastnit pouze zaměstnanci, kteří: 12
jsou občany ČR, EU/EHP a Švýcarska, či jsou občany třetích zemí s trvalým pobytem na území ČR, a zároveň
nejsou zaměstnanci žadatele v provozovnách na území hlavního města Prahy.
1.5. Příspěvek v rámci všech dohod uzavřených v rámci tohoto projektu může být jednomu žadateli poskytován maximálně po dobu 6 měsíců. Pouze ve výjimečných případech může být tato lhůta prodloužena o dalších 6 měsíců. Lhůta začíná běžet dnem podpisu první dohody o poskytnutí příspěvku, kterou v rámci projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ zaměstnavatel uzavře s ÚP ČR. Všechny ostatní aktivity tedy musejí být v rámci projektu realizovány v následujících 6 měsících, popřípadě v následujících 12 měsících, shledá-li ÚP ČR poskytnutí podpory po uplynutí 6 měsíců účelným. Za důvod prodloužení poskytování podpory o dalších 6 měsíců se považuje zejména nutnost poskytnout podporu podnikům, které jsou v daném regionu klíčové (významní odběratelé, významný podíl na zaměstnanosti, atd.). Z uvedeného vyplývá, že doba platnosti dohody o poskytnutí příspěvku mezi zaměstnavatelem a ÚP ČR může být maximálně 6 měsíců, resp. vzdělávání nesmí ve všech dohodách žadatele být delší než doba 6 měsíců od podpisu první dohody. Limit bude posuzován pouze v rámci KrP ÚP ČR. Příklad: Bude-li první dohoda v rámci působnosti KrP ÚP ČR uzavřena dne 1. ledna, musí být vzdělávání v rámci této i ostatních dohod, které KrP ÚP ČR se zaměstnavatelem uzavře, ukončeno do 30. června, resp. do 31. prosince v případě prodloužení lhůty o dalších 6 měsíců. 2. Vyloučené skupiny zaměstnavatelů – dle APZ a dle výzvy 2.1. V souladu s metodikou poskytování příspěvků v rámci nástrojů APZ nemůže být příspěvek v rámci tohoto projektu poskytnut zaměstnavatelům
uvedeným v „Koncepci pro aplikaci nové právní úpravy nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti“;
kteří zároveň čerpají podporu v rámci projektu „Vzdělávejte se pro růst!“. Za současné čerpání se považují i aktivity v rámci NIP „Vzdělávejte se pro růst!“, a RIP „Vzdělávejte se pro růst - regiony“, které nebyly ukončeny v období třech kalendářních měsíců předcházejících měsíci podání žádosti o zařazení do projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu!“. Příklad: podá-li zaměstnavatel žádost o zařazení do projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ v průběhu prosince, musí být vzdělávací aktivity, jež zaměstnavatel zajišťuje pro své zaměstnance v rámci NIP „Vzdělávejte se pro růst!“ či některého z RIP „Vzdělávejte se pro růst – regiony“, ukončeny nejpozději k 31. srpnu.
2.2. Z poskytování příspěvku se dále vylučují:
školy a školská zařízení a jejich pracovníci, vzdělávací a poradenské instituce, s výjimkou vzdělávacích institucí, které nemají jako hlavní předmět činnosti v posledním podaném daňovém přiznání k dani z příjmu uvedenu činnost v oblasti vzdělávání;
veřejná správa a místní samospráva, kteří jsou cílovou skupinou OP LZZ, prioritní osy 4, oblasti podpory 4.1 a 4.2; 13
instituce služeb zaměstnanosti, spolupracující organizace a jejich pracovníci, kteří jsou cílovou skupinou OP LZZ, prioritní osy 2, oblasti podpory 2.2;
zadavatelé, poskytovatelé a další subjekty působící v oblasti sociálního začleňování/sociálních služeb, kteří jsou cílovou skupinou OP LZZ, prioritní osy 3, oblasti podpory 3.1 a 3.2;
občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti, nadace a nadační fondy; sdružení, klastry, asociace, svazy, unie, profesní a hospodářské komory a další subjekty sdružující více než jeden podnikatelský subjekt nebo fyzické osoby.
