2015

LISTY Z AURA – PONTU 2/2015

1

Obsah: V áž e n í p řát el é..................................................................................................................…..3 Ko n t ak t y.........................................................................................................................…......4 Če s ká a slo v en sk á d r am at i k a. .. .. .. .. .. .. .. .. .. . ... .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. . ... .. .. .. .. .. . 5 Jakub Zindulka Emilie Stará Tomáš Novotný Lucie Pilařová No v é p ře kl ad y…………..........................................................................................................7 Anglicky psaná dramatika Parker - Dominik Sherman - Marek David - Dominik

O´Rowe - Brandejská Burge - Procházková

Německy psaná dramatika Magnusson – Michňová Zeh/Roos - Kotrouš

Augustin – Michňová

A další... Durněnkov - Krčálová Løveid - Dohnálková

Lygre - Stehlíková Brattberg – Stehlíková

Hr y, kt e r é j e p o d o h o d ě mo ž n o z ís k at je n z a t an t ié m y.......................................13 Nep ř el o ž e n é t e xt y...............................................................................................…...…......14 Anglicky psaná dramatika Bartlett David Payne Regan Cantan Fraser

MacMillan/Donahoe Sillitoe/Williams Prichard Gaminara Eisenberg Slade

Německy psaná dramatika Palmetshofer Zeh Hub

Hollinger Engler Pohl

A další... Salbach (Dánsko) Be (Španělsko)

2

Váže ní a milí přátel é, připravili jsme pro Vás letní čtení - další Listy z Aura-Pontu s nabídkou aktuálních textů za poslední období. Kromě tuzemských novinek a nových překladů naleznete v nabídce i zatím nepřeložené novinky zejména anglosaské a německojazyčné oblasti, ale i z jiných zemí. Aktuální číslo Listů z Aura-Pontu je vždy k nahlédnutí na našem webu (www.aura-pont.cz), včetně aktuálních Novinek z Aura-Pontu, kde se dozvíte o dalším dění v naší agentuře. Máte-li zájem o starší čísla Listů, napište nám a my Vám je zašleme elektronicky či poštou. Jejich obsah průběžně ukládáme do naší internetové Rukověti dramaturga, kde je k dispozici úplný přehled nabízených textů. Nyní v ní naleznete informace o více než 5000 textech původních českých a slovenských her, překladů i textů zahraničních autorů v originále, aktualizace databáze probíhá průběžně. Připomínáme, že Vašim zájmům vycházíme vstříc dalšími službami: na požádání Vám zašleme text námi zastoupených autorů a překladatelů, rozhodnete-li se některý z nich inscenovat, získáme pro Vás souhlas autora, vystavíme provozovací smlouvu. Rovněž Vám texty zahraničních autorů (nabízené i Vámi vyžádané): obstaráme, v případě Vašeho zájmu doporučíme překladatele, dojednáme smlouvu se zahraniční agenturou, dojde-li k provozování, je naší odměnou provize z autorských honorářů, nedojde-li k provozování, vyúčtujeme Vám předem dohodnuté vynaložené náklady. Díky našim bohatým zkušenostem a kontaktům v zahraničí Vám můžeme nabídnout vyřízení práv k provozování děl autorů z mnoha zemí celého světa: vlámské části Belgie, Bulharska, Holandska, Chorvatska,

Maďarska, Německa, Polska, Rakouska,

Rumunska, Ruska, Skandinávie a Pobaltí Slovinska,

Srbska, Švýcarska, USA, Velká Británie a Irska

a mnoha dalších (kromě Francie, Itálie a Španělska, kde jsou v současné době tamní monopolní agentury vázány exkluzivními smlouvami). Můžete nás však kontaktovat i v případě, kdy si nejste jisti, kam se obrátit. Vždy Vám alespoň poradíme. Rádi Vám taktéž pomůžeme při výběru titulu, vhodného právě pro Vás. Vaše případné jednodušší dotazy zodpovíme telefonicky, složitější pak písemně. Naše produkční oddělení Vám v případě potřeby pomůže při výběru interpretů. Dále Vám můžeme doporučit například režiséra, choreografa, případně výtvarníka nebo autora hudby. Těšíme se na Vaše reakce. Michal Kotrouš, Michal Zahálka

3

Kontakty VEDENÍ AGENTURY: Petra Marková, výkonná ředitelka – tel.: 251 554 938, [email protected] DIVADELNÍ ODDĚLENÍ: Petra Marková, vedoucí – tel.: 731 184 896, [email protected] Texty a agentáž Michal Kotrouš – tel.: 603 265 067, [email protected] Michal Zahálka – tel.: 702 044 531, [email protected] Zahraniční práva Anna Pýchová – tel.: 739 652 531, [email protected] FINANČNÍ ODDĚLENÍ: Martin Chramosil – tel.: 603 195 199, [email protected] Markéta Kotrbová – tel.: 731 555 949, [email protected] Hana Ondřichová – tel.: 731 520 528, [email protected] PRODUKČNÍ ODDĚLENÍ: Jiří Havel – tel.: 603 466 399, [email protected] Markéta Mayerová – tel.: 602 644 630, [email protected] SEKRETARIÁT: Lucie Štěpánová – tel.: 251 554 938, 251 553 992, [email protected]

Najdete nás na adrese: Veslařský ostrov 62 147 00 Praha 4 - Podolí tel. ústředna: 251 554 938 e-mail: [email protected] www.aura-pont.cz

4

Česká a slovenská dramatika Tomáš Novotný PSYCHO Obsazení variabilní, pův. 3 m, 1 ž (z toho 2 m ve více rolích) absurdní komedie V Psychu navštěvuje hasič s jistým tíživým traumatem ordinaci jedné lehce výstřední a především vzácně neempatické psycholožky - ta ovšem vzápětí odchází a hasič čelí sledu jejích různě střelených asistentů. Atmosféra houstne, jeden z asistentů je hasičovi nápadně podobný a za dveřmi číhá děsivý klaun. Absurdní komedie o nervovém zhroucení, traumatech z požárů a alergii na okurky. PSYCHOLOŽKA: Nuže, jak může sexy psycholožka v nejlepších letech s červeným diplomem a zajištěnou budoucností bez nejmenšího problému v osobním, natož profesním životě, s kanceláří v nejlukrativnější části města pomoct ubohému, směšně vypadajícímu rozvedenému rádobyhasiči? HASIČ: Ženatému hasiči! PSYCHOLOŽKA: ... kterého podvádí žena se sousedem každé liché pondělí, když má noční? HASIČ: Stalo se to jen jednou a je to za námi! PSYCHOLOŽKA: Říká ona. HASIČ: Nelhala by mi! PSYCHOLOŽKA: Spíš je líná nechat se rozvést. HASIČ: Brali jsme se v kostele, nikdy by nic takového neudělala. PSYCHOLOŽKA: Nebo jí vyhovuje pravidelný přísun peněz z vašeho vedlejšáku, který jste musel vzít, abyste uživil rodinu, protože jí se nechce makat? HASIČ: Říkala, že si něco najde. PSYCHOLOŽKA: … a přidala výraz raněné laně, který vždycky na pitomce, jako jste vy, spolehlivě zabere. Takže s čím vám mohu pomoci? HASIČ: Najednou nevím, kde začít. Tomáš Novotný (*1985) je známý jako činoherní a muzikálový herec, aktuálně v angažmá v Městských divadlech pražských. Zároveň se ale se svým Divadlem Tří dlouhodobě a s úspěchem věnuje autorské komediální tvorbě; jeho hry se vyznačují ostrou jazykovou a situační komikou, zálibou v lehce morbidním humoru a absurditě a upomenou na tvorbu Monty Pythonů či Woodyho Allena. Jakub Zindulka OD SILVESTRA DO SILVESTRA 2 m, 2 ž komedie Manželé Juklovi jsou dlouholetými přáteli manželů Tupých. Květa a Růžena pracují ve stejné mateřské školce, Míra a Radim jsou inženýři ve stejném výrobním podniku. Proto není divu, že se jako každý rok chystají strávit silvestrovskou oslavu pohromadě. Ale tentokrát zajde pod vlivem alkoholu vtipkování dam o neschopnosti mužů a stesky mužů na nepochopitelnost žen příliš daleko. Výsledkem je furiantská sázka, že se na celý jeden rok zřeknou svých partnerů, Růžena se nastěhuje ke Květě a Míra k Radimovi. Bude soužití žen a soužití mužů harmonické? Komedie o rozdílech mezi muži a ženami, komedie o životě, který všichni dobře známe a který nás přesto znovu a znovu dokáže překvapovat.

