2016 Stránka 3

DOMOVNÍČEK č.1/2016

Obsah Úvodní slovo

3

90. narozeniny paní Šteffelové

4

Promoce absolventů Věstonické akademie

5

Výlet na Brněnskou přehradu

8

Pozvánka na zahradu domova

10

Morava Cup 2016 - pétanque

13

Informace z jednotlivých úseků

15

Informace sociálního oddělení

15

Poděkování sponzorům DS Věstonická

15

Z naší kuchyně

16

Život v DS obrazem

17

Příjmení v evropských jazycích

25

ÚVODNÍ SLOVO Úvodní slovo ředitele DS Věstonická Stalo se už takovou krásnou tradicí, že v našem domově rok co rok pořádáme tradiční důchodcovské hody. Stejně tak i letos připravujeme již 13. ročník. Všechno snad proběhne tak, jak máme naplánováno, dokonce i počasí dle předpovědi by nám mělo přát... K tanci a poslechu bude vyhrávat dechová hudba ze Sivic. Bez hudby a náležitého občerstvení si hody už ani nedovedeme představit. Tímto bych Vás všechny chtěl co nejsrdečněji pozvat na tento den do areálu zahrady našeho domova. Vážení klienti, chtěl bych Vám také popřát příjemné podzimní dny, využívejte k procházkám naši krásnou zahradu nebo se podle možností zúčastněte kulturních a sportovních akcí z naší nabídky. Ing. Rudolf Nytl

DS Věstonická

Domovníček č. 1/2016

Stránka 3

90. narozeniny paní Šteffelové Dne 19. 8. oslavila 90. narozeniny paní Marie Šteffelová. K tomuto významnému životnímu jubileu přejeme vše nejlepší a hodně spokojenosti do dalších let.

DS Věstonická


Stránka 4

Promoce absolventů Věstonické akademie „Závěrečný test s úspěchem absolvovali všichni studenti.“ Již podruhé zazněla tato slova klientům, kteří měli chuť se dovědět něco nového a absolvovali ve školním roce 2015/2016 Věstonickou akademii. V dopoledních hodinách studenti vypracovali závěrečný znalostní písemný test a odpoledne se spolu se svými rodinnými příslušníky, přáteli a ostatními klienty zúčastnili slavnostního ukončení tohoto akademického roku. Studenti obdrželi spolu s milými slovy diplom od starosty městské části Brno - Vinohrady, pana PhDr. Jiřího Čejky.

DS Věstonická


Stránka 5

DS Věstonická


Stránka 6

Všem absolventům srdečně blahopřejeme. Pozvání na další ročník Věstonické akademie včetně přednášených témat pro školní rok 2016/2017 najdete na nástěnkách domova. DS Věstonická


Stránka 7

Výlet na Brněnskou přehradu Letos jsme si udělali výlet na brněnskou přehradu. Počasí bylo krásné a tak jsme ho využili, a projeli jsme se po přehradě na parníku Lipsko. Dopravní podnik nám přizpůsobil loď a tak mohli na vlnách přehrady plout na okružní plavbě i klienti, kteří se pohybují na vozíčcích. Obdivovali jsme krásný výhled na zelené břehy Svratky a hrad Veveří.

Brněnská přehrada (v hantecu Prýgl/Prygl) je také známá pod názvem Vodní nádrž Brno nebo pod starším názvem Kníničská přehrada. Přehrada byla vybudována mezi lety 1936 až 1940 na 56. říčním kilometru Svratky zatopením údolí s obcí Kníničky. Přehrada dříve sloužila jako zdroj pitné vody. Nyní je Brno a okolí zásobeno vodou z Vírské přehrady a vody z vrtů v Březové. Přehrada začíná pod splavem u Tejkalova mlýna ve Veverské Bítýšce a po deseti kilometrech končí na hrázi mezi Bystrcem a Kníničkami. Na hrázi se nachází vodní elektrárna. DS Věstonická


Stránka 8

Dopravní podnik města Brna provozuje na přehradě lodní dopravu s loděmi pojmenovanými podle družebních měst Brna a to Lipsko, Utrecht, Vídeň a starší lodě Brno, Dallas a Veveří.

