2015

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA Plzeň, Klatovská 109

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok 2014/2015

Zpracovala: Mgr. Renata Švecová Školní metodik prevence

Obsah I.

Úvod

3

II.

Výchozí situace 1. Charakteristika školy 2. Vymezení rizikového chování 3. Školní rok 2013/2014 – zhodnocení 4. Seznámení pedagogických pracovníků s MPP 5. Základní právní dokumenty

3 3 3 5 5 5

III.

Cíle programu 1. Obecné cíle 2. Dovednosti potřebné pro život – pro žáky

6 7 7

IV.

Prevence – konkrétní cíle 1. Prevence drogových závislostí, alkoholismu a kouření 2. Prevence šikany, projevů xenofobie… 3. Prevence rizikového sexuálního chování 4. Prevence kriminality 5. Prevence záškoláctví 6. Zdravý životní styl 7. Prevence virtuálních drog

7 7 8 8 8 8 8 9

V.

Činnosti nutné k dosažení cíle 1. Prevence drogových závislostí, alkoholismu a kouření 2. Prevence šikany, projevů xenofobie… 3. Prevence rizikového sexuálního chování 4. Prevence kriminality 5. Prevence záškoláctví 6. Zdravý životní styl 7. Prevence virtuálních drog 8. Další činnosti 9. Práce výchovné komise

9 9 10 10 10 11 11 11 11 12

VI.

Závěr

12

VII. Přílohy

13

1

Seznam

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

příloh

Kontakty Když se něco děje – správné zhodnocení situace První pomoc při otravě návykovými látkami a alkoholem Specifika otrav u různých návykových látek Co dělat, když je žák pod vlivem návykové látky Jak postupovat při krvavém poranění injekční jehlou Řešení nejobvyklejších případů výskytu NL ve škole Jak poznáme, že dítě bere drogy Základní doporučení rodičům Prevence nadměrného stresu ve školním prostředí, relaxační a jiné cvičení HIV/AIDS Pravidla pro děti a rodiče k bezpečnému užívání internetu Mentální anorexie a mentální bulimie Dotazník pro dospívající

2

I. Úvod Jedná se o celoroční program zaměřený na osobnostní a sociální rozvoj, na výcvik v sociálně komunikativních dovednostech žáků a na vyplnění jejich volného času. Je určen pro žáky, jejich rodiče a pro všechny pracovníky školy. Zasahuje výchovnou i naukovou složku vzdělávání během celého školního roku a směřuje k pozitivnímu ovlivnění klimatu třídy, ke změně motivace žáků a pedagogů a ke změnám vyučovacích metod.

II. Výchozí situace 1. Charakteristika školy Střední průmyslová škola strojnická a Střední odborná škola profesora Švejcara Plzeň, Klatovská 109 vznikla 1. 7. 2011 sloučením dvou škol. Obě původní školy mají naprosto odlišné zaměření a někdy velmi rozdílné problémy. K 1. 9. 2014 má škola 1084 žáků denního studia a 143 zaměstnanců. Celý pedagogický kolektiv i ostatní nepedagogičtí pracovníci se snaží žáky pochopit, získat si jejich důvěru, působit na ně svým vlastním příkladem a vytvářet přátelskou atmosféru. Třídní učitelé pravidelně seznamují žáky svých tříd s aktuálními událostmi školy a průběžně řeší problémy. Škola komunikuje s rodinami žáků při pravidelných třídních schůzkách. V případě potřeby se mohou rodiče samostatně informovat nebo jsou do školy zváni. Samotné sociální klima ve škole, důvěra a pocit bezpečí jsou základními kameny prevence a lze je realizovat s podporou ředitele školy a s podporou celého pedagogického sboru. Prevence nežádoucích návyků a závislostí a výchova ke zdravému životnímu stylu se z organizačního hlediska dotýká nejen metodika prevence, popř. výchovného poradce, ale i všech pedagogických pracovníků školy, zejména třídních učitelů. Je nutné aktuálně informovat pedagogy o nových vyhláškách a akcích, které se prevence dotýkají. Školní metodik prevence předává poznatky získané na školeních pedagogickým pracovníkům na pedagogických radách nebo prostřednictvím intranetu. Pro pedagogy, kteří nastoupili do školy v posledních třech letech, je na tento školní rok připraveno proškolení v problematice kyberšikany, facebooku a on-line nakupování v rámci projektu e-Bezpečnost. Škola se také zapojí do projektu Kraje pro bezpečný internet, žáci při výuce vyplní on-line test na www.kpbi.cz.

2. Vymezení rizikového chování Primární prevence rizikového chování je zaměřena na: a) předcházení zejména následujícím rizikovým jevům v chování žáků: • záškoláctví, 3

• • • • • •

šikana, násilí, divácké násilí, kriminalita, delikvence, vandalismus, závislost na politickém a náboženském extremismu, rasismus, xenofobie, užívání návykových látek (tabák, alkohol, omamné a psychotropní látky – dále jen „UNL“), • onemocnění HIV/AIDS a dalšími nemocemi šířícími se krevní cestou, • poruchy příjmu potravy, • netolismus (virtuální drogy) a patologické hráčství (gambling), b) rozpoznání a zajištění včasné intervence zejména v případech: • domácího násilí, • týrání a zneužívání dětí, včetně komerčního sexuálního zneužívání, • ohrožování výchovy mládeže, • poruch příjmu potravy (mentální bulimie, mentální anorexie). Základním principem strategie primární prevence rizikového chování u dětí a mládeže ve školství je výchova žáků ke zdravému životnímu stylu, k osvojení pozitivního sociálního chování a zachování integrity osobnosti. Nespecifická primární prevence zahrnuje veškeré aktivity podporující zdravý životní styl a osvojování pozitivního sociálního chování prostřednictvím smysluplného využívání a organizace volného času, například zájmové, sportovní a volnočasové aktivity a jiné programy, které vedou k dodržování určitých společenských pravidel, zdravého rozvoje osobnosti, k odpovědnosti za sebe a své jednání. Specifická primární prevence zahrnuje aktivity a programy, které jsou zaměřeny specificky na předcházení a omezování výskytu jednotlivých forem rizikového chování žáků. Jedná se o: a) všeobecnou prevenci, která je zaměřena na všechny žáky, aniž by byl dříve zjišťován rozsah problému nebo rizika, b) selektivní prevenci, která je zaměřena na žáky, u nichž lze předpokládat zvýšenou hrozbu rizikového chování, c) indikovanou prevenci, která je zaměřena na jednotlivce a skupiny, u nichž byl zaznamenán vyšší výskyt rizikových faktorů v oblasti chování. Minimální preventivní program je konkrétní dokument školy zaměřený zejména na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální rozvoj a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností. Minimální preventivní program je založen na podpoře vlastní aktivity žáků, pestrosti forem preventivní práce s žáky, zapojení celého pedagogického sboru školy a spolupráci se zákonnými zástupci žáků školy. Každý pedagogický pracovník dbá, aby uplatňovaná prevence rizikového chování u žáků byla prováděna komplexně, tj. ve všech oblastech, jichž se prevence rizikového chování u žáků dotýká: a) oblast zdravého životního stylu (výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena, výživa a pohybové aktivity), b) oblast společenskovědní (komunikace, sociální dovednosti a kompetence), c) oblast přírodovědná (biologie člověka, fyziologie, chemie), d) oblast rodinné a občanské výchovy, e) oblast sociálně-právní. 4

