Definice, otevřenost a srozumitelnost datové vizualizace 3/12/2014—20/3/2015
DATA DESIGN Definice, otevřenost, a srozumitelnost datové vizualizace Katalog výstavy, připravené sdružením CZECHDESIGN v Praze 3/12/2014—20/3/2015 www.czechdesign.cz
1. Verze, duben 2015
Anotace
DATA DESIGN: Definice, otevřenost, srozumitelnost 3/12/2014—20/3/2015
Summary
Výsledky výstavy a doprovodného programu shrnuje tato doprovodná publikace, doplněná o texty, odkazy na užitečné nástroje a metody.
Vizualizace a interpretace dat jsou fenoménem současné vizuální kultury. Slouží jako nástroj hledání odpovědí na složité i jednodušší otázky. Výstava zkoumala metody práce s daty, které se využívají v médiích a ve státní správě. Zároveň si klade za cíl zvýšit schopnosti kritického náhledu na vizualizaci dat a vytvořit povědomí o provázanosti oborů statistiky, médií a grafického designu.
DATA DESIGN: Definition, openess, clarity 3/12/2014—20/3/2015 Data visualization and interpretation are a phenomenon of contemporary visual culture. They serve as a tool for finding answers to both complex and simple questions. This exhibition examined the methodologies that are used in the media and in public administration. The spatial installation combines image, text, interactive elements which informthe viewer of the very creation and interpretation of data. The exhibition also offers a small library, filled with important texts and newspaper articles in which the theme of the exhibition was further revealed. What is data? What does it mean for society,media and designers? How to work with it? How to read graphs properly? And how can you lie through statistics? The exhibition aims to increase the capacity for critical insight into data visualizationand create awareness of the interconnectedness of the disciplines of statistics, media and graphic design. The project opened with a moderated discussion of experts, and was attended by journalists Petr Kočí and Jan Cibulka, graphic designer Richard Jaroš, data analyst Kamil Gregor, theorists Pavla Pauknerová and Tomáš Marek and curators of the exhibition Filip Dědic and Jana Mattas Horáčková. 3
4
1 — Diskuse 29. října 2015 se uskutečnila moderované diskuse, které se zúčastnili datoví novináři Petr Kočí a Jan Cibulka, grafický designér Richard Jaroš, datový analytik Kamil Gregor, teoretici Pavla Pauknerová a Tomáš Marek, kurátor výstavy Filip Dědic a kurátorka Galerie CZECHDESIGN Jana Mattas Horáčková.
Filip Dědic: Na úvod se zeptám: Co pro vás data znamenají a jak s nimi pracujete? Kamil Gregor: Já jsem si našel přesnou definici. Podle ní jsou data kousky informací, seřazené a uspořádané do hierarchické struktury. Většinou hledám odpověď na nějakou otázku. Někdy ale mám vnitřní potřebu pracovat s daty, protože to jde a protože chci znát výsledek. Například jaké další filmy bych měl vidět. To jsou dva hlavní motivy.
