2015

Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Zpravodaj Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava

Číslo 8 /2015 ___________________________________________________________________________ Zpravodaj, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. Zpravodaj má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.


Zpravodaj Číslo 8 / 2015

Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí .............................................................. - 2 Hydrologická situace .......................................................................................................... - 12 Kvalita ovzduší ................................................................................................................... - 22 Sucho v roce 2015 ............................................................................................................... - 25 -

Zpracovali:

Tatiana Čaňová Ing. Eduard Jarcovják Mgr. Blanka Krejčí Ing. Pavel Lipina Ing. Věra Šeděnková Ing. Veronika Šustková Mgr. Alena Tížková

http://portal.chmi.cz ČHMÚ, pobočka Ostrava

-1-



Synoptická situace, charakter proudění a počasí Počátkem srpna 2015 ovlivňovala naše území tlaková výše, jejíž střed postupoval přes Polsko k východu a v jejím týlu k nám proudil teplý vzduch od jihovýchodu. Zatímco dne 1. srpna ráno teplota klesla ojediněle až na 4 °C, odpoledne vystoupala až k 28 °C. V neděli 2. srpna nás od jihovýchodu ovlivnila tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry spojená s velkou oblačností a místy i se slabými přeháňkami. Dne 3. srpna se nad naše území rozšířila od severovýchodu oblast vyššího tlaku a k nám začal opět proudit teplý vzduch od jihu, odpoledne se místy vytvořily přeháňky a bouřky. V úterý 4. srpna zesílila nad severovýchodní Evropou tlaková výše a v jejím týlu k nám zesiloval příliv teplého, původem tropického vzduchu od jihu. V období od 5. srpna do 14. srpna panovalo pod vlivem mohutné tlakové výše nad severovýchodní Evropou slunné počasí, zpočátku beze srážek, s vysokými teplotami, v maximech až 35 °C a sucho s nebezpečím požárů. Ve dnech 10. srpna až 14. srpna se odpoledne a večer místy vytvářely přeháňky a bouřky, ojediněle i s kroupami. Příliv velmi teplého vzduchu od jihu vyvrcholil v sobotu 15. srpna., kdy studená fronta postoupila ze západní Evropy do Čech a naše území ovlivnila mělká brázda nízkého tlaku vyplněná velmi teplým a labilním vzduchem (maximální teploty až 36°C) a odpoledne s vývojem bouřek, ojediněle i velmi intenzivních. V neděli 16. srpna převládala v brázdě nízkého tlaku nad naším územím velká oblačnost spojená s přeháňkami a vlna tropických veder polevila. Ve dnech 17. srpna a 18. srpna se nad Českou republikou vlnila studená fronta, která přinesla déšť, místy i vydatný, zejména na jihu našeho regionu a ochladilo se. Ve středu 19. srpna ustoupilo frontální rozhraní zpět k jihozápadu a začala nás od severovýchodu ovlivňovat mohutná tlaková výše, která se až do 21. srpna udržovala nad Pobaltím. V sobotu 22. srpna ustoupila tlaková výše k severu a naše území ovlivnila tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry. Přechodně převládla velká oblačnost s ojedinělými přeháňkami a bouřkami. Ve dnech 23. srpna a 24. srpna k nám opět od severovýchodu zasahovala tlaková výše a kolem ní k nám začal proudit teplý vzduch od jihovýchodu. V úterý 25. srpna odpoledne nás od západu přecházela studená fronta s deštěm. Za ní se nad naše území rozšířil hřeben vyššího tlaku. V následujících dnech se nad střední Evropou udržovala oblast vyššího tlaku, ve které se v sobotu 29. srpna nad námi rozpadala studená fronta, která se po většinu dne projevila zvětšenou oblačností a ojedinělými přeháňkami. V závěrečných dnech měsíce srpna, 30. srpna a 31. srpna proudil nad naše území, kolem tlakové výše se středem nad Ukrajinou, velmi teplý vzduch od jihu a teploty odpoledne opět dosahovaly hodnot kolem 35 °C.