3. Školní rok 2013/2014 - zhodnocení Školní rok 2013/2014 byl třetím školním rokem po sloučení obou škol. Konaly se proto aktivity, které byly společné pro obě školy. Proběhly např. adaptační kurzy, beseda s pracovníky Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje, beseda s Městskou policií Plzeň, prevence drogové závislosti v organizaci Point 14 a ve spolupráci s Policií ČR. Zájem žáků byl velký a byli s uskutečněnými aktivitami spokojeni a doporučili by je pro organizaci i v příštím školním roce. Beseda s MUDr. Uzlem byla pro žáky nejen zajímavá a poučná, ale i zábavná. V minulém školním roce se žáci zúčastnili i dalších aktivit např. Jeden svět na školách nebo Finále. Žáci naší školy se také velmi úspěšně účastnili sportovních i odborných soutěží.

4. Seznámení pedagogických pracovníků školy s MPP Všichni pedagogičtí pracovníci budou seznámeni s minimálním preventivním programem prostřednictví intranetu a vyzváni ke spolupráci při zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje rizikového chování u jednotlivých žáků a tříd a při preventivní práci s třídními kolektivy apod. Také budou opět požádáni zejména třídní učitelé o pomoc při zamýšlení se nad tím, čemu bychom měli věnovat největší pozornost, na co je podle nich se třeba soustředit, kde vidí největší problémy… Minimální preventivní program bude také k dispozici na webových stránkách školy a v knihovně.

5. Základní právní dokumenty Základní právní dokumenty: • • • • • • • • •

• • •

Úmluva o právech dítěte Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině Zákon č. 29/ 1984 Sb., o soustavě základních, středních škol a vyšších odborných škol Zákon č. 37/ 1987 Sb., o ochraně před alkoholem a jinými toxikomaniemi Zákon č.218, o soudnictví ve věcech mládeže Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 563/2004 Sb. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

5

Nařízení vlády: •

Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické, přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků

Vyhlášky: •

Vyhláška MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních

Vnitroresortní předpisy MŠMT • • • • • • •

Metodický pokyn MŠMT k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance č. j. 14 423/99-22, Věstník MŠMT sešit 5/1999 Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů č. j. 20 006/2007-51 ze dne 16.10. 2007, Věstník MŠMT sešit 11/listopad 2007 Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení č. j. 28 275/2000-22, Věstník MŠMT sešit 1/2001 Metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví č. j. 10 194/2002-14, Věstník MŠMT sešit 3/2002 Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k vzdělávání žáků se speciálními poruchami učení nebo chování č. j. 13 711/2001-24, Věstník MŠMT sešit 9/2002 Sdělení pro ředitele škol a školských zařízení k zajištění lepší informovanosti rodičů žáků v případě výskytu pedikulózy (vši dětské) Informace o spolupráci předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané č. j. 25 884/2003-24, Věstník MŠMT sešit 11/2003

III. Cíle programu Cílem programu je seznámit žáky s různými riziky spojenými se závislostmi a jinými druhy rizikového chování, posílit jejich schopnost bránit se před těmito patologickými jevy zdravým a sociálně akceptovatelným způsobem – působit na jejich postojovou a emocionální složku prostřednictvím posílení některých stránek osobnosti, které mohou v budoucnu hrát roli při jejich setkání s návykovými látkami, případně společenským nátlakem, který by mohl ke vzniku některé ze závislostí vést. Dalším cílem programu je ukázat žákům možnosti adekvátního řešení náročných životních situací a ověřit si fyzické, psychické i sociální schopnosti. Dalšími cíli programu jsou optimalizovat sociální klima v jednotlivých třídách a tím i v celé škole, posilovat komunikační dovednosti, schopnost vytvářet přátelské vazby, asertivní dovednosti, zlepšit sebeovládání, učit se nenásilnému zvládání konfliktů, zvládat úzkost a stres.

6

1. Obecné cíle • • • • • • • •

Odborné a průběžné vzdělávání školního metodika prevence a ostatních pedagogických pracovníků Vypracování manuálů a metodických postupů pro řešení krizových situací (např. rozpoznání šikany, co dělat, když u žáka byly nalezeny drogy, žák pod vlivem návykové látky, žák přistižen při prodeji drog, rodič vykazuje problém s drogami atd.) Preventivně působit v co nejširší oblasti rizikových forem chování Spolupracovat s odbornými subjekty Usilovat o zapojení všech pedagogických pracovníků do příprav, plnění a vyhodnocování minimálního preventivního programu Pravidelně navštěvovat a vyhledávat tématická divadelní a filmová představení, přednášky a besedy s odborníky, nabízet četbu knih a časopisů s danou tematikou Usilovat o dobré vztahy mezi rodinou a školou Zajistit pravidelné schůzky s rodiči, nabídnout rodičům didaktické materiály a poradenskou činnost

