Centrum kognitivní edukace o.s.
ZPRAVODAJ ČÍSLO 2/2016 Redakce: Taťána Khýrová, Irena Marušincová el. kontakt:
[email protected],
[email protected]; www.centrum-cogito.cz
Kvalita života všech jedinců může být smysluplně zvýšena využitím zkušeností zprostředkovaného učení a systematickým používáním nástrojů modifikovatelnosti. (R.Feuerstein)
================================================================
Obsah: Slovo úvodem (Irena Marušincová)……………………………………………………...…...2 Slovo paní doc. Pokorné…………………………………...…………………………….…3 Oznámení V. konference centra COGITO v Náchodě……….……………………………..4 Příspěvky z praxe Jak se stát Feuersteinovou školou (Milena Štelzigová) ….…………………….…...5 Teoretické příspěvky Meir Ben Hur: Tři zásadní otázky ke zvážení pro učitele a všechny, kdo pracují s Feuersteinovou metodou Instrumentální obohacení. Přesvědčení učitele, jeho znalosti a pedagogické vedení. (Překlad Kamila Štindlová) ………………………………………………………………………………….………8 Recenze Carol Dwecková, Nastavení mysli. Nová psychologie úspěchu aneb naučte se využít svůj potenciál, Jan Melvil Publishing 2015 (Irena Marušincová)…………………11
1
================================================================ SLOVO ÚVODEM ================================================================ Irena Marušincová
Číslo Zpravodaje, které se právě chystáte číst, vznikalo stejně jako všechna ostatní pod rukama paní doc. Věry Pokorné. Na jeho vydání mnozí z nás netrpělivě čekali, protože od vydání posledního čísla uplynul již téměř rok. Paní docentka se snažila dát číslo co nejdříve dohromady, ale v práci ji brzdily dvě věci – dlouhé „dodací lhůty“ některých přispěvovatelů, a pak, co bylo mnohem horší, vážná nemoc, která u ní na jaře propukla. Zpravodaj konečně vyšel, ale jeho zakladatelka, tvůrkyně a hlavní redaktorka si ho již neprohlédne. Paní doc. Věra Pokorná 31. 8. 2016 své nemoci podlehla. Tak z našeho středu odešla vzácná žena, která mimo mnohé jiné přivedla do České republiky Feuersteinovu metodu instrumentálního obohacování a připravila s obrovským nadšením a nasazením jí vlastním veškeré zázemí proto, abychom my, její žáci, mohli s metodou pracovat a dále ji šířit. Paní docentka nás opustila uprostřed rozdělané práce, měla v plánu připravit minimálně ještě jeden krátkodobý kurz, plánovala již konferenci pro rok 2017, věnovala se překladům, těšila se na podzimní kurz Matematiky kognitivním přístupem i na setkání nad kazuistikami z kurzů konaných na jaře letošního roku... Pokračování v její práci nyní zůstává na nás, jejích žácích. Kéž k tomu všichni máme dostatek optimismu, nadšení, moudrosti a pokory jako vždy měla paní docentka.
