Zpráva o přijímacím řízení na FEK ZČU v Plzni pro rok 2014/2015 1. Vnitřní normy FEK ZČU v Plzni k přijímacímu řízení pro rok 2014/2015 Vyhlášky děkana FEK ZČU v Plzni: č. 10DV/2013 – Přijímání ke studiu bakalářských studijních programů na Fakultě ekonomické ZČU v Plzni pro akademický rok 2014/2015 č. 11DV/2013 – Přijímání ke studiu navazujících magisterských studijních programů na Fakultě ekonomické ZČU v Plzni pro akademický rok 2014/2015 č. 3DV/2014 – Přijímací řízení k doktorskému studijnímu programu P6208 Ekonomika a management ve studijním oboru 6208V086 Podniková ekonomika a management v akademickém roce 2014/2015 č. 5DV/2014 – Druhé kolo přijímacího řízení pro akademický rok 2014/2015 na FEK ZČU na bakalářské studijní programy č. 6DV/2014 - Druhé kolo přijímacího řízení pro akademický rok 2014/2015 na FEK ZČU na navazující magisterský studijní program 2. Forma přijímací zkoušky Bakalářské studium – 1. kolo přijímacího řízení, všechny studijní obory: Přijímací zkouška se konala formou Národní srovnávací zkoušky Scio, s.r.o. „Test obecných studijních předpokladů - základní zkouška“. Informace o této zkoušce a příklad jejího zadání včetně řešení jsou přístupné na adrese: http://www.scio.cz/nsz/osp.asp Uchazeči mohli požádat o prominutí přijímací zkoušky, pokud splňovali podmínky uvedené ve vyhlášce děkana č. 10DV/2013. Bakalářské studium – 2. kolo přijímacího řízení, všechny studijní obory: Uchazeči byli přijímáni ke studiu v rámci volné kapacity studijních oborů bez přijímací zkoušky, a to podle hodnoty „P“ vypočtené podle průměrného prospěchu v posledních dvou ročnících střední školy (způsob výpočtu hodnoty „P“ stanoví vyhláška děkana č. 5DV/2014). Druhé kolo přijímacího řízení bylo vyhlášeno v plzeňské části fakulty pro studijní program Systémové inženýrství a informatika (studijní obory Systémy projektového řízení a Informační management) a studijní program Geografie (studijní obor Ekonomická a regionální geografie). V chebské části fakulty bylo druhé kolo přijímacího řízení vyhlášeno pro studijní program Ekonomika a management (studijní obory Management obchodních činností a Podniková ekonomika a management - pouze pro prezenční formu studia). Navazující magisterské studium: Přijímací zkouška se konala formou písemného testu: · Studijní program Ekonomika a management, obor Podniková ekonomika a management: Test z vybraných ekonomický předmětů. Příklad úplného zadání písemné zkoušky včetně řešení je uveden v příloze č. 2. 1
·
Studijní program Systémové inženýrství a informatika, obor Systémy projektového řízení: Test z vybraných ekonomických předmětů. Příklad úplného zadání písemné zkoušky včetně řešení je uveden v příloze č. 3.
·
Studijní program Systémové inženýrství a informatika, obor Informační management: Test z vybraných ekonomických předmětů, informatiky a matematiky. Příklad úplného zadání písemné zkoušky včetně řešení je uveden v příloze č. 4.
Uchazeči mohli požádat o prominutí přijímací zkoušky, pokud splňovali podmínky uvedené ve vyhlášce děkana č. 11DV/2013. Navazující magisterské studium – 2. kolo přijímacího řízení: Druhé kolo přijímacího řízení bylo vyhlášené pouze pro studijní program Systémové inženýrství a informatika (obory Systémy projektového řízení a Informační management). Přijímací zkoušky probíhaly stejným způsobem jako v prvním kole. 3. Kritéria pro hodnocení přijímací zkoušky Kritéria pro hodnocení přijímací zkoušky v bakalářských a navazujících magisterských studijních programech v prvním kole přijímacího řízení byla stanovena vyhláškou děkana fakulty č. 10DV/2013 resp. vyhláškou č. 11DV/2013. Tab. 1: Kritéria pro hodnocení přijímací zkoušky – 1. kolo přijímacího řízení Bakalářské studium: SP Geografie SP Ekonomika a management SP Systémové inženýrství a informatika
Národní srovnávací zkouška Scio, s.r.o. Test obecných studijních předpokladů - základní zkouška Maximální percentil: 100
Navazující magisterské studium: SP Ekonomika a management
Test z ekonomických předmětů: maximální počet bodů 100
SP Systémové inženýrství a informatika, obor Systémy projektového řízení
Test z ekonomických předmětů: maximální počet bodů 100
SP Systémové inženýrství a informatika, obor Informační management
Test z ekonomických předmětů: maximální počet bodů 40 Test z matematiky: maximální počet bodů 40 Test z informatiky: maximální počet bodů 40
Zdroj: Vyhlášky děkana č. 10DV/2013 a č. 11DV/2013
Ve 2. kole přijímacího řízení pro bakalářské studijní programy byli uchazeči podle vyhlášky děkana č. 5DV/2014 přijímáni bez přijímací zkoušky (v rámci volné kapacity studijních programů a oborů pro dané místo studia) podle hodnoty „P“ vypočtené jako aritmetický průměr z průměrných prospěchů uchazeče (průměr z průměrů) ve druhém pololetí předposledního ročníku studia a ve druhém pololetí posledního ročníku studia na střední škole. Ve 2. kole přijímacího řízení pro navazující studijní program Systémové inženýrství a informatika byla kritéria pro hodnocení přijímací zkoušky stejná jako v prvním kole.
Přijímací zkouška do doktorského studijního programu probíhala formou ústní rozpravy nad zvoleným rámcovým tématem disertační práce a ověřením všeobecného rozhledu v daném vědním oboru. Kritéria pro hodnocení přijímací zkoušky do doktorského studijního programu byla stanovena vyhláškou č. 3DV/2014.
2
4. Kritéria pro úspěšné splnění přijímací zkoušky a přijetí ke studiu Tab. 2: Kritéria pro úspěšné splnění přijímací zkoušky a přijetí ke studiu Bakalářské studium: Národní srovnávací zkouška Scio, s.r.o. Test obecných studijních předpokladů - základní zkouška. SP Geografie SP Ekonomika a management SP Systémové inženýrství a informatika
Pro úspěšné splnění přijímací zkoušky byla vyhláškou děkana č. 10DV/2013 stanovena hranice percentilu ve výši 40. Uchazeči, kteří dosáhli percentilu minimálně 40, byli přijímáni v pořadí podle hodnoty získaného percentilu se zohledněním kapacit studijních oborů pro jednotlivé formy a místa studia.
Navazující magisterské studium:
SP Ekonomika a management
SP Systémové inženýrství a informatika, obor Systémy projektového řízení
SP Systémové inženýrství a informatika, obor Informační management
Test z ekonomických předmětů: minimálně 50 bodů. Uchazeči, kteří splnili výše uvedenou minimální hranici, byli přijímáni v pořadí podle počtu získaných bodů se zohledněním kapacit studijního oboru pro prezenční a kombinovanou formu studia. Test z ekonomických předmětů: minimálně 50 bodů. Uchazeči, kteří splnili výše uvedenou minimální hranici, byli přijímáni v pořadí podle počtu získaných bodů se zohledněním kapacity studijního oboru. Test z ekonomických předmětů: minimálně 20 bodů Test z matematiky: minimálně 20 bodů Test z informatiky: minimálně 20 bodů Uchazeči, kteří splnili výše uvedené minimální hranice, byli přijímáni v pořadí podle celkem získaných bodů se zohledněním kapacity studijního oboru.
Zdroj: Vyhlášky děkana č. 10DV/2013 a č. 11DV/2013
Kritérium přijetí ve 2. kole přijímacího řízení pro bakalářské studium: Uchazeči byli v souladu s vyhláškou děkana č. 5DV/2014 pro každý studijní obor seřazeni podle vypočtené hodnoty „P“ v pořadí od nejlepších (tj. od nejnižší hodnoty „P“ po nejvyšší). S ohledem na volné kapacity studijních oborů v daném místě studia a počtu uchazečů přihlášených do 2. kola přijímacího řízení, byla přijímací komisí pro přijetí ke studiu do studijního programu Geografie stanovena maximální hodnota „P“ ve výši 2,35 a do studijního programu Systémové inženýrství a informatika maximální hodnota „P“ ve výši 2,85. Uchazeči s vyšší hodnotou „P“ nebyli ke studiu těchto studijních programů přijati z důvodu nedostatečné kapacity studijního programu a studijního oboru.
Do studijního programu Ekonomika a management (místo studia Cheb) byli přijati všichni uchazeči, kteří řádně podali přihlášku a požadované dokumenty. Uchazeč na posledním místě v pořadí měl hodnotu „P“ 2,9 (obor Management obchodních činností) resp. 2,6 (obor Podniková ekonomika a management). Přijetí do doktorského studijního programu: Přijímací komise zhodnotila podklady, které uchazeč předložil jako součást přihlášky a znalosti, které uchazeč prokázal při přijímací zkoušce. Na základě tohoto hodnocení předložila děkanovi fakulty odůvodněný návrh na přijetí resp. nepřijetí uchazeče. Průběh přijímací zkoušky zaznamenala komise do protokolu. 3
5. Přehled termínů přijímacího řízení pro akademický rok 2014/2015 Tab. 3: Přehled termínů přijímacího řízení pro akademický rok 2014/2015 Termín podání přihlášek ke studiu
Termín zahájení a ukončení příjímacích zkoušek
Náhradní termín přijímacích zkoušek
Termín vydání rozhodnutí o přijetí ke studiu
Termín vydání Termín k rozhodnutí o nahlédnutí přezkoumání do materiálů k přijímacímu původního řízení rozhodnutí
Termín skončení přijímacího řízení
1. kolo přijímacího řízení Bakalářské studium
31. 3. 2013
7. 12. 2013 až 8. 5. 2014
X
Navazující magisterské studium
31. 3. 2013
18. 6. 2014 19. 6. 2014
21. 8. 2014
Doktorské studium
20. 6. 2014
30. 6. 2014
31. 7. 2013
31. 7. 2013
12. 5. 20141) 2. 6. 20142) 21. 7. 20143)
7. 7. 2014 23. 7. 2014
X
10. 8. 2014
25. 6. 2014 27. 8. 2014
Průběžně 23. 7. až 23. 9. 2014
23. 7. 2014 15. 9. 2014
10. 10. 2014
X
1. 7. 2014
26. 8. 2014
X
10. 9. 2014
X
X
6. 8. 2014
X
10. 10. 2014
21. 8. 2014
X
27. 8. 2014
15. 9. 2014
10. 10. 2014
2. kolo přijímacího řízení Bakalářské studium Navazující magisterské studium
Průběžně 4. 9. až 1. 10. 2014 9. 9. 2014 17. 9. 2014 23. 9. 2014
1)
Bylo vydáno rozhodnutí o splnění podmínek pro prominutí přijímací zkoušky s podmínkou doručit do stanoveného termínu úředně ověřenou kopii maturitního vysvědčení. 2) Bylo vydáno rozhodnutí o splnění podmínek pro přijetí/nepřijetí do studia na základě výsledku přijímací zkoušky s podmínkou doručit do stanoveného termínu úředně ověřenou kopii maturitního vysvědčení. 3) Bylo vydáno rozhodnutí o nesplnění podmínek přijetí ke studiu u uchazečů, kteří nedoručili úředně ověřenou kopii maturitního vysvědčení ve stanoveném termínu.
6. Zájem uchazečů o studium Podrobné informace o počtech uchazečů podle studijních programů a studijních oborů stanovené vyhláškou MŠMT č. 343/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 276/2004 Sb. uvádí příloha č. 1. Následující tabulka uvádí pouze vybrané souhrnné údaje podle studijních programů.