2. Dovednosti potřebné pro život (pro žáky) Autoregulace a sebeovlivňování • Schopnost motivovat se ke zdravému způsobu života • Schopnost oddálit uspokojení nebo potěšení • Schopnost chránit a posilovat zdravé sebevědomí • Schopnost plánovat čas, vést přiměřený a vyvážený životní styl • Dovednosti při zvládání náročných životních situací (rizikových duševních stavů) • Schopnost uvolnit se, používat vhodnou relaxační techniku, odpočívat • Schopnost pečovat o vlastní zdraví (výživa, cvičení, hygiena pohybové aktivity apod.) Sociální dovednosti – sociální učení • Schopnost čelit sociálnímu tlaku (např. odmítnout vrstevníky, starší nebo nadřízené, když nabízejí alkohol nebo jiné návykové látky) • Asertivní dovednosti (zdravé sebeprosazování) • Schopnost empatie a porozumění životním situacím • Schopnost komunikace, vyjednávání, nacházení kompromisu • Dovednosti rozhodování se a schopnost předvídat následky určitého jednání • Schopnost vytvářet vztahy a budovat si přiměřenou síť sociálních vztahů • Dovednosti týkající se volby a hledání vhodného zaměstnání nebo dalšího studia • Rodičovské dovednosti

IV. Prevence – konkrétní cíle 1. Prevence drogových závislostí, alkoholismu a kouření • • • • • • •

Předcházet užívání návykových látek včetně alkoholu a tabáku Předcházet závislosti na návykových látkách a zdravotním problémům způsobených v důsledku konzumace drog Snižovat poptávku po UNL Pro žáky 1. ročníků: Beseda s Městskou policií Plzeň, Point 14 Podporovat žáky v jejich nápadech, potřebách a tvořivosti Aktivizovat žáky k pravidelným sportovním a zájmovým činnostem Seznámit učitele pro případ potřeby s 1. pomocí intoxikovanému žákovi 7

2. Prevence šikany – posilování a rozvoj mezilidských vztahů, prevence projevů xenofobie, rasismu • • • • • • • • •

Školní program proti šikanování Předcházet šikaně, předcházet projevům xenofobie, rasismu Upevňovat obecně uznávané hodnoty a postoje společenského života Vyvracet předsudky a pěstovat úctu k životu (stáří x mládí…) Posilovat a rozvíjet zdravé vrstevnické vztahy Podporovat v žácích jejich přirozenou zvídavost a potřebu poznávat nové Zajistit bezpečnost žáků o přestávkách Šířit objektivní, pravdivé informace o extremistických organizacích, nebezpečných ideologiích, sektách, náboženstvích (fašismus, terorismus…) v případě potřeby zajistit intervenci (pomoc pracovníků PPP, SVP)

3. Prevence rizikového sexuálního chování • • • • •

•

Předcházet rizikovému sexuálnímu chování Přednáška pro žáky 2. ročníků s MUDr. Uzlem Posilovat a upevňovat obecně uznávané hodnoty – rodina, mateřství, láska… Předcházet rizikům sexuálního zneužívání, týrání a zanedbávání – beseda pro žáky 3. ročníků s pracovníkem Fondu ohrožených dětí Podporovat zdravé sebevědomí žáků a citlivě přistupovat k jejich problémům Česká společnost AIDS pomoc – beseda pro 2. ročníky

4. Prevence kriminality • • • • • • •

Vysvětlit a popsat základní projevy kriminality a delikvence Zasvětit žáky do ustanovení trestního zákoníku, školního řádu apod. Zasadit se o to, aby žáci znali svá práva ve společnosti – Chartu práv dítěte, Ústavu ČR apod. Beseda s Městskou policií Plzeň pro žáky 1. ročníků Beseda s Policií ČR pro žáky 3. ročníků Upevňovat základní pravidla a hodnoty společenského chování Předkládat vhodný vzor společenského chování, dbát na dodržování zákona a být morální podporou

5. Prevence záškoláctví • • •

•

Snížit počet zameškaných hodin Posilovat hodnotu vzdělání Řešení neomluvené absence Práce výchovné komise

6. Zdravý životní styl • • • • •

Podporovat zdravý životní styl žáků – životospráva, duševní hygiena, režim dne, stres… Upevňovat kladný vztah ke svému tělu Seznámit žáky s různými styly života – vrcholový sport, modelky, vegetariánství, život v komunitách apod. Předcházet negativním vlivům médií a reklamy – ideál krásy, odtržení od reality, módní trendy apod. Předcházet vzniku poruch příjmu potravy – anorexie, bulimie 8

• • • • •

Upevňovat a rozvíjet kladný vztah k životnímu prostředí – ekologii Naučit žáky poskytnout první pomoc – Prezentace Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje pro žáky 1. ročníků Exkurze u Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje pro žáky studijního oboru sociální činnost Praktický nácvik 1. pomoci se studenty LF UK – pro žáky 3. ročníků Den otevřených dveří MAMMA HELP centrum Plzeň, Žlutická 2

7. Prevence virtuálních drog - patologické hráčství a závislosti na počítačových hrách • • •

Předcházet zdravotním, sociálním a psychickým poškozením v důsledku přílišného užívání vir. drog – znecitlivění, ztráta reality, snížení sebekontroly, násilí, gambling, závislosti Stanovit a posilovat v žácích pravidla pro užívání vir. drog Podporovat počítačové hry, filmy s kladnými stránkami obsahu (postřeh, vědomosti, koordinace pohybů, soustředění…)

V. Činnosti nutné k dosažení cíle Součástí některých předmětů jsou témata, která souvisí s problematikou návykových látek, zdravého životního stylu, chování, duševní hygienou apod. Zejména v těchto předmětech je prostor pro otevření diskuse a vhodného nasměrování žáků, použití různých metod práce apod. V průběhu školního roku budou uskutečňovány různé akce – besedy, přednášky apod. podle potřeb pedagogů, z iniciativy školního metodika prevence a podle nabídky příslušných organizací. Bude pokračovat spolupráce s různými organizacemi (Tyfloservis, Jitřenka, MAMMA HELP centrum, Point 14, Nezvratné osudy…). Žáci školy se pravidelně účastní sportovních soutěží, Středoškolské odborné činnosti, soutěže České hlavičky a aktivně spolupracují se Západočeskou univerzitou v Plzni.