Poslední rozloučení s paní doc. PhDr. Věrou Pokornou proběhne 10. 9. 2016 ve 14,00 ve farním kostele Českobratrské církve evangelické, Korunní ulice č. 60, Praha 2 Vinohrady. 2
================================================================ ÚVODNÍ SLOVO PANÍ DOCENTKY POKORNÉ ================================================================Milí kolegové a přátelé, po delší době vám posíláme další číslo Zpravodaje. Tentokrát obsahuje vedle zajímavých poznámek prof. Meir Ben Hura, které jsou velkou pomocí při hodnocení naší vlastní práce, i příspěvek paní ředitelky Štelzigové, kterou přednesla na konferenci v rámci mezinárodního workshopu Feuersteinova institutu v Praze. Konference nesla název „Jak vytvořit Feuersteinovu školu. Paní Marušicová připravila recenzi knihy Carol Dwecková, Nastavení mysli, která vyšla v loňském roce. Kromě těchto odborných článků bychom na vás měli i prosby, které se týkají naší interní práce: Zaprvé vám posíláme poslední verzi programu letošní konference, která se bude konat 26.11.2016 v Náchodě. Prosím, přihlaste se na konferenci co nejdříve. Na webové stránce www.centrum-cogito.cz najdete přihlášku. Usnadníte nám tím přípravu konference. Musíme vždy odhadovat, kolik z vás se konference zúčastní. Je samozřejmé, že budeme přijímat přihlášky až do posledního dne před konferencí, nebo dokonce je možné přijet na konferenci bez přihlášky. Vše jsme schopni vyřešit bezprostředně. Zpravodaj obsahuje i leták s informacemi o konferenci. Prosím, rozšiřujte ho ve svém okolí. Všechny příspěvky na konferenci bávají pravidelně velmi zajímavé a vždy se dozvíme něco významného od našich zahraničních hostů. Tentokrát zejména, pokud máte kontakty na instituce rané péče. Zvláštní prosbu máme pro členy občanského sdružení Cogita. Předně vám děkujeme za vaši stálou přízeň. Na valné hromadě, která je součástí konference, bude nutné schválit nové stanovy a zvolit nové předsednictvo. Občanská sdružení musí být v tomto roce organizačně transformována na nové instituce. Výbor Cogita se rozhodl pro vytvoření spolku. Stanovy musí schválit nadpoloviční většina členů. Proto vás prosíme, pokud se nebudete moct účastnit valné hromady, předejte někomu, kdo na valnou hromadu přijede, plnou moc, aby za vás stanovy schválil. Jinak bychom se dostali do neřešitelné situace. Přikládáme i seznam kurzů FIE v roce 2017. Prosím, rozšiřujte informace o naší práci. Vy sami dokážete vytvořit pro kurzy nejlepší reklamu. Pokud jste byli s kurzy spokojeni, pak je vaše pozvání přesvědčivé. Doufám, že jste si o prázdninách odpočali. Přeji vám do vaší práce vše dobré. Srdečně Věra Pokorná, 27. 8. 2016 --------------------------------Poznámka redakce: Vzhledem k okolnostem bude seznam kurzů uveřejněn až v příštím čísle Zpravodaje, sledujte prosím také webové stránky COGITA www.centrum-cogito.cz
3
================================================================ OZNÁMENÍ ================================================================-
4
================================================================ Příspěvky z praxe ================================================================ Uvádíme s dovolením paní ředitelky Mgr. Mileny Štelzigové znění její přednášky, kterou přednesla na konferenci s názvem: Jak se stát Feuersteinovou školou v rámci letních kurzů, které pořádal Feuersteinův institut 11.7.2016 v Praze. Dobrý večer, mé jméno je Milena Štelzigová. Pracuji 17 let jako ředitelka na Základní škole a Mateřské škole Žďárky. Byla jsem požádána paní docentkou Věrou Pokornou, abych zde vystoupila s příspěvkem o tom, jak pracujeme s metodou zkušenost zprostředkovaného učení na naší škole. Základní škola a Mateřská škola Žďárky má, jak z názvu vyplývá, dvě součásti, mateřskou školu a základní