202 RECENZE REFERÁTY ZPRÁVY

202

RECENZE — REFERÁTY — ZPRÁVY

d r u h ý zaujatou v í r o u v h o d n o t u vlastního díla. D ě j i n y a budoucnost se při s v é m soudu

ne

d a j í o v l i v n i t a n i p r v n í m a n i d r u h ý m postojem, ale z v á ž í dílo samo.

P O Z N Á M K Y 1

2

K . K o s í k, Dialektika v české společnosti losofie v dějinách

3

Příspěvek

českého

národa,

demokracie.

Příspěvek

k problematice

I. S. K o n, Kritický

nástin

Vergangenheit,

k dějinám filosofie

názorových

sporá

jako filosofie,

sb. Fi

— Tři studie z

filosofie

P r a h a 1958, s. 9—24.

relativismus

a pokusy

o jeho překonání.

bytí a dění, P r a h a 1947.

filosofie

* Srov. např. ú v a h y G . R i t t e r a , Lebendige

P r a h a 1963, s. 93—103.

radikální

19. století, P r a h a 1958, a ve studii Dějiny

J . P o p e l o v á , Historický dějin.

4

konkrétního,

P ř e d e v š í m v k n i z e Česká

dějin 20. století, P r a h a 1963, s. 367 a 393. Zur

Problematik

gegenwártiger

M u n c h e n 1958, s. 255 n., a Zum

Geschichtsschreibung.

Begriff

der

—

Kulturgeschichte,

Historische Zeitschrift 171, 1951, s. 293. Jaroslav

Marek

C e s k o - p o l s k é vztahy v T ě š í n s k é m Slezsku

V p o s l e d n í c h deseti letech v y š l y péčí S l e z s k é h o ú s t a v u Č S A V v O p a v ě a o b d o b n ý c h p o l s k ý c h p r a c o v i š ť ve V r a t i s l a v i (Zaklad H i s t o r i i Slaska P A N ) či v K a t o v i c í c h (Slaski Instytut N a u k o w y ) č e t n é p r á c e o č e s k o - p o l s k ý c h v z t a z í c h n a ú z e m í b ý v a l é h o T ě š í n s k é h o Slezska a v ů b e c o v ý v o j i b ý v . knížectví těšínského v o b d o b í o d konce 18. stol. a ž do nejnovějších č a s ů . Z á j e m čs. i p o l s k ý c h historiků o p r o b l e m a t i k u T ě š í n s k é h o Slezska je p o c h o p i t e l n ý . B ý v a l é T ě š í n s k o , k d y s i s o u č á s t t z v . r a k o u s k é h o Slezska, b y l o z e m í České k o r u n y , ale m ě l o p o č e t n o u s l o ž k u p o l s k é h o etnika. V d r u h é p o l o v i n ě 19. století v z n i k l a v T ě š í n s k é m S l e z s k u složitá n á r o d n o s t n ě politická situace, z e j m é n a v jeho z á p a d n í části, z které (a r o v n ě ž z přilehlého s e v e r o m o r a v s k é h o území) se v y t v o ř i l n a p ř e l o m u 19. a 20. století nejdúležitější p r ů m y s l o v ý r e v í r č e s k ý c h z e m í a R a k o u s k a vůbec — Ostravsko-Karvinsko. A p r á v ě hospodářský v ý z n a m západní části Těšínská způsobil, ž e s p o r y místní č e s k é a p o l s k é m a l o b u r ž o a z i e a b u r ž o a z i e ze 70.—80. let p o s t u p n ě p ř e r ů s t a l y r á m e c T ě š í n s k á a v e d l y n a z a č á t k u r o k u 1919 i k několikadenní v á l c e mezi Č e s k o s l o v e n s k e m a P o l s k e m o rozdělení T ě š í n s k á . Předválečná buržoazní

p o l s k á i č e s k o s l o v e n s k á historicko-právní

publicistika o Těšínsku

( p ř e k l á d a n á t a k é do franštiny a angličtiny v letech 1919—1920 i později) p ř i s p í v a l a s v ý m š o v i n i s t i c k ý m p o j e t í m národnostní p r o b l e m a t i k y T ě š í n s k á k p r o h l u b o v á n í napětí a n e d o r o z u m ě n í n a č e s k o s l o v e n s k o - p o l s k é m pohraničí a m e z i o b ě m a s t á t y v ů b e c . S n a d n e m u s í m e d o d á v a t , ž e ze v z á j e m n ý c h č e s k o - p o l s k ý c h s p o r ů na T ě š í n s k u (a p a k m e z i C S R a Polskem) těžila u ž o d p o l o v i n y 19. století n ě m e c k á b u r ž o a z i e . C s . - p o l s k ý c h s p o r ů v y u ž í v a l o i nacistické N ě m e c k o , k t e r é nejdříve „ d o v o l i l o " b e c k o v s k é p o l s k é v l á d ě v z á ř í 1938 zabrat č s . T ě š í n s k o , a b y je p a k o r o k později vtělilo do „ ř í š e " . N i k o l i b e z v ý z n a m n o u p ř í p r a v u k této o k u p a c i celého T ě š í n s k á v y k o n a l a p u b l i c i s t i k a , která si v š í m a l a T ě š í n s k á v d u c h u celkového n ě m e c k é h o p o h l e d u

na

Slezsko jako n a důležitou strategickou k ř i ž o v a t k u m e z i e v r o p s k ý m z á p a d e m a v ý c h o d e m , j i h e m a severem — a h l a v n ě jako n a j e d n u z cest n ě m e c k é h o 1

„přirozeného Drang nach

Osten"

p r u s k o , R a k o u s k o a Slezsko). K a i s e r o v s k é a nacistické p o h l e d y n a d ě j i n y a v ý z n a m Slezska

203


(o jeho „ o d v ě k é sounáležitosti" s N ě m e c k e m ) ožívají z n o v u v z á p a d n í m N ě m e c k u , kde

různé

slezské a jiné „landsmanšafty" malují m a p y „příštího" Německa i s naší Opavou a s polskými K a t o v i c e m i ( k r o m ě d a l š í c h j i n ý c h m ě s t ! ) . N e n í t e d y d i v u , ž e z á j e m ěs. a p o l s k ý c h o d ě j i n y Slezska v č e t n ě T ě š í n s k á je dnes a k t u á l n í .

historiků

2

O v š e m i bez této a k t u á l n o s t i je s t u d i u m Slezska a T ě š í n s k á důležitou s o u č á s t í z e j m é n a p o l s k é historiografie. N á v r a t celého Slezska k m a t e ř s k é m u p o l s k é m u z á z e m í d á v a l p o l s k ý m historikům p o r. 1945 n o v é i m p u l z y k m o n o g r a f i c k é i s y n t e t i c k é p r á c i n á s l e z s k ý c h d ě j i n á c h . N a naší s t r a n ě šlo po skončení d r u h é s v ě t o v é v á l k y n e j d ř í v e o k r i t i k u f a l e š n ý c h a l ž i v ý c h z á v ě r ů před v á l e č n é či v á l e č n é nacistické l i t e r a t u r y o Slezsku. P o d n ě t y J . M a c ů r k a k s e p s á n í celoslezských d ě j i n (sborník „ S l e z s k o , č e s k ý s t á t a č e s k á k u l t u r a " , O p a v a 1946; konference n a p ů d ě Slez s k é h o studijního ú s t a v u v O p a v ě v roce 1948) p ř e s a h o v a l y — m y s l í m — ve s v é m c e l k o v é m pojetí p o t ř e b y i m o ž n o s t i č e s k o s l o v e n s k ý c h historiků. N u t n o o v š e m dodat, ž e č e s k o s l o v e n s k ý z á j e m o celoslczskou p r o b l e m a t i k u

b y l c h á p á n z á r o v e ň j a k o s o u č á s t studia č e s k o s l o v e n s k o -

p o l s k ý c h v z t a h ů , v nichž (podle s p r á v n é h o M a c ů r k o v a pojetí) n e b y l a „ s l e z s k á o t á z k a " a ž do 19. století o t á z k o u spornou. T ě š í n s k á problematika n e b y l a v ě d e c k y ř e š e n a jako s a m o s t a t n á o t á z k a d ě j i n Slezska v p r v n í c h p o v á l e č n ý c h letech a n i n a s t r a n ě č e s k o s l o v e n s k é , a n i n a s t r a n ě p o l s k é . K a t o v i c k ý S l e z s k ý ú s t a v o v š e m v y d á v a l některé publikace, v nichž se o b j e v o v a l y n á z o r y , že státní hranice

(obnovené

p o d l e stavu p ř e d 30. z á ř í m 1938) jsou j e n p r o z a t í m n í . N a čs. s t r a n ě zase v y š l a šovinistická k n i h a U h l í ř o v a „ T ě š í n s k é S l e z s k o " ( v y d a n á j i ž v L o n d ý n ě r. 1944), k t e r á d o k a z o v a l a „ č e s k o s t " celého T ě š í n s k á a v y s v ě t l o v a l a p ř í t o m n o s t p o l s k é h o obyvatelstva

jednostranně emigrací z H a

l i č s k á z d r u h é p o l o v i n y 19. století. Dodejme k t o m u j e š t ě , ž e se n a č s . s t r a n ě oficiálně z d ů r a z ň o v a l a platnost čs.-polské hranice n a T ě š í n s k u , ale p ř i j e d n á n í č s . - p o l s k é s p o j e n e c k é s m l o u v y v roce 1947 b y l a o t á z k a definitivní ú p r a v y (definitivního uznání) h r a n i c n a T ě š í n s k u (a jinde!) o d s u n u t a n a p o z d ě j š í d o b u . Stalo se tak a ž v roce 1959! B r z y po založení S l e z s k é h o studijního ú s t a v u v O p a v ě b y l y n a v á z á n y p ř á t e l s k é s t y k y s v r a tislavskými

h i s t o r i k y , kteří j i ž v roce 1951 v y d a l i z v l á š t n í č e s k o s l o v e n s k é číslo s v é h o č a s o p i s u