-2-



Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 20,9 °C, což je o 5,0 °C vyšší hodnota než normál. Měsíc byl v kraji hodnocen jako teplotně mimořádně nadnormální. V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu 22,7 °C, což je tepleji oproti dlouhodobému průměru o 5,0 °C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v srpnu 17,0 °C (o 5,3 °C tepleji než dlouhodobý průměr). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu, 23,3 °C, byla naměřena ve Slezské Ostravě. Druhá nejvyšší teplota vzduchu, 22,9 °C, byla zaznamenaná na stanici Ostrava-Zábřeh, třetí nejvyšší, 22,8 °C, v Karviné. Průměrně nejchladněji bylo v srpnu na Lysé hoře (17,0 °C). Druhá nejnižší teplota vzduchu byla v kraji změřena v Karlově Studánce (17,7 °C) a třetí nejchladnější měřenou lokalitou byl Javorový vrch (18,1 °C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena v Krnově dne 8. srpna (29,9 °C). Nejchladnějším dnem byl 25. srpen, kdy byl zaznamenán nejnižší denní průměr teploty vzduchu na Lysé hoře (9,6 °C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena na stanici Karviná dne 8. srpna (37,0 °C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena dne 22. srpna na Lysé hoře (13,2 °C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána ve Světlé Hoře dne 1. srpna (4,2 °C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 31. srpna v Městě Albrechticích-Žárech (23,0 °C). Nejnižší minimální přízemní teplota byla zaznamenána v Rýmařově dne 26. srpna, a to +0,6 °C. V MS kraji spadlo průměrně 43,6 mm srážek, což je 45 % normálu (srážkově podnormální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v srpnu pouze 24,2 mm srážek (27 % dlouhodobého průměru). Na Lysé hoře to bylo 99,5 mm, což odpovídá 61 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na Lysé hoře (99,5 mm), druhý nejvyšší v Hodslavicích (99,0 mm) a třetí nejvyšší v Novém Jičíně (93,9 mm). Nejméně srážek spadlo v Karviné (8,9 mm), dále pak v Havířově (11,2 mm) a ve Slezské Ostravě (11,5 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 61,5 mm, byl zaznamenán dne 12. srpna v Heřmanovicích. Slunce v kraji svítilo průměrně 258,8 hod. Bylo to o 48,0 hod. více než normál, tj. 123 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce v Mošnově a Ostravě-Porubě, shodně 274,6 hod., dále v Krnově (271,8 hod.) a Jablunkově (268,5 hod.), nejméně v Karlově Studánce (218,9 hod.), ve Frenštátu pod Radhoštěm (227,6 hod.) a v Rýmařově (240,2 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili v Ostravě-Porubě dne 7. srpna, kdy Slunce svítilo 13,6 hod. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 21,4 °C byl o 4,9 °C teplejší než normál. Kraj byl v srpnu klasifikován jako teplotně mimořádně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 23,5 °C (teplejší oproti dlouhodobému průměru o 5,1 °C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v srpnu 16,3 °C, což je o 4,4 °C tepleji než průměr. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci (23,5 °C), druhá nejvyšší ve Šternberku (23,2 °C) a třetí nejvyšší v Pasece (23,1 °C). Průměrně nejchladněji bylo v srpnu na Šeráku (16,3 °C). Na Paprsku byla naměřena druhá nejnižší průměrná teplota v kraji (18,4 °C) -3-



a třetí nejnižší změřená průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Hanušovicích (19,0 °C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena v Javorníku dne 8. srpna (30,7 °C). Průměrně nejchladnějším dnem byl 22. srpen, nejnižší denní průměrná teplota vzduchu byla změřena na Šeráku (9,1 °C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu, 38,2 °C, byla změřena v Javorníku 8. srpna a byla tak překročena předchozí extrémní hodnota maximální teploty vzduchu z Bělotína, naměřená v srpnu 2013 (37,5 °C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena dne 20. srpna na Šeráku (13,1 °C). Nejnižší minimální teplota (5,0 °C) byla zaznamenána dne 1. srpna v Hanušovicích. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 14. srpna ve Šternberku (22,9 °C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena v Hanušovicích dne 18. srpna (0,0 °C). Srážek spadlo v Olomouckém kraji průměrně 60,4 mm (72 % normálu, srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 42,1 mm, což je 65 % dlouhodobého průměru a na Šeráku 41,9 mm (30 % průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Hanušovicích (97,4 mm), druhý nejvyšší v Dřevohosticích (94,5 mm) a třetí nejvyšší ve Velkých Losinách (89,5 mm). Nejnižší měsíční srážkové úhrny byly zaznamenány na stanicích Javorník (17,6 mm), Zlaté Hory (19,6 mm) a Bělá pod Pradědem (20,8 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 18. srpna na stanici Mírov (54,7 mm). Slunce svítilo v kraji průměrně 266,0 hod. Bylo to o 58,3 hod. více než normál, tj. 128 % normálu. V srpnu Slunce svítilo nejvíce v Olomouci (285,6 hod.), v Přerově (283,3 hod.) a Prostějově (280,0 hod.), naopak nejméně svítilo Slunce v Javorníku (251,5 hod.), na Šeráku (256,8 hod.) a v Šumperku (257,7 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili v Přerově dne 4. srpna, kdy Slunce svítilo 13,7 hod.