1. Prevence drogových závislostí, alkoholismu a kouření • • • • • • • • • • • • •

v rámci předmětu Etická výchova, Základy společenských věd v rámci lyžařského výcviku výtvarná výchova: zařazování preventivní tématiky (plakáty proti drogám) ČJ: práce s vhodnými literárními texty, cílené zaměření textů k všestrannému jazykovému rozboru chemie: rozpouštědla (těkavé látky) – působení a zneužívání těkavých látek cizí jazyky (Problémy mládeže – dělení drog, účinky, škodlivost…) beseda s Městskou policií Plzeň Point 14 (3 navazující setkání) v rámci předmětu Základy přírodních věd v rámci předmětu Zdravotní nauka chemie: alkaloidy – zneužívání drog, prevence, léčiva – správné používání, zneužívání, závislost, návykové látky – třídění z hlediska chemického složení v rámci předmětu Psychologie, Aplikovaná psychologie, Pedagogika, Český jazyk, Cizí jazyky v rámci předmětu tělesná výchova 9

• při akcích školy (školní výlety, zájezdy apod.) • aktuálně na nástěnce • dle aktuální nabídky různých organizací Zaměstnanci • 1. pomoc obecně + 1. pomoc intoxikovanému žákovi, poranění injekční stříkačkou • dozory

2. Prevence šikany, projevů xenofobie, rasismu… Škola přijímá žáky všech národností a takovéto soužití žáků různých národností je nejlepší prevencí před projevy rasismu a xenofobie. 1. ročník • Adaptační kurzy (jeden den 8 – 14 h pro 1. ročníky v září) 1. – 2. ročník • v rámci předmětů Občanská nauka, Etická výchova, Sociální politika 2. – 4. ročník • v rámci předmětů Psychologie, Aplikovaná psychologie, Pedagogika, Speciální pedagogika, Český jazyk, Cizí jazyky, Veřejná správa, Právo Všichni žáci • při akcích školy (lyžařský kurz, cyklistický kurz, školní výlety, zájezdy…) • exkurze s tematikou holocaustu Zaměstnanci • postoje jednotlivých vyučujících a ostatních zaměstnanců školy • dozory ve škole

3. Prevence rizikového sexuálního chování • •

• •

v rámci předmětu Zdravotní nauka, Společenská kultura, Osobnostní výchova, Pedagogika, Speciální pedagogika, Cizí jazyky, Český jazyk prezentace na nástěnkách beseda s MUDr. Uzlem pro 2. ročníky Česká společnost AIDS pomoc – beseda pro 2. ročníky, Jiří Pavlát - 608700130

4. Prevence kriminality 1. ročník • beseda s Městskou policií Plzeň 2. - 4. ročník • v rámci předmětů Právo, Pedagogika, Psychologie, Osobnostní výchova, Společenská kultura, Český jazyk, Cizí jazyky • v rámci Biologie (2. a 3. ročník) – prevence týrání zvířat Všichni žáci • v rámci všech akcí školy Navázané kontakty: Policie ČR - Městské ředitelství Plzeň – služba kriminální policie a vyšetřování - problematika mládeže – por. Bc. Roman Fryčka, tel. 974 325 865 - por. Ing. Bc. Štěpánka Kuthejlová, tel. 974 324 864 - por. Bc. Jakub Matoušek, tel. 974 325 927 - por. Mgr. Jana Krejčová, tel. 974 325 946 - por. Bc. Aleš Sobotka, tel. 974 325 911 - problematika toxikománie (odhalování) – por. Bc. Roman Vůcha 10

Obvodní oddělení Policie Plzeň – Bory - npor. Bc. Jindřich Novotný - vedoucí oddělení – tel. 974 324 445 - prap. David Janda – policista s územní a objektovou odpovědností tel. 974 324 479 Městská policie Plzeň - Petr Weidl, tel.: 378 036 931, mobil: 723 714 158, e-mail: [email protected] - Mgr.Dana Krausová, tel.: 378 036 931, mobil: 603 329 743, e-mail: [email protected]

5. Prevence záškoláctví • • •

seznámení žáků se Školním řádem důslednost při omlouvání absence žáků spolupráce s rodiči

6. Zdravý životní styl • • • • • • •

v rámci předmětu Zdravotní nauka, Organizace volného času, Kosmetická péče, Zdravotní a tělesná výchova, Psychologie, Aplikovaná psychologie, Ekologie, Výtvarná výchova, Etická výchova, Osobnostní výchova, Cizí jazyky, Český jazyk exkurze u Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje 3. ročník – sociální činnost: Den otevřených dveří MAMMA HEPL centrum AJ: reálie anglicky mluvících zemí – poznávání způsobu života mladých lidí, srovnání kultur a hledání vhodných vzorů výtvarná výchova: nabídka vhodných volnočasových aktivit a výtvarných technik Nezvratné osudy – beseda aktuálně podle nabídky různých organizací – besedy, filmy…

7. Prevence virtuálních drog •

v rámci předmětů Psychologie, Aplikovaná psychologie, Pedagogika, Výpočetní technika, Společenská kultura, Osobnostní výchova

8. Další činnosti Spolupráce s rodiči • rodiče mohou využívat informační servis pomocí internetových stránek školy, kde najdou komplexní informace o škole • lze využít nástěnky školy • poskytování kontaktů na příslušné instituce, odkazy na webové stránky • důležitá je účast na třídních aktivech • Den otevřených dveří Spolupráce s výchovnými poradci • spolupráce s výchovnou poradkyní pro žáky humanitních oborů Mgr. Vladimírou Bezpalcovou a výchovným poradcem pro žáky strojírenských oborů Mgr. Petrem Slavíkem bude probíhat zejména formou předávání informací a vzájemnými konzultacemi dle potřeby Spolupráce • Pedagogicko-psychologická poradna – informace, vyšetření • Městská policie Plzeň – besedy • Policie ČR – obvodní oddělení Plzeň-Bory • Středisko výchovné péče Plzeň, Karlovarská tř. – besedy, návštěvy zařízení • Speciálně pedagogické centrum pro zrakově postižené – exkurze, přednášky 11

• • • • • • • • • • • • • • • • •

Tyfloservis, tyflocentrum – přednášky, exkurze, propagační letáky P – centrum – besedy, informace Exodus Třemošná – exkurze, besedy 87. MŠ Plzeň – exkurze ve Zdravé mateřské škole Dům sv. Zdislavy – vánoční sbírka, exkurze Stacionář Jitřenka – předvánoční program pro klienty Světlušky – dobročinná akce Adra – velikonoční sbírka Fond ohrožených dětí Sdružení Klíč – vystoupení ke Dni dětí Krajská hygienická stanice – očkování, letáky, besedy Účast na soutěžích pořádaných AŠSK (plavání, florbal…) Horská služba – při lyžařském a sportovně turistickém kurzu Spolupráce se sdružením MáTa Point 14 – problematika závislostí - konzultace Projekt Nezvratné osudy (beseda) Západočeská univerzita v Plzni

9. Práce výchovné komise • • •

pro lepší řešení různých výchovných problémů žáků pracuje na škole výchovná komise složení výchovné komise: ředitel školy (zástupce řed. školy), třídní učitel, výchovný poradce o jednání vyhotoví komise protokol

VI. Závěr Prevenci rizikového chování nelze chápat pouze jako jeden z dílčích úkolů školy – je to součást života celé školy, která prolíná všemi oblastmi jejího života. Jedinečnou a nezastupitelnou roli v prevenci má ovšem rodina. Společným cílem rodiny i školy je dobře připravit dítě na pozdější samostatný a úspěšný život.