5

Lucie Pilařová A POZDRAVUJ SOFII 3 – 4 m, 5 – 6 ž hra nejen pro studentské divadlo V kavárně se scházejí dva studenti. Poněkud povrchní student žurnalistiky - Jura a přemýšlivý student filozofie - Gianny. Původně se jedná jen o to, napsat seminární práci s názvem „Přínos antického dramatu dnešnímu světu“. Gianny neochotně slíbí pomoc Jurovi jen kvůli společné známé (či spíše bývalé lásce) Sylvě. Zprvu nudná přednáška o antickém dramatu se mění v zajímavou zápletku tím, že antické postavy se na jevišti opravdu objevují (např. spartanský bojovník, bohyně Denétér, polobůh Satyr, ztělesněná filoSofie) a jako živé kulisy slouží k poznání životního názoru obou mladíků. V druhé půli jsou však sami stržení do reality antického světa. Hra, která obsahuje vtipnou nadsázku v pantomimických scénkách, se mění v příběh, ve kterém jsou oba hrdinové spojení víc, než čekali. Oba se musí vyrovnat se stejnou situací, kterou (v antickém světě otrokyně – Sylva) způsobí svým rozhodnutím, kdy musí volit mezi dvěma zly. Hra byla původně napsána pro studentské divadlo, ale sklidila úspěch i před širokým publikem. Může být obsazena herci různého věku. Emilie Stará SOUSEDÉ 2 m, 2 ž, hlasy rozhlasová hra Jana a rodiče Soni mají vedle sebe chalupy na horách, Jana tudíž zná Soňu od jejího narození. Soňa říká Janě „Teto!“ a Jana, sama bezdětná, má Soňu ráda, jakoby Soňa byla její skutečnou neteří. Soňa, již coby dospělá, začíná z původní malé chaloupky budovat větší dům. Bez ohledu na potíže, které stavbou způsobuje svému okolí, ve stavbě pokračuje. V rozporu se svým bezohledným jednáním moderuje Soňa v rozhlase rubriku Sousedé, kde řeší s odborníkem sousedské spory. Jana by pravděpodobně ustoupila Soniným požadavkům, ale Karel se nechce smířit s bezprávím, které je Janě způsobováno. Stres, který Jana prožívá, vede i ke sporu mezi Janou a Karlem.

6

Nové překlady

Anglicky psaná dramatika Michael Parker (USA) ZAMILOVANÝ VELVYSLANEC (AMOROUS AMBASSADOR) přeložil Pavel Dominik 4 m, 4 ž komedie Harry Douglas, záletný americký velvyslanec ve Velké Británii, řekne své ženě Lois, že odjíždí na víkend do Skotska hrát golf. Lois naopak Harrymu oznámí, že bude na víkend v lázních a že jejich dcera Debbie odjíždí navštívit kamarádku. Harry se ovšem tajně vrací do prázdného domu, jelikož si naplánoval milostné dostaveníčko s přitažlivou sousedkou Marianne. Je to dostaveníčko dosti pikantní, jelikož se chystají splnit si své sexuální fantazie: ona jako francouzská služka, on jako Tarzan. Debbie se vrací se svým přítelem Joem v domnění, že budou mít celý dům pro sebe. Ambasáda mezitím čelí hrozbě bombového útoku, a tak Harryho sekretářka Faye Bakerová a kapitán South z americké námořní pěchoty přijíždějí do velvyslancovy rezidence vybudovat krizový štáb. Kapitán South nechá pozemek střežit jednotkou mariňáků, takže nikdo nemůže pryč. Harry zaslechne Debbie, jak si povídá s někým ve svém pokoji, a ptá se, kdo to je. Po chvilce váhání Debbie dostane spásný nápad a prohlásí, že je to její kamarádka Josephine. Joe od té chvíle stráví notnou část hry v převlečení za děvče - do kterého se navíc náruživý Harry bláznivě zamiluje. Kapitán South má dojem, že je na stopě šílenému teroristovi, a nešikovná a lehce natvrdlá Faye málem způsobí zničení Velké Británie. Jak to dopadne? Vrátí se Lois také s vlastním postranním úmyslem? A co sluha Perkins, najde si také lásku? Oblíbený a zkušený autor frašek Michael Parker slibuje překvapivý konec a množství komediálních situací. Martin Sherman (Velká Británie) RŮŽOVÝ TROJÚHELNÍK (BENT) přeložil Vladimír Marek 11 m Klasická hra z dějin vztahu společnosti k homosexualitě. V Berlíně let třicátých začíná tragická pouť Maxe a jeho milence a spolubydlícího Rudyho nacistickým Německem. To řadilo homosexuály na ještě nižší úroveň než Židy. Max odmítne Rudyho opustit, a tak jsou oba brzy dopadeni. Při transportu do Dachau je Rudy zabit a Horst, další homosexuální vězeň Maxe varuje, aby svůj vztah k Rudymu popřel, čímž si Max opravdu zachrání život. Raději se vydává za „Žida“, jenže s Horstem je to k sobě přitahuje. Když je i Horst brutálně zabit, Max se ke své homosexualitě přihlásí a spáchá raději sebevraždu. Hra měla premiéru v americkém Waterfordu (Connecticut) v roce 1978. Larry David (USA) RYBA POTMĚ (FISH IN THE DARK) přeložil Pavel Dominik 10 m, 8 ž komedie "Proč vždycky, když někdo umře, začnou být najednou všichni tak upřímní?" Normana Drexela a jeho ženu Brendu vzbudí jednou ve tři ráno telefon: jeho otec je v nemocnici

7

a konec se blíží. Nad jeho postelí se vedle Normana a Brendy sejde celá rodina - především matka Gloria a bratr Arthur, se kterým má Norman napjaté vztahy. Bratři spolu v tragické chvíli svádějí naprosto nepodstatné, trapné souboje vrcholící ve chvíli, kdy se nedokážou dohodnout, kterému z nich bylo určeno otcovo poslední přání, aby si problematickou matku nastěhovali k sobě domů. Po pohřbu vyjde na povrch leccos z otcovy minulosti (zejména co se týče bývalé služebné Manuely a jejího synka Diega, který se zesnulému podezřele podobá) a Norman pomalu spřádá důmyslný duchařský plán, jak Glorii ze svého domu zase odstěhovat. Nakonec to všechno dopadne trochu jinak a otec nakonec možná nebude jediný, kdo skončí v nemocnici... Ryba potmě je černou komedií o lidské malichernosti tváří v tvář rodinné tragédii, která v sobě snoubí takřka allenovské dialogy s bezmála dahlovskou pointou a nabízí vděčné herecké příležitosti pro početný soubor, ale zejména pro sebeironického komika kolem padesátky coby Normana a vitální zralou herečku v roli jeho nekonvenční matky. Autorem komedie je slavný americký komik a scénárista Larry David (spoluautor proslulé Show Jerryho Seinfelda a autor a protagonista populárního sitcomu Larry, kroť se), který v její broadwayské inscenaci zároveň hraje i hlavní roli (a jako dramatik i jako divadelní herec tu debutuje). Premiéru měla komedie 5. března 2015 v newyorském Cort Theatre, dávno před ní ale strhla rekordy v tržbách z předprodeje pro činoherní inscenaci a ceny lístků aktuálně patří k nejdražším a nejžádanějším v New Yorku. Režisérkou inscenace je Anna D. Shapiroová, která režírovala mj. slavnou broadwayskou inscenaci Lettsova Srpnu v zemi Indiánů či aktuální, hvězdně obsazenou inscenaci O myších a lidech s Jamesem Francem v hlavní roli, kterou v březnu 2015 do kin včetně ČR přenáší projekt NT Live. Mark O'Rowe (Irsko) HOWIE A ROOKIE LEE (HOWIE THE ROOKIE) přeložila Zdeňka Brandejská Krutě komická hra mladého irskeho autora jenž je díky své originalitě přirovnávaný k Beckettovi. Jízda podivné dvojice se jmény Howie Lee a Rookie Lee temnými zákoutími Dublinu, kde bizarní události související s bojovnými exotickými rybami a matracemi plnými svrabu nabírají mýtický význam a brutálně spojují osudy těchto dvou hlavních hrdinů. V Čechách se dočkala jiná, stylově podobná autorova hra Terminus v inscenaci Divadla v Celetné (prem. říjen 2013) velkého ohlasu. Hru uvedlo poprvé divadlo Bush Theatre v únoru 1999. Anton Burge (Velká Británie) BETTE A JOAN (BETTE AND JOAN) přeložila Marie Procházková 2ž Dvě hollywoodské hvězdy první velikosti a zároveň dvě stárnoucí ženy chápající se možná poslední příležitosti… Anton Burge, sám herec a zároveň dramatik specializující se na hry pro ženské představitelky, zvolil pro svou hru výjimečné hrdinky i výjimečnou situaci: Na filmování proslulého thrilleru Co se vlastně stalo Baby Jane (1962, režie Robert Aldrich) se scházejí hvězdy amerického filmu 40. let Bette Davisová a Joan Crawfordová. Obě profesionálky každým coulem a zároveň ženy zvyklé trvat na svém statutu hvězd za každou cenu, přijaly role navzájem se nenávidějících sester s krajním přemáháním, jež den po dni ustupuje otevřenému nepřátelství. Herečky se svěřují zrcadlům ve svých šatnách se svými pocity i tajemstvími svých komplikovaných životů, stěžují si divákům na skutečná i domnělá příkoří, která jim způsobila sokyně ve slávě, intrikují a připravují jedna druhé otevřené naschvály. Je vlastně zázrak, že tento film byl nakonec dokončen (byť ani poté válka obou slavných žen neutichla, známá je epizoda z předávání Oscarů). Hra, která měla úspěšnou premiéru v Arts Theatre v londýnském West Endu v květnu 2014, nabízí zcela výjimečné příležitosti hned dvěma herečkám po padesátce.