školu. Je to malá škola v obci, která má necelých 600 obyvatel. V mateřské škole je jedna smíšená třída 25 dětí od tří do šesti let, pracují zde 2 učitelky. Základní škola má 3 třídy s pěti ročníky. Počet žáků se pohybuje okolo 45. Pracují zde 3 učitelky, 1 vychovatelka školní družiny a 2 pedagogické asistentky. Obě součásti mají samostatnou budovu, jsou blízko sebe. V roce 2010 jsme byli osloveny s nabídkou Pedagogicko-psychologické poradny v Náchodě, zda by se některé naše pedagožky nechtěly vzdělávat v metodě Feuersteinova instrumentálního obohacení. V té době jsme moc nevěděly, o co se jedná. Nicméně kolegyně asistentka a paní učitelka, toho času na mateřské dovolené, měly o studium zájem. A tak začaly studovat. V té době paní asistentka pracovala se žákem, který měl kombinované postižení – nevidomost s autistickou poruchou. Poznatky získané při studiu začala hned používat při výuce. Se začátkem dalšího školního roku už bylo domluveno, že začne pracovat spolu s učitelkou na mateřské dovolené se skupinou prvňáčků s instrumenty Uspořádání bodů. Obě měly za sebou dva kurzy – Metodu instrumentálního obohacení R. Feuersteina I a Metodu instrumentálního obohacení R. Feuersteina FIE – základní 1. Ale ostatní učitelky pořád nevěděly, o co jde. Sice jsme se snažily postřehnout a pochopit, v čem metoda spočívá, z pozorování jsme něco pochopily. Ale při otázkách na kolegyni jsme dostávaly stále stejnou odpověď. Takhle se to nedá vysvětlit, musíte to prožít a projít školením. To nás samozřejmě zlobilo. Já jsem se rozhodla, že budu absolvovat instrument Uspořádání bodů jako prvňáček a celý rok jsem s dětmi pracovala s instrumenty. No tak potom už jsem sice věděla více, ale zase mi chyběl teoretický základ a celkový náhled na metodu. A pořád zůstával pocit, že je to takové mlhavé, tajné. V roce 2013 přišla další nabídka, opět z PPP v Náchodě. Kolegyně z poradny se rozhodly uskutečnit ještě jeden projekt z ESF. Byly přesvědčeny, že metoda je velmi přínosná pro učitele, pro žáky i pro jejich práci a že se určitě vyplatí další kurz. To už jsme tedy s kolegyní jasně věděly, že se výuky účastníme. Chtěly jsme vědět víc, o co jde a naučit se metodu používat. Já jsem prošla Metodou instrumentálního obohacení R. Feuersteina I a Metodou instrumentálního obohacení R. Feuersteina FIE – základní 1. Kolegyně Metodou instrumentálního obohacení R. Feuersteina I a II. Období našeho studia bylo velmi náročné pro nás i pro naše kolegyně a vlastně celou školu. Každá z nás chyběla na pracovišti s přestávkami měsíc. A v naší nepřítomnosti naši práci přebíraly kolegyně. Svým přístupem a ochotou pomoci nás podpořily a byly jsme jim skutečně moc vděčné. Studium jsme dokončily, už jsme konečně věděly, o co jde, a mohly jsme začít pracovat se žáky. Já jsem si pak ještě v roce 2014 dodělala kurz Metody instrumentálního obohacení R. Feuersteina FIE – základní 2. Od školního roku 2013 – 2014 jsme tedy byly už 4 vzdělané v metodě FIE. A mohly jsme začít naplno metodu používat. Bohužel, paní učitelka, která byla na mateřské dovolené, už neměla na práci se žáky čas, narodilo se jí další dítě. Zůstaly jsme na práci s metodou tři. V té době už paní asistentka vedla dvě skupiny žáků, každá pracovala s jiným instrumentem. Skupiny jsou tvořeny vždy žáky jednoho 5
