2015

Školní řád

Školní rok 2014/2015

První soukromá hotelová škola spol. s r.o. Školní řád Č.j.: S- 99/2013 Účinnost od: 1. září 2014 Spisový znak: Skartační znak:A 10 Pedagogická rada projednala dne: 26.8. 2013 Školská rada schválila dne: 28.8. 2013 Změny:

Čl. I. Úvodní ustanovení Účelem školního řádu je vytvořit příznivé podmínky pro výchovu a vzdělávání a pro plné využívání pracovní doby. Školní řád vyžaduje uvědomělou kázeň. Každé svévolné zameškání vyučování, svévolně promeškaná směna, nedochvilnost, neposlušnost, nedodržování bezpečnostních předpisů apod. jsou porušováním kázně. Čl. II. Organizace vyučování a režim školy 1. Vyučování ve škole v průběhu celého školního roku je dáno organizací příslušného školního roku včetně období školního vyučování, vedlejších a hlavních prázdnin a týdenním rozvrhem jednotlivých tříd. 2. S týdenním vyučovacím rozvrhem jsou seznámeni žáci na začátku měsíce září příslušného školního roku rodiče prostřednictvím třídních učitelů a internetu. 3. Volné dny, které vyhlašuje ředitelka školy, oznamuje předem rodičům třídní učitel proti podpisu ve studijních průkazech. Rovněž tak oznamují třídní učitelé jakoukoliv úpravu vyučovacích hodin během školního roku. 4. Vyučování začíná v 8.00 hodin. Ředitelka může povolit, ve výjimečných případech, dřívější začátek vyučování, nejdříve však v 7.00 hodin. 5. Žáci přicházejí do školy nejpozději 5 minut před zahájením vyučování tak, aby se mohli včas připravit na vyučování. 6. Školní budova se otevírá vždy před zahájením vyučování, tj. v 7.30 hodin při zahájení první vyučovací hodinou

Čl IV. Práva a povinnosti žáků školy IV.I. Práva žáků školy 1. Každý žák má právo, aby s ním bylo jednáno jako se svobodným občanem. Má právo na vlastní identitu, na ochranu před jakoukoliv diskriminací.

2. Každý žák má právo vyjádřit svůj názor, má právo, aby jeho názor byl brán v úvahu, stejně tak se může vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jeho vzdělávání, přičemž jeho vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje. 3. Žák má právo na vzdělání a výchovu, která umožňuje rozvoj jeho osobnosti a nadání, připravuje ho na zodpovědný život v dospělosti, upevňuje v něm respekt k lidským právům a ke kulturním a národním hodnotám. 4. Žák a jeho zákonný zástupce mají právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka a na ochranu informací vypovídajících o jejich osobnosti a soukromí a zároveň má svobodný přístup k informacím v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb. 5. Žák má právo volit a být volen do školské rady, je-li zletilý. 6. Žáci mají právo zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitelku školy s tím, že ředitelka školy je povinna se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat. 7. Žák má právo na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání, v případě osobních problémů má právo obracet se pro radu a pomoc na výchovného poradce, školního metodika prevence, třídním učitelem a vedením školy. 8. Žádný žák nesmí být vystaven svévolnému zasahování do svého soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence, ani nezákonným útokům na svou čest a pověst. Žák má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům. 9. Škola musí respektovat práva rodičů ve vztahu k nezletilému dítěti. 10. Žák má právo na ochranu před škodlivými formami práce a před vykořisťováním, na ochranu před zneužíváním narkotických látek a na ochranu před sexuálním zneužíváním. 11. Žák má právo na pomoc, pokud nejsou respektována jeho práva, sám však musí respektovat práva druhých. 12. Žák má právo vyjadřovat svobodně svůj názor ve všech věcech, které se ho týkají: tento názor má být vyjádřen adekvátní formou, přičemž tomuto musí být věnována patřičná pozornost. Své názory lze směřovat jak k třídnímu učiteli, tak ke školnímu metodikovi prevence PhDr. Jarmile Fillerové či výchovné poradkyni MSc. Pavle Křečanové. 13. Žák má právo být ochráněn před fyzickým nebo psychickým násilím a nedbalým zacházením. Nikdo nemá právo druhému žádným způsobem ubližovat. 14. Žák má právo požádat o pomoc nebo radu kohokoli z pracovníků školy – pokud se cítí v jakékoli nepohodě nebo má nějaké trápení. 15. Žák školy má právo na stížnost a na odvolání v souladu s předpisy.

16. Žák, jehož prospěch je na konci druhého pololetí nedostatečný ze dvou předmětů, má právo konat opravnou zkoušku. Žák, který se bez vážných důvodů a řádné omluvy k opravné zkoušce nedostaví, neprospěl. 17. Jestliže má žák nebo zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci l. nebo 2. pololetí, může do 3 dnů ode dne, kdy se prokazatelně dozvěděl o jejím výsledku, požádat ředitelku PSHŠ o přezkoušení. 18. Ředitelka PSHŠ může uvolnit žáka z účasti na vyučování TV na základě doporučení lékaře, buď částečně, nebo úplně na dobu určenou lékařem. Žádost doloženou patřičným lékařským doporučením je třeba podat na formuláři k tomu určeném, který je k dispozici ve škole, a to neprodleně po zjištění zdravotních omezení. 19. Ředitelka školy může umožnit žákyním z důvodu těhotenství nebo mateřství a dlouhodobě nemocnému nebo zdravotně postiženému žákovi přípravu a vykonání zkoušek v termínech, které stanoví. IV.II. Pravidla chování žáků školy Žáci jsou povinni: 1. Docházet do školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a účastnit se vyučování všem povinným předmětům. Dále jsou povinni zúčastnit se akcí pořádaných školou pokud souvisí s teoretickou a praktickou výukou. 2. Osvojovat si vědomosti a dovednosti a získávat návyky potřebné k dosažení vzdělání poskytovaného školou. 3. Osvojovat si zásady vlastenectví, humanity a demokracie. 4. Chránit své zdraví i zdraví jiných, dbát o čistotu a pořádek a pomáhat při udržování pořádku ve škole i v jejím okolí, dodržovat hygienické zásady, zásady bezpečnosti práce i protipožární zásady. 5. Šetřit školní zařízení, chránit je před poškozením, šetrně a hospodárně zacházet s učebními pomůckami a surovinami při praktické výuce. Žák, případně jeho zákonný zástupce je povinen uhradit škody způsobené na majetku školy úmyslně, nedbalostí nebo porušením příkazu. 6. Dodržovat vyučovací dobu, rozsah přestávek, pracovní dobu při výuce praxe a při akcích školy. Žák je povinen dostavit se do školy tak, aby byl nejpozději 5 minut před zahájením vyučování přítomen v učebně nebo na pracovišti. V průběhu přestávky mohou žáci opustit učebnu, volně se pohybovat v budově školy (s výjimkou odborných provozů, kde probíhá praktická výuka). V průběhu přestávky si žáci připraví pomůcky pro další vyučovací hodinu. 7. Nosit do vyučovacích hodin stanovené pomůcky - učebnice, sešity apod. Tyto pomůcky nemůže žák po skončení vyučování zanechávat ve škole. 8. Mít při vyučování u sebe studijní průkaz a na vyžádání pedagogických pracovníků jej předložit ke kontrole. Údaje o absenci žáka a jejím omlouvání se uvádějí zásadně v tomto průkazu, nebo v omluvném listu.

