2015

KLUB NOVINÁŘŮ PRAŽSKÉHO JARA Ročník XXV.

ČLENSKÝ ZPRAVODAJ

´68 Číslo 1/2015

Květy jara – plody podzimu PŘEDKLÁDÁME VÁM MOZAIKU zpráv, komentářů a glos, interview, sloupků i fejetonů, vytvářející obraz doby mezi 17. listopadem '68 a '89, mezí dny, které předcházely činu Jana Palacha, a těmi, které následovaly po palachiádě… Tak začíná Slovo editora II. sborníku, který vydává letos KNPJ ´68 a na jehož slavnostní křest zve i své členy. Podrobnosti najdete v závěrečné části našeho bulletinu, kde je také předloha pro Vaše rozhodnutí, jakým způsobem můžeme publikaci předat. Jde o pokračování kolektivní monografie Novináři a média v Pražském jaru ´68: Souboj slova a obrazu s mocnými, kterou jsme vydali k 25. výročí těchto událostí. Náš příběh ovšem

… začíná od chvíle, kdy studenti stávkovali na protest proti tomu, že se představitelé státu nevrátili dva a půl měsíce předtím jenom se závažím moskevských protokolů, ale že sami ustupují od toho, co ještě zbývalo z Pražského jara. A končí v roce 1989, kdy pietní vzpomínka 17. listopadu připadla na týž den jako před 50 roky. Dostala také týž smysl jako kdysi: stala se manifestací proti těm, kdo jim ukradli stát i s idejemi, jimiž vznikl…  Jindřich Beránek, mluvčí KNPJ ´68

Od Jara 1968 k Listopadu 1989

MLUVIT V ČESKU O ROCE 1968 A O LIDECH, kteří se podíleli na společenském pohybu, pro který se vžilo označení Pražské jaro, není jednoduché. Stačí porovnat, co znamená pojem osmašedesátníci u nás a co třeba v západní Evropě, píše v úvodu k citované publikaci předseda SN ČR Adam Černý.

Dokončení na str. 2. 

Slovo editora, 68 – 89: Květy jara – plody podzimu. Praha, KNPJ ´68 (SN ČR) 2015, s. 9

V pondělí 17. srpna 2015 ve 14 hod. se uskuteční křest publikace 68 – 89: Květy jara – plody podzimu. Vydává ji Klub novinářů Pražského jara ´68 díky finanční pomoci Syndikátu novinářů ČR. Shromáždění se uskuteční v sídle SN ČR, Praha 1, Senovážné nám. 23. Na křest jsou zváni členové KNPJ, kteří odešlou odpovědní kupon z poslední stránky bulletinu a oznámí také způsob, jakým chtějí získat uvedenou knížku.

Od Jara 1968 k Listopadu 1989 Dokončení ze str. 1.

Ve srovnání s tím osmašedesátníci třeba ve Francii či Německu vyhlížejí rozhodně lépe. Za všechny lze jmenovat třeba Joschku Fischera, který se stal všeobecně respektovaným ministrem zahraničí Spolkové republiky. To však neznamená, že nemá smysl se k Pražskému jaru vracet. Stačí se podívat, co roku 1968 předcházelo, jak lidé reagovali na srpnovou invazi, jak se postupně zužoval prostor svobody a znovuzaváděla - pod pokryteckým heslem zabránit větším škodám - cenzura, odkud a jak se vymítali stoupenci demokratizace a svobody tisku. Stejně tak je důležité nezapomínat, kdo a jak odolával a kdo a jak se - hlavně z existenčních důvodů - přizpůsoboval novým poměrům. A samozřejmě také, kdo a jak i za husákovského bezčasí usiloval o jeho změnu. Ve všech zmíněných případech se osvědčuje, že až konkrétní příběhy, události dokáží prokreslit zjednodušení, do kterých dějiny obvykle vtěsnávají řádky let. Pro novináře, a nejen pro ně, zbývá jedna nepohodlná, přesto neodbytná otázka: Co si počít s odkazem kolegů, kteří žili a do značné míry tvořili Pražské jaro? Nepohodlná proto, že ji lze čistě reflexivně odmítnout a pominout s odkazem na výše zmíněné sousloví reformní komunismus. Tak jednoduše se však odbýt nedá. Řada z novinářů Pražského jara dokázala cosi neobvyklého, totiž rozpoznat vlastní omyly, zkoušet je napravit a vracet tak diskreditované profesi původní smysl. Mnozí z nich, když byli po srpnu 1968, přesněji řečeno při následujících postupných a potupných čistkách postaveni před volbu mezi podřízením nové moci a svým novinářským svědomím, zvolili i za cenu osobních nesnází a mocenských ústrků to druhé. Právě to je důvod, proč se v Syndikátu novinářů zrodila myšlenka vydat tento sborník a proč ji také pomohl uskutečnit.  Adam Černý, předseda SN ČR

