PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA | 9–10/2015 nastat v důsledku zavedení úrazového pojištění zaměstnanců jako dávkového sociálního systému; úrazové pojištění zaměstnanců, jehož zavedení se již několikrát odložilo, tak definitivně zavedeno nebude a odškodnění zaměstnanců se bude řídit úpravou obsaženou v zákoníku práce. Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). Účinnost: 4. září 2015. Zákon upravuje mj. odbornou způsobilost osob pro zacházení s pyrotechnickými výrobky včetně vydávání osvědčení o této způsobilosti a odborném školení pro získání tohoto osvědčení.
PŘEHLED ROZHODOVACÍ PRAXE … Mgr. Michal VRAJÍK, Randl Partners, člen Ius Laboris
… NEJVYŠŠÍHO SOUDU Usnesení sp. zn. 21 Cdo 390/2015 ze dne 9. dubna 2015 Témata: Pravomoc soudů, pracovněprávní vztahy Žalobce se domáhá určení, že má právo provádět kontrolu, údržbu a servis požárně bezpečnostních zařízení, neboť žalovaná mu nebyla oprávněna odejmout prohlášení o způsobilosti k revizní činnosti. Předmětem řízení je tudíž věc vyplývající ze vztahu mezi bývalým zaměstnancem a bývalým zaměstnavatelem. Mezi účastníky jde o vztah soukromoprávní. Závěr odvolacího soudu, že v dané věci je dána pravomoc soudu k rozhodnutí o určovací žalobě, je tudíž správný. Usnesení sp. zn. 29 Cdo 4961/2014 ze dne 28. dubna 2015 Téma: Odměna při souběhu funkcí Žalovaná, ač byla jednatelkou, pro tuto společnost fakticky vykonávala práci sekretářky a asistentky, přičemž vyplácená měsíční mzda odpovídá vykonávané práci. Za výkon funkce jednatelky přitom žádnou odměnu nepobírala. Závěr, že žalovaná není povinna vracet zaplacenou částku, bez ohledu na případnou neplatnost pracovní smlouvy, je (co do výsledku) v souladu se závěry formulovanými např. v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2014/2000. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1837/2014 ze dne 5. května 2015 Témata: Změna pracovní smlouvy, souběžné pracovněprávní vztahy Předstírají-li účastníci uzavřením dohody o provedení práce vznik pracovněprávního vztahu založeného na základě dohody o pracích mimo pracovní poměr, aby tak zastřeli to, že skutečným obsahem dohody má být změna pracovní smlouvy, kterou dříve uzavřeli, je taková dohoda o provedení práce pro nedostatek vážnosti vůle neplatná a právní úkon se posoudí jako dohoda o změně pracovních podmínek. 4
Přehled rozhodovací praxe … Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 918/2014 ze dne 14. května 2015 Téma: Odměna z dohody o provedení práce / dohody o pracovní činnosti Protože zákoník práce (pozn. aut. – ve znění do 31. prosince 2011) výslovně zakazuje odchýlit se od § 138 zákoníku práce, podle něhož se výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování sjednávají v dohodě o provedení práce / dohodě o pracovní činnosti (srov. § 363 odst. 2 zákoníku práce), je sjednání výše odměny z dohody v jiné smlouvě než v dohodě o provedení práce / dohodě o pracovní činnosti v rozporu se zákonem, a taková smlouva o výši odměny by proto byla neplatná. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2005/2014 ze dne 21. května 2015 Témata: Neplatnost pracovní smlouvy, omyl, trestní bezúhonnost Zaměstnanec není povinen informovat zaměstnavatele o odsouzení za trestný čin, jestliže se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen, a zaměstnavatel není oprávněn takovou informaci od zaměstnance vyžadovat. Pracovní smlouva uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem není neplatná pro omyl zaměstnavatele, nesdělil-li mu zaměstnanec pravdivou informaci o svém odsouzení za trestný čin, jestliže se na něj podle zákona hledí, jako by nebyl odsouzen. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2425/2014 ze dne 21. května 2015 Témata: Organizační změny, určitost výpovědi Informoval-li jednatel žalobkyni před doručením výpovědi o tom, že došlo ke sloučení dvou stavebních divizí, že v důsledku toho místo dvou ekonomických pracovnic, které působily ve slučovaných divizích, bude nadále potřeba jen jedna ekonomická pracovnice, a že proto bylo rozhodnuto o nadbytečnosti žalobkyně, muselo být žalobkyni zřejmé, že důvodem výpovědi je organizační změna, vzhledem k níž se stala nadbytečnou. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 3280/2013 ze dne 25. května 2015 Témata: Náhrada škody, výdělek po pracovním úrazu Pokud se zaměstnanec bez vážných důvodů vzdá výhodnějšího zaměstnání, platí, že zaměstnavatel neuhradí škodu do výše částky, kterou si bez vážných důvodů opomenul vydělat. Smyslem je zabránit tomu, aby zaměstnanec zneužíval svého postavení v odpovědnostním vztahu a požadoval od zaměstnavatele formou náhrady škody na výdělku i tu část ztráty na výdělku, která vznikla v důsledku jeho spekulativního přístupu k práci. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 3445/2013 ze dne 26. května 2015 Témata: Průměrný výdělek, náhrada škody, rozhodné období Na tom, že pracovní poměr končí při okamžitém zrušení „okamžitě“, nemění ničeho ani okolnost, že zaměstnanec, který okamžitě zrušil pracovní poměr, má nárok na náhradu mzdy za výpovědní dobu. Zmíněné ustanovení vymezuje rozsah nároku, a nikoliv, že by o délku výpovědní doby odkládalo účinky okamžitého zrušení pracovního poměru, popřípadě že by náhrada mzdy byla vyplácena za období po skončení pracovního poměru. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1424/2014 ze dne 26. května 2015 Témata: Okamžité zrušení pracovního poměru, odmítnutí výkonu práce Porušení povinnosti tím, že podle pokynu zaměstnavatele odmítá konat práce podle pracovní smlouvy (nebo vůbec nastoupit do práce), se může zaměstnanec dopustit jen tehdy, má-li vykonávat ty práce, pro jejichž výkon je (objektivně) zdravotně způsobilý. Odmítnutí výkonu práce, pro jejíž výkon není zaměstnanec zdravotně způsobilý, není porušením povinnosti. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 3386/2014 ze dne 26. května 2015 Témata: Pracovní poměr, závislá práce Vzhledem k tomu, že se soudy nezabývaly tím, zda smlouva ze dne 24. října 1990 nepředstavuje simulovaný právní úkon, kterým by byl zastřen (disimulován) jiný právní úkon, na zá5
PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA | 9–10/2015 kladě kterého by mezi účastníky vznikl pracovněprávní vztah, nebylo možné ani spolehlivě uzavřít, zda činnosti tvrzené žalobkyní byly vykonávány v tomto nebo v jiném právním vztahu, popř. jaký měl takový vztah právní povahu. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2430/2014 ze dne 4. června 2015 Témata: Pracovní poměr, vztah funkcionáře a obce Právní předpisy ani povaha obce jako veřejnoprávní instituce nebrání tomu, aby člen zastupitelstva obce uskutečňoval jiné činnosti pro obec na základě pracovněprávních vztahů, není-li náplní pracovněprávního vztahu výkon funkce člena zastupitelstva obce a nejde-li ani o žádný z případů neslučitelnosti této funkce s funkcí vykonávanou v pracovněprávním vztahu uvedených v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2491/2014 ze dne 11. června 2015 Témata: Dohoda o skončení pracovního poměru, přijetí návrhu Nebyla-li písemná dohoda o rozvázání pracovního poměru, k jejímuž podpisu mělo dojít dne 9. března 2010, žalobkyní uvedeného dne (ani nikdy později) podepsána, nenabylo přijetí návrhu žalobkyně na uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru žalovanou vyjádřené na listině obsahující tento návrh účinnosti, a tato dohoda proto nebyla uzavřena. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2866/2014 ze dne 11. června 2015 Témata: Výpověď ze zdravotních důvodů, náležitosti lékařského posudku Z toho, že v lékařském posudku nejsou jako příčina toho, proč zaměstnanec pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, uvedeny pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, nelze bez dalšího dovozovat, že zaměstnanec pozbyl tuto zdravotní způsobilost z jiných („obecných“) příčin. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 3663/2014 ze dne 23. června 2015 Témata: Doručování, poslední známá adresa V zákoně není předepsán postup, prostřednictvím kterého se zaměstnavatel dozvídá o adrese, na kterou doručuje zaměstnanci písemnosti. Z povahy věci vyplývá, že se o ní dozví zpravidla ze sdělení zaměstnance, učiněného nejčastěji v souvislosti se vznikem pracovního poměru, jeho změnou nebo s jiným právním úkonem. Získá-li zaměstnavatel postupně více poznatků o zaměstnancově adrese, doručuje mu na tu z více adres, o níž se dozvěděl „naposledy“. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2388/2014 ze dne 24. června 2015 Témata: Výpověď pro soustavné méně závažné porušování povinností, šikana V tom, že žalovaný předal žalobci výpověď pro méně závažné porušování povinností z důvodu, že v práci žalobce byly opětovně zjištěny závady, případně že žalobce opakovaně upozorňoval na porušení jeho povinností, nelze spatřovat rozpor s dobrými mravy, neboť postupoval v souladu se zákonem a v případné újmě, která by tím vznikla žalobci, lze spatřovat jen vedlejší následek, který je právem dovolený. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 3527/2013 ze dne 25. června 2015 Témata: Slovenský zákoník práce, nástup po skončení mateřské dovolené V případě, že je zaměstnankyně schopna a ochotna konat práci pro zaměstnavatele, může jej vyzvat k plnění jeho povinností, avšak není povinna přidělování práce vyžadovat, nebo dostavením se na původní pracoviště demonstrovat svoji připravenost k výkonu práce; z nečinnosti zaměstnankyně v tomto směru nelze dovozovat pro ni nepříznivé následky (pozn. aut. – případ posuzován podle slovenského zákoníku práce). Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2687/2014 ze dne 25. června 2015 Témata: Souběh funkcí, neplatnost pracovní smlouvy Žalobce měl jako manažer pro komunikaci s veřejností kontrolovat uživatele bytů, vyhotovovat protokoly o kontrole, spravovat počítačovou síť, digitalizovat dokumenty apod., což nelze 6
Přehled rozhodovací praxe … oddělit od řízení družstva a rozhodování o jeho záležitostech, což je podstata funkce člena představenstva, kterou žalobce zároveň vykonával. Protože žalobce měl jako zaměstnanec vykonávat činnost člena představenstva, kterou v pracovním poměru vykonávat nelze, je pracovní smlouva neplatná. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2930/2014 ze dne 25. června 2015 Témata: Výpověď z pracovního poměru, porušování pracovních povinností Povinnost tvrzení a povinnost důkazní o splnění předpokladů pro platnou výpověď z pracovního poměru danou zaměstnanci podle § 52 písm. g) zákoníku práce nese v řízení před soudem zaměstnavatel, zaměstnavatel musí v řízení před soudem tvrdit a prokazovat rovněž to, že porušení povinnosti vytýkané ve výpovědi bylo zaměstnancem, alespoň z nedbalosti, zaviněno. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4010/2014 ze dne 25. června 2015 Témata: Souběh funkcí, neplatnost pracovní smlouvy Žalobce měl jako výkonný manažer analyzovat účetní doklady, připravovat podklady pro policii, vypočítávat podíly členů družstva apod., což nelze oddělit od řízení družstva a rozhodování o jeho záležitostech, což je podstata funkce předsedy představenstva, kterou žalobce zároveň vykonával. Protože žalobce měl jako zaměstnanec vykonávat činnost předsedy představenstva, kterou v pracovním poměru vykonávat nelze, je pracovní smlouva neplatná.