S o b o t k a (dnes S l a s k i K w a r t a l n i k H i s t o r y c z n y ) . V letech 1952—1953 zase S l e z s k ý ú s t a v v O p a v ě B b í r a l s p o l e č n é p ř í s p ě v k y k „ C s . - p o l s k é m u s b o r n í k u v ě d e c k ý c h p r a c í " (I. díl v y š e l v P r a z e r. 1955). K d y ž pak v y š l y v e V r a t i s l a v i v roce 1955 t é ž e s l e z s k ý c h d ě j i n ,

3

v y s l o v i l i se k n i m

p o d r o b n ě i českoslovenští h i s t o r i k o v é . Už

p ř e d t í m se o v š e m diskutovalo o historické j a z y k o v é (česko-polské) h r a n i c i n a T ě š í n s k u .

O této o t á z c e b y l y v e d e n y s p o r y m e z i č e s k ý m i a p o l s k ý m i l i n g v i s t y u ž d á v n o p ř e d

druhou

světovou válkou. P o druhé světové válce dal popud k n o v ý m diskusím o česko-polské j a z y k o v é h r a n i c i n a T ě š í n s k u d r u h ý díl K e l l n e r o v ý c h závěry

4

odmítl

nevědeckým

„Východolašských nářečí"

(Brno

1949),

z p ů s o b e m p o l s k ý autor, p ř í s l u š n í k p o l s k é m e n š i n y

na

jehož našem

T ě š í n s k u , kryjící se p o d z n a č k o u -el- nebo A n d r z e j S o w a (v č a s o p i s e c h Glos l u d u a Zwrót). T a k é profesor k r a k o v s k é u n i v e r s i t y K a r o l D e j n a p o l e m i z o v a l s K e l l n e r e m ve s v é p r á c i „ P o l s k o laskie pogranieze j e z y k o w e

n a terenie P o l s k i " ( L o d ž 1953)

a v krátkém

článku

Z w r o t u z listopadu 1953. N e b u d e m e t u u v á d ě t obsah a a r g u m e n t y této diskuse

těšínského (pokračoval

v ní p r o t i D e j n o v i F . K o p e č n ý ) . Z h r u b a lze říci, ž e p r o t i č e s k é m u n á z o r u (Kellnerovu) o p ů v o d n í m č e s k é m (resp. s l o v e n s k é m n a J a b l u n k o v s k u )

r á z u tzv. v ý c h o d o l a š s k ý c h nářečí, j e h o ž

dnešní s l e z s k o - p o l s k ý charakter ve v ý c h o d n í m T ě š í n s k u m ě l v z n i k n o u t

za dlouhého

z a č n í h o v l i v u , z a s t á v a j í polští j a z y k o v ě d c i i historikové o p a č n ý názor, že totiž p ů v o d n í

poloninářečí

n a celém historickém T ě š í n s k u (a j e š t ě d á l e na z á p a d ) m ě l o p ů v o d n ě p o l s k ý r á z a že se ú z e m í t z v . l a š s k ý c h nářečí čochizovalo, n i k o l i v š a k tak daleko n a v ý c h o d , k a m a ž posouval j a z y k o v o u hranici Kellner.

6

N a v y z v á n í v r a t i s l a v s k ý c h historiků d i s k u t o v a l i českoslovenští b a d a t e l é , z a b ý v a j í c í se o t á z k a m i Slezska a č s . - p o l s k ý c h v z t a h ů , o p o l s k é m k o n s p e k t u

„ D ě j i n y Slezska". V ý s l e d k y jejich

204


diskuse z konference v O p a v ě v listopadu 1955 j s o u u l o ž e n y ve z v l á š t n í m s b o r n í k u , , K ději n á m Slezska" (Opava

1956). Českoslovenští h i s t o r i k o v é uvítali pokus v r a t i s l a v s k ý c h autoru,

j i m ž sdělili některé s v é p ř i p o m í n k y , p o p ř í p a d ě i n á m i l k y . Odlišné n á z o r y k etnické

proble

matice Slezska (v t o m i T ě š í n s k á ) měli M . S m e r d a a A . G r o b e l n ý , kteří na z á k l a d ě v i z i t a č n í c h p r o t o k o l ů v r a t i s l a v s k é diecéze pro 17. a 18. sjoletí u r č o v a l i č e s k o - p o l s k o u j a z y k o v o u h r a n i c i na

čáře Vrbovec—Třanovice—Dolní 2 u k o v — R o p i c e — K o ň s k á a odtud U ž předtím

c i t o v a l i někteří

čeští historikové, seskupeni

podél

Olzy.

kolem opavského pracoviště, v ý

r o k y a u t o r ů z p r v n í p o l o v i n y 19. století o s i l n ý c h v l i v e c h češtiny n a T ě š í n s k u v č e t n ě s a m é h o T ě š í n a , dokonce i n a ú z e m í v ý c h o d n ě o d T ě š í n a . P o z d ě j š í s v ě d e c t v í — z 50. let — b y l a roz p o r n á . Č e s k ý o b r o z e n e c k ý p r a c o v n í k n a T ě š í n s k u , pastor J a n W i n k l e r v N á v s í u p s a l r o k u 1852 o č e s k o - p o l s k é j a z y k o v é h r a n i c i n a T ě š í n s k u , táhnoucí

k T ě š í n u a ú d o l í m O l z y ; teprve na v ý c h o d o d této č á r y „ m í s t o h panuje g " . Cech, prof. P l u c a r , p o v a ž o v a l z a p o l s k é obce S u m b a f k ,

Jablunkova

se j i ž n ě o d F r y š t á t u 6

J i n ý těšínský

D o l n í B l u d o v i c e a Dobratice,

kdežto

v L i p i n á c h . R a d v a n i c í c h , v P o d l e s í , V o j k o v i c í c h , p o p ř í p a d ě i v Zermanicích se mělo m l u v i t česky.

7

Čeští literární

historikové

8

se v y s l o v o v a l i o j a z y k o v ě etnické

v tomto s m y s l u : Místní „ s l o v a n s k é " obyvatelstvo

problematice

Těšínská

asi

n a T ě š í n s k u nebylo a ž do 40. let m i n u l é h o

století n á r o d n o s t n ě diferenciováno v d ů s l e d k u p o m a l é h o h o s p o d á ř s k é h o v ý v o j e a

nepatrného-

kulturního ž i v o t a této z e m ě . S v á tvrzení opírali h l a v n ě o k r o n i k u těšínského starosty A . K a u f m a n n a ze z a č á t k u 19. století, k t e r ý v s k u t k u p í š e o „ s l o v a n s k ý c h " a n ě m e c k ý c h

obyvatelích

Těšínská, přičemž „slovanská řeč" měla b ý t „směsí moravštiny, polštiny a slovenštiny".

9

Kon

krétní j a z y k o v o u č á r u m e z i Cechy a P o l á k y n e p o d á v a l i . P o d o b n ě i Andělín G r o b e l n ý ř í k á j e š t ě v roce 1958,

10

ž e v l a s t n ě není a n i důležité či účelné v y t y č o v a t n a T ě š í n s k u j a z y k o v o u h r a n i c i

(hranici dialektů) pro 19. století, p r o t o ž e o „ n á r o d n í p ř í s l u š n o s t i " p r ý r o z h o d o v a l y i t a k o v é m o m e n t y , jako je p ř á n í obyvatelstva p ř i z n á v a t či hlásit se k t o m u či o n o m u n á r o d n í m u

spo

lečenství. K d e ž t o G r o b e l n ý se d o m n í v a l , ž e n a T ě š í n s k u nebylo p ř e s n é j a z y k o v é (česko-polské) hra nice, ž á d a l V á c l a v Ž á č e k v roce 1 9 5 9

