2015

Evropa a svět od poloviny 15. do poloviny 17. století

Johnová Patricie 4.B 2014/2015

Osnova: 1.

Zámořské objevy

2. Vzestup Španělska a pokles Itálie 3. Humanismus a renesance 4. Situace v Německu 5. Španělsko a Nizozemsko

6. Anglie 7.

Francie

8. Polsko-litevská říše

9. Situace v Rusku 10. Třicetiletá válka 11. Kultura pozdního feudalismu

Zámořské objevy Příčiny: honba za zlatem ztížení obchodů s Východem kvůli Osmanským Turkům

Předpoklady: dokonalejší plachetnice, kompasy s větrnou růžicí, pomůcky k určení

polohy lodi (mapa světa – Toscanelli)

Toscanelli - mapa světa

Kudy: přímá cesta na Z či obeplutím Afriky

Plavby: Portugalci – jižním směrem - odkrývali Z pobřeží – odtud slonovina, vzácná dřeva, kaučuk, koření, černí otroci, zlato - 1487 – Bartoloměj Dias – mys Dobré naděje - 1498 – Vasco de Gama – z V pobřeží → přes Indický oceán → na Z pobřeží Indie v Kalikatu – odtud zlato, drahokamy,

barviva, vzácná dřeva, koření (pepř)

- 2. polovina 16. stol. – pokles hospodářské úrovně, kolo-

nie ovládnuty Nizozemci, Angličany Španělé – na západ - 1492 – Kryštof Kolumbus – ostrůvky v Bahamském souostroví, dále Kuba, Haiti (přesvědčen, že doplul do Indie → ostrovy nazvány „Západní Indie“ , domorodci „Indiáni“) - 1513 – Vasco de Balboa – překročil Panamskou šíji, spatřil Tichý oceán (domněnka o Americe jistotou → název Amerika podle Ameriga Vespucciho)

směry plaveb

Obyvatelstvo Ameriky: rudé domorodé žije v kmenech → značné vývojové rozdíly pevnina od Kanady do Patagonie – lovci a kočovníci – žijí v rodovém zřízení Střední Amerika, Z pobřeží Jižní Ameriky – kmenové svazy → Říše Aztéků a Inků Aztékové – méně vyspělý lid

- náhorní planina ve Střední Americe, střediskem říše Mexiko - pěstování kukuřice (hlavní zemědělská plodina) - chov psů a krocanů

- výroba zbraní (z mědi, cínu, bronzu, pazourku) - budování zcela odlišných staveb

- vynalezli vlastní písmo a kalendář s přestupným rokem o 366

dnech

Inkové – území dnešního Ekvádoru, Peru a Bolívie - pěstování kukuřice, brambor - chov lam (sloužila k tahu) dobytí říší Aztéků a Inků – 1519 – Hernando Cortez – Aztécká říše → dvouleté boje → dobyto hlavní město → opanována celá země (zisk zlata a stříbra) - 1531-1533 – F. Pizarro – vyloupil a zpustošil říši Inků

Důsledky zámořských objevů: až do konce 16. stol. – další země podníceny k plavbám (Angličané, Francouzi, Nizozemci) – směr na SZ či SV → objeveno postupně pobřeží Severní Ameriky (Labrador, Kanada, Baffinova země), Grónsko, cesta Bílým

mořem do Ruska a Špicberky 1519-1522 - Fernão de Magalhães – 1. cesta kolem světa (cesta na Z → proplutí průlivem oddělující Jižní Ameriku od Ohňové země → přes Tichý

oceán, Filipíny a Moluky → kolem Afriky → návrat do Španělska) → důkaz o kulatosti země vliv zámořských objevů na evropský obchod, výrobu, peněžnictví, nepřímý vliv na politický a kulturní vývoj větší části Evropy

Magalhãesova cesta

Kryštof Kolumbus

Vasco de Gama

Vasco de Balboa

Hernando Cortez

Fernão de Magalhães

 vyvíjeny podmínky pro celonárodní trhy, vytvářeny předpoklady pro vznik světového obchodu

přesun obchodních středisek – ze Středomoří na Atlantské pobřeží Antverpy – 1. pol. 16. stol. – hospodářským a obchodním střediskem - neomezená obchodní svoboda pro cizince - světový význam po Antverpách – Amsterdam, později růst obchodního významu Londýnu a francouzských přístavů hlavní cestou mezinárodního obchodu – moře (levnější a rychlejší doprava)

cenová revoluce – 16. stol.