-4-



Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Moravskoslezský kraj

Olomoucký kraj

Průměrná měsíční teplota (ºC)

+20,9

+21,4

Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC)

+5,0

+4,9

Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC)

Slezská Ostrava +23,3

Olomouc +23,5

Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC)

Lysá hora +17,0

Šerák +16,3

Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce

8. den / 25. den

8.den / 22. den

Absolutní maximum teploty (ºC)

8. den Karviná +37,0

8. den Javorník +38,2

Absolutní minimum teploty (ºC)

1. den Světlá Hora +4,2

1. den Hanušovice +5,0

Nejnižší přízemní teplota (ºC)

26. den Rýmařov +0,6

18. den Hanušovice 0,0

Charakteristika

Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Moravskoslezský kraj Charakteristika

Olomoucký kraj

stanice

datum extrému

hodnota (ºC)

stanice

datum extrému

hodnota (ºC)

Maximální teplota

Ostrava-Zábřeh

08.08.2013

38,9

Javorník

08.08.2015

38,2

Minimální teplota

Praděd

30.08.1947

–2,7

Město Libavá

31.08.1935

–2,3

-5-



Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje

Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje -6-



Srážky Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Moravskoslezský kraj

Olomoucký kraj

43,6

60,4

44,5

71,9

Nejvyšší měsíční úhrn (mm)

Lysá hora 99,5

Hanušovice 97,4

Nejnižší měsíční úhrn (mm)

Karviná 8,9

Javorník 17,6

12. den Heřmanovice 61,5

18. den Mírov 54,7

Charakteristika Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) v % dlouhodobé hodnoty

Nejvyšší denní úhrn (mm)

Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), OstravaPoruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj

Moravskoslezský kraj

Olomoucký kraj

Úhrn srážek

stanice

datum extrému

hodnota (mm)

Maximální denní úhrn srážek

Nýdek

21.08.1972

215,0

Lysá hora

21.08.1972

211,7

-7-

stanice

datum extrému

Zlaté Hory-Rejvíz 01.08.1977 Praděd

14.08.1948

hodnota (mm) 134,6 126,0



Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje

Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje -8-



Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba

-9-



Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice

- 10 -



Tab. 7 Legenda k průběhu počasí

Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka

O

jedn.

0–10

popis

oblačnost

grafika

popis

0–1,9

jasno

2–8

polojasno

8,1–10

zataženo tropický den (+30,0°C a vyšší)

TMA

°C

letní den (+25,0°C a vyšší)

maximální teplota vzduchu

ledový den (nižší než 0°C) arktický den (nižší nebo rovna -10°C)

Tpr.

°C

průměrná denní teplota vzduchu

TMI

°C

minimální teplota vzduchu

kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0°C) tropická noc (20°C a více) kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu

o Tpr.

°C

odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům.

denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu

SRA

SNO

mm

cm

denní úhrn srážek

úhrn srážek 5 mm a více

0,0 neměřitelné množství srážek

úhrn srážek 20 mm a více

výška nově napadlého sněhu

5 cm a více

0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky

SCE

cm

10 cm a více

0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu

SSV

hod.

denní suma slunečního svitu

90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu

D

duha

značky oblačnosti

značky srážek, bouřky a mlhy

NL

náledí

jasno (0–1,0)

sněžení a sněhová přeh.

N

námraza

jasno-polojasno (1,1–3,9)

déšť

L

ledovka

polojasno (4,0–6,0)

dešťová přeháňka

KR

krupky, kroupy

polojasno (6,1–7,9)

bouřka s deštěm a přeh.

VD

výborná dohlednost

zataženo (8,0–9,6)

kouřmo

bouřka bez deště

zataženo (9,7–10)