ročníku, protože v každém ročníku máme kolem 10 žáků. Naše škola se přes 10 let věnuje práci s limitovanými žáky. Začali jsme už v době, kdy o inkluzi ještě nebyla moc řeč. Do každého ročníku jsme vždy přijímali jednoho žáka s postižením, a to takového rozsahu, že byla potřeba individuální integrace s asistencí. Žáci mají diagnostikována různá postižení – nevidomost, mentální postižení, formy autismu, tělesné postižení – DMO, dysfázie, elektivní mutismus nebo kombinace postižení. S některými limitovanými žáky pracovala paní asistentka na instrumentech individuálně buď při vyučování, nebo mimo něj. S kolegyní jsme přibrali v tomto školním roce další skupiny žáků a vlastně jsme ve všech ročnících začaly pracovat s instrumenty. Nově jsme začali pracovat s instrumenty i s předškolními dětmi. Zprvu byla vytvořena jedna skupina dětí. Pak se ale ukázalo, že takové uspořádání nevyhovuje. Učitelka si rozdělila děti na dvě skupiny podle celkové vyzrálosti. Takže v roce 2015 – 2016 u nás pracovalo 7 skupin s instrumenty FIE. Prvňáčci pak ještě při vyučování s dalším instrumentem – Naučte se klást otázky, porozumíte tomu, co čtete. Zároveň se ale změnil náš vyučovací styl. Začaly jsme ještě více uplatňovat principy zkušenosti zprostředkovaného učení v celkovém vyučovacím procesu. Takže, ty mluv, ty přemýšlej, ty říkej, co tě napadá, ty pozoruj, ty vysvětluj, proč, ty zkoušej. Učitelka nepředkládá – je to tak a tak a ty si to pamatuj, ale žáka provádí. Když je potřeba poradí, použije návodné otázky, něco objasní. Z výše uvedeného vyplývá, že s metodou FIE aktivně pracujeme a můžu tedy shrnout pozitivní výsledky práce s metodou. Je jednoznačné, že metoda FIE aktivizuje žáky k práci. Tím, že necháváme žáky přemýšlet, mluvit o problému, vysvětlovat, tak je vtahujeme do poznávání a práce je víc baví. Nebojí se mluvit a přemýšlet nahlas a tím, že si na spoustu věcí přijdou sami, jsou jejich poznatky trvalejší a uvědomělejší. Učím už hodně let v prvním ročníku. Když vezmu jednotlivé předměty, tak v českém jazyce jde hlavně o čtení a psaní. Při čtení děti chtějí objasnit význam slova, kterému nerozumí, samy hledají slova příbuzná, pak zase slova stejně znějící, která mají jiný význam. Tím rozšiřují slovní zásobu, výborně rozumí přečtenému, dokážou domýšlet. Ale to souvisí i s matematikou, hlavně se slovními úlohami. Tam rozumí textu, ví, co mají dělat, rozumí otázce, umí na ni odpovědět. V psaní perfektně vypozorují tvar písmena, jeho sklon, výšku, napojení do slov. V matematice postupně přemýšlejí v souvislosti, samy si vyvodí komutativní zákon. Nemají problém s přesným vyjadřováním. V prvouce pochopí souvislosti v jednotlivých oblastech – rok, roční období, měsíce, týdny, dny, ony a škola, ony a příroda, ony a jejich tělo. Když si nejsou jisté, chtějí samy přemýšlet pod dohledem učitelky – myslím si, že je to takhle, ale vy mi řekněte, jestli to myslím dobře. Mění se i vztahy se spolužáky. Z posmívání a opovrhování, že jiní něco neumí a že něco dělají špatně, se stává spíš snaha spolupracovat, pomoci, vysvětlit, navodit spolužáka, aby přišel na správné řešení. Práce metodou FIE je velice náročná pro učitele. A to jak na přípravu, tak na vlastní vedení celé výuky. Vyžaduje osobní nasazení pedagoga, jeho přesvědčení o tom, že metoda FIE přináší ty výsledky, které očekává. Učitel sám musí vědět, kam chce dojít, co chce, aby si žáci osvojili a jak, musí mít velký rozhled a dostatek teoretických vědomostí, zároveň spoustu vyučovacích a výchovných dovedností a vhodně je používat. Při vedení vyučovacího procesu musí být neustále v pozornosti a klidně a s rozvahou reagovat. To je velmi vyčerpávající a unavující. Hlavně, když se třeba zrovna nedaří dojít tam, kam učitel směřuje. Mohlo by to vést k tomu, že učitel principy zkušenosti zprostředkovaného učení bude obcházet, aby si odpočinul. Zároveň ale jasně musí rozlišit, kdy použít metodu a kdy je potřeba, aby si žák učivo osvojoval mechanicky, např. násobilku, vyjmenovaná slova, slovíčka v cizím jazyce. V současné době, kdy naše školství, alespoň z mého pohledu, podléhá různým vlnám zaručených moderních trendů a metod, je potřeba zachovat si nadhled nic nepřehánět a ke všemu přistupovat rozumně.