12

Příloha č. 1 Kontakty Prevence sociálně patologických jevů a výchova k toleranci Mgr. Hana Dadučová,DiS. Oddělení mládeže a sportu - odbor školství, mládeže a sportu Krajský úřad Plzeňského kraje Škroupova 18, 306 13 Plzeň tel.: +420 377 195 321 e-mail: [email protected].

Odbor sociálních věcí Plzeňského kraje - prevence kriminality Ing. Pavlína Kučerová Krajský úřad Plzeňského kraje Škroupova 18 306 13 Plzeň - Kancelář 437 Patro 4 Tel.: +420 377195 087 Mob.: +420 733698688 Email: [email protected]

Protidrogová koordinátorka a manažerka projektu prevence kriminality Magistrátu města Plzně Bc. Monika Ježková Magistrát města Plzně Náměstí Republiky 1, Plzeň tel: 378 032 230 e-mail : [email protected]. Jméno

Funkce

Telefon 377 468 123

PhDr. Blanka Veselá

PPP Plzeň

P – Centrum (K-centrum) Centrum protidrogové prevence a terapie P-centrum, Plachého 6, Plzeň 301 26 Web: www.cppt.cz e-mail: [email protected] tel.: +420 377 220 325

Programy primární prevence pro žáky a studenty ZŠ, SŠ, SOU, OU, semináře pro pedagogy, rodiče, studenty a širokou veřejnost, poradenství v oblasti prim.prev.,zprostředkování odborné péče Projekt KOTVA

POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY p.Bláhová Klatovská 45, Plzeň e-mail: [email protected]

Přednášky primární prevence na téma : šikana, prevence užívání návykových látek, právní odpovědnost

13

Email [email protected]

web : www.policie.cz tel: 954 325 207 Městská policie Plzeň Perlová 3, p.o.box 129, 304 29 Plzeň www.mpplzen.cz email: [email protected] [email protected] [email protected] tel: 378 036 924 mobil: 723 232 336

Skupina pro metodiku a korespondenci, projekty prevence kriminality, akce v rámci primární prevence kriminality (besedy a další různé akce pro ZŠ).

Ponton – (ex Společenství ZAČÍT SPOLU) občanské sdružení Podmostní 1, 301 12 Plzeň www.ponton.cz email: [email protected] tel: 377 222 466, fax: 377 220 557

Nízkoprahový klub pro děti a mládež Pixla: nabídka volnočasových a sociálních aktivit dětem a mládeži od poč.škol.docházky do 20 let. Předškolní výchova Klubíčko. Bezplatné doučování přímo v rodině

Společnost TADY A TEĎ, o. p. s. Palackého nám. 24 326 00 Plzeň www.tadyated.org tel.: +420 724 247 191 email:[email protected]

Ve spolupráci se společenstvím Začít Spolu nabízí bezplatné doučování a to minimálně 1x týdně přímo v rodině dítěte. Doučující jsou studenti středních a vysokých škol kvalifikováni pro práci s dětmi.

Bílý kruh bezpečí Nonstop linka BKB : Husova ulice 11(v budově 257 317 110 Pomoc obětem trestné Ekonomické fakulty ZČU) činnosti 301 35 Plzeň – k.o. p.Hofmann Primární prevence www.bkb.cz/index.php kriminality tel./fax: 377 637 695 Středisko výchovné péče Pobytové a ambulantní zařízení pro děti a mládež Karlovarská 67, Plzeň s výchovnými problémy, rodinná terapie a poradenství, www.dduplzen.cz , email : vzdělávácí kurzy pro pedagogy [email protected] Tel: 377 536 459, mobil : 607 750 397 Point 14 Primární prevence a nízkoprahový klub Husova 14, Plzeň Streetwork

www.point14.cz e-mail : [email protected] tel: 377 235 526 Člověk v tísni Mikulášské náměstí 552, 326 00 Plzeň Web : www.cvtplzen.cz Email : [email protected] Tel : 377 240 090 Naděje Železniční 36, Plzeň www.nadeje.cz [email protected] tel: 377 456 912

Denní centrum, poradna Středisko následné péče Workshopy v oblasti možností dalšího vzdělávání, pracovních příležitostí a zaměstnání vůbec, vzdělávací dílny s dokumentárním filmem, národnostní menšiny, cizinci… Komunitní práce s předškolními a školními dětmi – nízkoprahový klub. Poradenství lidem v nouzi. Sociální intervence v rodinách dlužníků za nájemné. Potravinová banka. Azylový dům.

14

Občanská poradna Plzeň Koterovská 41, Plzeň 326 00 Tel: 377 456 468 Email : [email protected] Web : www.opplzen.cz

Přednášky studentům v oblasti dluhové problematiky a situaci v této oblasti v ČR - finanční gramotnost, bezplatné právní poradenství

Salesiánské středisko mládeže Plzeň Revoluční 98, Plzeň www.sdbplzen.cz email: [email protected] tel: 377 266 953 Fond ohrožených dětí Barrandova 8, Plzeň www.fod.cz email: [email protected] tel: 377 455 132, 377 455 226 Ulice – agentura terénní soc. práce Úslavská 31, Plzeň – Petrohrad, 326 00 www.ulice-plzen.com email: [email protected] tel: 377 320 352 Zdravotní ústav – Plzeň Centrum veřejného zdraví Skrétova 15, Plzeň – MUDr. D. Fránová Tel: 377 155 220, Email : [email protected] Oddělení podpory zdraví Tylova 20, Plzeň - Mgr.Tatiana Pavlovská Tel: 378 037 710 email : [email protected] www.zuplzen.cz CENTRUM SOS ARCHA Prokopova 17 (1. patro), 301 35 Plzeň tel.: 377 223 221 e-mail: www.diakonieplzen.cz k.o.: Mgr. Lucie Petříčková, mobil 739 514 160 www.sosarcha.cz

Balón – klub pro volný čas dětí (nízký práh) Vzducholoď– podpora sociálních dovedností Kroužky – zájmová činnost Střecha – pomoc dětem, mládeži a rodině Občanské sdružení na pomoc opuštěným, týraným a zanedbaným dětem.

