2015

Evropa a svět od poloviny 15. do poloviny 17. století

Johnová Patricie 4.B 2014/2015

Úvod: Evropa a svět polovina 15. – polovina 17. stol.

obsah – zámořské objevy, vzestup Španělska, pokles Itálie, Humanismus, situace v Německu, Španělsko a Nizozemsko, Anglie, Francie, Polsko-litevská říše, situace v Rusku, Třicetiletá válka, kultura pozdního feudalismu významné události – objevení Ameriky, 1. cesta kolem světa, selská válka, bartolomějská noc, třicetiletá válka, pražská defenestrace, bitva na Bílé hoře, vražda Albrechta z Valdštejna, Vestfálský mír

důležité osobnosti – Amerigo Vespucci, Fernão de Magalhães, Leonardo

da Vinci, Martin Luther, Jan Kalvín, Jindřich VIII., Alžběta I., Richelieu, Albrecht z Valdštejna, William

Shakespeare, Galileo Galilei

Zámořské objevy Příčiny: honba za zlatem ztížení obchodů s Východem kvůli Osmanským Turkům

Předpoklady: dokonalejší plachetnice, kompasy s větrnou růžicí, pomůcky k určení polohy lodi (mapa světa – Toscanelli)

Toscanelli - mapa světa

Kudy: přímá cesta na Z či obeplutím Afriky

Plavby: Portugalci – jižním směrem - odkrývali Z pobřeží – odtud slonovina, vzácná dřeva, kaučuk, koření, černí otroci, zlato - 1487 – Bartoloměj Dias – mys Dobré naděje

- 1498 – Vasco de Gama – z V pobřeží → přes Indický oceán → na Z pobřeží Indie v Kalikatu – odtud zlato, drahokamy, barviva, vzácná dřeva, koření (pepř)

- 2. polovina 16. stol. – pokles hospodářské úrovně, kolo-

nie ovládnuty Nizozemci, Angličany Španělé – na západ - 1492 – Kryštof Kolumbus – ostrůvky v Bahamském souostro-

ví, dále Kuba, Haiti (přesvědčen, že doplul do Indie → ostrovy nazvány „Západní Indie“ , domorodci „Indiáni“) - 1513 – Vasco de Balboa – překročil Panamskou šíji, spatřil Ti-

chý oceán (domněnka o Americe jistotou → název Amerika podle Ameriga Vespucciho)

směry plaveb

Obyvatelstvo Ameriky: rudé domorodé

žije v kmenech → značné vývojové rozdíly pevnina od Kanady do Patagonie – lovci a kočovníci – žijí v rodovém zřízení Střední Amerika, Z pobřeží Jižní Ameriky – kmenové svazy → Říše Aztéků a

Inků Aztékové – méně vyspělý lid - náhorní planina ve Střední Americe, střediskem říše Mexiko

- pěstování kukuřice (hlavní zemědělská plodina) - chov psů a krocanů - výroba zbraní (z mědi, cínu, bronzu, pazourku)

- budování zcela odlišných staveb

- vynalezli vlastní písmo a kalendář s přestupným rokem o 366

dnech Inkové – území dnešního Ekvádoru, Peru a Bolívie - pěstování kukuřice, brambor - chov lam (sloužila k tahu) dobytí říší Aztéků a Inků – 1519 – Hernando Cortez – Aztécká říše → dvouleté boje → dobyto hlavní město → opanována celá země (zisk zlata a stříbra)

- 1531-1533 – Pizarro – vyloupil a zpustošil říši Inků

Důsledky zámořských objevů: až do konce 16. stol. – další země podníceny k plavbám (Angličané, Fran-

couzi, Nizozemci) – směr na SZ či SV → objeveno postupně pobřeží Severní Ameriky (Labrador, Kanada, Baffinova země), Grónsko, cesta Bílým mořem do Ruska a Špicberky