mlha

- 11 -



Hydrologická situace Povodí Odry Hladiny vodních toků v povodí Odry měly na začátku měsíce srpna převážně setrvalou tendenci. Významnější změna v tendenci hladin nastala na začátku druhé poloviny měsíce, kdy se ve dnech 15. a 16. srpna na zvlněné studené frontě vyskytovaly srážky na většině území naší republiky. Jednalo se o intenzivní bouřkovou a přeháňkovou činnost. Nejsilnější bouřky provázené přívalovými dešti a krupobitím postihly oblast Beskyd, Javorníků a jejich předhůří. Vodní toky zaznamenaly přechodné vzestupy hladin, nejvýrazněji menší toky v horní části povodí Olše a Odry. Ve dnech 25. a 26. srpna mírné srážky vyskytující se na SV Moravy a ve Slezsku rozkolísaly některé vodní toky. Na konci měsíce měly hladiny opět setrvalou tendenci. Odra dosáhla svého maxima ve všech sledovaných profilech dne 19. srpna, v profilu Odry v 5:50 hodin na hodnotě průtoku 1,46 m3.s-1, ve Svinově v 10:00 hodin při hodnotě průtoku 8,98 m3.s-1 a v Bohumíně Odra zaznamenala maximum 09:10 hodin při 19,1 m3.s-1. Opava v Opavě kulminovala dne 25. srpna v 10:40 hodin při 4,26 m3.s-1 a v Děhylově v 18:50 hodin při hodnotě průtoku 6,64 m3.s-1. Ostravice v Ostravě zaznamenala své maximum 11. srpna v 9:00 hodin při hodnotě průtoku 5,19 m3.s-1. Olše v Jablunkově kulminovala dne 15. srpna v 17:10 hodin a průtok dosáhl hodnoty 5,59 m3.s-1. Ve Věřňovicích bylo maximum zaznamenáno o den později v 14:50 hodin (5,85 m3.s-1). Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se v srpnu pohybovaly v rozmezí od 11 do 33 % dlouhodobého průměru pro měsíc srpen, tedy výrazně pod hodnotou QVIII.

- 12 -



- 13 -



Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

- 14 -



Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy měly až do poloviny měsíce srpna převážně setrvalou tendenci. V polovině měsíce pásmo intenzivních srážek vyskytujících se nad naším územím rozkolísalo i hladiny v povodí horní Moravy. Největší vzestupy zaznamenaly menší pravostranné přítoky Moravy. Na Jevíčce v Chornici byl dne 18. srpna krátkodobě překročen 1. SPA. V posledním týdnu měsíce se ve sledované oblasti srážky objevovaly jen ojediněle a byly slabé. Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy měly až do konce měsíce převážně setrvalou tendenci. Morava v Raškově dosáhla svého měsíčního maxima dne 18. srpna v 23:50 hodin při hodnotě průtoku 6,39 m3.s-1. Desná v Šumperku dne 11. srpna v 14:00 hodin při hodnotě průtoku 5,78 m3.s-1. Moravská Sázava v Lupěném dosáhla srpnového maxima dne 19. srpna v 2:40 hodin po noční bouřce při hodnotě průtoku 13 m3.s-1. Morava v Olomouci kulminovala dne 19. srpna v 15:30 hodin při hodnotě průtoku 39,6 m3.s-1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly v rozmezí od 28 do 38 % dlouhodobého průměru pro měsíc srpen, tedy výrazně pod hodnotou QVIII.

- 15 -



Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy měly na začátku měsíce srpna převážně setrvalou tendenci. Náhlý přechodný vzestup Bečvy v Dluhonicích dne 3. srpna byl způsoben lokální bouřkou. Změna v tendenci hladin nastala až v polovině měsíce, kdy hladiny Bečvy přechodně stoupaly a kolísaly vlivem bouřkových srážek. Nejvýraznější vzestupy Bečva zaznamenala dne 19. srpna po vydatných srážkách. Poté hladiny klesaly. Po přechodném zvýšení vodností v důsledku vydatnějších srážek hladiny postupně poklesly zhruba na úroveň z počátku srpna a v posledním týdnu měsíce srpna měly opět setrvalou tendenci. - 16 -



Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosáhla svého srpnového maxima dne 19. srpna v 3:10 hodin při hodnotě průtoku 4,88 m3.s-1. Bečva v Dluhonicích kulminovala téhož dne v 11:50 hodin na hodnotě 33,6 m3.s-1. Vodnosti toků se po celý měsíc pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc srpen v rozmezí 14 - 38 % QVIII.

Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ.

Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy

- 17 -



Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice

Den

Čas (SEČ)

Hodnota (m3/s)

Stupně povodňové aktivity (m3/s) 1. SPA

2. SPA

3. SPA

Počet výskytu

Odry

19

5:50

1.46

43.9

62.3

83

6

Svinov

19

10:00

8.98

136

274

332

11

Opava

25

10:40

4.26

64.6

102

151

1

Děhylov

25

18:50

6.64

73.7

115

168

2

Frýdek-Místek

4

17:20

4.26

119

303

427

1

Ostrava

11

9:00

5.19

186

378

665

2

Bohumín

19

9:10

19.1

314

498

847

2

Jablunkov - Olše

15

17:10

5.59

30.7

58.6

94

1

Český Těšín - Baliny

16

1:20

3.53

92.1

134

230

3

Věřňovice

16

14:50

5.85

188

317

413

1

Mikulovice

16

16:10

3.97

44

72

94.4

2

Raškov

18

23:50

6.39

29.3

46.9

60.6

6

Šumperk

11

14:00

5.78

35.5

61.3

84.2

1

Lupěné

19

2:40

13

31.4

55.9

91.8

1

Moravičany

19

5:40

26.2

67.8

98.2

131

3

Olomouc

19

15:30

39.6

147

167

197

16

Vsetín

19

2:10

18

104

188

249

12

Valašské Meziříčí

19

3:10

4.88

58.8

107

150

8

Teplice nad Bečvou

19

8:20

26.1

190

290

395

7

Dluhonice

19

11:50

33.6

245

337

437

2

- 18 -



Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK

STANICE

Průměrný měsíční průtok Q (m3/s)