5
Petr Kočí: Myslím, že se jedná o obecnou past všech digitálních nástrojů. Jsou až příliš snadno dostupné a člověka svádí k tomu, aby si donekonečna hrál. A bez jasně zformulované otázky se snadno ztratí. Zdůraznil bych důležitost otázky, na kterou hledáme odpovědi. Jinak k obecné definici dat – dělali jsme sérii školení pro běloruské a ukrajinské novináře a díky tlumočení jsem zjistil, že rusky se data řeknou „dannye“. Tedy něco, co bylo dáno. Slovo datum je z latiny a myslím, že ta původní formulace byla z římských úředních listin: „datum dies“, tedy dáno dne. Myslím, že je důležité ptát se: dáno kým, dáno proč a dáno jak. Data jsou sérií pozorování stejných veličin za stejných podmínek. Musíme k nim přistupovat hodně opatrně a kriticky. Hodně lidí si myslí, že data mohou být automaticky čistá pravda. To je podobně naivní jako myslet si, že fotografie je čistá pravda. Jedna věc se dá vyfotit mnoha různými způsoby a s vizualizací dat je to úplně stejné. Je potřeba vybrat si úhel pohledu a vědět, co vlastně výslednou vizualizací říct. Teprve postupem času jsme v naší práci dospěli k práci s daty jako postupnému procesu. Nejprve si data nakreslíme a snažíme se lépe pochopit jejich fungování. Potom je možné je přeskupit, nebo spojit s jinými daty. Nikdy to není zcela přímočaré. Proč by se měli lidé více zajímat o data? Richard Jaroš: Já to chápu jako důležitý nástroj pro budování občanské společnosti. Vizualizovaná data mohou vyprávět příběh a souvislosti ve zkratce a to nejen formou excelové tabulky nebo dvoustránkové reportáže v novinách. Gregor: Lidé by se měli určitě zajímat o datovou žurnalistiku. Málokdo si ale uvědomí, že data jsou všude. Stačí si dvakrát denně změřit teplotu a to už je datový soubor. Výpisy z bankovního účtu jsou také data. Jedná se o sledování vztahů a pravidelností, abychom se nerozhodovali na základě předsudků a mytologií. Jan Cibulka: Díky datům můžeme jako novináři popisovat vývoj určitého trendu a můžeme zobecnit naše pozorování. Nesnažíme se vydělovat datovou žurnalistiku. Noviny vždy vychází z případů pozorování – například někdo vidí nakupování volebních hlasů. My jsme schopní se pomocí dat podívat, jestli to byl ojedinělý případ a zda to mohlo mít výrazný dopad na výsledek voleb. 6
Existuje konkrétní příklad toho, že vizuálně znázorněná data mohou něco změnit? Gregor: Častým příklad je John Snow, britský lékař v 19. století. Toho napadlo zakreslit případy cholery v Londýně do mapy. Pak na základě této mapy prohlásil, že zdrojem cholery jsou městské studny. To je případ, kdy sama vizualizace byla zdrojem nového poznání. Často používáme vizualizace jako důkaz již známého jevu, ale někdy i pouhé zobrazení může ukázat něco nového.
Kočí: New York Times v roce 2008 přinesly mapu míst, kde se nejvíce pokutovalo za špatné parkování a zda pokuty zůstaly nezaplacené. Ukázalo se, že v okolí budovy Spojených národů je řada pokut, které zaplacené nejsou, protože diplomaté využívali svou imunitu. To představuje pro veřejnost poznání, na základě kterého je možné zatlačit na volené zástupce a na polici, například aby určitá skupina nezneužívala svých privilegií. Kočí: Ano, přesvědčování je důležitá funkce vizualizace. Ale zase: 7
na začátku byla otázka, nebo hypotéza, kterou chtěli novináři otestovat. Tomáš Marek: Asi neznám příklad nějakého přímého vlivu na skutečnost, protože vizualiazace většinou fungují zpětně, jako nástroje pro ověření. Edward Tufte ale zmiňuje příklad raketoplánu Challenger, kdy vizualizace měla negativní dopad. Dědic: Tufte popisuje na několika stranách špatnou prezentaci z PowerPointu, která mělo na havárii částečný dopad. V prezentaci bylo několikrát napsáno, že při startu došlo k „signifikantnímu poškození“. Nebyly tam ale uvedené možné následky poškození – ani vizuálně, ani textem. Jaroš: Dalším silným příkladem může být změna klimatu, prezentovaná skrze různá data. Kočí: Ano, to je ten známý hokejkový graf s prudkým vzestupem. To nebylo tak úplně čisté, ale je to další z pohledů na data. Jaroš: Přesně tak. Víme, k