- pokles hodnoty peněz a vzestup cen výrobků i potravin (výroba nestačila poptávce)

- plusem pro obchodníky, lichváře, výrobce - mínusem pro námezdné dělníky, tovaryše, městskou a venkovskou chudinu → třídní rozpory

Vzestup Španělska, pokles Itálie: díky důsledkům zámořských objevů (i vzestup Portugalska) Králem – Karel V. (Španělsko ohromné rozměry, nejmocnější armáda 16. stol.)

příliv drahých kovů – obohacená šlechta, růst moci krále města poškozována – zvýšené daně, vyděračství rychtářů, okleštění samosprávy → nespokojenost → 1520-1521 – pov-

stání komunerů (městských obcí) – poraženo → král vládl absolutisticky touha získat Itálii - stejně tak jako u Francouzů → 1494 bitva mezi

Španělskem a Francií o Apeninský poloostrov → Španělsko ovládlo Milán, Neapolsko, Sicílii a Sardinii → pokles Itálie

Armada – španělské válečné loďstvo

podobizna Karla V.

Humanismus a renesance nový proticírkevní světový názor, pokrokový myšlenkový směr zámořské objevy → omezenost a nesprávnost hlásání církve → potřeba nového svět. názoru počátky v Itálii (14. stol. – literární díla)

proti nauce o bohu – věřili v sílu člověka, jeho právo na život → nový názor člověka s jeho lidským (humanus) věděním → humanismus renesance (znovuzrození) – návrat k antice vliv na literaturu (Villon, Rabelais, Chaucer), architekturu, sochařství (Donatello, Michelangelo), výtvarné umění (Leonardo da Vinci, Buonarroti), rozvoj vědy

Botticelli – obraz Primavera

Donatello – socha Davida

L. da Vinci – freska Poslední večeře

L. da Vinci- Mona Lisa

Situace v Německu: politicky roztříštěno → žádné předpoklady pro hospodářské sjednocení zemědělství – živí většinu obyvatelstva - pěstování především obilí (nejrychlejší zisk peněz pro rolníky na poddanské platy)

- export obilí do Z Evropy průmysl – zřizovány manufaktury - Porýní, Podunají – zpracování kovů, soukenictví, výroba barchetu, hedvábí - Sasko – plátenictví - vedoucí postavení Německa v hornictví a hutnictví

- střediska dolování – Harz, Krušnohoří, Vestfálsko

- ročně více železa, stříbra a zlata – než v celé Evropě dohromady (počátek 16. stol.) velké obchodní a bankovní domy – jihoněmecká města (Norimberk…)

hospodářský vývoj – nerovnoměrný žádné vlastní vojsko na obranu říše → Německo politicky i vojensky bezmocné ve městech - společenské rozdíly → města ovládnuli patricijové a bohatí cechovní mistři řemeslníci, chudí měšťané, dělníci – pokusy o svrhnutí nadvlády bohatých → vznik tajných spolků, stávky, povstání

vykořisťování Německa Římem - papežství - potřeba více peněz → desátky, poplatky za církevní úkony (křty, mše…), odpustky

odpor proti církvi – u všech vrstev společnosti - do čela odboje proti církvi – Martin Luther - 1517 – Luther – veřejné hlásání svých názorů, vystoupil proti prodávání odpustků → široký ohlas, obliba - v boji o reformaci (nápravu církve) – každá třída jiné cíle – říšská knížata - zmocnit se církevní půdy - měšťanstvo – zrušení církevních poplatků,

sjednocení Německa pod ústřed-

Martin Luther

ní vládou - městská chudina – přebudování společenského řádu → obava vládnoucí

vrstvy → Luther na stranu feudálů, nechtěl lidové hnutí - venkovská a městská chudina – mluvčím Tomáš Müntzer (Lutherův žák)→ tajný spolek rolníků a chudiny → příprava k boji selská válka – obrana proti útisku

- konflikt trvající od konce 15. stol.