2.3. Projektu se nemohou účastnit zaměstnavatelé, kteří jsou podniky v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích č. 2004/C 244/02. 3. Předkládání žádosti 3.1. Žádosti bude zaměstnavatel předkládat na předepsaném tiskopisu včetně všech povinných příloh vybraným pracovištím ÚP ČR (obdobně jako v případě ostatních žádostí APZ). Žádosti budou zveřejněny na portálu MPSV ČR. ÚP ČR zajistí, aby na těchto pracovištích, k nimž zaměstnavatel bude podávat žádosti, byly žádosti rovněž v tištěné podobě. 3.2. V rámci jedné žádosti může zaměstnavatel žádat o příspěvek na více vzdělávacích aktivit, každá aktivita bude v souladu s bodem 5 této části Koncepce hodnocena zvlášť, je tedy přípustné, aby ÚP ČR schválil pouze některé ze vzdělávacích aktivit. 4. Rozsah výpadku pracovní doby u zaměstnavatele 4.1. Do projektu mohou vstoupit pouze ti zaměstnavatelé, kteří v důsledku přechodných hospodářských potíží nejsou schopni svým zaměstnancům přidělovat práci ve sjednaném rozsahu a kteří tuto situaci nejsou již schopni překlenout vlastními prostředky. Rozsah výpadku pracovní doby musí být v intervalu > 20 % a ≤ 60 % (tedy více než jeden den v týdnu a maximálně 3 dny v týdnu). Situaci, kdy je doba výpadku menší či rovna 20 % stanovené týdenní pracovní doby, by měl zaměstnavatel být schopen překlenout vlastními prostředky, úpravou pracovní doby či změnou její formy. Zároveň však doba, kdy zaměstnavatel není schopen svým zaměstnancům přidělovat práci, nesmí přesáhnout 60 %. Takto rozsáhlý výpadek pracovní doby již lze označit za situaci, která není přechodné povahy a poskytování příspěvku by bylo neefektivní. Uvedený rozsah výpadku bude posuzován za kalendářní měsíc předcházející měsíci podání žádosti za všechny zaměstnance v provozovně zaměstnavatele, na které zaměstnavatel žádá příspěvek. Posuzovat se bude na základě údajů uvedených v žádosti s tím, že v případě pochybností je ÚP ČR oprávněn si od zaměstnavatele vyžádat doklady vztahující se k evidenci docházky zaměstnanců navržených do odborného rozvoje. Příklad: Podá-li zaměstnavatel žádost v prosinci, bude se výpadek počítat za měsíc listopad. 4.2. Zaměstnavatel dále musí po dobu alespoň jednoho kalendářního měsíce před podáním žádosti o zařazení do projektu aplikovat u zaměstnanců navržených do odborného rozvoje ustanovení § 209 ZP. Uvedenou skutečnost dokládá zaměstnavatel v souladu se ZP předložením vnitřního předpisu či dohody s odborovou 14
organizací, působí-li u něho. Do projektu mohou být zařazeni pouze ti zaměstnanci, u nichž je v době podání žádosti aplikováno ustanovení § 209 ZP, neboť smyslem projektu je dále rozšířit opatření k řešení důsledků „částečné nezaměstnanosti“. 4.3. Žadatel dále doloží ÚP ČR, že výpadek pracovní doby je skutečně způsoben hospodářskými obtížemi, nikoliv např. sezónním charakterem práce. Z tohoto důvodu zaměstnavatel v žádosti čestně prohlásí, že v meziročním kvartálním srovnání tržeb k počtu zaměstnanců zaměstnavatele došlo k poklesu o více než 20 %. Tuto skutečnost zaměstnavatel čestně prohlašuje v žádosti, nicméně v případě pochybností o správnosti uváděných údajů, je ÚP ČR oprávněn vyžádat si po zaměstnavateli doklady prokazující uvedený pokles tržeb. 5. Hodnocení 5.1. ÚP ČR při rozhodování o poskytnutí příspěvku vychází (při respektování této metodiky) z podkladů a informací, které zaměstnavatel dokládá k žádosti. ÚP ČR posuzuje situaci na lokálním trhu práce a celkovou situaci podniku podle následujících kritérií a jejich váhy: Kritérium
Popis
Váha
Významnost daného podniku v regionu
Posuzována bude zejména role zaměstnavatele na regionálním trhu práce, tedy s ohledem na počet zaměstnanců a na skutečnost, zda podnik ovlivňuje vznik dalších pracovních příležitostí v regionu (zda je významným odběratelem).