8

Německy psaná dramatika Kristof Magnusson (Německo) SUŠI PRO VŠECHNY (SUSHI FÜR ALLE) přeložila Iva Michňová 4 m, 2 ž černá komedie Ingo Kluge, textař reklam a otec od rodiny, zorganizuje pod falešnou internetovou identitou setkání s Albanem Lenzem. Ten na internetu zkouší skoncovat se svým osamělým životem a najít si životní partnerku. Vtip tkví v tom, že Ingo hledá někoho pro svou ženu jako náhradu za sebe – dozví se totiž, že má rakovinu a moc času už mu nezbývá. Nový partner má však problematické vyhlídky – měl by se postarat o manželku Inga Johannu a navíc o jejich dvě již plnoleté, nicméně zcela neurotické děti. Johanna domácnost příliš nezvládá a děti Gesine a Gerald mají dost starostí se svými komplexy. Alban Lenz se tedy musí brzo sám sebe ptát, jak moc chce „zdědit“ Ingovu rodinu. Nicméně Ingo dostane zcela geniální nápad, jak všechno zařídit... Je vlastně Johanna opravdu nemocná, není to jenom bouda? Turbulentní vypointovaná komedie o hledání štěstí, pokusech uniknout spárům rodiny a o propastech, jež se skrývají za fasádou spokojeného rodinného života. Hra byla uvedena v divadle Theater Dortmund v březnu 2011. Anita Augustin(ová) (Rakousko) JEDNOU HOLE, JEDNOU NA NOŽE (DER ZWERG REINIGT DEN KITTEL) přeložila Iva Michňová 2 m, 5 ž hořká komedie, dramatizace románu Čtyři postarší dámy sedí za mřížemi. Zní to jako žert, leč dámám to vtipné nepřijde, protože mají na krku problém – těžké ublížení na zdraví, pravděpodobně s následkem smrti. Napadli totiž ministryni sociálních věcí, která se nevhodně vyjadřovala o seniorech. Přitom původně bylo myšleno všechno jinak. Chtěly si užívat v domově důchodců pečovatelský stupeň č. 2, tj. nadstandardní péči, čtveřice misantropických dam se již viděla v prostředí podobném wellness hotelu – uzavřela totiž s ředitelem pochybný obchod, jehož cílem bylo pumpnout stát o nadstandardní péči: začnou si hrát na nepříčetné a traumatizované. Leč realita je jiná: ocitly se na konečné pro senilní zátěže společnosti, s nepříjemnými hochy na civilní službě, bláznivými spolubydlícími a sadistickou vrchní sestrou obcující s mladými civilkáři. Navíc se v domově skrývají před spravedlností. Dostanou se s pomocí dr. Kluppse na svobodu, či skončí opravdu ve vězení? Nakonec se dozvídáme, že vše byla jenom projekce a představa jedné z dam – zbylé tři už jsou dávno po smrti a ona čeká na svůj konec a rozmlouvá s dr. Kluppsem na břehu Severního moře… Vše byla jenom fantazie o stáří, jež se dokáže postavit arogantnímu soukolí zařízení pro seniory. Románová předloha i autorčina dramatizace si nebere servítky a radikálně a kousavě si bere na mušku instituci domovů seniorů a ptá se, jak vlastně senioři žít chtějí a především mohou. Čtyři hlavní postavy jsou komediální výzvou pro čtveřici zkušených hereček: silná kuřačka s poruchou spánku, bývalá učitelka tělocviku v maskáčích, flegmaticky šťastná „velryba“ a „čarodějnice“. Tuto čtveřici doplňuje spiklenecký dr. Klupps a jeden herec, který má s velkým nasazením zahrát ostatní epizodní role (např. sestru, ministryni, řidiče autobusu, číšníka, osazenstvo domova seniorů). Hra byla s velkým úspěchem uvedena na přehlídce nových inscenací Ruhrfestspielen v Recklinghausenu v květnu 2014, poté v Schauspiel Frankfurt.

9

Juli Zeh, Charlotte Roos (Německo) ŽLUTÁ ČÁRA (YELLOW LINE) přeložil Michal Kotrouš 5 m, 5 ž (možno zdvojení rolí) sarkastická komedie Typicky německy jízlivá, hořká komedie s politickým přesahem – jak to vlastně v té Evropě žijeme? Zatímco se do ní chtějí za každou cenu dostat uprchlíci ze severní Afriky, kteří sní o bezmezném konzumu a končí často na dně moře, jsme my, Evropané, stále více nesvobodní a manipulovatelní, i na dovolených v severní Africe máme sice vše all inclusive, ale náš pohyb je vyhrazený a omezený hotelem a plotem... Opakujícím se absurdním motivem je v této hře kráva, která vystupuje v mnoha zápletkách příběhu, který spojuje více dějů (např. kráva spadne z nebe a potopí ve Středozemním moři rybářský člun). Jsme svědky vyprázdněných a obskurních činností, se kterými se lze v Evropě setkat. Protestující umělkyně se nechá zavřít do klece, na aukci vydražit, je pak 14 dní v kanceláři jednoho generálního ředitele, který chce klientům dokázat, že má rád umění. Utržené peníze z dražby putují na podporu povstalců v Libyi, což v důsledku znamená zbrojnímu průmyslu, který jim dodává zbraně. Webový designér se nechá zatknout na letišti, protože z legrace překračuje žlutou čáru vymezující prostor pro cestující a zakázaný prostor u kontrolní prohlídky. Severoafrický rybář je zatčen pohraniční hlídkou a tvrdě vyslýchán – příhodu s krávou z nebe mu nikdo nevěří a je pokládán za teroristu. A švýcarská kráva Yvonne odejde dobrovolně z pastvy do lesa, aby tam žila jako poustevnice, což je hlavní náplní televizních zpráv... A zatímco „stádní manažer“ má přednášku o humanizaci kravínů ve prospěch demokratizace a individualizace krav (již žádné nedobrovolné dojení), bojují lidé v Egyptě za svobodu, o které si myslí, že je v Evropě. Pilot vypráví, jak se dnešní stroje za pomoci počítače již obejdou bez pilotáže, nicméně stroj začne být díky krávě v zavazadlovém prostoru nestabilní – nakonec ji musí onen webový designér kvůli stabilitě vyhodit z letadla. Předtím se rozhodl, že už bylo dost řečí a jsou potřeba činy a že vlastnoručně dopraví a předá krávu chudým Afričanům... Padající kráva zasáhne člun s rybáři, kteří jsou pak považováni za africké ilegální uprchlíky... Pocit, že jsme podváděni, prostupuje celým textem a autorka důmyslně spřádá jednotlivé dějové linky. Svižná satirická komedie nám ukazuje, jak „diskrétně“ a globálně fungují dnešní kontrolní systémy (hranice, letiště, internet) a kolik svobody obětujeme za své bezpečí. Hra byla uvedena ve Státním divadle v Braunschweigu v červnu 2012 v režii Ivici Buljanové

