2015

SBOROVÉ LISTY ZPRAVODAJ SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PRAZE 5 01/2015

NEBESKÝ BULVÁR Není nic zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude poznáno. Proto vše, co jste řekli ve tmě, bude slyšet na světle, co jste šeptem mluvili v tajných úkrytech, bude se hlásat ze střech. (Lk 12,2n) Určitě je dobře, že nepatříme mezi tzv. celebrity, protože bychom se nevyhnuli všetečnému nahlížení do soukromí a skandalizaci naší osoby v bulvárním tisku či televizi. Tento typ médií žije a vydělává především na emocích, v České republice pak zvláště na emocích negativních. Bulvár vyhledává skandály, slabosti lidí, rozvody, nevěry, lidská neštěstí a selhání pod vlivem alkoholu či drog. Libuje si ve smrtelných nemocech a zdrcených pohledech pozůstalých a samozřejmě v tom, kdo kde o kom co řekl, koho urazil, pomluvil, obvinil a jinak dehonestoval. Bulvár chce šokovat a přitom nezatěžovat své konzumenty nárokem na přemýšlení. Proto servíruje veliké barevné fotografie, upoutává pozornost peprnými titulky a nechybí ani nahota krásných žen, protože ta přitahuje oči všech mužů. Přičemž nikdy nejde především o pravdu, i když překvapivě právě bulvár svými zkreslenými polopravdami tak často jako první zmiňuje události, které teprve s odstupem času uvádějí a komentují seriózní média. Není se proto co divit, že bulvár je nejčtenější a nejsledovanější médium v republice a vlastně na světě. Je něco jako kanál, kterým protékají neukojitelné touhy lidí po krvi a sexu. I proto ho některé hvězdy showbyznysu vyhledávají a dávají se mu všanc, protože jakákoliv reklama, i ta negativní, je lepší, než kdyby celebrita nebyla vidět. Ale i opak je pravdou, některé celebrity si velmi úzkostlivě drží bulvár od těla, takže jsou pro svůj „nudný“ a „tuctový“ život naprosto nezajímavé. Je proto určitě dobře, že nepatříme mezi celebrity, které přitahují paparazzi a pokleslé pisálky, jimž je lhostejné, zda pravdu překreslí, anebo napíší otevřenou lež. Přesto však, a křesťane div se (!), ani na nás jednoho dne nezůstane nit suchá. Varoval před tím zvlášť své učedníky Pán Ježíš Kristus, jejich učitel, to když je upozorňoval na riziko a nebezpečí farizejského pokrytectví. I křesťanům se totiž snadno stane, že něco jiného říkají a něco odlišného dělají, že mají dvojí tvář a vědomě hrají rozličné životní role – na veřejnosti jsou zbožní, ale za zavřenými dveřmi (to už nic nehrají) nesou skutečnou podobu, kterou ale navenek není vhodné ukazovat. Takže nakonec jsme všichni celebritami v tom smyslu, že nic nezůstane utajeno ani zahaleno. Až na to, že nic nebude zkresleno a účelově zfalšováno. Všechno pečlivě ukryté (běda, kdyby o nás lidé znali pravdu!), bude poznáno, vyjde na světlo a bude oznámeno. Nebeský bulvár všechno vyzvoní a co hůř, bude to čistá holá pravda, nic přibarveného. Jistě v tom také budou hrát podstatnou roli i zjitřené emoce, nikoli ovšem čtenářů, diváků a posluchačů, ale naše. Dnes se někteří pokoušejí všelijakými žalobami bránit proti nařčení bulváru, pokouší se kanál, jímž protékají výkaly společnosti, usměrnit a odkázat do patřičných mezí. Jenomže „nebeský bulvár“ nebude možno žalovat ani omezovat, tam všechno naše pokrytectví vyjde najevo. Přičemž soudit nás nebude pohoršená společnost, ale Bůh sám. Ledaže bychom byli očištěni a obhájeni samotným Kristem, to pak ať si o nás každý píše a říká cokoliv. Bronislav Matulík

