VENKOVSKÝ PROSTOR Doc.Ing.arch. Ivan Vorel, CSc (ČKA, IFLA) Katedra urbanismu a územního plánování FSv ČVUT 2014 /2015
A. CHARAKTERISTIKY VENKOVSKÉHO PROSTORU
A. CHARAKTERISTIKY VENKOVSKÉHO PROSTORU
DEFINICE VENKOVA
Definice venkova dle hustoty obyvatel na 1 km2 (metodika OECD užívaná EUROSTATem) venkovské obce mají ve svém správním území hustotu obyvatel menší než 100 obyv./km2 Definice venkova dle počtu obyvatel v sídle venkovské obce mají do 2 000 obyvatel V ČR 26% obyv. v obcích do 2 tis.obyv.
A. CHARAKTERISTIKY VENKOVSKÉHO PROSTORU CHARAKTER URBANISTICKÉ STRUKTURY VESNICKÉHO SÍDLA
Venkovské sídlo – v minulosti mělo převážně zemědělskou produkční funkci, dnes ji nahrazuje převážně funkce obytná a rekreační Zemědělská vesnice – vazba na zemědělskou půdu (dnes s novými funkcemi se ztrácí) Převaha bydlení v individuální rodinné zástavbě (izolované RD) Absence nebo malý podíl městských forem veřejných prostorů Částečně zachovaná historická struktura zemědělské obce Částečně zachovaný vztah zástavby ke krajinnému rámci Částečně zachované formy a měřítko staveb
A. CHARAKTERISTIKY VENKOVSKÉHO PROSTORU CHARAKTER OSÍDLENÍ V REGIONU (VELIKOST SÍDEL A HUSTOTA OSÍDLENÍ)
A. CHARAKTERISTIKY VENKOVSKÉHO PROSTORU
CHARAKTER OSÍDLENÍ V REGIONU (VELIKOST SÍDEL A HUSTOTA OSÍDLENÍ)
Z evropských zemí je naše republika na prvním místě, pokud jde o podíl obcí s méně než 1000 obyvateli. Přitom v Evropě 16 zemí nemá vůbec obce s menším počtem obyvatel než 1000.
I když podíl těchto obcí na celkovém počtu obyvatel a na tvorbě hrubého domácího produktu je malý, významný je podíl na rozsahu spravovaného území.
V řadě případů jde o oblasti v nichž je umístěna významná část přírodního potenciálu státu (např. nerostné bohatství), což na druhé straně vyžaduje kvalitní správu tohoto potenciálu.
A. CHARAKTERISTIKY VENKOVSKÉHO PROSTORU CHARAKTER SÍDEL, AREÁLŮ A ZAŘÍZENÍ VE VENKOVSKÉM REGIONU
samoty rozptýlená venkovská zástavba osady vesnice zahrádkářské kolonie a soubory „satelitní“ obytné soubory rekreační „vesnice“ zemědělské areály jednotlivé zemědělské stavby v krajině (ovčín, seník, přístřešek pro skot) urbanizační vlivy, technická a dopravní infrastruktura regionálního a celostátního významu, rekreační infrastruktura, využití přírodních zdrojů a těžba atd.