1519-1522 - Fernão de Magalhães – 1. cesta kolem světa (cesta na Z → proplutí průlivem oddělující Jižní Ameriku od Ohňové země → přes Tichý oceán, Filipíny a Moluky → kolem Afriky → návrat do Španělska) →

důkaz o kulatosti země vliv zámořských objevů na evropský obchod, výrobu, peněžnictví, nepřímý vliv na politický a kulturní vývoj větší části Evropy

Magalhãesova cesta

Kryštof Kolumbus

Vasco de Gama Vasco de Balboa

Hernando Cortez

Fernão de Magalhães

 vyvíjeny podmínky pro celonárodní trhy, vytvářeny předpoklady pro vznik světového obchodu přesun obchodních středisek – ze Středomoří na Atlanstké pobřeží Antverpy – 1. pol. 16. stol. – hospodářským a obchodním střediskem - neomezená obchodní svoboda pro cizince - světový význam po Antverpách – Amsterdam, později růst obdchodního významu Londýnu a franczouských přístavů

hlavní cestou mezinárodního obchodu – moře (levnější a rychlější doprava) cenová revoluce – 16. stol.

- pokles hodnoty peněz a vzestup cen výrobků i potravin (výroba nestačila poptávce) - plusem pro obchodníky, lichváře, výrobce - mínusem pro námezdné dělníky, tovaryše, městskou a venkovskou chudinu → třídní rozpory

Vzestup Španělska, pokles Itálie: díky důsledkům zámořských objevů (i vzestup Portugalska)

Králem – Karel V. (Španělsko ohromné rozměry, nejmocnější armáda 16. stol.) příliv drahých kovů – obohacená šlechta, růst moci krále → vládl abso-

lutisticky města poškozována – zvýšené daně, vyděračství rychtářů, okleštění samosprávy → nespokojenost → 1520-1521 – pov-

stání komunerů (městských obcí) touha získat Itálii - stejně tak jako u Francouzů → 1494 bitva mezi

Španělskem a Francií o Apeninský poloostrov → Španělsko ovládlo Milán, Neapolsko, Sicílii a Sardinii → pokles Itálie

Armada – válečné loďstvo

podobizna Karla V.

Humanismus nový proticírkevní světový názor, pokrokový myšlenkový směr zámořské objevy → omezenost a nesprávnost hlásání církve → potřeba

nového svět. názoru počátky v Itálii (14. stol. – literární díla) proti nauce o bohu – věřili v sílu člověka, jeho právo na život → nový názor člověka s jeho lidským (humanus) věděním → humanismus vliv na literaturu (Villon, Rabelais, Chaucer), architekturu, sochařství (Donatello, Michelangelo), výtvarné umění (Leonardo da Vinci, Buonarroti), rozvoj vědy

Botticelli – obraz Primavera

Donatello – socha Davida

L. da Vinci – freska Poslední večeře

L. da Vinci- Mona Lisa

Situace v Německu: politicky roztříštěno → žádné předpoklady pro hospodářské sjednocení zemědělství – živí většinu obyvatelstva

- pěstování především obilí (nejrychlejší zisk peněz pro rolníky na poddanské platy) - export obilí do Z Evropy průmysl – zřizovány manufaktury - Porýní, Podunají – zpracování kovů, soukenictví, výroba barchetu, hedvábí - Sasko – plátenictví - vedoucí postavení Německa v hornictví a hutnictví

- střediska dolování – Harz, Krušnohoří, Vestfálsko - ročně více železa, stříbra a zlata – než v celé Evropě dohromady velké obchodní a bankovní domy – jihoněmecká města (Norimberk…) hospodářský vývoj – nerovnoměrný žádné vlastní vojsko na obranu říše → Německo politicky i vojensky bezmocné ve městech - společenské rozdíly, útisky knížat → města ovládnuli patricijové a bohatí cechovní mistři Řemeslníci, chudí měšťané, dělníci – pokusy o svrhnutí nadvlády bohatých → vznik tajných spolků, stávky, povstání

vykořisťování Německa Římem - papežství - potřeba více peněz → desátky, poplatky za církevní úkony (křty, mše…), odpustky odpor proti církvi – u všech vrstev společnosti - do čela odboje proti církvi – Martin Luther - 1517 – Luther – veřejné hlásání svých názorů, vystoupil proti prodávání odpustků → široký ohlas, obliba - v boji o reformaci (nápravu církve) – každá třída jiné

cíle – říšská knížata - zmocnit se církevní půdy - měšťanstvo – zrušení církevních poplatků, sjednocení Německa pod ústřed-