9. Informovat pravidelně zákonné zástupce o svém prospěchu a chování. 10. Slušně zdravit všechny zaměstnance i návštěvníky školy. Při vstupu zaměstnance do učebny a při jeho odchodu zdraví povstáním. Žáci všem zaměstnancům školy vykají a oslovují je slovem "pane, paní" a jeho pracovní funkcí (paní ředitelko, paní zástupkyně, pane učiteli, paní učitelko, pane školníku apod.). 11. Žák, jestliže to vyžaduje předmět, musí používat předepsanou pracovní obuv. 12. Omluvit se vyučujícímu na začátku hodiny, pokud se žák ze závažných důvodů nemohl připravit na vyučování. 13. Žáci mohou být pověřeni výkonem služby ve třídě, nebo služby ve školní recepci. 14. Plnit pokyny pedagogických i nepedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem. Žák dbá pokynů zaměstnanců školy a pracoviště praktického vyučování, řídí se zásadami slušného společenského chování. 15. Žáci dodržují zásady slušného chování, a to jak v prostorách školy, tak na veřejnosti. Zdraví slušně všechny dospělé osoby v zařízeních PSHŠ a jednají s nimi uctivě, ke spolužákům se chovají ohleduplně. Šikanování je považováno za hrubé porušení školního řádu. Žáci se chovají ve škole i mimo ni tak, aby dodržovali platné zákony a dobře reprezentovali sebe i školu. 16. Zletilí žáci jsou dále povinni: a. Informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání. b. Dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem. c. Oznamovat škole a údaje vedené ve školní matrice a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a neprodleně hlásit veškeré změny v těchto údajích. 17. Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni: a. Zajistit, aby žák docházel řádně do školy a na pracoviště odborného praxe. b. Na vyzvání ředitelky školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka. c. Informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání. d. Dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem. e. Oznamovat škole údaje vedené ve školní matrice a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a neprodleně hlásit veškeré změny v těchto údajích. 18. Při pohybových a sportovních činnostech (míčové hry apod.) se účastníci řídí ustanoveními o bezpečnosti obsaženými v pravidlech pro příslušnou pohybovou činnost, danou věkovou skupinu a jejich modifikaci pro dané prostorové podmínky školy a ustanoveními soutěžních řádů daných sportů. 19. Při praktickém vyučování, praktické přípravě, sportovních a jiných činnostech, kde je zvýšená možnost ohrožení zdraví, se žáci řídí pokyny vyučujícího. Vyučující nedovolí, aby se

žák bez odložení nebo bez zabezpečení proti možnosti zranění a zachycení ozdobných a jiných pro činnost nevhodných a nebezpečných předmětů účastnil příslušné činnosti. Žáci tyto předměty odkládají na určená místa. 20. Žák, který končí studium je povinen v pořádku odevzdat všechny vypůjčené věci (učebnice, učební pomůcky, ochranné pomůcky, klíče apod.). V opačném případě je povinen škodu nahradit. 21. Žáci jsou povinni mít řádně a včas zaplacenu úplatu za vzdělávání (dále jen školné). Porušení této povinnosti je považováno za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto školním řádem. 21. Žáci jsou povinni se důkladně seznámit se školním řádem a důsledně jej dodržovat. Žákům je zakázáno: a. Kouřit v prostorách školy, a v její blízkosti a při všech činnostech organizovaných školou. b. Přinášet do školy nebo na akce organizované školou alkoholické nápoje a požívat je. c. Přinášet do školy nebo na akce organizované školou, požívat, nabízet, prodávat ve škole i mimo školu omamné látky, drogy, marihuanu, jakož i další chemické látky a léky užívané za účelem omámení. d. Přinášet do školy nebo na akce organizované školou věci nebezpečné pro život a zdraví a donášet do tříd a šaten věci, které mohou snadno znečišťovat prostor školy. e. Propagovat ve škole nebo na akcích organizovaných školou zákonem nepovolené sekty, hnutí a politické strany, myšlenky směřující k potlačování práv a svobod občanů. f. Šikanovat a jinak zneužívat své spolužáky i ostatní osoby včetně verbálního, nebo fyzického napadení. g. Vyrušovat při vyučování a zabývat se při vyučování činnostmi, které nejsou předmětem vyučování. Žák nesmí nosit do školy předměty, které by mohly rozptylovat pozornost ostatních žáků. h. Napovídat při zkoušení, opisovat při písemných zkouškách a používat pomůcky, které učitel označí za nedovolené. ch. Vstupovat do sborovny, kabinetů, odborných učeben, skladů bez doprovodu učitele nebo jiné osoby pověřené dozorem. Do kanceláří je vstup povolen v úředních hodinách. i. V průběhu přestávek opouštět budovu školy bez souhlasu třídního učitele, případně jiného pedagogického pracovníka. j. Nosit do školy větší částky peněz a cenné věci. k. Nosit výstřední oblečení a účesy, tetování na viditelných místech, piercing, používat výrazné líčení a úpravu nehtů odporující zásadám hygieny, bezpečnosti práce a profesním zvyklostem v gastronomii, obchodě a ubytovacích službách. Hoši nesmí nosit náušnice. l. Hrát o peníze a cenné věci. m. Vyklánět se z oken a přes zábradlí, vyskakovat z oken. n. Používat mobilní telefon a jiná komunikační a přehrávací zařízení ve vyučovacích hodinách a ve výrobních a odbytových střediscích. Tato zařízení musí být vypnutá! Záznamová zařízení mohou používat pouze se souhlasem všech přítomných. V případě používání těchto zařízení během výuky má vyučující učitel či instruktor právo uložit žákovi povinnost okamžitě toto elektronické zařízení vypnout a dát jej do úschovy do trezoru u zástupkyně ředitelky školy, a to až do konce vyučovacího dne. o. Připojování jakýchkoliv elektrických spotřebičů k elektrické síti, včetně dobíjení mobilních telefonů nebo notebooků.

22. Projevy šikanování mezi žáky, tj. fyzické násilí, omezování osobní svobody, ponižování, zneužívání informačních technologií k znevažování důstojnosti, kterých by se dopouštěl kdokoli vůči komukoli (žáci i dospělí), jsou v prostorách školy a při všech školních akcích a aktivitách přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti školnímu řádu. V případě takovýchto projevů chování postupuje škola dle daného školního programu proti šikanování. Vždy je svolávána výchovná komise, jsou informováni zákonní zástupci a dle platných zákonů má škola ohlašovací povinnost vůči některým dalším institucím (jako je např. orgán sociálně-právní ochrany dítěte, Policie ČR apod.).