11

v y m e z e n í oblastí p ř e v á ž n ě č e s k ý c h nebo p o l s k ý c h , a b y

tak m o h l a b ý t ř e š e n a o t á z k a v z n i k u „ s l o v a n s k é h o " či českého nebo p o l s k é h o n á r o d n í h o v ě d o m í . S á m se p a k p o k u s i l n a z n a č i t některé ú s e k y e t n i c k é hranice podle j a z y k a stížnostních

peticí

p o d d a n ý c h celého T ě š í n s k á z r o k u 1766 a 1816, z p í s e m n o s t í v obecní s a m o s p r á v ě , z u ž í v á n í nebo z ž á d o s t í či p r o t e s t ů o u ž í v á n í č e s k ý c h resp. p o l s k ý c h z p ě v n í k ů a u č e b n i c ve 40. a 50. letech. A l e i Ž á č e k u z a v í r á , žc určit j a z y k o v o u h r a n i c i n a T ě š í n s k u v m i n u l o s t i je p r o z a t í m „takřka nemožné". Z a p o l s k é h i s t o r i k y v y s l o v i l n á z o r o j a z y k o v é h r a n i c i n a T ě š í n s k u v 19. století J ó z e f Chlebowezyk, a to n e j d ř í v e ve z m í n ě n é m v r a t i s l a v s k é m k o n s p e k t u společné

konferenci

československých a

polských

historiků,

H i s t o r i a Slaska a p o z d ě j i n a pořádané

Slezským

studijním

ú s t a v e m v O p a v ě a v r a t i s l a v s k o u S p o l e č n o s t í p ř á t e l historie n a j a ř e 1957 v Q e s z y n ě a v Čes k é m T ě š í n ě . Jeho p ř e d n á š k a v y š l a v r o z š í ř e n é m znění p o d n á z v e m „ F o r m o v á n í n á r o d n í h o v ě domí a počátky národního

hnutí v Těšínském Slezsku".

p ř e d e v š í m k e t n i c k o - j a z y k o v é problematice

13

C h l e b o w c z y k z a m ě ř i l s v ů j článek

celého T ě š í n s k á n a p ř e l o m u 18. a 19. století. N a

z á k l a d ě d ů k l a d n é h o p r ů z k u m u s o u d o b ý c h e t n o g r a f i c k ý c h či e t n i c k o - j a z y k o v ý c h z p r á v a p u blikací (Kneifel, H a i n , Czdrnig, M a l i n o w s k i , Š a f a ř í k , S e m b e r a aj.) určil j a z y k o v o u h r a n i c i n a p ř e l o m u 18. a 19. století t a k t o : s l e z s k o - č e s k ý (podle terminologie p o l s k ý c h lingvistů)

dialekt

z á p a d n í č á s t b ý v a l é h o knížectví těšínského p o d é l Ostravice, tj. F r ý d e c k o a j e n č á s t e č n ě K a r vinsko. V z h l e d e m k p o m a l é m u h o s p o d á ř s k é m u v ý v o j i T ě š í n s k á m ě l y e t n i c k o - j a z y k o v é p o m ě r y na v e n k o v ě T ě š í n s k á stacionární r á z ; v e m ě s t e c h b y l a v š a k dosti silná migrace, t a k ž e p ř í c h o d Cechů, S l o v á k ů a N ě m c ů m ě n i l

etnický

(podle C h l e b o w c z y k a „ p o l s k ý " ) charakter T ě š í n a ,

J a b l u n k o v a a F r y š t á t u , nebo zase p ř í c h o d p o l s k é h o a n ě m e c k é h o ž i v l u o v l i v ň o v a l d o s a v a d n í

205


„ č e s k ý " r á z F r ý d k u či „ p o l s k ý " r á z B í l s k a . A l e tyto h o s p o d á ř s k o - d e m o g r a f i c k é p o m ě r y

ne

n a b y l y t a k o v é h o v l i v u n a z m ě n u etnické tvářnosti T ě š í n s k á , jako m ě l y politicko-správni po m ě r y . S p o j e n í S l e z k a (Opavska a T ě š í n s k á ) s M o r a v o u m ě l o z a n á s l e d e k — t v r d í Chlebowczyk, ž e č e š t i n a n a b y l a p r i v i l e g o v a n é h o p o s t a v e n í , t a k ž e se „ r a d i k á l n ě " měnil d o s a v a d n í r á z T ě š í n s k á (např. z a v á d ě n í m č e s k ý c h z p ě v n í k ů v kostelích a č e s k ý c h u č e b n i c ve š k o l á c h ) . P o č á t e č n í roz v o j k a p i t a l i s t i c k ý c h v ý r o b n í c h v z t a h ů v p r v n í p o l o v i n ě 19. století p ř i n e s l u ž š í h o s p o d á ř s k é s e p ě t í F r ý d e c k a s M o r a v o u a B í l s k a s H a l i č i ; b u d o v á n í S e v e r n í d r á h y (v r. 1847 do B o h u m í n a ) spojovalo

p o s t u p n ě celé T ě š í n s k o s e k o n o m i k o u M o r a v y a celého R a k o u s k a . N a p r o t i

tomu

kulturní s p o j e n í T ě š í n s k á s p o l s k ý m z á z e m í m b y l o s l a b é . P r o některé P o l á k y b y l o T ě š í n s k o a v ů b e c Slezsko provincií, n a k t e r é j i m nezáleželo. I pres tyto n e p ř í z n i v é p o d m í n k y se p ř e c e j e n z a č a l o rozvíjet n a T ě š í n s k u p o l s k é n á r o d n í hnutí, v y r ů s t a j í c í z p ř e v á ž n ě p o l s k é h o etnického prostředí. V e s t r u č n ě j š í m znění o p a k o v a l C h l e b o w c z y k u v e d e n é z á v ě r y o p ř e v á ž n ě p o l s k é m etnickém r á z u T ě š í n s k á v p o l o v i n ě 19. století t a k é v referátu „ H l a v n í p r o b l é m y a etapy p o l s k o - č e s k ý c h v z t a h ů v T ě š í n s k é m S l e z s k u v 19. století a n a p o č á t k u 20. století" n a konferenci

v Opavě

v č e r v n u 1960. v ě n o v a n é o t á z k á m n á r o d n ě p r o b u z e n e c k é h o z á p a s u s l o v a n s k é h o l i d u ve Slez sku".

1 3

C h l e b o w c z y k t u z n o v u v y s l o v i l p o ž a d a v e k , a b y b y l a v y t č e n a byC i j e n orientační

nice m e z i n á ř e č í m

hra

s l c z k o - č e s k ý m a s l e z s k o - p o l s k ý m n a T ě š í n s k u (území m e z i M o r a v k o u —

L u č i n o u a O l z o u p o v a ž u j e C h l e b o w c z y k z a p ř e c h o d n é ) . C h l e b o w c z y k si je v ě d o m , ž e b u r ž o a z n í historiografie c h á p a l a t a k o v é s t u d i u m nehistoricky a d á v a l a se do s l u ž e b e x p a n z i v n í

naciona

listické p o l i t i k y . A v š a k bez studia j a z y k o v é hranice b y nebylo m o ž n o osvětlit některé objek tivní skutečnosti ve v ý v o j i n á r o d n í h o hnutí n a T ě š í n s k u . G r o b e l n é h o n á z o r o p o t ř e b ě respek tovat p ř á n í obyvatelstva po p ř í s l u š n o s t i k té či o n é n á r o d n o s t i C h l e b o w c z y k o d m í t á ; p ř á n í o b y vatelstva m ů ž e b ý t projevem

národního uvědomění, v některých

p ř í p a d e c h jde v š a k o s v ě

dectví o d n á r o d ň o v a c í h o procesu. C h l e b o w c z y k t u d á l e polemizuje s K u d ě l k o u , p ř e d e v š í m s jeho citacemi z. K a u f m a n n o v y

K r o n i k y . K r i t i z u j e dále č e s k é p r á c e (Žáčka, K u d ě l k u , Grobelného)

za to, ž e v y s v ě t l u j í p ř e c h o d „ s l o v a n s k é h o h n u t í " n a T ě š í n s k u v roce 1848 a p o z d ě j i k p o l s k é m u n á r o d n í m u h n u t í b u ď agilností j e d n o t l i v ý c h P o l á k ů - S l e z a n ů (Stalmach), nebo n e z á j m e m P r a h y o Slezsko. S á m v š a k ve s v é m referáte n a o p a v s k é konferenci ř í k á , že v d r u h é p o l o v i n ě 19. století „ a k t i v n ě j š í j e d n o t l i v c i , k n ě ž í a učitelé, o v l i v n i l i v ř a d ě p ř í p a d ů r o z h o d u j í c í m

způ

sobem v ý v o j n á r o d n o s t n í t v á ř n o s t í obyvatelstva n ě k t e r ý c h vesnic, z e j m é n a těch, které l e ž e l y n a j a z y k o v é m p o m e z í " . Ú s i l í z a u d r ž e n í s t a r ý c h k a n c i o n á l ů a u č e b n i c (českých) p o v a ž u j e refe rent z a „ p r o s t ý z v y k " , k t e r ý s o u v i s í s podstatou v ý v o j e n á r o d n í h o u v ě d o m ě n í j e n v o l n ě anebo v ů b e c ne. Proti Chlebowczykově článku v dosti p o d r o b n é z p r á v ě

1 4

(v K w a r t a l n i k u )

se o z v a l n a české s t r a n ě K u d ě l k a ,

který

ř í k á ú v o d e m : „ C h l e b o w c z y k o v o osobitě z j e d n o d u š u j í c í c h á p á n í slo

žité n á r o d n o s t n í p r o b l e m a t i k y i a u t o r ů v o s o b i t ý z p ů s o b aplikace z á s a d historického

materia

l i s m u bude t ř e b a podrobit b e d l i v é k r i t i c e . " A v š a k a n i K u d ě l k a , a n i n i k d o j i n ý z č e s k é strany n e p o l e m i z o v a l s C h l e b o w c z y k o v ý m i m e t o d a m i p r á c e . O z v a l y se o v š e m n á m i t k y

p r o t i jeho

n á z o r ů m o d ů s l e d c í c h s p o j e n í Slezska s M o r a v o u z r. 1783 n a „ č e c h i z a c i " T ě š í n s k á . N a o p a v s k é konferenci o t o m hovořili M a c ů r e k , G r o b e l n ý a P i t r o n o v á ; P i t r o n o v á p a k u v e d l a několik pří k l a d ů č e s k y p s a n ý c h ( o v š e m s m í s t n í m d i a l e k t i c k ý m z a b a r v e n í m ) stížnosti p o d d a n ý c h z let 1766 a 1816, a to i z vesnic na d n e š n í m ú z e m í P o l s k a . O t á z k a j a z y k o v ě etnické hranice n a T ě š í n s k u b y l a m i m o ř á d n ě složitá. A v š a k n e b y l a a není nikterak

specifická. P ř e c h o d n á

(Poláci—Ukrajinci, etnikem

území mezi příbuznými

národy

existovala i jinde v E v r o p ě

Srbové—Makedonci—Bulhaři). A n i komplikace národnostní

otázky

třetím

(Němci n a T ě š í n s k u ) není pro E v r o p u něčím n e o b v y k l ý m . B u d e proto t ř e b a si v y

p o m á h a t p ř i řešení e t n i c k o j a z y k o v é hranice n a T ě š í n s k u n ě k t e r ý m i m e t o d o l o g i c k ý m i p o d n ě t y i od zahraničních badatelů.

