EVROPSKÝ PARLAMENT
2009 - 2014
Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
2012/2047(INI) 20. 6. 2012
NÁVRH ZPRÁVY o sexualizaci dívek (2012/2047(INI)) Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví Zpravodajka: Joanna Katarzyna Skrzydlewska
PR\904064CS.doc
CS
PE491.090v01-00 Jednotná v rozmanitosti
CS
PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU........................................................3 STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ...................................................................................................8
PE491.090v01-00
CS
2/9
PR\904064CS.doc
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o sexualizaci dívek (2012/2047(INI)) Evropský parlament, – s ohledem na články 1, 3, 11, 23, 24 a 32 Listiny základních práv Evropské unie, – s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů (OSN) o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979, – s ohledem na články 2 a 17 Úmluvy OSN o právech dítěte, – s ohledem na zprávu Komise o rovnosti žen a mužů z roku 2010 (COM(2009)0694), – s ohledem na sdělení Komise o strategii pro rovnost žen a mužů 2010–2015 (COM(2010)0491), – s ohledem na dokument Komise s názvem „Ochrana dětí v digitálním prostředí“ (COM(2011)0556), – s ohledem na evropskou strategii pro internet lépe uzpůsobený dětem (COM(2012)0196), – s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Evropskou radou v březnu 2011, – s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 20091 a ze dne 8. března 2011 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 20102, – s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o hodnocení výsledků plánu pro dosažení rovnosti žen a mužů na období 2006–2010 a doporučení pro budoucnost3, – s ohledem na ochranu spotřebitelů, zejména neplnoletých osob, pokud jde o využívání videoher4, – s ohledem na článek 48 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0000/2012), A. vzhledem k tomu, že základní projevy sexualizace mají negativní vlivy na duševní a tělesný vývoj dívek, narušují vztahy mezi vrstevníky a snižují schopnost vytvářet si zdravé vztahy, snižují pocit vlastní hodnoty a způsobují řadu poruch příjmu potravy založených na psychice, vedou k tomu, že dívky samy sebe chápou jako objekt, k omezení výběru povolání a také ke zvýšení pravděpodobnosti agresivního chování vůči dívkám; 1
Úř. věst. C 341E, 16.12.2010, s. 35. Přijaté texty ze dne 8.3.2011, P7_TA(2011)0085. 3 Úř. věst. 236E, 12.8.2011, s. 87. 4 Úř. věst. 236E, 1.4.2010, s. 122. 2
PR\904064CS.doc
3/9
PE491.090v01-00
CS
B. vzhledem k tomu, že dochází k nárůstu počtu dětí využívajících internet a zároveň ke snížení věkové hranice, od které začínají děti internet využívat, aniž by byly rodiči dostatečně kontrolovány, v důsledku čehož dochází také ke snižování věku, kdy se děti poprvé setkávají s pornografií; C. vzhledem k tomu, že kromě erotických obrázků žen používaných v reklamách byl v tomto průmyslu zaznamenán narůst počtu sexuálních zobrazení dětí; D. vzhledem k tomu, že přerod náctiletých hvězd v sexuální symbol s cílem zvýšit své šance na úspěch v showbyznysu vede k tomu, že se mezi děvčaty šíří přesvědčení, že díky sexuální přitažlivosti považují ostatní takovou osobu za dospělejší; E. vzhledem k tomu, že degradace hodnoty žen a prezentace jejich vzhledu způsobem snižujícím jejich důstojnost, které jsou projevem sexualizace, přispívají k nárůstu násilí vůči ženám a ke zvýšení sexistického přístupu a pohledu, které postupem času vedou k diskriminaci žen coby pracovnic, k jejich sexuálnímu obtěžování a nedoceňování hodnoty jejich práce a dosažených