… NEJVYŠŠÍHO SPRÁVNÍHO SOUDU Rozsudek sp. zn. 8 Ads 69/2014 ze dne 27. května 2015 Témata: Podpora v nezaměstnanosti, žaloba, narovnání Nejvyšší správní soud je přesvědčen, že podání žaloby podle § 72 zákoníku práce je nezastupitelné v případě rozvázání pracovního poměru jeho okamžitým zrušením. Nadále je třeba vycházet z toho, že pokud nebyla platnost rozvázání pracovního poměru zpochybněna žalobou, je třeba na pracovní poměr hledět jako na platně rozvázaný, právo domáhat se jeho neplatnosti zanikne a je třeba takový úkon považovat za platný. Rozsudek sp. zn. 3 Ads 151/2014 ze dne 17. června 2015 Témata: Jednání před inspekcí práce, zmocnění Váhu, určitost a srozumitelnost obsahu plné moci dodává vymezení předmětu zmocnění – „k zastupování ve věci podepsání protokolu – Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu“. Uvedené skutečnosti, včetně jednání J. S., který protokol o výsledku kontroly podepsal jako „S. – zmocněný zástupce“, proto dostatečně odůvodňují vědomou a dobrou víru žalovaného v oprávnění podepsané osoby k zastoupení stěžovatele. Rozsudek sp. zn. 5 Ads 204/2014 ze dne 19. června 2015 Téma: Výpočet podpory v nezaměstnanosti Stěžovatelka ve svých úvahách opomíjí § 50 odst. 4 zákona o zaměstnanosti, který stanoví, že pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti uchazeče, který ukončí v tentýž den několik zaměstnání, jsou podstatná jen tato zaměstnání. Jelikož pracovní poměr na Základní škole Brno nebyl stěžovatelkou ukončen dne 31. prosince 2008, ale již dne 24. září 2008, nemohlo k němu být přihlédnuto při výpočtu výše její podpory v nezaměstnanosti. Rozsudek sp. zn. 2 Ads 173/2014 ze dne 30. června 2015 Témata: Agenturní zaměstnávání, evidence pracovní doby V případě agenturního zaměstnání není na uživatele přenesena povinnost zaměstnavatele evidovat pracovní dobu zaměstnance. Stěžovatel byl proto povinen vést evidenci pracovní doby, ze které bude jasně vyplývat, zda zaměstnanec odpracoval stanovenou pracovní dobu, kdy ji odpracoval a v jakém rozsahu, případně zda pracoval v noci nebo přesčas. 7
PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA | 9–10/2015
… ÚSTAVNÍHO SOUDU Nález sp. zn. IV. ÚS 3062/14 ze dne 27. května 2015 Témata: Nelegální zaměstnávání, pokuta Uplatnění zásady lex dura sed lex by se jevilo jako nepřiměřeně tvrdé, a to tím spíše, že ještě před podáním ústavní stížnosti Ústavní soud právě takovou tvrdost vyloučil. Na rozdíl od jiného případu, který řešil (sp. zn. IV. ÚS 3292/13) a v němž se Nejvyšší správní soud podrobně zabýval uloženou výší pokuty, v projednávaném případě tato okolnost nenastala. Přiměřenost pokuty nebyla soudy v daném případu s ohledem na okolnosti řádně zdůvodněna. Nález sp. zn. II. ÚS 3399/14 ze dne 16. června 2015 Témata: Okamžité zrušení pracovního poměru, spor o právo na mzdu Ústavní soud se nemůže ztotožnit se způsobem, jakým soudy omezily možnost použití okamžitého zrušení ze strany zaměstnance pouze na situace, kdy tu „není spor o právo a zaměstnavatel není schopen nebo ochoten uspokojit právo zaměstnance na mzdu (plat).“ Takový restriktivní výklad popírá původní smysl (účel) tohoto ustanovení, když jím soudy významně zužují prostor zaměstnance na ochranu před svévolným jednáním zaměstnavatele. Usnesení sp. zn. IV. ÚS 1076/15 ze dne 16. června 2015 Témata: Okamžité zrušení pracovního poměru, intenzita porušení povinností Soudy zohlednily, že ze strany zaměstnance sice došlo nedodržováním pracovní doby k porušení pracovních povinností, avšak žalobce i přes nedodržování pracovní doby své úkoly dlouhodobě plnil. Zaměstnanec své jednání nezastíral a nesnažil se uvést zaměstnavatele v omyl. Na straně stěžovatelky selhala povinnost kontrolovat výkon práce, neboť dodržování