206

RECENIE — REFERÁTY — ZPRÁVY

V dějinách T ě š í n s k é h o Slezsku nejde j e n o „ s p o r y " v č e s k o p o l s k ý c h vztazích. České a p o l s k é národní hnutí n a T ě š í n s k u v p r v n í p o l o v i n ě 19. století v y r ů s t a l o p ř e c e ze společného z á k l a d u — z p o s t u p n é h o p o z n á v á n í rozdílnosti m e z i n ě m e c k o u n á r o d n o s t í

a „Slovany". Vědomi společ

n ý c h z á j m ů „ s l o v a n s k é h o obyvatelstva" T ě š í n s k á p r o t i N ě m c ů m ( v l á d n o u c í m u e t n i k u ve S l e z s k u a v ů b e c v celé tehdejší h a b s b u r s k é monarchii) n a p o m á h a l o p ř e k o n á v a t začínající česko-polskéspory

(např. o u ž í v á n í učebnic) a ž do 80. let. V ocenění v ý z n a m u společného „ s l o v a n s k é h o

z á k l a d u " českého či p o l s k é h o n á r o d n í h o obrození n a T ě š í n s k u se shodují j a k čeští, tak i p o l š t í historikové. T i poslední h l a v n ě pro 40. léta, kdežto pro o b d o b í o d r. 1848 s o u s t ř e ď u j í

svou

hlavní pozornost n a v l a s t n í p o l s k é n á r o d n í hnutí. Polští historikové proto n e s o u h l a s í s n ě k t e r ý m i formulacemi „ s l o v a n s k é m y š l e n k y " v p r a c í c h M . K u d ě l k y nebo A . Grobelného a p o l e m i zují s n i m i . Polští h i s t o r i k o v é se d o m n í v a j í , že č e s k é s l o v a n s t v í šířené n a T ě š í n s k u b y l o p o n ě k u d neživotné (pro slabost českého etnika ve v l a s t n í m T ě š í n s k u ) a ž e v ů b e c č e s k ý p o l i t i c k ý p r o g r a m neměl v roce 1848 d o s t a t e č n é celočeské cíle ve s m y s l u

státoprávním.

N e p o c h y b n ě p r á v ě tyto p o l s k é p ř i p o m í n k y v e d l y p r a c o v n í k y S l e z s k é h o ú s t a v u ČSAV k t o m u , a b y v ě n o v a l i o t á z k á m „ s l o v a n s k é m y š l e n k y " v č e s k o - p o l s k ý c h v z t a z í c h samostatnou

konfe

r e n c i v O p a v ě v č e r v n u 1960, n a níž p ř e d n e s l ú v o d n í referát M . K u d ě l k a n a t é m a „ V ý z n a m s l o v a n s k é m y š l e n k y p r o n á r o d n í obrození v e S l e z s k u " .

15

K u d ě l k a tu uvedl, že české slovanofil-

ství v T ě š í n s k é m Slezsku b y l o ve s r o v n á n í s p o l s k ý m s l o v a n s t v í m j e d n o s t r a n n é , příliš filolo gické či kulturní a j e n n e p a t r n ě politické (v č e s k é m smyslu) — jako b y těšínští Ceši v z a l i do slova K o l l á r o v u apolitičnost s l o v a n s k é literární v z á j e m n o s t i , z d ů r a z ň o v a n o u v e s v é d o b ě s n a d j e n s ohledem na cenzuru. České n a d ř a z o v á n í s l o v a n s k é ideje n a d n á r o d n o s t b y l o v ů b e c j e d n í m z h l a v n í c h r y s ů českého slovanofilství. P o k u d jde o s l o v a n s t v í na T ě š í n s k u , m a j í o ně h l a v n í z á s l u h u ve 40. letech čeští v z d ě l a n c i ; Halič, z á z e m í p o l s k ý c h T ě š í ň a n ů , b y l a t e h d y ke s l o v a n ství s p í š e lhostejná. „ S l o v a n s k á m y š l e n k a " ve Slezsku b y l a jednak odrazem p r o t i k l a d u m e c k ý m etnikem a n á r o d n o s t n ě n e v y h r a n ě n ý m

mezi vládnoucím

ně

— a lak

místním s l o v a n s k ý m obyvatelstvem

n a p o m á h a l a p o c h o p i t tento p r o t i k l a d : v tomto s m y s l u v y s t u p o v a l do p o p ř e d í těšínského slo vanofilství sjednocující (Čechy a P o l á k y ) p r i n c i p . Z á r o v e ň obsahovalo t ě š í n s k é s l o v a n s t v í i t e n denci diferencovat Cechy a P o l á k y , t a k ž e se staly v p o z d ě j š í m o b d o b í p ů v o d n í cíle s l o v a n s k é m y š l e n k y anachronismem. J a k u ž zjistil K u d ě l k a ve s v é s t a r š í p r á c i z r. 1957, t r v a l a s l o v a n s k á idea v T ě š í n s k é m S l e z s k u a ž do z a č á t k u 80. let. G w i a z d k a C i e s z y ú s k a , r e d i g o v a n á u v ě d o m ě l ý m a a g i l n í m P a v l e m Stalmachem

národně

( P o l á k ) , u z n á v a l a n a p ř . v roce 1868, ž e „ p a t ř í m e

do Čech (do České k o r u n y ) a d b á m e tohoto historického p r á v a " (žádal v š a k , a b y n a T ě š í n s k u v l á d l p o l s k ý j a z y k ) . Stalmach j e š t ě v roce 1882 p ř i p o m í n a l t ě š í n s k ý m P o l á k ů m , ž e v Ceších vidí „nejúčinnější spojence P o l á k ů m e z i b r a t r s k ý m i

kmeny".

N e b y l t e d y č e s k o - p o l s k ý spor

v T ě š í n s k é m Slezsku, jak jej p o z n á v á m e z p ř e l o m u století a h l a v n ě v letech 1918—1920 „ v ě č n ý " , ale v z n i k l v určité k o n k r é t n í historické situaci, v o b d o b í p r u d k é h o h o s p o d á ř s k é h o rozvoje z á p a d n í části b ý v a l é h o T ě š í n s k á , k d y č e s k á a p o l s k á m a l o b u r ž o a z i e (či začínající buržoazie) z a čala u p l a t ň o v a t s v é v l a s t n í z á j m y h o s p o d á ř s k é a politické. K u d ě l k ů v referát b y l p o d n ě t e m k ž i v é diskusi, k t e r á odstranila některé nejasnosti v o b s a h u p o j m ů „ s l o v a n s k á m y š l e n k a " , „ s l o v a n s t v í " apod. P ř i p o m e ň m e a l e s p o ň v y s t o u p e n í W . D l u g o b o r s k é h o , k t e r ý p ř i s p ě l k v y s v ě t l e n í z á k l a d n í c h p o j m ů , z a b ý v a l se sociálními p ř e d p o k l a d y s l o v a n s k é ideje, načrtl j e j í hlavní etapy a v y s l o v i l i některé m e t o d o l o g i c k é p ř i p o m í n k y pro dalšf práci. Proti některým

K u d ě l k o v ý m závěrům měl námitky

z polských účastníků

konference

1

h l a v n ě Patera, k t e r ý se p o z d ě j i z a b ý v a l p o d r o b n ě o b d o b í m 1848. * Referenti n a o p a v s k é konferenci nezastírali, ž e v e S l e z s k u v z n i k a l y j i ž v 50. a 60. letech spory m e z i Čechy a P o l á k y o u ž í v á m u č e b n i c a z p ě v n í k ů i o u ž í v á n í j a z y k a v s a m o s p r á v ě . Gwiazdka Cieszyúska začala psát o polském Těšínsku a o přechodném polsko-českém rázu ú z e m í od F r ý d k u a ž k H r a n i c í m ;

s t ě ž o v a l a si dále na češtinu v k a t o l i c k ý c h š k o l á c h

karvinského-

207


děkanátu.