Dlouhodobý průměr QM (m3/s)

Qv% dlouhodobého průměru % QM

ODRA

Odry

0.469

1.38

33

ODRA

Svinov

1.28

11.1

11

ODRA

Bohumín

8.5

31.6

26

OPAVA

Krnov

0.76

4.03

18

OPAVA

Opava

0.835

6.69

12

OPAVA

Děhylov

3.21

9.03

35

OSTRAVICE

Frýdek-Místek

1.44

16.7

8

OSTRAVICE

Ostrava

2.21

13.7

16

OLŠE

Jablunkov

0.154

1.53

10

OLŠE

Český Těšín

0.846

6.39

13

OLŠE

Věřňovice

2.02

13.1

15

DESNÁ

Šumperk

1.08

2.8

38

MOR. SÁZAVA

Lupěné

0.839

2.35

35

MORAVA

Moravičany

3.31

11.5

28

TŘEBŮVKA

Loštice

1.04

2.26

45

MORAVA

Olomouc

6.16

14.5

42

VSET. BEČVA

Vsetín

1.41

4.1

34

ROŽN. BEČVA

Val. Meziříčí

0.436

2.93

14

BEČVA

Dluhonice

3.87

10

38

- 19 -



Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr PRAMENY - srpen 2015

Prameny Bílá - Stojanův pramen Morávka - Medvědí potok Ostravice - Pod horečkou Rýmařov (Janušov) - U kostela Starý Jičín - Oční studánka Suchá Rudná - Nad pilou Veřovice - Pramen Jičínky Vlčovice - U Holého vrchu Železná pod Pradědem - 121 C 1 Horní údolí - Pod jeřábem Kouty n. D. - Sedmá skládka Mladeč - V-2 Nový Malín - Milostná studánka Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý Ostružná - U Přerovské chaty Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov Strážná - Pod samotou Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze Rajnochovice - V lese 3 Velké Karlovice - Ve škaredici Zašová - Stračka

Průměrná měsíční vydatnost (l.s-1)

Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s-1) 1981-2010

% dlouhodobého průměru

0.103 * 0.115 0.300 0.225 0.560 0.283 0.485 1.445 1.538 0.550 2.718 0.180 1.618 0.920 0.055 0.063 0.580 0.375 0.573 0.098

0.192 0.420 0.195 0.580 0.749 1.140 1.704 0.865 5.199 3.283 0.984 1.618 0.406 3.718 1.564 0.802 0.269 0.721 0.619 0.982 0.340

54 * 59 52 30 49 17 56 28 47 56 168 44 44 59 7 23 80 61 58 29

Vydatnosti pramenů byly v porovnání s dlouhodobými měsíčními průměry podprůměrné. Výjimku tvořil pramen V-2 v Mladči, kde hodnota dosahovala 168 %. Naopak prameny U kostela v Rýmařově a Pod samotou ve Strážné byly první polovinu měsíce srpna suché. Minimálních měsíčních hodnot vydatností bylo dosaženo na pramenu Karlov ve Zlatých Horách v Jeseníkách (7 %). Moravskoslezský kraj (17 - 59 %), Olomoucký kraj (7 - 59 % - bez pramenu v Mladči), východní okraj Pardubického kraje (23 - 80 %), severní část Zlínského kraje (29 - 61 %). * Pramen Medvědí potok (Morávka) byl dočasně vyřazen z hodnocení.

- 20 -



Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - srpen 2015 Průměrný měsíční stav hladiny

Vrty Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Šumperk Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová

(cm od odměrného bodu) 202 224 191 187 431 343 438 173 216 344 372 331 263 372 415 404 297 424 547 748 374 318 236 402 394 6047 281 335 354 355 645 256

Dlouhodobý průměrný měsíční stav hladiny (cm od odměr. bodu) 19812010 166 200 136 140 401 292 377 147 184 253 356 299 243 338 352 381 250 398 503 720 345 303 238 378 383 6005 261 316 326 334 527 225

% dlouhodobého průměru 82 89 71 75 93 85 86 85 85 73 96 90 92 91 85 94 84 94 92 96 92 95 101 94 97 99 93 94 92 94 82 88

Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly převážně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc srpen. V rámci krajů byla situace následující: Moravskoslezský kraj (71 – 96 %), Olomoucký kraj (84 – 101 %), východní okraj Pardubického kraje (93 – 99 %) a severní část Zlínského kraje (82 – 94 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo v Šumperku (101 %), minimálních v Kozmicích (71 %).