A další... Cecilie Løveid(ová) (Norsko) PROHLÍDKA (VISNING) přeložila Eva Dohnálková 2 m, 1 ž Komorní divadelní hra z roku 2005, ve které se vše točí kolem prohlídky domu určeného k prodeji. Rozhovor realitního makléře, ženy a jejího mentálně postiženého syna, kteří se společně setkávají v domě, kde před nedávnem došlo k tragické události, se postupně mění v podivnou erotickou hru a na povrch probublává utajená minulost hlavních postav. Na scéně se rozehrává znepokojivá dramatická situace založená na náznacích a mnohoznačnosti. Vytříbený poetický jazyk básnířky Løveidové vtáhne diváka do děje, nutí jej zamýšlet se nad vztahem matky a syna a zanechá po sobě pocit neklidu a nejistoty. Cecilie Løveidová (nar. 1951) se řadí k předním norským dramatikům a je nositelkou řady ocenění. Žádná z jejích her prozatím nebyla přeložena do českého jazyka. V 70. letech převážně psala fragmentární modernistické romány na hranici mezi prózou a poezií. Od 80. let

10

se věnuje výlučně dramatu. Podobně jako v její lyrizované próze má i v divadelních a rozhlasových hrách poetičnost a hudebnost důležitější úlohu než děj. Dramata navazují na expresionistickou tradici, ale bývají zároveň humorná. U nás byla hra uvedena coby scénické čtení v květnu 2015 v Brně na Špitálce v podání Divadla Feste. Arne Lygre (Norsko) NIC ZE MĚ (INGENTING AV MEG) přeložila Karolína Stehlíková 4 m, 2 ž Lygreho text vrhá z různých úhlů světlo na to, jak se pokoušíme konstruovat sami sebe. Hra pojednává o symbiotickém soužití dvou lidí. Žena a mladší muž se dali dohromady teprve nedávno. Nacházejí se v prázdném bytě, v němž budují svůj nový život a připoutávají se k sobě navzájem slovy, která je izolují od okolního světa a předchozího života. Ona opustila muže a děti, on má minulost, ke které se nezná. Nic ze mě je hra o lásce jako iluzi a skutečnosti a také o moci a bezmoci slov, o tom, jak se lidé navzájem ovlivňují, a o tom, jak se člověk dokáže stáhnout, aby před ostatními utajil způsob své existence. Příběhy a postavy z minulosti se derou na povrch a to, co začínalo jako romantický příběh, připomíná čím dál tím víc noční můru. Od svého debutu v roce 1998 napsal dramatik Arne Lygre (nar. 1968) řadu her, které se s úspěchem hrály po celé Evropě. Pro Lygreho hry je příznačné experimentování s konstrukcí textu. Především jde o nakládání s časem. Spolu s Jonem Fossem je Arne Lygre momentálně nejhranějším norským dramatikem. Hru Nic ze mě uvedlo v roce 2014 norské divadlo Det Norske Teater, stockholmské Stadsteater a francouzské Théâtre National de la Colline v Paříži. U nás byla hra uvedena coby scénické čtení v květnu 2015 v Brně na Špitálce v podání Divadla Feste. Fredrik Brattberg (Norsko) NÁVRATY (TILBAKEKOMSTENE) přeložila Karolína Stehlíková 2 m, 1 ž Návraty jsou cyklickým příběhem rodiny, jejíž ztracený syn se náhle objeví. Archetypální situace se objevuje stále dokola a původně trpící rodiče postupně ztrácejí trpělivost a stávají se lhostejnými. Neustálé návraty tak mají opačný efekt, vyhladovělý syn narušuje logický cyklus života a postupně vyvstane potřeba se ho zbavit. Od debutu v roce 2008 byly hry dramatika Fredrika Brattberga (nar. 1978) přeloženy do osmi jazyků a uvádí se po celé zemi, včetně norského Národního divadla. Obratná hříčka hry Návraty z roku 2011 ve stylu absurdních dramatiků je inspirována (a současně ho parafrázuje) v současnosti moderním odosobněným existenciálním stylem, který je příznačný pro hry Jona Fosseho a Arne Lygreho. Fredrik Brattberg se věnuje také skládání hudby, což se projevuje i v dramatech, která mají často strukturu hudební kompozice. Za hru obdržel autor v roce 2012 Ibsenovu cenu, hlavní ocenění norských dramatiků. U nás byla hra uvedena coby scénické čtení v květnu 2015 v Brně na Špitálce v podání Divadla Feste. Vjačeslav Durněnkov (Rusko) MUTTER (MUTTER) přeložila Tereza Krčálová (titul pochází z názvu písně Marylina Mansona, která zazní v závěru hry) 4 m, 2 ž Děj se odehrává v jednom dni v domově důchodců. Hlavními postavami je čtveřice spolubydlících z jednoho pokoje - dvě stařenky a dva staříci. Zbylými dvěma postavami hry jsou

11

syn stařenky Safryginové a pracovník domova. Přihlížíme denním rituálům a programu čtveřice důchodců. Ranní hygieně, snídani, první cigaretě, posloucháme jejich řeči a hudbu z kazeťáku (jedna ze stařenek má velmi současný vkus a chybí jí televize, protože by se ráda dívala na MTV). Dopoledne důchodci nacvičují vystoupení pro potenciální sponzory. Jde o hru jednoho z důchodců, odehrává se v Bruselu a ačkoli je nadstandardně pitomá, mezi ostatními má úspěch. Odpolední představení dopadne s nejasným výsledkem a den pokračuje oslavou narozenin stařenky Safryginové. Všichni popijí a zatancují si na současný rock. Dosud bezstarostná atmosféra se promění v nočním výstupu, kdy se druhá ze stařenek probudí v trudnomyslné náladě. Vstávají i ostatní a začnou hrát podivnou hru, ve které jde o asteroid ohrožující bezpečí některých pozemských území - za několik desítek let. Všichni jsou členy jakéhosi pozemského výboru pro plánování budoucnosti. O území Natálie Sergejevny je rozhodnuto, že bude zničeno. Jdou spát. Natálii Sergejevnu uloží do postele a obřadně ji přikryjí prostěradlem. Hra byla u nás poprvé uvedena jako scénické čtení v květnu 2015 v divadle Komedie/Centru východní dramatiky.

12

HRY, JEŽ JE PO DOHODĚ MOŽNO ZÍSKAT JEN ZA TANTIÉMY Zahraniční tituly, u nichž je možno získat provozovací práva k profesionálnímu uvedení jen za tantiémy (%). Autor

Titul

Marie Antoinetta Sám na dva šéfy Podoba věcí Pravé poledne Souborné dílo W. Shakespeara Long/Singer/Winfield (zkrácená verze) Martin McDonagh Mrzák Inishmaanský Ujetá ruka ve Spokane Martin McDonagh Léto na kole Penelope Skinner Žárlivost Esther Vilar David Adjmi Richard Bean Neil LaBute Neil LaBute

Smlouva do: % 14.2.2017 30.6.2018 31.12.2015 7.3.2016

7 9 7,7 7,7

29.11.2017

7,7

10.1.2016 30.6.2016 28.1.2018 31.12.2015

6,5 6,5 9 9

13

Nepřeložené texty Dílo I. Bergmana Rádi připomínáme, že cesta k inscenování Bergmanových děl je po mnoha letech volná! Autorská práva vám rádi zprostředkujeme!