VZPOMÍNKA NA JARO KŘIVOHLAVÉHO Po Vánocích 27. prosince 2014 se završil velmi plodný život bratra Jaro Křivohlavého, život naplněný pilnou prací, ale především láskou a porozuměním pro druhé. Jako přítel mých rodičů od mládežnických let, což snad ještě více platilo o jeho ženě Martě a mé mamince, se dost často objevoval u nás doma na návštěvě. Jak šel čas, byl hostem i v mé rodině a ve sborech, kde jsem sloužil. Čehož jsem využil i jako šéfredaktor časopisu BRÁNA, do kterého přispíval svými články a nakonec, před dvěma a půl lety, i rozhovorem, ze kterého připomenu něco, co už se tehdy do časopisu nevešlo. --Nejprve si ale připomeňme bratrův příběh díky knize novináře a publicisty Aleše Palána, která vyšla před šesti lety pod názvem Dvě lásky, rozumějme psychologie a křesťanská víra. V ní Jaro Křivohlavý představil celý svůj život. Ke studiu psychologie se rozhodl už na gymnáziu. Fascinovalo jej, že je někdo schopen nahlédnout do druhého člověka. Do jakých hlubin se mu to podařilo, věděl nejlépe on sám. I když jeho bibliografie čítající přes čtyřicet titulů mnohé napovídá. Čtenářům životopisného rozhovoru je dáno zakusit, jaké to je být jediným synem malíře pokojů. Spolu s autorem vzpomínek lze prožívat krásné chvíle dětských her na malém městě, studia na gymnasiu, lásku k hudbě atp. Zároveň však čtenáři okusí nesnadnou dobu obsazení Sudet, zatčení gestapem, uvěznění v terezínském koncentračním táboře, dřinu na kladenské šachtě, ale také Boží pomoc. Mnohé se samozřejmě dovědí o psychologii, které se Jaro Křivohlavý věnoval tak, aby z jeho práce vzešel užitek nejen pro odbornou, ale i laickou veřejnost. Nezapomenutelné je vyprávění o vztahu k manželce, k rodině a k církvi, zvláště pak ke sboru ČCE v Praze Braníku. Každá stránka je autentickým svědectvím o životnosti křesťanské víry. Jaro Křivohlavý si už jako student uvědomil, co v knize vyjádřil slovy: „Bylo mi jasné, že život, který mi křesťanství nabízí, má dobrý smysl a stojí za to žít. To pro mě bylo a dodnes je křesťanství. Platí zde poznatek Viktora E. Frankla, že opravdové štěstí je vedlejším produktem nadějného postupu na cestě k cíli. Nic hodnotnějšího jsem v životě nenašel nežli to, co přinesl Pán Ježíš Kristus, a stále to po celý život velice usilovně hledám.“ Jan Werich v jedné pohádce říká, že skoro každý stárnoucí mužský začíná psát své paměti, ale málokterý je dopíše. Jaro Křivohlavý to díky Aleši Palánovi stihnul, což je dobře. --Jaro Křivohlavý byl velmi ekumenický člověk, byl rád křesťanem, příslušnost k církvi byla pro něj až to druhé. Byl kdysi přiveden jako dítě do ČCE, které zůstal věrný až do smrti, ale v době nacistického Německa, když byl nasazen do dolů na Kladně, se velmi sblížil s Církví bratrskou, kterou díky tomu mohl dobře poznat. Proto jsme si při posledním rozhovoru povídali hlavně o naší církvi, přičemž mě zajímal jeho kritický pohled. Položil jsem mu mimo jiné i dvě otázky, které se do vydání nevešla, ale které jsou, jak soudím, moudře zodpovězeny: Typickým znakem Církve bratrské byl důraz na kázeň, posvěcený život a vysokou morálku, což mnohdy zavánělo povinnou zbožností, co o ní soudíte? Víra je svobodné, dobrovolné rozhodnutí. Jakmile se do ní vloží jakákoliv forma příkazu, nařízení a povinnosti, tak je to víře cizí. Jestliže mi např. Pán Bůh osobně říká, Járo, miluj bližního svého, znamená to pro mě také, abych ráno zatopil v kamnech a nenechal to dělat manželku. Dělám to s radostí. Ale jakmile mi někdo dá příkaz, ty musíš ráno vstávat a topit, tak budu celou svou bytostí proti. Projevem náročné zbožnosti v církvi bývá paternalismus, tedy ochranitelství, v čem je oprávněný, jaké má meze a v čem je nebezpečný?