6
Z mého pohledu ředitelky školy je důležité, aby ve škole byl prostor pro svobodnou práci učitele, aby učitel cítil od vedení pomoc a podporu, aby se měl s kým poradit. Neméně důležitá je i role zřizovatele. My máme zřizovatele, který nás nechá svobodně pracovat, pan starosta říká, že tomu máme rozumět my, že oni tomu nerozumí, tak že se nám do práce nebudou plést. Hlavně nejsou peníze, tak nemáme po obci žádné peníze navíc chtít. Ale úplně nejdůležitější, pokud chceme budovat Feuersteinovu školu je personální obsazení pedagogickými, ale i nepedagogickými zaměstnanci. Od nich potřebujeme čisté prostředí školy, dobré jídlo a laskavost, vstřícnost a úsměv. Je potřeba, aby všichni učitelé prošli vzděláváním v metodě FIE a tuto metodu aktivně používali. Pokud tomu tak není, není to dobře. Opět jeden příklad z vlastní zkušenosti. V 1. třídě je metoda FIE aktivně používána, a to jak v práci s instrumenty, tak i ve vyučovacím procesu. Děti jsou aktivní, vzdělávání je baví, ptají se proč, rozvíjejí samy myšlenky, hodně mluví. Pak přijdou do 2. třídy, tam je paní učitelka, která metodu nestudovala, nechce ji používat. Pro ni je nejjednodušší frontální výuka, kde ona mluví, děti musí mlčet a poslouchat. Výsledkem je, že se ze žáků po půl roce stanou loutky, které dělají jen to, co musí, nenavazují slovní ani oční kontakt, snaží se být neviditelné a neslyšitelné. Hlavně když je ticho a děti jsou „hodné“. V druhé třídě bývá spojený 2. a 3. ročník. Po dvou letech práce s paní učitelkou nemůže být o těch veselých dětech, které se rády učí, ani řeč. Pak přijdou do 3. třídy, tam paní učitelka pracuje metodou FIE. A má zase skoro celý rok plné ruce práce, aby děti probudila ke spolupráci a k chuti do učení se. Bohužel, kdo pracujete ve vedení školy, víte, jak těžké po pracovně-právní, ale i lidské stránce učitele, který vaší představě o dobré práci nevyhovuje, nějak nahradit. S paní učitelkou jsem se snažila pracovat, vysvětlit jí, že je potřeba změnit styl výuky a přístupu k žákům. Ale vidím na ní, že ona vůbec nechápe, co má změnit, co není dobře, prostě mi nerozumí. Je přesvědčená, že dělá svoji práci, jak nejlépe umí. Závěrem bych ještě nastínila, jak si představujeme další vývoj v práci naší školy, abychom se skutečně staly Feuersteinovou školou. Naším záměrem je přebudovat půdní prostory školy na vyučovací místnosti, jedna z nich by měla být jakási prostorná učebna pro práci s instrumenty. K tomu ale budeme určitě potřebovat nějaký dotační titul z ESF, součástí přestavby musí být i výměna střechy školy. Dále chceme doplnit pedagogický sbor ještě alespoň o jednoho pedagoga, který bude v metodě FIE vzdělaný a bude ji praktikovat v celém výchovně-vzdělávacím procesu. Potřebujeme se i nadále stýkat s kolegy z jiných škol, kde se metoda používá. Jednak abychom cítili podporu, že nejsme sami, ale také abychom naši práci mohli konzultovat i s jinými učiteli, kteří nejsou v naší škole a tím si udržovali rozhled a nadhled. Nyní nám vyhovuje, že se můžeme zúčastňovat setkání, která pro absolventy kurzů pořádá PPP v Náchodě. Ale myslím, že nám to časem nebude stačit. A úplně nejdůležitější je, snažit se co nejlépe, odpovědně a na základě průběžně získávaných poznatků a dovedností pokračovat v započaté práci. Jsme přesvědčené, že jdeme správnou cestou. Chceme v ní pokračovat a udržet si správný směr. Nejsme snílci a víme, že k ideálnímu stavu se nemůžeme dostat, ale chceme se k němu alespoň trošku přibližovat.