Martin Luther

ní vládou - městská chudina – přebudování společenského řádu → obava vládnoucí vrstvy → Luther na stranu feudálů, nechtěl lidové hnutí - venkovská a městská chudina – mluvčím Tomáš Müntzer → tajný spolek rolníků a chudiny → příprava k boji selská válka – obrana proti útisku

- konflikt trvající od konce 15. stol.

- vyvrcholení v letech 1524-1526 → selská válka - začátek v J Německu – vzbouření rolníků - 3 střediska selské v. – JZ Německo, střední Německo,

alpské země - požadavky povstalců – nejednotné (např. zrušení nevolnictví, možnost dědit majetek ro-

dičů, zavedení jednotné míry a váhy…) - 1526 – povstání poraženo

- důsledky války – cca 100 000 lidí mrtvých, tisíce vesnic

vypáleno, zesílené vykořisťování podda-

ných, zvýšená robota, omezení osobních práv (možnost stěhovat se…) německou reformací - selská v. nijak zvlášť neotřásla

neměcky císař Karel V. – reformace oslabovala moc → nemohl proti ní vystoupit (boje s Francií o Itálii) 1547 – bitva u Mühberka – Karel V. za pomoci bratra (Ferdinand I.) – pora-

žení protestantů obava z císařovi moci → sjednocení protestantských a katolických knížat → přinucení Karla V. k ústupkům

sněm v Augšpurku (1555) – náboženský mír mezi protestanty a katolíky Cuius regio, eius religio – „čí vláda, toho víra“

švýcarská reformace – boje proti Habsburkům → vzniklo švýcarské

spříseženstvo - start – curyšský farář Zwingli (proti odpustkům), 1531 padl

- nový popud – z Ženevy – francouzský reformátor Jan Kalvín → kalvinismus (bojovná ideologie buržoazie, mířená proti feudalismu)

- kalvinisti – příslušníci kalvinismu - důsledky – zabavení církevní půdy, oslabení feudalismu, ztráta vlády katolické církve nad

velkou částí Evropy katolická protireformace – hlavním bojovníkem - řád Tovaryšstvo Ježí-

Jan Kalvín

šovo (jezuité)

- jejich zásluhou – překonány snahy o nápravu církve → té vrácena mnohá území

znak jezuitů

Španělsko a Nizozemsko: Španělsko – 16. stol. – úpadek → pokles politického významu (malá produktivita zbožní výroby) - hospodářství – zatěžováno ctižádostivou politikou krále

Filipa II. - schodkové hospodářství – mohla krýt pouze nejbohatší španělská država – Nizozemsko → to odpor proti španěl-

skému vykořisťování → 1. buržoazní revoluce - conquistador = dobyvatel nizozemské provincie – od konce 15. stol. – rozvoj kapitalistického vý-

robního způsobu

El Escorial – Filip II.

nizozemská revoluce

- J x S – hospodářské a společenské rozdíly

- J města – demokratická povstání řemeslníků a dělníků (1577-78) → potlačeno - 1579 – Nizozemsko na 2 části (díky Španělsku)

1. část – J provincie (uznána španělská nadvláda) 2. část – S provincie – vznik Utrecht-

ské unie - gézové - protišpanělská opozice - Utrechtská unie → vznik samostatného

státu (1581, v čele Vilém Oranžský) → boje

Utrechtská unie

španělské državy (cca 1580)

se Španělskem až do 1648 - nizozemská revoluce – 1. vítězná buržoazní rev. → ustaven 1. buržoazní stát s Filip II.

republikánskou formou vlády - revoluce – vítězství pouze v S provinciích - Filip II. – nesmířen se ztrátou S prov. →

chtěl dobýt vojensky → provincie ubráněny (spojencem Anglie) - 1609 – příměří mezi Nizozemskem a

