POLENSKÝ ZPRAVODAJ
2/2015
ZNÉ ZŠ POLNÁ INFORMUJE Hrátky s prv
ky
ed váno ními prázdninami žáci devátých t íd navštívili své mladší spolužáky v prvních t ídách. Návšt va prob hla pod patronací Žákovské rady ve st edu 17. prosince. Deváté ro níky si p ipravily pro prv ky spoustu zajímavých her, sout ží, sportovních aktivit, tvo ivých inností a nechyb ly ani odm ny pro malé d ti v podob sladkostí. Mezi žáky panovala dobrá nálada, chu vzájemn spolupracovat a vytvo it dobrou pracovní atmosféru v jednotlivých skupinkách. Devá áci si vytvo ili pracovní skupinku a prv ci plnili jejich p ipravené úkoly. Dívky z devátých t íd sázely na kreativitu, a proto prv ci pod jejich vedením vyráb li váno ní ozdoby, vyst ihovali váno ní dekorace a nechyb la ani práce s temperou. Kluci m li p ipravené živ jší sout že, nap . házení mí , b hání kolem židli ek a další zajímavé hry. Žáci z devátých t íd si na budov 1. stupn p ipomn li dobu, kdy i oni zde sedávali a naslouchali pe liv svým u itelkám. Prohlédli si školu, jak se zm nila za tu dobu, co odešli na 2. stupe a s úsm vem na tvá i zavzpomínali na staré asy. Na d tech bylo vid t, jak je vzájemná práce, hraní a dovád ní bavilo. Akce se vyda ila a všechny d ti se spokojen rozešly zpátky do svých t íd a usedly do lavic. Za Žákovskou radu Mgr. Jana Dvo áková
Informace ze školní jídelny Výživa má zásadní vliv pro vývoj a r st dít te, a proto se ve školní jídeln snažíme, aby byla co nejvyvážen jší, dostate vydatná a p ipravená z kvalitních surovin. Zam stnanci školní jídelny usilují o to, aby byl jídelní ek malých strávník také pestrý, složený z rozmanitých druh jídel r zných chutí, v ní, konzistencí a teplot. I p esto, že je podoba školního stravování ovlivn na pravidly stanovenými ministerstvem školství tzv. spot ebním košem, snažíme se jídelní ek stále inovovat, abychom malým strávník m nabídli širokou paletu chutí a nau ili je zdravým stravovacím návyk m. Je d ležité tem nové potraviny nabízet, a tak zpest it jejich jídelní ek, protože jen tak budou otev eny k poznávání nových chutí a jejich jídelní ek nebude ani v budoucnu jednotvárný. Ve školní jídeln také dbáme na to, aby d ti pokládaly za samoz ejmou sou ást svého jídelní ku ovoce a zeleninu. Ovoce a zelenina je tak nedílnou sou ástí školního ob da a d ti si mohou u ob da podle své chuti vybrat alespo ze dvou druh . Kvalitní stravování je nedílnou sou ástí zdravého životního stylu, proto bychom cht li d ti nau it se zdrav a kvalitn stravovat, což se m že poda it jen ve spolupráci s rodi i. Proto prob hla v prosinci 2014 ve školní jídeln informa ní sch zka pro rodi e spojená s ochutnávkou. Rodi e byli p i po ádané akci seznámeni s provozem jídelny, se zákonnou povinností dodržovat tzv. spot ební koš. V n m je zahrnuto nejen složení, ale i úprava stravy, aby byl jídelní ek nejen dostate pestrý, ale i vydatný. Sou ástí prezentace byla i ochutnávka jídel objevujících se b žn na jídelní ku školní jídelny. Rodi e m li možnost ochutnat r zné druhy salát , mleté maso s lušt ninou, tilápii se sýrovou omá kou nebo bramborový knedlík s jáhly. V pr hu ve era mohli rodi e položit své dotazy týkající se školního stravování, které jim personál školní jídelny velice rád zodpov l. Po ádaná akce se setkala s velkým zájmem. Rodi e, kterých p išlo více než 100, se živ zajímali o stravování svých d tí. Na p ání budeme ve zpravodaji a na webových stránkách jídelny zve ej ovat recepty n kterých našich pokrm . Dnes p inášíme recepty na celerový salát a p ejeme dobrou chu . Pracovnice školní jídelny Celerový salát s tu ákem a kuskusem 400 g sterilovaného celeru, 100 g ledového salátu nebo pekingského zelí, 80 g tu áka ve vlastní š áv , 80 g kuskusu, 80 g majonézy, 1 raj e, balzamikový ocet, pažitka Celer scedíme a necháme okapat. P ivedeme k varu vodu, odstavíme a vsypeme kuskus. Promícháme, p iklopíme a necháme chvíli odpo inout, promícháme vidli kou a vychladíme. Celer, kuskus, tu áka, nakrájené oloupané raj e a majonézu zlehka promícháme a necháme chvilku odležet. P ed podáváním p idáme trhaný ledový salát a promícháme. Dochutíme balzamikovým octem. P i podávání m žeme sypat pažitkou. Celerový salát s ananasem 1 st ední celer, 100 g pórku, 100 g kuku ice, 200 g ananasu, 150 g kvalitního jogurtu, 100 g uzeného tofu, jable ný ocet, s l, cukr Den p edem si uva íme nakrájený celer v nálevu z jable ného octa, soli a cukru v pom ru dle vlastní chuti. Druhý den nálev slijeme a p idáme nadrobno nakrájený pórek, ananas, kuku ici nastrouhaný sýr tofu a spojíme jogurtem. Pokud se nám nechce va it celer, m žeme použít i sterilovaný.