PŘI PRÁCI NA II. SBORNÍKU jsme zjistili, že neexistuje například úplný seznam všech kolegů, kteří byli postiženi nástupem normalizace. Také seznamy Jednotné centrální evidence nepřátel režimu obsahují jen část kolegů, kteří museli opustit redakce. Například z rozhlasu je tam uvedeno 67 pracovníků, ale rehabilitační komise ČsRo uznala, že by za své za postižení na lidských právech mělo být rehabilitováno 487 pracovníků - je v nich tedy jen asi každý sedmý rozhlasák, jehož normalizace postihla. A obdobně tomu bylo i na jiných pracovištích. Záleželo totiž na řadě okolností, kdo, jak - a také kdy - se do nich dostal. Ačkoliv účel zpracování centrální evidence byl exemplárně postihovat vybrané občany i jejich rodiny též pro výstrahu jiným, existovaly způsoby, jak ty „kádrové principy“ obejít. Nakonec jsme se rozhodli zveřejnit ze 739 novinářů, kdo jsou v nich uvedeni, příběhy, které jsme poznali jako nějak charakteristické pro celé skupiny dalších. Cestu k občanské normálnosti, jakou vytyčovaly ostrovy pozitivní deviace, 

Od Jara 1968 do Listopadu 1989, c. d., s. 8.

sledujeme v rozhovoru na pokračování s kolegou Rudolfem Zemanem. Byl jednak prvním řádně zvoleným syndikem demokratického spolku novinářů, jednak se podílel na velice významném projektu naší žurnalistiky - na obnově Lidových novin. Ale sledujeme ji také v šedé zóně, jaká existovala v různých množinách občanů - a tedy i mezi novináři. Nepředáváme veřejnosti vyčerpávající vědecké dílo, ale mozaiku, která chtěla složit z kamínků jednotlivých novinářských žánrů, dílčích analýz a osobních výpovědí obraz té doby. Poodhalit její zákruty, jakož i způsob, jakým byli lidi zbavováni svého práva na informace i svobodné šíření názorů. 

PO 17. LISTOPADU 1989 JSME MOHLI OPĚT BÝT NOVINÁŘI Rozhodli jsme se změnit i svou organizaci. Vrátit se ke spolku, který kdysi založili žurnalisté, když chtěli podpořit zrod, zrání i dospělost českého politického národa. Namísto Svazu novinářů, který nás nebránil, jsme se vrátili ke zkušenostem Syndikátu našich kolegů za I. republiky. Představovali jsme si, že Syndikátu novinářů půjde především o to uchovat médiím tu míru nezávislosti, jakou jsme získali během Pražského jara. Ale taky o naši šanci pracovat ještě pár let v redakcích, kde může člověk vyjadřovat svůj názor. Ale že půjde nakonec o právo vůbec pracovat, nás tehdy vůbec nenapadlo. Manažeři, ve které se proměnili „sou…zi“, za normalizace často vysoce postavení funkcionáři KSČ, ředitelé i náměstci, šéfové investiční výstavby i pézetek a bankéři, nepřipustili, že to, co si k nim uložili jiní občané, nejsou jejich peníze a nakládali s nimi, jak se jim osobně líbilo… Ti všichni si rozdělili znač