— P o l i t i historikové p o v a ž u j í tyto tehdejší n á z o r y

G w i a z d k y Cieszyjíské za

při

r o z e n é . N a naší s t r a n ě jsou o v š e m n á z o r y v í c e či m é n ě o d l i š n é . N e s m ě j í v š a k p ř e c h á z e t a ž tak daleko, a b y se viděl v p o l s k é m n á r o d n í m hnutí v 50. a 60. letech „ p r o g r a m ú t o č n é (polské) nacionalistické b u r ž o a z i e " , jak to p ř e h n a n ě tvrdí G r o b e l n ý .

17

Jinak Grobelný správně vysvětluje

v z n i k č e s k o - p o l s k ý c h s p o r ů ve Slezsku j a k o p ř i r o z e n ý j e v v o b d o b í v z n i k u n o v o d o b ý c h n á r o d ů č e s k é h o a p o l s k é h o n a ú z e m í s nejasnou e t n i c k o - j a z y k o v o u hranicí a se s l o ž i t ý m s t á t o p r á v n í m v ý v o j e m . O s l a l n ě tyto spory n e b y l y j e š t ě t r v a l é a ke s p o l u p r á c i docházelo i v . 80. a 90. letech. C h l e b o w c z y k ů v referát v O p a v ě přinesl o t o m několik d o k l a d ů . T e p r v e

a ž na p ř e l o m u

19.

a 20. století p ř e v á ž i l v p o l s k é m i v č e s k é m p o l i t i c k é m t á b o ř e š o v i n i s m u s . V n o v ý c h d e m o g r a f i c k ý c h p o m ě r e c h , k d y do z á p a d n í části T ě š í n s k á a přilehlého

severo

v ý c h o d n í h o m o r a v s k é h o ú z e m í p ř i c h á z e l y tisíce a tisíce n o v ý c h lidí (z H a l i č e přišlo v d r u h é p o l o v i n ě 19. století několik desítek tisíc d ě l n í k ů ) , v z n i k a l y n o v é a n o v é třecí p l o c h y

mezi

č e s k ý m i n p o l s k ý m i k u p c i , ř e m e s l n í k y ; t e c h n i c k ý m i p r a c o v n í k y apod. Chlebowczyk při této příležitosti odsuzuje š o v i n i s t i c k ý postoj f r y š t á t s k é organizace p o l s k é h o politického hnutí k o l e m časopisu

„Glos L u d u Šlaskiego", který

prohlašoval roku

1905: „ D n e s m á m e

sice s

Cechy

m n o h o s p o l e č n ý c h v l a s t n o s t í j a k o n á r o d , ale t a d y n a hranicích je m e z i n á m i boj n a

život

a n a smrt a není m o ž n é jej n e v i d ě t . " V ý r a z zase českého š o v i n i s m u n a T ě š í n s k u v i d í Chlebow c z y k m i m o j i n é i ve z n á m ý c h B e z r u č o v ý c h verších „ S t o t i s í c n á s (Cechů p o d T ě š í n e m — J . K . ) p o n ě m č i l i , stotisíc n á s p o p o l š t i l i ! " J e s t l i ž e b u r ž o a z n í p o l i t i k a č e s k á i p o l s k á u p o u š t ě l a od společného postupu p r o t i

germani

zaci a z a č a l a se b á t v í c e „ č e c h i z a c e " či „ p o l o n i z a c e " , n e z n a m e n á to j e š t ě , ž e o d konce 19. sto letí p ř e s t a l y existovat p ř á t e l s k é s t y k y m e z i Cechy a P o l á k y na T ě š í n s k u : t y n a v a z o v a l i n y n í dělníci. O d ě l n i c k é m hnutí n a T ě š í n s k u , či s p r á v n ě j i n a O s t r a v s k o - K a r v i n s k u b y l o u n á s j i ž h o d n ě n a p s á n o . České p r á c e v š a k v ě t š i n o u z a n e d b á v a l y n á r o d n o s t n í p r o b l e m a t i k u a nehodno t i l y č e s k o - p o l s k é v z t a h y v z á p a d n í m T ě š í n s k u , resp. n a O s t r a v s k o - K a r v i n s k u . P r á v e m mínali

polští recenzenti č e s k ý c h p r a c í

kladné analýzy národnostní

( M y š k y , O táhala. K o l e j k y , K o n e č n é h o )

o t á z k y v p r ů m y s l o v é oblasti O s t r a v s k a - K a r v i n s k a

připo

potřebu

dů

o d 80. let a ž

do r o k u 1918 a v o b d o b í m e z i d v ě m a s v ě t o v ý m i v á l k a m i . N a „ t r a d i c e p r o l e t á ř s k é h o interna cionalismu v T ě š í n s k é m Slezsku a v p á n v i o s t r a v s k o - k a r v i n s k é n a p ř e l o m u 19. a 20. století" upozornil J . C h l e b o w c z y k u ž v roce 1954.

18

Chlebowczyk přispěl dále k poznání

sociálního

p o s t a v e n í o s t r a v s k o - k a r v i n s k é h o p r o l e t a r i á t u v d r o b n ý c h článcích ve Z w r b t u (1952—1955) a v e v ě d e c k ý c h studiích v p o l s k ý c h č a s o p i s e c h i v e S l e z s k é m s b o r n í k u . V prvních

č e s k ý c h p r a c í c h o dělnickém hnutí n a

Ostravsko-Karvinsku

b y l y jen

drobné

z m í n k y o k l a d n ý c h r y s e c h č e s k o - p o l s k ý c h v z t a h ů , u v á d ě n é p ř e d e v š í m v souvislosti s činností Petra Cingra a se v z n i k e m centralistické sociální demokracie. Diskuse k v r a t i s l a v s k é m u kons p e k t u D ě j i n Slezska dala j i ž p o d n ě t k řešení v z á j e m n ý c h s t y k ů č e s k ý c h a p o l s k ý c h

dělníků

n a p ř e l o m u 19. a 20. století, k d y č e s k á a p o l s k á sociální demokracie v y s t u p o v a l a p r o t i n á r o d nostnímu

š o v i n i s m u . Čeští h i s t o r i k o v é

( S o j á k , K o l e j k a , Valenta)

dali na opavské

konferenci

v r. 1955 p o d n ě t ' k řešení „ t ě š í n s k é o t á z k y " v letech 1918—1920 v ů b e c v oficiálních v z t a z í c h č e s k o - p o l s k ý c h . V e v l a s t n í c h monografiích, v ě n o v a n ý c h d ě l n i c k é m u h n u t í n a Ostravsku,

vy

h n u l i se v š a k čeští autoři n á r o d n o s t n í problematice z á p a d n í části T ě š í n s k á anebo j i n e p o j í m a l i v ž d y s p r á v n ě . P o l š t í recenzenti p a k

právem

odmítali

názor např.

Z. Konečného o vzniku

hornického s p o l k u „ S i l a " j a k o o p r o j e v u p o l s k é h o separatismu a p ř i p o m í n a l i souvislost h n u t í p o l s k ý c h dělníků na T ě š í n s k u se s o c i a l i s t i c k ý m h n u t í m v H a l i č i .

19

C h l e b o w c z y k o v i p a t ř í z á s l u h a , že v referátu na o p a v s k é konferenci v roce 1960 a v p o z d ě j š í m rozšířeném p o l s k é m t e x t u

2 0

podal souvislý v ý k l a d , i k d y ž pochopitelně stručný,

česko-

p o l s k ý c h v z t a h ů na T ě š í n s k u za celé o b d o b í 1890—1914. C h l e b o w c z y k v y s l o v i l s p r á v n ý n á z o r , ž e rozvoj n á r o d n í c h forem p o l s k é h o dělnického hnutí p ř i s p ě l ke z v ý š e n í třídního

uvědomění

z n a č n é části p o l s k ý c h dělníků, a ž dosud podléhajících nacionálni či klerikální ideologii. Chle-

208


b o w c z y k k t o m u d o d á v á , že tato n á r o d n í forma třídního dělnického hnutí o d s t r a ň o v a l a z á r o v e ň n e b e z p e č í j a z y k o v é , resp. národnostní

asimilace,

které v. s o b ě nesl v ý v o j socialistické

agitace v cizím (rozuměj pro. těšínské P o l á k y ) j a z y k u . „ P r o další o s u d y p o l s k é h o ve Slezsku nebylo obyvatelstva

obyvatelstva

v š a k naprosto lhostejné, posílí-li tento obrat proces v č l e ň o v á n í p o l s k é h o

na T ě š í n s k u do vznikajícího p o l s k é h o n á r o d a , trvající u ž celá desetiletí, anebo

preškrtne-li v š e c h n o to, co se n a tomto p o l i p o č í n a j e S t a l m a c h e m v y k o n a l o . . . " N e b u d e j i s t ě n á m i t e k p r o t i této formulaci, z které si lze d o m y s l i t , že autor n e p o v a ž o v a l za s k o n č e n ý proces národního u v ě d o m o v á n í v T ě š í n s k é m Slezsku k o n c e m 19. století; tehdy stále j e š t ě z ů s t á v a l a v p á s m u j a z y k o v ě etnického

r o z m e z í m a s a lidí „ n a š i n c ů " , o něž usilovala j a k

česká,

tak

i p o l s k á b u r ž o a z i e — a t a k é n ě m e c k á . C h l e b o w c z y k v š a k nadsazuje, k d y ž u v a ž u j e o nebezpečí p ř e m ě n y d o s a v a d n í c h j a z y k o v ý c h či etnických p o m ě r ů „ o d z á k l a d ů " , o n e b e z p e č í v y l o u č e n í e t n i c k y p o l s k é části t ě š í n s k é oblasti z o k r u h u p o l s k ý c h z e m í . V z n i k á dojem, ž e t u C h l e b o w c z y k příliš lpí na p r o h l á š e n í těšínského sociálně d e m o k r a t i c k é h o č a s o p i s u R ó w n o š č , k t e r ý p r o h l a š o v a l v roce 1910, ž e „ v e v ý c h o d n í m