Zástupce rodi
ve školské rad
kuji rodi m za projevenou d ru, která vedla k mému znovuzvolení do Školské rady. Aby mohla být moje práce efektivní a užite ná, pot ebuji znát to, co Vás v souvislosti se školou trápí a co navrhujete zm nit nebo ešit. Vaše návrhy a p ipomínky mi m žete sd lit prost ednictvím emailu:
[email protected], nebo ve ve erních hodinách telefonicky na ísle 724 651 870. Osobní setkání je po telefonické domluv vždy možné. D kuji. Ing. Dušan Mrázek 11
POLENSKÝ ZPRAVODAJ ZUŠ POLNÁ INFORMUJE
2/2015
DDM POLNÁ INFORMUJE
AKCE O JARNÍCH PRÁZDNINÁCH (pro d ti ZŠ) TVO ÍME S KERAMIKOU
pond lí 2. února od 10:00 do 13:00 hodin ve výtvarné díln Cena: 20 K
SPORTUJEME A HRAJEME SI V DDM NEBO VENKU
(p ez vky a sva inku s sebou) úterý 3. února od 10:00 od 13:00 hodin v t locvi venku (dle po así) Cena: 20 K
DDM nebo
FLORBALOVÝ TURNAJE (pro žáky 7. až 9. t íd)
st eda 4. února od 9:00 hodin v t locvi Cena: 20 K
DDM
BADMINTONOVÝ KEMP (pro žáky 2. – 9. t íd)
tvrtek 5. února od 9:00 do 13:00 hodin v t locvi Cena: 20 K
DDM
KRAJSKÉ CENTRUM TALENTOVANÉ MLÁDEŽE VE STOLNÍM TENISU ned le 15. února od 9:00 hodin v t locvi
DDM
TSKÝ MAŠKARNÍ KARNEVAL SE STONOŽKOU
ned le 22. února od 14:30 hodin v hern stolního tenisu v DDM Bližší informace na plakátech.
M D TÍ A MLÁDEŽE PO ÁDÁ
KURZ P EDTANE NÍ VÝCHOVY PRO ŽÁKY 9. T ÍD
POD VEDENÍM TANE NÍCH MISTR , MANŽEL MÁLKOVÝCH Kurz za íná 1. lekcí 3. b ezna a kon í záv re ným ve erem 23. dubna. Jedná se o sedm lekcí, které jsou v Lidovém dom od 16:30 do 18:45 hodin v t chto termínech:
3. b ezna – 1. lekce 10. b ezna – 2. lekce 17. b ezna – 3. lekce
24. b ezna – 4. lekce 31. b ezna – 5. lekce 7. dubna – 6. lekce 14. dubna – 7. lekce Záv re ný ve er je ve tvrtek 23. dubna v sále Zámku. Cena kurzu je 680 K . Nutný spole enský od v a obuv!!!
ihlášky si m žete vyzvednout od 9. února v DDM a odevzdat i s platbou kurzovného nejpozd ji do 3. b ezna. Bližší informace na telefonu 567 225 761, mobil 721 531 176 nebo u paní Kuníkové.
KURZ PRO DOSP LÉ: VITRÁŽE PRO MÍRN POKRO 1. ást st eda 11. února od 17:00 do 20:00 hodin 2. ást st eda 18. února od 17:00 do 20:00 hodin
ILÉ
Cena: 600 K (v cen je sklo, cínové pásky, patiny a chemie) hem kurzu si m žete vyrobit a odnést vlastnoru vyrobenou vitráž. Veškeré vybavení a pom cky jsou v cen kurzu (sklo, sklá ský brus, atd.). Kurz je ur en pro úplné za áte níky, po et ú astník je omezen. Prosíme všechny zájemce, kte í již telefonovali, aby se znovu ozvali a potvrdili ú ast na kurzu. ihlášky do 7. února na tel. 567 225 761, nebo mobil 721 531 176, paní Kuníková. Na b ezen plánujeme KURZ KERAMIKY PRO ÚPLNÉ ZA ÁTE NÍKY. Zájemci se mohou hlásit v DDM. 12
POLENSKÝ ZPRAVODAJ
2/2015
NABÍDKA LETNÍCH TÁBOR NA ROHOZNÉ 2015 Termín 01.07. – 10.07. 10.07. – 21.07. 21.07. – 01.08. 01.08. – 10.08.
Dny St – Pá Pá – Út Út – So So – Po
h I. b h II. b h III. b h IV. b h
Termín 06.07. – 10.07. 13.07. – 17.07 20.07. – 24.07.
Dny Po – Pá Po – Pá Po – Pá
h
Název Pekeln sportovní tábor INDIE ... Kdysi dávno v jedné galaxii... Doba ledová – putování za mamutem
Hlavní vedoucí Dana Kuníková MgA. Mat j Kolá Vlasta Kruntorádová Petr Opršal
Cena 3 100 K 3 720 K 3 720 K 3 100 K
Hlavní vedoucí Tomáš Klíma Monika Vrátná Olga Smejkalová
Cena 1 300 K (1 200 K ) 1 300 K (1 200 K ) 1 300 K (1 200 K )
(2 950 K (3520 K (3 520 K (2 950 K
) ) ) )
ÍM STSKÉ TÁBORY 2015 -
Název SHERLOCK – detektivní kancelá Sherlocka Holmese Tane ní tábor Cyklotábor „Ventilek II.“
Cena v závorkách platí pro d ti navšt vující kroužky DDM a v p ípad tábor na Rohozné i Spolku KUŠ. ihlášky se budou vydávat od 9. února od 15:00 hodiny v DDM v Polné. Sou asn od stejného data a asu bude možnost p ihlášení on-line es webové stránky DDM Polná.
M D TÍ A MLÁDEŽE NABÍZÍ NOVOU SLUŽBU: SPORTUJETE? EŠÍTE KDE SE SCHÁZET? VYUŽIJTE NAŠI NABÍDKU … O tom, že jsou v Polné t i t locvi ny, ví každý, ale už ne každý ví, že je lze využívat i pro individuální sportovní aktivity. Za podpory m sta realizoval D m d tí a mládeže Polná rezerva ní systém – POLENSKÁ SPORTOVIŠT http://sportoviste.ddmpolna.cz. i spln ní daných podmínek si m že p es tento systém jednorázov pronajmout sportovní halu každý zájemce o jakoukoliv sportovní aktivitu.
13
POLENSKÝ ZPRAVODAJ PABL – Co to je?
2/2015
Kde je možné utkání odehrát? Zápasy mohou probíhat ve všech t ech polenských t locvi nách (DDM, Lidový d m, M stská t locvi na Kate inov), p ípadn kdekoliv jinde, záleží na domluv soupe .
Protože D m d tí a mládeže Polná za al na konci lo ského roku organizovat novou sout ž ozna enou tajemnou zkratkou PABL, vypravili jsme se za hlavním organizátorem této sout že, abychom mu položili pár otázek.