Oprávněný je v tom, že ukazuje, že by člověk měl mít jednoho Pána. Ale mínus je v tom, že tím pánem (ochranitelem) jsem já, já kazatel nebo starší či člen sboru. U paternalismu hraje důležitou roli nedůvěra, že druzí lidé sami nedokáží křesťansky žít a nezvládnou to či ono, pokud se jim to nenařídí, a když nejsou kontrolováni… --Jako Křivohlavý také často přednášel nám kazatelům a vůbec na první mé pastorálce v roli kazatele, která se konala ještě na Valašsku na Velké Lhotě, mj. pověděl: „Nikdy bych nechtěl zažít to, když dědečkovi zemře babička.“ Vyjádřil nejen sílu dlouhotrvajícího vztahu, ale také slabost, křehkost lidí obecně, a také i tu svou. Pán Bůh mu toto přání splnil. A my se nyní modleme za sestru Martu, aby jí Pán Bůh dal sílu nést poslední úsek života bez svého manžela. Bronislav Matulík

BIBLICKÉ VERŠE NA ROK 2015 Jednou z tradic, kterou ve sboru stále držíme, je silvestrovská volba novoročních biblických hesel na následující rok. Nelosujeme věštbu ani osud, ale verše z Bible, nad kterými přemýšlíme a modlíme se za Boží oslovení: Sbor: Přinášejme tedy skrze Ježíše stále oběť chvály Bohu; naše rty nechť vyznávají jeho jméno. (Žd 13,15) Celosborové staršovstvo: Upněte se srdcem k Hospodinu a služte jenom jemu. On vás vysvobodí z rukou Pelištejců.(1Sm 7,3) Diakonie: Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána.(Žd 12,14) Besídka: Mějte se na pozoru, bděte, neboť nevíte, kdy ten čas přijde. (Mk 13,33) Dorost: Hospodin bude bojovat za vás a vy budete mlčky přihlížet. (Ex 14,14) Mládež: Hle, Bůh je má spása, doufám a jsem beze strachu. (Iz 12,2) Mladé rodiny: Žádná zbraň vyrobená proti tobě se nesetká se zdarem. (Iz 54,17) Maminky I.: Upněte se srdcem k Hospodinu a služte jenom jemu. On vás vysvobodí z rukou Pelištejců.(1Sm 7,3) Maminky II.: Dodejte síly ochablým rukám, pevnosti kolenům klesajícím. (Iz 35,3) Pěvecký sbor: U Boha je možné všecko. (Mt 19,26) --Berounská stanice: Doufejte v Hospodina věčně, neboť Hospodin, jen Hospodin je skála věků. (Iz 26,4) Berounské staršovstvo: Hle, předkládám vám cestu života a cestu smrti. (Jr 21,8) Berounská diakonie – Dluhová poradna: Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil v ustanovený čas. (1Pt 5,6) Berounská besídka: Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou. (Iz 43,2) Berounský dorost: Nauč mě plnit tvou vůli, vždyť jsi můj Bůh. (Ž 143,10) Berounský bohoslužebný chrámový sbor: Bůh můj milosrdný jde přede mnou. (Ž 59,11) Berounská doprovodná skupinka: Kdo v něho věří, nebude zahanben. (Ř 10,11) Děkujeme bratru Stanislavu Bartošovi za obrazy, které namaloval pro rok 2015 a bratru Adamu Wichterle za grafické zpracování a tisk. Bronislav Matulík