(Chlebowczyk v y s v ě t l u j e : v t ě š í n s k é m ) S l e z s k u h r o z i l a če-

chizace". Z c i t o v a n ý c h v ý p o v ě d í p o l s k é h o i českého s o c i á l n ě d e m o k r a t i c k é h o tisku, které u v á d í Chle b o w c z y k a které jsou u ž z n á m é z jeho i z j i n ý c h č l á n k ů , je z ř e j m é , ž e čeští dělníci podpo r o v a l i s v é p o l s k é s o u d r u h y v b o j i z a jejich z á k l a d n í d e m o k r a t i c k á p r á v a a ž e polští dělníci zase odmítali p o l s k ý nacionúlní p r o t i č e s k ý š o v i n i s m u s . Dělnické strany č e s k á a p o l s k á postupo v a l y společně v r ů z n ý c h h o s p o d á ř s k ý c h b o j í c h a j e š t ě v p a r l a m e n t n í c h v o l b á c h v roce 1907. T e h d y se v š a k u ž d o s t á v a l y d o p o p ř e d l i ve v z t a z í c h sociálně d e m o k r a t i c k ý c h stran n á r o d n o s t n í rozdíly — a z a č a l y v z á j e m n é stížnosti a p a k i n a d á v k y . K p o z n á n í č e s k o - p o l s k ý c h v z t a h ů v d ě l n i c k é m hnutí n a T ě š í n s k u či n a O s t r a v s k o - K a r v i n s k u přispěl d a l š í p o l s k ý autor, k r a k o v s k ý historik' A n d r z e j Piích. Čeští autoři sice u v e d l i ve s v ý c h tehdejších pracích o o b d o b í 1917—1918,

1918—1920 ř a d u konkrétních

příkladů česko-polské

s p o l u p r á c e v d ě l n i c k é m hnutí v o b d o b í b o u ř l i v ý c h v á l e č n ý c h i p o v á l e č n ý c h let, ale teprve a ž P i l c h o v a studie Z d ě j i n b o j ů p o l s k é dělnické t ř í d y na T ě š í n s k u a v o s t r a v s k o - k a r v i n s k é m revíru 1917—1921"

21

u k á z a l a širší souvislosti složité n á r o d n o s t n í situace a p o l i t i k y n a

území

z á p a d n í h o T ě š í n s k á a O s t r a v s k a - K a r v i n s k a . P i l c h o v i patří z á s l u h a z a to, že p ř i s p ě l k p o z n á n í s p o l u p r á c e r e v o l u č n í c h dělníků č e s k ý c h a p o l s k ý c h n a v í d e ň s k é p ů d ě . O d t u d z V í d n ě cházel na T ě š í n s k o ' k o m u n i s t i c k ý

č a s o p i s Swit, bojující z a uskutečnění

spolupráce

při

dělníků

v š e c h tří národností těšínského Slezska a v ů b e c z a s p o l u p r á c i dělnického hnutí sousedících prů myslových oblastí — ostravsko-karvinské, hornoslezské a d a b r o w s k é .

22

Někteří čeští h i s t o r i k o v é o p a k u j í ve s v ý c h p r a c í c h o o b d o b í 1918—1920 (např. Otáhal a K á ň a ) t v r z e n i starší b u r ž o a z n í literatury o tom, že p o l s k á těšínská R a d a N a r o d o w a provedla z a č á t k e m listopadu 1918 „ v o j e n s k o u o k u p a c i " T ě š í n s k é h o Slezska. Polští historikové zase p o u k a z u j í

na

skutečnost, ž e tehdy šlo z á r o v e ň o p r o j e v p o l s k ý c h l i d o v ý c h mas, n a m í ř e n ý z p r v u p r o t i doží vající h a b s b u r s k é m o n a r c h i i .

23

N e p ř e s n é hodnocení u d á l o s t í z listopadu 1918 v č e s k ý c h pra

cích je z a v i n ě n o p ř e d e v š í m tím, ž e čeští autoři si v š í m a l i n á r o d n o s t n í p r o b l e m a t i k y j e n o k r a j o v ě . K o m p l e x n í m rozborem

„ t ě š í n s k é o t á z k y " se na naší s t r a n ě z a b ý v a l J a r o s l a v V a l e n t a

v k n i z e Cesko-polské v z t a h y 1918—1920 a T ě š í n s k é Slezsko (Opava 1961). J e potěšitelné, ž e již p ř e d b ě ž n á V a l e n t o v a studie „ T ě š í n s k á o t á z k a 1918—1920" z r o k u 1958 b y l a p ř í z n i v ě oce n ě n a jako s k u t e č n ě „ m a r x i s t i c k ý p ř í s p ě v e k " v p o l s k é m č a s o p i s e Zaranie V

p o s l e d n í c h letech pokročilo b á d á n í o d ě j i n á c h

dělnického

Slaskie.

24

hnutí v T ě š í n s k u , resp.

na

O s t r a v s k o - K a r v i n s k u t a k é pro o b d o b í p ř e d m n i c h o v s k é r e p u b l i k y . J e t u p ř e d e v š í m seriál č l á n k ů Otakara

K á n i ve S l e z s k é m s b o r n í k u ,

v

nichž

se

vysvětluje

postup

ostravsko-karvinských

k o m u n i s t ů v n á r o d n o s t n í otázce p ř e d m n i c h o v s k é r e p u b l i k y . M a t e r i á l y k této otázce a s v é hod nocení shrnuje K á ň a v k n i z e „ K S C na O s t r a v s k u p r o t i nebezpečí f a š i s m u a v á l k y "

(Ostrava

1962), v níž jsou o v š e m h l a v n í m p ř e d m ě t e m studia o t á z k y t a k t i k y o s t r a v s k é k r a j s k é organi-

209


zace K S Č . P r o b l e m a t i k y č e s k p - p o l s k ý c h v z t a h ů n a T ě š í n s k u v o b d o b í p ř e d m n i c h o v s k é repu b l i k y se d o t ý k á i referát J . V a l e n t y a 0 . K á n i „ W y w r o t o w a p o l i t y k a mniejszoáci niemieckiej w Czechoslowacji", v y d a n á v K a t o v i c í o h r. 1961. Připomeňme

t u j e š t ě p o l s k é p r á c e , p o j e d n á v a j í c í o postoji P o l s k a či p o l s k é v l á d y nebo

v e ř e j n o s t i k č e s k o s l o v e n s k u v letech 1937—1938. Polští h i s t o r i k o v é se t u v y s l o v u j í v e l m i k r i t i c k y a o d m í t a v ě k oficiální b e c k o v s k é p r o t i č e s k o s l o v e n s k é politice a p o v a ž u j í tehdejší zahra ničně

politické cíle p o l s k é v l á d y — dostat či u c h v á t i t

Těšínsko — z a falešné a

neblahé

p r o d a l š í p o s t a v e n í P o l s k a . Polští autoři p ř i t o m nezastírají fakt — p r o n á s j i s t ě dost t r p k ý —, ž e t e h d y v roce 1938 protestovali

p r o t i b e c k o v s k é fašistické politice k r o m ě k o m u n i s t ů

jen

někteří j e d n o t l i v c i v p o l s k é m p o l i t i c k é m životě. P o p r a v d ě řečeno, n e b y l o a n i n a d ě j í z a tehdej ších p o m ě r ů v P o l s k u , a b y n a b y l y p r o č e s k é hlasy n a p o l s k é s t r a n ě n ě j a k é v ě t š í v á h y . — N o v é m a t e r i á l y z p r a c o v a l a a n o v é p o s t ř e h y k „ t ě š í n s k é o t á z c e " v etech 1937—1938 p ř i n e s l a z e j m é n a Stefania

S t a n i s l á w s k a v k n i z e „ W i e l k a i m a l a p o l i t y k a J ó z e f a B e č k a " (Warszawa

1962).

25

D a l š í p o l s k ý autor, J ó z e f K o z e ú s k i , v ě n u j e v e s v é p r á c i „ C z e c h o s l o w a c j a w polskiej p o l i t y c e zagranicznej 1932—1938" ( P o z n a ň 1964) v e l k o u pozornost „ t ě š í n s k é o t á z c e " v e v z t a z í c h čs.-pols k ý c h j i ž o d r o k u 1918.

26

Kozeňski t u správně upozorňuje na rozpor v počtech polského oby

vatelstva T ě š í n s k á z č e s k é strany (76.000) a z p o l s k é (150.000). P o t ě š i t e l n á je k o n e č n ě i ta skutečnost, ž e v z n i k l y j i ž i p r á c e , které se z a b ý v a j í č e s k o - p o l s k o u s p o l u p r a c í z a okupace. D r o b n é z m í n k y o t o m u v e ř e j ň u j e J . M i c h ň á k , Ostravsko a odboj proti nacistické o k u p a c i .