20 %
Konkurenceschopnost odvětví
Posuzováno bude, do jaké míry je odvětví, ve kterém je zaměstnavatel ek. činný, konkurenceschopné a perspektivní, tedy je nutné posoudit, zda je účelné podpořit podnik činný v daném odvětví. (jako pomůcku lze využít seznam prorůstových odvětví v rámci projektu VSPR-regiony, který byl pro každý kraj sestaven ve spolupráci se sociálními partnery).
10 %
Zhodnocení schopnosti obnovit výrobu
ÚP ČR posoudí, do jaké míry je daný podnik schopen po uplynutí 6 měsíců opětovně obnovit výrobu. K tomu využije místních znalostí (fluktuace zaměstnanců, předešlé zkušenosti, případně míru propouštění a přijímání zaměstnanců v podniku v uplynulém období od r. 2009 atd…).
20 %
Přínos vzdělávací aktivity pro zaměstnance
ÚP ČR posoudí, do jaké míry přispěje vzdělávání k upevnění pozice zaměstnance v dané profesi (do jaké míry posílí jeho kvalifikaci), a rovněž posoudí, do jaké míry je nabyté vzdělání uplatnitelné na trhu práce v případě ztráty zaměstnání. ÚP ČR dále posoudí, zda je vzdělávání dle zaměstnavatelem určených parametrů pro danou profesi skutečně nezbytné a využitelné.
20 %
Přiměřenost výsledků vzhledem k výši požadovaného příspěvku
V této části posoudí ÚP ČR finanční nákladnost vzdělávání (včetně mzdového příspěvku) ve vztahu k přínosům vzdělávání. Rovněž posoudí, do jaké míry zaměstnavatelem požadovaný příspěvek odpovídá místně obvyklým cenám (zaměstnavatel se žádostí doloží průzkum trhu) v případě zajištění externím dodavatelem. ÚP ČR rovněž posoudí účelnost rozsahu praktické části odborného rozvoje.
30 %
5.2. ÚP ČR posoudí uvedená kritéria. Posudek bude obsahovat jak bodové hodnocení, tak slovní zdůvodnění. Posouzení žádosti provede ÚP ČR v souladu s ostatními akty řízení upravujícími proces přijímání žádostí o příspěvky APZ, avšak s tím, že bude dbát na skutečnost, že při posuzování žádosti je nezbytná součinnost mezi KrP ÚP ČR a jejími kontaktními pracovišti znajícími místních trhů práce. ÚP ČR může žadatele podpořit, jestliže v rámci hodnocení dosáhne alespoň 70 % bodů. 15
5.3. Žádosti budou projednávány příslušnými orgány ÚP ČR posuzujícím žádosti APZ. Výsledek hodnocení poskytne ÚP ČR na vyžádání žadateli, a to včetně výše bodového hodnocení jednotlivých kritérií a včetně slovního komentáře k nim. 5.4. Žádost bude zamítnuta, schválena či v případě odstranitelných nedostatků vrácena žadateli k přepracování. 5.5. ÚP ČR bude ke každé žádosti přistupovat individuálně a bude dbát, aby nedocházelo ke zbytečné administrativní zátěži žadatele. Dodatečné dokumenty je ÚP ČR oprávněn si vyžádat po žadateli pouze v případě, že není možné je ověřit z veřejně dostupných zdrojů. 5.6. ÚP ČR o žádosti rozhodne bez zbytečných odkladů v nejkratším možném termínu. Bude respektovat skutečnost, že v případě realizace tohoto projektu je rychlost poskytnutí adekvátní podpory nezbytná. Zároveň je ÚP ČR povinen na vyžádání poskytnout žadateli informace vztahující se ke stavu projednávání žádosti, jakož i stavu zpracování plateb v případě kladného vyřízení a zahájení realizace. 5.7. ÚP ČR je oprávněn vyžádat si od žadatele podrobné informace týkající se vzdělávací aktivity, zejména její předpokládaný obsah a plán a v případě zajištění vzdělávání externím dodavatelem i provedený průzkum trhu, na jehož základě žadatel stanoví výši žádaného příspěvku.