- vyvrcholení v letech 1524-1526 - začátek v J Německu – vzbouření rolníků - 3 střediska selské v. – JZ Německo, střední Německo, alpské země - požadavky povstalců – nejednotné (např. zrušení nevolnictví, možnost dědit majetek rodičů, zavedení jednotné míry a váhy…)

- 1526 – povstání poraženo - důsledky války – cca 100 000 lidí mrtvých, tisíce vesnic

vypáleno, zesílené vykořisťování podda-

ných, zvýšená robota, omezení osobních práv (možnost stěhovat se…) německou reformací - selská v. nijak zvlášť neotřásla neměcky císař Karel V. – reformace oslabovala moc → nemohl proti ní vystoupit (boje s Francií o Itálii) 1547 – bitva u Mühberka – Karel V. za pomoci bratra (Ferdinand I.) – poražení protestantů obava z císařovi moci → sjednocení protestantských a katolických knížat →

přinucení Karla V. k ústupkům sněm v Augšpurku (1555) – náboženský mír mezi protestanty a katolíky Cuius regio, eius religio – „čí země, toho víra“

švýcarská reformace – boje proti Habsburkům → vzniklo švýcarské

spříseženstvo - start – curyšský farář Zwingli (proti odpustkům), 1531 padl - nový popud – z Ženevy – francouzský reformátor Jan Kalvín → kalvinismus (bojovná ideologie buržoazie, mířená proti feudalismu) - kalvinisti – příslušníci kalvinismu - důsledky – zabavení církevní půdy, oslabení feuda-

lismu, ztráta vlády katolické církve nad velkou částí Evropy katolická protireformace – hlavním bojovníkem - řád Tovaryšstvo Ježí-

Jan Kalvín

šovo (jezuité)

- jejich zásluhou – překonány snahy o nápravu církve → té vrácena mnohá území

znak jezuitů

Španělsko a Nizozemsko: Španělsko – 16. stol. – úpadek → pokles politického významu (malá produktivita zbožní výroby) - hospodářství – zatěžováno ctižádostivou politikou krále Filipa II. - schodkové hospodářství – mohla krýt pouze nejbohatší

španělská država – Nizozemsko → to odpor proti španělskému vykořisťování → 1. buržoazní revoluce - conquistador = dobyvatel

nizozemské provincie – od konce 15. stol. – rozvoj kapitalistického výrobního způsobu

El Escorial – Filip II.

nizozemská revoluce

- J x S – hospodářské a společenské rozdíly - J města – demokratická povstání řemeslníků a dělníků (1577-78) → potlačeno - 1579 – Nizozemsko na 2 části (díky Španělsku) 1. část – J provincie (uznána španělská nadvláda)

2. část – S provincie – vznik Utrechtské unie - gézové - protišpanělská opozice

- Utrechtská unie → vznik samostatného státu (1581, v čele Vilém Oranžský) → boje

Utrechtská unie

španělské državy (cca 1580)

se Španělskem až do 1648 - nizozemská revoluce – 1. vítězná buržoazní rev. → ustaven 1. buržoazní stát s Filip II.

republikánskou formou vlády - revoluce – vítězství pouze v S provinciích - Filip II. – nesmířen se ztrátou S prov. → chtěl dobýt vojensky → provincie ubráněny (spojencem Anglie)

- 1609 – příměří mezi Nizozemskem a Španělskem na 12 let

vzpoura Nizozemska

Anglie: přelom 15. a 16. stol. – patří k ní Irsko, Skotsko ne poměrně málo zalidněná 16. stol. – zvýšen vývoz sukna (80 %) → nedostatek tkalcovských mistrů → předstupeň manufaktur zvýšená výrobnost → rozvoj obchodu

nové námořní cesty (15. stol. objeven Labrador) zisky – vývoz afrických Černochů do Z Indie, obchod se španělskými koloniemi, jejich vylupování, přepadávání portugalských a špa-

nělských lodí, sukno

rozvoj průmyslové výroby a obchodu → založení londýnské burzy podmínky pro rozvoj kapitalistického způsobu výroby → Anglie zemí