Přednášky o problematice sociální deviace, o sociální síti a o principech sociální práce (metody, etika...). Terénní program (prostituce, drogová problematika…) Posláním Zdravotního ústavu je plnění úkolů stanovených na úseku ochrany veřejného zdraví právními předpisy a statutem. poradna HIV/AIDS poradna zdravého životního stylu závodní preventivní péče a konzultace fyziologie práce aktivity v ochraně a podpoře veřejného zdraví

Linka bezpečí dětí a mládeže www.linkabezpeci.cz email: [email protected] Zelená linka 116 111

Centrum SOS Archa poskytuje ambulantní krizovou pomoc dětem, mládeži, dospělým a také párům a rodinám psychickou podporu a bezpečné provázení při zvládání obtížné životní situace, které se jim nedaří překonat běžnými způsoby. Dalšími aktivitami zvyšujeme připravenost veřejnosti ke zvládání krizových situací a nabízíme pohlednout na krizi jako šanci k pozitivní změně. Služby poskytujeme ambulantně, diskrétně a bezplatně. Bezplatná celostátní linka pro děti a mládež v krizových životních situacích, otevřena 24 hodin denně, včetně nedělí a svátků. Děti mohou volat anonymně.

Rodičovská linka 840 111 234 nebo 606 021 021

Linka pro pomoc rodičům

[email protected]

15

Občanské sdružení EPOCHÉ regionální společnost pro péči o duševní zdraví Zábělská 43, Plzeň – Doubravka 31200 Linka důvěry : 377 462 312 605 965 822 e-mail: [email protected] TKS – Terénní krizová služba

Nonstop linka 777 167 004

Linku důvěry a psychologické pomoci Krizové centrum Regionální institut duševního zdraví – RIDZ EEG biofeedback centrum Institut psychoterapeutického vzdělávání Pomoc při řešení obtížných životních situacích, náročných událostech a neštěstích.

e-mail: [email protected]. www.dchp.cz Ledovec – Poradenské centrum Ledovec

www.ledovec.cz Mozartova 1, 323 00 Plzeň Tel: 774 321 520, 377 429 616 Email : [email protected]

Podpůrný program pro žáky a studenty s duševním onemocněním; podpůrná skupina Besedy a přednášky, skupinové aktivity o problematice duševních onemocnění a problémů pro žáky SŠ.

PPP Plzeň Koterovská 85, Internáty, Plzeň tel. : 377 418 612 mobil: 733 745 851

Poradenství v oblasti primární prevence - metodické vedení a pomoc, pomoc při zprostředkování odborné péče, intervenční programy na ZŠ a SŠ

Mgr. Hana Dadučová, DiS. Odbor školství, mládeže a sportu Krajský úřad Plzeňského kraje Škroupova 18, 306 13 Plzeň tel.: +420 377 195 321 e-mail: [email protected] http://www.plzensky-kraj.cz

Prevence sociálně patologických jevů a výchova k toleranci, dotační programy

Ing. Pavlína Kučerová Email: [email protected] Škroupova 18, Plzeň Telefon: +420 377195 087 GSM+420 733698688 Kancelář437 Patro 4 Bc. Monika Ježková Magistrát města Plzně Náměstí Republiky 1, Plzeň tel: 378 032 230 e-mail : [email protected]

Protidrogová koordinátorka a manažerka projektu prevence kriminality plzeňského kraje.

Protidrogová koordinátorka a manažerka projektu prevence kriminality magistrátu města Plzně.

16

Krizová pomoc (linky důvěry, krizová centra) v Plzni Diecézní charita PlzeňTerénní krizová služba Centrum SOS Archa psychologická, duchovní a sociální pomoc lidem v krizi Epoché–regionální institut duševního zdraví Linka důvěry a psychologické pomoci Epoché Centrum pro zdravotně postižené K-centrum kontaktní centrum - drogy Linka Bílého kruhu bezpečí Linka pro ženy a dívky

Cukrovarská 16/327

777 167 004 NONSTOP

www.kadel.cz/dchp [email protected]

Prokopova 17/397

377 22 32 21

www.diakonieplzen.cz [email protected]

377 462 314

Zábělská 43/5 377 462 312 Zábělská 43/5 605 965 822 Koterovská 134 377 440 854 Havířská 11

377 421 374 257 317 110 Husova 11 NONSTOP 603 210 999 Husovo 731 064 036 náměstí 584/2 377 919 089

www.epoche.cz [email protected] www.epoche.cz [email protected] www.czppk.cz [email protected] www.cppt.cz [email protected] www.bkb.cz [email protected] www.poradnaprozeny.eu [email protected]

Důležité celostátní krizové linky - linky důvěry Linka bezpečí – www.linkabezpeci.cz 116 111 Nové číslo 116 111 je shodné pro dětské linky důvěry v celé Evropě. Volání je zdarma z pevných i mobilních telefonů. [email protected] chat.linkabezpeci.cz Celostátní linka pro děti a mládež v krizových životních situacích. Služba funguje zdarma 24 hodin denně, včetně nedělí a svátků.. Kromě telefonního kontaktu lze využít také chatovou službu nebo e-mailový kontakt. Rodičovská linka 840 111 234 pondělí, středa a pátek: 13 - 16 hod. úterý a čtvrtek : 16 - 19 hod. Rodičovská linka poskytuje telefonickou krizovou intervenci a poradenství především rodičům, prarodičům a ostatním členům rodiny z celé České republiky. Nabízí jim pomoc v krizové situaci, která se týká jejich dětí. V případě problémů v rodinných vztazích zajišťuje služby v podobě výchovného, rodinného a sociálně-právního poradenství. Zároveň nabízí výchovné poradenství pro pedagogy mateřských, základních a středních škol. Své služby poskytuje výhradně po telefonu a ctí zásadu anonymity klienta - pokud klienti sami nechtějí, nemusejí sdělovat své osobní údaje. Linka vzkaz domů 800 111 113 z mobilu 724 727 777 (tarif dle operátora) Zavolej nám na Linku vzkaz domů – volej zdarma z pevné linky nebo z mobilního telefonu každý den od 8 do 22 hodin. 17