pracovní doby nebylo kontrolováno ani vyžadováno. Nelze proto sankcionovat zaměstnance tím, že za celý následek bude odpovědný pouze on. Usnesení sp. zn. I. ÚS 2591/14 ze dne 23. června 2015 Témata: Organizační změny, výběr nadbytečného zaměstnance Soudy se vypořádaly jak s otázkou naplnění výpovědního důvodu, tak s otázkou platnosti výpovědi. Pokud jde o problematiku výběru nadbytečného zaměstnance, odkázat lze na novější judikaturu, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. ledna 2014, sp. zn. 21 Cdo 1138/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2014, sp. zn. 21 Cdo 1488/2014. Usnesení sp. zn. IV. ÚS 648/15 ze dne 29. června 2015 Témata: Podpora v nezaměstnanosti, narovnání Strategie, kdy se stěžovatelka rozhodla nepodat žalobu na určení neplatnosti výpovědi a namísto toho se zaměstnavatelem uzavřela dohodu o narovnání, jde jen k její tíži, a to včetně pro stěžovatelku nepochybně nepříjemného důsledku, kdy jí z tohoto důvodu nebyla přiznána podpora v nezaměstnanosti. Nález sp. zn. Pl. ÚS 21/14 ze dne 30. června 2015 Téma: Služební zákon Ustanovení § 17 odst. 3 věty čtvrté zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Za řádný chod státní správy a nyní i státní služby nese odpovědnost vláda vůči Poslanecké sněmovně, nikoliv vůči předsedům několika ústředních správních úřadů různého typu. Této odpovědnosti ji nemůže zbavit ani zákon Parlamentu, byť by s ním vláda souhlasila. Usnesení sp. zn. IV. ÚS 1283/14 ze dne 30. června 2015 Témata: Legitimní očekávání, souběh funkcí Ústavní soud zdůrazňuje, že nemůže akceptovat ani stěžovatelčinu spekulativní licitaci, která nepřesně a nesprávně spojuje dlouhodobě ustálenou odkazovanou judikaturu s pouze jediným 8
Přehled rozhodovací praxe … senátem Nejvyššího soudu; stejně tak musí naložit s obecnou připomínkou potřeb obchodní praxe. Tato stěžovatelčina argumentace má subjektivní a účelovou povahu a vychází především z toho, že stěžovatelka se závěry dovolacího soudu nesouhlasí.
… SOUDNÍHO DVORA (EU) Rozsudek sp. zn. C-177/14 ze dne 9. července 2015 Téma: Pracovní poměr na dobu určitou Ustanovení 4 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou musí být vykládáno tak, že brání vnitrostátní právní úpravě, která bez ospravedlnění objektivními důvody vylučuje pomocné zaměstnance z nároku na příplatek za odpracované tříleté období, přiznávaný zejména stálým úředníkům, jestliže jsou obě tyto kategorie zaměstnanců ve srovnatelném postavení, pokud jde o pobírání tohoto příplatku. Rozsudek sp. zn. C-229/14 ze dne 9. července 2015 Témata: Hromadné propouštění, statutární orgán Článek 1 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 98/59/ES musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě nebo praxi, které při stanovení počtu zaměstnanců upraveného v tomto ustanovení nezohledňují člena statutárního orgánu kapitálové společnosti, který vykonává svou činnost pod vedením a kontrolou jiného orgánu této společnosti, za tuto činnost pobírá odměnu a sám nevlastní podíly v uvedené společnosti.
Rubrika slouží k uvedení přehledu nejnovějších pracovněprávních judikátů s krátkým vymezením (citací nebo parafrází) předmětu řízení a hlavního závěru. Nejedná se o vyčerpávající popis daných případů a rubrika v žádném případě nemá a nemůže sloužit jako právní rada nebo úplný komentář k daným judikátům nebo jako jejich citace.
TŘÍDENNÍ SEMINÁŘ PRO PERSONALISTY
Abeceda personalisty • pro začátečníky a mírně pokročilé Určen pro:
začínající personalisty a osoby, které se touto problematikou zabývají (pouze pro omezený počet posluchačů) Obsah semináře je zaměřen nejen na legislativní stránku, ale především na praktickou aplikaci s celou řadou názorných příkladů, vzorů a doporučených postupů.