III.
Část – Realizace a poskytování příspěvku
1. Obecná část 1.1. Účast zaměstnanců na vzdělávací aktivitě se řídí příslušnými ustanoveními ZP. Z tohoto důvodu je zaměstnavatel povinen před podáním žádosti určit, zda účast zaměstnance na vzdělávací aktivitě bude mít povahu prohloubení (§ 230 ZP) či zvýšení (§ 231 ZP) kvalifikace. Tuto skutečnost uvede zaměstnavatel v žádosti pro každého zaměstnance (v příloze žádosti Seznam zaměstnanců navržených do odborného rozvoje). 1.1.1. V případě, že zaměstnavatel posoudí účast zaměstnance na odborném rozvoji jako zvýšení kvalifikace podle § 231 ZP je povinen poskytovat zaměstnanci za dobu účasti na vzdělávací aktivitě náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, zároveň je oprávněn uzavřít se zaměstnancem kvalifikační dohodu podle podle § 234 a § 235 zákoníku práce. V takovém případě bude tato dohoda, kromě zákonem stanovených náležitostí, obsahovat následující ujednání:
Závazek zaměstnance setrvat v zaměstnání u zaměstnavatele po sjednanou dobu, sjednaná doba smí činit maximálně 2 roky ode dne ukončení vzdělávací aktivity.
Maximální výše a druhy nákladů odborného rozvoje, kterou bude zaměstnanec zaměstnavateli povinen uhradit v případě nedodržení závazku setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru, přičemž do celkové částky nákladů, které bude zaměstnanec povinen zaměstnavateli uhradit v plné nebo poměrné výši, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání podle předchozího bodu zcela nebo zčásti, lze zahrnout pouze ty finanční prostředky vynaložené zaměstnavatelem, které nebyly na tohoto zaměstnance kryty příspěvkem od ÚP ČR. Do této částky však nelze započítat ty náklady, které zaměstnavateli vzniknou, jestliže dojde k nevyplacení celé výše příspěvku z důvodů stanovených touto dohodou. 16
Souhlas zaměstnance se zpracováním osobních údajů pro potřeby tohoto projektu a poučení zaměstnance o zapojení do projektu, který je financován z ESF a ze státního rozpočtu ČR prostřednictvím OP LZZ.
1.1.2. V případě, že zaměstnavatel posoudí účast zaměstnance na vzdělávací aktivitě jako prohlubování kvalifikace podle § 230 ZP, je povinen poskytovat zaměstnanci za dobu účasti na vzdělávací aktivitě mzdu. V případě, že bude na základě § 230 odst. 2 zákoníku práce uzavřena kvalifikační dohoda, bude tato kromě ostatních práv a povinností stanovených zákoníkem práce, obsahovat rovněž ujednání podle bodu 1.1.1 této části metodiky. 1.1.3. Jestliže však nebude kvalifikační dohoda uzavřena, je zaměstnavatel povinen vystavit zaměstnancům písemné poučení o jejich zapojení do projektu, který je financován z ESF a ze státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a dále vyžádat si písemný souhlas se zpracováním osobních údajů zaměstnance pro účely tohoto projektu. 1.2. Projektem nejsou podporovány vzdělávací zaměstnavatele zajistit školení BOZP.