Slovo editora, c. d. s. 10 Jako první organizace českých novinářů byl na podzim 1877 ustaven Spolek českých žurnalistů… Jeho předsedou byl Ignác Schick (*1841, +1899), šéfredaktor staročeských novin Politik, vydávaných kvůli kontaktu s dalšími národy monarchie (a dokonce i kvůli kontaktům s rakouskými a uherskými Slovany), jednatelem byl jeho kolega František Adolf Šubrt (*1849, +1915), redaktor listů Čech, Politik, později Národní politika, ale i bulvárního Brousku; byl jím do r. 1883, kdy se stal ředitelem Národního divadla a funkce se vzdal. Na listině přistoupivších členů redakce Národní listy z 27. XI. 1877 jsou podpisy Jana Nerudy, Jakuba Arbesa, Gustava Eima, Serváce B. Hellera ad. V roce 1902 byla ustavena Jednota českoslovanských žurnalistů, jejímž předsedou byl Patrik Blažek a Všeslovanský svaz novinářů, v jehož čele byl Josef Holeček. roce 1909 byl jako zastřešující organizace vytvořen Syndikát českých novinářů. Protože však sdružoval jak novináře, tak zástupce vydavatelů, docházelo k rozmíškám a první Syndikát se rozpadl. V roce 1911 se vytvořil Syndikát pražských deníkářů. Po vytvoření Republiky česko-slovenské byl v roce 1919 vytvořen Syndikát denního tisku československého, a v r. 1926 se ustavil Syndikát československých novinářů, který se stal nejsilnější novinářskou organizací a byl mu přiznán statut odborové a profesní organizace. Po Mnichovu, za II. republiky, kdy se začaly prosazovat prvky totalitního režimu, bylo nařízeno sjednocení všech novinářských spolků do Národního svazu novinářů. 

3

nou část toho, co vlastnil stát, a zmocnili se i řízení světa medií. Jejich Altera ega tam roky plnila zadání autocenzury hromadných sdělovacích prostředků. Navykli si to oni i jejich spolupracovníci. A když přestaly být svolávány porady šéfredaktorů na Ú-Ve, stal se záhy oním „příkazem doby“ pro mainstream žurnalistů jakýsi příkaz obecného blaha. Toho obecného blaha, které už první demokratickou revoluci Evropy proměnilo v tyranii. Byli jsme těch dvacet let občany druhého řádu - a tak to mělo zůstat… Ne všichni novináři sváděli svůj boj s velkým dějepisem a vstupovali do politického boje. Někteří hledali svá hájemství v klidnější tématice. Však smyslem vydání centrální evidence nepřátel režimu nebylo jen držet zkrátka ty, kteří do ní byli zařazeni, ale vytvořit pro ostatní někde blízko nich varovný příklad, jaké důsledky může mít kritika a vzdor v oblasti veřejné, jež tvoří onen dějepis velký - a ten by mohl ohrozit jejich soukromí, ale i jejich další osud. Takové si najímali podnikatelé, kteří vydělávají na tom, aby lidé méně rozmýšleli a více koukali, poslouchali a holdovali konzumu, jak jim radí všudypřítomná inzerce. Neboť ti, kdo sloužili předchozí pospolitosti, se nikdy nepouštějí do rizik, která jsou z oblasti dějepisu velkého. V tom se dostatečně poučili. Je v dnešních médiích místo pro myšlenky, zda existují ještě ideály, pro které stojí za to risknout to, co jsme už jednou udělali? I když – nebyl snad pro události Listopadu tak charakteristický grafický aforismus, který vznikl přetočením dvojčíslí 68 a 89? Bylo to snad nejčastěji malované heslo těch dnů. Lidé je psali spontánně, aniž je hlásali ti, kdo si postupně brali víc a víc svoje slovo. Jindřich Beránek