Anglicky psaná dramatika Mike Bartlett (Velká Británie) BULL (BÝK) 3 m, 1 ž Krátká hra z kanceláře. Název tvoří jazyková hříčka odkazující ke slovu bully – šikanovat. Thomas, Isabel a Tony čekají na šéfa. Svolal si je na krátkou schůzku, na níž oznámí, koho ze zmíněné trojice v rámci úsporných opatření vyhodí. Thomas je na první pohled otloukánek, outsider. Nejrůznější možné způsoby, jak ho šikanovat (od těch nejrafinovanějších až po úplně primitivní), jsou hlavním hybatelem děje. Fatální prohra, s níž se Thomas snaží celou hru bojovat, je jeho nevyhnutelným osudem, spása nepřichází ani s nadřízeným Carterem a Thomas se před očima diváka změní v nejpodřadnější stvoření na světe, které nemá ani cenu kusu hadru. Fascinující, deprimující studie kapitalistického konkurenčního boje, v němž možná má místo lítost, ale rozhodně ne soucit. Autor za hru v říjnu 2013 získal ocenění za nejlepší hru (The National Theatre Awards). Hra měla premiéru v divadle Crucible Studio v britském Sheffieldu v únoru 2013, záhy byla přenesena do New Yorku (divadlo 59E59) a do londýnského Young Vic v lednu 2014. Nick Payne (Velká Británie) INCOGNITO (INKOGNITO) 2 m, 2 ž Nick Payne se po velkém úspěchu hry Constallations (za který si v každoroční soutěži Evening Standard vysloužil titul Nejlepší hra roku) dostal mezi současnou britskou divadelní elitu. Jeho přístup je badatelský a jeho ústředním zájmem je věda, její možnosti a omezení. Ve hře Incognito vypráví tři příběhy, které jsou vnitřně propojeny jedním tématem - lidský mozek a jeho fungování. Doba děje se různí, od 50. let až po současnost. Víc než dvacítku osob autor připsal pouhým čtyřem hercům. Příběhy se neustále střídají a divák se postupně dostává blíž a blíž, textu „pod pokličku“. V první řadě je tu patolog Thomas Harvey, který pitval Einsteina a ve vědeckém zápalu se bez povolení zmocnil jeho mozku a celý zbytek svého dlouhého života věnoval marné snaze najít v Einsteinově mozku anomálie, jež by vysvětlily jeho genialitu. I druhý příběh vychází z reality, jde o Henryho Masona, unikátní případ dějin psychiatrie. Mason trpěl těžkou epilepsií a podstoupil operaci mozku, která mu měla pomoct od záchvatů. Místo toho se z něj stal člověk bez paměti, zcela neschopný samostatného života, ale věrně milující svou ženu, která ho ale dávno opustila. Třetí příběh je současný, primářka neuropsychologie Martha Murphy (veganka, která ale hodně pije a kouří) řeší svoji nejasnou rodinnou minulost a svůj vznikající vztah s právničkou Patricií. Nepřizná ale, že dříve žila ve zcela normálním heterosexuálním manželství a má dospělého syna. Martha je podobně bezradná jako Thomas Harvey, ačkoli léta věnovala studiu záhad lidské psychiky. Stále se jí nepodařilo odkrýt její tajemství a důkazem je

14

její vlastní zmatek. Martha říká, že mozek je stroj na příběhy, kterými definujeme sami sebe, a tyto definice se během života mění. Payne nedává žádné řešení, zákonitosti lidského mozku a psychiky jsou stále neuchopitelné, jakkoli se věda snaží o jejich nalezení a popsání. Někdy už se zdají být na dosah, ale pak se zase beznadějně ztratí z dosahu lidského poznání. Hra měla premiéru v dubnu 2014 na festivalu High Tide v Halesworthu. Morna Regan(ová) (Velká Británie) HOUSE KEEPER (MAJITEL DOMU) 1 m, 2 ž Psychologický thriller s prvky černého humoru se zabývá povahou vlastnictví, dědictvím a úplatností. Třicátnice Mary jednoho večer vtrhne do luxusního domu na Manthattanu, který obývá bohatá šedesátnice Beth. Mary v zoufalé životní situaci, bez bydlení, bez peněz, se třemi dětmi v autě před domem, se rozhodně, že bere spravedlnost do svých rukou: od nynějška bude ve zbytečně velkém domě bydlet s Beth. Zná ji, když ji obsluhovala ve stánku v ulici, Beth ověšená šperky a navlečená v kožichu pro ni představuje další symbol jejího osobního neštěstí… Psychologicky laděný text si pohrává s pohledem na to, co pro koho představuje osobní štěstí (a „právo“ na něj), životní úspěch, bezpečí. Do hry poté vstupuje zcela nečekaný obyvatel domu – Bethin manžel Hal v pokročilém stadiu dědičné choroby. V tu chvíli se (podle Mary) spokojený Bethin život otřese v základech: o tom, že v domě žije i její těžce nemocný manžel, nemá Mary ani tušení. S příchodem trosky pod sedativy, s neustálými křečovitými záškuby, se ukazuje odvrácená strana dědictví a peněz, ale tako ambivalentní pohled na cenu lásky a života. Beth se rozhodne z domu odejít, klidně ho Mary přenechá celý – ovšem včetně nájemníka. Je Beth jen otrokyní svého nemocného muže? Nebo ho udržuje při životě násilím, aby se mu tímhle tristním koncem pomstila za jeho dávné viny? Autorka nejprve napsala aktovku na stejné téma (na objednávku newyorské divadelní společnosti Origin), která byla uvedena v roce 2008 v New Yorku na 1. Festivalu irského divadla. Stávající verze uvedla v květnu 2012 divadelní společnost Rough Magic Theatre Company v dublinském Project Arts Centre. Hra získala cenu Irish Times pro nejlepší novou hru (Irish Times Best New Play Award) a byla nominována na cenu irských dramatiků a scénáristů (Irish Playwrights and Screenwriters Award). Morna Regan se narodila v Severním Irsku, nyní žije v Londýně. Vystudovala angličtinu a divadlo a získala Fulbrightovo stipendium na University of Southern California, Los Angeles. Než začala psát, působila jako herečka v nejrůznějších divadlech. Její první hra Midden byla uvedena v Edinburghu (na festivalu Fringe získala v roce 2001 první cenu), Londýně a hrála se i v Irsku. Píše i pro film, rozhlas a televizi. Mark Cantan (Irsko) JEZEBEL (JEZÁBEL) 1 m, 2 ž komedie Komedie o vztazích, která zábavným způsobem experimentuje s formou. Téma je obvyklé – Alan a Robin, oba třicátníci, už vystřídali řadu vztahů, které se nakonec nevyhnutelně rozpadli. Setkají se na pracovní schůzce a domluví si rande. Vztah se začne (jako vždy) trochu vyčerpávat, a tak dá Robin na radu své kamarádky a začne co nejbizarněji experimentovat v sexu. Když už jsou všechny varianty vyzkoušené, přichází extrémní možnost – sex ve třech. V tu chvíli je jejich příběh proti s příběhem výtvarnice Jezábel, nikým nemilované a neustále odvrhované ženy. Všichni tři se potkají v nočním baru, kde jsou Robin a Alan „na lovu“ a skončí společně v posteli. Když Alan z určité zvědavosti Jezábel za měsíc zavolá, dozví se, že je v jiném stavu. Situace se začíná komplikovat a hra se ze vztahové mění v zápletkovou komedii: ve stejné chvíli totiž

15

otěhotněla i Robin. Alan nedokáže jedné ani druhé říct zprávu o jejich těhotenství, další komplikace přicházejí ve chvíli, kdy se dívky setkají, a Robin zase nedokáže říct pravdu Alanovi, netušíc, že on už o Jezábelině těhotenství ví. Mumraj schovávání a zapírání končí ve chvíli, kdy obě ženy (náhodou ve stejném bytě) začnou současně rodit… Narození chlapečka a holčičky z této bizarní skupiny učiní zase „normální“ lidi, Robin zůstává s Alanem a Jezábel si také nachází partnera. Na hře je nejzajímavější způsob, jakým byla napsána – nepředpokládá realistickou scénu, prostředí se proměňují rychle, a ostatní figury v příběhu jsou zhmotňovány skrze jednostranný dialog (zejména rozhovory Jezábel s muži). Jednotlivé postavy na různých místech také přejímají úlohu vypravěče, tím děj zpřesňují, obohacují a tako komunikují s diváky. Hra měla premiéru v divadle Rough Magic v roce 2012, díky velkému úspěchu se později vydala na mezinárodní turné. Mark Cantan je irský dramatik a performer. Psát začal ještě jako student matematiky na Trinity College v Dublinu. Po absolutoriu psal pro divadlo, TV, rádio i tištěná média. Spolupracoval s divadle Rough Magic v jejich residenčním programu; napsal hry The Get Together. The Big Bad Wolf, Somewhere, Tiny Plays for Ireland II. Brad Fraser (Kanada) KILL ME NOW (ZAB MĚ TEĎ) 3 m, 2 ž černá komedie Jake (40) je učitel, kdysi napsal dobře přijatý román, ale když jeho žena před patnácti lety zemřela při autonehodě, věnoval se naplno péči o svého syna Joeyho (17), který je vážně tělesně postižený. Pomáhala mu při tom a stále pomáhá jeho mladší sestra Twyla. Jake se vždy jednou za týden schází s Robyn (40), svou vdanou bývalou studentkou. Joeyho jediným kamarádem je Rowdy (19) s fetálním alkoholovým syndromem. Jake se snaží zabezpečit budoucnost svého syna (včetně jeho sexuálního života), ale ten už je z neustálé péče unavený a chtěl by od otce odejít a žít ve společném bytě s Rowdym. Jake a Joey se pohádají, Joey do otce strčí, ten upadne a už se nezvedne. Ukáže se, že trpí degenerativním onemocněním páteře, které by se stejně dříve či později projevilo. A tato nemoc postupuje rychle, Jake musí brát stále víc léků proti bolesti a stále méně se podobá Jakeovi ze začátku hry. Role se obracejí a najednou se Joey musí postarat o svého otce. A nemůže se přitom vyhnout ani otázce eutanazie. Komorní černá komedie s pěti výraznými hereckými příležitostmi se vyznačuje rychlým střídáním situací a dialogů a neobyčejnou jazykovou složkou. Všech pět postav dostane příležitost obhájit svoje postoje a vztahy k ostatním. Otevírají se i velmi kontroverzní témata sexuality a smrti, jsou však logicky zapojena do osudů hrdinů. Přestože fyzické postižení a nemoc jsou nejvýraznějšími vnějšími znaky, obsahuje hra v nemenší míře i témata odpovědnosti za sebe i za druhé a strachu z osamělosti. Hra měla premiéru v divadle Workshop West v Edmontonu 6. září 2013 a s úspěchem byla uvedena v Park Theatre v Londýně v únoru 2015. Brad Fraser (1960) je u nás znám především jako autor hry Unidentified Human Remains and the True Nature of Love (Neidentifikovatelné lidské ostatky a skutečná podstata lásky), poprvé uvedené v překladu a režii Janusze Klimszy v Komorní scéně Aréna v Ostravě v roce 2002. Duncan Macmillan, Jonny Donahoe (Velká Británie) EVERY BRILLIANT THING (KAŽDÁ SKVĚLÁ VĚC) 1 m nebo 1 ž + publikum "Se seznamem jsem začal po jejím prvním pokusu. Seznam všeho úžasného na světě. Všeho, pro co stojí za co žít." Hit festivalu v Edinburghu, nedávno s velkým úspěchem uváděný na off-Broadwayi, vznikl za spolupráce dramatika Duncana Macmillana (Plíce, u nás MD Kladno, 2015) a komika Jonnyho