aktivity
vyplývající
z povinnosti
1.3. V případě předčasného ukončení vzdělávací aktivity jsou uznatelnými výdaji pouze ty náklady, které zaměstnavatel vynaložil za již realizovanou část vzdělávacích aktivit. 1.4. Dohoda o poskytnutí příspěvku bude uzavírána vždy jen na jednu aktivitu. 1.5. Žadatel může čerpat celkem průměrně částku 500 000 Kč měsíčně1. Pouze v případě, že bude zaměstnavatel z vážných provozních důvodů nucen upravit harmonogram vzdělávací aktivity, která by mohla v rámci již uzavřené dohody vést k překročení stanoveného limitu, může GŘ ÚP ČR udělit výjimku a povolit překročení limitu. 2. Vzdělávání 2.1. Odborný rozvoj svých zaměstnanců může zaměstnavatel zajistit jak prostřednictvím externího vzdělávacího zařízení, tak prostřednictvím interního lektora. Příspěvek bude poskytován na odborný rozvoj jak v akreditovaných, tak neakreditovaných vzdělávacích kurzech, a to na vzdělávání obecné i specifické dle definice Nařízení Komise (ES) č. 800/2008. Zaměstnavatel v žádosti uvede, zda bude odborný rozvoj zajišťovat interním lektorem, či externím dodavatelem. 2.2. V případě, že žadatel bude požadovat příspěvek na odborný rozvoj podle zvláštního právního předpisu, je povinen zajistit, aby vzdělávání probíhalo v souladu s těmito předpisy, včetně kvalifikace lektora/externího dodavatele. 2.3. V projektu je povoleno realizovat odborný rozvoj tzv. „měkkých dovedností“. V takovém případě však ÚP ČR náležitě posoudí jeho účelnost ve vztahu ke vzdělávané skupině zaměstnanců. 2.4. V zájmu dosažení souladu mezi kvalifikačními potřebami zaměstnavatele a kvalifikací zaměstnanců je umožněno, aby určitá část odborného rozvoje probíhala formou praktického výcviku přímo na pracovišti zaměstnavatele. V takovém případě zaměstnavatel v žádosti uvede maximální rozsah praktické části. 2.5. Postup v případě zajištění odborného rozvoje interním lektorem
1
Uvedený limit je průměrný, tzn., že pokud zaměstnavatel vyčerpá v jednom měsíci např. 450 000 Kč, v dalším měsíci může vyčerpat 550 000 Kč.
17
2.5.1. Pokud zaměstnavatel v žádosti uvede, že bude vzdělávání zajišťovat interním lektorem, doloží jméno tohoto lektora a vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, přiloží k žádosti doklad prokazující příslušnou kvalifikaci lektora. 2.5.2. V žádosti budou uvedena již konkrétní a závazná specifika vzdělávací aktivity (rozsah hodin, harmonogram, náklady, způsob ověření a doklad o absolvování). Dále bude v žádosti uvedeno, zda se jedná o akreditovaný kurz či vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu. 2.5.3. Dohoda se žadatelem bude uzavřena po schválení žádosti hodnotícím orgánem ÚP ČR. 2.5.4. Před zahájením realizace vzdělávací aktivity předloží žadatel pracovní smlouvu/DPČ či DPP uzavřenou s interním lektorem. 2.5.5. Příspěvek bude poskytován na úhradu nákladů na vzdělávání. Za náklady na vzdělávání jsou v tomto případě považovány mzdové náklady žadatele na interního lektora, tedy hrubá mzda včetně odpovídající částky pojistného na sociální zabezpečení, a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance. Cestovní náklady zaměstnavateli hrazeny z projektu nebudou. Je lhostejno, zda je interní lektor u zaměstnavatele v pracovním poměru, či zda s ním žadatel pro účely zajištění vzdělávání uzavře DPČ či DPP. 2.5.6. Maximální výše příspěvku na vzdělávání v případě zajištění interním lektorem odpovídá průměrným mzdovým nákladům na vnitropodnikové lektory v ČR a činí 230 Kč/hod. ÚP ČR vyplatí zaměstnavateli skutečné náklady zaměstnavatele na interního lektora až do této výše, pokud je skutečně a prokazatelně vynaložil za vzdělávání uvedené v dohodě. Počet hodin se vypočítá obdobně jako u mzdového příspěvku. 