„prvotní akumulace kapitálu“ hospodářské změny → jiné složení společnosti panovníkem Jindřich VIII. (1509-1547) – zlepšení stavu královské pokladny, zabaven majetek církve - reformace anglikánská církev – král hlavou církve buržoazie – znepokojení reformací → chce očistu církve → puritáni (přívrženci očištění)

Jindřich VIII.

za královny Alžběty I. (1558-1603) – alžbětinská Anglie – úspěchy anglické absolutní monarchie podpora obchodu a výroby, rozvoj námořní plavby

pomoc Nizozemcům (v boji proti Španělsku a francouzským kalvinistům) španělští vyslanci, jezuité – příprava spiknutí proti Alžbětě → španělská válečná výprava proti Anglii → výprava zničena (1588)

portrét Alžběty I.

Francie: koncem 15. stol. – feudální monarchie začátek 16. stol. – nejlidnatější stát v Evropě (cca 15 mil. obyvatel) 9/10 obyvatelstva – živeno zemědělstvím přelom 16. a 17. stol. – vznik manufaktur (výroba hedvábí, gobelínů, zr-

cadel…) války o území a o uvolnění tlaku od Habsburků ze Španělska, Itálie, Německa a Nizozemska

král – František I. – spoje proti Habsburkům s německými protestanty a tureckým sultánem

zisk 3 lotrinských biskupství

zápas o moc ve státě → náboženské války 16. stol. – rozšíření kalvinismu – francouzští kalvinisté = hugenoti hugenoti – vedeni Bourbony

znak francouzské větve rodu Bourbonů

náboženství ve Francii

katolický rod Guizů – útok na hugenoty – vyvrcholení – Bartolomějská

noc – termín označující masakr hugenotů roku 1572 J a JZ Francie – hugenotská šlechta - samostatný stát s vojskem, správou, soudy - pomoc od Anglie a Německa S a V Francie – katolická šlechta - podpora od Španělska králem – Jindřich IV. (1589-1610) – vůdce hugenotů nantský edikt (1598) – rovnoprávnost hugenotů s katolíky

posíleno politické postavení Francie v Evropě po vraždě Jindřicha IV. – zmatky v zemi

Bartolomějská noc

polovina 20. let 17. stol. – převrat – králem Ludvík XIII. král – vedení státních záležitostí

kardinálu Richelieuovi po Richelieuově smrti (1642) – vládl kardinál Mazarin vysoká šlechta chce vliv na řízení státu → boj („fronda princů“) → Mazarin – koupě

vysoké šlechty → konec feudálních povstání (1653)

Kardinál Mazarin

Kardinál Richelieu

Ludvík IV.

Polsko-litevská říše: 2. územně největší stát (po Moskevské Rusi) bez přirozených hranic → otevřena Tatarům, Turkům a moskevské říši zahraniční obchody – právo bezcelného dovozu a vývozu zvyšování roboty → zhoršování postavení rolníků (chlopů) → útěky na

JV → znevolňování obyvatelstva úpadek měst 16. stol. – jediný všemohoucí stav – šlechta → šlechtický státa

1569 – přeměna personální unie polsko-litevské v jednotný stát (společný král, sněm…) → Polský stát

1572 – vymření Jagellonců livonská válka (1558-1583) – proti moskevskému velkoknížectví (zásah

Švédska, Dánska) → Moskva ustoupila, Estonsko zabráno Švédskem, Polsko zabralo Livonsko a vévodství polocké

znak Jagellonců

králem – Zikmund III. – také králem švédským → mezi oběma státy personální unie

ve Švédsku sesazen (kvůli katolictví) → boje mezi Švédskem a polskolitevskou říší Polsko-litevská ř. – mnohonárodnostní stát (Poláci, Ukrajinci, Tataři…) pravoslavní x katolíci 16. stol. – Zikmund III. Proti katolíkům utlačováni rolníci → na JV → obce kozáků pokles postavení Polsko-litevské ř. (náboženské rozpory, války…)

Zikmund III.