výsledků; F. vzhledem k tomu, že v televizních programech, počítačových hrách i hudebních videoklipech je stále patrnější tendence k využívání obrazů provokativně oděných žen v sexuálních pózách a že texty písní pro mládež mají sugestivní sexuální obsah; G. vzhledem k tomu, že výrobci oděvů nabízejí dívkám zmenšené modely oděvů pro dospělé ženy, což vede k tomu, že je okolí považuje za dospělejší, než ve skutečnosti jsou; Předmět sexualizace H. vzhledem k tomu, že předmětem úvah této zprávy jsou dívky ve věku od 6 do 13 let a vliv, jaký má sexualizace na jejich široko pojatý rozvoj osobnosti, přičemž cílem je definice pojmu sexualizace a formulování doporučení pro strany, jichž se tento problém přímo či nepřímo tyká s cílem omezit rozsah tohoto jevu a zabránit jeho negativnímu dopadu; Definice sexualizace I. vzhledem k tomu, že sexualizace je založena na účelovém přístupu, kdy je jedinec vnímán jako předmět sexuálního vykořisťování v rozporu s jeho důstojností a osobnostními aspekty, zatímco je jeho hodnota určována mírou jeho sexuální přitažlivosti; sexualizace je také vnucování sexuality dospělým dívkám, které na to nejsou v dané chvíli svého vývoje připraveny ani citově, ani psychicky, ani tělesně; sexualizace není normální zdravý biologický vývoj sexuality osoby podmíněný individuální rychlostí dospívání, který nastupuje v době, která je pro jednotlivce vhodná;
Doporučení
PE491.090v01-00
CS
4/9
PR\904064CS.doc
1. domnívá se, že je nutné přijmout řadu provázaných opatření, jejichž cílem by bylo rozšíření obzorů a rozvoj názorů malých dívek a chlapců týkajících se hodnot, kterými se řídí, na základě promyšlených strategií zaměřených na to, jak uchránit děti od sexualizace a zabránit tomu, aby se staly předmětem sexuálního zájmu, a na vytvoření nových nástrojů a prostoru, kde by se mohly mladé osoby rozvíjet a objevovat svou sexualitu ve vhodnou dobu a svým vlastním způsobem; 2. domnívá se, že rodiče coby první autorita a nejbližší osoby musejí ovlivňovat utváření postoje svých dětí k otázkám pohlaví a sexuality a také jim pomoci vypořádat se s těmito otázkami a zařadit si erotické snímky a obsah do širšího kontextu; 3. upozorňuje rodiče na to, že je důležité, aby svým chováním nepřispívaly k tomu, aby dívky samy sebe považovaly za objekt, např. tím, že by je pobízeli k účasti v soutěžích krásy a k nadměrné péči o svůj vzhled a v pozdější fázi jim umožňovaly využívat kosmetickou chirurgii ke zvýšení sebevědomí; 4. domnívá se, že je potřeba vyvinout zvláštní tlak na rodiče, pečovatele a učitele, aby si uvědomili, že počítačové hry jsou přeplněny sexuálním obsahem a že prostřednictvím dětí, které je využívají, dochází ke zvyšování míry agresivity a k upevňování vzorců sexuálního násilí a praxe, kdy se ženy stávají předmětem sexualizace; 5. vyzývá k široké propagaci označování počítačových her v rámci celoevropského systému klasifikace her, který rodičům umožňuje kontrolovat jejich obsah a přiměřenost věku dítěte, a dále vyzývá k tomu, aby bylo označování v rámci tohoto systému rozšířeno na sexuální obsah; 6. doporučuje, aby byly do školních osnov zapracovány programy pro děti od 6 do 13 let věku, jejichž cílem by bylo vytvářet schopnosti využívat média, rozvíjet kritické myšlení a třídit dostupné informace na základě pochopení marketingových postupů; 7. doporučuje, aby byl do školních osnov ve spolupráci s rodiči a pod jejich kontrolou zařazen předmět „příprava k rodinnému životu s prvky sexuální výchovy“, který by mladé dívky a chlapce připravoval na budování zdravých a citově uspokojivých vztahů plných respektu; 8. vyzývá k odpovědné přípravě učitelů prostřednictvím nezbytných