Děkuji za pozornost
[email protected]
7
================================================================ TEORETICKÉ PŘÍSPĚVKY ================================================================ Komentář k textu Autor interního materiálu Meir Ben Hur je nám známý z poslední konference v roce 2015, kdy přednášel o vyučování matematiky kognitivním přístupem. V předkládaném výkladu interpretuje článek a publikaci dvou autorů a jejich myšlenky aplikuje na práci nad instrumenty FIE. Tím vytváří základ k vlastní sebereflexi, popřípadě i superviznímu pohledu. Domníváme se proto, že se stává velmi užitečným vodítkem, které každý z nás i sám pro sebe může využít. Text byl určen jako výtah přednášky prof. Ben Hura, který obdrželi jeho posluchači na kurzu pro lektory FIE. ----------Meir Ben Hur Tři zásadní otázky ke zvážení pro učitele a všechny, kdo pracují s Feuersteinovou metodou Instrumentální obohacení. Přesvědčení učitele, jeho znalosti a pedagogické vedení. 1. Změna učitelova přesvědčení Několik výzkumných prací soudí, že učitelova touha pracovat efektivně a jeho schopnost se rozhodovat a za své rozhodování nést odpovědnost (těžiště, místo kontroly - locus of kontrol, viz níže) rozhodují o úspěšném zavedení vzdělávacích inovací mnohem více než počet let zkušeností ve výuce nebo absolvování dalších vzdělávacích kurzů (Gaziel, 2008). Ukazuje se, že učitelova touha po efektivnosti a místo kontroly předpovídá velikou změnu učitele napříč jeho profesním rozvojem, získanou úrovní výkonů žáků a trvalosti této úrovně (viz Studie Randovy nadace). Je také empiricky dokázané, že většina učitelů v USA vidí individuální rozdíly mezi studenty jako překážku úspěšného vyučování (Stigler & Hiebert, 2000). Na základě třicetiletých zkušeností se školením učitelů ve Feuersteinových aplikovaných systémech jsme přesvědčeni, že profesní rozvoj učitelů může být účinně cílen na jejich smysl pro efektivitu a místo kontroly. Zásadní podmínkou pro takovýto profesní rozvoj zahrnuje pomoc kouče - rádce se zkušenostmi, který se zaměří na učitelovy úspěchy při rozvíjení studentů v jejich vědomostech a znalostech a jejich způsobech myšlení. Na základě toho jsme přesvědčeni, že změna musí být zacílena na následující otázky: 1. Individuální rozdíly mezi žáky jsou překážkou ve vyučování → Učitel může zprostředkovat všem studentům jejich kognitivní růst. 2. Individuální rozdíly mezi studenty by měly být odstraněny tím, že budou rozděleni do menších tříd nebo skupin → Individuální rozdíly poskytují možnosti všem žákům. Učitelé a žáci můžou porovnávat celou řadu myšlenek, různé způsoby řešení úkolů a chyby, ze kterých studenti těží při výuce a ve svých reflexích. 3. Obsah znalostí se skládá z faktů, dovedností a postupů → Obsah znalostí se skládá ze vztahů mezi fakty, pojmy a souborem úspěšných nástrojů k řešení problému. 4. Studenti se musí naučit řešit konkrétní postup a řešit konkrétní problém → Žák se musí naučit prozkoumat vztahy mezi pojmy, fakty a postupy a učí se myslet novými způsoby. 5. Učební látka se musí zvládat postupně, kousek po kousku, skrze opakování s minimálním pocitem úzkosti → Žáci se nejvíce naučí, když se potýkají s obtížemi, které je vyzývají k řešení problému. Trochu napětí a zamyšlení nad chybou jsou nedílnou součástí učebního procesu. 6. Učitelé jsou zodpovědní za formování úkolů do zvládnutelných částí; zmatení žáka je znamením učitelova selhání → Učitelé jsou zodpovědní za výběr náročného úkolu, mají povzbuzovat žáky, 8
aby se nevzdali, když jsou vystaveni tváří tvář výzvě a pokračovat v diskuzi, která problém objasní. 7. Učitelé by měli poskytnout všechny nezbytné informace a mnoho příležitostí k procvičování učební látky → Ukázat studentům jak by mohl být problém vyřešen, je zcela v rozporu s dobře vedenou výukou. 8. Hodiny by měly mít ustálený ráz s častým opakováním → Hodiny by měly být naplánované a těsně propojené s různými částmi, které tvoří promyšlený celek. 2. Znalosti učitele Velice znepokojující je dokázaná skutečnost, že porozumění učitelů, co to jsou kognitivní výzvy, které tvoří základ jejich výuky je mizivý. Musíme tento úkol pochopit, pokud chceme, aby FIE úspěšně ovlivnilo školní výkony žáků. 3. Pedagogické vedení a třídní kultura Behavioristický přístup k výuce je stále velice výrazný navzdory známým nevýhodám, zejména nevýhodám v heterogenních třídách s řadou obtíží jednotlivých žáků. Učitelé se musí naučit, jak být dobrým kognitivním zprostředkovatelem. Učitelé se učí řadu dovedností, které jsou užitečné k tomu, aby zajistili třídní kulturu vzájemných vztahů mezi všemi studenty a vstoupili s nimi do konstruktivních diskuzí. Zejména tyto otázky musíme zahrnout do třídní kultury v našem vlastním výcviku a vyučování. H. H., Gaziel (2008). Teacher Sense of Efficacy, Locus of Control: Perceived Organization Patterns and Attitudes Toward Educational Innovatins. Interscience Management Review Vol. 1/II. Stigler, J., W & Hiebert, J., (2000). The Teaching Gap: Best Ideas from the World´s Teachers for Improving Education in the Classroom. The Free Press, New York, NY.