Lektoři: Zdeněk KŘÍŽEK, specialista v personální a mzdové oblasti Bc. Jana NOVÁKOVÁ, zkušená lektorka v oblasti personalistiky
Datum a místo konání: 16., 19. a 20. října 2015
Cena: 7 390 Kč
9.00–15.00
Praha 1, Jungmannova 30 (Mozarteum)
Variabilní symbol: 13360 9
PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA | 9–10/2015 výjimek, které vypracoval ve své judikatuře ESD13). Jinými slovy, jde o případ, kdy soud nebere vůbec v potaz pro něj závaznou existenci kogentní úpravy obsažené v článku 234 Smlouvy o založení Evropských společenství.15) Pouhý názor soudu, že výklad daného problému považuje za zřejmý, nelze za řádné odůvodnění považovat; zejména takové konstatování nestačí v situaci, kdy je názoru soudu oponováno účastníkem řízení. Nedostatečné je rovněž to odůvodnění, které řádně nevysvětlí, jak a proč zvolené řešení konvenuje účelu komunitární právní normy.“16)
DOPORUČENÍ Ačkoliv tedy Nejvyšší soud ČR ve své aktuální judikatuře připustil možnost vyloučit přechod práv a povinností tím, že se pracovní poměr převáděného zaměstnance ukončí dohodou a u nového zaměstnavatele znovu naváže, doporučujeme tuto možnost rozhodně v praxi nevyužívat. Je totiž jednak v rozporu s evropským právem (a je proto snad jen otázkou času, kdy Soudní dvůr EU tento nesoulad potvrdí), ale hlavně je pro všechny zúčastněné z výše vyložených hledisek mnohem rizikovější než dodržení pravidel pro přechod práv a povinností.
15) 16)
Pozn. aut. – dnes článku 267 Smlouvy o fungování Evropské Unie. Viz nález Ústavního soudu ze dne 8. ledna 2009, sp. zn. II. ÚS 1009/08.
Z AKTUÁLNÍ JUDIKATURY Mgr. Michal VRAJÍK, Randl Partners, člen Ius Laboris
NEPŘÍMÝ ÚTOK NA MAJETEK ZAMĚSTNAVATELE V PODOBĚ SJEDNÁNÍ ZAKÁZKY PRO KONKURENCI Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. března 2015, sp. zn. 21 Cdo 1229/2014 (dostupný na www.nsoud.cz) Nejvyšší soud proto (…) dospěl k závěru, že útok na majetek zaměstnavatele, ať už přímý (např. krádeží, poškozováním, zneužitím apod.), nebo nepřímý (např. pokusem odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění), představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících 44
Z aktuální judikatury
se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. října 2012, sp. zn. 21 Cdo 2596/2011, který byl uveřejněn pod č. 25 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013). V posuzovaném případě nemůže být pochyb o tom, že jednáním, které bylo žalobci vytknuto v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 15. prosince 2006 („zneužití informací v obchodním styku získaných výkonem funkce vedoucího střediska dopravy a mechanizace a poškození žalovaného odlivem zakázek v oblasti dopravy a mechanizace“) a které mělo podle tvrzení žalovaného spočívat v tom, že žalobce předal dopravní zakázku, kterou si u žalovaného objednala Ing. L. T., společnosti MAGIC SPELL, s. r. o., by žalobce – bylo-li by toto jeho jednání prokázáno – zaviněně porušil jednu ze základních povinností zaměstnance řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, stanovenou v ustanovení § 73 odst. 1 písm. d) zákoníku práce. Z tohoto ustanovení totiž nevyplývá pro zaměstnance jen zákaz způsobovat zaměstnavateli skutečnou škodu na jeho majetku, ale též jeho povinnost chovat se tak, aby svým jednáním zaměstnavateli nezpůsobil ani jinou majetkovou škodu (tzv. ušlý zisk). Takovou škodu by žalobce způsobil žalovanému v případě, že by jej připravil o zisk ze zakázky objednané u žalovaného jeho zákaznicí Ing. L. T. tím, že by tuto zakázku předal společnosti MAGIC SPELL, s. r. o. Vzhledem k okolnostem, za nichž k porušení pracovní kázně žalobcem mělo dojít, měly však soudy přihlížet zejména k tomu, že žalobce by se svým jednáním, které mělo spočívat v úmyslném způsobení škody žalovanému v podobě ušlého zisku předáním zakázky zadané žalovanému jiné obchodní společnosti, dopustil útoku na majetek svého zaměstnavatele, a to v postavení zaměstnance, který měl jako vedoucí střediska dopravy a mechanizace činit kroky potřebné k vyřízení zakázky žalovaným a k zajištění zisku žalovaného z ní a který namísto toho informace o zakázce zneužil k jejímu předání jinému podnikateli.