jakým závěrům chceme dospět a co chceme sdělit, takže si výsledný graf podle potřeby natáhneme. S daty se dá vždy manipulovat a veřejnosti to nemusí být zcela jasné. Cibulka: Německá kauza Malte Spitz ukázala existenci směrnice, nařizující mobilním operátorům ukládat údaje o svých uživatelích. Novináři v deníku Zeit spolupracovali s jedním poslancem a ukázali časovou osu a mapu, doplněnou o jeho denní rozvrh. Dokázali velice přesně odvodit, co ten člověk dělal skrze lokace jeho mobilního telefonu. A všichni se zhrozili, kolik toho operátoři, a tím pádem i policie, o lidech vědí. Je možné rozdělit přístupy k vizualizaci a chápání dat? Marek: Tak s tímto je docela problém. Když se podíváme do současných výzkumů, tak se ukazuje, že nemusí nutně jít v první řadě o předání informace, ale o vyvolání emoce. Když dělá vizualizace novinář, umělec nebo statistik, tak jsou to různé cíle a tedy jiné přístupy. Kočí: Já v novinách vidím dva základní přístupy. Často vzpomínám na knížku „Študáci a kantoři“, popisující typologii kantorů a studentů: Ve druhohorách se hmota matematická oddělila od hmoty lingvistické a od té doby spolu nejsou schopny najít společnou řeč. V médiích je většinou právě ta hmota lingvistická a často se projevuje neznalost a nepochopení základních matematických principů. Málokdo si může 8
dovolit specialisty. Typickým projevem této neznalosti byla infografika na téma „15 let od rozdělení Československa“ – kdyby zůstal zachován společný stát, jak by vypadala současná ekonomika? Například průměrnou mzdu spočítali součtem hodnoty v Česku a na Slovensku a vydělením dvěma... Pavla Pauknerová: Jakými prostředky je možné měnit praxi? Kočí: Pokud chápeme datovou vizualizaci jako nástroj hlubšího nebo
lepšího poznání složitých skutečností, tak na to není prostor ani čas. Není to tak, že by v médiích pracovali nevzdělanci, ale jedná se o práci pod značným tlakem. Když vidím v novinách nebo na webu diagram nebo graf, čeho bych si měl všimnout a co by mě mělo nejvíce zajímat? Kočí: Zdroj dat a také metoda, jakou se k té vizualizaci došlo. Určitým nedosažitelným ideálem, ke kterému bychom rádi dospěli, je dát 9
vždy k dispozici zdrojová data a postup zpracování, krok za krokem Není mnoho čtenářů, kteří by nás kontrolovali, nicméně zvyšuje to důvěryhodnost, protože možnost kontroly existuje. Na druhou stranu, nejsme ani akademické pracoviště, ani umělci. Jsme fabrika na články. Je potřeba najít mezi těmi přístupy nějakou rovnováhu. Dá se manipulovat se statistikou? Kočí: Je to poměrně snadné, ale s největší pravděpodobností to schytáte na sociálních sítích nebo v komentářích. Marek: Je zváštní, že když třeba studentům vysvětlujeme, jak grafy fungují, tak jsou často hodně překvapení. Neví, že stačí ten graf roztáhnout a on najednou působí úplně jinak, přestože zdrojová data zůstávají stejná. Cibulka: Pokud se lže v médiích, tak je to většinou z nevědomosti, spěchem a snahou udržet tomu alespoň trochu senzační náboj. Další téma je tedy otevřenost dat, zejména tedy u státní správy. Co podle vás otevřená data mohou změnit? Kočí: Na otevřených datech je nejhorší, že jsou plné chyb, překlepů a chybějících hodnot. Například si stáhnete tabulku všech jmenovaných profesorů a zjistíte, že databázi plní různí lidé a bez přesných instrukcí. Školy mají nejednotně psané zkratky a je tak problém se strojovým zpracováním. Můj oblíbený překlep je, že v databázích často najdete místo jedničky písmeno L, protože to psali úředníci zvyklí psát na strojích, kde se jednička psala písmenem L. Pro počítač je to problém. Největší efekt otevírání dat je, že úřady jsou pod přísnější veřejnou kontrolou a databáze musí vést pořádně a bez chyb. Pokud máte nepořádek ve svém účetnictví, celý systém funguje špatně. Gregor: Mě nejvíc zajímá, že by se tím dal zmenšit objem rozkradených peněz. Stačilo by zveřejňovat informace nejen o financích ve státní správě, ale třeba kdo kdy zastával jaký úřad. Jde také o psychologický efekt: když se zveřejňuje proaktivně, nikdo nebude utrácet za něco nepatřičného.