Španělskem na 12 let

vzpoura Nizozemska

Anglie: přelom 15. a 16. stol. – patří k ní Irsko, Skotsko ne poměrně málo zalidněná 16. stol. – snížen vývoz vlny, zvýšen vývoz sukna (80 %) → nedostatek

tkalcovských mistrů → manufaktury zvýšená výrobnost → rozvoj obchodu nové námořní cesty (15. stol. Objeven Labrador)

zisky – vývoz afrických Černochů do Z Indie, obchod se španělskými koloniemi, jejich vylupování, přepadávání portugalských a španělských lodí

 1600 – vznik Východoindické společnosti rozvoj průmyslové výroby a obchodu → založení londýnské burzy

podmínky pro rozvoj kapitalistického způsobu výroby → Anglie zemí „prvotní akumulace kapitálu“ hospodářské změny → jiné složení společnosti

panovníkem Jindřich VIII. (1509-1547) – zlepšení stavu královské pokladny, zabaven majetek církve - reformace anglikánská církev – král hlavou církve

buržoazie – znepokojení reformací → chce očistu církve → puritáni (přívrženci očištění) – učení stavící se proti státní církvi, chce naprostou nezávislost náboženských obcí

Jindřich VIII.

za královny Alžběty I. (1558-1603) – alžbětinská Anglie – úspěchy anglické absolutní monarchie podpora obchodu a výroby, rozvoj námořní plavby

pomoc Nizozemcům (v boji proti Španělsku a francouzským kalvinistům) španělští vyslanci, jezuité – příprava spiknutí proti Alžbětě → španělská válečná výprava proti Anglii → výprava zničena (1588)

portrét Alžběty I.

Francie: koncem 15. stol. – feudální monarchie začátek 16. stol. – nejlidnatější stát v Evropě (cca 15 mil. obyvatel)

9/10 obyvatelstva – živeno zemědělstvím přelom 16. a 17. stol. – vznik manufaktur (výroba hedvábí, gobelínů, zrcadel…)

války o území a o uvolnění tlaku od Habsburků ze Španělska, Itálie, Německa a Nizozemska král – František I. – spoje proti Habsburkům s německými protestanty

a tureckým sultánem

zisk 3 lotrinských biskupství

zápas o moc ve státě → náboženské války 16. stol. – rozšíření kalvinismu – francouzští kalvinisté = hugenoti

hugenoti – vedeni Bourbony

znak francouzské větve rodu Bourbonů

náboženství ve Francii

katolický rod Guizů – útok na hugenoty – vyvrcholení – Bartolomějská

noc – termín označující masakr hugenotů roku 1572 J a JZ Francie – hugenotská šlechta - samostatný stát s vojskem, správou, soudy

- pomoc od Anglie a Německa S a V Francie – katolická šlechta - podpora od Španělska

králem – Jindřich IV. (1589-1610) – vůdce hugenotů nantský edikt (1598) – rovnoprávnost hugenotů s katolíky posíleno politické postavení Francie v Evropě

po vraždě Jindřicha IV. – zmatky v zemi

Bartolomějská noc

polovina 20. let 17. stol. – převrat – králem Ludvík XIII. král – vedení státních záležitostí

kardinálu Richelieuovi po Richelieuově smrti (1642) – vládl kardinál Mazarin

vysoká šlechta chce vliv na řízení státu → boj („fronda princů“) → Mazarin – koupě vysoké šlechty → konec feudálních

povstání (1653)

Kardinál Mazarin

Kardinál Richelieu

Ludvík IV.