DOJETÍ Z NÁVŠTĚVY MLÁDEŽE KUTNÉ HORY Na konci listopadu k nám přijela mládež z Kutné Hory ke společnému sdílení a též pobavení. Příliš se mi na akci nechtělo, přespávání ve studené modlitebně nelákalo, ale nakonec jsem se rozhodl nenechat se poddat lenosti. A záhy jsem nelitoval. Lidé z Kutné Hory byli opravdu milí a i obvyklé otravné seznamovací hry šly lehce přečkat. V pátek večer jsme měli program o jednotě církve. V sobotu pak dominovala hra, během nichž jsme kutnohorským ukázali nejvýznačnější pražské památky. Odpoledne jsme pak spíše odpočívali a večer se dočkali i diskuze o Marie a Martě – aneb jak správně nakládat s časem. V neděli jsme už pouze uklízeli, šli do shromáždění a vše zdárně zakončili společným obědem. Jsem velmi rád, že se akce uskutečnila a díky lidem z Kutné Hory mi byla opravdovým potěšením. David Košťák --Oprava k minulému číslu Sborových listů: Autorka prvního textu o návštěvě Tábora nebyla Hana Bartošová, ale Hana Ranšová. Radka pak není z Tábora, ale z Opavy. Pak snad i dává text větší smysl. Omlouváme se těm, kteří byli pochváleni, a neměli být, a i těm, kteří nebyli pochváleni, a měli být! Honza Macek

SENIORSHOW Aneb předvánoční sejití seniorů s mládeží Těsně před Vánoci 21. 12. mládež zažila premiérovou akci s názvem Seniorshow! Jednalo se o společně strávenou neděli mládeže a třetí generace. Když jsme přemýšleli, jaký bychom za mládež vymysleli program, poměrně rychle padl návrh na obdobu hry „Riskuj!“ (což byla velice populární televizní soutěž devadesátých let). Principem hry bylo rozdělení všech do tří týmů, které hádaly odpovědi na otázky z různých kategorií. Otázky byly různě obtížné a byly ohodnocené „tisíci“. Nejlehčí otázka za 2000, nejtěžší za 7000. Abychom se také mohli všichni účastnit, každý vymyslel nějakou kategorii (např. Z českých luhů a hájů, Historie, Hudba, Známé osobnosti…) a v té své kategorii nesměl hádat. Jediný, kdo (chudák) nesměl hádat vůbec, byl Honza Macek, který tuto hru moderoval. Ale zase jako jediný měl u sebe všechny odpovědi, takže z nás byl nejchytřejší. Vyjma této hry jsme se seniory společně poobědvali, zazpívali, slyšeli jsme vzpomínku br. Vladimíra Nováka a myslím, že jsme se měli spolu všichni dobře. Těšíme se na další podobnou společnou akci! Věra Matulíková

TAIZÉ V NAŠEM SBORU V rámci evropské Pouti důvěry zavítali poutníci z různých zemí na přelomu starého a nového roku až k nám do modlitebny ve Vrázově ulici. Ptal jsem se hlavních organizátorek a také realizátorek za náš sbor Zdeny a Markéty Benešových, jak to všechno bylo, probíhalo a co jim osobně tyto dny daly? Jejich odpovědi uvádím společně: Kolik k nám z těch zhruba 30 tisíc lidí přijelo? Celkově jsme jich ubytovali 66. Přijeli z Německa, Ukrajiny, Polska a z Chorvatska. A pak ještě na festival národů na Silvestra přijeli tři z Portugalska.