IV.III. Oblečení žáků při teoretickém a praktickém vyučování Vzhledem ke specifice odborné přípravy v hotelové škole, k profilu absolventa hotelové školy stanovenému pedagogickými dokumenty MŠMT ČR pro studijní obor Hotelnictví a vzhledem k vysokým nárokům na estetickou výchovu budoucích pracovníků v gastronomii a hotelových službách, jsou dána určitá společensko-odborná pravidla pro oblečení žáků v odborné hotelové škole. Oblečení žáků při teoretickém vyučování: Dívky: Šaty, společenská sukně nebo kalhoty (ne krátké), halenka, košile nebo svetr bez výrazného vzoru a nápisů. Hoši: Kalhoty společenské, jednobarevná košile, svetr nebo vesta bez nápadného vzoru či sako. Džínové oblečení z provozně organizačních důvodů není vhodné a nedoporučuje se. Pokud ho žáci nosí, musí být celistvé. Žáci jsou povinni být řádně ostříháni a učesáni, v době praktické výuky hoši nenosí náušnice. Oblečení při přípravě akcí v provozních místnostech a při výuce předmětu technologie přípravy pokrmů: Žáci vykonávající praxi při přípravě akcí a jejich likvidaci v provozních místnostech používají při práci rondon, bílé kalhoty a pokrývku hlavy. Oblečení při slavnostních příležitostech a při výuce předmětu technika obsluhy služeb a učební praxe: Dívky: bílá halenka, vestička s logem školy a sukně černá. Hoši: bílá košile, vestička s logem školy a černé kalhoty. Při slavnostních příležitostech (zahájení školního roku, odborné soutěže, kulturní akce, předávání vysvědčení, maturity, významné návštěvy ve škole apod.) nosí žáci školy společenské oblečení a odpovídající obuv.

Čl. V. Omlouvání nepřítomnosti žáků 1. Žák je povinen docházet do školy pravidelně a včas podle stanoveného rozvrhu hodin a zúčastňovat se vyučování všem povinným vyučovacím předmětům a kroužkům, které si zvolil. 2. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, požádá o uvolnění. O uvolnění žáka z vyučování rozhoduje: - příslušný vyučující - jde-li o uvolnění na jednu vyučovací hodinu, - třídní učitel - jde-li o uvolnění nejdéle na dobu jednoho dne až tří dnů, - ředitelka školy - jde-li o uvolnění na dobu delší než tři den.

Pokud žák požaduje uvolnění na dobu delší než jednu vyučovací hodinu, předloží písemnou žádost třídnímu učiteli. U nezletilých žáků musí být žádost podepsána zákonným zástupcem. Nemůže-li třídní učitel sám o žádosti rozhodnout, postoupí ji ředitelce školy se svým písemným stanoviskem. 3. Je-li žák ubytován v domově mládeže, uvědomí o poskytnutém volnu svého vychovatele. 4. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodu, který nemohl předem předvídat, je zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka povinen nejpozději do tří dnů oznámit třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti. Zástupce žáka ubytovaného v domově mládeže sdělí důvod nepřítomnosti též vychovateli. 5. Omluva nepřítomnosti se zapisuje do studijního průkazu žáka, nebo omluvného listu a s ohledem na hygienické předpisy a z důvodu ochrany veřejného zdraví musí být omluvenka z důvodu nevolnosti, nebo nemoci potvrzena lékařem. Třídní učitel omluví nepřítomnost žáka na základě dokladu předloženého zletilým žákem, zákonným zástupcem nezletilého žáka, vychovatelem domova mládeže nebo lékařem. 6. Nepřítomnost žáka třídní učitel omluví pouze v případě, jestliže jde o nepřítomnost ze závažných důvodů a jestliže bylo při omlouvání nepřítomnosti postupováno v souladu se školním řádem. Za závažné důvody se považují: nemoc, nutná návštěva lékaře, neodkladná úřední jednání (soud, policie apod.), mimořádné osobní nebo rodinné události, živelné pohromy, výpadek v dopravě apod. Jiné důvody, jako např. sportovní, kulturní a odborné akce se posuzují individuálně. 7. Třídní učitel může jako součást omluvenky zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka požadovat doložení nepřítomnosti žáka ze zdravotních důvodů ošetřujícím lékařem. V odůvodněných případech (ohrožení hygienických předpisů, ohrožení ochrany veřejného zdraví a v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání školní docházky), může třídní učitel požadovat jako součást omluvenky potvrzení ošetřujícího lékaře i v případě kratší nepřítomnosti než 3 dny. 8. Při vysoké neomluvené i omluvené absenci informuje třídní učitel o této skutečnosti výchovného poradce a zástupkyně ředitelky školy, kteří zváží, zda je vhodné dále postupovat v souladu s metodickými pokyny MŠMT ČR. 9. Ředitelka školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitelka školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen. V době výuky tělesné výchovy je žákovi určena náhradní výuka. 10. Nepřítomnost žákyně pro těhotenství a mateřství se omlouvá stejně jako nepřítomnost pro nemoc. 11. Ředitelka školy je povinna přerušit vzdělávání žákyni z důvodu těhotenství a mateřství, jestliže praktické vyučování nebo praktická příprava probíhá na pracovištích nebo spočívá v

pracích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu podle zvláštních právních předpisů, nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně. 12. Onemocní-li žák nebo osoba z jeho nejbližšího okolí přenosnou nemocí, oznámí tuto skutečnost žák nebo jeho zákonný zástupce neprodleně ředitelka školy a případně řediteli domova mládeže. 13. Žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného ředitelce školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného zástupce. Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější. 14. Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, neúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitelka školy na podnět třídního učitele, nebo pracovníka pověřeného dozorem v období odborné praxe písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy a den následující již není žákem školy. 15. Žák, který po splnění povinné školní docházky nepostoupil do vyššího ročníku, přestává být žákem školy posledním dnem příslušného školního roku nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu, anebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku. 16. Neomluvená absence má vliv na použití dalších výchovných opatření podle školního řádu a zákoníku práce. 17. Uvolnění z vyučování z titulu reprezentace, účasti na soutěžích apod. uděluje ředitelka školy. Zameškané hodiny se neevidují jako hodiny absence. Čl. VI. Výchovná opatření 1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. 2. Pochvalu, nebo jiné ocenění uděluje žákům třídní učitel, nebo orgán státní správy ve školství za vynikající prospěch, reprezentaci školy, nebo příkladné plnění povinností. 3. Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby udělit žákovi po projednání v pedagogické radě pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. 4. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících udělit žákovi po projednání s ředitelkou školy pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

5. Kázeňskými opatřeními jsou podmíněné vyloučení žáka ze školy, vyloučení žáka ze školy, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka. 6. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a. napomenutí třídního učitele – uděluje třídní učitel kdykoliv v průběhu školního roku za drobné přestupky proti školnímu řádu, a to 3 poznámky v třídní knize, 5 pozdních příchodů, 1-2 neomluvené hodiny, na základě těchto přestupků může třídní učitel uložit výchovné opatření. b. důtku třídního učitele – uděluje třídní učitel za opakované drobné přestupky proti školnímu řádu v průběhu školního roku a za závažnější přestupky proti školnímu řádu, a to 4-8 poznámek v třídní knize, 6-10 pozdních příchodů, 3-5 neomluvených hodin, na základě těchto přestupků může třídní učitel uložit výchovné opatření. Jestliže žák po udělení důtky třídního učitele stále porušuje ustanovení školního řádu, informuje třídní učitel výchovného poradce a zástupkyni ředitelky školy, kteří se žákem a zákonným zástupce nezletilého žáka přestupky projednají. O jednání výchovné komise se pořídí písemný záznam, který se založí do pedagogické dokumentace žáka. c. důtku ředitele školy – uděluje ředitelka školy na návrh třídního učitele případně z vlastní iniciativy kdykoliv v průběhu školního roku. Důtka ředitele školy se uděluje za hrubě porušení školního řádu, např. šikana, slovní napadení pracovníka školy, požití alkoholu nebo drog před vyučováním, 6 – 15 neomluvených hodin, pokud podle závažnosti prohřešku nebylo uloženo výchovně opatření vyššího stupně. Na základě těchto přestupků může ředitelka školy uložit výchovné opatření. Jestliže žák i po udělení důtky ředitele školy stále porušuje ustanovení školního řádu, podá třídní učitel po projednání ve výchovné komisi návrh na podmínečné vyloučení žáka ze školy. 7. Ředitelka školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených zákonem nebo školním řádem, může ředitelka školy rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. 8. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených zákonem. 9. Žák může být mimo jiné podmíněně, nebo okamžitě vyloučen za: a. činy vedoucí k poškození zdraví svých spolužáků či zaměstnanců školy b. zcizení majetku školy (i software), spolužáků nebo zaměstnanců školy či jiných osob přítomných v prostorách školy, na pracovištích OV nebo na školních akcích c. chování vedoucí k šikaně d. držení, distribuci nebo požívání alkoholu, drog či jiných nebezpečných látek ve škole, v její blízkosti nebo na školních akcích e. výroky a chování mající charakter porušení práv na ochranu osobnosti a deklarace lidských práv f. propagaci stran a hnutí směřujících k potlačování lidských práv či k rasové nesnášenlivosti