- 21 -



Kvalita ovzduší V srpnu byly v Moravskoslezském i v Olomouckém kraji vzhledem k panujícím vysokým teplotám v 1. polovině měsíce a v jeho posledních dvou dnech překračovány hodnoty imisního limitu pro ochranu zdraví lidí 120 µg.m-3 maximální denní osmihodinové koncentrace troposférického ozonu. Na všech lokalitách s měřením ozonu v obou krajích tak postupně došlo k překročení imisního limitu (více než 25 dnů s nadlimitní hodnotou v průměru za tři roky). Docházelo i k překračování prahové hodnoty hodinové koncentrace ozonu 180 µg.m-3 – jednodenní smogová situace byla v Moravskoslezském kraji vyhlášena 6. 8.; 10. 8. došlo k vzniku plošné smogové situace trvající do 15. 8. v obou krajích. Na všech městských monitorovacích stanicích v Moravskoslezském kraji byly naměřeny nadlimitní denní průměrné koncentrace suspendovaných částic PM10. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m-3 na vybraných stanicích a)

Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek

název stanice škodlivina imisní limit 1. 8. 2015 2. 8. 2015 3. 8. 2015 4. 8. 2015 5. 8. 2015 6. 8. 2015 7. 8. 2015 8. 8. 2015 9. 8. 2015 10. 8. 2015 11. 8. 2015 12. 8. 2015 13. 8. 2015 14. 8. 2015 15. 8. 2015 16. 8. 2015 17. 8. 2015 18. 8. 2015 19. 8. 2015 20. 8. 2015 21. 8. 2015 22. 8. 2015 23. 8. 2015 24. 8. 2015 25. 8. 2015 26. 8. 2015 27. 8. 2015 28. 8. 2015 29. 8. 2015 30. 8. 2015 31. 8. 2015

Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov O3 NO2 PM10 NO2 PM10 PM10 120 50 50 50 124 24 32 8 21 26 115 33 38 10 19 23 126 24 34 11 24 28 127 30 42 13 22 27 148 20 34 15 36 35 154 30 50 15 38 47 154 26 48 14 39 46 144 21 38 10 32 140 23 44 16 45 149 28 65 23 54 49 168 33 60 20 42 51 168 19 52 27 51 51 165 19 46 18 35 38 147 37 54 16 34 49 137 21 47 9 29 39 121 18 32 17 33 35 68 31 59 30 55 47 78 20 23 21 30 22 101 16 38 16 27 35 100 19 38 16 27 32 98 19 36 17 24 36 91 21 40 16 30 32 94 26 31 9 19 27 96 10 31 6 19 22 96 27 23 12 12 14 92 30 25 11 10 18 112 14 35 18 24 29 106 21 32 20 30 40 75 25 42 14 34 36 131 32 42 17 28 34 137 39 57 24 33 38

- 22 -

O3 120 124 112 114 121 152 166 155 141 149 151 158 152 158 140 131 120 66 102 101 100 100 94 96 101 97 101 105 111 93 132 136

Karviná NO2 10 17 28 25 13 15 21 25 17 25 26 20 10 15 14 12 18 14 11 14 16 18 17 9 23 25 20 25 13 26 23

PM10 50 23 25 37 35 35 45 44 43 50 56 50 51 34 42 38 31 43 29 30 29 31 34 24 21 20 22 30 37 43 37 47

Třinec-Kosmos O3 PM10 120 50 119 21 102 20 107 23 111 24 151 38 165 49 147 37 135 31 148 40 140 46 148 39 177 59 164 40 142 37 135 35 118 27 36 96 31 95 27 100 22 88 34 92 17 99 23 102 15 101 16 102 26 116 34 102 40 131 28 137 39


b)


Zóna Moravskoslezsko a střední Morava

název stanice škodlivina imisní limit 1. 8. 2015 2. 8. 2015 3. 8. 2015 4. 8. 2015 5. 8. 2015 6. 8. 2015 7. 8. 2015 8. 8. 2015 9. 8. 2015 10. 8. 2015 11. 8. 2015 12. 8. 2015 13. 8. 2015 14. 8. 2015 15. 8. 2015 16. 8. 2015 17. 8. 2015 18. 8. 2015 19. 8. 2015 20. 8. 2015 21. 8. 2015 22. 8. 2015 23. 8. 2015 24. 8. 2015 25. 8. 2015 26. 8. 2015 27. 8. 2015 28. 8. 2015 29. 8. 2015 30. 8. 2015 31. 8. 2015