Polsko-litevská říše: 2. územně největší stát (po Moskevské Rusi) bez přirozených hranic → otevřena Tatarům, Turkům a moskevské říši

zahraniční obchody – právo bezcelného dovozu a vývozu zvyšování roboty → zhoršování postavení rolníků (chlopů) → útěky na JV → znevolňování obyvatelstva

úpadek měst 16. stol. – jediný všemohoucí stav – šlechta → šlechtický státa 1569 – přeměna personální unie polsko-litevské v jednotný stát (společ-

ný král, sněm…) → Polský stát

1572 – vymření Jagellonců livonská válka (1558-1583) – proti moskevskému velkoknížectví (zásah Švédska, Dánska) → Moskva ustoupila, Estonsko zabráno Švédskem, Polsko zabralo Livonsko a vévodství polocké

znak Jagellonců

králem – Zikmund III. – také králem švédským → mezi oběma státy personální unie ve Švédsku sesazen (kvůli katolictví) → boje mezi Švédskem a polskolitevskou říší Polsko-litevská ř. – mnohonárodnostní stát (Poláci, Ukrajinci, Tataři…) pravoslavní x katolíci 16. stol. – Zikmund III. Proti katolíkům utlačováni rolníci → na JV → obce kozáků

pokles postavení Polsko-litevské ř. (náboženské rozpory, války…)

Zikmund III.

Situace v Rusku: rozsáhlá říše, zpožděný hospodářský i kulturní vývoj stát – feudální monarchie

Ivan IV. (1533-1584) – 1. ruský panovník korunovaný na cara reforma v soudnictví vojenství – jízdní pluky, pěchota se střelnými zbraněmi, dělostřelectvo

17. stol. – podmaněné Z Sibiře J hranice nezabezpečená proti Tatarům → budována obrana → kozáci (výpravy proti Tatarům)

16. stol. – zvětšení území, žádný přístup k moři

Tataři

1565 – nová správněvojenská reforma – rozdělení území na opričninu (podléhá carské moci) a zemštinu (staré správní zřízení) převrat v pozemkové držbě – bezohledné násilí cara → přejmenován na Ivana Hrozného 1572 – zrušena opričnina → samoděržaví (forma absolutistické monarchistické vlády) zhoršující se postavení poddaných (růst poddanských dávek, daní) rozvoj obchodu

pokrok vzdělanosti v církevním a dvorském prostředí podpora literární činnosti, budování staveb v národním slohu carem Boris Godunov (1598-1605) – odpor lidu

hromadný útěk rolníků → střední části země - pustly

3 roky trvající neúroda → hladomor polsko-litevská říše – dobyvačné záměry proti ruské říši po smrti Godunova nový car (podvodník) → květen 1606 – povstání

moskevského obyvatelstva → car zabit u moci bojaři (nejvyšší feudální vrstva) – carem Vasil Šujský (1606-1610) třídní rozpory → povstání – největší z Ukrajiny (vedeno kozákem Iva-

nem Bolotnikovem) tažení Bolotnikova na Moskvu → poraženo (1607) Šujský svržen, Poláci vpuštění do Moskvy, nový car Vladislav

proti Polákům – lidové hnutí na obranu nezávislosti → podzim 1612 osvobozena Moskva →nový car

soupis obyvatelstva → poznatky o platební způsobilosti → vyšší státní

příjmy vydání nových zákonů (1649) – název Usnesení (Uloženije) → posílená ústřední moc

stále větší upevňování samoděržaví hospodářská obnova, zakládání manufaktur 17. stol. – opětné sjednocení s Ukrajinou

1648 – Ukrajina – národně osvobozenecký boj ukrajineského a běloruského lidu → 1654 Ukrajina samosprávou částí ruské říše Polsko x Rusko válka → 1667 příměří

nespokojenost ruského lidu – povstání Štěpána Razina (1667-1671) →

poraženo další rozšiřování území (objeven Beringův průliv)

území ruského carství: 16. století - tmavě zelená 17. století – zelená 18. století - světle zelená

Třicetiletá valka (1618-1648): Příčiny: hospodářské a společenské rozdíly mezi státy kapitalistický výrobní způsob (Anglie, Francie, Z Evropa…) x stará výrobní a obchodní střediska začal se vytvářet evropský trh → ovlivňování vývoje feudálních států pokusy o rozšíření území→ vznik nepřátelských spojenectví (koalice) hospodářské zájmy států se směšovali, křížily → složité politické poměry náboženské rozpory