Locus of control (volně přeloženo místo či těžiště kontroly) je pojem v sociální psychologii, který označuje, do jaké míry jsou jednotlivci přesvědčeni o tom, že jsou schopni kontrolovat a ovládat výsledky své činnosti. Autorem tohoto konceptu je Julian Rotter, který výsledky svého zjištění publikoval v roce 1966 pod názvem Generalized expectancies for internal versus external control of reinforcement. Julian Rotter se ve své práci zabýval rozdílem přístupů lidí k životním těžkostem. Na základě jejich postoje k problémům, kterým musí čelit, je pak rozdělil na osoby s interním a externím místem kontroly. Osoby s interním místem kontroly - lidé vycházející ze sebe, z vlastních schopností, dovedností a možností. Tato skupina lidí věří, že výsledek jejich činnosti je závislý na jejich přičinění. Osoby s externím místem kontroly - lidé mající za to, že jejich úspěchy či nezdary jsou ovlivněny a určeny vnějšími vlivy. Lidé s externím místem kontroly předpokládají, že se situace vyřešení sama nebo bude vyřešena zásahem někoho či něčeho jiného (například zásahem druhé osoby či osudu). Zdroj: Wikipedie
Přeložila a poznámkou o Locus of control doplnila Kamila Štindlová
9
================================================================ RECENZE ================================================================ Carol Dwecková, Nastavení mysli. Nová psychologie úspěchu aneb naučte se využít svůj potenciál, Jan Melvil Publishing 2015 Irena Marušincová
Tuto zajímavou knihu jsem si opatřila na základě shlédnutí videopřednášky Dr. Jeanne Zehrové nabízené Feuersteinovým institutem v rámci programu dalšího profesního růstu lektorů FIE (název přenášky: The Synergy of Dweck and Feuerstein). Carol Dwecková, autorka knihy, je jednou z předních badatelek v oboru psychologie osobnosti, sociální a vývojové psychologie. Působí na Stanfordově univerzitě. Ústředním tématem knihy je tzv. nastavení mysli jedince, které má vliv na jeho vnímání sebe sama, přístup k učení, k ostatním lidem, výzvám i prohrám. Autorka rozlišuje dva druhy nastavení mysli: fixní a růstové. Lidé s fixním nastavením mysli zastávají názor, že inteligence je neměnná, s talentem či nadáním se člověk buď narodí, nebo ho prostě nemá. Takovéto nastavení mysli pak jedince vede k tomu, že se spíše vyhýbají výzvám, mají velký problém přijímat porážky, jakékoli úsilí či snahu něčeho dosáhnout považují za zbytečné, mají tendenci ignorovat užitečné negativní zpětné vazby, cítí se ohroženi úspěchem druhých, což vše může v konečném důsledku vést k tomu, že svůj potenciál nikterak nerozvíjejí. Na druhou stranu lidé s růstovým nastavením mysli jsou přesvědčeni, že inteligenci a dovednosti lze rozvíjet. Na rozdíl od lidí s fixním nastavením mysli se výzvám nevyhýbají, snaží se překonávat překážky, přičemž snahu a vynaložené úsilí chápou jako cestu k dosažení úspěchu, jsou ochotni poučit se z kritiky a dokáží se inspirovat i úspěchem druhých. V konečném důsledku pak dosahují větších úspěchů než lidé s fixním nastavením mysli, byť tito z počátku mohou projevovat vyšší inteligenci či nadání v určité oblasti. Autorka knihu rozdělila do osmi kapitol, kde se postupně věnuje těmto jednotlivým tématům: nastavení mysli; podstata