Z obsahu sborníku o letech ´68 až ´89 a dnech, které následovaly po 17. listopadu OBRODNÝ PROCES A LISTOPAD Dva odlišné příběhy/Vilém Prečan; Zmařená Šikova reforma a Klausova transformace/Otakar Turek; 1968-1989-2014/Jan Hnízdil 17. LISTOPAD 1968 - 25. LEDEN 1969 Okupační stávka!/Jiří Ruml; Deset požadavků studentské stávky/Milan Šmíd; Jan Palach: „Přičiňte se živí v boji!“/Jan Kavan; Pohled z Lazarské ulice/Karel Löbl; Moje celoživotní téma - Jan Palach/Lenka Procházková; Dědicům Palachovým a Bratříčku, zavírej vrátka/Karel Kryl; 1. z pěti rozhovorů s Rudolfem Zemanem/Jindřich Beránek; Snaha po normalizaci novinářů/František Helešic OD JARA DO SRPNA 1969 Porazili jsme Sověty? Po naději zklamání / Jiří Vančura; Slovo do vlastní kapsy/ František Helešic; To nebylo jen do vlastní kapsy/Jarmila Cysařová; Konec Pražského jara měl několik podob/Miroslav Langášek; Jak nás vyhazovali/Agáta Pilátová; Doba přestávala být pro film/Jan Svoboda; Osud časopisu pardubic

O čase, kdy květy opojné svobody…, c. d., s. 379n.

4

kých studentů Spiritus/Veronika Trestrová ; Vyšetřovali již předtím moje děti/Milada Berková; Rok 1969 v Liberci/Luboš Příhoda; Jan Zelenka Talent nestačí, kde není charakter/Miroslav Langášek; Čs. televize v éře Jana Zelenky I. /Daniel Růžička; Xaver alias Mráz, který přichází s Chňoupkem/Jan Vedral; Václavské náměstí 21. srpna 1969 podle Petra Pitharta; Pendrekový zákon; Jízda do normalizačního tunelu/Zdeněk Doskočil KVĚTY JARA - PLODY PODZIMU Živitelé rodin/Jiří Hochman; Seznam škůdců režimu na věčné časy/Jindřich Beránek; I. Tři roky a tři dny po Lednu '68 se zrodil tento záměr, II. Novináři v seznamu škůdců režimu/spolupráce F. Helešic, V. Brabec, M. Galuska, M. Jelínek, A. Tučková. M. Filipová, J. Čipáková ad.; Fejeton o počasí/Karel Kyncl; I I I. Nebyli jsme sami, kdo vadil; Specialita menu na severu Čech; Má Černá kniha/Jiří Zdvořáček s grafickým listem/Alena Bílková; Nesvoboda ve Svobodě/Naďa Komendová; Události málem ostudné/Naďa Vencovská; Čs. televize v éře Jana Zelenky II./Daniel Růžička; Fenomén roku 1968 po třiceti letech/František Helešic, Miroslav Jelínek CHARTA 77 A ANTI-CHARTA Novináři mezi chartisty; Všivá doba/František Vaněček; Podruhé s Rudolfem Zemanem: Nemám ospravedlnění... Profesor Patočka zemřel 13. 3. 1977/František Vaněček; Charta 77 se v Brně ustavila zvláštně/Jaroslav Šabata ad.; Werich být svědomím národa nechtěl/Jiří Černý; Nepodepisovalo se jen v Národním divadle/Jindřich Beránek; Ztroskotanci a samozvanci/Anti-charta podle vzoru Průboj/ Z Prahy do světa - aspoň za humna Poříčí; Kupujte hřebeny, nastala všivá doba/František Vaněček SLOVA DO NAŠICH ŘAD Čím bylo a čím pro Čechy zůstalo Pražské jaro 1968/Lubomír Brnkl; S Petrem Pithartem „O zradě a zapomnění“; S Matějem Stropnickým „Proti škole beznaděje“; Je to spor o současné politice/Jan Šicha; Z historie „volných“/Petr Kettner; Fenomén roku 1968 po třiceti letech/František Helešic, Miroslav Jelínek; Tobě ho dávám opravdu rád/Otakar Rydlo; Čs. televize v éře Jana Zelenky III. /Daniel Růžička ŠEDÁ ZÓNA Švorcová/Kopecký aneb 1977/1987: Co řekl Miloš Kopecký, a mělo zůstat utajeno; Marta Bystrovová: „V redakci jsme měli takovou oázu"; Střípky vzpomínek na spolužáka a kamaráda Vláďu Jiránka /Agáta Pilátová; Svět vnitřní emigrace/Pavel Koukat; Buď fit, soudruhu/Karel Tejkal; Divadelní časopis Rozrazil / Jindřich Beránek