Jak zjistím, kdy je která t locvi na volná? Pro pot eby PABL a nejen pro n j, byl vytvo en rezerva ní systém, dostupný p es internet: http://sportoviste.ddmpolna.cz. Zde je p ehledn znázorn no, kdy je kde volno a sou asn je možné si t locvi nu zarezervovat on-line.
žete n jak blíže specifikovat tento název? Jedná se o sout ž pro amatérské hrá e badmintonu otev enou pro všechny v kové kategorie od osmnácti let. Cht li bychom tím rozší it nabídku pro sportovní vyžití lidí z Polné a okolí. Liga funguje na principu „ pyramidy“, kdy nejlepší hrá tvo í její vrchol. Všechna utkání probíhají na základ výzvy – níže postavený hrá vyzývá výše postaveného.
Jak je to s platbami za t locvi ny? Op t je pot eba otev ít rezerva ní systém, kde jsou ceníky a podmínky pronájmu. Dovíte se tady, kde si zajistit klí e a podobn . Náklady na locvi nu si soupe i d lí na polovinu.
Jaké je vlastn základní pravidlo této sout že? Jde o to, co nejvíce si zahrát. Záleží na vlastní iniciativ hrá odehrát co nejvíce zápas , ale není to podmínkou. Je pot eba odehrát za t i týdny alespo jeden zápas.
Lze rezerva ní systém využít i pro jiné sportovce? Ano, tento rezerva ní systém umož uje blokaci sportovních hal pro všechny zájemce.
Jak se lze do ligy p ihlásit? Do ligy je možné vstoupit kdykoliv a to registrací na webu PABL – www.sportjihlava/PABL a zaplacením registra ního poplatku 250 K .
Pokud by m l n kdo zájem o bližší informace, kde je m že získat? Rád je p edám osobn nebo je najdete na výše uvedených webových stránkách. Není pot eba se sout že bát, i když jsme zvolili vznosný název „amatérská liga“. Práv za pomoci zvoleného hracího systému sout že má každý možnost nalézt nové soupe e, kte í odpovídají jeho herním dovednostem. Náš hlavní cíl je zprost edkovat krásnou sportovní aktivitu a sportovní zážitky. Intenzitu zápas si díky vyzývacímu zp sobu nastavuje každý sám. V každém p ípad se t ším na spolupráci, nové hrá e v lize a spole né sportovní zážitky.
Od kdy se liga hraje? V letošním roce jsme ligu „rozjeli“ v polovin prosince, ale sout ž je koncipovaná na zimní a p edjarní období, kdy se provozují halové sporty tj. polovina íjna až duben. Na konci dubna bude slavnostní vyhlášení vít ze a p edání putovního poháru. Když se n kdo p ihlásí déle, platí stejný poplatek? Po 1. únoru 2015 platí 150 K .
kujeme za rozhovor editeli DDM Polná Tomáši Klímovi
MC STONOŽKA INFORMUJE
KLUBY ZDRAVÍ INFORMUJÍ ednášky v m síci únoru:
tvrtek 5. února v 17:00 hodin
„GENETIKA – ODPOV NA VZPOMÍNKY Z MINULÝCH ŽIVOT “ ednáška ThB. A. ZÁST RY
MC STONOŽKA PO ÁDÁ
tvrtek 19. února v 17:00 hodin
HROZÍ I NÁM CIVILIZA NÍ CHOROBY?
NED LE 22.ÚNORA VE 14:30 HODIN V PINPONGOVÉ HERN DDM
Všechny p ednášky Klub zdraví probíhají ve spole enské místnosti v p ízemí radnice.
Vstupné: 20 K eká vás tombola, hry, tanec...
šíme se na Vás .
HUSOVA KNIHOVNA INFORMUJE UNIVERZITA VOLNÉHO ASU Již desátým rokem po ádá knihovna p ednášky v rámci Univerzity volného asu, je to jedna z forem innosti knihovny, která se již stala tradicí. V letošním roce nám má op t co nabídnout Jan Kubašta, se kterým spolupracujeme již deset let, a ve svém zajímavém povídání bude pokra ovat i PhDr. Jana Hovorková, která si také našla okruh svých poslucha .
Termíny p ednášek na první pololetí roku 2015: 12. února 17. února 26. února 3. b ezna 12. b ezna 17. b ezna 24. b ezna 26. b ezna 31. b ezna 9. dubna 14. dubna 21. dubna 23. dubna
17:00 17:00 17:00 17:00 17:00 17:00 17:00 17:00 17:00 17:00 17:00 17:00 17:00
Univerzita volného asu – Jan Kubašta Univerzita volného asu – PhDr. Jana Hovorková (Už jste slyšeli o finan ní gramotnosti?) Univerzita volného asu – Jan Kubašta Univerzita volného asu – PhDr. Jana Hovorková (Umíte se bránit?) Univerzita volného asu – Jan Kubašta Univerzita volného asu – PhDr. Jana Hovorková (Pry s prokrastinací) ednáška Ivy Georgievové – ajurvéda Univerzita volného asu – Jan Kubašta Univerzita volného asu – PhDr. Jana Hovorková (Nesouhlasit – neznamená být špatný) Univerzita volného asu – Jan Kubašta Univerzita volného asu – PhDr. Jana Hovorková (Syndrom vyho ení) ednáška Lenky Losertové Univerzita volného asu – Jan Kubašta 14
ízemí radnice Husova knihovna ízemí radnice Husova knihovna ízemí radnice Husova knihovna Husova knihovna ízemí radnice Husova knihovna ízemí radnice Husova knihovna Husova knihovna ízemí radnice
POLENSKÝ ZPRAVODAJ
2/2015
NOVINKY M SÍCE PROSINCE KNIHY PRO DOSP LÉ Bergene Lise Byrne Lorna Clark Mary Higgins Cornwell Bernard Deaver Jeffery Erskine Barbara Formanová Martina Georgievová Ivana Gillerová Katarína
TENÁ E: Kouzelný patchwork Nebeská láska Nikdy není pozd Sharpovo obležení Sb ratel k ží Nejtemn jší hodina ípad Pavlína Jídlem k radosti Kone se rozhodni
Mankell Henning Nesbo Jo Penny Louise Petrusová Kate ina Picoult Jodi Polá ek Jan Pospíšilová Jana Rollins James Rollins James
Ve slepé uli ce ízrak Vražedný chlad S hlavou v oblacích, pejru Vlk samotá íb h spalova e mrtvol Ko ka na plot Po átek zkázy Rodokmen smrti
Green John Green John Hayes Terry Keleová-Vasilková Tá a Kristensen Monica
Hledání Aljašky Papírová m sta Já, poutník Manželky
Roth Veronica Roth Veronica Roth Veronica Sapkowsi Andrzej
Divergence Rezistence Aliance Zaklína . Bou ková sezóna
KNIHY PRO D TI A MLÁDEŽ Black Holly Panenka z kostí Dvo áková Petra Julie mezi slovy Eckertová Lenka Hustej internet Havel Ji í eklepy a nedoklepy Hyvnarová Bronislava Smysly zví at Hyvnarová Bronislava Smysly zví at II. Kastnerová Alena O líné babi ce Kernová Katarína Nevšední p íb hy pro zvídavé kluky a holky Malý Radek Mo e slané vody Malý Radek íhody matky P írody Orlev Uri ž, chlap e, b ž Pankhurst Kate Majda muchalová
Holan an v hrob
Šichta ová Markéta
Lumpové a beránci
Vogel Maja von
Lanczová Lenka Lindell Unni
Život naostro Temný muž
Vondruška Vlastimil Waltari Mika
ábl v sluha Kdo zavraždil paní Skrofovou?