školení v oblasti rovnosti pohlaví a k odhalování nejrůznějších druhů s tím spojených případů zneužívání a sexuálního násilí a reagování na ně; 9. poukazuje na to, že osoby, které ve školách poskytují psychologickou pomoc, musejí být příslušným způsobem proškoleny, tak aby byly schopny řešit problémy spojené se sexualizací; 10. doporučuje vládám členských států, aby se zapojily do dialogu s poskytovateli internetových služeb, spotřebitelskými organizacemi, sociálními organizacemi i organizacemi sdružujícími rodiče s cílem definovat sexualizaci a její vliv na rozvoj dětí i vliv na kulturní normy s ohledem na sexuální chování a postoje;
PR\904064CS.doc
5/9
PE491.090v01-00
CS
11. vyzývá vlády členských států, aby navázaly spolupráci s poskytovateli internetových služeb s cílem zablokovat přístup k internetovým stránkám propagujícím anorexii (pro-ana) a bulimii (pro-mia) a odstranit stránky obsahující dětskou pornografii, případně, pokud to není možné, je zablokovat; 12. vyzývá vlády členských států, aby vytvořily internetové stránky, které by obsahovaly informace zaměřené na rodiče týkající se obchodních norem pro zboží určené dětem a zároveň umožňovaly snadné elektronické podávání stížností odpovědným kontrolním orgánům; 13. doporučuje vládám členských států, aby s využitím osvědčených postupů a řešení přijatých např. ve Velké Británii zajistily na základě příslušných právních regulací, že názory organizací sdružujících rodiče v souvislosti s opatøeními ve prospěch dětí budou brány v oblasti norem, kterými se řídí reklamní průmysl, v potaz; 14. doporučuje vládám členských států, aby kontrolovaly dostupnost reklam se sexuálním obsahem na výrobcích, jejichž spotřebiteli mohou být děti, a zavedly zákaz zaměstnávání dětí jako vyslanců módních značek; 15. doporučuje vládám členských států, aby navázaly spolupráci s výrobci zboží určeného dětem, včetně oděvů a hraček, s cílem vypracovat kodex osvědčených postupů, který by přihlížel k jejich prospěšnosti pro děti, a propagoval vysoké etické normy; 16. vyzývá Komisi, aby zpracovávala statistické údaje týkající se sexualizace v oblastech, jako je vyplňování televizních programů, k nimž mohou mít přístup dětí, erotickým obsahem, míra sexuálního násilí ve školách, míra násilí a obsahu snižujícího důstojnost žen v počítačových hrách, přístup dětí od nejmladších věkových skupin k internetu, trendy ve využívání nových médií a využívání obrázků dívek v reklamách; 17. vyzývá Komisi, aby vypracovala nástroje, které by sloužily rodičům ke kontrole a filtrování obsahu dostupného dětem v rámci zavedení programu „Bezpečný internet“, a vyzývá také k tomu, aby se podobná řešení využívala v případě mobilních telefonů, chytrých telefonů a přenosných zařízení s přístupem na internet; 18. vyzývá Komisi, aby v programech týkajících se rovnosti pohlaví a zákazu diskriminace přihlédla k vlivu sexuálního obsahu na psychiku a rozvoj dívek a v kontextu celé společnosti na upevňování diskriminačních stereotypů, které jsou důsledkem tohoto jevu; 19. vybízí Komisi, aby propagovala a rozšiřovala osvědčené postupy a normy, které již byly vypracovány v některých členských státech EU, jako je Velká Británie a Francie, které vyplývají z uvědomění si problému a dobře rozvinuté společenské odpovědnosti podniků a které spočívají v zavedení samoregulace; 20. vyzývá Komisi, aby byla členským státům nápomocna v boji proti sexualizaci nejen na základě zpracovávání nezbytných údajů, propagace osvědčených postupů, organizování informačních kampaní, ale také prostřednictvím finanční podpory poskytované na tuto činnost prováděnou v členských státech; PE491.090v01-00