OD SAMIZDATŮ A MÉDIÍ Z EXILU K LIDOVÝM NOVINÁM Den lidských práv; Po třetí s Rudolfem Zemanem: Lidovky vyšly a vycházely;

5

Zásuvka neboli Šuple/Olga Šulcová; V zájmu občanské normálnosti I.; Jazzová sekce [*1969]; Jiří Loewy měl podle svých věznitelů zemřít/Jindřich Beránek; Také po třetí pomáhal republice ke svobodě exil/Jarmila Cysařová, Dušan Havlíček, Jiří Hraše, Richard Seemann, Josef Tomeš, Prokop Tomek

OD PALACHOVA TÝDNE DO 15. LISTOPADU 1989 Mírový klub Johna Lennona; Marta Bystrovová: Nebylo jen několik vět; Čs. rozhlas před Listopadem 1989/Eva Ješutová; Jiskření v Československé televizi /Daniel Růžička; Střípky a ohlédnutí/Helena Pecharová; Z rýmovaných komentářů/Karel Kryl; 15. listopadu 1989 se poprvé režim otřásl; Lubomír Voleník: Práce mi pomáhá žít/Jindřich Beránek; Ekologická politika dostává sice zelenou - ale dost ztěžka; Ochrana životního prostředí nechtěné dítě režimu/Karel Löbl; Jan Ruml, K Listopadu došlo u nás skoro pět minut po dvanácté/Dušan Spáčil; V zájmu občanské normálnosti II. 17. LISTOPAD 1989 A CO NÁSLEDOVALO Jiří Ruml a Rudolf Zeman zase spolu (foto) a další zprávy; Hovoříme s Jiřím Dienstbierem jr./Jindřich Beránek; Po čtvrté s Rudolfem Zemanem: 17. listopad 1939 končil v Ruzyni, o 50 let později tam začal; Petr Uhl a Drahomíra Dražská /Petr Uhl a Zdenko Pavelka; Mrtvý student, fáma nekončí…/Milan Šmíd; S medvídkem a žabičkou/Jiří Černý; Televizní GARÁŽE na Kavčích horách/(pech); Sametová revoluce na Kavčích horách/Daniel Růžička; Čs. rozhlas v druhé půli Listopadu/Eva Ješutová; Noviny ve dnech po zásahu proti demonstraci/Milan Šmíd; Baťa neznámý a opět známý/Karel Halbrštat; Dostali svobodu slova ti, komu ji normalizace vzala?

ODCHODY A NÁVRATY Kresby a komentáře/Zamyšlení z Brixenu/Karel Kryl; Pár kamínků do mozaiky vzpomínek na Listopad '89/František Helešic. František Kaucký Pavel Krása; Když bylo Syndikátu novinářů 25 roků/Miroslav Jelínek; 16. prosince 1989/20. dubna 1990/Miroslav Sígl; Nejsme opět jediní, kdo podlehli opojení z náhlé svobody slova/Vladimír Bystrov; Naposled s Rudolfem Zemanem: Jak se staly Lidovky opět deníkem/Jindřich Beránek; Lidové noviny ve stáncích a na předplatné/Marta Bystrovová; Z Jindřišské po dvaceti letech na Kavčí hory/Helena Pecharová; Jiří Kantůrek vyznával zásadu vést dialog/Jindřich Beránek; Rozhlas zažil i nějaký ten návrat.../Eva Ješutová; Životní cesta Libuše Šnekové/Jarmila Lakosilová; Klub angažovaného myšlení / Věra Horká; Kapky činů v moři událostí/Jindra Klímová; Stanovisko k článku.../Richard Seemann; Dvě osobní porevoluční glosy/Agáta Pilátová; Návrat a odchod/Jaroslav Haidler; Vznik a likvidace Severočeského deníku/Michaela Vinterová; Byl to pan novinář/Chybíš Dokončení obsahu pod Odpovědním kupónem na str. 7.