Yee Wong Herbert
i holky na stop . Totáln zaláskovaná! Myš a Krtek, dob í sousedé
POLNÁ V HISTORICKÝCH DATECH - Na ja e roku 1915 prob hla na Polensku velká rekvizice dobytká a také sbírky kov , vlny, kau uku … pro armádu. - Ve m st žilo 4374 obyvatel, dle provedených soupis bylo následkem vále né bídy 1617 osob bez zásob. - Na ja e bylo do Polné p id leno na polní práce prvních 21 vále ných zajatc – Srb , další skupinu zajatc p id lili do Dobroutova. - V ervenci se v Polné objevili vále ní vyst hovalci z italské Istrie, kde se intenzivn vál ilo. Byly jim p id leny byty po polských Židech, po etn jší skupina bydlela v Hellerov bývalé vinopaln . N kte í Italové z stali v Polné až do roku 1918. - Dne 28. ervence byla na základ na ízení zvolena m stská zásobovací komise, tvo ila ji m stská rada a 7 len z ad místních podnikatel a živnostník . Komise rozhodovala o p íd lech mouky a potravin osobám bez zásob, založila a dopl ovala seznam samozásobitel , ešila celkový nedostatek potravin, zásobování atd. - Po srpnové sklizni byly na ízeny další rekvizice obilí. - V srpnu z Polné odvedli do války dalších 159 padesátiletých muž . - Vzhledem k velkému pohybu obyvatel byl proveden nový soupis, bylo zaevidováno 4526 obyvatel. - Polenští rodáci, vyst hovalci do Severní Ameriky, uspo ádali v zá í na zahrad u Pojman v Chicagu „Polenskou mrkvancovou pou “, které se zú astnilo 93 krajan . - Obchodník František Jank rozší il 1. íjna provoz hotelu U Lva v dom p. 30 na Husov nám stí na p t hostinských pokoj . Zárove provozoval i dopravu osob z hotelu na vlakové nádraží v Polné omnibusem. - Léka MUDr. Václav Michálek se stal majitelem prvního osobního automobilu v Polné. - Dne 22. íjna p išlo do Polné další 48 Ital z Istrie. - Škrobárna Amylon pod Dolní branou zpracovala v tomto roce 120 vagóbrambor. 1965 - Pod tíhou sn hu se v lednu prolomila st echa a krov staré d ev né stodoly z poloviny 19. století na k ižovatce v Havlí kov ulici. Ta byla 2. ervence zbo ena a postupn odstran na. - Krajská odborová rada v Brn schválila v únoru stavbu nové mate ské školy ve Varhánkov ulici. - Svazarm Polná byl dne 8. b ezna na okresní konferenci v Jihlav vyhlášen nejlepší místní organizací v rámci okresu. P edsedou MO byl František Šmíd. - Loutkové divadlo p sobící v Zámku, nejd íve pod vedením Marie Klusá kové, pozd ji za ízení Františka Be ky, bylo z d vodu nevhodnosti prost edí zrušeno. - V závod n.p. Tokoz byla dokon ena stavba administrativní budovy, vybudován nový vodovodní ad, nový transformátor a rozší eny sklady. - Místní kolo spartakiády v Polné bylo uspo ádané dne 23. kv tna na išti v Zámku za ú asti 1200 cvi enc a 1000 divák .