Situace v Rusku: rozsáhlá říše, zpožděný hospodářský i kulturní vývoj stát – feudální monarchie Ivan IV. (1533-1584) – 1. ruský panovník korunovaný na cara reforma v soudnictví

vojenství – jízdní pluky, pěchota se střelnými zbraněmi, dělostřelectvo 17. stol. – podmaněné Z Sibiře J hranice nezabezpečená proti Tatarům → budována obrana → kozáci

(výpravy proti Tatarům) 16. stol. – zvětšení území, žádný přístup k moři

Tataři

1565 – nová správněvojenská reforma – rozdělení území na opričninu (podléhá carské moci) a zemštinu (staré správní zřízení)

převrat v pozemkové držbě – bezohledné násilí cara → přejmenován na Ivana Hrozného 1572 – zrušena opričnina → samoděržaví (forma absolutistické monarchistické vlády) zhoršující se postavení poddaných (růst poddanských dávek, daní) rozvoj obchodu pokrok vzdělanosti v církevním a dvorském prostředí podpora literární činnosti, budování staveb v národním slohu

carem Boris Godunov (1598-1605) – odpor lidu hromadný útěk rolníků → střední části země - pustly

3 roky trvající neúroda → hladomor polsko-litevská říše – dobyvačné záměry proti ruské říši po smrti Godunova nový car (podvodník) → květen 1606 – povstání

moskevského obyvatelstva → car zabit u moci bojaři (nejvyšší feudální vrstva) – carem Vasil Šujský (1606-1610) třídní rozpory → povstání – největší z Ukrajiny (vedeno kozákem Ivanem Bolotnikovem) tažení Bolotnikova na Moskvu → poraženo (1607)

Šujský svržen, Poláci vpuštění do Moskvy, nový car Vladislav proti Polákům – lidové hnutí na obranu nezávislosti → podzim 1612 osvobozena Moskva →nový car

soupis obyvatelstva → poznatky o platební způsobilosti → vyšší státní

příjmy vydání nových zákonů (1649) – název Usnesení (Uloženije) → posílená ústřední moc stále větší upevňování samoděržaví hospodářská obnova, zakládání manufaktur 17. stol. – opětné sjednocení s Ukrajinou 1648 – Ukrajina – národně osvobozenecký boj ukrajineského a běloruského lidu → 1654 Ukrajina samosprávou částí ruské říše

Polsko x Rusko válka → 1667 příměří nespokojenost ruského lidu – povstání Štěpána Razina (1667-1671) →

poraženo další rozšiřování území (objeven Beringův průliv)

území ruského carství: 16. století - tmavě zelená 17. století – zelená 18. století - světle zelená

Třicetiletá valka (1618-1648): Příčiny: hospodářské a společenské rozdíly mezi státy kapitalistický výrobní způsob (Anglie, Francie, Z Evropa…) x stará vý-

robní a obchodní střediska začal se vytvářet evropský trh → ovlivňování vývoje feudálních států pokusy o rozšíření území→ vznik nepřátelských spojenectví (koalice) hospodářské zájmy států se směšovali, křížily → složité politické poměry náboženské rozpory

české země – protihabsburské, protikatolické - rostoucí odpor proti habsburskému centralismu

české stavovské povstání – 1609 – úspěch v zápase proti Habsburkům - čeští nekatoličtí stavové – sjezd do Prahy → pražská defenestrace (23. května 1618) – zvolena vláda 30 direktorů → zahájen odboj proti vládě - zápasem 2 feudálních skupin o moc ve státě

pražská defenestrace

Česká válka (1618-1620): očekávání zahraniční pomoci → selhalo zklamání ve královi Fridrichu Falckém – „zimní král“