6

ODPOVĚDNÍ LÍSTEK na rubu odešlete nejlépe obratem, nejdéle do 10. srpna t. r. na poštovní adresu Klubu novinářů Pražského jara ´68 Syndikátu novinářů ČR, jak je uvedena v tiráži na 8. stránce tohoto členského zpravodaje, nebo na e-mail mluvčího KNPJ ´68: [email protected]

Dokončení obsahu knihy 68 89: Květy jara - plody podzimu.

nám, kamaráde/Mirku, díky/J. Beránek, R. Böhnel, A. Pilátová, (foto) R. Gális; Srpen, normalizace a Listopad v mém životě / Eva Střížovská SLOVA Z NAŠICH ŘAD Kritické hlasy tu byly, jen jim mainstream našich médií nedopřál sluchu; Ohlédnutí Miroslava Zikmunda /Jarmila Lakosilová, Tomáš Černý; Peroutkovy Ekonomické povídky/Miroslav Kratochvíl; Stíny pod sluncem svobody/Jiří Sekera; O čase, kdy květy opojné svobody dozrávaly v plody mnohdy trpké/Jindřich Beránek MINULOST V PŘÍTOMNOSTI - ANKETA Kousek historie/Jarmila Lakosilová; Na otázky odpověděli / Erik Best, Toman Brod… Rudolf Zahradník; Fakta a souvislosti/Jana Půlpánová Stříhání drátů na čs.-rakouských hranicích (foto ministrů Jiřího Dienstbiera a Aloise Mocka)

Je nejvyšší čas Pamětníků, kteří vzpomínaná léta a události prožili osobně, rychle ubývá. A přitom je mnoho dalších kolegů, kteří mají v šuplících, po různých deníčcích a třeba zatím jen v hlavách, mnoho neznámých a zajímavých vzpomínek a myšlenek, které by mohly, už vytištěná svědectví, doplnit. Těšíme se, že právě takové příspěvky budou základem, ať už třetího sborníku – bude-li někdo z nás k tomu ještě mít dost energie – nebo alespoň zvláštních stránek našeho internetového periodika. Už teď přemýšlejte, pište a posílejte. Helena Pecharová, členka ediční rady sborníku

7

Odpovědní lístek se týká křtu knihy 68 – 69: Květy jara – plody podzimu: uskuteční se v pondělí 17. srpna 2015 od 14 hod. v pražském sídle Syndikátu novinářů, Senovážné nám. 23: Zúčastním se akce 17. srpna v sídle Syndikátu novinářů od 14 hod.

ANO

NE

Sdělení pro ty, kdo odpovídají záporně: Zaškrtněte, prosím jednu ze tří následujících variant: * Mám o knihu zájem a odešlete mi ji na tutéž adresu jako tento členský bulletin. * Protože budu v září ještě mimo domov, odešlete knížku na následující adresu: * Časopis mi chodí na špatnou adresu; opravte ji v seznamu pro distribuční firmu:

Podpis členky / člena JAKO PŘÍLOHA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA bulletinu Klubu novinářů Pražského jara ´68 bude distribuován uvedený sborník. NA 24. ZÁŘÍ svolal výbor výročního setkání klubu; protože se KNPJ stává podle nového Občanského zákoníku pobočným spolkem Syndikátu novinářů, obdržíte s pozvánkou na ně 3. číslo bulletinu se změnami v stanovách a jednacím řádu klubu. Týkají se mj. možnosti korespondenčního hlasování, jak o tom proběhla diskuse v souvislosti se setkáním KNPJ v květnu a červnu. Klub novinářů Pražského jara ´68, pobočný spolek Syndikátu novinářů ČR, z. s. × Adresa: Senovážné náměstí 23, 110 00 Praha 1; www.syndikat-novinaru.cz × Členský zpravodaj × Číslo 1/2015 - červenec (mělo uzávěrku 27. července 2015) × Rediguje výbor klubu × Editor: Jindřich Beránek, telefon 241 433 911; 721 715 603 × Sazba a tisk vlastní × Přetisk povolen s udáním pramene × MK – E 6301