A kolik lidí ze sboru pomáhalo, kdo se zapojil? Pár lidí přineslo koláče, další pomáhali v kuchyni a kromě nich nám ještě z Taizé poslali dobrovolníky, Kevina s Máriem z Německa a Olu z Polska, ti nám pomáhali hlavně u příjmu. A pak taky i při úklidu! Jak jste tedy vnímali reakci sboru na Poutníky důvěry? Přišlo nám to fajn, když si navíc uvědomím, kolik lidí bylo ubytováno v našich rodinách, napočítaly jsme to na 36 lidí. Takže jsme to vnímaly velmi pozitivně a měly z toho velikou radost. Intenzivně jste se věnovaly organizaci evropského setkání v rámci našeho sboru po dobu pět dní samotného konání, ale co před tím? Markéta se tomu věnovala intenzivně den před začátkem, kdežto Zdena tak tři měsíce před začátkem. Jak jste vnímaly všechna ta setkání, jaký to mělo pro vás osobně význam? Přišlo nám super, že lidé jsou o své víře tak přesvědčení, že např. až z Ukrajiny cestovali tři dny, že to pro ně znamená tolik, že celkem šest dní cestují, aby byli v čase Silvestra pět dní s úplně novými lidmi, modlili se, zpívali… Setkávání Tezé je jistě především hluboký prožitek, ale co víc, co ještě? Ano, je to zkušenost a pak taky je zajímavé to, že když se k určitému tématu vyjadřují lidé z různých kultur, zemí, církví, každého to obohacuje a vyvádí z vlastního úzkého pohledu na život a víru. Jak jste vnímaly společnou novoroční bohoslužbu v našem sboru? Bavily jsme se s jedním klukem z Ukrajiny a říkal, že docela rozuměl a určitě to pro ně něho něco pozitivního znamenalo. A možná, že někteří katolicky věřící byli poprvé v protestantském kostele, a už to pro ně musela být nová zkušenost. Moc se nám líbilo pásmo písní z Taizé a vstupní cizojazyčné čtení z evangelia. Bolo to hezké. Čím si myslíte, že by zbožnost Taizé mohla dobudoucna obohatit náš sbor? To by bylo téma na několik hodin rozhovorů. Ale například v tom, že na jednu věc lze nahlížet vícero způsoby, že je to jako pyramida, jeden je vrchol, ale nahoru i v rámci křesťanské zbožnosti vedou nejméně čtyři cesty. Vrchol je Kristus a je mnoho cest, jak k němu jít. Ohromným přínosem je také modlitba písní z Taizé, což by mohl být přínost i pro některé další lidi z našeho sboru. A vedle oněch písní také liturgická prostota, jednoduchý projev zbožnosti a ztišení. Bronislav Matulík

SILVESTR 2015 NA SMÍCHOVĚ Několik obrazů ze 120 narozenin našeho sboru

ATM

JEREMJÁŠOVA PODOBENSTVÍ nedělní zvěstování od počátku nového roku Možná by vás, bratři a sestry, zajímalo, jak se vybírají a volí texty k nedělním kázáním. Jistě s modlitbou a s otevřenou Biblí, ve které se čte a listuje. Ale zároveň se musí u toho něco stát, co člověka chytne za srdce, o čem je najednou přesvědčený, že to je to Slovo s velkým „S“, Slovo Duchem svatým oživené, které má nebo dokonce musí zaznít. Už v létě 2001 jsem byl přesvědčen, že na Smíchově budu zvěstovat Jeremjášova kázání, konkrétně pak Jeremjášova podobenství. Prorok to byl pro mě vždy fascinující svým životem i slovy. Nicméně, jak šel čas, rok od roku jsem tento záměr odkládal, vždy přišlo nějaké jiné aktuálnější oslovení, ale zdá se, že právě nyní uzrála doba, abychom jako sbor, jednotlivci i rodiny se vystavili prorockým slovům, která vždy zatnou do živého. Jen považme, Jeremjáše Bůh Hospodin povolal v čase, kdy vládl král Jóšijáš, tzn. král reformátor, který obnovil bohoslužbu, vzepřel se svým předkům, kteří opustili Hospodina, a navíc král nesmírně úspěšný. Za Jóšijáše se v Judsku žilo dobře. A tu, do takové duchovní i politické pohody najednou přicházejí nepříjemná až nepřijatelná slova proroka Jeremjáše. I my nyní žijeme v čase pokoje a stability sboru, jistě jsme za to vděční, ale právě proto slyšme slova proroka Jeremjáše, který se vůbec necítil, aby byl prorokem, a který dokonce litoval, že se dal od Pána Boha k tomuto úkolu povolat. Slyšme slova muže opuštěného a osamoceného, který přes všechno nakonec neuhnul a slovo Boží vyřídil, i když se mu to mnohdy nevyplatilo, byl odmítnut i perzekvován. Mám naději, že s námi Duch svatý skrze Jeremjáše pohne, že se s námi něco stane, nejen nad Biblí, nejen ve shromáždění, ale s celým naším životem. Začneme kázáním o cisternách, které vodu neudrží, a pak budeme pokračovat dál, abychom nakonec skončili u vztekem rozřezané a spálené Bible. I to je koneckonců reakce na nepříjemné slovo Hospodinovo. Lepší než nezájem, apatie a ignorace. Bronislav Matulík