Nizozemci – peněžní podpora spojencem – sedmihradský vévoda Gabriel Bethlen habsburkové silnější 8. listopadu 1620 – bitva na Bílé hoře → porážka Čechů

Bílá hora

Válka dánská (1625-1629):

1625 – Nizozemci protihabsburskou koalici (členy Anglie, Dánsko…) vedení války – dánský král dánské sbory x Ferdinand II. S pomocí Albrechta z Valdštejna → protihasburské armády poraženy, přinucení k míru (1629) plány Albrechta – ovládnout Baltské a Severní moře → odpor v Ně i jiných evropských zemí

Švédská válka (1630-1635):

1630 – švédská vojska – vylodění na severoněmeckém pobřeží peněžitá podpora Švédska od Francie a Nizozemska a pomoc moskevské Rusi převaha švédského vojska → Ferdinand II. → velení Albrechtovi Albrecht – chce český trůn → tajná jednání se Švédy, Sasy, Francouzi a českými emigranty odkládání boje → nedůvěra Ferdinanda II. → vražda Albrechta (v Chlebu, 1634)

obrat ve válce – převaha německých vojsk 1635 - mír

vražda Albrechta

Válka francouzsko-švédská (1635-1648): francouzské armády – boje v Německu, Čechách, Neapolsku, Uhrách… téměř po celé Evropě od 1643 – únava obou stran

1648 – mír

Důsledky: konec války – Vestfálským mírem pozměněné hranice států Francie a Švédsko – největší mocnosti v Evropě

Švédsko – všechny říční obchodní cesty v S Německu Francie – rozšířené území Nizozemsko a Švýcarsko – samostatné státy

Německo a Itálie – politicky roztříštěné střední Evropa – hospodářský i kulturní rozvrat pokles zemědělství, řemeslné výroby, obchod ochromen úpadek měst zvyšování roboty, utužování nevolnictví

Víry v Evropě (1648)

Kultura pozdního feudalismu: země s kapitalistickým výrobním způsobem – buržoazní kultura x zaostalejší země – kultura barokní baroko – 16. stol. V Itálii - vycházelo z renesance vliv na architekturu, sochařství (L. Bernini – „Vidění sv. Terezy“), malířství (Tizian, El Greco, Jan Kupecký…), literaturu (Shakaspeare, Cervantes), hudbu (Palestrina, Monteverdi), vědu (M. Koperník, J. Kepler, G. Galilei, T. More)

William Shakespeare

L. Bernini- Vidění sv. Terezy

divadlo v Sheakespearově době

Galileo Galilei

Pojmy neobsažené v textu: evangelikalismus - konzervativní větev protestantismu, vyznačující se důrazem na fakt, že Bible je pro ně jediným zdrojem víry inkvizice - byla právní instituce katolické církve , která se měla vypořádávat s kacířstvím či označení pro samotné vyšetřování v otázkách víry a mravů, které vykonávala příslušná církevní autorita (biskup) karavela - obchodní nebo válečná plachetnice, od 15. stol. užívána Portugalskem a Španělskem k výzkumným plavbám magnáti – historický příslušník vysoké šlechty, v Uhrách a v Polsku také

nejvyšší hodnostář a úředník

predestinace - předurčení k nějaké konkrétní budoucnosti, teologické učení o tom, že jsou předem určeni bohem ti, kteří budou spaseni protireformace - termín obecně používaný pro reakci římskokatolic-

ké církve na protestanskou reformaci sejm – dolní komora polského Národního shromáždění (parlamentu), zasedá v ní 460 poslanců tridentský koncil – koncil uznaný katolickou církví, svolám papežem Pavlem III. (roku 1545), řešil otázku protestantství a katolické reformace

Osobnosti: Francis Drake – anglický mořeplavec, viceadmirál, politik, obchodník s

otroky a spolubudovatel alžbětinského věku Ignác z Loyoly - svatý Ignác, původně španělský šlechtic a voják, s podporou papeže založil r. 1534 řád Tovaryšstva Ježíšova Jaroslav Bořita z Martinic - někdy i jako Jaroslav II., královský místodržící v Čechách

Romanovci - panovnická dynastie vládnoucí v Rusku v letech 1613–1762, první car z rodu - Michail Fjodorovič Ulrich Zwingli - švýcarský humanistický teolog, 1. představitel

švýcarské reformace, položil základy pro vznik reformované církve

Vasovci - dynastie švédských (1521–1654) a polských králů (1587–1668) Vévoda z Alby - španělský vévoda, kterého poslal král Filip II.