8

Odesílá: Jindřich Beránek, mluvčí KNPJ ´68 Podolská 1/600, 147 00 Praha 4

Telefony: 241 433 911 721 715 603 e-mail: [email protected]

Oprava data křtu nové knihy Květy jara – plody podzimu Z technických důvodů musíme odložit o osm dní křest II. sborníku, který vydává Klub novinářů Pražského jara ´68 na rozdíl od data, které přinesl Členský V úterý 25. srpna 2015 ve 14 hod. se uskuteční křest publikace 68 – 89: Květy jara – plody podzimu. Vydává ji KNPJ ´68 díky finanční pomoci Syndikátu novinářů ČR. Křest se uskuteční v Presscentru Syndikátu novinářů ČR, které je ve 3. patře jeho sídla, Praha 1, Senovážné nám. 23.

zpravodaj KNPJ ´68, číslo 1 / 2015: Na tento křest byli pozváni všichni členové KNPJ ´68, pokud se přihlásili do 10. srpna. Protože změna termínu může vyhovovat některým dalším kolegům, prodlužuje ediční rada sborníku tuto možnost do 19. srpna. Přihlášku na odpovědním lístku (na rubu tohoto sdělení) odešlete, aby bylo doručeno buď e-mailem, nebo na adresu mluvčího KNPJ ´68: [email protected] Jindřich Beránek, Podolská 1/600 147 Praha 4 Klub novinářů Pražského jara ´68, pobočný spolek Syndikátu novinářů ČR, z. s. × Adresa: Senovážné náměstí 23, 110 00 Praha 1; www.syndikat-novinaru.cz × Členský zpravodaj × oprava data v čísle 1/2015 - červenec (mělo uzávěrku 27. července 2015) × Rediguje výbor klubu × Editor: Jindřich Beránek, telefon 241 433 911; 721 715 603 × Sazba a tisk vlastní × Přetisk povolen s udáním pramene × MK – E 6301

9

KŘEST KNIHY ZÁROVEŇ S TISKOVOU KONFERENCÍ se uskuteční v úterý 25. srpna 2015 od 14 hod. v Presscentru Syndikátu novinářů ČR, Praha 1, Senovážné nám. 23. Stane se tak v předvečer výročí dne, kdy proběhlo jednání o tzv. Moskevských protokolech. V nich se unesení představitelé našeho státu během 26. října 1968 a noci na 27. srpen zavázali zejména zlikvidovat svobodu tisku, která patřila neodmyslitelně k politice vrcholného reformního období – Pražského jara. Po jejich návratu vyšlo najevo, že státnímu a stranickému vedení ČSSR byly uloženy mj. splnit tyto podmínky: Kontrolu tisku bude provádět komunistická strana a nikoli vláda; vyloučit všechny novináře, kteří se v kritických dnech postavili proti Sovětskému svazu; prosovětští političtí činitelé nesmějí být stíháni; zákaz separátních jednání s Jugoslávií a Rumunskem; zavedení vízovvé povinnosti pro všechny návštěvníky ze Západu obdobně, jako je tomu v NDR… 17. září 1968 na své 100. schůzi předsednictvo ÚV KSČ vzalo na vědomí rozhodnutí vlády uvolnit ze svých funkcí ústředního ředitele Čs. televize Jiřího Pelikána a ústředního ředitele Čs. rozhlasu Zdeňka Hejzlara.. Odpovědní lístek ke křtu knihy 68 – 69: Květy jara – plody podzimu: Zúčastním se akce 25. srpna v sídle Syndikátu novinářů od 14 hod.

ANO

NE

Sdělení pro ty, kdo odpovídají záporně: Zaškrtněte, prosím jednu ze čtyř následujících variant: * Mám o knihu zájem, odešlete mi ji na tutéž adresu jako tuto zásilku. * Protože budu v září ještě mimo domov, odešlete knížku na následující adresu:

* Toto oznámení mi přišlo na špatnou adresu; opravte ji v seznamu pro distribuční firmu:

* Nemám o knihu zájem.

Podpis členky / člena

10