2.5.7. Náklady na vzdělávání bude zaměstnavatel dokládat v souladu s dohodou na formuláři „Vyúčtování nákladů vzdělávací aktivity – interní lektor“. Spolu s vyúčtováním doloží zaměstnavatel ÚP ČR doklady prokazující výši vyplacené mzdy/odměny z dohody za realizovaný odborný rozvoj, který je předmětem uzavřené dohody. Uvedené doklady bude zaměstnavatel předkládat společně s vyúčtováním mzdových nákladů. 2.5.8. Náklady na vzdělávání interním lektorem bude ÚP ČR proplácet měsíčně či v jiném dohodnutém období. Doba splatnosti činí 30 kalendářních dní ode dne předložení bezchybného a úplného vyúčtování. 2.5.9. Zaměstnavatel může vzdělávání zajistit jedním či více interními lektory. V případě zajištění jedné vzdělávací aktivity větším počtem interních lektorů zůstává maximální výše příspěvku 230 Kč/hod. 2.5.10. Pro účely výpočtu výše příspěvku se za hodinu považuje 60 minut. Hodinový rozsah odborného rozvoje se vypočítá rozdílem počátku a konce odborného rozvoje v příslušném dni. Do této doby se nezapočítává přestávka na jídlo a oddech (v minimálním rozsahu 30 minut). Maximální přípustná doba přestávky činí průměrně 15 minut mezi dvěma následujícími hodinami odborného rozvoje v příslušném dni. 2.6. Postup v případě zajištění vzdělávací aktivity externím dodavatelem 2.6.1. Žadatel uvede v žádosti záměr zajistit vzdělávací aktivitu externím dodavatelem. Z tohoto důvodu budou v žádosti uvedeny předpokládané údaje specifikující aktivitu: 18
Hodinový rozsah – v žádosti bude uveden minimální rozsah hodin, konkrétní poměr mezi jednotlivými částmi (teoretická, praktická, ověření znalostí) bude předmětem následného výběru, avšak s tím, že v žádosti bude pevně stanoven maximální rozsah praktické části.
Náklady na vzdělávací aktivitu – v žádosti budou uvedeny maximální náklady vzdělávací aktivity, v jejichž výši bude žadatel vzdělávací aktivitu poptávat (bez ohledu na případnou finanční spoluúčast danou podmínkami veřejné podpory podle blokové výjimky na vzdělávání), jejichž výše bude vyplývat z písemně doloženého průzkumu trhu, provedeného v souladu s Metodickým pokynem pro zadávání zakázek OP LZZ, dostupným na http://www.esfcr.cz/0713/oplzz/prirucka-d9.
Harmonogram – v žádosti bude uveden předpokládaný harmonogram, resp. období, ve kterém zamýšlí zaměstnavatel vzdělávání realizovat. Vzhledem k tomu, že konkrétní termín bude upřesněn až v průběhu výběru dodavatele, může být předpokládaný termín vymezen šířeji
Způsob zakončení a doklad o absolvování – jedná se o nepovinnou položku (v případě, že zaměstnavatel bude poptávat neakreditovaný kurz či kurz, který není realizován na základě zvláštního právního předpisu, v případě akreditovaného kurzu či kurzu podle zvláštního právního předpisu, uvede zaměstnavatel do žádosti i způsob zakončení).
2.6.2. Žadatel v žádosti uvede, zda bude poptávat akreditovaný, či neakreditovaný kurz, či zda bude poptávat vzdělávání podle zvláštního právního předpisu. 2.6.3. V případě kladného posouzení žádosti hodnotícím orgánem ÚP ČR a schválení žádosti bude žadateli vystaven Příslib poskytnutí příspěvku, který bude základem pro provedení výběru externího dodavatele žadatelem. 2.6.4. Výběr externího dodavatele je zaměstnavatel povinen provést v souladu s Metodickým pokynem pro zadávání zakázek OP LZZ, dostupným na http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/prirucka-d9 (vždy v aktuálním znění této metodiky) a v souladu s Příslibem poskytnutí příspěvku. 2.6.5. Doklady o provedeném výběru předloží žadatel před podpisem dohody o poskytnutí příspěvku ÚP ČR ke kontrole. Nebude-li ÚP ČR shledáno při provádění výběru pochybení, bude se zaměstnavatelem uzavřena dohoda. 2.6.6. V dohodě se zaměstnavatelem budou již specifikovány konkrétní parametry odborného rozvoje, tedy: hodinový rozsah (včetně vzájemného poměru jednotlivých částí – teoretická část, praktická část, ověření znalostí), způsob zakončení, doklad o ukončení, harmonogram a cena odborného rozvoje. Tyto údaje budou závazné a vzejdou z provedeného výběru externího dodavatele. 