Počet zapsaných uchazečů
Počet zapsaných osob
2213 191
1644 185
888 87
857 87
709 81
708 81
156
156
55
55
53
53
4
4)
Celkový počet přijatých uchazečů 3)
B1301 Geografie B6208 Ekonomika a management, kombinovaná forma 5)
Počet přihlášených osob 2)
FEK ZČU celkem
Počet přihlášených uchazečů 1)
Akreditované studijní programy
Celkový počet přijatých osob
Tab. 4: Zájem uchazečů o studium (vybrané souhrnné údaje podle studijních programů)
B6208 Ekonomika a management, prezenční forma 5) B6209 Systémové inženýrství a informatika N6208 Ekonomika a management, kombinovaná forma 5) N6208 Ekonomika a management, prezenční forma 5) N6209 Systémové inženýrství a informatika P6208 Ekonomika a management, kombinovaná forma P6208 Ekonomika a management, prezenční forma
1141
819
396
384
283
283
302
233
132
132
125
125
136
135
43
43
37
37
175
175
109
109
85
85
98
83
56
55
36
36
9
9
6
6
6
6
5
5
4
č
3
3
Zdroj: STAG 1) Počet přihlášek ze všech kol přijímacího řízení na všechny formy studia. 2) Počet přihlášených osob ze všech kol přijímacího řízení na všechny formy studia. 3) Počet přijatých přihlášek včetně přihlášek přijatých po přezkumném řízení. 4) Počet přijatých osob včetně osob přijatých po přezkumném řízení. 5) Údaje za studijní programy B6208 a N6208 jsou uvedené včetně přijímacího řízení dle § 48 až § 50 a § 60 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách v platném znění (přijetí úspěšných absolventů programů celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů).
7. Přehledové statistické informace o přijímacím řízení pro rok 2014/2015 Přehledové informace o přijímacím řízení obsahující základní statistické charakteristiky podle vyhlášky MŠMT č. 343/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 276/2004 Sb. jsou uvedené v příloze č. 1.
Plzeň, 20. 10. 2014
Ing. Hana Kunešová proděkanka pro studijní záležitosti FEK ZČU v Plzni
5
Seznam příloh: Příloha č. 1: Přehledové statistické informace o přijímacím řízení obsahující základní statistické charakteristiky podle vyhlášky MŠMT č. 343/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 276/2004 Sb. Příloha č. 2: Přijímací zkouška pro studijní program Ekonomika a management, obor Podniková ekonomika a management (navazující magisterské studium). Příloha č. 3: Přijímací zkouška pro studijní program Systémové inženýrství a informatika, obor Systémy projektového řízení (navazující magisterské studium) Příloha č. 4: Přijímací zkouška pro program Systémové inženýrství a informatika, studijní obor Informační management (navazující magisterské studium).
6
Pˇrij´ımac´ı ˇr´ızen´ı pro akademick´ y rok 2014/2015 na magistersk´ y studijn´ı program:
Zde nalepte sv´e univerzitn´ı ˇc´ıslo
EKONOMIKA A MANAGEMENT (2-let´ y) (p´ısemn´ y test, varianta C) U kaˇzd´e ot´ azky ˇci podot´ azky v n´ asleduj´ıc´ım zad´ an´ı vyberte spr´ avnou odpovˇed’ zakrouˇzkov´ an´ım pˇr´ısluˇsn´e varianty [ a), b), c), d) nebo e) ]. Spr´ avnˇe je vˇzdy pouze jedna z nab´ızen´ ych odpovˇed´ı. V pˇr´ıpadˇe, ˇze nebude jednoznaˇcnˇe zˇrejm´e, kter´ a z variant je zakrouˇzkov´ ana, ˇci pokud nebude zakrouˇzkov´ ana ˇz´ adn´ a nebo naopak v´ıce variant odpovˇed´ı, bude ot´ azka hodnocena jako nespr´ avnˇe zodpovˇezen´ a. 1. (2b) Individu´ aln´ı kˇrivka nab´ıdky pr´ ace je (a) zpˇ etnˇ e zakˇ riven´ a v d˚ usledku d˚ uchodov´ eho efektu (b) vˇzdy pouze rostouc´ı (c) zpˇetnˇe zakˇriven´ a v d˚ usledku substituˇcn´ıho efektu (d) vˇzdy pouze klesaj´ıc´ı (e) vˇsechny odpovˇedi jsou spr´ avn´e 2. (2b) Neviditeln´ a ruka trhu (a) vede chov´ an´ı jednotlivc˚ u ku poˇskozov´ an´ı druh´ ych (b) poˇskozuje popt´ avaj´ıc´ı a prosp´ıv´ a nab´ızej´ıc´ım (c) vˇsechny odpovˇedi jsou spr´ avn´e (d) vede chov´ an´ı jednotlivc˚ u ku prospˇ echu pro vˇ sechny (e) poˇskozuje nab´ızej´ıc´ı a prosp´ıv´ a popt´ avaj´ıc´ım 3. (2b) Klasick´ a kr´ atkodob´ a agreg´ atn´ı nab´ıdka je (a) vertik´ aln´ı (b) vˇsechny odpovˇedi jsou spr´ avn´e (c) klesaj´ıc´ı (d) rostouc´ı (e) horizont´ aln´ı 4. (2b) Pokud se ekonomika nach´ az´ı v zak´ azan´e ˇc´ asti Lafferovy kˇrivky je jednoznaˇcn´ ym doporuˇcen´ım (a) uvolnit fixn´ı mˇenov´ y kurz (b) sn´ıˇ zit danˇ e (c) zv´ yˇsit vl´ adn´ı v´ ydaje (d) zv´ yˇsit mnoˇzstv´ı penˇez v obˇehu (e) vˇsechny odpovˇedi jsou spr´ avn´e 5. (2b) Inflace nen´ı (nemˇeˇr´ı se jako) (a) tempo r˚ ustu implicitn´ıho cenov´eho defl´ atoru HDP (b) situace, kdy doch´ az´ı k r˚ ustu agreg´ atn´ı cenov´e hladiny (c) tempo r˚ ustu indexu spotˇrebitelsk´ ych cen (d) situace, kdy rostou ceny vˇ sech zboˇ z´ı v ekonomice (e) vˇsechny odpovˇedi jsou spr´ avn´e 6. (2b) Penˇeˇzn´ı agreg´ at M1 obsahuje
(a) depozita s v´ ypovˇedn´ı lh˚ utou (b) st´ atn´ı pokladniˇcn´ı pouk´ azky (c) zahraniˇcn´ı mˇeny (d) vˇsechny odpovˇedi jsou spr´ avn´e (e) obˇ eˇ zivo 7. (2b) N´ aklady obˇetovan´e pˇr´ıleˇzitosti jsou (a) n´ aklady vynaloˇzen´e pˇri jak´ekoliv alternativˇe (b) n´ aklady re´ alnˇe vynaloˇzen´e na v´ yrobn´ı faktory (c) vˇsechny odpovˇedi jsou spr´ avn´e (d) hodnota vˇsech nezvolen´ ych alternativ (e) hodnota nejlepˇ s´ı z nezvolen´ ych alternativ 8. (2b) V modelu d˚ uchod-v´ ydaje (45 stupˇ n˚ u) nastane rovnov´ aha kdyˇz se rovn´ a (a) oˇcek´ avan´ a a skuteˇcn´ a inflace (b) pl´ anovan´ a a skuteˇ cn´ a produkce (c) vˇsechny odpovˇedi jsou spr´ avn´e (d) skuteˇcn´ a a pˇrirozen´ a m´ıra nezamˇestnanosti (e) pˇr´ıjmy a v´ ydaje st´ atn´ıho rozpoˇctu 9. (2b) Pˇredpokladem keynesi´ ansk´e agreg´ atn´ı nab´ıdky (neextr´emn´ı) je (a) rostouc´ı mezn´ı produkt pr´ ace (b) vˇsechny odpovˇedi jsou spr´ avn´e (c) konstantn´ı mezn´ı produkt pr´ ace (d) klesaj´ıc´ı mezn´ı produkt pr´ ace (e) nulov´ y mezn´ı produkt pr´ ace 10. (2b) Nashova rovnov´ aha je situace, kdy (a) jsou dokonal´e trhy v rovnov´ aze (b) vˇsechny odpovˇedi jsou spr´ avn´e (c) se subjekty navz´ ajem poˇ skozuj´ı (d) funguje neviditeln´ a ruka trhu (e) si subjekty navz´ ajem prosp´ıvaj´ı 11. (1b) Statut´ arn´ım org´ anem u akciov´e spoleˇcnosti v pˇr´ıpadˇe dualistick´eho syst´emu ˇr´ızen´ı je: (a) dozorˇc´ı rada (b) pˇ redstavenstvo (c) jednatel (d) valn´ a hromada (e) ˇclensk´ a sch˚ uze 12. (2b) Podle doporuˇcen´ı Evropsk´e komise ˇc. 2003/361/EC je mal´ y podnik charakterizov´ an: (a) < 50 zamˇ estnanc˚ u, roˇ cn´ı obrat < nebo = 10 mil. EUR, roˇ cn´ı bilanˇ cn´ı suma < nebo = 10 mil. EUR (b) > 50 zamˇestnanc˚ u, roˇcn´ı obrat < nebo = 2 mil. EUR, roˇcn´ı bilanˇcn´ı suma < nebo = 10 mil. EUR (c) < 20 zamˇestnanc˚ u, roˇcn´ı obrat < nebo = 2 mil. EUR, roˇcn´ı bilanˇcn´ı suma < nebo = 10 mil. EUR (d) < 100 zamˇestnanc˚ u, roˇcn´ı obrat < nebo = 10 mil. EUR, roˇcn´ı bilanˇcn´ı suma < nebo = 10 mil. EUR