B. POZNÁMKY K VÝVOJI VENKOVSKÝCH SÍDEL
TYPY SÍDEL Slovanská hradiště – rozlehlé opevněné sídlo pro veškeré vrstvy obyvatelstva Středisko správy a hospodářství přilehlého území Později nebyla rozlehlost potřebná – vznik hradů pro privilegované vrstvy Od 12. stol byla velká hradiště nahrazována drobnými opevněnými sídly vznikající šlechty (nižší světští feudálové)
VELIKOST SÍDEL
Zpočátku velmi malá sídla, která se ve vrcholném středověku rozšířila Staré sídelní území 7-10 usedlostí, cca 45 lidí Středověká kolonizace – menší obce s poloviční plužinou než ve staré sídelní oblasti, 3-7 usedlostí Vrcholný středověk – stará sídelní oblast – až 100 domů, nová území cca 30 domů
STOPY ČLENĚNÍ PLUŽINY V KRAJINĚ hromadná ves s úsekovou plužinou ulicová nebo potoční ves s traťovou plužinou lánové vsi s délkovou záhumenicovou plužinou
VELKÁ STŘEDOVĚKÁ KOLONIZACE 13. A 14. STOL. 14. stol. – vnější kolonizace – příchod kolonistů z ciziny (přinesli rozvoj řemesel, hospodaření, jiné kulturní zvyky – specifické typy vesnic)
postup podél řek z nížin do pahorkatin a vrchovin, do konce 14. stol. i do pohraničních hor (Český les, Šumava, Krkonoše, Jizerské hory) kolem sídel na obchodních stezkách, kolem obranných hradů
VELKÁ STŘEDOVĚKÁ KOLONIZACE 13. A 14. STOL. Do konce 13. stol. - vnitřní kolonizace starousedlíky – dosídlování neobydlených oblastí mimo staré sídelní území (oblasti osídlené pravěkými zemědělskými kulturami a také během raného středověku - úrodné nížiny kolem Labe, dolní Vltavy, střední a dolní Ohře a kolem dolní Jizery a Bíliny.
STAVBY STŘEDOVĚKU V KRAJINĚ
Zemanské dvory a tvrze - sídla pozemkové šlechty Kostely Kláštery - centra kultury, vzdělání a osidlování krajiny Hrady - centra moci přemyslovského státu - později opevněná sídla šlechty Podmračí
NOVOVĚK RENESANCE ZEMĚDĚLSKÁ KRAJINA, VELKOSTATEK
ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKY OBHOSPODAŘOVANÉ KRAJINY o Úbytek obyvatel na konci 14. stol. - morové epidemie postupně snížily počet obyvatel v Evropě až o 30%
o Nedostatek pracovních sil na kultivovaných plochách rozšířených v období pozdní kolonizace
o Na konci středověku početné zemanské dvorce (poplužní dvory), kde hospodařila drobná pozemková šlechta na dominikální (panské) půdě ve vlastní režii - poddaní, námezdní pracovníci
ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKY OBHOSPODAŘOVANÉ KRAJINY Poplužní dvůr byl panský (vrchnostenský) dvůr který musel mít minimálně jedno popluží (pozemek, který „jedno spřežení jedním pluhem stačilo obdělati“, přibližně 15 až 20 hektarů). Součástí poplužního dvora byly hospodářské budovy a selské dvory se svými pozemky. Vlastní personál v čele s šafářem byl na poplužním dvoru minimální, neboť část práce zastali poddaní v rámci svých robotních povinností a námezdní pracovníci.
ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKY OBHOSPODAŘOVANÉ KRAJINY o
Účast feudálů na podnikání
o Pivovarnictví o Těžba rud, sklářství - zejména v podhorských oblastech o Chov ovcí využívající opuštěné části plužiny a neplodné plochy, rozšiřování pastvin, klučení lesů (Beskydy) o Rybnikářství – pracovně velmi náročné – pouze velmi silné rody (Rožmberkové, Pernštejnové)
ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKY OBHOSPODAŘOVANÉ KRAJINY o Rozvoj vrchnostenských režijních velkostatků – založeny především na čelední (námezdní) práci, scelování pozemků dominikální půdy
o Postupné soustřeďování majetku do rukou královských a církevních
o Během 15 a 16. stol. soustřeďování majetku do rukou velkých šlechtických rodů (před Třicetiletou válkou 50% zemědělsky obdělávané půdy v rukou 11 rodů)