16

Donahoea, který je zároveň prvním představitelem hlavní role. Scénář je tvárným konceptem, který se proměňuje v závislosti na zemi, kde se hraje, na svém představiteli (kterým může být muž i žena) i na publiku, které je zapojováno do hry. Vypráví příběh chlapce nebo dívky, jehož/jejíž matka se pokusí o sebevraždu - a on/ona se rozhodne začít psát seznam věcí, kvůli kterým stojí za to se nezabíjet. Psaní seznamu, v němž se nakonec dostane až k číslu 1 000 000, jej/ji provází životem, v jehož průběhu je třeba se vyrovnat se strastmi dospívání, první láskou a naneštěstí i s dalšími matčinými pokusy. Vtipná i dojemná hříčka přináší výstředně povznášející náhled na život, který čímsi upomene třeba na film Amélie z Montmartru, ale i podvratný smysl pro humor. Hra je ideálním kusem pro jednoho herce nebo herečku schopného nebo schopnou autorské improvizace - a pro aktivní diváky, kteří ztvární ostatní postavy v životě hrdiny či hrdiny. Alan Sillitoe, Roy Williams (Velká Británie) THE LONELINESS OF THE LONG DISTANCE RUNNER (OSAMĚLOST PŘESPOLNÍHO BĚŽCE) 11 m, 3 ž divadelní adaptace Colinovi je 17 a právě se účastní přespolního běhu, jehož se kromě mladíků ze slušných rodin a soukromých škol (s vybraným chováním a nadrilovanými principy zdravé soutěživosti a smyslem pro fair play) účastní i on, chovanec pasťáku. Soustředí se na správné tempo, počítá, kolik soupeřů mu ještě zbývá předběhnout. Hlavou mu táhnou vzpomínky na rodiče, na vloupání do obchodu, za které se dostal do pasťáku, na rozhovory s ostatními chovanci, na přípravu na závod… Otec se Colinovi snažil vštěpit, že spokojenosti a blahobytu člověk dosáhne jenom usilovnou poctivou prací. Přesto si toho v životě moc neužil a dosti brzo zemřel. To málo, co po něm zbylo, matka vmžiku rozházela se svým novým milencem, kterého Colin nemůže ani cítit. Radši se potlouká po venku se svým kámošem Jasem, totálním outsiderem. Najde si přítelkyni, ale vždycky je vlastně – zcela dobrovolně - sám. Nechce nikam patřit, nechce kopat za nějaký tým. Závod se pro něj vyvíjí slibně, mohl by vyhrát, ale vzepře se, nepotřebuje si vyběhat slušnou existenci výměnou za poslušnost a souhlas s příslušností ke stádu. Těsně před cílem, navzdory všemu a všem, závod vzdá. Původní povídka rozhněvaného mladého muže Alana Sillitoea vyšla už v roce 1959 a za pár let ji následoval stejnojmenný film. Divadelní adaptace překlenuje uplynulých víc než padesát let a děj situuje do současnosti. Politické pozadí tvoří komentáře Davida Camerona o sociální zodpovědnosti a londýnské nepokoje v roce 2011. Aktualizace je nenásilná a funguje skvěle; každá doba má své nezařaditelné osamělé běžce. Rebecca Prichard (USA) YARD GAL (HUSTÝ FRAJERKY) 2ž tragikomedie Marie a Boo vyprávějí a přehrávání své zážitky a vzpomínky. Už od školy jsou to největší kamarádky. Mluví stejným vulgárním slangem, peníze vydělávají prostitucí nebo prodejem trávy nebo jakékoli chemie. Vyzývavě se malují a oblékají, sjíždějí se spolu s dalšími dívkami ze svojí party a tráví extatické noci v tanečních klubech, to vše v londýnském Hackney, čtvrti s vysokou kriminalitou, plné dealerů, šlapek a feťáků. Jedna z dívek je z dětského domova a druhá žije s otcem, který ji zneužívá. Sotva dosáhly dospělosti, už stačily vstřebat násilí, které je obklopuje a zároveň je nástrojem nutným k přežití (skamarádily se poté, co se popraly). Svou budoucnost nevidí v kariéře nebo rodině, naopak najít si pravidelnou práci pro ně znamená životní prohru, neplánují dál než k zítřku. Celý text je ale především o přátelství, které má i v tomto prostředí svou váhu a autorka se nebojí podtrhnout jeho význam sentimentálními tóny. Po optimistickém začátku se hra láme do

17

vážnějších poloh. Jedna dívka z party na divokém večírku spadne z balkónu a zabije se. Později se na ulici strhne rvačka s konkurenční dívčí partou. Marie brání Boo a přitom je pobodána. V nemocnici zjistí, že je těhotná (není jasné s kým, možná i s otcem). Marie není schopná zapomenout a skleněným střepem podřeže své sokyni krk. Boo vezme vinu na sebe (dluží to Marii) a nastoupí trest. Cesty Marie a Boo se ale rozcházejí. Marie se rozhodne nechat si dítě, zkouší přestat fetovat a taky si (marně) najít nějakou práci. Boo pobyt ve vězení změní, cítí, že je už jinde než Marie. Dívky už se nikdy nesejdou a Boo se asi ani nikdy nedozví, že Mariina dcera se jmenuje po ní. Autorka, která je nejen generačně, ale i stylem autorské výpovědi spřízněná s dramatiky jako Sarah Kane či Mark Ravenhill, byla za tento text (poprvé nastudován v roce 1998) chválena kritikou a vynesl jí i cenu pro mladé talenty. William Gaminara (Velká Británie) THE THREE LIONS (TŘI LVI) 5 m, 1 ž (jeden muž hraje dvě role) komedie Komedie o fotbale, Anglii a bulvárních médiích. Koná se zasedání FIFA, na němž se má rozhodovat, kde se bude konat fotbalový světový pohár v roce 2018. Jednou z kandidátských zemí je Velká Británie, a své šance přijíždějí na zákulisní jednání podpořit britský premiér David Cameron (se svou asistentkou), princ William a fotbalová hvězda David Beckham. Autor rozvíjí řadu komických situací plynoucích ze společenských a profesních rozdílů mezi ústřední trojicí, každý z hrdinů má své obsedantní téma (např. David Beckham se ze všech sil na popud své manželky snaží vetřít na královskou svatbu, a dokonce s hudebním vystoupením, zatímco William hledá způsoby, jak ho zdvořile odmítnout atd.) a rozdílný přístup ke své misi. Rozhodování pro Británii dopadne špatně a trojice se domů vrací nejen s prohrou, ale i velikou hrozbou mediální ostudy – zdvořilý indický sluha totiž nebyl nikdo jiný než novinář nasazený bulvárem. Hra končí narážkou na britský mediální skandál, premiér totiž do svého sídla zve magnáta Ruperta (Murdocha), který chce do Downing Street 10 vstoupit hlavním vchodem, nikoliv zadním jako obvykle. Navzdory mnohým narážkám na domácí kontext je hra zábavná a srozumitelná pro místní diváky (s poněkud ovšem kryptickým závěrem). Hra měla premiéru v červenci 2013 v rámci edinburgského Fringe Festivalu, režie Philip Wilson. William Gaminara je anglický herec a scénárista. Kromě významné herecké kariéry (na svém kontě má i rozhlasovou práci) napsal scénář pro televizní adaptaci románu Rachel Morrisové Ella and the Mothers. Jesse Eisenberg (USA) ASUNCION 2 m, 2 ž komedie Edgar a Vinny nejsou žádní rasisti - Edgar se stará o blog odsuzující americký imperialismus a Vinny pracuje na diplomce s názvem Black Studies. Když se ale na pár dní stane jejich novou spolubydlící Filipínka Asuncion (v českých poměrech byl mohlo jít o Romku či Vietnamku), mají oba vynikající příležitost dokázat, jak jsou skutečně nezaujatí a nepředpojatí... Pokrytecké řeči o rovnosti berou za své...