10
Cibulka: Je nutno zmínit, že pokud na špatné možnosti zpracování státních dat narážíme my, jak mohou samy úřady provádět nějakou analytickou kontrolu vlastní činnosti? Už jenom fakt, že se data zveřejní, má podle mě šanci ponouknout úřady k analýzám, a to jejich chodu může jen prospět. Jaroš: Co by měl být ten ideální stav státní správy? Když si představím stát jako jednu velkou databázi, tak mi to hraničí s nepříjemným stavem: člověk se stává jen figurkou.
Cibulka: Výbušnost situace je často způsobená informační disproporcí. Tedy že stát určitou informaci má a může ji využít a občan ji nemá, nečeká to a nemůže se bránit. Stát musí být pod maximální kontrolou. Hluboce zakořeněná myšlenka v naší ústavě je například transparentní veřejná správa. Nemůžeme ale často předjímat jednání soudů nebo úřadů a tak často máme nereálné požadavky. Nosná myšlenka transparentnosti je efektivita.
11
Pauknerová: Jaký stát by byl příkladem dobré praxe a jaké postupy jsou možné pro otevření datového prostředí u nás. Gregor: To je dobrá otázka, protože v různých zemích fungují různé dobré příklady: v Británii, v severských zemích, nebo Hong Kong a Taiwan. Cibulka: Praxe federální vlády v USA je docela zajímavá. Informace, která není označena jako tajná je automaticky chápána jako veřejná. Gregor: V řadě států existují i speciální instituce informačního komisaře, který má určité pravomoce a soudy mohou například nařídit zveřejnění.
Diskusi vedl: Filip Dědic Petr Kočí Novinář, kterého uchvátily možnosti strojového zpracování a vizualizace dat. Snaží se tyto postupy uplatňovat v redakční praxi, společně s Janem Cibulkou a Janem Bočkem pro Český rozhlas. Jan Cibulka Datový novinář pro ČRo. Působil nejprve v marketingové agentuře, teď se věnuje datovým mapám a vymáhání informací. Tomáš Marek Student Kabinetu informačních studií a knihovnictví na MU v Brně. Věnoval se umělecké vizualizaci, nyní efektivitě vizualizace. Pavla Pauknerová Teoretička designu, v doktorandské práci na UMPRUM se věnuje vizualizaci dat. Kamil Gregor Datový analytik ze spolku Kohovolit.eu, připravuje Volební kalkulačku. Získává a vizualizuje data, která se týkají hlavně politiky. Richard Jaroš Student UMPRUM, ateliéru písma a typografie, zabýval se problematikou vizuální reprezentace dat v současných médiích. Filip Dědic Koordinátor výstavy Data/Design, zabývá se vztahem designu, techniky a současné kultury. 12
2 — Výstava Instalace výstavy spojila hlavní teze z obsahu úvodní diskuse do prostorově pojednané instalace, pokrývající 3 hlavní témata: definici datové vizualizace (1. stěna), čitelnost a srozumitelnost dat (2. stěna) a otevřenost (3. stěna). Každé téma doplnily také vybrané publikace, které si mohli návštěvníci pročítat.
13
14
15
16
3 — Výběr knih a publikací Co si přečíst o datech? Součástí výstavy byl také výběr českých i zahraničních publikací, zaměřených na jejich definici, otevřenost a srozumitelnost.