o
ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKY OBHOSPODAŘOVANÉ KRAJINY Režijní velkostatek se stal správním centrem hospodářství, který řídil i další hospodářské výrobní činnosti. Výrobky byly spotřebovávány v rámci panství (uzavřený dominikální trh). o Pivovar o Lihovar o Ovčín o Mlýn o Vápenice o Pila o Krčma o Hutní provozy o Sklárny o Hamry na zpracování rud o Valchy na zpracování vlny
ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKY OBHOSPODAŘOVANÉ KRAJINY NOVOVĚKÁ KOLONIZACE V 16. STOL. Kolonizace horských oblastí založená na využití nezemědělské výroby Těžba dřeva Těžba surovin Sklářství Textilní výroba Chov dobytka Němečtí osadníci přinášeli umění řemesel výroby (sklářství v Severních Čechách) osidlovali Děčínsko, Šluknovsko, Lužické hory Čeští osadníci osidlovali střední Krkonoše a Podkrkonoší
C. TYPOLOGIE VENKOVSKÉHO PROSTORU V ČESKÉ REPUBLICE
B. TYPOLOGIE VENKOVSKÉHO PROSTORU V ČESKÉ REPUBLICE (PODLE R. PERLÍNA) Suburbánní zóna do původního venkovského prostoru s venkovskou urbanistickou strukturou, sociální strukturou a částečně i venkovskou strukturou ekonomických činností se postupně ve větší míře prosazují městské činnosti. intenzivnější výstavba skupin rodinných domů, které jsou ve vlastnictví původních obyvatel měst a kteří žijí městským způsobem života. nové domy již nemají charakter venkovského domu, ale prosazují se městské stavby typu obytných vil bez hospodářského zázemí venkovské suburbánní oblasti se intenzivně propojují na jednotlivé městské struktury včetně napojení na městské sítě technické infrastruktury a městskou veřejnou dopravu lokalizace velkých nákupních středisek
B. TYPOLOGIE VENKOVSKÉHO PROSTORU V ČESKÉ REPUBLICE (PODLE R. PERLÍNA) Venkov v bohatých zemědělských oblastech
venkov v oblastech se stabilizovanou a intenzivní zemědělskou výrobou (Polabí, Poohří, moravské úvaly, vinařské oblasti) V současné době i přes celkovou ztrátu významu zemědělské výroby jako celku se v této oblasti daří zemědělské výrobě relativně dobře Nedochází k významnějšímu opouštění zemědělské půdy a jejímu zaplevelování.
B. TYPOLOGIE VENKOVSKÉHO PROSTORU V ČESKÉ REPUBLICE (PODLE R. PERLÍNA) Bohaté Sudety
pás osídlení podél severozápadní a severovýchodní hranice Česka- od Ašského výběžku přes Karlovarsko, severočeskou konurbaci, oblast Českého středohoří, Liberecko, krkonošské a orlické podhůří až na Jesenicko velmi rychlá industrializace na bázi lehkého průmyslu (textilní, sklářský) s ní spojená intenzivní urbanizace – růst měst, přeměna původních venkovských sídel na sídla s významnou rolí průmyslové výroby původní zemědělské výroba rychle ztrácela svůj význam
B. TYPOLOGIE VENKOVSKÉHO PROSTORU V ČESKÉ REPUBLICE (PODLE R. PERLÍNA) Bohaté Sudety - pokračování
levý břeh Labe rozšíření těžby hnědého uhlí od konce 19. století k rozšiřování těžkého průmyslu, strojírenství, později i chemického průmyslu. naprostá degradace venkovského prostrou a o jeho zničení na relativně velkých rozlohách specifické postavení oblasti od východního okraje okresu Louny až po okres Česká Lípa zemědělská výroba vždy velmi významná zdroj pracovních sil pro rozvíjející se industriální výrobu v sousedních průmyslových oblastech
B. TYPOLOGIE VENKOVSKÉHO PROSTORU V ČESKÉ REPUBLICE (PODLE R. PERLÍNA) Chudé Sudety