DS Věstonická


Stránka 9

Pozvánka na zahradu domova Ti z Vás, kteří navštěvují zahradu pravidelně, jste jistě zaznamenali, že se na ní objevily nové truhlíky s rostlinkami. Jde o iniciativu obyvatel z Vinohrad, kteří se pod záštitou sdružení „Vinohradský spolek“, rozhodli věnovat svůj čas činnosti, ze které má užitek i náš domov. Nedaleko rybníčku jsou vybudovány vyvýšené záhony, které jsou osázeny bylinkami a keříky rajčat. Členové Vinohradského spolku se chodí o tyto rostlinky starat a nebrání se, pokud někdo z klientů bude chtít pomoci. Můžete si přijít také jen popovídat a sledovat je při práci. Nebudou se ani zlobit, pokud úrodu sklidíte. Svou prací, která přináší radost jim, chtějí přinést trochu radosti i Vám, klientům našeho domova.

DS Věstonická


Stránka 10

Pokud patříte mezi klienty, kteří ještě neobjevili krásu naší zahrady, tady je několik fotografií, jako návnada, abyste se na zahradu vypravili. Třeba v doprovodu Vašich blízkých, když za Vámi přijdou na návštěvu.

DS Věstonická


Stránka 11

DS Věstonická


Stránka 12

MORAVA CUP 2016 - pétanque Na petanquovém hřišti našeho domova se uskutečnilo základní kolo Morava Cupu 2016. Tato soutěž družstev složených z klientů domovů pro seniory z celé Jižní Moravy měla letos již svůj devátý ročník. Do dalšího kola 2. srpna 2016 postoupily dva nejlepší týmy. Finále proběhlo 18. srpna v Domově pro seniory Burešov (Zlín). 15. července se základního kola zúčastnila čtyři družstva. Vítězem se stal náš tým a to ve složení paní Dvořáčková, pan Kukla, pan Čuma, pan Vávra a vedoucí týmu paní Ing. Vladislava Kalivodová. Do dalšího kola jsme postoupili s Domovem pro seniory Předklášteří. Na bronzovém místě byli hráči CSS Letovice a čtvrtí klienti domova pro seniory Sokolnice.

DS Věstonická


Stránka 13

DS Věstonická


Stránka 14

INFORMACE INFORMACE Z JEDNOTLIVÝCH ÚSEKŮ Informace sociálního oddělení Výplata důchodů: září

čtvrtek 15. 9. 2016

říjen

pátek

14. 10. 2016

listopad

úterý

15. 11. 2016

Poděkování sponzorům DS Věstonická Poděkování za dary patří následujícím sponzorům: společnosti MSM s. r. o. společnosti Rozvody tepla spol. s r. o. společnosti LT Projekt a. s. společnosti Compas automatizace spol. s r. o. panu Ing. Ivanu Svobodovi panu Borisi Burianovi společnosti Perfect Distribution a. s. společnosti Kimberly - Clark s. r. o. společnosti SCA Hygiene Products s. r. o. DS Věstonická


Stránka 15

Z naší kuchyně Langoše z jogurtu Suroviny: ½ kg hladké mouky, 2 dkg droždí, ¼ l mléka, 1 bílý jogurt, ½ lžičky jedlé sody, česnek, kečup, sýr Postup: Z droždí uděláme kvásek, mouku a sodu smícháme, přidáme kvásek a jogurt a necháme kynout. Poté uděláme langoše, které smažíme na pánvičce nebo ve fritéze, potřeme česnekem, kečupem a sypeme sýrem. Zbylé těsto skladujeme v lednici a můžeme použít druhý den.

DS Věstonická


Stránka 16

ŽIVOT ŽIVOT V DS OBRAZEM Únor - Maškarní bál

DS Věstonická


Stránka 17

Březen – celorepubliková soutěž Jedeme v tom společně

DS Věstonická


Stránka 18

Přednáška nad modely zajímavých staveb Doc. PhDr. Dušan Josef CSc., vysokoškolský pedagog