CS
6/9
PR\904064CS.doc
21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
PR\904064CS.doc
7/9
PE491.090v01-00
CS
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ Žijeme v době, kdy je erotický obsah snadno dostupný nejen pro dospělé, ale i pro děti. Všudypřítomnost sexuálně zbarvených obrazů vedla k upevnění sexualizace, která se zakládá na vnímání osoby pouze z hlediska její sexuální přitažlivosti ztotožňované s fyzickou přitažlivostí a na jejím vnímání jako předmětu sexuálního vykořisťování. Ve vztahu k dívkám se jedná především o to, že jim jsou připisovány sexuální charakteristiky žen. Zároveň s tím, že jednotlivci již nejsou vnímány jako celek, vzniká prostor pro snadné zneužívání, agresivní sexuální chování a také násilí. Chceme-li pochopit jev sexualizace, je nutné jej zasadit do kulturního kontextu a snažit se pochopit, jak nebezpečný je především v dnešní době, kdy je přesycení sexuální tématikou větší než kdykoli dřív. Mládež a děti mají neomezený přístup k obsahu, který neodpovídá jejich věku, na internetu, v televizi, ve videohrách apod. Vliv tohoto obsahu na každodenní život dětí a jejich rozvoj je nesmírný, přičemž jedním z důsledků je vnímání dítěte jako sexuálního objektu. Hovoříme-li o sexualizaci, je nutné poukázat na to, že tento pojem se často zaměňuje s pojmem sexuality člověka, která je součástí jeho přirozeného vývoje a faktorem, který ho motivuje k navazování pozitivních a zdravých vztahů s jinými lidmi. Sexualita se vytváří na základě biologických, psychických a také sociálně-kulturních faktorů, a proto je důležité, v jakém prostředí jedinec vyrůstá. Tím, že jsou děti a mládež vychovávány v kultuře, která podléhá sexualizaci, setkávají se s obsahem, na jehož zpracování nejsou rozumově ani citově připraveny. V období dospívání podléhají děti a mládež tlaku erotických a vyretušovaných snímků, které zobrazují žádaný „sexy“ a „svůdný“ vzhled. Ideální fyzický vzhled je nereální, a proto jej není možné dosáhnout. Dlouhodobé působení těchto snímků vede k neustálému sledování vlastního těla a porovnávání svého vzhledu se vzhledem prezentovaným v médiích, což pak vede ke vzniku deprese, nízkého sebevědomí a k poruchám přijímání potravy. Studie jednoznačně poukazují na negativní vliv sexualizace na děti a mládež, a zejména na dívky. Jedním z hlavních zdrojů erotických snímků a obsahu jsou časopisy, které pro mladé dívky, které si budují svou identitu, představují do značné míry referenční bod. Trendem představovaným v časopisech je propagace sexuální přitažlivosti žen a snaha jim namluvit, že pozornost mužů lze přitáhnout pouze a výhradně na základě fyzického vzhledu. Jelikož se v časopisech stále častěji objevují v roli modelek děti, zejména dívky, stává se představování dětí jako sexuálních objektů normou, což může vést k vyššímu počtu sexuálního zneužívání dětí. Dalším problémem je zobrazování žen v televizi. V případě tohoto sdělovacího prostředku je nutné uvažovat o celé řadě negativních důsledků sexualizace, protože v televizi jsou prezentovány nejen snímky, ale také vzorce chování. Studie potvrzují, že v televizi a v kinech neustále dochází k nárůstu počtu scén zobrazujících sexuální násilí. Účelové zobrazování žen podřízených mužům, které se soustřeďují pouze na uspokojování jejich potřeb, má značný vliv na chování a vývoj dívek, jež si osvojují obsah těchto filmů a řídí se jejich vzorem, což vede k nižšímu sebevědomí, stažení do ústraní, nedostatku průbojnosti a k návazným vážným důsledkům v dospělosti, zejména v souvislosti s vytvářením vztahů a budováním profesní kariéry. Stereotypní zobrazování žen a přemíra násilných scén má celou řadu negativních důsledků, jako jsou sexistické postoje, diskriminační názory, diskriminace žen na pracovišti a popírání jejich schopností a pracovní kvalifikace. Médiem, které nejvíce přispívá k rozšiřování sexualizace, je nepopiratelně internet. Vzhledem ke svému složitému charakteru je internet často mimo kontrolu rodičů a učitelů, kteří si nejsou PE491.090v01-00