(e) < 50 zamˇestnanc˚ u, roˇcn´ı obrat < nebo = 10 mil. EUR, roˇcn´ı bilanˇcn´ı suma < nebo = 50 mil. EUR 13. (1b) Na pracoviˇst´ıch, kde jsou stanoveny v´ ykonov´e normy, je nejˇcastˇejˇs´ı mzdovou formou: (a) ani jedna z uveden´ ych moˇznost´ı (b) pod´ılov´ a mzda (c) ˇcasov´ a mzda (d) u ´ kolov´ a mzda (e) u ´ˇcast na hospod´ aˇrsk´em v´ ysledku 14. (2b) Oznaˇcte n´ aklad, kter´ y urˇcitˇe nen´ı v´ ydajem podniku: (a) odpisy (b) placen´e u ´roky (c) spotˇreba materi´ alu (d) mzdy (e) spotˇreba energie 15. (1b) Inovace lze rozdˇelit na: (a) produktov´ e, procesn´ı, marketingov´ e, organizaˇ cn´ı (b) ˇz´ adn´ a odpovˇed’ nen´ı spr´ avn´ a (c) procesn´ı, n´ akladov´e, organizaˇcn´ı, produktov´e, sluˇzbov´e (d) produktov´e, marketingov´e, procesn´ı, n´ akladov´e (e) organizaˇcn´ı, procesn´ı, produktov´e 16. (3b) Vypoˇctˇete v´ yrobn´ı kapacitu v kusech v´ yrobk˚ u, jestliˇze byl nomin´ aln´ı ˇcasov´ y fond 1230 hodin, 15 % ˇcasu se pl´ anovalo na nutnou u ´drˇzbu stroj˚ u a norma pracnosti v´ yrobk˚ u je 0,3 normohodin na v´ yrobek. (a) 2 793 ks v´ yrobk˚ u (b) 3 629 ks v´ yrobk˚ u (c) 7 650 ks v´ yrobk˚ u (d) 4 350 ks v´ yrobk˚ u (e) 3 485 ks v´ yrobk˚ u 17. (2b) Maslowova teorie hierarchie hodnot definuje d˚ uleˇzitost hodnot v tomto poˇrad´ı: (a) potˇreba uzn´ an´ı; potˇreba ochrany, bezpeˇc´ı a jistoty; potˇreba soun´ aleˇzitosti a l´ asky; potˇreba osobn´ıho rozvoje; z´ akladn´ı fyziologick´e potˇreby (b) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych moˇznost´ı (c) z´ akladn´ı fyziologick´ e potˇ reby; potˇ reba ochrany, bezpeˇ c´ı a jistoty; potˇ reba soun´ aleˇ zitosti a l´ asky; potˇ reba uzn´ an´ı; potˇ reba osobn´ıho rozvoje (d) z´ akladn´ı fyziologick´e potˇreby; potˇreba ochrany, bezpeˇc´ı a jistoty; potˇreba uzn´ an´ı; potˇreba osobn´ıho rozvoje; potˇreba soun´ aleˇzitosti a l´ asky (e) z´ akladn´ı fyziologick´e potˇreby; potˇreba uzn´ an´ı; potˇreba ochrany, bezpeˇc´ı a jistoty; potˇreba soun´ aleˇzitosti a l´ asky; potˇreba osobn´ıho rozvoje 18. (2b) Maticovou organizaˇcn´ı strukturu m˚ uˇzeme charakterizovat jako uspoˇr´ ad´ an´ı: (a) kter´ e umoˇ zn ˇ uje povˇ eˇ ren´ ym pracovn´ık˚ um z r˚ uzn´ ych funkˇ cn´ıch u ´ tvar˚ u pracovat na jednom nebo v´ıce projektech (b) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych moˇznost´ı (c) kde odborn´e t´ ymy jsou sloˇzeny z pracovn´ık˚ u pouze jednoho u ´tvaru (d) kde kaˇzd´ y pracovn´ık m´ a pouze jednoho nadˇr´ızen´eho (e) kde projekt je veden v´ıce manaˇzery
19. (2b) Emoˇcn´ı inteligenci tvoˇr´ı pˇet z´ akladn´ıch sloˇzek - schopnost´ı: (a) poznat sv´e vlastn´ı emoce, ovl´ adat vlastn´ı emoce, umˇet motivovat s´ am sebe, u ´spˇeˇsnˇe zvl´ adat vztahy v˚ uˇci sobˇe, empatie (b) poznat sv´e vlastn´ı emoce, ovl´ adat vlastn´ı emoce, umˇet motivovat s´ am sebe, empatie, sociopatie (c) ch´ apat emoce ostatn´ıch lid´ı, u ´spˇeˇsnˇe zvl´ adat vztahy v˚ uˇci nadˇr´ızen´ ym, u ´spˇeˇsnˇe zvl´ adat vztahy v˚ uˇci sobˇe, empatie, sociopatie (d) sebeovl´ ad´ an´ı, sebeuvˇ edomˇ en´ı, motivace, soci´ aln´ı dovednosti, empatie (e) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych moˇznost´ı 20. (2b) Co je pˇredmˇetem posl´ an´ı organizace? (a) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych moˇznost´ı (b) Co budeme dˇ elat a pro koho to budeme dˇ elat. (c) Co budeme dˇelat a za jakou cenu to budeme dˇelat. (d) Co budeme dˇelat a s k´ ym to budeme dˇelat. (e) Co budeme dˇelat a proˇc to budeme dˇelat. 21. (2b) Podle d´elky pl´ anovac´ıho obdob´ı ˇclen´ıme pl´ any na: (a) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych moˇznost´ı (b) dlouhodob´ e, stˇ rednˇ edob´ e a kr´ atkodob´ e (c) dlouhodob´e, stˇrednˇedob´e (d) marketingov´e, v´ yrobn´ı, logistick´e (e) dlouh´e, polodlouh´e, kr´ atk´e 22. (2b) Diskriminaˇcn´ı stanoven´ı ceny znamen´ a, ˇze je: (a) cena urˇcena na z´ akladˇe hodnotov´e cenov´e tvorby (b) identick´ y produkt nab´ızen´ y firmou r˚ uzn´ ym segment˚ um za odliˇ sn´ e ceny (c) pˇri stanoven´ı ceny nezohlednˇen´ a reˇzie (d) cena urˇcena prim´ arnˇe podle n´ aklad˚ u na distribuci (e) cena je stejn´ a pro vˇsechny produkty v r´ amci v´ yrobkov´e ˇrady 23. (2b) Segment mus´ı splˇ novat n´ asleduj´ıc´ı krit´eria: (a) vnitˇrnˇe heterogenn´ı a dynamick´ y (b) vnitˇ rnˇ e homogenn´ı a stabiln´ı (c) vnitˇrnˇe heterogenn´ı a stabiln´ı (d) vnitˇrnˇe homogenn´ı a co nejmenˇs´ı (e) homogenn´ı s ostatn´ımi segmenty 24. (2b) Kreativn´ı pˇr´ıstup v propagaci s rychl´ ymi a viditeln´ ymi v´ ysledky je typick´ y pro marketing: (a) holistick´ y (b) sd´ılen´ y (c) spoleˇcensk´ y (d) vztahov´ y (e) gerilov´ y/guerillov´ y/guerilla 25. (2b) Komunikaˇcn´ı strategie zaloˇzen´ a na propagaci produktu mezi navazuj´ıc´ımi ˇcl´ anky distribuˇcn´ıho ˇretˇezce se naz´ yv´ a: (a) strategie tlaku
(b) strategie tahu (c) strategie sb´ır´ an´ı smetany (d) strategie intenzivn´ı (e) strategie penetrace 26. (2b) Pojem benchmarking lze vysvˇetlit jako: (a) oznaˇcen´ı produktu cenou (b) vytyˇcen´ı hranice maxim´ alnˇe moˇzn´ ych v´ yrobn´ıch n´ aklad˚ u (c) uˇ cen´ı se od nejlepˇ s´ıch (d) vytyˇcen´ı marketingov´ ych c´ıl˚ u (e) v´ ypoˇcet pod´ılu na trhu 27. (2b) Do mikroprostˇred´ı firmy ˇrad´ıme: (a) politick´e vlivy (b) ekonomick´e vlivy (c) finanˇ cn´ı situaci podniku (d) kulturn´ı vlivy (e) demografick´e vlivy 28. (2b) Dojn´ a kr´ ava v r´ amci BCG anal´ yzy pˇredstavuje produkt, kter´ y: (a) je na zaˇc´ atku sv´eho ˇzivotn´ıho cyklu (b) m´ a vysok´ y trˇzn´ı pod´ıl na trhu s rychl´ ym r˚ ustem (c) se vyznaˇcuje vysok´ ym tempem r˚ ustu trhu (d) m´ a n´ızk´ y trˇzn´ı pod´ıl, a proto vyˇzaduje v´ yraznou finanˇcn´ı podporu (e) m´ a relativnˇ e vysok´ y trˇ zn´ı pod´ıl, ale tempo r˚ ustu trhu je n´ızk´ e 29. (2b) Distribuce z pohledu marketingov´e teorie zahrnuje: (a) marketingov´e cesty, fyzickou distribuci, propagaˇcn´ı kampaˇ n (b) sluˇ zby z´ akazn´ıkovi, fyzickou distribuci, marketingov´ e cesty (c) sluˇzby z´ akazn´ıkovi, fyzickou distribuci, stanoven´ı prodejn´ı ceny produktu (d) ot´ azky balen´ı, oznaˇcov´ an´ı, manipulace a skladov´ an´ı zboˇz´ı (e) logistick´e cesty a komunikaˇcn´ı kan´ aly 30. (2b) Reklama zamˇeˇren´ a na vytvoˇren´ı ˇz´ adouc´ı pozitivn´ı pˇredstavy o urˇcit´em podniku ˇci organizaci v oˇc´ıch veˇrejnosti se naz´ yv´ a: (a) sortimentn´ı (b) prim´ arn´ı (c) selektivn´ı (d) druhov´ a (e) institucion´ aln´ı 31. (2b) Souˇc´ ast´ı tzv. re´ aln´eho/vlastn´ıho produktu v ch´ ap´ an´ı marketingov´eho mixu nen´ı: (a) znaˇcka (b) design (c) kvalita (d) distribuce (e) balen´ı 32. (2b) Autorizovan´ y kapit´ al pˇredstavuje
(a) v´ yˇsi jiˇz splacen´eho upsan´eho akciov´eho kapit´ alu (b) ˇz´ adn´ a odpovˇed’ nen´ı spr´ avn´a (c) v´ yˇsi skuteˇcnˇe vydan´eho akciov´eho kapit´ alu (d) objem akciov´eho kapit´ alu, kter´ y byl re´ alnˇe ups´ an investory (e) objem akciov´ eho kapit´ alu, kter´ y m˚ uˇ ze podnik vydat 33. (2b) Mezi statick´e metody hodnocen´ı ekonomick´e efektivnosti investic patˇr´ı (a) u ´ˇ cetn´ı rentabilita (b) ˇcist´ a souˇcasn´ a hodnota (c) diskontovan´e n´ aklady (d) vnitˇrn´ı v´ ynosov´e procento (e) index rentability 34. (2b) Optim´ aln´ı finanˇcn´ı strukturu podniku m˚ uˇzeme tak´e charakterizovat jako (a) kompromis mezi v´ yˇs´ı u ´vˇer˚ u podniku a z´ akladn´ım kapit´ alem (b) optim´ aln´ı pomˇer mezi aktivy a pasivy podniku (c) optim´ aln´ı velikost zdanˇen´ı (d) kompromis mezi u ´rokov´ ym daˇ nov´ ym ˇst´ıtem a odpisy podniku (e) kompromis mezi u ´ rokov´ ym daˇ nov´ ym ˇ st´ıtem a n´ aklady finanˇ cn´ı t´ısnˇ e 35. (2b) Mezi smˇeneˇcn´e u ´vˇery patˇr´ı (a) vˇ sechny odpovˇ edi jsou spr´ avn´ e (b) avalov´ yu ´vˇer (c) negociaˇcn´ı u ´vˇer (d) akceptaˇcn´ı u ´vˇer (e) eskontn´ı u ´vˇer 36. (2b) Dlouhodob´ ym finanˇcn´ım majetkem rozum´ıme (a) dlouhodob´ e p˚ ujˇ cky a u ´ vˇ ery poskytnut´ eu ´ˇ cetn´ım jednotk´ ach pod podstatn´ ym vlivem (b) pen´ıze (c) dlouhodob´e bankovn´ı u ´vˇery (d) oceˇ novac´ı rozd´ıly k nabyt´emu dlouhodob´emu hmotn´emu majetku (e) ˇz´ adn´ a odpovˇed’ nen´ı spr´ avn´a 37. (2b) Souˇc´ ast´ı vedlejˇs´ıch poˇrizovac´ıch n´ aklad˚ u u dlouhodob´eho majetku nejsou (a) spr´ avn´ı poplatky (b) platby za expert´ızy (c) odmˇeny za zprostˇredkov´ an´ı (d) dopravn´e (e) kurzov´ e rozd´ıly 38. (2b) Pˇri u ´ˇctov´ an´ı v u ´ˇcetn´ım syst´emu organizovan´em v dvoukruhov´e soustavˇe vyuˇz´ıv´ ame jak u ´ˇct˚ u spojovac´ıch, tak u ´ˇct˚ u rozd´ıl˚ u. Pˇriˇcemˇz na spojovac´ı u ´ˇcty u ´ˇctujeme (a) jen v prv´em okruhu (b) ani v jednom okruhu (c) jen ve druh´ em okruhu (d) v obou okruz´ıch (e) vˇsechny uveden´e odpovˇedi jsou spr´ avn´e