DS Věstonická


Stránka 19

Duben - čarodějnice s grilováním

DS Věstonická


Stránka 20

Květen - oslavy otevření domova

DS Věstonická


Stránka 21

Hudební pásmo S kyticí písní jdeme k vám

Vystoupení posluchačů konzervatoře

DS Věstonická


Stránka 22

Červen - vystoupení žáků ZŠ Masarova

DS Věstonická


Stránka 23

Lamy na zahradě

Červenec - krajské kolo v petanque

DS Věstonická


Stránka 24

PŘÍJMENÍ V EVROPSKÝCH JAZYCÍCH Zdroj: http://www.jazykovy-koutek.cz/?p=5593 V Čechách je nejvíc Nováků. Novák je nejčastějším příjmením také v Polsku (Nowak) a ve Slovinsku (Novak). Tohle příjmení najdeme téměř ve všech jazycích - anglický Newman nebo německý Neumann, nicméně v těchto jazycích není ani v první desítce. A považte, že u nás je hned třetí Novotný, který má stejný základ. Copak z toho asi plyne pro češtinu? Etnonyma - názvy různých kmenů a národů U nás má krásné desáté místo příjmení Němec, v Itálii na témže místě zase Greco (řecký) a v Maďarsku najdeme zase Tóth (tedy Slovák) nebo Németh (Němec). V Chorvatsku je příjmení Horvat dokonce na prvním místě. Ostatně náš Charvát je taky celkem vytížený, podobně jako Čech nebo Polák. Příjmení-etnonyma nemusí nutně vždy vypovídat o původu. Někdy může být souvislost s příjmením i vzdálenější. Například českým vojákům, kteří za Rakousko-Uherska padli do osmanského zajetí, se po návratu říkalo Turek nebo Tureček. Podobný původ mají příjmení Jančařík a Jančárek (podle janičářů). DS Věstonická


Stránka 25

Příjmení po otci Neboli patronymická příjmení (takové příjmení obsahuje informaci, že dotyčný je něčí syn) jsou populární například ve Skandinávii nebo v Řecku. Ve všech skandinávských jazycích máme v první desítce pouze jména zakončená na –sen: Jensen, Nielsen, Hansen, Pedersen, Andersen, Christensen, Larsen, Sørensen, Rasmussen, Jørgensen (Dánsko od prvního nejběžnějšího příjmení až po desáté nejčastější). V bledě modrém pak v norštině a švédštině. V Řecku je nejběžnějším příjmením Παπαδόπουλος (tedy syn kněze, duchovního – řečtí kněží se mohou ženit a mít rodiny), následuje Βλάχος, které označuje buď pastevce nebo menšinu Vlachů/ Arumunů, dále Αγγελόπουλος (syn Angelův), Νικολαΐδης (syn Nikolaův), Γεωργίου (syn Jorgův) a tak dále. Takže v celé řadě patronymických příjmení máme pouze jedinou výjimku – Βλάχος. Tato příjmení jsou také oblíbená v celém slovanském světě: třeba chorvatské Jurić od Juraj nebo Tomić od Tomo/ Tomislav, ale také Bulhaři Grigorov, Konstantinov nebo Ivanov. Máme i příjmení matronymická, tedy odkazují na ženskou linii rodiny, například třetí nejčastější chorvatské příjmení Babić, tedy něco jako babiččin. Povolání Ve všech evropských jazycích jsou zastoupena příjmení typu povolání. Evropskou jedničkou je Kovář: Kovačević a Kovačić v Chorvatsku, Kowalski a Kolwalczyk v Polsku, DS Věstonická


Stránka 26

Kovačič ve Slovinsku, anglický Smith nebo německý Schmidt, italský Ferrari, španělský Herrera, portugalský Ferreira nebo maďarský Kovács. Naprostý prim hraje němčina, kde je první desítka nejběžnějších příjmení složena jen a pouze z názvů povolání: Müller (mlynář), Schmidt (kovář), Schneider (krejčí), Fischer (rybář), Meyer (správce, major), Weber (tkadlec), Schulz (správce, kdo dohlíží), Wagner (dělá kola a vozy), Becker (pekař), Hoffman (náš Dvořák). Všimněte si, že podobně jako v němčině, jsou i v češtině hojně zastoupena archaická označení povolání: Kadlec, Šindelář, Kolář apod. V Rakousku je situace podobná jako v Německu. Jen se nám na první příčky probojovali Gruber, Hüber a Bauer, tedy horník, farmář a statkář. Což celkem trefně odráží určité společenské rozdíly mezi oběma zeměmi. Naproti tomu běžná nizozemská příjmení jsou pestřejší. Najdeme tu sice také Bakker (pekař), Visser (rybář) nebo Smit (kovář), ale tabulku vede De Jong (mladý), Jansen (Janův) a De Vries (Frís). Příjmení - povolání je také velmi běžné v maďarštině. Najdeme tu Szabó (krejčí), Varga (kdo zpracovává kůži), Takács (tkadlec) nebo Juhász (pastevec) a Lakatos (zámečník). Nejčastější maďarské příjmení je však Nagy (velký). Ze slovanských jazyků je v první desítce nejčastějších příjmení zastoupeno příjmení - povolání zejména v ukrajinštině. Mezi nejfrekventovanějšími ukrajinskými DS Věstonická