Knih a zdrojů o datové vizualizaci je poměrně velké množství. Řada z nich je však pouze nashromážděním příkladů, často bez výkladu a bez zhodnocení jednotlivých prvků, nebo se jedná naopak o technické manuály, zaměřené na jednotlivé nástroje. Pro výstavu jsme vybrali tři skupiny knih: praktické, teoretické a inspirační.
17
1. Praktické The Wall Street Journal Guide to Information Graphics Dona M. Wong (2013) Příručka pro rychlé pochopení správných principů pro vizualizaci dat. Určeno především pro novináře, kteří nemají dostatek času, ale chtějí data zobrazit správně. Kniha je sepsána jako série praktických rad a ukazujesprávné i špatné příklady. →→ Jaká by měla být informační grafika →→ Jak vybrat vhodný způsob znázornění dat →→ Jak vybrat vhodný piktogram
Příručka datové žurnalistiky Jonathan Gray, Liliana Bounegru, Lucy Chambers (eds.) (2013) Datová žurnalistika, trend světových newsroomů, si do tuzemských redakcí teprve hledá cestu. Českou verzi The Data Journalism Handbook vydal Fond Otakara Motejla, aby se tento fenomén přiblížil českým novinářům i dalším zájemcům. Zdarma (PDF) www.osf.cz/publikace/prirucka-datove-zurnalistiky →→ Proč je datová žurnalistika důležitá →→ Jak v základech pracovat s čísly →→ Jak získávat data
Jak otevírat data? Jakub Mráček a kolektiv (2014) Příručka je určena starostům, úředníkům, programátorům, laikům a všem, kteří chtějí ve svém úřadě či obci otevírat data. Je rádcem začátečníka, ale současně dovede navést k cíli a inspirovat i odborníka na otevřená data. V srpnu 2014 ji vydal Fond Otakara Motejla. Zdarma (PDF) www.osf.cz/publikace/jak-otevirat-data →→ Co jsou otevřená data →→ Proč data zveřejňovat →→ Jak zveřejňovat kvalitní data 18
2. Teoretické Envisioning Information Edward Tufte (1990) The Visual Display of Quantitative Information Edward Tufte (1983) Klasické knihy historických příkladů a estetiky datové vizualizace.
Stejně jako ostatní publikace tohoto autora obsahují velmi detailní analýzu nejlepších a nejhorších vizualizací napříč historií. Tufte se snaží ukázat, jak uniknout dvourozměrnosti papíru a jaké jsou možnosti pro hledání příběhů a nových souvislostí. Jeho knihy jsou také typické kvalitní sazbou a grafickou úpravou. →→ Historické příklady datové vizualizace →→ Souvislosti v zobrazování a estetice →→ Jaké prvky použíává čitelná a nečitelná vizualizace 19
How To Lie With Statistics / Jak lhát skrze statistiky Darrel Huff (1954) Darrell Huff v knize ukazuje širokou paletu možných typů statistik, popisuje i tabulkové metody, techniky rozhovorů při výzkumu a samotný způsob prezentace čísel. Poukazuje na množství příkladů, kdy jsou tyto postupy použity ke zmatení, namísto k informování. Text doplňují kreslené anekdoty, které v textu slouží jako vizuální zkratky. Vyšlo česky v roce 2013. →→ Celá kapitola o manipulování grafů a statistik →→ Praktický návod pro čtenáře, čeho si u statistik všímat
3. Inspirace The Book of Comparsions The Diagram Group (1980) Kniha představuje soubor vizuálních srovnání z mnoha oblastí přírodních věd a oborů. V úvodu knihy se píše: „Srovnávání měřítka dovoluje vidět na první pohled souvislosti, které se skrze psaný text nebo fotografii nedají snadno vstřebat.“ →→ Šíře elektromagnetického spektra →→ Srovnávání hmostnosti savců →→ Vzdálenosti ve sluneční soustavě Visual Storytelling / Vizuální vyprávění R. Klanten, S. Ehmann, F. Schulze (eds.) (2011) Soubor projektů, využívajících grafického designu, infografik, ilustrace a fotografie k přenesení informace nejvíce elegantním a zajímavým způsobem. Kniha se zaměřuje na současné a velmi experimentální příklady. →→ Rozhovor: Steve Duenes, vedoucí grafického oddělení v NY Times →→ Pokus o převedení hudby do dvourozměrné grafiky →→ Znázornění síly Wi-Fi signálu s pomocí světla a fotografické expozice
20
3 — Přednášky Na doprovodných přednáškách představili Jan Boček a Michal Kubáň praktické i čistě výtvarné možnosti pojetí dat (9. 3. 2015), Richard Jaroš a Pavla Pauknerová ukázali koncept připravované publikace o vizualizaci dat a lidech, kteří se jí věnují v Česku (12. 3. 2015).