KOMENTÁŘ Nejvyšší soud v poslední době již v několika rozhodnutích dospěl k názoru, podle něhož, zaútočí-li zaměstnanec úmyslně na majetek svého zaměstnavatele (například se pokusí majetek ukrást, zpronevěřit apod.), jde zpravidla o důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru, protože zaměstnavatel nemá povinnost zaměstnávat ani po výpovědní dobu zaměstnance, který se jej snaží úmyslně poškodit. Stejný závěr pak Nejvyšší soud přijal i v komentovaném rozhodnutí, v němž důvodem pro okamžité zrušení bylo jednání zaměstnance, který namísto sjednání zakázky pro svého zaměstnavatele (což spadalo do pracovní náplně zaměstnance) tuto zakázku předal konkurenci zaměstnavatele. Zaměstnavatel tak zakázku nerealizoval a ušla mu v důsledku toho příležitost a zisk. Nejvyšší soud potvrdil, že povinnost zaměstnance opatrovat majetek zaměstnavatele před poškozením a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele zahrnuje i povinnost pečovat v rámci své práce o rozmnožení majetku zaměstnavatele.
PŘÍKLAD V dosavadní judikatuře Nejvyšší soud dovodil, že se o útok na majetek zaměstnavatele jedná v následujících případech: předstírání práce (zaměstnanec si ráno zaznačil příchod na pracoviště, následně se celý den zdržoval mimo ně a řešil si soukromé záležitosti, pak se před koncem směny vrátil a zaznačil si odchod)1); pokus krádeže (zaměstnankyně se pokusila odnést zbytky nevydaných obědů, konkrétně knedlíky, zelí, maso a balené sušenky)2). 1) 2)
Viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. října 2012, sp. zn. 21 Cdo 2596/2011. Viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. 21 Cdo 1496/2013.
45
PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA | 9–10/2015 Nejvyšší soud proto vrátil věc k dalšímu řízení soudům nižších stupňů, zejména aby pečlivě prověřily, zda se zaměstnanec skutečně vytýkaného jednání dopustil a zda v době okamžitého zrušení pracovního poměru věděl, že je důvodem okamžitého zrušení právě toto jednání. Nejvyšší soud totiž připustil, že i když samotný text okamžitého zrušení není zcela jednoznačný, je třeba zkoumat (například výslechy svědků), zda zaměstnanec znal skutečné důvody okamžitého zrušení. Pokud ano, lze neurčitost a nejednoznačnost okamžitého zrušení odstranit výkladem a okamžité zrušení může obstát jako platné. I z tohoto hlediska je tak třeba komentované rozhodnutí hodnotit jednoznačně kladně a jako vstřícné pro praxi.
NEPLATNOST PRACOVNÍ SMLOUVY PRO OMYL OHLEDNĚ BEZÚHONNOSTI Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. května 2015, sp. zn. 21 Cdo 2005/2014 (dostupný na www.nsoud.cz) Zaměstnanec je trestněprávně bezúhonný, jestliže nebyl (nikdy) odsouzen za trestný čin. Za trestněprávně bezúhonného je třeba zaměstnance považovat též v případě, kdy sice byl v minulosti odsouzen za trestný čin, ale zákon stanoví, že se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen. Tak je tomu v případě zahlazení odsouzení (srov. § 70 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. prosince 2009 (dále jen „tr. zák.“), a s účinností od 1. ledna 2010 srov. § 106 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“)), v případě, že bylo vysloveno, že se zaměstnanec odsouzený k trestu odnětí svobody s jeho podmíněným odkladem osvědčil, anebo má-li se za to, že se osvědčil (srov. § 60 odst. 3 tr. zák. a s účinností od 1. ledna 2010 § 83 odst. 4 trestního zákoníku), a v případě vykonání některých uložených trestů (srov. například § 45a odst. 5, § 54 odst. 4 nebo § 57 odst. 4 tr. zák. a s účinností od 1. ledna 2010 § 65 odst. 4, § 69 odst. 4 nebo § 74 odst. 2 trestního zákoníku). Účelem zahlazení odsouzení, popřípadě vzniku fikce zahlazení ze zákona, je umožnit pachateli, aby při