české země – protihabsburské, protikatolické - rostoucí odpor proti habsburskému centralismu české stavovské povstání – 1609 – úspěch v zápase proti Habsburkům - čeští nekatoličtí stavové – sjezd do Prahy → pražská defenestrace (23. května 1618) – zvolena vláda 30 direktorů → zahájen odboj proti vládě - zápasem 2 feudálních skupin o moc ve státě

pražská defenestrace

Česká válka (1618-1620): očekávání zahraniční pomoci → selhalo zklamání ve královi Fridrichu Falckém – „zimní král“ Nizozemci – peněžní podpora spojencem – sedmihradský vévoda Gabriel Bethlen habsburkové silnější 8. listopadu 1620 – bitva na Bílé hoře → porážka Čechů

Bílá hora

Válka dánská (1625-1629): 1625 – Nizozemci protihabsburskou koalici (členy Anglie, Dánsko…) vedení války – dánský král dánské sbory x Ferdinand II. S pomocí Albrechta z Valdštejna → proti-

hasburské armády poraženy, přinucení k míru (1629) plány Albrechta – ovládnout Baltské a Severní moře → odpor v Ně i jiných evropských zemí

Švédská válka (1630-1635): 1630 – švédská vojska – vylodění na severoněmeckém pobřeží peněžitá podpora Švédska od Francie a Nizozemska a pomoc moskevské Rusi

převaha švédského vojska → Ferdinand II. → velení Albrechtovi Albrecht – chce český trůn → tajná jednání se Švédy, Sasy, Francouzi a českými emigranty

odkládání boje → nedůvěra Ferdinanda II. → vražda Albrechta (v Chlebu, 1634) obrat ve válce – převaha německých vojsk

1635 - mír

vražda Albrechta

Válka francouzsko-švédská (1635-1648): francouzské armády – boje v Německu, Čechách, Neapolsku, Uhrách… téměř po celé Evropě od 1643 – únava obou stran 1648 – mír

Důsledky:

konec války – Vestfálským mírem pozměněné hranice států Francie a Švédsko – největší mocnosti v Evropě

Švédsko – všechny říční obchodní cesty v S Německu Francie – rozšířené území Nizozemsko a Švýcarsko – samostatné státy

Německo a Itálie – politicky roztříštěné střední Evropa – hospodářský i kulturní rozvrat pokles zemědělství, řemeslné výroby, obchod ochromen

úpadek měst zvyšování roboty, utužování nevolnictví

Víry v Evropě (1648)

Kultura pozdního feudalismu: země s kapitalistickým výrobním způsobem – buržoazní kultura x zaostalejší země – kultura barokní baroko – 16. stol. V Itálii

- vycházelo z renesance vliv na architekturu, sochařství (L. Bernini – „Vidění sv. Terezy“), malířství (Tizian, El Greco, Jan Kupecký…), literaturu (Shakaspeare, Cervantes),

hudbu (Palestrina, Monteverdi), vědu (M. Koperník, J. Kepler, G. Galilei, T. More)

William Shakespeare

L. Bernini- Vidění sv. Terezy

divadlo v Sheakespearově době

Galileo Galilei

Pojmy neobsažené v textu: evangelikalismus - konzervativní větev protestantismu, vyznačující se důrazem na fakt, že Bible je pro ně jediným zdrojem víry inkvizice - byla právní instituce katolické církve , která se měla

vypořádávat s kacířstvím či označení pro samotné vyšetřování v otázkách víry a mravů, které vykonávala příslušná církevní autorita (biskup) karavela - obchodní nebo válečná plachetnice, od 15. stol. užívána Por-

tugalskem a Španělskem k výzkumným plavbám magnáti – v Uhrách

predestinace - náboženský pojem, zahrnuje vztah mezi Bohem a jeho stvořením protireformace - termín obecně používaný pro reakci římskokatolic-

ké církve na protestanskou reformaci sejm – v Polsku tridentský koncil – koncil uznaný katolickou církví, svolám papežem

Pavlem III. Roku 1545, řešil otázku protestantství a katolické reformace

Zdroje: učebnice SVĚTOVÉ DĚJINY http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana google obrázky