Michal Kubáň o otevřených datech Co jsou otevřená data? Michal Kubáň, koordinátor této oblasti ve Fondu Otakara Motejla, představil otevřená data na příkladech výsledků soutěže Společně otevíráme data. Jedná se o volně dostupná data ze státní správy, které jsou zdarma a volně ke stažení. Mohou to být faktury, statistiky, ale i například jízdní řády. Všechny státní instituce mají množství dat a na nich mohou 21
vznikat nové služby pro veřejnost — například zveřejněné jízdní řády. U velkých úřadů se díky systematické práci může značně ušetřit, například při zjištění dublováné činností. Největší zájem je u nás ale o informace ze zdravotnictví (úspěšnost operací, naplněnost regionálních nemocnic) a z dopravy (jízdní řády, statistiky). Snahou OSF je zpřístupňovat a získávat data, pracovat s úředníky, prověřovat chod státní správy a hledat spolu s institucemi a různým start-upy možnosti, jak data otevřít a zpřístupnit veřejnosti. A právě za účelem ukázat úředníkům a politikům možnosti otevřených dat, vznikla soutěž Společně otevíráme data. Podobnž projekt se konal také ve spolupráci s Institutem pro plánování a rozvoj Prahy: vývojářský maraton na téma geografických dat — vznikla řada zajímavých možností využití (IPR nedávno zveřejnil kompletní data). Jaké aplikace vznikly v rámci druhého ročníku soutěže? — Léková encyklopedie Moderní zdroj informací o léčivech pro lékaře a ostatní profesionály ve zdravotnictví. Je také vhodná pro poučené laiky, kteří chtějí získat informace o předepisovaných léčivech. → www.lekovaencyklopedie.cz — Edesky Dokumenty, vyvěšené na elektronických úředních deskách měst a obcí přehledně a na jednom místě. Můžete se například dozvědět, že se plánuje uzavírka důležité komunikace, nebo probíhá stavební řízení na nový supermarket. → www.edesky.cz — Mapa kriminality Cílem aplikace je usnadnit orientaci v datech o trestné činnosti, která pravidelně publikuje Policie ČR. Policejní statistiky převádíme do jednoduchých tabulkových a mapových náhledů. → mapakriminality.cz — WC kompas Mapa veřejných toalet, která umožňuje uživatelům Internetu, počítačů a mobilních zařízení nalézt nejbližší dostupné WC na základě jejich geografické polohy. → www.wckompas.cz
22
4 — Odkazy a nástroje Jaké zdroje sledovat, které nástroje používat a jaké další knihy, časopisy a blogy se týkají datové vizualizace a příbuzných oblastí?