10. Třídní učitel neprodleně oznámí uložení důtky ředitelce školy. Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka a zaznamená jejich udělení do pedagogické dokumentace. 11. Další podrobnosti stanoví § 30 zákona č. 561/2004 Sb. a § 10 vyhlášky MŠMT ČR č. 13/2004 Sb. a ve znění pozdějších předpisů. Čl. VII. Výjezdy a ředitelská volna 1. Školní poznávací zájezdy s výchovným a vzdělávacím programem v rozsahu dvou vyučovacích dnů v době vyučování povoluje na žádost třídního učitele ředitelka školy. 2. V období školního vyučování může ředitelka školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce. 3. Povinnosti pedagogického dozoru při školních akcích jsou uvedeny v jednotlivých směrnicích.

Čl. VIII. Organizace zájmové činnosti, nepovinných předmětů 1. Zájmové kroužky zřizuje škola za účelem rozvoje zájmů a schopností žáků v době mimo vyučování. Zájmová činnost je provozována na základě zájmu a dobrovolnosti žáků. Činnost zájmových kroužků probíhá pouze v době školního vyučování (tzn. mimo prázdnin). Režim zájmových kroužků je upraven týdenním rozvrhem jednotlivých kroužků. 2. Za příchod a odchod žáků kroužku do školy a ze školy odpovídá pedagog, který také vede odpovídající dokumentaci - deník nepovinného předmětu, kroužku.

Čl. IX. IX.I. Denní řád teoretického (odborném) vyučování Úvod 1. Při teoretickém vyučování dodržuje žák všechna všeobecná ustanovení školního řádu. 2. Teoretické vyučování se řídí platným rozvrhem hodin, stanoveným učebním plánem. Zahájení učebního dne 1. Do školy je žák povinen přijít tak, aby byl nejpozději 5 minut před zahájením vyučování na svém místě v učebně. 2. Žák je povinen nosit na vyučování stanovené učebnice a pomůcky. Udržuje učební pomůcky v pořádku a čistotě, do školy je nosí ve vhodné aktovce nebo tašce. 3. Do školy přichází žáci slušně a čistě upraveni a oblečeni. 4. Cenné věci a peníze žáci nenechávají odložené v oděvu, ani v odložených aktovkách. 5. Při opožděném příchodu do školy je žák povinen omluvit se vyučujícímu učiteli.

6. Žák dbá na dostatečné zajištění svých věcí. Cenné věci do školy nenosí. Věci běžné denní potřeby, jako jsou hodinky, drobné šperky, apod. mají žáci neustále u sebe. Pokud je musí odložit, např. v hodinách tělesné výchovy, svěřují je do úschovy vyučujícímu, třídnímu učiteli či jiné osobě pověřené dozorem. Hodnotné věci, případně velkou hotovost mohou uložit v kanceláři zástupkyně školy. Pokud žák musí do školy nosit mobilní telefon, je místem určeným pro jeho uložení ředitelna. Případné ztráty věcí hlásí žáci neprodleně vyučujícímu, svému TU eventuálně v kanceláři školy. Průběh teoretického (odborného) vyučování 1. Před zahájením vyučovací hodiny je žák povinen připravit si všechny potřebné učební pomůcky na lavici. Není-li na vyučování náležitě připraven, omluví se svému učiteli. 2. Žáci sedí ve třídě podle zasedacího pořádku. Není dovoleno měnit místa. Trvalou změnu může provést jen třídní učitel (či učitel daného předmětu). 3. Žáci zdraví učitele při vstupu do učebny povstáním. 4. Nepřijde-li do 5 minut učitel na vyučování, oznámí žák, mající službu, jeho nepřítomnost vedení PSHŠ. 5. Vstoupí-li do učebny během vyučování jiná dospělá osoba, žáci ji zdraví povstáním a usedají na pokyn vyučujícího učitele. 6. Přestávek mezi jednotlivými hodinami využívají žáci především k přípravě na příští vyučovací hodinu a k osobní hygieně. Hlavní přestávka je určena k přesnídávce a odpočinku. Žáci se nesmí vzdalovat v době vyučování a o přestávkách z budovy školy, pokud to nevyžadují provozní důvody. 7. Učitel, učící v první hodině, vyzvedne třídní knihu ve sborovně a zpět ji vrací vyučující v poslední hodině. V ostatních vyučovacích hodinách nosí třídní knihu pověřený žák. 8. Každý vyučující před svou hodinou i po ní zkontroluje stav třídy a nechá odstranit zjištěné nedostatky či nepořádek. Ukončení učebního dne 1. Dříve než žáci opustí učebnu, překontroluje služba za přítomnosti učitele stav, čistotu zařízení a uzavření oken. 2. Z učebny odcházejí žáci, vyučující zhasne světla a vypne spotřebiče, případně uzamkne učebnu. 3. Při odchodu z učebny a při odchodu ze školní budovy se žáci chovají ukázněně. Uvolnění z vyučování 1. Veškeré osobní záležitosti si žák vyřizuje u TU nebo zastupujícího TU před vyučováním nebo o hlavní přestávce. 2. Žák může opustit učebnu během vyučování jen se souhlasem učitele. Čl. X 1. Žák, který v rámci praktických cvičení předmětů TOS a TPP působí ve školní restauraci, dodržuje pravidla bezpečnosti v daném provozu. Po dobu jeho působení ve školní restauraci za něj přebírá zodpovědnost vedoucí gastronomického střediska Ing. Jan Rezek. 2. Žák, který v rámci praktických cvičení předmětů TOS a TPP působí v restauraci Magnificent, dodržuje pravidla bezpečnosti v daném provozu. Po dobu jeho působení v restauraci Magnificent za něj přebírá zodpovědnost vedoucí gastronomického střediska Ing. Jan Rezek. 3.Žák, který v rámci praktických cvičení předmětů TOS a TPP působí při vydávání obědů, dodržuje pravidla bezpečnosti v daném provozu. Po dobu jeho působení při vydávání obědů za něj přebírá zodpovědnost vedoucí gastronomického střediska Ing. Jan Rezek.