ˇ a mzda se vypoˇcte jako 39. (2b) Cist´ (a) ani jedna z odpovˇ ed´ı nen´ı spr´ avn´ a (b) hrub´ a mzda m´ınus zdravotn´ı a soci´ aln´ı pojiˇstˇen´ı (c) hrub´ a mzda m´ınus zdravotn´ı a soci´ aln´ı pojiˇstˇen´ı zamˇestnavatele m´ınus z´ aloha na daˇ nz pˇr´ıjmu fyzick´ ych osob (d) hrub´ a mzda m´ınus daˇ n z pˇr´ıjmu fyzick´ ych osob (e) hrub´ a mzda m´ınus zdravotn´ı a soci´ aln´ı pojiˇstˇen´ı zamˇestnance m´ınus zdravotn´ı a soci´ aln´ı pojiˇstˇen´ı hrazen´e zamˇestnavatelem m´ınus z´ aloha na daˇ n z pˇr´ıjmu fyzick´ ych osob 40. (2b) Mezi nakupovan´e z´ asoby zpravidla patˇr´ı (a) polotovary (b) materi´ al (c) elektrick´ a energie (d) v´ yrobky (e) nedokonˇcen´ a v´ yroba 41. (2b) Z´ akladn´ı dˇelen´ı dlouhodob´eho majetku je na (a) hmotn´ y, nehmotn´ y, finanˇ cn´ı (b) ciz´ı a vlastn´ı (c) samostatn´e movit´e vˇeci, stavby, software (d) budovy a pozemky (e) hmotn´ y, nehmotn´ y, obˇeˇzn´ y 42. (2b) Pro pˇribliˇzn´e ˇreˇsen´ı u ´loh neline´ arn´ıho programov´ an´ı lze pouˇz´ıt: (a) metodu vˇetv´ı a hranic (vˇetv´ı a mez´ı) (b) simulaci (c) simplexovou metodu (d) gradientovou metodu (e) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych metod nelze pouˇz´ıt 43. (3b) Text je spoleˇcn´ y pro tuto a n´ asleduj´ıc´ı 2 ot´ azky. Jsou definov´ any promˇenn´e xj ≥ 0, j = 1, 2, . . . , n vyjadˇruj´ıc´ı poˇcet vyroben´ ych jednotek v´ yrobku typu j. Hodnota bj ud´ av´ a prodejn´ı cenu (v tis. Kˇc) za jednu vyrobenou jednotku v´ yrobku typu j. Z uzavˇren´ ych dlouhodob´ ych smluv vypl´ yv´ a pro n´ asleduj´ıc´ı obdob´ı pro firmu z´ avazek minim´ aln´ıho celkov´eho objemu v´ yroby ve v´ yˇsi 380 jednotek. V line´ arn´ım matematick´em modelu t´eto optimalizaˇcn´ı u ´lohy m˚ uˇze m´ıt podm´ınka zajiˇst’uj´ıc´ı minim´ aln´ı objem v´ yroby tvar: (a)
n P
(b)
i=1 n P
xi ≥ 380
(c)
i=1 n P
bj yj ≥ 380
bi
n P
xi ≥ 380
i=1
j=1
(d)
n P
xj ≤ 380
j=1
(e)
n P
xi = 380
i=1
44. (2b) V line´ arn´ım matematick´em modelu zadan´e optimalizaˇcn´ı u ´lohy m˚ uˇze m´ıt u ´ˇcelov´ a funkce pro dosaˇzen´ı co nejvyˇsˇs´ı celkov´e trˇzby z prvn´ıch pˇeti typ˚ u v´yrobk˚ u tvar: (a) max z = bi
5 P i=1
xi
(b) max z =
5 P
bj y j
(c) max z =
i=1 n P
bi y i
i=1
(d) max z =
5 P
bi x i
i=1
(e) max z =
5 P
bij xij
i=1
45. (2b) V line´ arn´ım matematick´em modelu v´ yˇse uveden´e optimalizaˇcn´ı u ´lohy bude m´ıt podm´ınka, zabezpeˇcuj´ıc´ı poˇzadavek, aby trˇzba z prodeje prvn´ıch 4 typ˚ u v´yrobk˚ u byla alespoˇ n ve v´yˇsi 60 % z celkov´e trˇzby za vˇsechny prodan´e v´yrobky , tvar: (a)
4 P
xj ≥ 0, 6
j=1
(b)
4 P
n P
bj
j=1
bi xi ≥ 0, 6
i=1
n P
bi x i
i=1
(c)
4 P
bi xi ≥ 0, 6 · 360
(d)
i=1 n P
bi xi ≥ 0, 6
(e)
n P
j=1
j=1
4 P
xi ≥ 0, 6 · 360
bj
i=1
46. (1b) Pˇri ˇreˇsen´ı ˇcasov´e anal´ yzy jist´eho projektu bylo zjiˇstˇeno, ˇze nejpozdˇeji nutn´ y konec ˇcinnosti (5,7) je v ˇcase 20 a ˇcinnost trv´ a pr´ avˇe 8 ˇcas. jednotek. Kdy je nejdˇr´ıve moˇzn´ y zaˇc´ atek t´eto ˇcinnosti? (Pozn.: Jde o nekritickou ˇcinnost s celkovou ˇcasovou rezervou 2 ˇcasov´e jednotky.) (a) nelze ze zadan´ ych u ´daj˚ u urˇcit (b) 8 (c) 14 (d) 10 (e) 12 47. (2b) Pˇri konstrukci intervalu spolehlivosti pro stˇredn´ı hodnotu z´ akladn´ıho souboru plat´ı, ˇze pˇri dan´e hladinˇe spolehlivosti a pˇri rostouc´ım rozsahu v´ ybˇerov´eho souboru (n) bude interval spolehlivosti: (a) vˇ zdy uˇ zˇ s´ı (b) uˇzˇs´ı jen pro n > 30 (c) ˇsirˇs´ı jen pro n > 30 (d) vˇzdy ˇsirˇs´ı (e) zmˇena rozsahu v´ ybˇerov´eho souboru nem´ a vliv na ˇs´ıˇri intervalu spolehlivosti ˇ Pr˚ 48. (2b) Urˇcit´ y v´ yrobek je prod´ av´ an v r˚ uzn´ ych prodejn´ ach po cel´e CR. umˇern´ a cena v´ yrobku je 1200 Kˇc a smˇerodatn´ a odchylka 100 Kˇc. Urˇcete, jak se zmˇen´ı pr˚ umˇern´ a cena, jestliˇze ceny ve vˇsech prodejn´ ach zv´ yˇs´ıme o 5 %. (a) pr˚ umˇern´ a cena se nezmˇen´ı (b) nelze jednoznaˇcnˇe urˇcit (c) pr˚ umˇern´ a cena se sn´ıˇz´ı o 5 % (d) pr˚ umˇ ern´ a cena se zv´ yˇ s´ı o 5 % (e) pr˚ umˇern´ a cena se zv´ yˇs´ı o 5 Kˇc
49. (2b) N´ ahodn´ a veliˇcina X m´ a pravdˇepodobnostn´ı funkci: P (x) =
x 15
pro x = 1, 2, 3, 4, 5
P (x) = 0 jinak Pak pravdˇepodobnost P (1 < X ≤ 4) je rovna hodnotˇe: (a)
2 3
(b) 0 (c) (d)
3 5 2 5
(e) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych moˇznost´ı 50. (2b) N´ ahodn´ a veliˇcina X m´ a norm´ aln´ı rozdˇelen´ı pravdˇepodobnosti N(8,4). Pro kterou hodnotu je jej´ı distribuˇcn´ı funkce rovna 0,5? (a) 2 (b) 4 (c) 32 (d) 8 (e) 0,5 51. (2b) Je-li kovariance dvou n´ ahodn´ ych veliˇcin nula, cov(X, Y ) = 0, potom m˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze: (a) ani jedna z moˇznost´ı nen´ı spr´ avn´ a (b) n´ ahodn´e veliˇciny jsou nez´ avisl´e, ale korelovan´e (c) n´ ahodn´ e veliˇ ciny jsou nekorelovan´ e (d) n´ ahodn´e veliˇciny jsou z´ avisl´e, ale nekorelovan´e (e) n´ ahodn´e veliˇciny jsou nez´ avisl´e
Pˇrij´ımac´ı ˇr´ızen´ı pro akademick´ y rok 2014/2015 na magistersk´ y studijn´ı program:
Zde nalepte sv´e univerzitn´ı ˇc´ıslo
´ ´ INZEN ˇ YRSTV ´ ´I A INFORMATIKA (2-let´ SYSTEMOV E y) studijn´ı obor: Syst´ emy projektov´ eho ˇ r´ızen´ı (p´ısemn´ y test, varianta B) U kaˇzd´e ot´ azky ˇci podot´ azky v n´ asleduj´ıc´ım zad´ an´ı vyberte spr´ avnou odpovˇed’ zakrouˇzkov´ an´ım pˇr´ısluˇsn´e varianty [ a), b), c), d) nebo e) ]. Spr´ avnˇe je vˇzdy pouze jedna z nab´ızen´ ych odpovˇed´ı. V pˇr´ıpadˇe, ˇze nebude jednoznaˇcnˇe zˇrejm´e, kter´ a z variant je zakrouˇzkov´ ana, ˇci pokud nebude zakrouˇzkov´ ana ˇz´ adn´ a nebo naopak v´ıce variant odpovˇed´ı, bude ot´ azka hodnocena jako nespr´ avnˇe zodpovˇezen´ a. 1. (2b) Do z´ asob vlastn´ı v´ yroby nepatˇr´ı (a) nedokonˇcen´ a v´ yroba (b) materi´ al vyroben´ y vlastn´ı ˇcinnost´ı (c) polotovary (d) nakoupen´ e v´ yrobky (e) v´ yrobky 2. (2b) Pro odpisy plat´ı (a) u ´ˇcetn´ı odpisy vˇzdy neodpov´ıdaj´ı daˇ nov´ ym odpis˚ um (b) na u ´ˇctu 551 Odpisy se zachycuje v´ yˇse u ´ˇcetn´ıch odpis˚ u (c) vˇ sechny uveden´ e moˇ znosti plat´ı (d) daˇ nov´e odpisy jsou upraveny Z´ akonem o dani z pˇr´ıjm˚ u (e) daˇ nov´e odpisy pˇredstavuj´ı pro poplatn´ıka danˇe z pˇr´ıjm˚ u pouze pr´ avo je uplatnit, nikoliv povinnost ´ cetnictv´ı v Cesk´ ˇ e republice upravuje mimo jin´e 3. (2b) Uˇ (a) u ´ˇctov´ y rozvrh pro podnikatele (b) vyhl´ aˇska ˇc. 600/2002 Sb. ˇ (c) z´ akon ˇ c. 563/1991 Sb., o u ´ˇ cetnictv´ı, Cesk´ eu ´ˇ cetn´ı standardy (d) ˇz´ adn´ a odpovˇed’ nen´ı spr´ avn´ a (e) ˇcesk´ yu ´ˇcetn´ı standard 626 4. (2b) Souˇc´ ast´ı poˇrizovac´ı ceny akcie nejsou (a) burzovn´ı poplatky (b) ˇz´ adn´ a uveden´ a odpovˇed’ nen´ı spr´ avn´ a (c) jin´e poplatky spojen´e s poˇr´ızen´ım akcie (d) makl´eˇrsk´e poplatky (e) u ´ roky z u ´ vˇ eru na poˇ r´ızen´ı akci´ı 5. (2b) V´ ysledek hospodaˇren´ı (VH) z mimoˇr´ adn´e ˇcinnosti je v´ ysledkem (a) VH z mimoˇ r´ adn´ ych v´ ynos˚ u a mimoˇ r´ adn´ ych n´ aklad˚ u (b) VH z provozn´ı + VH z finanˇcn´ı + VH z investiˇcn´ı ˇcinnosti (c) VH z provozn´ı + VH z investiˇcn´ı ˇcinnosti (d) VH z provozn´ı + VH z finanˇcn´ı ˇcinnosti (e) VH z provozn´ı + VH z bˇeˇzn´e ˇcinnosti