Linka slouží především dětem a mladým lidem, které situace v rodině, ve škole nebo v ústavním zařízení donutí k útěku nebo těm, kteří o tomto kroku prozatím jen uvažují. Dovolat se mohou zdarma ze všech pevných linek z celé České republiky, z mobilních telefonů je služba zpoplatněna podle tarifu jednotlivých operátorů. Linka důvěry RIAPS Praha Zaměření: pro celou populaci Telefon: 222 580 697 Provoz: NONSTOP E-mail: [email protected] WWW: http://www.mcssp.cz pomoc v jakékoliv krizové situaci: psychické, mentální či tělesné onemocnění; znásilnění či pohlavní zneužití; domácí či jiné násilí; závislosti; sexuální a gynekologická problematika; vztahové problémy; sebevražedné myšlenky či pokusy, úmrtí blízké osoby; bytová či finanční tíseň a nezaměstnanost; osamělost či ztráta smyslu života a duchovní otázky; výchova dětí či péče o seniory, nemocné a postižené blízké osoby DONA linka Zaměření: Pro oběti domácího násilí Telefon: 2 51 51 13 13 Provoz: NONSTOP E-mail: [email protected] WWW: http://www.donalinka.cz Je specializovaná celostátní telefonická služba pomoci pro osoby ohrožené domácím násilím.Pracuje v nepřetržitém provozu od 11. září 2001. Pomáhá každému, kdo se cítí ohrožen domácím násilím nebo je svědkem domácího násilí. Pomáhá profesionálům, kteří při výkonu svého povolání přicházejí do prvního či opakovaného kontaktu s osobou ohroženou domácím násilím. Respektuje anonymitu klientů. Respektuje požadavek diskrétnosti. La Strada Zaměření : Obchod s lidmi Telefon : 222 71 71 71 Provoz : NONSTOP E-mail: [email protected], [email protected] WWW: http://www.strada.cz/ La Strada Česká Republika je nevládní nezisková organizace, která působí v oblasti řešení problematiky obchodu s lidmi (obchod se ženami, otroctví, nucená práce…)

On-line adresáře na návazná a podobná zařízení v celé republice http://www.obcanskeporadny.cz - informace a seznam občanských poraden http://www.amrp.cz/poradny.htm - adresář rodinných poraden http://www.epusa.cz - úřady státní správy a samosprávy ČR http://www.azylovedomy.cz/adresar.php - adresář azylových domů http://www.capld.cz - linky důvěry http://www.help24.cz/index.php?page=centra-pomoci – Help 24 – Centra psychologické pomoci v ČR

18

Příloha č. 2 Když se něco děje správné zhodnocení situace Jakmile zjistíte, že se něco děje, jste postaveni před některou z těchto voleb:  Je to nutné řešit hned?  Je nutné řešit to vůbec?  Nešlo by to odložit?  Máme o tom mluvit?  Je třeba to někomu hlásit?  Nemůže to vyřešit někdo jiný?  Mají o tom vědět rodiče? 1. Došlo k nějakému zranění? Je akutně ohrožen něčí život nebo zdraví? ANO: Soustřeďte se pouze na první pomoc. Pošlete kohokoliv pro další dospělou osobu. Podle situace volejte záchranku. Informujte vedení školy, pošlete někoho, aby čekal na RZS u hlavního vchodu na Klatovské. NE: Situaci není nutné řešit okamžitě, máte čas se rozmyslet. Uklidněte se, nespěchejte a položte si další otázku:

2. Mohu, chci a dokážu to řešit právě já a právě teď? ANO: Začněte se ptát žáků, co se přesně stalo. Problém rozkryjte, pojmenujte a rozmyslete si řešení. NE:

Problém nechejte otevřený, kontaktujte školního metodika prevence a řešení s ním konzultujte. Školní metodik prevence pak kontaktuje třídního učitele, event. vedení školy. V případě potřeby zajistí jinou odbornou pomoc. V týmu situaci zhodnotí a řeší.

V každé fázi rozhodování mějte na paměti, že musíte stále sledovat nejvyšší zájem. Situace, kdy dojde k akutnímu ohrožení života nebo zdraví, je sice nanejvýš hrozivá, ale pro rozhodování zdaleka nejjednodušší. V ostatních případech totiž neplatí, že každé řešení je lepší, než pasivita. Některá řešení jsou mnohem horší než neřešení. V každé jiné chvíli, než je akutní stav, musíte totiž myslet na více věcí současně:       

Musíte ochránit oběť Musíte ochránit pověst školy Musíte ochránit své kolegy Musíte ochránit sami sebe Jestliže nejde o akutní situaci, dobře si promyslete další postup Když nemůžete situaci zlepšit, alespoň ji nezhoršujte Buďte znalí svých oznamovacích povinností

19

Příloha č. 3 První pomoc při otravě návykovými látkami a alkoholem Jak jednat s lidmi, kteří jsou pod vlivem alkoholu nebo drog Návykové látky, zejména pervitin a halucinogeny (tripy), zvyšují riziko agresivního jednání. Je třeba zachovávat následující pravidla: •

logické argumenty a slovní obsah nemívají u intoxikovaných valný význam, při otravě návykovými látkami a alkoholem nelze příliš spoléhat na komunikaci s poškozeným

•

intoxikovaní zejména drogami často prudce reagují na neverbální komunikaci; je vhodné pokud možno vyhnout se prudkým pohybům, mluvit klidně, tišeji, pomaleji a v hlubší hlasové poloze

•

odklad přivolání lékařské pomoci může člověka vážně ohrozit na zdraví nebo životě; důvodem k okamžitému odbornému zákroku je i pouhé podezření z otravy.

První pomoc při otravě návykovými látkami Zajistěte dostatek čerstvého vzduchu, nepodávejte alkohol, černou kávu ani mléko. Maximální dostatek čerstvého vzduch je třeba zajistit zejména když k otravě došlo vdechováním škodlivých látek. Pokud možno je třeba opatřit informace o látce (nebo látku), která byla požita. Informace (látku) předejte přivolanému lékaři. Usnadní to další léčbu, u řady látek jsou známy účinné protijedy.