V následujících ádcích si p ipomeneme alespo n které události našeho sta, které se p ed lety udály: 1515 - Dne 14. prosince koupil již rozší ené polensko-p ibyslavské panství za 10 800 kop pražských groš rytí Mikuláš ml. Tr ka z Lípy, majitel Opo na, ebechovic, Smi ic a D ína. Tento zhýralý šlechtic a údajn i špatný hospodá získal pozd ji za podivných okolností i hrad Svojanov. Ješt edtím, než se usídlil na Polné, dal zazdít svoji nev rnou manželku Kate inu (stalo se v roce 1507). 1715 - Dne 5. zá í se v Polné narodil Viktor Václav Morávek (1715–1779), známý socha . - Byla pokryta plechem v ž hlavního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, a tak byla vlastn završena stavba nového kostela. 1865 - Ve m st žilo 6100 obyvatel v 572 domech, úbytek nastal po velkém požáru v roce 1863. - Ze sv ta se ozval polenský cestovatel František in era. Pro školu zaslal z Egypta etné africké p írodov dné exponáty. - Po átkem roku byla dokon ena nákladem 11 125 zlatých stavba polenského nového m anského pivovaru, v míst vedle bývalého vyho elého. (V roce 1864 právováre níci zakoupili a zbo ili d m Mat je Med ického, stojící v sousedství na pozemku, kde pak byl z ásti nový pivovar a z ásti uli ka.) - V Polné byla založena sb rna s. k. loterie a otev en hlavní sklad tabáku pro 68 trafik a sklad soli – tak víme, že naši p edkové p ed 150 lety sázeli „na št stí“. - V Polné bylo z ízeno okresní zastupitelstvo, do n hož bylo v prvním roce zvoleno 24 len , z toho 4 z Polné, 1 ze Štok , 3 z velkostatk a 16 z venkovských obcí, okresním starostou byl zvolen Antonín Pittner. - V Polné byl zaveden tzv. „pivní krejcar“, tj. da z piva – 1 krejcar z každého, v Polné vypitého, mázu piva (1 máz = 1,4 litru). - Na dani bylo v tomto roce vybráno 2028 zlatých (1 zlatý = 100 krejcar ), v dalších letech byla vybrána p ibližn stejná ástka. - Dne 25. íjna se v rodin obuvníka Ludvíka Klusá ka v Jeronýmov ulici narodil syn Karel Ludvík Klusá ek, významný eský malí a ilustrátor. - Kameník Václav Prchal ze Slavní e zhotovil za 358 zlatých dv kamenné kašny – na Pátku (Komenského ulice) a v R žové ulici (Pod bradova ulice) namísto kašen d ev ných. Ta v Komenského ulici u budovy bývalého anského pivovaru stojí dodnes. - Polenský ob an, fotograf Josef Š astný, sestrojil lehké d ev né letadlo. i pokusech slet t ze st echy se lehce zranil. - Hlavní školu v Polné v tomto roce navšt vovalo 622 žák , z toho 274 d at. 1915 - Dne 22. ledna rukovaly do války další starší ro níky, z Polné 47 muž ve ku 41–46 let. V únoru prob hly další odvody voják ve v ku 39–42 let. 15
POLENSKÝ ZPRAVODAJ - Šestého ervna byl na rybníce Peklo uspo ádán závod motorových kluzák . Dva tisíce divák shlédlo dne 1. srpna sout ž parašutist . - Od 19. srpna bylo na h išti v Zámku v provozu letní kino. Na širokoúhlém plátn zde bylo promítnuto sedm celove erních film , vždy bylo vyprodáno. - V zapo atém školním roce 1965/66 docházelo do 22 t íd ZDŠ 739 žák . Ve škole p sobilo 29 u itel . - Na míst odstran né stodoly v Havlí kov ulici byly po átkem zá í položeny základy na stavbu nové prodejny Jednoty (nyní sídlo firmy Atik). - Dne 16. íjna byl stržen druhý oblouk Horní brány mezi domy p. 34 a p.35. - V ulici Varhánkova, v zadním traktu domu p. 34, byla dokon ena a zprovozn na nová požární zbrojnice (nyní Kozl v Tip sport Bar).
2/2015
- K tragické nehod došlo dne 5. listopadu nedaleko Polné. Nákladní vlak najel v úseku železni ní trati mezi Dobronínem a Kamennou do skupiny tra ových d lník . Nešt stí si vyžádalo ty i lidské životy. Poh bu polenských ob an Antonína Musila a Jaroslava Jirky se na h bitov sv. Barbory zú astnilo mnoho ob an . - Divadelní soubor Ji í Pod bradský a p vecký soubor estmír uspo ádaly ve dne 13. a 14. listopadu estrádní ve er s hudebním pásmem Karla Hašlera Ve er za strahovskou branou. - V Polné žilo 4 084 obyvatel v 1 240 domácnostech a 858 domech. Výb rem z d l autora Jana Prchala zpracovala redakce PZ.
T. G. MASARYK A POLNÁ Generacím ob an naší zem se iniciály T. G. M. nesmazateln vryly do jejich myslí vzdor tomu, že v dob nacistické okupace a po roce 1948 byl Masaryk násiln zapomínán, vymazáván z pam ti. V letošním roce si budeme p ipomínat 165 let od jeho narození a 80 let od abdikace (ze zdravotních d vod ) na funkci prvního prezidenta eskoslovenské republiky. V Polné jsme si mohli koncem minulého roku p ipomenout jeho první a poslední návšt vu m sta v roce 1899, ješt jako profesora KarloFerdinandovy univerzity v Praze. Bylo to v souvislosti se známou „hilsneriádou“, kdy se Polná stala st edem sv tového i domácího tisku. P ípad brutální vraždy Anežky Hr zové z Malé V žnice, ozna ovaný jako rituální, by ejm nem l tak velkou publicitu, kdyby v této kauze, s vehemencí sob vlastní, nevystoupil T. G. Masaryk. Po jeho boji proti provincionálnímu nacionalismu a mýtu budovanému na falzifikátech Rukopis (Královédvorského a Zelenohorského) to byla hislneriáda, kdy ve svých tém padesáti letech op t vstoupil do ve ejného života. Tentokrát to nebyl boj p evážn pouze s intelektuály. Proti jeho názoru na nesmyslnost rituální vraždy u Žid se postavili studenti, mnozí profeso i i široká ve ejnost. O nesmyslnosti takové vraždy uvedl v asu v zá í roku 1899 mimo jiné: „Je to hr za, že práv eský lid a eská zem se staly jevišt m, k n muž pro tohle obráceny zraky Evropy“. Masaryk pak byl soustavn