´ cty N´ 6. (2b) Uˇ aklady pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı a Pˇr´ıjmy pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı jsou (a) jeden n´ akladov´ yu ´ˇcet a jeden v´ ynosov´ yu ´ˇcet (b) jeden aktivn´ı u ´ˇcet a jeden pasivn´ı u ´ˇcet (c) oba pasivn´ı u ´ˇcty (d) u ´ˇcty u ´ˇctov´ ych tˇr´ıd 5 a 6 (e) oba aktivn´ı u ´ˇ cty 7. (2b) Z˚ ustatkov´ a cena odpisovan´eho majetku se rovn´ a (a) opr´ avky - odpisy (b) vstupn´ı cena - opr´ avky (c) vstupn´ı cena - odpis v 1. roce (d) celkov´e odpisy - odpis v 2. roce (e) poˇrizovac´ı cena - odpis v 1. roce 8. (2b) Pˇri v´ ypoˇctu Cash-flow nepˇr´ımou metodou se zmˇena (pˇr´ır˚ ustek) v´ ynos˚ u pˇr´ıˇst´ıch obdob´ı projev´ı jako pˇr´ır˚ ustek Cash-flow. Tento v´ yrok je (a) vyluˇciteln´ y (b) pˇrijateln´ y (c) spr´ avn´ y (d) nelze rozhodnout o pravdivosti v´ yroku (e) nespr´ avn´ y 9. (2b) Oznaˇcte pˇr´ıjem, kter´ y urˇcitˇe nen´ı v´ ynosem podniku: (a) platba za v´ yrobky v hotovosti (b) v´ yplata pojistn´eho plnˇen´ı za ˇzivelnou ˇskodu (c) obdrˇzen´e u ´roky (d) nov´ yu ´ vˇ er (e) poskytnut´e sluˇzby z´ akazn´ıkovi 10. (3b) Jak´ y je bod zvratu v kusech, pokud je stanovena n´ akladov´ a funkce N = 13 500 + 8*Q a cena jednoho kusu v´ yrobku je 20 Kˇc? (a) 5 820 ks (b) 1 672 ks (c) 1 125 ks (d) 2 351 ks (e) 879 ks 11. (1b) Public Relations zajiˇst’uje: (a) veˇrejn´e blaho v regionu, kde firma p˚ usob´ı. (b) dostatek veˇrejn´ ych zak´ azek. (c) dobr´e soci´ aln´ı vztahy a klima na pracoviˇsti. (d) vztah s veˇ rejnost´ı a kladnou image firmy. (e) v´ yzkum veˇrejn´eho m´ınˇen´ı. 12. (1b) Pod pojmem f´ uze se rozum´ı: (a) dobrovoln´e rozdˇelen´ı dvou nebo v´ıce podnik˚ u na v´ıce pr´avnˇe samostatn´ ych podnik˚ u (b) nucen´e rozdˇelen´ı dvou nebo v´ıce podnik˚ u na v´ıce pr´ avnˇe samostatn´ ych podnik˚ u (c) dobrovoln´ e spojen´ı dvou nebo v´ıce podnik˚ u do podniku jedin´ eho (d) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych odpovˇed´ı nen´ı spr´ avn´ a
(e) nucen´e spojen´ı dvou nebo v´ıce podnik˚ u do podniku jedin´eho 13. (2b) Kalkulaci n´ aklad˚ u pomoc´ı pomˇerov´ ych ˇc´ısel je moˇzn´e vyuˇz´ıt: (a) pouze ve st´ atech Evropsk´e unie (b) pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze se vyr´abˇen´e mnoˇzstv´ı r˚ uznorod´ ych v´ yrobk˚ u neshoduje se stanoven´ ym pl´ anem (c) pouze v pˇ r´ıpadˇ e, ˇ ze podnik vyr´ ab´ı nˇ ekolik druh˚ u v´ yrobk˚ u, kter´ e se liˇ s´ı v konkr´ etn´ım parametru (d) pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze podnik vyr´ ab´ı jeden druh v´ yrobku (e) pouze v podnic´ıch chemick´eho pr˚ umyslu 14. (1b) Veˇrejn´ a obchodn´ı spoleˇcnost je: (a) druˇzstvo (b) podnik jednotlivce (c) osobn´ı spoleˇ cnost (d) ˇzivnost (e) kapit´ alov´ a spoleˇcnost 15. (2b) Metoda Just-in-case: (a) rozdˇeluje materi´ alov´e druhy na v´ıce skupin na z´ akladˇe pod´ılu na celkov´e spotˇrebˇe (b) umoˇzn ˇuje eliminaci n´ aklad˚ u na skladov´ an´ı (c) stanov´ı fixn´ı n´ akupn´ı ceny vstup˚ u (d) eliminuje v´ ykyvy v dod´ avkov´ em cyklu vytv´ aˇ ren´ım vˇ etˇ s´ı z´ asoby ve smyslu ’vˇ etˇ s´ı z´ asoba rovn´ a se vˇ etˇ s´ı jistota’ (e) klade si za c´ıl dos´ ahnout nulov´ ych z´ asob pˇri zajiˇstˇen´ı 100% kvality dod´ avan´eho materi´ alu 16. (1b) Jak´ a jsou st´ adia ˇzivotn´ıho cyklu podniku? (a) vznik, krize, sanace, reorganizace (b) vznik, rozvoj, u ´padek, z´ anik (c) zaloˇzen´ı, fungov´ an´ı, ukonˇcen´ı (d) zaloˇ zen´ı, r˚ ust, stabilizace, krize, z´ anik (e) vznik, r˚ ust, zralost, krize, z´ anik 17. (2b) Rozpˇet´ı ˇr´ızen´ı je: (a) poˇ cet podˇ r´ızen´ ych na jednotliv´ ych stupn´ıch ˇ r´ızen´ı (b) poˇcet nadˇr´ızen´ ych na jednotliv´ ych stupn´ıch ˇr´ızen´ı (c) rozsah odpovˇednosti vedouc´ıch na jednotliv´ ych stupn´ıch ˇr´ızen´ı (d) poˇcet pravomoc´ı vedouc´ıch na jednotliv´ ych stupn´ıch ˇr´ızen´ı (e) rozsah odpovˇednosti vedouc´ıch na vˇsech stupn´ıch ˇr´ızen´ı 18. (3b) Zn´ ate n´ asleduj´ıc´ı u ´daje: n´ aklady na poˇr´ızen´ı jedn´e dod´ avky jsou 40 000 Kˇc, roˇcn´ı skladovac´ı n´ aklady na 1 kus 300 Kˇc. Pl´ anovan´ a spotˇreba zboˇz´ı za rok je 153 000 kus˚ u. Dodavatel nab´ız´ı zajistit potˇrebn´e mnoˇzstv´ı v 4, 8, 15, 20, 24 dod´ avk´ ach. Kterou variantu zvol´ıte? (a) 4 (b) 8 (c) 20 (d) 24 (e) 15 19. (1b) Cena, za kterou by se majetek poˇr´ıdil v dobˇe jeho ocenˇen´ı, se oznaˇcuje:
(a) reprodukˇ cn´ı poˇ rizovac´ı cena (b) cena poˇr´ızen´ı (c) vlastn´ı n´ aklady (d) poˇrizovac´ı cena (e) z˚ ustatkov´ a cena 20. (2b) Leasingov´ y koeficient vyjadˇruje (a) vztah mezi z˚ ustatkovou cenou pronaj´ıman´eho majetku a cenou poˇr´ızen´ı tohoto majetku (b) o kolik je poˇr´ızen´ı majetku leasingem draˇzˇs´ı neˇz poˇr´ızen´ı majetku pˇr´ım´ ym n´ akupem (c) kolikr´ at je poˇ r´ızen´ı majetku leasingem draˇ zˇ s´ı neˇ z poˇ r´ızen´ı majetku pˇ r´ım´ ym n´ akupem (d) m´ıru opotˇreben´ı pronaj´ıman´eho majetku (e) vztah mezi leasingovou marˇz´ı a leasingovou cenou 21. (2b) Mezi dynamick´e metody hodnocen´ı ekonomick´e efektivnosti investic nepatˇr´ı (a) diskontovan´ a doba n´ avratnosti (b) index rentability (c) vnitˇrn´ı v´ ynosov´e procento (d) prost´ a doba n´ avratnosti (e) ˇcist´ a souˇcasn´ a hodnota 22. (2b) U finanˇcn´ıho leasingu je doba, na kterou se leasingov´ a smlouva obvykle uzav´ır´ a (a) delˇs´ı neˇz doba ˇzivotnosti zaˇr´ızen´ı (b) flexibiln´ı (c) pˇ ribliˇ znˇ e stejn´ a jako doba ˇ zivotnosti zaˇ r´ızen´ı (d) neurˇcit´ a (e) kratˇs´ı neˇz doba ˇzivotnosti zaˇr´ızen´ı 23. (2b) Okamˇzit´ a likvidita se vyjadˇruje jako (a) pomˇer pohled´ avek a kr´ atkodob´ ych z´ avazk˚ u (b) pomˇer obˇeˇzn´ ych aktiv a kr´ atkodob´ ych pohled´ avek (c) pomˇer obˇeˇzn´ ych aktiv bez z´asob a kr´ atkodob´ ych z´ avazk˚ u (d) pomˇer obˇeˇzn´ ych aktiv a kr´ atkodob´ ych z´ avazk˚ u (e) pomˇ er kr´ atkodob´ eho finanˇ cn´ıho majetku a kr´ atkodob´ ych z´ avazk˚ u 24. (2b) Obchodn´ı u ´vˇer je (a) poskytov´ an a spl´ acen v penˇez´ıch (b) poskytov´ an v penˇez´ıch, spl´ acen ve zboˇz´ı nebo sluˇzb´ ach (c) poskytov´ an bankou podniku (d) poskytov´ an ve zboˇ z´ı nebo sluˇ zb´ ach a spl´ acen v penˇ ez´ıch (e) poskytov´ an zamˇestnanc˚ um podniku 25. (2b) Vnitˇrn´ı v´ ynosov´e procento je takov´ au ´rokov´ a m´ıra (a) pˇri kter´e je souˇcasn´ a hodnota penˇeˇzn´ıch pˇr´ıjm˚ u z investice niˇzˇs´ı neˇz jednor´ azov´e kapit´ alov´e v´ ydaje (b) pˇ ri kter´ e se souˇ casn´ a hodnota penˇ eˇ zn´ıch pˇ r´ıjm˚ u z investice rovn´ a souˇ casn´ e hodnotˇ e kapit´ alov´ ych v´ ydaj˚ u (c) pˇri kter´e je ˇcist´ a souˇcasn´ a hodnota vˇetˇs´ı neˇz 1 (d) pˇri kter´e je ˇcist´ a souˇcasn´ a hodnota vˇetˇs´ı neˇz 0
(e) pˇri kter´e je souˇcasn´ a hodnota penˇeˇzn´ıch pˇr´ıjm˚ u z investice vˇetˇs´ı neˇz jednor´ azov´e kapit´ alov´e v´ ydaje 26. (2b) Kr´ atkodob´e z´ avazky podniku (splatn´e do 1 roku) pˇredstavuj´ı pˇredevˇs´ım (a) z´ avazky v˚ uˇci zamˇestnanc˚ um (b) kr´ atkodob´e pˇrijat´e z´ alohy (c) kr´ atkodob´e bankovn´ı u ´vˇery, z´ avazky v˚ uˇci dodavatel˚ um (d) vˇ sechny z uveden´ ych odpovˇ ed´ı jsou spr´ avn´ e (e) dluˇzn´e danˇe, z´ avazky v˚ uˇci spr´ avˇe soci´ aln´ıho zabezpeˇcen´ı a zdravotn´ım pojiˇst’ovn´ am 27. (2b) Finanˇcn´ı struktura podniku obsahuje (a) fondy ze zisku (b) hotov´e finanˇcn´ı prostˇredky v pokladnˇe (c) pohled´ avky za upsan´ y vlastn´ı kapit´ al (d) finanˇcn´ı majetek dlouhodob´e povahy (e) z´ asoby materi´ alu 28. (3b) Text pro tuto a n´ asleduj´ıc´ı 2 ot´ azky. Jsou definov´ any promˇenn´e yj ≥ 0, j = 1, 2 . . . , n, kter´e vyjadˇruj´ı poˇcet tun nakupovan´e suroviny typu j, kde tyto suroviny budou ve sledovan´e av´ a n´ akupn´ı cenu (v tis. Kˇc) za jednu nafirmˇe potˇrebn´e pro dalˇs´ı v´ yrobu. Hodnota cj ud´ koupenou tunu j-t´e suroviny. Aby byla firma schopna uspokojit poˇzadavky v pˇr´ıˇst´ım obdob´ı, nutnˇe potˇrebuje zakoupit suroviny ve v´ yˇsi minim´ alnˇe 220 tun, pˇriˇcemˇz skladov´e prostory umoˇzn ˇuj´ı firmˇe uskladnit zakoupen´e suroviny ve v´ yˇsi maxim´ alnˇe 260 tun. V line´ arn´ım matematick´em modelu t´eto optimalizaˇcn´ı u ´lohy bude m´ıt podm´ınka omezuj´ıc´ı minim´ aln´ı objem n´ akupu vˇsech potˇrebn´ych surovin tvar: (a)