splnění určitých podmínek byly odstraněny nepříznivé důsledky jeho odsouzení, které přetrvávají i po výkonu trestu a které by mu mohly ztěžovat uplatnění v dalším životě, včetně uplatnění v práci. Za tímto účelem se ve výpisu z Rejstříku trestů, který se vydává na písemnou žádost fyzické osoby, jíž se výpis týká, a kterým tato osoba zpravidla prokazuje svou trestněprávní bezúhonnost, uvádějí jen ta odsouzení, ohledně nichž se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen (srov. § 11 odst. 1 a § 13 odst. 1 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů). Z uvedeného vyplývá, že – nemá-li být zmařen účel zahlazení odsouzení, popřípadě vzniku fikce zahlazení ze zákona – zaměstnanec není povinen informovat zaměstnavatele o svém odsouzení za trestný čin, jestliže se na něj podle zákona hledí, jako by nebyl odsouzen, a že zaměstnavatel ani není oprávněn takovou informaci od zaměstnance vyžadovat. Neinformoval-li proto zaměstnanec pravdivě zaměstnavatele o takovém svém odsouzení, nemohl jej tím uvést v omyl, jenž by za podmínek uvedených v ustanovení § 49a občanského zákoníku mohl být důvodem neplatnosti právního úkonu, který zaměstnavatel učinil (a který by neučinil, jestliže by mu uvedená skutečnost byla známa). Pracovní smlouva uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem proto není neplatná pro omyl zaměstnavatele, nesdělil-li mu zaměstnanec pravdivou informaci o svém odsouzení za trestný čin, jestliže se na něj podle zákona hledí, jako by nebyl odsouzen.
KOMENTÁŘ V komentovaném rozhodnutí byl zaměstnanec zaměstnán jako manažer jazzového klubu. Při přijímání do zaměstnání vyplňoval dotazník, v němž byl mimo jiné tázán na to, zda má 46
Z aktuální judikatury tzv. čistý trestní rejstřík. Zaměstnanec uvedl, že nemá zápis v trestním rejstříku. Zaměstnavatel následně zjistil, že zaměstnanec byl dříve odsouzen mimo jiné pro trestný čin zpronevěry proti svému bývalému zaměstnavateli. Toto odsouzení bylo v mezidobí nicméně již zahlazeno, tj. ve výpisu z trestního rejstříku nebylo patrné. Zaměstnavatel se zaměstnancem pro jiné skutečnosti okamžitě zrušil pracovní poměr a v řízení před soudem se mimo jiné dovolával neplatnosti pracovní smlouvy pro omyl podle § 49a dřívějšího občanského zákoníku3) (dnes by šlo o neplatnost podle § 583 občanského zákoníku4)). Nejvyšší soud nicméně dovodil, že účelem zahlazení odsouzení je zajistit, aby pachatel trestného činu po odpykání trestu a uplynutí určité doby už nebyl za své jednání dále postihován. Z toho také vyplývá, že jakmile je odsouzení jednou zahlazeno, už se na pachatele hledí, jako by trestný čin nikdy nespáchal, a tedy se nemusí ke své dřívější trestné činnosti „přiznávat“ (budoucímu) zaměstnavateli nebo o ní kohokoliv informovat. Jelikož zaměstnavatel nemohl po zaměstnanci-kandidátovi tyto informace požadovat a zaměstnanec nebyl povinen je zaměstnavateli sdělit, nemohlo jejich neposkytnutím dojít ani k omylu na straně zaměstnavatele a tedy nemohl být dán důvod neplatnosti pracovní smlouvy.
PŘÍKLAD Jiná by byla situace, pokud by odsouzení zahlazeno nebylo. Pak by bylo nutné použít § 316 odst. 4 písm. h) zákoníku práce ve spojení s § 30 odst. 2 zákoníku práce. Řešila by se tak otázka, zda šlo o informaci, která bezprostředně souvisela s uzavřením pracovní smlouvy, a byl dán věcný důvod spočívající v povaze práce. Konkrétně u pozice manažera jazzového klubu, tedy osoby, které jsou svěřeny poměrně rozsáhlé kompetence a také finanční prostředky zaměstnavatele, lze považovat za odůvodněný požadavek, aby zaměstnanec-kandidát doložil, že nebyl odsouzen přinejmenším pro majetkovou nebo hospodářskou trestnou činnost.
3) 4)
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
47