urážen v tisku, studenti bojkotovali jeho p ednášky. Když mu jeho studenti v listopadu 1899 v sále Klementina spílali a neumožnili mu promluvit, napsal na tabuli: „Hájil jsem a vždy budu hájit svobodu myšlení a cít ní, klerikální antisemitismus považuji za zlo. Polná je atentát na rozum. Zjevte d vody proti mn “. V dob sílícího antisemitismu vydává dv brožury „Nutno revidovati proces polenský“ a „Význam procesu polenského pro pov ru rituelní“. Polná se tak jeho zásluhou dostává do pov domí široké ve ejnosti. Masaryk to s Polnou nem l snadné. V dob , kdy psal první výše uvedenou brožuru, nev l, jak sám p iznal, kde m sto Polná leží, ale z hosp dek, šantán a tržiš k n mu doléhal refrén kramá ské písni ky „… Nekupujte u Žid cukr, kafe, mouku, zabili nám Anežku, modrookou holku“. Vypravil se do Polné, aby si prohlédl místo zlo inu i jeho okolí, vyzpovídal sv dky p ípadu. Poprvé navštívil Polnou 4. prosince 1899 pod pseudonymem dr. Gottlieb Boeck, p edstavil se jako redaktor a byl doprovázen obchodníkem Antonínem Bretišem. Podruhé p ijel do m sta 11. prosince, op t pod výše uvedeným pseudonymem, byl doprovázen kožešníkem Aloisem Pojmanem. Setkává se s MUDr. Michálkem, který spole s MUDr. Prokešem provedli ve h bitovní márnici pitvu zavražd né Anežky Hr zové. Když byl studenty poznán, setkal se s nevolí n kterých ob an a m sto rad ji opustil. Jeho odjezd byl v minulosti n kolikrát p ehnan komentován, nap íklad „hnali ho z Polné klacky a holemi…“ nebo „lidé po Masarykovi házely kameny, jen st ží sta il z Polné odjet…“ apod. K ni emu podobnému nedošlo, a jak sám Masaryk v pam tním spisku k tomu uvádí, že když byla jeho identita odhalena „… sbalil jsem narychlo kuf ík a nechal se odvézt na nejbližší nádraží. Bylo to do Šlapánova, kam ho na saních odvezl ko í Václav Mo uba, který byl v té dob zam stnán v hotelu U Culk a kterému se prý, již jako prezident, Masaryk odm nil, jak je uvedeno v publikaci „ eská Jablonná v prom nách asu“, kde Václav Mo uba ve stá í bydlel. Svérázný ko í byl v dob pobytu rodi budoucího spisovatele Bohumila Hrabala zam stnán jako ko í v m anském pivovaru. Malého Hrabala, jak pozd ji napsal, zajímal jeho vztah k pivovarským valach m, a také, že dokázal za velkou štamprli ko alky spolknout myš, což bylo malému Bohumilovi líto. “Když jsem to slyšel, hrozn jsem plakal a litoval tu myš“, napsal. Vlna antisemitismu zasáhla po átkem dvacátého století celou monarchii a ani mnozí polenští pana profesora nepochopili. Mezi prvními, kte í v dom i nev dom zdejší k ivdu na T. G. M. od inili, byli polenští vojáci, kte í nez stali lhostejní k jeho výzv , svlékli c.k. rakousko-uherskou „feldgrau“
uniformu a vystoupili do s. zahrani ního vojska – legií. Stali se sou ástí sedmdesátitisícového vojska, které se stalo významným argumentem edstavitel zahrani ního odboje v ele s Masarykem, Benešem, Št fánikem v jednáních o státní samostatnost. Díky postoj m Masaryka v polenské „Hilsnerov afé e“ pomáhal mu zahrani ní tisk. V apkových „Hovorech s T. G. M.“ se do teme, že hilsneriády byla jeho nejt žší životní kampaní a vyplatila se mu za války, kdy mu židovský tisk pomáhal. „Zlá kampa byla ta hilsneriáda, když jsem se musel rvát s pov rou o rituální vražd . Za války jsem pochopil, k emu to také bylo dobré; sv tový tisk je z ásti ízen nebo financován od Žid ; znali mne z Hilsnerovy aféry a te se odv ili tím, že psali o naší v ci sympaticky nebo alespo slušn . Politicky nám to hodn pomohlo“. Když národní shromážd ní 14. listopadu 1918 zvolilo prezidentem eskoslovenské republiky Tomáše Garrigue Masaryka, stal se i prezidentem polenských, a ti se k n mu hlásili. Mezi prvními to byli legioná i a sokolové, pak p ibývali další. M stské zastupitelstvo m sta Polná ud lilo 12. listopadu 1918 T. G. Masarykovi eské ob anství spole s dalšími osobnostmi odboje - Edvardu Benešovi, Františku Sta kovi a Gustavu Habrmanovi. Mimo estná ob anství mnoho míst v mladém stát nazvalo jménem T. G. Masaryka ulice, nám stí, význa né budovy i instituce, byly mu stav ny pomníky. Dnes bychom asi t žko hledali spolehlivou a jednozna nou odpov na otázku, pro n kte í p edstavitelé polického reprezentace našeho m sta p íštím generacím touto formou nep ipomn li muže, jehož jméno bylo dlouhou dobu v dobrém i zlém spojováno s Polnou. Teprve v roce 1937 byla první v historii mate ská škola pro 42 tí umíst na ve Varhánkov ústavu ozna ena jeho jménem. Po známém „kalném ránu“ 14. zá í 1937, kdy zem el, po ádaly okresní osv tový odbor, stská rada a MO K tryznu k uct ní památky prvního prezidenta T. G. Masaryka. Z v že d kanského chrámu zn ly fanfáry, sborový zp v p ednesl zp vácký spolek estmír. Tak tomu v historii bývá. Antisemitismus se z Polné ani v povále ných letech nevytratil, duch hilsneriády byl stále p ítomen. Projevilo se to nesouhlasem n kterých ob an p i ud lování domovského práva víde ským židovským uprchlík m p ed nacismem. Po mnichovské kapitulaci se ve m st objevily antisemitské letáky. Národní garda dokonce vylou ila židovské ob any ze svých ad. Po okupaci zem nacistickým N meckem se 18. ervna 1939 konal do Polné zájezd Árijského kulturního svazu k hrobu Anežky Hr zové. V témže roce vydává fašista – noviná Jan Rys-Rozséva (popraven byl 27. ervna 1946) knihu „T. G. Masaryk a hilsneriáda“. Objevila se v hojném po tu výtisk i v Polné, aby znovu oživila mýtus