27

O o k u p a c i p í š e i R . M a r y n č á k , V z p o m í n k y a d o k u m e n t y o b o j i těšín

s k é h o l i d u proti f a š i s m u ( K a r v i n á — C . T ě š í n 1960). V z p o m í n k y č e s k ý c h a p o l s k ý c h antifašistů j s o u č á s t e č n ě z p r a c o v á n y v d r o b n é b r o ž u r c e S u l é ř e a J a s i c z k a „ B r a t r s t v í v b o j i " (Ostrava 1960) nebo v y š l y v p o l s k é p u b l i k a c i „ P o l s k o - c z e c h o s l o w a c k i e braterstwo b r o n i 1939—1945"

(War

szawa 1960). Z těchto p r a c í je z ř e j m é , ž e idea p r o l e t á ř s k é h o i n t e r n a c i o n a l i s m u a b r a t r s k é č e s k o p o l s k é s p o l u p r á c e b y l a n a T ě š í n s k u ž i v á a v p o d m í n k á c h nacistického r e ž i m u p ř i t a ž l i v á . S p o l u p r á c e Cechů a P o l á k ů v i l e g á l n í m stranickém! b o j i a v p a r t y z á n s k é m hnutí p r o t i

okupantům

v y t v á ř e l a p ř e d p o k l a d y k řešení t z v . t ě š í n s k é o t á z k y j a k m e z i t ě š í n s k ý m i Čechy a P o l á k y , tak i m e z i p ř e d s t a v i t e l i č e s k o s l o v e n s k é či p o l s k é h o zahraničního odboje. „ O „ z a h r a n i č n í m aspektu" t ě š í n s k é p r o b l e m a t i k y z a d r u h é s v ě t o v é v á l k y jsme i n f o r m o v á n i v práci B . Laštovičky, V Londýně za války

(Praha 1960). D o v í d á m e se t u o j e d n á n í e m i -

g r a č n í c h v l á d v L o n d ý n ě v letech 1940—1943 a t a k é o s t a n o v i s k u m o s k e v s k é h o v e d e n í K S C k této o t á z c e . N a š e strana t e h d y (r. 1944) n e ž á d a l a , a b y se l u b l í n s k ý V ý b o r národního

osvo

bození v ý s l o v n ě v z d á v a l n á r o k ů n a n a š e T ě š í n s k o (aby si tak z b y t e č n ě n e p o š k o z o v a l p r e s t i ž , o niž m u s i l usilovat v b o j i p r o t i p r o p a g a n d ě l o n d ý n s k é b u r ž o a z n í emigrace), a spokojila se s tím, ž e p r o z a t í m n í p o l s k á v l á d a odsoudila m n i c h o v s k o u p o l i t i k u b e c k o v s k é h o P o l s k a . K S Č o v š e m t r v a l a n a stanovisku, že p ř e d m n i c h o v s k é č e s k o s l o v e n s k é hranice p l a t í i pro T ě š í n s k o , k t e r é p a k b y l o h n e d p ř i o s v o b o z e n í S o v ě t s k o u a r m á d o u p ř e d á n o čs. o r g á n ů m . O b d o b í m po k v ě t n u 1945, k d y se v ř a d á c h p o l s k é n á r o d n o s t n í m e n š i n y n a T ě š í n s k u o z ý v a l y n ě k t e r é h l a s y (živené z b l í z k ý c h K a t o v i c ) pro n á v r a t „ Z a o l z i a " do P o l s k a a k d y se zase v ř a d á c h českého obyvatelstva

rozmáhal český protípolský šovinismus národních

(poslanec Uhlíř) — z a b ý v a l se p ř e d b ě ž n ě p l á n y uhlířovců,

O. K á ň a .

tak i nacionalistickou platformu

2 8

K á ň a podrobil kritice jak

někdejšího předsedy

socialistů čechizační

O V K S Č v Českém

T ě š í n ě Ciešlara, k t e r ý v y s t o u p i l s p o ž a d a v k e m „ r e p o l o n i z a c e " T ě š í n k a . N e n í j i s t ě p o c h y b o tom, ž e č e s k o s l o v e n š t í a polští historikové b u d o u p o k r a č o v a t ve spolu p r á c i p ř i z p r a c o v á n í dějin T ě š í n s k é h o Slezska a č s . - p o l s k ý c h v z t a h ů n a tomto teréne. V ů b e c je t ř e b a k l a d n ě hodnotit i s p o l u p r á c i čs. a p o l s k ý c h „ s l e z s k ý c h " historiků p ř i řešení s p o l e č n ý c h o b e c n ý c h politických, v ě d e c k ý c h a m e t o d o l o g i c k ý c h otázek. Zasluhuje t u uznání ú s p ě š n á činnost k a t o v i c k é h o S l e z s k é h o ú s t a v u , n a j e h o ž konferencích v y s t u p o v a l i i č e s k o s l o v e n š t í his torikové s ú s p ě š n ý m i referáty. N a naší s t r a n ě — k o n k r é t n ě ve S l e z s k é m ú s t a v u Č S A V — b y se

210


nemělo z a p o m í n a t n a usnesení z o p a v s k é konference v č e r v n u 1960 a m ě l y b y b ý t

plněny

i ú k o l y k a t o v i c k ý c h konferencí z lét 1960—1961 (demografické a národnostní p o m ě r y T ě š í n s k á , čs.-polské v z t a h y ve Slezsku, p o l i t i k a n ě m e c k é b u r ž o a z i e n a T ě š i n s k u , v z n i k a rozvoj dělnického hnutí v o s t r a v s k o - k a r v i n s k é m revíru apod.). Z p ř e h l e d u dosud v y k o n a n é p r á c e n a dějinách. T ě š í n s k á a čs.-polských v z t a h ů n a tomto teréne (náš p ř e h l e d v š a k nechtěl p ř e d s t a v i t v y č e r p á vající bibliografii) je z ř e j m é , ž e j i ž bude m o ž n o p ř i h l é d n o u t ke „ s l e z s k é t é m a t i c e " n a p ř . i v p ř e h l e d n ý c h č e s k o s l o v e n s k ý c h d ě j i n á c h (v P ř e h l e d u dějin Č e s k o s l o v e n s k a ) . V tomto s m ě r u j s o u zatím

aktivnější

polští soudruzi,

kteří v š a k n ě k d y

snad p ř e h á n ě j í

svůj zájem

o Těšínsko

(v historickém rozsahu, tj. s čs. T ě š í n s k é m ) v celostátních s y n t é z á c h .

1

2

Schlesien in der Zeitwende, B r c s l a u 1942; P . H a r t m a n n , Der Kanipf um dm Teschener Korridor, 1939; K . W i 11, Die Teschener Frage, 1933. V i z publikace k a t o v i c k é h o S l e z s k é h o v ě d e c k é h o ú s t a v u : W . D l u g o b o r s k i , Slqsk w oezach zachodnioniemieckicj Oslforscliwig, 1962; R . B u c h a l a , Ziomkowstwa „Schlesierów" i ich rola v žycie politycznym NRF, 1962.

3

Sobotka 1955, č. 2.