18

Bernard Slade (USA) I REMEMBER YOU (VZPOMÍNÁM NA TEBE) 2 m, 2 ž komedie Tracy chce představit své matce svého nastávajícího – o dost staršího barového pianistu Austina. Prunella v něm však pozná svou bývalou lásku – Austin ji před 25 lety pustil k vodě. A tak začne těm dvěma hatit svatbu, aniž Tracy zná ten pravý důvod… Austin a Prunella se začnou nořit do své společné minulosti a vztah dcery a matky je ohrožen…

Německy psaná dramatika Ewald Palmetshofer (Rakousko) DIE UNVERHEIRATETE (NEPROVDANÁ) 7ž generační drama Duben 1945. Mladá žena je velmi rozzuřená, přijede k ní vojenská patrola. O 70 let později. Z mladé ženy je stará žena. Její dcera upadne v kuchyni na zem a je velmi rozzuřená. Přijede k ní záchranka. Časové roviny se prolínají. A z nemocnici rokují doktorky a sestry a před 70 lety rokoval vojenský soud a o rok později lidový soud. A mladá žena je zatčena. Zatímco dcera nosí na hrob otce květiny, sbírá mladá vnučka muže jako motýly či známky – a státní zástupce sbírá výpovědi a lid se sejde u soudu a sbírají se brambory ze země na poli a soudce čte rozsudek. A dcera truchlí za otce a cizí otec za syna. Palmetshoferovo generační drama popisuje originálním rytmickým jazykem život tří žen (jimž sekundují variabilní postavy čtyř sester / soudkyň atd.), děj osciluje mezi minulostí a přítomností, mezi vězením a soudem, kuchyní, postelí a nemocnicí. Jde o polymorfní vzpomínání, přelíčení, hledání práva, vyprávění o bezvýchodném propletenci tří generací v síti viny a lásky. Hra vychází ze skutečného příběhu - těsně před koncem války udala mladá žena mladého dezertéra a ten byl zastřelen. Rok na to, již po konci války, byla lidovým soudem odsouzena k 20 rokům káznice. Tato paradoxní situace rozvíjí celý příběh o vině a o soudu, s využítím prvků antického divadla (chór). Hra byla uvedena 13.12.2014 ve vídeňském Burgtheateru – tato inscenace zvítězila na přehlídce nejlepších německojazyčných inscenací Mülheim 2015. Juli Zeh (Německo) GOOD MORNING, BOYS AND GIRLS 3 m, 3 ž sonda do pohnutek šílených střelců Hra začíná výčtem vražd mladých šílených střelců za poslední roky. A toto šílenství, amok je hlavním tématem hry. Co předchází tomu, že se mladý člověk chopí zbraně a zastřelí svoje spolužáky či učitele? Jensovi je 16 let, sám sobě říká Cold a plánuje podobné přepadení. Už vidí média, jak poté řeší jeho čin. Tým novinářů, který se vyptává jeho rodičů a jdou do školy hledat stopy, které by čin objasnily. Před lety byl milé dítě s velkou fantazií, říká matka. Byl to lůzr, říká otec. Oba vydělávají hodně peněz obchodem s uměním a Jens nebyl ve chvíli, kdy se jim začalo dařit, vlastně ani chtěný. Byl jiný než jeho spolužáci, jeho inteligence z něj udělal outsidera, říká učitelka. Jeho krátké povídky byly dobré, jen trochu krvelačné. Měli se jim víc věnovat? Spolužačka Susanne Jensovi rozumí, je chytrá, má podobně černý humor a zajímá ji jenom její účes a oblečení, co právě letí, aby nebyla také outsider. To vše se však děje v hlavě Jense, vidíme ho, jak přemýšlí. Základní teze hry zní – šíleným

19

střelcům se nedá jednoznačně porozumět ani předejít. „Hra, která je blíže pravdě než leckterá mediální osvětová hysterie.“ (nachtkritik) Hru uvedlo v roce 2013 divadlo Theater Heilbronn. Ulrich Hub (Německo) EIN KÄNGURU UND DU (KLOKAN A TY) 3 m, 1 ž (4 herci) bajka pro děti Paša a Lucky jsou tygr a pardál a žijí v cirkuse, kde musí nacvičovat umělecké kousky a jsou odkázáni jeden na druhého. Jejich krotitel má třpytivý oblek a není ani ženatý ani single. Je tedy teplouš? To by tedy bylo... No a co. Tygr a pardál sice mají podezření, ale nevědí, co to vlastně znamená. Jednoho dne z cirkusu odejdou a cestou potkají frajera Djanga, klokana, co umí boxovat. Vyhraje každý zápas a nepotřebuje k tomu ani trenéra ani krotitele. Avšak Django obdivuje Pašu a Luckyho, protože ve svých cirkusových číslech spolupracují, kdežto on je pořád sám. Protože je opravdu teplouš. Jde o velmi důležité setkání… Příběh o „teploušovi“, tedy o někom, s kým si děti nevědí rady. Používají řadu nadávek, avšak jejich význam nechápou. A předsudky vznikají právě proto, že nevíme, koho a proč vlastně odsuzujeme. Masírováni médii žijeme v mylných představách o „divných“ lidech a přitom o nich nic nevíme. Rozverná hra toto téma podává s nadhledem, humorem a veselými postavami tří zvířátek a jednoho člověka-krotitele. V cirkuse je vše přehlednější, opravdový svět skrývá mnoho neznámého a složitého. Žijeme jako zvířátka v cirkuse či zoo v izolaci a teprve když se rozhlédneme, máme na věci jiný názor. Bajka měla premiéru 11.10.2014 v Stadttheater Ingolstadt, tato inscenace byla vybrána do dětské sekce soutěžní přehlídky nejlepších německojazyčných inscenací poslední sezóny Müllheimer Stücke 2015. Již připravujeme český překlad. Lukas Holliger (Švýcarsko) ANGST VERBOTEN (STRACH ZAKÁZÁN) 4 m, 1 ž tragikomedie o strachu Hra o tíze strachu a paradoxních pokusech zakazovat si ze strachu strach ze strachu. Otec rodiny byl gymnasta, ale ze strachu ze zranění vrcholový sport opustil. O pár let později přišel při autonehodě o ženu a skončil na vozíku. Za volantem tehdy seděl jeho syn Michael a otec mu stále nedokáže odpustit. Jejich rodinnému životu dominují pocity viny, starosti o peníze a strach ze samoty. Jediný, kdo bojuje proti strachu, je dcera Jana. Ta najde parťáka v učiteli potápění a blázna do psů Patrickovi, což ji inspiruje a pořídí svému otci psa jako lék na samotu. To se ovšem paradoxně ukáže jako neprozřetelnost. Janina nevinná poznámka, že pes kouše, jenom když cítí strach, roztočí kolotoč dalších událostí. Paranoidní otec si vezme do hlavy, že mu dcera dala naschvál štěně bojového plemene, aby ho zabilo, a zabije psa. Všem se najednou uleví – kromě Jany… Samy postavy si vytvářejí kolem sebe atmosféru ohrožení a žijí ve strachu z domnělých nebezpečí a nepřátel. Hra je komická i tragická a groteskně popisuje rodinu jako „stát v malém“, odkrývá její mechanismy. Ukazuje, jak rychle se ze strachu může stát násilí a jak ochromený život ve strachu je. Po původní verzi pro švýcarský rozhlas (květen 2007) byla hra uvedena v říjnu 2007 v Theater Bremen, v zahraničí ji poprvé uvedlo řecké divadlo Paramithias v březnu 2015. Autor (1971) studoval germanistiku a dějiny umění, spoluzaložil např. platformu pro prezentace nových textů Anti-Schublade, obdržel řadu ocenění pro mladé dramatiky, v roce 2005 patřila jeho hra Explodierende Pottwale k textům pozvaným na Heidelberger Stückemarkt 2015. Chystáme český překlad.