Čl. XI Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí 1. Žáci jsou povinni účastnit se školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při školních činnostech a školení požární ochrany. 2. Žáci jsou povinni užívat ochranné pomůcky dle pokynů učitelů. 3. Žáci jsou povinni zdržet se prací nebo činností, jejichž výkon by neodpovídal jejich schopnostem a zdravotní způsobilosti. Pokud by byla taková činnost po nich požadována, mají povinnost před započetím těchto činností upozornit pedagogického pracovníka školy, který byl takovouto činnost vyžadoval, na omezení jejich schopností a zdravotní způsobilosti. 4. Žáci jsou povinni neprodleně hlásit učiteli nedostatky a závady ve škole či na pracovišti, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví. Žákům je zakázáno používat takové stroje, přístroje a zařízení, o nichž se byť jen domnívají, že by mohly být poškozené či vadné. 5. Žákům je zakázáno vstupovat bez pedagogického doprovodu do odborných učeben, (tj. zejména do gastronomické posluchárny, kuchyně gastronomického střediska, baru, restaurace Magnificent, učeben výpočetní techniky, tělocvičny, posilovny) a prostorů, které nejsou určeny pro žáky. 6. Žák je povinen bezodkladně oznámit učiteli jakýkoliv školní úraz, pokud mu to zdravotní stav dovolí. 7. Žáci jsou povinni bezodkladně oznámit učiteli úraz jiné osoby, jehož byli svědkem. ČL. XII Podmínky a způsoby doručování výzev, sdělení a oznámení, pokud nejsou úkonem správního řízení, podmínky a způsoby informování žáků, zákonných zástupců nezletilých žáků a rodičů zletilých žáků o organizaci, průběhu a výsledcích vzdělávání 1. Výzvy, sdělení a oznámení, pokud nejsou úkonem správního řízení, a informace, jimiž se informují žáci, zákonní zástupci nezletilých žáků a rodiče zletilých žáků (dále jen příjemci) o organizaci, průběhu a výsledcích vzdělávání (dále jen zprávy) se oznamují jejich příjemcům následujícími způsoby: a) Zveřejnění zprávy na veřejných webových stránkách školy na adrese www.pshs.cz , a to zejména v sekcích aktuality, suplování, dokumenty. Takto zveřejněné informace se považují za sdělené všem příjemcům okamžikem jejich zveřejněním na webových stránkách školy. b) Zpřístupněním zprávy příjemci zprávy na zabezpečeném přístupu do školního systému Bakaláři. c) Odesláním zprávy příjemci zprávy na jeho e-mailovou adresu, kterou nahlásit v osobním dotazníku škole a která je zadána do školního systému Bakaláři. Tyto zprávy se považují za sdělené příjemci okamžikem jejich odeslání. d) Osobním předáním písemnosti příjemci. e) Osobním ústním či telefonickým sdělením příjemci.

f) Doručením písemnosti prostřednictvím držitele poštovní licence formou obyčejné listovní zásilky, a to na poslední příjemcem sdělenou korespondenční adresu. g) Doručením písemnosti prostřednictvím držitele poštovní licence formou doporučené listovní zásilky, a to na poslední příjemcem sdělenou korespondenční adresu. Nebyl-li při doručování příjemce zastižen, písemnost se uloží u držitele poštovní licence. Jestliže si příjemce uložené písemnosti ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost k vyzvednutí připravena, tuto nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. h) Zveřejněním zprávy na přístupném místě ve škole, a to zpravidla na Úřední desce. Takto zveřejněné informace se považují za sdělené všem příjemcům okamžikem jejich zveřejnění. i) Doručením SMS zprávy na mobilní telefon, a to na poslední příjemcem sdělené mobilní telefonní číslo. Zpráva se v tomto případě považuje za doručenou okamžikem, kdy telefonní operátor doručí škole SMS – doručenku. 2. Způsob sdělení zprávy příjemci volí škola, tato dbá při tom ochrany osobních údajů. 3. Způsoby sdělení zprávy příjemci se považují za prokazatelné. Příloha I – Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Příloha II – Standard postupu k řešení případů souvisejících s užíváním návykových látek v prostředí školy a akcích pořádaných školou

V Praze 28.8. 2013

Mgr. Bronislava Svobodová

Příloha I PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ První soukromá hotelová škola Tato pravidla vycházejí z ustanovení Zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání č. 561/2005 Sb. (dále jen školský zákon) a Vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři č. 13/2005 Sb.. Podrobnosti hodnocení výsledků vzdělávání žáků vycházejí z požadavků rámcového vzdělávacího programu – Hotelnictví a školního vzdělávacího program „Hotelnictví“ a obsahují:











zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení, kritéria stupňů prospěchu, podrobnosti o komisionálních zkouškách, klasifikace žáka v náhradním termínu, klasifikace žáka – pochybnosti o správnosti, uvolnění z výuky, vydání ročníkových vysvědčení, individuální vzdělávací program, uznání uceleného dosaženého vzdělání žáka, ukončování vzdělávání,

1

ZÁSADY HODNOCENÍ PRŮBĚHU A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ A CHOVÁNÍ VE ŠKOLE A NA AKCÍCH POŘÁDANÝCH ŠKOLOU

1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání 1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. 2. Za první pololetí se vydává žákovi výpis z vysvědčení, za druhé pololetí vysvědčení. 3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm. 4. Škola převede klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy, zletilého žáka nebo zástupce nezletilého žáka. 5. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.

6. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. 7. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. 8. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není pouze aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 9. Hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu „Hotelnictví“, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje hodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 10. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. 11. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 12. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 13. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 14. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. 15. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka a dále také k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje jen na základě průměru a klasifikace za příslušné období. 16. Ředitelka školy je povinna ve spolupráci s předmětovými skupinami působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů. 17. Žáci (jejich zákonní zástupci) jsou o prospěchu informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně, - před koncem každého čtvrtletí ( klasifikačního období ), - případně kdykoliv na požádání žáka nebo jeho zákonného zástupce. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje žáka nebo jeho zákonného zástupce třídní učitel, popřípadě učitel jednotlivého předmětu. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě školy.

18. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem „Hotelnictví“ s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. 19. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Není-li žák hodnocen z povinného předmětu vyučovaného pouze v prvním pololetí ani v náhradním termínu, neprospěl. (viz. Klasifikace žáka v náhradním termínu) 20. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. (viz. Klasifikace žáka v náhradním termínu) 21. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.(viz. Podrobnosti ke komisionálním zkouškám) 22. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitelky školy nebo krajského úřadu. Ustanovení tohoto odstavce se přiměřeně vztahuje i na hodnocení vzdělávání členěného do jiných ucelených částí učiva. 23. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitelka školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu výchovného zaměření ředitelka školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků podle § 30 odst. 2 zák. č. 561/2004 Sb. školského zákona. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní, nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitelky školy nebo krajského úřadu. 24. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 69 odstavce 9 školského zákona i na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. Ustanovení tohoto odstavce se přiměřeně vztahuje i na hodnocení vzdělávání členěného do jiných ucelených částí učiva.

25. Ředitelka školy uzná ucelené dosažené vzdělání žáka podle § 66 školského zákona, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem. Částečné vzdělání žáka může ředitelka školy uznat, jestliže žák o to požádá a pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud žák znalosti z tohoto vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ředitelem školy. Uzná-li ředitel školy dosažené vzdělání žáka, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání.