AMEN, AMEN biblické hodiny od ledna do března Co se týká výběru témat biblických hodin, tady už je vše jednodušší. Snahou je vzdělávat se ve znalosti Písma (s dopadem i na naši křesťanskou praxi) jaksi průběžně. Proto také pravidelně střídáme biblické texty ze Starého a Nového zákona. A protože většinou budeme o nedělích číst z proroka Jeremjáše, rozhodli jsme se ve staršovstvu pro výběr textů z evangelií, a to textů ne ledajakých, možná těch nejdůležitějších. Protože kdykoliv čteme před nějakým Ježíšovým výrokem slovo „Amen“ nebo dokonce „Amen, amen“, měli bychom zbystřit sluch, neboť tímto slovem chtěl Ježíš vzbudit zvláštní pozornost, jako by řekl: „Toto nepřeslechněte, této větě věnujte opravdu velikou pozornost, toto je fakt důležité!“ Stvrzující slovo „Amen“ znamená „nechť se tak stane“ a jednoznačně souvisí s pravdou. Proto také se tohoto slova v mnohých tradicích užívá jako toho posledního, které zaznívá při modlitbě anebo po zvěstování na závěr kázání. Přijměte, bratři a sestry, výzvu našeho staršovstva číst evangelia se záměrem nacházet právě tyto zdůrazněné Ježíšovy výroky. Čtěme je doma a promýšlejme jejich obsah i význam pro nás na nastávajících biblických hodinách. Bronislav Matulík

KAVÁRNA 13 tentokrát o kořenech života a víry s Jaroslavem Orawskim Milí příznivci Kavárny! Zveme vás k prvnímu letošnímu setkání se zajímavým hostem. Naše pozvání přijal bratr kazatel Jaroslav Orawski z Ostravy. Má titul inženýr – tudíž nebyl vždycky kazatelem. Chcete-li se dovědět, čím byl a odkud přišli jeho předkové s tímto polsky znějícím jménem, jste srdečně zváni. Samozřejmě pozvěte i své přátele! Přijďte ve středu 28. ledna 2015 v 16:00 a společně pojďme ke kořenům života a víry našeho hosta. Malé občerstvení bude jako obvykle připraveno. Těším se na vás všechny. Jana Matulíková