2.6.7. Náklady na vzdělávání vyúčtuje zaměstnavatel ÚP ČR v souladu s dohodou po jejich proplacení dodavateli. 2.6.8. Pro doložení výdajů, které zaměstnavatel vynaložil na vzdělávací aktivitu, je určen výkaz Vyúčtování vzdělávacích aktivit – externí dodavatel. Za účelem prokázání uznatelnosti výdajů dokládá zaměstnavatel společně s výkazem příslušné faktury za kurz a doklady prokazující jejich uhrazení (obojí lze doložit v kopii). 19
3. Úhrada mzdových nákladů 3.1. Příspěvek lze poskytnout na úhradu skutečně vyplacených mzdových nákladů včetně částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance, a to za dobu účasti zaměstnance na vzdělávání. Mzdovým nákladem se rozumí náhrada mzdy či mzda vyplacená zaměstnanci zaměstnavatelem v souladu s § 232 ZP, § 205 ZP a § 231 (viz bod 1.1 této části metodiky). 3.2. Maximální výše mzdového příspěvku na jednoho zaměstnance v jednom měsíci činí 31 000 Kč při stanovené týdenní pracovní době. ÚP ČR tuto částku vyplatí v případě, že ji zaměstnavatel skutečně vynaloží za dobu účasti zaměstnance na vzdělávání. V případě kratší pracovní doby podle § 80 ZP se maximální výše příspěvku poměrně krátí. Limit 31 000 Kč je stanoven souhrnně na všechny vzdělávací aktivity v rámci projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu!“, kterých by se zaměstnanec u daného zaměstnavatele účastnil v jednom měsíci, tzn., že v součtu poskytnutých mzdových příspěvků na jednoho zaměstnance v jednom měsíci nemůže zaměstnavatel obdržet více než uvedených 31 000 Kč. Příklad: Obdrží-li zaměstnavatel v rámci vzdělávací aktivity A mzdový příspěvek na pana N ve výši 15 000 Kč, může na vzdělávací aktivitě B na téhož zaměstnance pana N obdržet ve stejném měsíci již jen 16 000 Kč na mzdových nákladech. 3.3. Pro účely výpočtu výše mzdového příspěvku a následného vyúčtování se za hodinu považuje 60 minut. Hodinový rozsah odborného rozvoje se vypočítá rozdílem počátku a konce odborného rozvoje v příslušném dni. Do této doby se nezapočítává přestávka na jídlo a oddech (v minimálním rozsahu 30 minut). Maximální přípustná doba přestávky činí průměrně 15 minut mezi dvěma následujícími hodinami odborného rozvoje v příslušném dni. 3.4. Příspěvek bude zaměstnavateli poskytován měsíčně zpětně. Splatnost příspěvku je 30 kalendářních dní ode dne doručení úplného a bezchybného vyúčtování mzdových nákladů ÚP ČR. K vyúčtování mzdových nákladů slouží výkaz „Vyúčtování mzdových nákladů za dobu účasti zaměstnanců na vzdělávací aktivitě v době částečné nezaměstnanosti“. Úřad práce ČR je oprávněn po zaměstnavateli požadovat doklady prokazující výši uznatelných nákladů (mzdové listy, výpisy z účtů) pouze v případě pochybností o správnosti předloženého vyúčtování. 3.5. Pro účely případného vypořádání závazků mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vyplývajícím z uzavřené kvalifikační dohody bude ÚP ČR ve vyúčtování uvádět výši mzdového příspěvku na každého zaměstnance zvlášť. Zaměstnavateli bude následně proplacena souhrnná částka za všechny zaměstnance, jichž se dané vyúčtování týká. Úřad práce ČR poskytne zaměstnavateli na vyžádání zpětnou vazbu s uvedením informace, jaký příspěvek byl na kterého zaměstnance poskytnut, tak aby zaměstnavatel mohl vést evidenci pro případné vypořádání kvalifikační dohody se zaměstnancem. 4. Veřejná podpora 4.1. Režim de minimis 4.1.1. V rámci tohoto režimu může zaměstnavatel obdržet příspěvek ve výši až 100 % vynaložených nákladů. Celková výše všech poskytnutých podpor de minimis však v posledních třech účetních obdobích nesmí u jednoho podniku překročit částku 200 000 EUR, resp. 100 000 EUR v případě podniků působících v odvětví silniční dopravy. 20