1.2. Zásady pro hodnocení chování ve škole 1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. 2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu během klasifikačního období. 3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. 4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě. 6. Za hrubé porušení školního řádu jsou považovány projevy šikanování, tj. cílené a opakované ubližující agresivní útoky. Stejně tak sem mohou patřit i mírné formy psychického útlaku, které byly již dříve prokázány a znovu se opakují. 7. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně ( osobně nebo písemným sdělením ), - před koncem každého čtvrtletí ( klasifikační období ) – na třídních schůzkách, - okamžitě v případě mimořádného porušení školního řádu. 2. ZÁSADY A PRAVIDLA PRO SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ 1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. 2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. 3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci chyby s žáky projednávají, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. 4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

-

co se mu daří, co mu ještě nejde, jak bude pokračovat dál.

5. Při školní práci je žák veden k tomu, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace. 3. STUPNĚ HODNOCENÍ PROSPĚCHU A CHOVÁNÍ V PŘÍPADĚ POUŽITÍ KLASIFIKACE A JEJICH CHARAKTERISTIKA A PŘEDEM STANOVENÁ KRITÉRIA 3.1 Stupně hodnocení prospěchu 1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem „Hotelnictví“ se v případě klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný 2. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: -

předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností, předměty s převahou výchovného zaměření.

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. 3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty, matematika a předměty odborné. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální schopnosti

-

schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, kvalita výsledků činností, osvojení účinných metod samostatného studia.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 ( výborný ) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a aplikuje vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální schopnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 ( chvalitebný ) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální schopnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky, dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. V myšlení žáka se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 ( dobrý ) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků, dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky v správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 ( dostatečný ) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků, dovedností, při řešení teoretických a praktických úkolů

se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 ( nedostatečný ) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí, dovedností při řešení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají závažné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření Převahu praktické činnosti mají předměty informatika a práce s počítačem, obchodní korespondence, účetnictví, technologie přípravy pokrmů, učební praxe. Při klasifikaci v předmětech uvedených s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky ŠVP se hodnotí: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, - kvalita výsledků činností, - organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, - hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, - obsluha a údržba zařízení a pomůcek.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 ( výborný ) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Hospodárně využívá materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje zařízení a pomůcky. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň2 ( chvalitebný ) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 ( dobrý ) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb, při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. K údržbě zařízení musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 ( dostatečný ) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. V obsluze a údržbě zařízení se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 ( nedostatečný ) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálu a energie. V obsluze a údržbě zařízení a pomůcek se dopouští závažných nedostatků. 3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření má tělesná výchova. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky hodnotí:

-

stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 ( výborný ) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků ŠVP je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je v tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí tělesnou zdatnost. Stupeň 2 ( chvalitebný ) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků ŠVP. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře tělesnou zdatnost. Stupeň 3 ( dobrý ) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře tělesnou zdatnost. Stupeň 4 ( dostatečný ) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně tělesnou zdatnost. Stupeň 5 ( nedostatečný ) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet tělesnou zdatnost. 3. 2 Stupně hodnocení chování

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 1 – velmi dobré, 2 – uspokojivé, 3 – neuspokojivé. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 ( velmi dobré ) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 ( uspokojivé ) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí více závažného přestupku proti pravidlům slušného chování, občanského soužití nebo školního řádu; nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele nebo důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 ( neuspokojivé ) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. 3.3 Celkové hodnocení žáka na vysvědčení 1. Celkové hodnocení se na vysvědčení vyjadřuje stupni: - prospěl(a) s vyznamenáním, - prospěl(a), - neprospěl(a). 2. Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. 3. Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný. 4. Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný.

4. ZÁSADY PRO PŘEVEDENÍ KLASIFIKACE DO SLOVNÍHO HODNOCENÍ PRO STANOVENÍ CELKOVÉHO HODNOCENÍ ŽÁKA NA VYSVĚDČENÍ ( případy uvedené v ustanovení 1.1.3 těchto pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků) Prospěch Ovládnutí učiva předepsaného osnovami

1 – výborný

ovládá bezpečně

2 – chvalitebný

Ovládá

3 – dobrý

v podstatě ovládá

4 – dostatečný

ovládá se značnými mezerami

5 – nedostatečný

Neovládá

Úroveň myšlení 1 – výborný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

2 – chvalitebný

uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý

menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný

nesamostatné myšlení

5 – nedostatečný

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování 1 – výborný

výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný

celkem výstižné

3 – dobrý

myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 – dostatečný

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 – nedostatečný

i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý

užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně s jistotou dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 – dostatečný

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 – nedostatečný

praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Píle a zájem o učení 1 – výborný

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný

učí se svědomitě

3 – dobrý

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 – dostatečný

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 – nedostatečný

pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Chování

1 – velmi dobré

žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2 – uspokojivé

chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

3 – neuspokojivé

chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

5. ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: -

soustavným diagnostickým pozorováním žáka, soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, praktické, pohybové), didaktickými testy, kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami, analýzou různých činností žáka, konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky ( PPP ), rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

2. Žák musí mít v průběhu klasifikovaného období dostatečné množství známek, aby mohl být klasifikován. Strukturu zkoušení a počet známek určuje vyučující daného předmětu, přičemž žák nesmí mít méně známek než dvě za každé pololetí, z nichž nejméně jedna musí být z ústního zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Zkoušení je prováděno před kolektivem třídy. 3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi bez zbytečného odkladu. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci žákům (zástupcům žáka). 4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. V jednom dni mohou žáci konat maximálně dvě zkoušky uvedeného charakteru.

6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (

ústní zkoušení, písemné, … ). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu celého školního roku včetně hlavních prázdnin. V případě žáků s odloženou klasifikací nebo s opravnými zkouškami až do 30. září dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. 9. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: -

v odůvodněných případech neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, žáci dopisují do sešitů látku za dobu své nepřítomnosti ve škole. účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co zná. Učitel klasifikuje jen probrané učivo, před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, prověřování znalostí lze provádět až po dostatečném procvičení učiva.

10. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. 11. Zjišťování vědomostí a dovedností žáků s SPU. Žákům, u nichž je příslušným pracovištěm (pedagogicko-psychologická poradna) diagnostikována vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu přípravy na povolání věnovat speciální pozornost a péči. Nejčastěji se jedná o tyto poruchy učení: dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, lehká mozková dysfunkce. Je třeba, aby klasifikace u těchto žáků byla vždy provázena hodnocením, tj. slovním vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat a jak dále prohlubovat úspěšnost. Zejména u těchto žáků je třeba na místě hodnotit co nejčastěji a mít na zřeteli motivační, diagnostickou a regulační funkci hodnocení. Pro zjišťování úrovně a vědomostí a dovedností volí pedagog takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka, na něž nemá vývojová porucha učení negativní vliv. U žáků s vývojovou poruchou učení je žádoucí klást důraz na tu formu projevu (písemnou nebo ústní), v níž má předpoklady podávat lepší výkon. Při uplatňování těchto možností bude postupováno velmi uvážlivě a individuálně s využitím všech dostupných informací z odborného vyšetření a ve spolupráci s rodiči žáka (v případě zletilého žáka s ním samým). Základním principem je prospěch žáka, podpora jeho možnosti být úspěšný jako jedna z podmínek pro jeho budoucí zdravý vývoj. Veškerá rozhodnutí pedagoga při

klasifikaci žáků s vývojovými poruchami učení musí být vedena s vědomím, že úspěšnost je podmínkou zdravého vývoje osobnosti. 12. Při hodnocení žáků s OMJ (odlišným mateřským jazykem) pedagogové v prvním ročníku zohledňují dosažené výsledky vzdělávání a kompetence dle vyrovnávacího plánu. Na konci 1.pololetí 1.ročníku žák s OMJ nemusí být hodnocen na vysvědčení, a to ani v náhradním termínu. Pokud by ale žák nebyl hodnocen ani na konci 2.pololetí a to ani v náhradním termínu, znamenalo by to, že buď mu bude ukončeno studium na škole, nebo může požádat ředitelku školy o opakování ročníku. 6. PODROBNOSTI O KOMISIONÁLNÍCH A OPRAVNÝCH ZKOUŠKÁCH