STARŠOVSTVO Návrh na letní příměstský tábor – Tomáš Chráska informoval staršovstvo dvou možných variantách: 1. Letní biblická škola ve spolupráci se sborem v Praze 1 a lektory z USA; 2. Jiná varianta po konzultaci s Markétou Holečkovou. V lednu 2015 by staršovstvo mělo v té věci rozhodnout. Sborový web – staršovstvo rozhodlo zakoupit jinou šablonu pro náš web, než bylo původně rozhodnuto (obchodní partner se ukázal býti nespolehlivým) s tím, že vejde v jednání také s bratřími z Berouna, Zdeňkem Gorošem a Milošem Klímou. Svatba v našem sboru – staršovstvo schválilo sňatek starších manželů, pana Cibuly a paní Cidlíkové, kteří se obrátili po konzultaci na MÚ Prahy 5 na náš sbor s prosbou o sňatek. Uskuteční se 10. 1. 2015. Neziskové organizace v rámci Prahy 5 – Pavel Bartošek informoval o setkání s místostarostou z MČ Prahy 5 panem Mgr. Janem Smetanou a neziskovými organizacemi z Prahy 5. Další setkání proběhlo 4. 12. 2014 za účasti většiny kazatelů a farářů z Prahy 5. Pan místostarosta by se takto rád setkával jednou za dva měsíce a vyjádřil touhu úzce spolupracovat zvláště v oblasti sociální. Po každé církvi žádal odpověď, co by mohla v rámci naší městské části nabídnout. Zvlášť se pak obrátil na jednotlivé církve s prosbou o dobrovolníky v čase krize (např. mimořádných mrazů), kdy půjde o záchranu životů lidí bez domova. Praha 5 chce vytvořit záchranné místo (postavit stany), kde by se postiženým lidem poskytovala první pomoc ve formě oblečení a teplého čaje s potravinami. Podzim 2014 – byla vyjádřena většinově spokojenost. Staršovstvo také diskutovalo možná témata na příští rok. Jednou z možností by byl výklad prvních jedenácti kapitol Bible. Misijní rozvoj našeho sboru – v rámci nabídnuté spolupráce s Markem Fajfrem se staršovstvo rozhodlo se skupinkou lidí kolem M. Fajfra sejít a ujasnit si případnou společnou misijní službu na Praze 12 v Komořanech. Misijní sobota na Smíchově – Pavel Bartošek informoval o misijní spolupráci v rámci našeho sboru s br. R. Čeledou. Jednou za měsíc připraví misijní program pro pozvané. P. Bartošek je garantem této služby za náš sbor a staršovstvo. Beroun – dne 14. 12. 2014 byla do sboru přijata ses. Jitka Kolmanová. Od ledna do června budou v Berouně probíhat přednášky o Husovi, a to vždy jednou za měsíc v pátek v čase naší biblické hodiny. Dluhová poradna – staršovstvo na základě setkání správní rady Dluhové poradny (setkání v lednu) v únoru rozhodne o dalším pokračování. Staršovstvo schválilo finanční zajištění vánočních balíčků pro seniory, které zajistí pastorační asistentka J. Matulíková

Diskuse o místnosti pro mládež – P. Bartošek specifikuje finanční náročnost úpravy sklepních prostor, které staršovstvo preferuje před úpravami na půdě. Dary – staršovstvo schválilo v rámci darů mimo sbor věnovat částku 100 000 Kč na pomoc Ukrajině a uprchlíkům v Sýrii (v rámci RCB a ERC) a částku 58 695 Kč na potřeby v rámci CB, kterou jsme poslali po konzultaci s tajemníkem RCB na stanici v Chýnově. Úpravy v Berouně – staršovstvo schválilo zateplení půdy v domě na Závodí, kde bydlí Gorošovi, a zaplacení kontejneru na odpad. S dalšími investicemi se do tohoto našeho objektu v nejbližší době nepočítá. Koncert zlínské kapely Marnátosnaha – staršovstvo rozhodlo pozvat zlínskou kapelu včetně jejich dětí (cca 20 osob) jako sborovou návštěvu. Termín se ještě ujasní, pracovně zatím počítáme s Květnou nedělí a se sobotním večerním koncertem. Pozván bude pražský seniorát. Panelové diskuse na rok 2015 – staršovstvo schválilo témata: Křesťanství versus psychologie, Zločin a trest a Moderní náboženství. Staršovstvo preferuje termíny: únor až duben, pokud se nepodaří včasná příprava, pak březen až květen. Při volbě témat chceme upřednostňovat témata s misijním potenciálem. Převody členství – do bratislavského sboru CB bude převeden E. Markuš a do černošického sboru bude převeden P. Böhm Termín výročního členského shromáždění – 22. 3. 2015 Dovolená Matulíkových – 1. až 8. 2. 2015 Příští jednání – 12. 1. 2015 Daniel Pokorný

PRAVIDELNÁ SHROMÁŽDĚNÍ Smíchov Neděle 8:45 modlitební chvíle 9:30 shromáždění 18:00 modlitební chvíle první neděli v měsíci Úterý 18:00 mládež Čtvrtek 18:30 biblická hodina Pátek 16:15 dorost

Beroun 9:30 shromáždění

16:30 dorost 18:30 biblická hodina

Vydává: Sbor Církve bratrské v Praze 5, Vrázova 4, 150 00; tel: 257319839; E-mail: [email protected]; www.cb.cz/praha5 Obsahová stránka: Bronislav Matulík, Jan Kolman, Daniel Pokorný Grafická a technická spolupráce: Adam Wichterle, Ondřej Košťák