Stránka 27

příjmeními je Ševčenko (švec), Bondarenko, Tkačenko (tkadlec), Kravčenko (krejčí).

Kovalenko Kovalčuk

(kovář), (kovář),

Příroda, krajina Divili byste se, kolik příjmení v Evropě je v podstatě dub, buk, kopec apod. Nejčastěji se s tímto jevem setkáme v estonštině, finštině a baltských jazycích. V první desítce estonských příjmení najdeme osm takových, například: Tamm (dub), Mägi (kopec), Rebane (liška), Ilves (rys). Podobně ve finštině: Mäkinen (základ příjmení je slovo mäki „hora“), Virtanen (virta „potok“) nebo Järvinen (järvi „jezero“). V litevštině máme na prvním místě příjmení Berzinš (břízka), Kalninš (kopeček) a Ozolinš (doubek). Nicméně nějaký ten orientační krajinný prvek najdeme i v mnoha jiných příjmeních. Například náš Horák je nizozemský Van den Berg nebo španělský Montes. Francouzský Dubois (od lesa) je prostě odjinud než Duchamp (z pole, z roviny). Celkem zaskočí polský Wiśniewski (od višně) – polské třetí nejběžnější příjmení. Copak to ti Poláci mají s višněmi? Fyzické kvality, vzhled V první desítce českých příjmení máme Kučeru a Černého, jeden byl kudrnatý a druhý zřejmě jen tmavovlasý nebo tmavooký. Dále máme například francouzské příjmení Petit (malý), nizozemské De Groot (velký) nebo německé Klein (malý). Předpokládáme, že spíš než o fyzickou kvalitu tu však jde o patronymii - respektive o určení příbuzenského vztahu. DS Věstonická


Stránka 28

Termíny malý/velký se tedy myslí spíš mladší/starší, otec/syn, starší bratr/mladší bratr. Příjmení odvozená z přídavných jmen popisujících vzhled nebo jiný fyzický aspekt (například levák) najdeme ve zvýšené míře v románských jazycích (zejména italština, španělština). Například v italštině máme Rossi a Russo (rusovlasý), Ricci a Rizzo (kudrnatý), Mancini (levák), Moretti (tmavovlasý), Bruno (hnědovlasý) – všechna tato příjmení patří do první dvacítky. Ve španělštině zase najdeme Rubio (svtělovlasý), Moreno (tmavovlasý), Delgado (štíhlý), Blanco (bílý). Zpátky k češtině V češtině tvoří první desítku příjmení (od nejčastějšího): Novák, Svoboda, Novotný, Dvořák, Černý, Procházka, Kučera, Veselý, Horák, Němec. Přestože Novák bývá považován za velmi časté příjmení, Nováků a Novákových je pouhých 70 tisíc. Rozšíření a frekvenci některých jiných evropských příjmení, která jsou na prvním místě, se nemůže vyrovnat. Například nejběžnější portugalské příjmení Silva má v Portugalsku 9, 5 % obyvatel, čili z deseti tisíc lidí téměř tisícovka.

DS Věstonická


Stránka 29

Vážení čtenáři, rádi uvítáme veškeré Vaše připomínky a náměty na články do Domovníčku, které můžete předat na sociální oddělení - evidence žádostí, aktuální číslo časopisu Domovníček je k zapůjčení na sesternách, na nástěnkách a na recepcích, všechna čísla Domovníčku jsou také k dispozici v knihovně domova nebo v elektronické podobě na www.ves.brno.cz.

DS Věstonická


Stránka 30

Pozvánka na tradiční hody „Čí sů hode……………naše!“ Přípravy na tuto dlouholetou tradiční akci jsou v plném proudu.

Věříme, že nám počasí zase bude přát a hodová slavnost proběhne na zahradě domova.

2016 Stránka 3

Recommend Documents