1. Visual function Přehledný úvod do informační grafiky, zahrnující disciplíny grafického designu, tvorby map, navigace v architektuře a vizualizace dat. → books.google.cz 2. Statistika a my Český statistický úřad vydává magazín, věnovaný statistice, číslům a lidem. → www.statistikaamy.cz
23
3. Příručka datové žurnalistiky Nemusíte být novinář – tato příručka obsahuje obecné základy pro hledání souvoslostí v datech a popis základních postupů pro jejich využití. → Stáhnout na webu OSF 4. Podpořte Otevřená data Fórum pro otevřená data je společný expertní program několika institucí, mezi hlavní cíle patří prosazení principu a standardů otevřených dat především v rámci fungování veřejné správy. → www.otevrenadata.cz 5. Uspořádejte Hackathon o datech Můžete ve spolupráci se zastupiteli uspořádat programovací maraton s veřejnými daty a ukázat možnosti jejich využití. → Jak na to 6. Zažádejte si o veřejná data Nedostali jste veřejná data, na která máte nárok? Zažádejte si o ně podle zákona 106. → www.otevrenaspolecnost.cz 7. Edward Tufte Jedna z hlavních osobností oboru má na svém webu bohatý archiv úvah a diskusí — například o tom, jak dělat lepší technické reporty bez použití nástroje Power Point. → www.edwardtufte.com 8. Blog Flowingdata Nathan Yau je autor několika knih a mimo jiné tohoto blogu a archivu. Najdete zde také praktické návody (po přihlášení). → flowingdata.comflowingdata.com 9. Nástroje pro on-line vizualizaci Výběr nástrojů pro vizualizaci dat na webu: výběr barev, otevřené knihovny pro mapy a vektorovou grafiku. → selection.datavisualization.ch 10. D3.js Web jednoho z hlavních nástrojů pro on-line vizualizaci dat obsahuje řadu příkladů a rozsáhlou dokumentaci. → d3js.org 11. Katalog datové vizualizace Potřebujete se rychle rozhodnout, jakou vizualizaci vybrat? → www.datavizcatalogue.com
24
12. Český stručný úvod do otevřeného jazyka Processing → Stáhnout na webu nakladatelství NAMU 13. Dear Data Sledujte roční korespondenční projekt, během kterého si dvě datové grafičky vyměňují kreslené infografiky. → www.dear-data.com 14. Stamen Blog technologické firmy, zaměřené na vizualizace a mapy. → www.content.stamen.com 15. Praktický kurz datové žurnalistiky Záznam workshopu, který se konal v roce 2013 v Národní technické knihovně v Praze. → Youtube video
Jaké blogy a osobnosti sledovat?
Nejlepší TWITTERy
Nathan Yau: FlowingData → flowingdata.com
@albertocairo @EdwardTufte
Stephen Few: Perceptual Edge → perceptualedge.com/blog Alberto Cairo: The Functional Art → thefunctionalart.com
@eagereyes @jschwabish @flowingdata
Robert Kosara: eagereyes → eagereyes.org Kaiser Fung: Junk Charts → junkcharts.typepad.com
@noahi @moritz_stefaner @ben_fry
John Schwabish: PolicyViz → policyviz.com
Poděkování patří Tomáši Markovi za konzultace zdrojů, jeho blog také doporučujeme: → blog.vizualizacedat.cz
25
Tiráž
DATA DESIGN Definice, otevřenost, srozumitelnost 3/12/2014—20/3/2015 www.czechdesign.cz Připravilo sdružení CZECHDESIGN.CZ Kurátor a koordinátor projektu Filip Dědic Spolupráce Petr Kočí, Jan Cibulka, Jan Boček, Richard Jaroš, Kamil Gregor, Pavla Pauknerová, Tomáš Marek Architektonické řešení Adam Šimeček Grafické řešení Filip Dědic Písma Vegan a Fontlab, Superiortype.com Fotografie Jakub Hrab, Anna Kazanova, Jana Vinšová Produkce Veronika Rukriegelová, Markéta Neťuková PR a média Kamila Matějková Poděkování Adam Piškula, Gabriela Hájková, Zuzana Ševčíková Za podporu projektu děkujeme Ministerstvu kultury ČR, Magistrátu hl. měst Prahy, Městské části Prahy 1 a firmě Model Obaly Partneři výstavy Státní fond kultury, Český statistický úřad, Font Vydalo sdružení CZECHDESIGN, duben 2015