n P
yj = 220
j=1
(b)
n P j=1
(c)
5 P
(d)
i=1 n P
(e)
i=1 n P i=1
cj yj ≥ 220 yi ≥ 220 ci
n P i
yi ≥ 220
yi ≥ 220
29. (2b) V line´ arn´ım matematick´em modelu optimalizaˇcn´ı u ´lohy m˚ uˇze m´ıt u ´ˇcelov´ a funkce pro dosaˇzen´ı co nejniˇzˇs´ı celkov´e v´yˇse n´ aklad˚ u na n´ akup vˇsech potˇrebn´ych surovin tvar: (a) min z = ci
n P
yi
i=1
(b) min z =
n P
cij yij
(c) min z =
i=1 n P
c i yi
i=1 n P
(d) max z = ci
yi
i=1
(e) min z =
n P
c i yi
j=1
30. (2b) V line´ arn´ım matematick´em modelu v´ yˇse uveden´e optimalizaˇcn´ı u ´lohy bude m´ıt podm´ınka, zabezpeˇcuj´ıc´ı poˇzadavek, aby do n´ akupu prvn´ıch tˇr´ı surovin bylo investov´ ano pr´ avˇe 50 % prostˇredk˚ u skuteˇcnˇe vynaloˇzen´ych na n´ akup vˇsech zdroj˚ u , tvar: (a)
3 P i=1
ci yi ≥ 110
(b)
3 P
yi = 110
i=1
(c)
3 P
yi = 0, 5
i=1
(d)
3 P
n P
ci
i=1
ci yi = 220
i=1
(e)
3 P
ci yi = 0, 5
i=1
n P
c i yi
i=1
31. (2b) V syst´emu hromadn´e obsluhy pracuj´ı 3 paralelnˇe uspoˇr´ adan´e linky s pr˚ umˇernou dobou obsluhy jednoho z´ akazn´ıka 30 sekund. Jak´ a m˚ uˇze b´ yt pr˚ umˇern´ a intenzita pˇr´ıchodu z´ akazn´ık˚ u do syst´emu, aby byl syst´em stabiln´ı (nezahltil se)? (a) ˇz´ adn´ a odpovˇed’ nen´ı spr´ avn´a (b) 6 z´ akazn´ık˚ u/min (c) 8 z´ akazn´ık˚ u/min (d) 7 z´ akazn´ık˚ u/min (e) 5 z´ akazn´ık˚ u/min 32. (2b) Pro ˇreˇsen´ı u ´loh neceloˇc´ıseln´eho line´ arn´ıho programov´ an´ı lze pouˇz´ıt: (a) simplexovou metodu (b) gradientovou metodu (c) metodu vˇetv´ı a hranic (vˇetv´ı a mez´ı) (d) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych metod nelze pouˇz´ıt (e) simulaci 33. (2b) Jak´e je optim´ aln´ı ˇreˇsen´ı u ´lohy line´ arn´ıho programov´ an´ı dan´e n´ asleduj´ıc´ım modelem? Pouˇzijte grafickou metodu s vyuˇzit´ım obr´ azku. minimalizujte z = +x1 − x2
za podm´ınek: 3x1 + 2x2 ≤ 60, x1 ≤ 30, x2 ≤ 30, x1 , x2 ≥ 0 (a) [30, 0] (b) [30, 30] (c) [20, 0] (d) nem´ a optim´ aln´ı ˇreˇsen´ı (e) [0, 30]
34. (2b) V teorii graf˚ u oznaˇcuje pojem ”strom”kaˇzd´ y graf: (a) kter´ y m´ a vˇsechny vrcholy sud´eho stupnˇe (b) kter´ y je souvisl´ y a m´ a o jeden vrchol v´ıce neˇ z je poˇ cet hran (c) kter´ y je souvisl´ y a m´ a o jeden vrchol m´enˇe neˇz je poˇcet hran (d) kde z kaˇzd´eho vrcholu vede hrana ke kaˇzd´emu ze zb´ yvaj´ıc´ıch vrchol˚ u (e) kter´ y je souvisl´ y a m´ a stejn´ y poˇcet vrchol˚ u a hran ˇ Pr˚ 35. (2b) Urˇcit´ y v´ yrobek je prod´ av´ an v r˚ uzn´ ych prodejn´ ach po cel´e CR. umˇern´ a cena v´ yrobku je 1200 Kˇc a smˇerodatn´ a odchylka 100 Kˇc. Urˇcete, jak se zmˇen´ı rozptyl, jestliˇze ceny ve vˇsech prodejn´ ach zv´ yˇs´ıme o 40 Kˇc. (a) rozptyl se nezmˇ en´ı (b) rozptyl se zv´ yˇs´ı o 140 (c) rozptyl se zv´ yˇs´ı o 1600 (d) rozptyl se zv´ yˇs´ı o 40 √ (e) rozptyl se zv´ yˇs´ı o 40
36. (2b) Modus: (a) je hodnota, v n´ıˇz nab´ yv´ a funkce hustoty pravdˇepodobnosti sv´eho minima (b) dˇel´ı plochu pod funkc´ı hustoty pravdˇepodobnosti na dvˇe stejn´e poloviny (c) je nejvyˇsˇs´ı hodnota ze souboru (d) je nejniˇzˇs´ı hodnota ze souboru (e) je hodnota, v n´ıˇ z nab´ yv´ a funkce hustoty pravdˇ epodobnosti sv´ eho maxima 37. (2b) N´ ahodn´ a veliˇcina X je urˇcena distribuˇcn´ı funkc´ı: F (x) = 0 pro x < 2 F (x) = 2x − 4 pro 2 ≤ x ≤ 2, 5 F (x) = 1 pro x > 2, 5 ˇ Cemu je roven medi´ an? (a) 0,5 (b) 2,5 (c) 2,25 (d) 2 (e) 4 38. (2b) Pˇri konstrukci intervalu spolehlivosti pro stˇredn´ı hodnotu z´ akladn´ıho souboru plat´ı, ˇze pˇri dan´e hladinˇe spolehlivosti a pˇri zmenˇsuj´ıc´ım se rozsahu v´ ybˇerov´eho souboru (n) bude interval spolehlivosti: (a) vˇ zdy ˇ sirˇ s´ı (b) zmˇena rozsahu v´ ybˇerov´eho souboru nem´ a vliv na ˇs´ıˇri intervalu spolehlivosti. (c) vˇzdy uˇzˇs´ı (d) uˇzˇs´ı jen pro n > 30 (e) ˇsirˇs´ı jen pro n > 30 39. (2b) Dlouhodob´ ym pozorov´ an´ım stavu vody v ˇrece byla urˇcena pravdˇepodobnost jarn´ı povodnˇe 0,22. Urˇcete stˇredn´ı hodnotu E(X) poˇctu povodn´ı v nejbliˇzˇs´ıch 200 letech. (a) 44 (b) 0,22 (c) 22 (d) 0,44 (e) nelze urˇcit 40. (2b) M´ ame d´ any n´ ahodn´e jevy X a Y, pˇriˇcemˇz v´ıme, ˇze P(X) = 0,3; P(Y) = 0,6 a P (X ∪Y ) = 0, 6. Pak plat´ı: (a) P (X ∩ Y ) = 0, 8 a P (Y |X) nelze urˇcit
(b) P (X ∩ Y ) = 0, 18 a P (Y |X) = 0, 6
(c) P (X ∩ Y ) = 0, 9 a P (Y |X) nelze urˇcit
(d) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych moˇznost´ı
(e) P (X ∩ Y ) = 0, 3 a P (Y |X) = 1 41. (2b) N´ ahodn´ a veliˇcina X m´ a norm´ aln´ı rozdˇelen´ı pravdˇepodobnosti N(8,4). Pro kterou hodnotu je jej´ı distribuˇcn´ı funkce rovna 0,5? (a) 32 (b) 2 (c) 4 (d) 0,5
(e) 8 42. (2b) Pearson˚ uv v´ ybˇerov´ y korelaˇcn´ı koeficient m˚ uˇze nab´ yvat: (a) libovoln´e hodnoty z mnoˇziny kladn´ ych re´ aln´ ych ˇc´ısel (b) libovoln´ e hodnoty z intervalu <-1,1> (c) libovoln´e hodnoty z intervalu <0,1> (d) libovoln´e hodnoty z intervalu <0,100> (e) libovoln´e hodnoty z mnoˇziny re´ aln´ ych ˇc´ısel 43. (2b) Mezi charakteristiky polohy nepatˇr´ı: (a) modus (b) vˇsechny uveden´e charakteristiky ˇrad´ıme mezi charakteristiky polohy (c) aritmetick´ y pr˚ umˇer (d) mezikvartilov´ e rozpˇ et´ı (e) medi´ an 44. (2b) Kter´e procesy zajiˇst’uj´ı, ˇze nebude pˇrekroˇcen rozpoˇcet projektu? (a) rozpoˇctov´ an´ı n´ aklad˚ u (b) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych odpovˇed´ı nen´ı spr´ avn´ a (c) odhady n´ aklad˚ u (d) ˇ r´ızen´ı projektov´ ych n´ aklad˚ u (e) pˇriˇrazen´ı n´ aklad˚ u 45. (2b) Kter´ a ˇcinnost stanov´ı informaˇcn´ı a komunikaˇcn´ı potˇreby stakeholder˚ u? (a) pl´ anov´ an´ı komunikace (b) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych odpovˇed´ı nen´ı spr´ avn´ a (c) zpr´ avy o v´ ykonnosti (d) ˇr´ızen´ı poˇzadavk˚ u stakeholder˚ u (e) distribuce informac´ı 46. (2b) Komu je potˇreba prezentovat v´ ysledky posouzen´ı proveditelnosti projektu a dosaˇzitelnost projektov´ ych c´ıl˚ u v inicializaˇcn´ıch f´ az´ıch projektu? ˇ adn´ (a) Z´ a z uveden´ ych odpovˇed´ı nen´ı spr´ avn´ a. (b) Nen´ı potˇreba v´ ysledky prezentovat nikomu. Jsou urˇceny jen pro vedouc´ıho projektu, aby vˇedˇel, zda m´ a pˇrijmout nebo nepˇrijmout veden´ı projektu. (c) Mus´ı se vˇzdy prezentovat ve sdˇelovac´ıch prostˇredc´ıch, aby se s nimi sezn´ amila ˇsirok´ a obˇcansk´ a veˇrejnost. (d) Staˇc´ı, kdyˇz v´ ysledky prezentujeme sv´emu nadˇr´ızen´emu. (e) Je potˇ reba je prezentovat ˇ r´ıd´ıc´ımu v´ yboru a osob´ am, kter´ e rozhoduj´ı o projektu. 47. (2b) Kter´ a metoda zaˇrazuje rezervy do spoleˇcn´eho z´ asobn´ıku, ke kter´emu maj´ı pˇr´ıstup vˇsechny ˇcinnosti? (a) pl´ anov´ an´ı metodou kritick´ eho ˇ retˇ ezce (b) pl´ anov´ an´ı zdroj˚ u (c) anal´ yza kritick´e cesty (d) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych odpovˇed´ı nen´ı spr´ avn´ a (e) Gantt˚ uv diagram 48. (2b) Kdo rozhoduje o tom, zda je kvalitativn´ı stupeˇ n projektov´eho produktu pˇrijateln´ y?