6.1 Komisionální zkouška 1. Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: a) koná-li opravné zkoušky1), b) požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení2). 2. Ředitelka školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitelka školy bez zbytečného odkladu. 3. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitelka školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitelka školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitelka školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. 4. V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou. 5. Komisionální zkoušku podle odstavce 1 písm. a) a b) a podle odstavce 2 může žák konat v jednom dni nejvýše jednu. 7. KLASIFIKACE ŽÁKA V NÁHRADNÍM TERMÍNU Ředitelka školy určí termín pro doklasifikaci žáka • V prvním pololetí obvykle do konce března, nejpozději však do konce června, • Ve druhém pololetí obvykle do konce srpna, nejpozději však do konce září dalšího školního roku (do té doby navštěvuje žák podmíněně další ročník), • Ve druhém pololetí posledního ročníku v případě žádosti žáka a při minimálním počtu doklasifikačních úkonů může ředitelka určit termín doklasifikace do začátku maturit.

• Náhradní termín klasifikace zapíše třídní učitel do třídního výkazu. • Pro doklasifikaci sestaví vyučující s žákem plán, který schválí ředitelka školy. Tento plán obsahuje počet a termíny zkoušek nebo odevzdání prací apod. a je závazný. O plánu doklasifikace je informován zákonný zástupce nezletilého žáka. • Pokud se žák k doklasifikačnímu úkonu nedostaví nebo ho neodevzdá v dohodnutém termínu a svou neúčast nebo neodevzdání neomluví nebo není jeho omluva ředitelkou uznána, je tento úkon hodnocen stupněm 5. • Známky získané při doklasifikaci se započítávají do celkového hodnocení z předmětu. Pokud je v plánu doklasifikace zkoušení, které nelze realizovat před třídou, zajistí vyučující ke zkoušení jako svědka dalšího vyučujícího. • Pokud nelze žáka v některém předmětu klasifikovat ani v náhradním termínu v prvním pololetí, je z daného předmětu „neklasifikován“. Pokud nelze žáka v některém předmětu klasifikovat ani v náhradním termínu ve druhém pololetí, je jeho celkové hodnocení v ročníku „neprospěl“. Vysvědčení je mu vydáno s datem, kdy měla být klasifikace ukončena. 8. KLASIFIKACE ŽÁKA – POCHYBNOSTI O SPRÁVNOSTI Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. Toto ustanovení se přiměřeně vztahuje i na hodnocení vzdělávání členěného do jiných ucelených částí učiva. Ředitelka školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. Je potřebné předcházet takovým situacím včasným informováním třídního učitele, ředitelku školy a rodiče. 8. UVOLNĚNÍ Z VÝUKY Jestliže je žák z výuky některého předmětu v 1. nebo 2. pololetí uvolněn, rubrika se vyplní "uvolněn" ("uvolněna"). Důvody pro uvolnění žáka se uvedou v osobní dokumentaci žáka. Ředitelka školy určí způsob zaměstnání žáka v době vyučování předmětu, ze kterého byl uvolněn. Je-li předmět zařazen na první nebo poslední vyučovací hodinu, může ředitel školy na základě žádosti zástupce žáka uvolnit žáka na dobu vyučování tohoto předmětu zcela.

9. VYDÁVÁNÍ ROČNÍKOVÝCH VYSVĚDČENÍ Vzhledem k tomu, že učební dokumenty studijního oboru hotelnictví stanoví absolvování odborné praxe v délce minimálně dvou týdnů jako podmínku pro ukončení ročníku, vydávají se ročníková vysvědčení v prvním až třetím ročníku následovně: 1. Žák absolvuje odbornou praxi v rozsahu 2 týdnů v každém ročníku. 2. Žák třetího ročníku absolvuje prázdninovou praxi v rozsahu 2 týdnů. 3. Žák, který absolvuje odbornou praxi do 30. 6. a předloží potvrzení o jejím absolvování,obdrží vysvědčení k tomuto datu. 4. Žák, který neabsolvuje odbornou praxi do 30. 6., nebo absolvuje prázdninovou praxi, obdrží výpis z třídního výkazu. Vysvědčení mu bude vydáno po předložení potvrzení o jejím absolvování (s datem 31. 8.). Žáci čtvrtých ročníků obdrží ročníkové vysvědčení k poslednímu dni vyučování. Odbornou praxi v délce dvou týdnů (10 odpracovaných dnů) vykonají v průběhu školního roku podle pokynů ředitelky školy. 10. INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Škola neposkytuje. 11. UNÁNÍ UCELENÉHO DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ ŽÁKA Škola postupuje dle § 7, 8, 9 Sb. č. 13/2005. 12. UKONČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Škola postupuje se v souladu s platnou vyhláškou MŠMT ČR. V období školního vyučování, kdy je ukončena výuka v posledním ročníku vzdělávání, již žáci školu nenavštěvují. Na vztah školy k těmto žákům se pohlíží obdobně jako v době prázdnin. To nevylučuje možnost individuálních konzultací žáků předem dohodnutých s vyučujícími. * 1) § 69 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb. 2) § 69 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb. Příloha č. 1 – Standard postupu při komisionální zkoušce na PSHŠ Příloha č. 2 – Standard postupu při rozdílové zkoušce na PSHŠ Příloha č. 1 Standard postupu při komisionální zkoušce na PSHŠ 1. Komisi sestaví dle dohody s ředitelkou školy zástupkyně ředitelky školy. 2. Povinnosti předsedy komise: a) dohlíží na řádný průběh zkoušky, řídí práci komise, zodpovídá za činnost komise, správnou klasifikaci b) představí jednotlivé členy komise zkoušenému c) zjistí zdravotní způsobilost žáka před konáním zkoušky