rituální vraždy spáchané Židy, aby pošpinila Masaryka a eskoslovenskou republiku. eskoslovensko bylo rozbito, zbytek ech a Moravy okupován nacistickým meckem. Antisemitismus legalizovaný v n meckých rasových zákonech se projevil v té v bec nejhr zn jší form – genocid židovské populace. Nevyhnula se jí ani Polná. Po etná židovská komunita, která ve m st existovala od 16. století, mizí v nacistických vyhlazovacích táborech. Nacistická ideologie a její nositelé byli v Norimberku, kde potupné rasové zákony vznikly, mezinárodním tribunálem odsouzeni. Masarykova pravda op t zvít zila. Navždy? Vždy s projevem antisemitismu se polenšní obyvatelé op t setkali, když 28. b ezna 1999 p ijeli do m sta skinheadi, rozší ili letáky s vyobrazením. T. G. Masaryka s židovskou hv zdou a s antisemitskými hesly, u hrobu Anežky Hr zové na h bitov u svaté Barbory drželi tryznu. Antisemitismus, jako „absolutn neoprávn ný a zcela zavrženíhodný“ odmítl v roce 1996 i papež Jan Pavel II., který p ed ú astníky kolokvia na téma „Ko eny antižidovství v k es anském sv “ zd raznil, že Ježíš Kristus byl také Žid. Ve funkci prezidenta eskoslovenské republiky T. G. Masaryk Polnou nenavštívil. Na vtíravou otázku „Pro ?“ bychom dnes již marn hledali vy erpávající odpov . Milan Šup 16
POLENSKÝ ZPRAVODAJ
2/2015
NÁZORY, KOMENTÁ E, OHLASY, DOPISY „O mn a beze m “... Nemohu nereagovat na lánky v Jihlavském deníku a Polnetu, které se vztahují k mým osobním finan ním potížím a následn ke spekulativním úvahám. Tyto úvahy pak dále rozvíjí lenové uskupení Polná-Dobrá adresa a Spole pro Polnou. Ti z Vás, kte í jste lánky etli, víte, o em píši. Vás, kte í jste je ne etli, na za átek informuji, že jsem polenské zastupitele informoval dopisem o mých osobních finan ních potížích, které vznikly z d ív jšího podnikání z roku 2010 s popisem událostí, jež k nim vedly. Firma, ve které jsem již nepracoval, šla v roce 2011 do insolventního ízení a veškerou další innost ze zákona p evzal insolven ní správce. Nebylo tak v mých silách ani silách nikoho jiného cokoli na pr hu ízení insolvence ovlivnit. Banka, od které jsme m li provozní úv r, neobdržela další platby a vymáhá tak dlužnou ástku na ru itelích, a to bez ohledu na to, že jsem se snažil domluvit na splátkovém kalendá i. Situace se dostala do fáze, kdy jsem v záv ru listopadu 2014 usoudil, že pokud chci dostát svým závazk m alespo v omezené mí e, zažádám soud o svoji osobní insolvenci. Což jsem u inil a soud tuto žádost 1. 12. 2014 zaevidoval. Na záv r svého dopisu jsem zastupitele informoval, že jsem p ipraven se s nimi osobn sejít a vše pot ebné up esnit. Na m j dopis však zastupitelé z uskupení Polná-Dobrá adresa a Spole pro Polnou zareagovali zcela opa , než jsem p edpokládal. O žádné vysv tlení neprojevili zájem, dopis nechali uve ejnit v Jihlavském deníku, kde se paní Kubová nechala slyšet, že po mn budou požadovat podrobn jší vysv tlení. Nic takového se však nestalo. Nikdo se za mnou v této záležitosti nezastavil, nikdo mne na jednání svých uskupení nepozval, a to p esto, že se kv li tomu n kolikrát sešli. Z t chto jednání vyvodili záv r, který op t zve ejnili jak na stránkách Jihlavského deníku, tak na svých internetových novinách Polnet. Zde je uvedeno p ímo stanovisko, které cituji: „Pokud pan Kousal neodstoupí sám, podá polenská koalice „Polná-Dobrá adresa a Spole pro Polnou“ návrh na jeho odvolání, a to na zasedání zastupitelstva 4. 2. 2015.“ Tak nevím, co znamenala slova paní Kubové, uvedená v Jihlavském deníku, že budu vyzván k podrobn jšímu vysv tlení?? Kam se vytratila jimi p edkládaná diskuse, že rozhodli bez možnosti, abych cokoli vysv tlil?? N jak mi to p ipomíná historické rozhodnutí „o nás bez nás“. V mém p ípad rozhodli o mn a beze m . Nemohu neuvést i to, co jsem zastupitel m v dopise uvedl. A to, že jsem se nedopustil žádného p estupku, neporušil jsem v žádném ohledu zákon, nic jsem nezpronev il, ani neporušil. D lám vše pro to, abych v rámci svých ekonomických možností dostál vzniklým závazk m. Luboš Kousal
Z dopis starostovi...
Reakce na situaci místostarosty pana Luboše Kousala na polenské radnici Minulý týden obdrželi všichni polenští zastupitelé email od nov zvoleného místostarosty pana Luboše Kousala. Popisuje v n m svou finan ní peripetii, která vznikla v dob jeho minulého podnikání. Vzhledem k tomu, že finan ní problémy pana Kousala, jak už nyní víme, trvají delší dobu, je jasné, že o svých problémech v l již v dob svého zvolení. Zastupitele však o této situaci neinformoval. Tím ztrácí naši d ru. Nelze totiž vylou it, že podobn by mohl jednat i nadále. Dle našeho názoru by m l pan Kousal sám zvážit další setrvání v pozici místostarosty. Jeho situace ve ve ejné funkci spl uje podmínky korumpovatelnosti a zneužitelnosti, a to o to více, pokud by ve funkci z stal (k tomuto tématu se více dozvíte na www.polnet.cz). Pokud pan Kousal neodstoupí sám, podá polenská koalice Polná-Dobrá adresa a Spole pro Polnou návrh na jeho odvolání, a to na zasedání zastupitelstva 4. 2. 2015. Pro volební formaci Nezávislí pro Polnou, jejímiž leny jsou jak starosta sta Jind icha Sko dopole, tak místostarosta Luboš Kousal, je situace jist nezávid níhodná. Pan Kousal byl Nezávislými pro Polnou v ele s Jind ichem Sko dopole do funkce zástupce starosty nominován, a hned zpo átku se ve své funkci a p ed polenskými ob any znev rohodnil. Je eba si uv domit, že pokud pan Kousal z stane ve funkci, podržen hlasy ostatních zastupitel , m že být i zneužitelný a vydíratelný. Koalice Spole pro Polnou a Polná Dobrá adresa se nez íkají zodpov dnosti. Pokud pan Kousal dobrovoln odejde nebo bude odvolán, zaujmou k ípadné nov vzniklé situaci na radnici odpovídající stanovisko. Koalice Polná- Dobrá adresa a Spole