Habsburský, aby nastolil násilím pořádek v Nizozemí Vilém Slavata - český šlechtic z rodu Slavatů, podporoval katolickou církev Walter Raleigh – anglický spisovatel, básník, voják, dvořan a cestovatel, v době vlády Alžběty I. byl na základě královského patentu zapojen do kolonizace Virginie v Americe

Území a lokality: Budín - v 10. stol. se zde usadili Maďaři a Budín se stal jedním z jejich

opěrných bodů Cuzco - město na jihu Peru v Andách, centrem Incké říše Flandry (Vlámsko) - ve starověku osídleny Kelty, později součástí Římské říše a nakonec je osídlili Frankové, od 12. do 15. stol. patřily k bohatým a hospodářsky nejvýznamnějším regionům v Evropě

Hispaniola - starší označení pro ostrov Haiti, objeven Kryštofem Kolumbusem Horní Falc - území v Německu západně od Smrčin

Jamestown - nejstarší stálá anglická osada na severoamerickém území v JV Virgínii na ostrově Jamestown, založena r. 1607 Londýnskou společností (z popudu Waltera Raleigha) Potosí - město v JZ Bolívii, r. 1545 zde byla založena španělská osada Prešpurk – název Bratislavy do roku 1919

Rýnská Falc - historické území po obou březích řeky Rýn, po falcké válce, během třicetileté války byl Fridrich Falcký zbaven svých držav Horní a Dolní Falc

San Salvador – hl. město Salvadoru, 2. největším městem ve Střední Americe, bylo založeno 1. dubna 1525 Sedmihradsko - též Transylvánie, historické území v dnešním Rumunsku, od poloviny 15. stol. bylo toto území dějištěm bojů s Turky

Španělské Nizozemí - J část historického Nizozemska, která po

nizozemské buržoazní revoluci zůstala nadále španělská Tenochtitlán - bývalé hl. město říše Aztéků, zničeno v roce 1521 Cortesem Teotihuacan - archeologická lokalita ve středním Mexiku Wartburg – hrad v německé spolkové zemi Durynsko, v letech 1521 až 1522 se zde ukrýval reformátor Martin Luther Wittenberg - město v něm. spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, od 1502 je univerzitním městem, po příchodu M. Luthera se stalo kolébkou reformace a evangelické teologie

Bitvy:  bitva u Breitenfeldu - 1631, 30letá válka – Švédsko + Sasko + Braniborsko x Rak. říši

bitva u Jankova – 1645, jednou z nejkrvavějších bitev 30leté v., švédskýá x císařská vojska bitva u Lützenu – 1632, císařská vojska (Albrecht z Valdštejna) x švédská a saská vojska (Gustava II. Adolfa)

Smlouvy a listiny: Augšpurský mír – mír. dohody přijaté císařem Karlem V. a říšskými knížaty, kt. bylo ukončeno první období náboženských válek v Německu

Augšpurská konfese - základní výklad luterství, předložený na říšském sněmu Karlu V., šlo o 1. oficiální reformační vyznání Edikt nantský - 1598, v němž fr. král Jindřich IV. zaručoval fr. protestantům (hugenotům) stejná práva, jakých požívali katolíci Helvétská konfese - reformace ve Švýcarsku, kterou zahájil Ulrich

Zwingli Lutherovy body = 95 tezí M.Luthera, byly to latinsky psané podklady k teologické disputaci

Smlouvy a listiny: smlouva v Tordesillas - rozdělila nově objevené mimoevropské země (především J Ameriku) na sféru vlivu Portugalska a Španělska

Zdroje: učebnice SVĚTOVÉ DĚJINY http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana google obrázky