(a) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych odpovˇed´ı nen´ı spr´ avn´ a (b) z´ akazn´ık (c) veden´ı organizace (d) projektov´ y manaˇzer (e) projektov´ y t´ ym 49. (2b) Jak lze charakterizovat riziko projektu? ˇ adn´ (a) Z´ a z uveden´ ych odpovˇed´ı nen´ı spr´ avn´ a. (b) Jsou to jevy a podm´ınky, kter´ e nejsou pod pˇ r´ımou kontrolou veden´ı projektu. Jejich v´ yskyt a p˚ usoben´ı na c´ıle projektu je n´ ahodn´ e a m˚ uˇ ze odch´ ylit projekt z jeho pl´ anovan´ eho pr˚ ubˇ ehu. (c) Jsou jevy a podm´ınky, kter´e nejsou pod pˇr´ımou kontrolou veden´ı projektu. Maj´ı vˇetˇs´ı pravdˇepodobnost neˇz 50 % a dopad na projekt vˇetˇs´ı neˇz 10 % celkov´ ych n´ aklad˚ u. Jejich p˚ usoben´ı m˚ uˇze odch´ ylit projekt z jeho pl´ anovan´e trajektorie a vyman´evrovat jej mimo prostor vymezen´ y jeho z´ akladnami (n´ aklady, ˇcas, zdroje). (d) Jedn´ a se o vznik situac´ı a jev˚ u, kter´e maj´ı negativn´ı nebo pozitivn´ı vliv na projekt, ale nejsou pod pˇr´ımou kontrolou veden´ı projektu. Jejich p˚ usoben´ı je z hlediska projektov´eho ˇr´ızen´ı neˇz´ adouc´ı. (e) Jsou to jevy a podm´ınky, kter´e nejsou pod pˇr´ımou kontrolou veden´ı projektu. Jejich p˚ usoben´ı je n´ ahodn´e, nelze je nijak eliminovat. Pˇri jejich p˚ usoben´ı projekt konˇc´ı vˇzdy ve ztr´ atˇe. 50. (2b) Jak´e z´ akladn´ı schopnosti by mˇel m´ıt vedouc´ı projektu? ˇ adn´ (a) Z´ a z uveden´ ych odpovˇed´ı nen´ı spr´ avn´ a (b) Schopnosti veden´ı t´ ymu, vyjedn´ avac´ı schopnosti, strategick´e myˇslen´ı, schopnost rozv´ıjet mezilidsk´e vztahy, nekompromisnost, ne´ ustupnost (c) Schopnosti veden´ı t´ ymu, komunikaˇ cn´ı a vyjedn´ avac´ı schopnosti, strategick´ e myˇ slen´ı, znalost oboru a technologi´ı pro realizaci pˇ redmˇ etu projektu, schopnost rozv´ıjet mezilidsk´ e vztahy (d) Vysokoˇskolsk´e vzdˇel´ an´ı, vyjedn´ avac´ı schopnosti, strategick´e myˇslen´ı, z´ asadovost (e) Manaˇzersk´e dovednosti, znalost oboru a technologi´ı pro realizaci pˇredmˇetu projektu, schopnost rozv´ıjet mezilidsk´e vztahy, Certifikaci projektov´eho manaˇzera 51. (2b) Doplˇ nte: ... je hlavn´ım n´ astrojem pro ˇr´ızen´ı rozsahu projektu. (a) WBS (b) Logick´ y r´ amec (c) Rozvrh ˇ adn´ (d) Z´ a z uveden´ ych odpovˇed´ı nen´ı spr´ avn´ a (e) Rozpoˇcet
Pˇrij´ımac´ı ˇr´ızen´ı pro akademick´ y rok 2014/2015 na magistersk´ y studijn´ı program:
Zde nalepte sv´e univerzitn´ı ˇc´ıslo
´ ´ INZEN ˇ YRSTV ´ ´I A INFORMATIKA (2-let´ SYSTEMOV E y) studijn´ı obor: Informaˇ cn´ı management (p´ısemn´ y test, varianta A) U kaˇzd´e ot´ azky ˇci podot´ azky v n´ asleduj´ıc´ım zad´ an´ı vyberte spr´ avnou odpovˇed’ zakrouˇzkov´ an´ım pˇr´ısluˇsn´e varianty [ a), b), c), d) nebo e) ]. Spr´ avnˇe je vˇzdy pouze jedna z nab´ızen´ ych odpovˇed´ı. V pˇr´ıpadˇe, ˇze nebude jednoznaˇcnˇe zˇrejm´e, kter´ a z variant je zakrouˇzkov´ ana, ˇci pokud nebude zakrouˇzkov´ ana ˇz´ adn´ a nebo naopak v´ıce variant odpovˇed´ı, bude ot´ azka hodnocena jako nespr´ avnˇe zodpovˇezen´ a. 1. (3b) Text pro tuto a n´ asleduj´ıc´ı 2 ot´ azky. Jsou definov´ any promˇenn´e yj ≥ 0, j = 1, 2, . . . , n, kter´e vyjadˇruj´ı poˇcet tun nakupovan´e suroviny typu j, kde tyto suroviny budou ve sledovan´e firmˇe potˇrebn´e pro dalˇs´ı v´ yrobu. Hodnota cj ud´ av´ a n´ akupn´ı cenu (v tis. Kˇc) za jednu nakoupenou tunu j-t´e suroviny. Aby byla firma schopna uspokojit poˇzadavky v pˇr´ıˇst´ım obdob´ı, nutnˇe potˇrebuje zakoupit suroviny ve v´ yˇsi minim´ alnˇe 220 tun, pˇriˇcemˇz skladov´e prostory umoˇzn ˇuj´ı firmˇe uskladnit zakoupen´e suroviny ve v´ yˇsi maxim´ alnˇe 260 tun. V line´ arn´ım matematick´em modelu t´eto optimalizaˇcn´ı u ´lohy bude m´ıt podm´ınka omezuj´ıc´ı maxim´ aln´ı objem n´ akupu vˇsech potˇrebn´ych surovin tvar: (a)
n P
j=1
(b)
n P
cj yj ≤ 260 yj = 260
j=1
(c)
n P
i=1
(d) (e)
5 P
i=1 n P i=1
yi ≤ 260 yi ≤ 260 ci
n P
i=1
yi ≤ 260
2. (2b) V line´ arn´ım matematick´em modelu optimalizaˇcn´ı u ´lohy m˚ uˇze m´ıt u ´ˇcelov´ a funkce pro dosaˇzen´ı co nejniˇzˇs´ı celkov´e v´yˇse n´ aklad˚ u na n´ akup vˇsech potˇrebn´ych surovin tvar: (a) max z = ci
n P
yi
i=1
(b) min z =
n P
c j yj
i=1
(c) min z = ci
n P
yi
i=1
(d) min z = (e) min z =
n P
i=1 n P
c i yi cij yij
i=1
3. (2b) V line´ arn´ım matematick´em modelu v´ yˇse uveden´e optimalizaˇcn´ı u ´lohy bude m´ıt podm´ınka, zabezpeˇcuj´ıc´ı poˇzadavek, aby do n´ akupu prvn´ıch tˇr´ı surovin bylo investov´ ano alespoˇ n 50 % prostˇredk˚ u skuteˇcnˇe vynaloˇzen´ych na n´ akup vˇsech zdroj˚ u , tvar: (a) 0, 5
n P
i=1
(b)
3 P
i=1
c i yi ≤
yi ≥ 0, 5
3 P
i=1
n P
i=1
ci
c i yi
(c)
3 P
i=1
(d)
3 P
i=1
(e)
3 P
i=1
yi ≥ 110 ci yi ≥ 110 ci yi ≥ 220
4. (2b) EOQ model pro ˇr´ızen´ı z´ asob je: (a) ˇz´ adn´ a odpovˇed’ nen´ı spr´ avn´a (b) dynamick´ y deterministick´ y model (c) statick´ y stochastick´ y model (d) statick´ y deterministick´ y model (e) dynamick´ y stochastick´ y model 5. (1b) Celkov´ a minim´ aln´ı doba trv´an´ı projektu vypoˇcten´ a pˇri ˇcasov´e anal´ yze projektu metodou CPM je vˇzdy rovna : (a) d´ elce nejdelˇ s´ı cesty mezi poˇ c´ ateˇ cn´ım vrcholem (zdroj) a koncov´ ym vrcholem (´ ust´ı) s´ıt’ov´ eho grafu; (b) souˇctu ohodnocen´ı hran vˇsech kritick´ ych ˇcinnost´ı; (c) hodnotˇe ud´ avaj´ıc´ı nejdˇr´ıve moˇzn´ y zaˇc´ atek ˇcinnost´ı vystupuj´ıc´ıch z poˇc´ ateˇcn´ıho vrcholu (zdroj) s´ıt’ov´eho grafu; (d) souˇctu celkov´ ych rezerv vˇsech ˇcinnost´ı projektu. (e) d´elce nejkratˇs´ı cesty mezi poˇc´ ateˇcn´ım vrcholem (zdroj) a koncov´ ym vrcholem (´ ust´ı) s´ıt’ov´eho grafu; 6. (2b) Kter´ a z uveden´ ych n´ ahodn´ ych veliˇcin je diskr´etn´ı veliˇcinou? (a) hmotnost souˇc´ astky (b) poˇ cet u ´ˇ castn´ık˚ uˇ skolen´ı (c) cena akcie (d) ˇzivotnost ˇz´ arovky (e) ani jedna z moˇznost´ı nen´ı spr´ avn´ a 7. (2b) Stˇredn´ı hodnota n´ ahodn´e veliˇciny poch´ azej´ıc´ı z norm´ aln´ıho rozdˇelen´ı m˚ uˇze nab´ yvat: (a) jak´ ekoli hodnoty (b) pouze hodnoty 1 (c) pouze nez´ aporn´ ych hodnot (d) pouze kladn´ ych hodnot (e) pouze hodnoty 0 ˇ Pr˚ 8. (2b) Urˇcit´ y v´ yrobek je prod´ av´ an v r˚ uzn´ ych prodejn´ ach po cel´e CR. umˇern´ a cena v´ yrobku je 1200 Kˇc a smˇerodatn´ a odchylka 100 Kˇc. Urˇcete, jak se zmˇen´ı smˇerodatn´ a odchylka, jestliˇze ceny ve vˇsech prodejn´ ach zv´ yˇs´ıme o 40 Kˇc. (a) smˇerodatn´ a odchylka se zv´ yˇs´ı o 40 (b) smˇ erodatn´ a odchylka se nezmˇ en´ı (c) smˇerodatn´ a odchylka se zv´ yˇs´ı o 140 (d) smˇerodatn´ a odchylka se zv´ yˇs´ı o 1600 (e) smˇerodatn´ a odchylka se zv´ yˇs´ı o 240 9. (2b) Medi´ an: (a) je hodnota, v n´ıˇz nab´ yv´ a funkce hustoty pravdˇepodobnosti sv´eho minima (b) je nejvyˇsˇs´ı hodnota ze souboru
(c) dˇ el´ı plochu pod funkc´ı hustoty pravdˇ epodobnosti na dvˇ e stejn´ e poloviny (d) je hodnota, v n´ıˇz nab´ yv´ a funkce hustoty pravdˇepodobnosti sv´eho maxima (e) je nejniˇzˇs´ı hodnota ze souboru 10. (2b) Pravdˇepodobnost vyroben´ı bezvadn´eho v´ yrobku je 99 %. Jak´ a je pravdˇepodobnost, ˇze pˇri n´ ahodn´e kontrole dvou v´ yrobk˚ u budou oba vadn´e? (a) 0,1 % (b) 1 % (c) 0,01 % (d) 2 % (e) 0,5 % 11. (2b) Podle monetaristick´eho pevn´eho mˇenov´eho pravidla mus´ı penˇeˇzn´ı z´ asoba r˚ ust stejn´ ym tempem jako roste (a) potenci´ aln´ı produkt ekonomiky (b) m´ıra nezamˇestnanosti (c) mˇenov´ y kurz dom´ ac´ı mˇeny a u ´rokov´ a m´ıra v zahraniˇc´ı (d) m´ıra inflace (e) vˇsechny odpovˇedi jsou spr´ avn´e 12. (2b) Magick´ y ˇctyˇru ´heln´ık zobrazuje (a) vˇsechny odpovˇedi jsou spr´ avn´e (b) stav z´ akladn´ıch makroekonomick´ ych veliˇ cin (c) v´ ybˇer vhodn´ ych n´ astroj˚ u makroekonomick´e politiky (d) ˇcasov´e zpoˇzdˇen´ı mezi nastaven´ım n´ astroj˚ u makroekonomick´e politiky a dosaˇzen´ım c´ıl˚ u (e) u ´ˇcinnost n´ astroj˚ u makroekonomick´e politiky 13. (2b) Selh´ an´ım trhu je (a) vˇsechny odpovˇedi jsou spr´ avn´e (b) neefektivn´ı odpov´ıd´ an´ı na ot´ azky Co, Jak a Pro koho (c) nerovnomˇern´e rozdˇelov´ an´ı d˚ uchod˚ u mezi vlastn´ıky pr´ ace a kapit´ alu (d) nerovnomˇern´e rozdˇelov´ an´ı d˚ uchod˚ u mezi r˚ uzn´e soci´ aln´ı skupiny (e) nerovnomˇern´e rozdˇelov´ an´ı d˚ uchod˚ u mezi dom´ acnosti 14. (2b) Pen´ıze nejsou (a) prostˇredek smˇeny (b) prostˇredkem usnadˇ nuj´ıc´ım smˇenu (c) prostˇ redkem zvyˇ suj´ıc´ım n´ aklady smˇ eny (d) vˇseobecn´ y ekvivalent (e) vˇsechny odpovˇedi jsou spr´ avn´e 15. (2b) Pojmem ekonomick´ y r˚ ust (ve smyslu teori´ı r˚ ustu) oznaˇcujeme (a) dlouhodob´ y r˚ ust potenci´ aln´ıho produktu (b) r˚ ust produktu zp˚ usoben´ y monet´ arn´ı expanz´ı (c) rostouc´ı ˇc´ ast ekonomick´eho cyklu (d) r˚ ust produktu zp˚ usoben´ y fisk´ aln´ı expanz´ı (e) vˇsechny odpovˇedi jsou spr´ avn´e 16. (2b) Z´ uˇcastnˇen´ a osoba (stakeholder) v terminologii projektov´eho ˇr´ızen´ı je:
(a) osoba, kter´ a je nez´ avisl´ a na projektu (b) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych odpovˇed´ı nen´ı spr´ avn´ a (c) osoba nebo skupina osob, kter´ e se pod´ılej´ı na projektu, jsou zainteresovan´ e na proveden´ı projektu, nebo maj´ı nˇ ejakou vazbu na projekt (d) jak´ akoliv osoba z okol´ı projektu (e) term´ın nesouvisej´ıc´ı s projektov´ ym ˇr´ızen´ım 17. (2b) Technika SMART nezahrnuje: (a) mˇeˇritelnost (b) rizikovost (c) specifiˇcnost (d) term´ınovanost (e) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych odpovˇed´ı nen´ı spr´ avn´ a 18. (2b) Jak urˇcujeme krit´eria u ´spˇeˇsnosti projektu? (a) Identifikace krit´ eri´ı u ´ spˇ eˇ snosti projektu souvis´ı s mˇ eˇ ren´ım a hodnocen´ım projektu a jeho kvality. Krit´ eria u ´ spˇ eˇ snosti projektu se odvozuj´ı od c´ıl˚ u a v´ ystup˚ u projektu, kter´ e byly urˇ ceny v inicializaˇ cn´ı etapˇ e. ˇ adn´ (b) Z´ a z uveden´ ych odpovˇed´ı nen´ı spr´ avn´ a. (c) Identifikace krit´eri´ı u ´spˇeˇsnosti projektu souvis´ı s jeho finanˇcn´ım v´ ysledkem a stupnˇem dosaˇzen´e kvality. (d) Identifikace krit´eri´ı u ´spˇeˇsnosti projektu souvis´ı s jeho finanˇcn´ı anal´ yzou a plnˇen´ım jednotliv´ ych term´ın˚ u. (e) Identifikace krit´eri´ı u ´spˇeˇsnosti projektu souvis´ı s mˇeˇren´ım a hodnocen´ım projektu a jeho kvality v dobˇe pˇred´ an´ı projektu. Krit´eria u ´spˇeˇsnosti projektu se odvozuj´ı od konkurenˇcn´ıch projekt˚ u. 19. (2b) Komunikace v r´ amci projektu: (a) zajiˇ st’uje efektivn´ı pˇ renos informac´ı mezi vˇ sechny partnery z´ uˇ castnˇ en´ e na projektu (b) zajiˇst’uje u ´spˇeˇsn´e dokonˇcen´ı projektu (c) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych odpovˇed´ı nen´ı spr´ avn´ a (d) slouˇz´ı k efektivn´ımu pˇrenosu informac´ı v´ yhradnˇe na v´ ykonn´e pracovn´ıky, kteˇr´ı realizuj´ı napl´ anovan´e ˇcinnosti (e) zajiˇst’uje u ´spˇeˇsn´e splnˇen´ı napl´ anovan´ ych ˇcinnost´ı 20. (2b) Audit projektu zahrnuje: (a) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych odpovˇed´ı nen´ı spr´ avn´ a (b) vˇsechno kromˇe operativy (c) pouze finanˇcn´ı str´ anku projektu (d) pouze etick´e a finanˇcn´ı z´ aleˇzitosti (e) vˇ sechno, co je d˚ uleˇ zit´ e pro management 21. (2b) Zad´ an´ı matice A je spoleˇcn´e pro tento a n´ asleduj´ıc´ı dva pˇr´ıklady. 2 1 0 Hodnost matice A je rovna Je zad´ ana matice A= 4 2 0 (a) 4 (b) 3 (c) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych moˇznost´ı (d) 2 (e) 1
22. (2b) Urˇcete rozmˇery matice AT · A (a) 3 x 2 (b) 2 x 2 (c) 2 x 3 (d) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych moˇznost´ı (e) 3 x 3 23. (2b) Urˇcete determinant matice AT · A (a) 3 (b) 0 (c) determinant matice nelze urˇcit (d) 7 (e) 2 24. (4b) Zad´ an´ı funkce f (x, y) je spoleˇcn´e pro tento a n´ asleduj´ıc´ı pˇr´ıklad. Je d´ ana funkce f (x, y) = x2 − 2y. Kolik lok´ aln´ıch minim m´ a funkce f ? (a) ˇ z´ adn´ e (b) jedno (c) dvˇe (d) ˇctyˇri (e) tˇri 25. (4b) Kolik lok´ aln´ıch maxim m´ a funkce f ? (a) tˇri (b) nelze urˇcit (c) jedno (d) ˇ z´ adn´ e (e) dvˇe 26. (2b) Zad´ an´ı funkce f je spoleˇcn´e pro tento a n´ asleduj´ıc´ı ˇctyˇri pˇr´ıklady. √ Je zad´ ana funkce f : y = 1 − x2 s maxim´ aln´ım definiˇcn´ım oborem. Rozhodnˇete, zda je funkce f sud´a nebo lich´ a (a) funkce nen´ı ani sud´ a ani lich´ a (b) funkce je lich´ a (c) funkce je sud´ a i lich´ a (d) funkce je sud´ a (e) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych moˇznost´ı 27. (2b) Rozhodnˇete, zda je funkce f spojit´ a ve sv´em maxim´ aln´ım definiˇcn´ım oboru (a) funkce nen´ı spojit´ a (b) funkce je spojit´ a (c) funkce je spojit´ a pouze v bodˇe x0 = 0 (d) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych moˇznost´ı (e) o spojitosti nelze rozhodnout 28. (2b) Rozhodnˇete, zda body x1 = 1 a x2 = −1 leˇz´ı v definiˇcn´ım oboru funkce f (a) ˇz´ adn´ y z bod˚ u neleˇz´ı v definiˇcn´ım oboru
(b) oba body leˇ z´ı v definiˇ cn´ım oboru (c) bod x1 = 0 neleˇz´ı a bod x2 = −1 leˇz´ı v definiˇcn´ım oboru
(d) bod x1 = 0 leˇz´ı a bod x2 = −1 neleˇz´ı v definiˇcn´ım oboru (e) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych moˇznost´ı
29. (2b) Rozhodnˇete, pro kter´e body je derivace funkce f rovna nule (a) bod x = 0 (b) ˇz´ adn´ y takov´ y bod neexistuje (c) body x = − 12 a x =
1 2
(d) body x = −1 a x = 1
(e) pro vˇsechny body v intervalu (−1, 1)
30. (2b) Rozhodnˇete, zda je funkce f monot´ onn´ı na cel´em sv´em definiˇcn´ım oboru. (a) funkce nen´ı monot´ onn´ı (b) o monot´ onnosti nelze rozhodnout (c) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych moˇznost´ı (d) funkce je ostˇre monot´ onn´ı (e) funkce je monot´ onn´ı, ale nikoliv ostˇre monot´ onn´ı 31. (4b) Zad´ an´ı funkce g(x, y) je spoleˇcn´e pro tento a n´ asleduj´ıc´ı pˇr´ıklad. Je d´ ana funkce dvou promˇenn´ ych g(x, y) = ln(x + 1) + y. Maxim´ aln´ı definiˇcn´ı obor funkce g je (a) (−1, +∞) × (−1, ∞)
(b) ˇ z´ adn´ a z uveden´ ych moˇ znost´ı (c) (−1, 1) × (−1, 1)
(d) (0, +∞) (e) R × R
32. (4b) Gradient funkce g(x, y) v bodˇe [0; 1] je roven (a) [1; 1] (b) [1; 0] (c) [0; 1] (d) [0; 0] (e) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych moˇznost´ı a je ˇreˇsen´ım t´eto 33. (4b) Je d´ ana diferenˇcn´ı rovnice yn+1 − yn = 3 . Vyberte posloupnost, kter´ rovnice (a) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych moˇznost´ı (b) yn = 3n + 1 (c) yn = 0 (d) yn = 3n (e) yn = n + 3 34. (4b) Limita posloupnosti {an }+∞ n=1 , kde an = 1 −
2 n
+
3 n2
(a) 2 (b) 0 (c) +∞ (d) 1 (e) neexistuje 35. (5b) Jak´ a je sloˇzitost algoritmu bin´ arn´ıho vyhled´ av´ an´ı?
je rovna
(a) O (n log n) (b) O (n) (c) O (log n) (d) O (n2) (e) O (n3) 36. (5b) Kter´ a z uveden´ ych metod ˇrazen´ı nepatˇr´ı mezi stabiln´ı ˇrad´ıc´ı metody? (a) bubblesort (ˇrazen´ı z´ amˇenou) (b) insertsort (ˇrazen´ı vkl´ ad´ an´ım) (c) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych odpovˇed´ı (d) bubblesort, quicksort, insertsort (e) quicksort (ˇ razen´ı dˇ elen´ım) 37. (5b) Do rozptylov´e (hash) tabulky budou vkl´ ad´ ana operac´ı vloˇzen´ı O (1) v uveden´em poˇrad´ı jm´ena Anna, Eva a Ivana ((int)’A’= 65) za pouˇzit´ı n´ asleduj´ıc´ı rozptylov´e (hash) funkce.
int h (char PrvniPismenoJmen) { return PrvniPismenoJmen % 4; }
Na jak´ ych indexech (0, 1) a v jak´em poˇrad´ı /zleva/ v kolizn´ım seznamu budou jm´ena uloˇzena? (a) Anna 1, Eva 1, Ivana 1 (b) Anna 1, Ivana 1, Eva 1 (c) Ivana 0, Eva 0, Anna 0 (d) Ivana 1, Eva 1, Anna 1 (e) Anna 0, Eva 0, Ivana 0 38. (5b) Jak´ a bude v´ ysledn´ a hodnota po skonˇcen´ı uveden´e rekurzivn´ı metody volan´e s parametrem n = 4?
int spocti(int n) { if(n == 1){ return 1; } else { return spocti(n-1) + (n-1); } } (a) 11 (b) 13 (c) 4 (d) 7 (e) ˇz´ adn´ a z uveden´ ych moˇznost´ı 39. (5b) Nalezen´ı nejvˇetˇs´ıho prvku v prioritn´ı frontˇe implementovan´e neuspoˇr´ adan´ ym seznamem m´ a asymptotickou sloˇzitost (a) O (1) (b) O (n2) (c) O (n log n)
(d) O (n) (e) O (log n) 40. (5b) Urˇcete, kter´e z n´ asleduj´ıc´ıch tvrzen´ı je pravdiv´e. Protokol jmenn´ ych sluˇzeb, DNS, slouˇz´ı k: (a) Pˇrevodu fyzick´e adresy poˇc´ıtaˇce na s´ıt’ovou adresu. (b) Pro bˇeˇzn´e ˇcinnosti v poˇc´ıtaˇcov´e s´ıti nen´ı tˇreba. (c) Vyhled´ an´ı adresy jmenn´ eho serveru. ’ (d) Pˇrevodu s´ıt ov´e adresy na fyzickou adresu poˇc´ıtaˇce. (e) Bootov´ an´ı jmenn´eho serveru. 41. (5b) Urˇcete, kter´e z n´ asleduj´ıc´ıch tvrzen´ı je pravdiv´e: (a) Certifik´ at obsahuje tajn´ y kl´ıˇc certifikaˇcn´ı autority. (b) Symetrick´ eˇ sifrov´ an´ı je jednoduˇ sˇ s´ı neˇ z nesymetrick´ e. (c) Pouˇzit´ı haschovac´ı funkce pro ˇsifrov´ an´ı zpr´ av je sice pomalejˇs´ı neˇz pouˇzit´ı asymetrick´eho ˇsifrov´ an´ı, ale je bezpeˇcnˇejˇs´ı. (d) Symetrick´e ˇsifrov´ an´ı je sloˇzitˇejˇs´ı neˇz nesymetrick´e. (e) Symetrick´ a ˇsifra pouˇz´ıv´ a k ˇsifrov´ an´ı jeden kl´ıˇc, k deˇsifrov´ an´ı jin´ y kl´ıˇc, odvozen´ y od ˇsifrovac´ıho. 42. (5b) V modelu ISO/OSI se vrstva, kter´ a pˇrizp˚ usobuje nespolehliv´e prostˇred´ı pˇrenosu dat poˇc´ıtaˇcovou s´ıt´ı poˇzadavk˚ um aplikace, naz´ yv´ a (a) relaˇcn´ı (b) transportn´ı (c) aplikaˇcn´ı (d) prezentaˇcn´ı (e) s´ıt’ov´ a