20

Klaus Pohl (Německo) DU & ICH (TY A JÁ) 1 m, 1 ž Komorní tragikomedie o stárnoucím páru sourozenců, Inge a Walterovi. Oba jsou ponořeni do svých neuróz, jsou citliví na hluk, ponořeni do svých neurotických pocitů ohrožení života a geriatrických podivností. Bývalý knihovník by rád strávil důchod u své starší sestry, avšak klidu se nedočká. Na oslabené nervy mu leze hluk ze stavby, souložící a na hudební nástroj hrající sousedi, jeho vlastní sestra a konečně i on sám. Marnost, zdlouhavost a vynervovanost stárnoucího života je popsána jízlivě a komicky, ve vypointovaných dialozích, téměř po vzoru her Thomase Bernharda. Michael Engler (Německo) EIN BESONDERER TAG (VÝJIMEČNÝ DEN) 4 m, 2 ž komedie Měl to být výjimečný den – zkrachovalý dědic Sebastian Conradi čeká na svou ženu Annabelu, která je v Curychu, aby zahladila stopy po penězích z černých kont. Pokud je přiveze, čekají ho další bezstarostné roky. Jako v každé správné komedii se však i zde vyvine všechno zcela jinak. Sousedka Miriam chce zpátky peníze, které ji Sebastian dluží, jeho kamarád Chris se přizná, že už má roky vztah s Annabel a chce si ji vzít a když se k tomu všemu zjeví ve dveřích empatický, ale neústupný vymahač dluhů Boris, aby vyrovnal staré dluhy, vypadá to, že tento den je výjimečný právě tím, že se zcela nevydařil. Aby toho nebylo málo, zpestří tento zpackaný den dvě zdánlivé „mrtvoly“ a také neohrabaný komisař… Razantní klasická komedie o promeškaném dědictví, hromadě dluhů a také o spolknutém diamantu.

A další... Astrid Saalbach (Dánsko) FRISØRERNE / BAD GIRLS: THE STYLISTS (KADEŘNICE) 5 ž (28 postav) Astrid Saalbachová si pro svou novou hru vybrala prostředí ryze ženské - salón krásy. Čtyři mladé kadeřnice (Jorun, Mette, Trine a Boogie) dělají všechno pro to, aby nad vodou udržely malé vlasové studio. Někdy mají práce dost, jindy se i ta jediná zákaznice, co přijde, nakonec odebere jinam. Ženy jsou tu často v podřízené pozici, navíc zcela dobrovolně. Jedna zákaznice je spokojená s účesem, ale protože se nelíbí partnerovi, přijde si ho nechat opravit. Mette se zcela nechala pohltit láskou ke své malé dceři, čímž se vlastně stala velmi sobeckou a leze tím ostatním na nervy. Trine si dá udělat permanentní tetování s nápisem Tomova Trine a i když ji Tom nechá, protože už ji moc zná a vztah s ní přestal být výzvou, a i když na internet nahraje jejich domácí sexy video, pořád po něm touží. Sexualita je zde vysloveně groteskní záležitostí – v jedné ze scén leží nahá nevěsta trpící psychických a sexuálním blokem na gauči a Trine s druhou nevěstou se do ní snaží zastrčit aspoň vlásenku… Kromě skutečných zákaznic do salónu dochází záhadná postava „A“, pokaždé v jiném převleku. Vyjde najevo, že na nich zkoumá jakési zákonitosti ženskosti. Bohužel se její inkognito odtajní právě v okamžiku, kdy se ostatní tři kadeřnice podvolí nátlaku Boogie, která má jediná peníze

21

od svého manžela mafiána, a svolí, že pro ni budou dál pracovat bez vědomí daňového úřadu. Zná jejich kompromitující tajemství, a tak ji poníží, zbijí a vyhodí na ulici. „A“ slibuje pomstu. Boogiinu manželovi evidentně dojde trpělivost a tělo jeho ženy se najde rozřezané na kusy. Mafián si do salónu přichází pro peníze, které tam Boogie měla schované. Jenže to není manžel mafián, ale přestrojená „A“. Všechny za trest nechá zmizet, rozplynout se. Tento fantastický závěr je trochu krutý, jinak se text vyznačuje nostalgicko komickou náladou a rychlými proměnami rolí - to hře dodává kabaretní švih. Salónem projde řada zákaznic, probere se spousta témat, ale v podstatě jde pořád o totéž, o milence a manžele, děti, peníze, ambice v zaměstnání nebo jejich odmítnutí, a to všechno je spojeno a částečně podmíněno výběrem vhodného účesu a vyfoukanými, nelámavými, až ke konečkům vyživenými vlasy („Obličej není tak důležitej, podstatný jsou vlasy.“) Situace jsou zcela univerzální, nezáleží, jestli jsme v Dánsku nebo v Čechách. Místem děje a ženským tématem připomíná hra u nás dobře známou Taneční hodinu, kterou s pozoruhodným úspěchem uvedla celá řada českých divadel. Juka Jokela (Finsko) MISSION: ESPOO / ESITYSTALOUS (MISE ESPOO) 6 m, 2 ž Satirická komedie přináší na jeviště současný střet kultury, ekonomiky a politiky a zobrazuje ho ostrým a zlomyslně zábavným způsobem. Hra zkoumá krizi identity a absenci všeobecných zkušeností v současném městském životě a klade také otázky po podstatě a potřebě vyprávěných příběhů a lidské potřebě najít trvalé hodnoty v neustále se měnícím světě. Hlavní postavou je dramatik, jenž se na základě pozvání od starosty ocitá v „kreativním týmu pro vytvoření značky“ města Espoo. Jejich úkolem má být vytvoření příběhu a identity pro Espoo, něco, co vystihuje podstatu města v jeho současnosti i budoucnosti. Jenže každý člen týmu má svou vlastní vizi, která je v rozporu s ostatními, nemluvě o dalších vnitřních konfliktech mezi členy. Čas běží a zvyšuje se i tlak na dramatika, má ukázat nějaké výsledky a ospravedlnit tím svůj vysoký plat. Ale je vůbec v Espoo něco pořádného a skutečného? Juha Jokela napsal (a zrežíroval) dojemnou zprávu o tom, jaké je to být umělcem, vytvářet skutečné umění a jak obě tyto věci ovlivňuje ekonomika. Kritika vyzdvihla i „přirozené, uvěřitelné a zábavné repliky“. Hru máme k dispozici v anglickém překladu. Carlos Be (Španělsko) LA MUJER MÁS FEA DEL MUNDO (NEJOŠKLIVĚJŠÍ ŽENA NA SVĚTĚ) 1ž monodrama Monolog na téma sociálního stigmatu. Hrdinkou je žena, která přežila matčin pokus o potrat a o sobě mluví jako o nejošklivější ženě na světě. Je obětí sociálních konfliktů. Mučí se a opíjí a uvězněna na půdě, kde žije, se bilancuje svůj život skrze sérii iluzí, které ji provázely dětstvím a dospíváním v marném hledání jakéhokoli láskyplného projevu. Hra měla premiéru v La Farsa Teatro v Málaze v roce 2012, v srpnu 2015 se chystá uvedení v divadle El Circulo Teatral v Mexico City.

22

LISTY Z AURA - PONTU 2/2015 © Aura - Pont s.r.o., Praha 2015 Redakčně připravil Michal Kotrouš. Spolupracovali: Alena Bjačková, Petra Johansson, Marta Ljubková, Petra Marková, Anna Pýchová, Jitka Sloupová, Kateřina Stehlíková, Michal Zahálka.

23