O3 120 131 120 145 130 150 173 154 145 142 163 154 167 182 142 128 132 56 98 98 101 95 85 100 105 95 96 110 106 73 129 136

Opava NO2 PM10 50 10 26 13 29 16 37 14 32 10 31 18 44 14 43 10 32 9 40 15 55 15 54 11 43 12 38 24 47 13 40 13 36 20 49 14 30 13 34 15 31 15 29 13 31 15 22 9 15 10 22 18 11 30 11 28 14 29 20 30 24 43

O3 120 124 107 131 127 146 170 164 139 141 159 150 165 163 142 137 116 45 55 98 97 98 90 95 102 102 100 111 116 75 125 136

Studénka NO2 PM10 50 16 35 16 50 19 57 13 36 15 42 23 21 50 16 28 13 37 23 52 18 51 15 48 17 42 23 52 10 35 19 37 25 59 20 20 14 30 17 29 20 32 18 31 13 25 5 33 12 14 14 11 7 34 14 32 20 37 15 48 18 39

Olomouc Prostějov NO2 PM10 PM10 50 50 18 24 31 24 32 30 19 35 32 19 39 34 17 32 35 19 38 37 24 38 44 19 35 38 19 39 39 18 47 47 20 49 51 17 43 43 20 40 40 26 42 46 11 35 37 14 33 31 19 41 45 19 8 4 26 29 26 17 28 26 14 27 28 13 25 31 15 17 19 11 22 34 26 16 14 30 24 20 21 41 50 26 47 52 12 30 32 23 38 40 25 44 51

Přerov O3 PM10 120 50 127 25 107 27 117 31 129 32 140 41 160 39 42 139 30 137 38 142 44 149 45 158 40 171 40 152 41 142 36 132 31 92 47 44 7 35 28 97 29 98 27 95 28 88 16 103 27 97 14 88 20 100 34 113 40 99 37 122 32 127 39

Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO2 ... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden– březen a říjen–prosinec) NO2 ... oxid dusičitý PM10 ... suspendované částice frakce PM10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O3 ... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben–září).

- 23 -



Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

- 24 -



Sucho v roce 2015 Důvod letošního sucha musíme začít hledat už v zimě, kdy stejně jako minulou zimu (2013/2014), spadlo málo srážek, málo sněhu a tyto poslední dvě zimy se tak vyznačovaly nízkou sněhovou pokrývkou a jejím krátkým trváním. Tím, že na konci zimy a začátkem jara již téměř na většině území Česka žádný sníh nebyl, nemělo co roztát a započal vláhový deficit, který postupem jara a léta narůstal. Moravskoslezský kraj V Moravskoslezském kraji byl průměrný srážkový úhrn za prvních 8 měsíců letošního roku 413 mm. Dlouhodobý srážkový úhrn (1961–1990) za toto období je 593 mm. V kraji tedy spadlo pouze 70 % srážek v porovnání se srážkovým normálem. Podobná situace byla v roce 1992, kdy za období ledna až srpna spadlo v kraji průměrně pouze 416 mm a dále v roce 2003, kdy to bylo 420 mm. Pokud budeme hodnotit srážkový deficit od počátku listopadu loňského roku (aby se promítly zimní srážky a sníh), je toto období v kraji nejsušší od roku 1961. Za období 1. 11. 2014 až 31. 8. 2015 průměrně v kraji spadlo pouze 484 mm srážek, což je 69 % dlouhodobého průměru (normálu). Podobná situace byla v letech 2002–2003, kdy spadlo za období listopadu až srpna 506 mm, což je 72 % normálu a roky 1989–1990 (525 mm, 75 %). Pod 80 % srážkového normálu za období listopadu až srpna jsme zaznamenali ještě v letech 1992–1996 (543 mm, 77 %), 1972–1973 (551 mm, 78 % a 2011–2012 (555 mm, 79 %). Dlouhodobý průměr za období let 1961–1990 je 703 mm srážek. Po relativně deštivém říjnu 2014, kdy spadlo 110% srážek oproti srážkovému normálu, byly další měsíce již většinou srážkově podnormální: listopad 2014 (60 % srážek oproti normálu), prosinec 2014 (69 % srážek oproti normálu), leden a březen 2015 byly jediné dva měsíce, které měly za sledované období nadprůměrné srážky. Leden 164 % a březen 121 %, únor (82 %), duben (71 %), květen (82 %), červen (pouze 47 %), červenec 39 % a srpen 46 %. Podle měření stanice Ostrava-Poruba byl srážkový úhrn za leden až srpen letošního roku 346 mm, dlouhodobý úhrn tohoto období činí 509 mm. Deficit tak činí 163 mm, tj. bylo zaznamenáno pouze 68 % srážek oproti normálu. Olomoucký kraj V Olomouckém kraji byl průměrný srážkový úhrn za prvních 8 měsíců letošního roku 376 mm. Dlouhodobý srážkový úhrn (1961–1990) za toto období je 519 mm. V kraji tedy spadlo pouze 63 % srážek v porovnání se srážkovým normálem. Podobná situace byla v roce 1992, kdy za období ledna až srpna spadlo v kraji průměrně pouze 369 mm, v roce 1993 380 mm a dále v roce 2003, kdy to bylo 393 mm.