Mezi
pro Polnou
í
V minulých dnech jsem asto slýchala o nep íjemné situaci našeho místostarosty Luboše Kousala. Dosud jsem ho poznala jako zodpov dného a vst ícného lov ka, a proto se m téma dotýkalo. Zdá se, že n kterým lidem je trnem v oku, protože se dostal kv li podnikání do insolvence. Jiní pokládají za velmi neš astnou skute nost, že zmín nou osobní informaci nezve ejnil p ed svým zvolením do funkce místostarosty. Musím poctiv p iznat, že díl pravdy lze spat it v obou chto pohledech. Jde o d ryhodnost, tedy o pochopitelný nárok ob an v i lidem, kte í spravují ve ejné finance. Zárove však pop ejme sluchu také t m, kte í smýšlejí o panu Kousalovi ízniv ji. Mnozí si jej váží, nebo je otev ený problém m ob an . S manželkou vychovává své d ti poctiv a žijí skromn . Nevyhýbá se zodpov dnosti za chyby, které v minulosti ud lal, a snaží se je ešit dle svých možností. Já sama za sebe si kladu otázku: Jsme my ostatní ve všem dokonalí? Myslím si, že pan Kousal je schopný a m l by ve funkci místostarosty setrvat. Tento názor se mnou sdílí n kte í p átelé, a proto doufám, že bude mít možnost obhájit svou d ryhodnost a schopnost zodpov dn spolurozhodovat ve prosp ch Polné. Marie Tvrdíková
Vážený pane starosto, po p tení lánku v Polenském zpravodaji (leden 2015, str. 3) "O stavu zelen v majetku m sta Polná" si dovoluji reagovat a upozornit Vás na nutnost revize strom (jasany), které lemují silnici od Mlékárny Polná sm rem na Jihlavu. Z vlastní zkušenosti vím, že ze strom – i p i bezv í – padají suché tve. Dovolte mi p ipojit vlastní zkušenost: koncem ervna 2014 jsem vedla syna do školky. V ko árku jsem vezla svou práv 6 týdn starou dceru. Když jsme p echázeli silnici u bytovek .p. 769, spadla asi 5 metr za námi suchá v tev, dlouhá asi 1 m a v pr ru mohla mít 10 cm. Nechci ani domyslet, co by se mohlo stát, kdybychom se trošku opozdili. Nutno dodat, že bylo opravdu bezv í. A co teprve, když se rozfouká vítr siln jší? Další v c, na kterou bych cht la upozornit, je nekáze pejska , kte í nesbírají po svých ty nohých milá cích exkrementy. Stav na Zápeklí, speciáln okolo Mlékárny, je opravdu alarmující. Sama psa mám a nevyjdu z domu bez sá ku na exkrement. Jezdím i s ko árkem a musím íct, že po každé procházce musím umývat kola i své boty, což už m nebaví. Pokud n kdo nechce sbírat "zbytky" po lenovi rodiny, tak a si psa nepo izuje! Doma p ece taky každý po vykonání pot eby spláchne! Nezlobte se, že Vás s tím obt žuji, ale t eba to m že být p ísp vek do dalšího ísla Polenského zpravodaje. D kuji.
Milé dáre ky
Hilda Kopecká
Ráda vzpomínám na dobu, kdy jsem u ila v Mate ské škole na Varhánkov ulici. Na tuto dobu nikdy nezapomenu. To mi p ipomínají milé dáre ky, které dostávám každým rokem na váno ní svátky od d tí a paní u itelek z této mate ské školy. Cht la bych pod kovat a jist i za všechny u itelky, které zde ily a jsou v d chodu. Hlavn bych cht la pod kovat paní editelce Marcele Klímové, která na nás u itelky – seniorky nezapomíná. D kujeme. Hana Sobotková, bývalá u itelka mate ské školy 17
POLENSKÝ ZPRAVODAJ
2/2015
„Novoro ní pekelné koupání 2015“... aneb „otužilci v Pekle“ Na nový rok se ve trnáct hodin sešlo na pláži Rekrea ního a sportovního areálu U Pekla n kolik p íznivc a nadšenc koupání ve studené vod . Zamrzlé Peklo nebylo p ekážkou a pomocí krumpá e se poda ilo v 9 cm tlustém ledu vysekat obdélníkový „bazének“ o rozm ru cca 3 x 5 m pro pravideln se koupající otužilce (jako je Jenda Halík) a zbývající ty i nadšence (Marta Smerekovská, Alena Michalová, Helena Radoušová a Luboš Kousal), kte í cht li íchod nového roku p ivítat netradi ním zp sobem. Ani deštivý za átek odpoledne neodradil po adatele a koupající se v jedné osob od prosekání ledu, a tak mohlo pekelnému koupání p ihlížet i n kolik povzbuzujících. Všichni ú astníci své premiérové NOVORO NÍ KOUPÁNÍ ZVLÁDLI NA 1 (nikdo ze studené vody zbab le neprchnul), a tak si po zásluze zasloužili i horký sva ek se štr dlí kem, p i nichž si vym nili nové dojmy. ležité je, že se akce líbila a p edb žn se ú astníci domluvili na pokra ování op t na Nový rok 2016 .
Novoro ní výšlap Nevíme, jak vám, ale nám ten nyní již minulý rok utekl n jak moc rychle. Zvlášt ty jeho poslední m síce. A to bylo zamykání studánky, p ípravy váno ní výstavy na radnici, Peklo na hrad , p edváno ní setkání s p áteli a ertovskou tombolou, adventní koncerty... a najednou tu byly Vánoce. Na Silvestra si pak malá skupinka „polenských husit “ sta ila ješt zabojovat na Žižkov vrchu. O tom více ve svém lánku František Vacek. Nu, a pak už tu byl Nový rok. Dvacítka p átel se op t vydala na sv j tradi ní novoro ní výšlap sm r kate inský h bit vek s hroby p átel a p íbuzných, Anež in most, Homole... a lesní cesta nás p ivedla na kraj B eziny. N kte í pokra ovali dále do V žni ky, v tší parta se však pomalu vracela po silnici zp t k domovu. P ijali totiž pozvání na Novoro ní spole ný p ípitek s p veckým vystoupením Petra Nekorance na nám stí. Dževo a Lu
18