4.1.2. ÚP ČR je dle Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006, ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis (dále „nařízení č. 1998/2006“) povinen před poskytnutím podpory písemně sdělit zaměstnavateli zamýšlenou částku podpory s upozorněním na charakter podpory de minimis a s výlučným odvoláním na nařízení č. 1998/2006, s citací jeho názvu a jeho zveřejnění v Úředním věstníku2. Tato povinnost je splněna seznámením zaměstnavatele s textem dohody o poskytnutí příspěvku před jejím podpisem. 4.1.3. Před poskytnutím příspěvku je dále ÚP ČR povinen přezkoumat, zda celková výše podpory de minimis, kterou podnik obdržel v rozhodném období daného účetního období a předchozích dvou rozpočtových let v daném členském státě, nepřesáhne horní hranici stanovenou nařízením č. 1998/2006. Přezkum provádí ÚP ČR prostřednictvím Centrálního registru podpor malého rozsahu (registr de minimis) a prostřednictvím čestného prohlášení žadatele o poskytnutých podporách de minimis. Čestné prohlášení vyžaduje ÚP ČR pouze v případě, že účetní období žadatele se neshoduje s kalendářním rokem (platí pouze v průběhu roku 2012), či v případě podezření na neúplnost dat uvedených v registru de minimis. 4.1.4. Do 5 pracovních dnů od poskytnutí podpory je podle § 3a zákona č. 215/2004 Sb. povinen ÚP ČR vyplnit informaci o poskytnuté podpoře de minimis do registru de minimis. Nesplnění této povinnosti je správním deliktem, za který ukládá poskytovateli podpory de minimis pokutu. Po finančním vypořádání dohody poskytne ÚP ČR zaměstnavateli informaci o skutečné výši poskytnuté podpory de minimis (v Kč i EUR3) a provede úpravu dat v registru de minimis. 4.2. Režim „blokové výjimky“ 4.2.1. Pokud zaměstnavatel již dosáhl limitu podpory de minimis, může obdržet příspěvek jen v režimu blokové výjimky na vzdělávání. Zaměstnavatel však může žádat o podporu dle blokové výjimky i před vyčerpáním limitu podpory de minimis. 4.2.2. Příspěvek v případě poskytnutí veřejné podpory s využitím tzv. blokové výjimky je možné poskytnout na obecné i specifické vzdělávání definované Nařízením Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (dále jen „nařízení č. 800/2008“). Dle tohoto nařízení nesmí intenzita podpory přesáhnout 25 % způsobilých nákladů u specifického vzdělávání a 60 % způsobilých nákladů u obecného vzdělávání. Intenzitu podpory však lze zvýšit o 10 procentních bodů, je-li vzdělávání poskytováno zdravotně postiženým nebo znevýhodněným pracovníkům (dle definice nařízení č. 800/2008). Dále lze intenzitu zvýšit o 10 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta středním podnikům, a o 20 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta malým podnikům. Maximální intenzita podpory může činit tedy 80 %
2
Citace: Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis, Úřední věstník. L 379, 28. 12. 2006, s. 5—10. 3
Pro určení výše v EUR je rozhodný kurz platný v den poskytnutí podpory. Za den poskytnutí podpory je považováno datum, kdy žadateli vznikl na podporu právní nárok (datum podpisu dohody o poskytnutí příspěvku)
21
způsobilých výdajů (viz příručka D7 – Veřejná podpora a podpora de minimis v OP LZZ, odkaz viz níže). 4.3. Další povinnosti poskytovatele podpory de minimis a veřejné podpory podle blokové výjimky na vzdělávání stanovuje Příručka D7 – Veřejná podpora a podpora de minimis v OP LZZ, dostupná na http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/prirucka-d7; vždy v aktuálním znění). 4.4. ÚP ČR sleduje výši poskytované podpory veřejné podpory a podpory de minimis a pro potřeby monitoringu projektu tyto údaje průběžně eviduje v rámci souhrnné tabulky, kterou vypracovává a ÚP ČR rozesílá Příjemce.
22
Příloha č. 7 – Společné foto RROS ke Světovému dni za důstojnou práci
23