d) seznámí žáka s průběhem zkoušky, obsahem, kritérií hodnocení Příprava ke každé zkoušce trvá 15 minut, je-li součástí přípravy grafické nebo písemné řešení, je možné přípravu protáhnout na 30 minut. Ústní zkoušení trvá nejdéle 15 minut. V případě praktické zkoušky je možné průběh zkoušky upravit dle charakteru daného předmětu. e) veřejně oznámí výsledek zkoušky f) v případě neúspěšného vykonání zkoušky informuje žáka o případném dalším postupu g) zodpovídá za správné vyplnění protokolu o zkoušce a odevzdá třídnímu učiteli h) informuje ředitelku školy a o výsledku a průběh zkoušky i) pokud žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka žádá o přítomnost další osoby u zkoušky, je předseda komise povinen konzultovat tuto skutečnost s ředitelkou školy. Příloha č. 2 Standard postupu při rozdílové zkoušce na PSHŠ (Dle §63 a §66 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon), §6 vyhlášky č. 13/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 374/2006 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů) 1. Rozdílová zkouška je neveřejnou komisionální zkouškou 2. Komisi sestaví dle dohody s ředitelkou školy zástupkyně ředitelky školy. 3. Povinnosti předsedy komise: a. dohlíží na řádný průběh zkoušky, řídí práci komise, zodpovídá za činnost komise, správnou klasifikaci b. představí jednotlivé členy komise zkoušenému c. zjistí zdravotní způsobilost žáka před konáním zkoušky d. seznámí žáka s průběhem zkoušky, obsahem, kritérií hodnocení Příprava ke každé zkoušce trvá 15 minut, je-li součástí přípravy grafické nebo písemné řešení, je možné přípravu protáhnout na 30 minut. Ústní zkoušení trvá nejdéle 15 minut. V případě praktické zkoušky je možné průběh zkoušky upravit dle charakteru daného předmětu. e. veřejně oznámí výsledek zkoušky f. v případě neúspěšného vykonání zkoušky informuje žáka o případném dalším postupu g. zodpovídá za správné vyplnění protokolu o zkoušce a odevzdá třídnímu učiteli h. informuje ředitelku školy a o výsledku a průběh zkoušky i. pokud žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka žádá o přítomnost další osoby u zkoušky, je předseda komise povinen konzultovat tuto skutečnost s ředitelkou školy.

Příloha II. STANDARD POSTUPU K ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ SOUVÍSEJÍCÍCH S UŽÍVÁNÍM NÁVYKOVÝCH LÁTEK V PROSTŘEDÍ ŠKOLY A AKCÍCH POŘÁDANÝCH ŠKOLOU ………………………………………………………………………………………………… Paragrafové znění. § 2 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí § 8 odst. 1 b) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů § 9 odst. 1 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů Pojem návykové látky zahrnuje veškeré látky (mj. omamné a psychotropní), které jsou schopné ovlivnit psychiku člověka, jeho sociální chování a ovládací a rozpoznávací schopnosti. Patří sem také alkohol nebo tabák. To , co je považováno za OPL, jedy a prekursory, stanoví ve svých přílohách zákon o návykových látkách – zákon 2 167/1998 Sb. V České republice není stanovena věková hranice pro užívání návykových látek – OPL, alkoholu, tabákových výrobků. Konzumace návykových látek není považována za protiprávní jednání. Jejich užívání osobami mladšími 18 let je považováno za nebezpečné chování. Každý jedinec, který se takového chování dopouští, má nárok na pomoc orgánu sociálně právní ochrany dítěte – zákon č. 359/1999Sb. Navádění k užívání návykových látek nebo podpora takového chování u osob mladších 18 let je zakázáno a takové jednání je přestupkem nebo trestným činem. Zakázán je prodej tabáku a alkoholických nápojů těmto osobám. Užívání návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, na všech školních akcích i při mimoškolní činnosti není přístupné. Všichni zaměstnanci školy mají oznamovací povinnost k ředitelce školy v případě, kdy žáci omamné látky užívají, distribuují nebo u sebe přechovávají. Jak postupovat při zjištění konzumace tabákových výrobků: 1. V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci tabákových výrobků, popř. elektronických cigaret v prostorách školy nebo v době školního vyučování či v rámci akcí pořádaných školou, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit. 2. Tabákový výrobek je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

3. Pedagogický pracovník o události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka (zejména odkud a od koho má tabákový výrobek). Záznam založí školní metodik prevence (dále jen ŠMP) do své agendy. 4. V případě porušení zákazu kouření informuje třídní učitel zákonného zástupce nezletilého žáka. 5. V závažných případech (zejména s ohledem na věk nebo chování dítěte) a jestliže se jednání opakuje, vyrozumí školy orgán sociálně právní ochrany obce. 6. Z konzumace tabákových výrobků ve škole a na akcích pořádaných školou budou vyvozeny sankce stanovené školním řádem. Jak postupovat při zjištění konzumace alkoholických nápojů: 1. V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci alkoholu v prostorách školy nebo v době školního vyučování či v rámci akcí pořádaných školou, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit. 2. Alkohol je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat. 3. Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí, jestli žákovi nehrozí nějaké nebezpečí. 4. V případě, kdy je žák pod vlivem alkoholu do to míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá LSPP. Třídní učitel informuje zákonného zástupce nezletilého žáka. 5. Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, pedagogický pracovník o události sepíše stručný záznam a s vyjádřením žáka (zejména odkud a od koho má alkohol). Záznam založí ŠMP do své agendy a vyrozumí vedení školy. 6. V případě, že žák není schopný pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole. 7. Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany dítěte Prahy 8 a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně právní ochrany dítěte vyžadovat pomoc. 8. Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval alkohol ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky. 9. Jestliže se situace opakuje, splní škola oznamovací povinnost k orgánu sociálně právní ochrany dítěte. Oznamovacím místem je příslušný odbor obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte. 10. V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců poskytne škola potřebné informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace. 11. Za nebezpečné a protiprávní jednání je rovněž považováno navádění jiných žáků k užívání alkoholických nápojů. 12. Z konzumace alkoholických nápojů ve škole a na akcích pořádaných školou budou vyvozeny sankce stanové školním řádem.

Omamné a psychotropní látky (OPL) a jak postupovat při podezření konzumace OPL:

Zakázaná je výroba, distribuce, přechovávání, šíření a propagace OPL, a to bez ohledu na věk žáka a prostředí, ve kterém by k tomu docházelo. Zakázáno je i navádění k užívání těchto látek. Ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin nedovolené výroby a držení OPL a jedů podle § 187 a 188 a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, se sám vystavuje trestnímu stíhání. Překazit takový čin lze tím, že ho včas oznámí orgánům Policie ČR nebo státnímu zástupci. Postup: 1. V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci OPL v prostorách školy nebo v době školního vyučování či v rámci akcí pořádaných školou, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit. 2. Návykovou látku je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat. 3. Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností pedagogický pracovník posoudí, jestli žákovi nehrozí nějaké nebezpečí. 4. V případě, kdy je žák pod vlivem OPL do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá LSPP (lékařská služba první pomoci). 5. Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, pedagogický pracovník o události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka (zejména odkud má OPL) a vyrozumí vedení školy. 6. V případě, že žák není schopný dbát pokynů zaměstnanců školy, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole. 7. Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany dítěte Praha 8 a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně právní ochrany dítěte vyžadovat pomoc. 8. Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval OPL ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky. 9. Současně splní oznamovací povinnost k orgánu sociálně právní ochrany dítěte. Oznamovacím místem je příslušný odbor obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte. 10. V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců poskytne škola potřebné informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace. 11. Je nutné rozlišovat distributora od uživatele. Uživatel je nebezpečný pouze sobě, distributor všem. Distribuce je trestným činem, užívání OPL je hrubým porušením školního řádu. 12. Navádění jiných žáků k užívání návykových látek je považováno rovněž za nebezpečné a protiprávní jednání. 13. Za zneužití OPL ve škole a na akcích pořádaných školou budou vyvozeny sankce stanové školním řádem.