4

P o d l e K e l l n e r a se m l u v i l o v p ř e v á ž n é části n a š e h o T ě š í n s k á (v hranicích z r . 1938) d i a l e k t y českého t y p u ; s l e z s k o - p o l s k ý dialekt m á z a č í n a t v ý c h o d n ě o d č á r y H r u š o v — M u g l i n o v , M i chálkovice—Radvanice—Kunčice—Vratimov—Kaňovice—Bruzovice—Kocurovice—Vojkovice — B u k o v e c — M o r á v k a , p ř i č e m ž nešlo o h r a n i c i ostrou, ale s t u p ň o v i t o u , n e b o ť i v ý c h o d n ě o d této č á r y b y l p ř í t o m e n s i l n ý č e s k ý živel. — K e l l n e r z á r o v e ň u p o z o r n i l , ž e nářeční hranice není hranicí národního u v ě d o m ě n í o b y v a t e l , takže z ní nelze v y v o z o v a t ž á d n é p r a k t i c k é u z á v ě r y pro s t a n o v e n í národnostní příslušnosti n a T ě š i n s k u . Čeští i polští filologové i h i s t o r i k o v é se shodují v tom, ž e p o v a ž u j í ú z e m í m e z i M o r a v k o u — L u č i n o u a O l z o u za j a z y k o v ě p ř e c h o d n é ; liší se o v š e m v tom, že m l u v í o p ř e v a z e či z á k l a d ě p o l s k ý c h nebo č e s k ý c h v l i v ů . S l e z s k ý sborník 1954, 4, str. 580. T a m t é ž , str. 581—582. V i z č l á n k y J . N e h ý b l a a M . K u d ě l k y v e S l e z s k é m s b o r n í k u o d r. 1951. O b a autoři shrnuli v ý s l e d k y s v ý c h studií v p ř e h l e d n ý c h b r o ž u r á c h : M . K u d ě 1 k a, Ceši a Poláci na Těšinsku v době národního obrození, Ostrava 1957; J . N e h ý b l , J a n W i n k l e r , Kapi toly z dějin národního probuzení na Těšinsku, Ostrava 1960. K u d ě l k a , Ceši a Poláci, str. 12. A . G r o b e 1 n ý , Ceši a Poláci ve Slezsku v letech 1848-1867, Ostrava 1958. V . Ž á č e k , Počátky národního obrození slovanského ve Slezsku, Ostrava 1959, str. .68. J . C h l e b o w c z y k , Ksztaltowanie st? éwiadomošci narodowej i poczqtki ruchu narodowego na Slasku Cieszyňskim, K w a r t a l n i k H i s t o r y c z n y 1959, 2. S l e z s k ý s b o r n í k 1960, 4, str. 526. S l e z s k ý sborník 1960, 2, str. 280. R e f e r á t y i diskuse z této konference v y š l y v e S l e z s k é m S b o r n í k u 1960, č. 4 p o d n á z v e m M a t e r i á l y z konference o n ě k t e r ý c h o t á z k á c h n á r o d n ě p r o b u z e n e c k é h o z á p a s u s l o v a n s k é h o l i d u ve Slezsku. P r o t i K u d ě l k o v u referátu polemizuje v k o n k r é t n o s t e c h i v pojetí „ s l o v a n s k é m y š l e n k y M . P a t e r, W sprawie „mysli slowianskiej", Sobotka 1962, 2, 190. 2, 190. G r o b e 1 n ý , Ceši a Poláci ve Slezsku, str. 138. J . C h l e b o w c z y k , Z tradycji internacionalizmu proletariackiego na Slasku Cieszyňskim i w Zaglebiu Ostrawsko-KarwiAskim na przelomie XIX. i XX. wieku, Sobotka 1954. J . C h l e b o w c z y k , Sobotka 1960, 1 a A . P i 1 c h , Z a r a z e Slaskie 1960, 4. J . C h l e b o w c z y k , Glówne problémy i etapy stosunków polsko-czeskich na Slqsku w XIX. i na pocqtku XX. wieku, K a t o w i c e 1961. A . P i í c h , Z dějin bojů polské dělnické třídy na Těšinsku a v ostravsko-karvinském revíru 1917—1921, sborník Dělnické hnutí na Ostravsku 1917—1921, Ostrava 1957. V rozší ř e n é m znění v y š l o jpolsky v č a s o p i s e Z P o l a w a l k i , 1959/2. V i z k t o m u J . K o 1 e j k a, Dělnické rady na Horním Slezsku, Dqbrowsku a na OstravskoKarvinsku v letech 1917—1920, Ostrava 1960. — J. Valenta přispěl několika z a j í m a v ý m i

5

6

7

8

9

1 0

1 1

1 2

1 3

1 4

1 6

1 7

1 8

1 9

5 0

J i


2 3

2 4

2 5

2 6

2 7

2 8

211

d o k u m e n t y ve S l e z s k é m s b o r n í k u 1961, 2. — O k r a j o v ě se d o t ý k á této p r o b l e m a t i k y i další Valentova studio Plány německé buržoazie na neutralizaci Ostravska a TěHnska 1918-1920, S l e z s k ý s b o r n í k 1960, 3. E . B u l a w a , Poczqtki polskiej wladzy na Slqsku Cieszyňskim, Zaranie Slaskie 1962, 4, 776. Zaranie Slaskie 1960, 4, str. 605. Stanistawska hodnotí v e l m i k l a d n ě činnost K a r o l a S l i v k y , k o m u n i s t i c k é h o poslance n a T ě š í n s k u . K á n a zase u p o z o r ň u j e n a k r i t i k u , kterou p r o v e d l tehdejší K V K S C n a O s t r a v s k u o j e d n o s t r a n n ě „ p o l s k é " agitaci S l i w k o v ě , k t e r á m ě l a v l i v n a ztrátu č e s k ý c h h l a s ů pro K S C v c v o l b á c h 1 9 3 5 - 1 9 3 6 . P o d r o b n o u recenzi K o z e n s k é h o k n i h y v i z ve S l e z s k é m s b o r n í k u nebo v e S l o v a n s k é m p ř e hledu. S l e z s k ý s b o r n í k 1959, č. 4. O. K á n a , Poměr dělnické třídy a dělnických organizaci Ostravska k národnostní otázce v buržoazni a socialislické ČSR, S l e z s k ý sborník 1960, 1. Josef Kolejka Josef

J a n á (*• e k,

P ř e h l e d v ý v o j e ř e m e s l n é v ý r o b y v Č e s k ý c h z e m í c h za fendalismn.

P r a h a 1963, Státní p e d a g o g i c k é n a k l a d a t e l s t v í , 288 str. N o v á J a n á č k o v a p r á c e v y š l a v edici N a pomoc učiteli; n á s l e d u j e po k n i z e M i k o v ě , shrnující v ý v o j n a š e h o z e m ě d ě l s t v í ve f e u d á l n í m o b d o b í . V ý z n a m o b o u k n i h nekončí o v š e m t í m , ž e rozšíří znalosti n a š i c h p e d a g o g ů . V p o s l e d n í c h letech p r o c h á z e l a n a š e historiografie o b d o b í m , v n ě m ž p ř e v l á d a l a m o n o g r a f i c k á p r á c e , z k o u m á n í u r č i t ý c h p r o b l é m ů do h l o u b k y n a z á k l a d ě p r a m e n n é h o v ý z k u m u . V s o u č a s n é d o b ě p o t ř e b u j e m e shrnuti z í s k a n ý c h p o z n a t k ů . V tomto s m y s l u p ř i s p í v a j í M i k o v a i J a n á č k o v a p r á c e r o z v o j i celého n a š e h o b á d á n í o starších d ě j i n á c h n a š i c h zemí. J e n e p o c h y b n é , žc J a n á č e k b y l k s e p s á n í k n i h y o v ý v o j i ř e m e s l n é v ý r o b y v o b d o b í feuda l i s m u u n á s tou n e j p o v o l a n ě j š í osobou. Jeho d o s a v a d n í p r á c e jej k v a l i f i k o v a l y jako nejlepšího znalce h o s p o d á ř s k ý c h dějin našich m ě s t v 16. století. Jeho z á j e m o o b d o b í , v n ě m ž se m ě s t s k á ř e m e s l n á v ý r o b a slala t é m ě ř n a p r o s t ý m hegemonem n e z e m ě d ě l s k é v ý r o b y , se t a k é o d r a z i l v knize tím. že tři čtvrtiny rozsahu p r á c e z a b í r á v ý k l a d o 14.—16. století. Partie o o b d o b í p ř e d c h o z í m a následujícím tvoří jen j a k ý s i ú v o d a z á v ě r . I k d y ž se touto skutečností s t á v á n á z e v p r á c e p o n ě k u d n e p ř e s n ý m , nelze říci, ž e b y tato struktura b y l a na š k o d u j e j í m u v ý znamu. Při v ý k l a d u o 15. a 16. století se J a n á č e k o p í r á o s v é v l a s t n í v ý z k u m y , p ř i s l e d o v a n í ostat ních o b d o b í o literaturu ( p ř e d e v š í m V . V . T o m k a , Z . W i n t r a a F . Grause). S t r u k t u r u k n i h y v š a k tento dvojí zdroj při z í s k á v á n í p o d k l a d ů neohrozil. Je to z p ů s o b e n o tím, ž e k n i h a m á jednotnou koncepci. J a n á č e k si v š í m á technické ú r o v n ě ř e m e s l a , z a b ý v á se p o č t e m ř e m e s l n ý c h o d v ě t v í , sociálním p o s t a v e n í m osob, -které se na ř e m e s l n é v ý r o b ě p o d í l e l y , p o d r o b n ě kreslí v ý v o j cechovní organizace; v š e c h n y tyto (a i další) o t á z k y pak sleduje p ř e d e v š í m z jednoho zorného úhlu, a tímto z o r n ý m úhlem je v ý v o j místního t r h u . Místní trh v z n i k l jako n u t n ý d ů s l e d e k o d d ě l e n í m ř e m e s l a od zemědělství. M ě s t o se stalo centrem určité oblasti, v které docházelo k v ý m ě n ě zboží m e z i v e n k o v s k ý m i zemědělci a m ě s t s k ý m i řemeslníky. S v ý j i m k o u oblastí, kde existovala v y s p ě l á e x p o r t n í v ý r o b a , b y l a o b r o v s k á v ě t š i n a ř e m e s l n i c k ý c h v ý r o b k ů p r o d á n a na m í s t n í m t r h u a v ě t š i n a z e m ě d ě l s k ý c h v ý r o b k ů z oblasti, které k m í s t n í m u t r h u určilého m ě s t a n á l e ž e l y , p r o u d i l a do tohoto m ě s t a . T o jsou skutečnosti, k t e r é J a n á č e k s á m neobjevil. T í m n o v ý m , co J a n á č e k přinesl, je jednak h l u b š í rozbor o t á z k y trhů, jednak konsekvence, s kterou je m u s l e d o v á n í místního t r h u osou v ý v o j e ř e m e s l n é v ý r o b y v o b d o b í feudalismu. V z n i k místního t r h u umožnil prosperitu m ě s t s k é ře m e s l n é v ý r o b y ; jestliže v některých m ě s t e c h překročila hranice místního t r h u , svědčí to o j e j í v y s p ě l o s t i . V 15. a 16. století rozpad místních trhů naopak b y l h l a v n í příčinou h o s p o d á ř s k é h o ú p a d k u femeslniclva v k r á l o v s k ý c h m ě s t e c h .

202 RECENZE REFERÁTY ZPRÁVY

Recommend Documents