- 25 -



Pokud budeme hodnotit srážkový deficit od počátku listopadu loňského roku (aby se promítly zimní srážky a sníh), je toto období v kraji nejsušší od roku 1961. Za období 1. 11. 2014 až 31. 8. 2015 tak průměrně v kraji spadlo pouze 441 mm srážek, což je 63 % dlouhodobého průměru (normálu). Podobná situace byla v letech 1972–1973, kdy spadlo 450 mm (64 %), 1992–1993, kdy spadlo 478 mm (68 %) v období 2002–2003, kdy spadlo za období listopadu až srpna 499 mm, což je 71 % normálu. Dlouhodobý průměr (normál) za období let 1961–1990 je 627 mm srážek. Srážkově nadnormální (171 %) bylo v kraji září. V říjnu 2014 spadlo 85 % srážek oproti srážkovému normálu, v listopad 2014 (43 % srážek oproti normálu), prosinec 2014 (79 % srážek oproti normálu), leden a březen 2015 byly opět jediné dva měsíce, které měly za sledované období nadprůměrné srážky. Leden 145 % a březen 150 % únor (45 %), duben (65 %), květen (61 %), červen (57 %), červenec pouze 42 % a srpen 76 %. Podle měření stanice Olomouc-Holice byl srážkový úhrn za leden až srpen letošního roku 284 mm, dlouhodobý úhrn tohoto období činí 415 mm. Deficit tak činí 131 mm, tj. bylo zaznamenáno pouze 68 % srážek oproti normálu. Z nízkých prázdninových srážkových úhrnů srážek jich více než polovina spadla v bouřkových přeháňkách, tedy za krátký čas velké množství srážek, které obvykle nestačí vsáknout do půdy a bez užitku odteče z krajiny (epizody 8. července, 24. – 25. července a 14. – 18. srpna). K výraznému suchu přispěla také letošní nadnormální teplota vzduchu (vysoký výpar ve všech jeho podobách) na jaře a v létě. V Moravskoslezském kraji byl měsíc březen letošního roku teplejší oproti normálu o 1,8 °C, duben byl teplejší o 0,9 °C, květen měl teplotu stejnou jako dlouhodobý průměr, červen byl teplejší o 0,9 °C, červenec o 3,6 °C a srpen dokonce o 5,0 °C. V Olomouckém kraji byl měsíc březen letošního roku teplejší oproti normálu o 1,4 °C, duben byl teplejší o 0,3 °C, květen měl teplotu nižší o 0,3 °C než normál, červen byl teplejší o 0,6 °C, červenec o 3,1 °C a srpen o 4,8 °C. K vysoké průměrné teplotě v červenci a srpnu, k vysokému výparu a prohloubení sucha přispěly také letošní horké vlny. První horká vlna byla zaznamenána v období 17. – 25. července, mimořádně teplá vlna s maximy teploty vzduchu mezi 34 až 38 °C se vyskytovala v době od 3. srpna do 15. srpna a poslední vlna nastala na konci léta v období 28. srpna až 1. září.

- 26 -



Obr. 1 Srážkové úhrny v Moravskoslezském kraji (mm) za období listopad 2014 až srpen 2015 v porovnání s dlouhodobým průměrem (normálem)

Obr. 2 Srážkové úhrny v Olomouckém kraji (mm) za období listopad 2014 až srpen 2015 v porovnání s dlouhodobým průměrem (normálem)

- 27 -



Obr. 3 Odchylka úhrnu srážek za červenec a srpen 2015 od normálu

Obr. 4 Vývoj deficitu srážek (mm) v roce 2015 podle měření stanice Ostrava-Poruba

- 28 -



Obr. 5 Vývoj deficitu srážek (mm) v roce 2015 podle měření stanice Olomouc-Holice

- 29 -

2015

Recommend Documents