podél jihozápadní, jižní a jihovýchodní hranice Česka pouze částečné dosídlení oblasti po spuštění železné opony nové vysídlen - zmizelo veškeré osídlení totální ztráta sociální sounáležitosti a lokální - ničení nebo naprosto záměrné chátrání dokladů původního osídlení absence významnějších průmyslových závodů celá oblast velmi cenná z hlediska přírodního prostředí (podél celé délky hranic se nacházejí velkoplošná chráněná území)
B. TYPOLOGIE VENKOVSKÉHO PROSTORU V ČESKÉ REPUBLICE (PODLE R. PERLÍNA) Vnitřní periferie plošně nerozsáhlejší oblast českého venkova - od Rakovnicka přes středo – jihočeské pomezí v okresech Příbram, Písek, Tábor, Benešov, Pelhřimov až do prostoru Českomoravské vrchoviny. velké množství malých sídel - horší podmínky pro zemědělskou ve středních a vyšších polohách oslabení nebo likvidace zmizela přirozené hospodářské základny občanské vybavení na nízké úrovni zaměstnanost v okresních městech nebo v regionálních centrech (nutnost dojížďky – klíčový problém)
B. TYPOLOGIE VENKOVSKÉHO PROSTORU V ČESKÉ REPUBLICE (PODLE R. PERLÍNA) Moravsko-slovenské pomezí
osídlení na moravsko-slovenské hranici v minulosti oblast byla v období do roku 1992 středem republiky (většina spojů a linií z Čech byla vedena přes toto území) rozvoj jednotlivých sídel nebo mikroregionů relativně dobře zajištěn dnes se začínají i v této oblasti projevovat jevy typické pro periferní oblasti (vyšší míra nezaměstnanosti, nižší celkové daňové výnosy, ztráta pracovních příležitostí v místě apod.)
C. TRANSFORMACE SÍDEL NA VENKOVĚ
C. TRANSFORMACE SÍDEL NA VENKOVĚ
Středisková soustava osídlení - Usnesení vlády ČSR č. 283 z roku 1971. střediska osídlení obvodního významu (SOOV, SOV) - 176 (resp. 170) na celém území České socialistické republiky (ČSR) střediska osídlení místního významu (SOMV, SMV) - 600 (resp. 845) střediskových obcí v Česku nestředisková sídla trvalého významu (NSTV) nestředisková sídla ostatní (NSO) deformace přirozeného vývoje systému preference výstavby a investic do středisek osídlení definovány neperspektivní obce, jimž byly rušeny aktivity a které byly odsouzeny zániku
DŮSLEDKY SOCIALISTICKÉHO HOSPODAŘENÍ V KRAJINĚ
Vysoké náklady, velké ztráty, nízká kvalita produkce, uměle deformované ceny, rozkrádání, stínová ekonomika, umělá přezaměstnanost v zemědělství Ztráta vztahu ke krajině (ne hospodáři, ale zemědělští dělníci) Postižení lesních horských ekosystémů v 70. letech – těžký průmysl a elektrárny
C. TRANSFORMACE SÍDEL NA VENKOVĚ Výchozí stav vesnic
Socialistická vesnice – přiblížení města venkovu – nové formy bydlení (nájemní domy, řadové domy) Centra občanského vybavení (kulturní dům, prodejna Jednoty, , národní výbor, MŠ, jesle Zemědělský závod mimo vesnici (ochranná hygienická pásma) Velké měřítko, nové technologie Růst individuální rekreace (chalupaření) – přežily neperspektivní obce
C. TRANSFORMACE SÍDEL NA VENKOVĚ Dnešní stav malých obcí - postagrární vesnice
Změny v charakteru, nová výstavba městského typu, čisté bydlení, charakter zahradního města Potlačení tradiční vazby zástavby k veřejným prostorům a volné krajině Oslabení sociální soudržnosti Imigrace nových obyvatel přinášejících městské způsoby života Vesnice anektované do městských celků (místní části)
C. TRANSFORMACE SÍDEL NA VENKOVĚ
Příležitosti
mezinárodní podpora udržitelného rozvoje v EU produkce obnovitelných zdrojů energie rostoucí poptávka po kvalitních potravinách a bioproduktech využití kulturních specifik venkovských regionů pro cestovní ruch rostoucí zájem společnosti o rozvoj venkova, ochranu přírody a krajiny podpora rozvoje pracovních sil, vzdělanosti a kvalifikace venkovského obyvatelstva zvýšení role zemědělských a lesnických subjektů v péči o krajinu a přírodu