CS
8/9
PR\904064CS.doc
vědomi toho, s jakým obsahem se děti setkávají. Dokonce i když dítě nemá díky filtrům, které mu rodiče nainstalovali, bezprostřední přístup k nevhodnému obsahu, je vystaveno přijímání takovéhoto obsahu prostřednictvím elektronické pošty nebo mobilního telefonu. Velmi negativním jevem je publikování vlastních sexuálně podbarvených snímků samotnými dětmi, což jednoduchým způsobem ukazuje, jak značným a zřejmým způsobem ovlivňuje obsah zobrazovaný v médiích chování dětí a mládeže. Nelze zapomínat na to, že pokud děti, zejména dívky, prezentují sami sebe ve vyzývavých a sexuálních pózách, vystavují se možnosti, že vzbudí zájem dospělých, kteří se mohou snažit s nimi navázat sexuální vztahy. Studie prováděné ve Velké Británii zcela jasně prokázaly, že děti surfující na internetu velmi často narážejí na pornografické stránky, zatímco zobrazování pornografického obsahu probíhá především prostřednictvím mobilních telefonů. V posledních letech jsou běžné případy násilí a sexuálního obtěžování, které se nahráním na mobilní telefon stávají nástrojem kontroly, nejednou příčinou deprese a toho, že se oběť stáhne do ústraní, nebo v krajních případech dokonce i příčinou její sebevraždy. V rámci diskuse o sexualizaci nelze pominout problém počítačových her, jež se pojí se zábavou dětí a mládeže a jsou mimo kontrolu dospělých, kteří si často neuvědomují, že počítačové hry jsou přeplněny nevhodným obsahem, často se sexuálním zabarvením. Trh s počítačovými hrami je plný výrobků, které jsou vyvíjeny tak, aby účastníkovi umožňovaly hrát hry se sexuální podtextem nebo užívat násilí vůči ženám např. formou znásilnění. Na rozdíl od jiných médií umožňují počítačové hry dětem vytvářet si alternativní identitu a zapojit se do interakcí založených na násilí. Vzhledem k omezeným rozumovým schopnostem dětí v raných fázích vývoje je jasné, že mohou snadno zaměnit realitu představovanou v počítačové hře s realitou každodenního života a do reálného života přenášet chování, kterého se dopouštění při hře, což často vyúsťuje v agresivní sexuální chování. Sexualizaci lze pozorovat také v reklamě, která je úzce spojena s oděvním průmyslem a má na něj značný vliv. Obraz žen v reklamě je zdeformovaný, což vede k upevňování stereotypů týkajících se jednotlivých pohlaví ve společnosti. Představování stále mladších modelek, které v reklamách předvádějí oděvy pro dospělé, vede výrobce k tomu, že vytvářejí dívčí oblečení podle vzoru oblečení pro ženy, např. kalhotek tanga a podprsenek typu push-up. Tím, že dívky nosí tento druh oblečení, vypadají jako dospělé ženy, přičemž je pozornost zaměřena na sexuální znaky, které ještě nemají, což vede k tomu, že dospělí muži mohou mít vůči nim očekávání, jaká mají vůči dospělým ženám. V důsledku toho může docházet k sexualizaci ženského těla, prohubování stereotypního vnímání žen a k tomu, že se s mladými dívkami zachází jako s předmětem mužské žádostivosti. Z uvedených informací jasně vyplývá, že mnoho problémů, jimiž se zabývá Evropský parlament, jako je diskriminace na základě pohlaví, nerovné platové ohodnocení, nárůst sexuálního násilí či problém pornografie, má do značné míry svůj původ ve stále rozšířenější sexualizaci společenského života.
PR\904064CS.doc
9/9
PE491.090v01-00
CS