nastavení mysli; pravda o schopnostech a úspěchu; sport: nastavení mysli vítězů; byznys: nastavení mysli a schopnost vést; vztahy: když myšlení (ne)potkává lásku; rodiče, učitelé a trenéři: odkud se berou nastavení mysli?; změna nastavení mysli. Jednotlivé kapitoly obsahují nejen teoretická pojednání a popisy různých výzkumů, ale i celou řadu konkrétních příkladů z praxe. Kniha je opatřena bohatým poznámkovým aparátem ke každé kapitole, který obsahuje odkazy, citace a vysvětlivky. V závěru knihy najde čtenář i další doporučenou literaturu k tématu. Z výše uvedeného je zřejmé, že výzkumy Dweckové ohledně nastavení mysli jasně korespondují s Feuersteinovou teorií strukturální kognitivní modifikovatelnosti. Stejně jako Feuerstein dochází na základě svých výzkumů k závěru, který podkládá mnoha konkrétními příklady z praxe, že jedinec může své schopnosti rozvíjet a že nezáleží na tom, jaký je jeho výchozí bod, důležité je jeho nastavení mysli a také nastavení mysli lidí, s nimiž přichází do kontaktu a kteří na něj mají největší vliv. I ve způsobu, jak nastavení mysli změnit, je-li člověk v zajetí fixního nastavení, se Dwecková s Feuersteinem shoduje. Zdůrazňuje totiž důležitost komunikace s jedincem v tom smyslu, že je třeba vždy vyzdvihovat způsob, jak bylo úspěchu dosaženo, či proč došlo k neúspěchu, jak je možno poučit se z chyb, co příště udělat lépe, nikoliv spokojit se s hodnocením typu: „Jsi chytrý.“ „Jsi šikovný.“ „Tohle nikdy nedokážeš.“ apod. 10
Dle mého názoru však Feuerstein dokázal tuto oblast mnohem více prohloubit a rozvinout svou Zkušeností zprostředkovaného učení. I když mi zpočátku kniha přišla poněkud příliš „americká“ (vyzdvihování úspěchu a jeho důležitosti) a chvílemi až zahlcená konkrétními příklady z praxe, nakonec ji hodnotím velmi pozitivně. Osobně mě nejvíce zaujaly kapitoly vysvětlující teorii, tedy jak to s nastavením mysli je, a jaký vliv má na naše fungování, a dále pak praktické rady pro rodiče a učitele, jak pozitivně ovlivnit nastavení mysli dětí, které máme v péči, a zároveň i výstrahy, jak snadno můžeme svým nevhodně formulovaným hodnocením své děti přivést k fixnímu nastavení mysli. Domnívám se, že tato publikace je velmi cenným doplňkem Feuersteinovy teorie. Jak říká ve své přednášce Jeanne Zehr: „Zatímco Reuven Feuerstein definuje, jak kognici rozvíjet, Dr. Carol Dwecková vysvětluje, proč je víra ve strukturální kognitivní modifikovatelnost tak důležitá pro úspěšný život.“
================================================================ ZPRÁVY Z REDAKCE ================================================================ Milí čtenáři, paní docentka Pokorná by si jistě přála, aby náš Zpravodaj vycházel i nadále. Bez vaší pomoci to však nebude možné, další čísla Zpravodaje nebude čím naplňovat. Prosíme vás, sdílejte s námi vaše zkušenosti s metodou FIE, vaše nápady, náměty, starosti i úspěchy, posílejte nám tipy na zajímavé knihy. Své příspěvky prosím zasílejte buď na emailovou adresu Zpravodaje nebo přímo paní Marušincové -
[email protected];
[email protected]. Děkujeme.
Za redakci Zpravodaje Taťána Khýrová .
Redakce: Taťána Khýrová, Irena Marušincová el. kontakt:
[email protected];
[email protected]; www.centrum-cogito.cz
11