Než přijde lékař Při vědomí – k otravě došlo ústy • • • • • •

podat větší množství vody (případně s živočišným uhlím, je-li po ruce) vyvolat stlačením kořene jazyka zvracení zabránit prochladnutí zajistit nepřetržitý dohled ošetřit případná zranění opatřit pokud možno informace o látce, která byla požita a předat ji přivolanému lékaři

Při vědomí – k otravě došlo nitrožilní cestou nebo vdechnutím • zajistit maximálně možný dostatek čerstvého vzduchu • zabránit prochladnutí • zajistit nepřetržitý dohled • ošetřit případná zranění • opatřit informace o látce, která byla požita a předat ji přivolanému lékaři Zvracení nemá smysl vyvolávat, látka neprošla zažívacím ústrojím.

20

Při bezvědomí Nikdy nepodávat nic ústy ! Nesnažit se vyvolávat zvracení! • • •

položit postiženého do stabilizované polohy na bok sledovat dýchání – při zástavě dechu uvolnit dýchací cesty (odstraněním zvratků nebo cizího tělesa tím, že sáhnete do úst a vyčistíte je, pak zaklonit hlavu) Pokud nedýchá ani po záklonu hlavy, ani na bolestivý podnět zahájit resuscitaci: podle nových doporučení se laikům doporučuje pouze provádění srdeční masáže (100 stlačení za minutu)

21

Příloha č. 4 Specifika otrav u různých návykových látek Alkohol U těžších otrav je nebezpečí vdechnutí zvratků nebo zástavy dechového centra. Nepodceňujte těžší opilost a volejte lékaře.

Marihuana a hašiš Časté jsou úzkostné stavy. Je třeba zajistit dohled, aby osoba pod vlivem drogy neublížila sobě nebo druhému. Lékařskou pomoc je třeba zajistit zejména proto, že po odeznění účinků drogy přetrvávají duševní problémy.

Halucinogeny (tripy) Je vhodné zajistit nepřetržitý dohled více osobami, pod vlivem drogy mohou postižení jednat velmi agresivně, nesmyslně a nebezpečně. Poměrně časté jsou úzkostné stavy a pocity pronásledování (pozor na pády z oken). Lékařská pomoc je naléhavě nutná.

Pervitin I zde je vhodné zajistit dohled více osobami, protože i zde je riziko nesmyslného a nebezpečného jednání. Úzkostné stavy, pocity pronásledování, někdy i halucinace.

Opioidy (heroin) Předávkování je poměrně časté, dostavuje se tlumivý účinek na dýchání. Časté je bezvědomí a zástava dechu. Účinky se někdy podobají těžké opilosti.

Těkavé látky (ředidla, rozpouštědla, lepidla) Intoxikovaný je masivně cítit těmito látkami, při silné otravě může rychle dojít k zástavě dechu a bezvědomí.

22

Příloha č. 5 Co dělat, když je žák pod vlivem návykové látky 1. Poskytnou první pomoc 2. Pověřit další osobu (žáka) pomocí při zavoláním rychlé záchranné služby - 155 3. Pověřit další osobu (žáka) přivoláním další dospělé osoby 4. Pověřit další osobu (žáka) informováním v sekretariátu školy, kde zajistí (pokud je to možné) přivolání metodika prevence 5. Pověřit další osobu (žáka), aby čekala u vrátnice na příjezd RZS a doprovodila ji na místo 6. Po příjezdu záchranné služby • zjistit, kam žáka odvezou • pokud to lze, zajistit doprovod 7. Zajistit informování zákonných zástupců žáka 8. Následně pohovořit s celou třídou • zamyšlení nad situací • pokusit se zjistit, zda spolužáci ví něco bližšího k dané situaci 9. Taková událost by neměla zůstat bez postihu

23

Příloha č. 6

Jak postupovat při krvavém poranění pohozenou injekční jehlou 1.

Jehlu či předmět, který způsobil zranění z rány šetrně vyjmout

2.

Pokud rána krvácí, nechat spontánně krvácet alespoň 5 minut

3.

Ránu nehmoždit, nemačkat, nevysávat

4.

Ránu 5 – 10 minut oplachovat pod tekoucí vodou a omývat mýdlem

5.

Poté ránu ošetřit některým z běžných dezinfekčních prostředků:

6.

Pokud došlo k poranění oka, úst či nosu, vypláchnout ránu fyziologickým roztokem nebo borovou vodou

7.

Krví potřísněné okolí rány omýt vodou a mýdlem

8.

Ránu krýt obvazem, aby v případě pokračujícího krvácení, nedošlo ke kontaminaci okolí či jiných osob

9.

Injekční jehlu či jiný předmět, který poranění způsobil, uschovat v pevné schránce, aby nemohlo dojít k dalšímu krvavému poranění. V žádném případě neodhazovat do běžného odpadu, neboť musí být zlikvidován ve zvláštním režimu, jako potenciálně nebezpečný infekční materiál.

10.

Zraněného dopravit optimálně do 2 hodin, v krajním případě však do 72 hodin k lékařskému ošetření (praktický lékař, chirurg – na poliklinice, lékař na hygienické stanici. Tento zhodnotí, zda byl zachován standardní racionální postup primárního ošetření a uváží, zda poraněného odešle k erudovanému infekčnímu specialistovi k podrobnějšímu vyšetření či event. započetí postexpoziční profylaxe.

11.

Ošetřujícímu lékaři poskytnout základní informace: datum a hodinu poranění, způsob ošetření rány, místo a mechanismus poranění, činnost, při které k poranění došlo, odhadnout hloubku poranění a intenzitu následného krvácení, odevzdat k zajištění předmět, kterým k poranění došlo k jeho bezpečné likvidaci a předložit očkovací průkaz zraněného (TAT, hepatitidy).

12.

Událost ohlásit městské policii či Policii ČR 24

13.

Kontaminované šactvo vyprat v horké vodě 70 oC za použití běžného pracího prášku, nebo ve studené vodě za použití dezinfekčního přípravku (Chloramin, Chlornan sodný). Dostatečně účinné je i chemické čištění.

14.

V současné době je poměrně vysoká pravděpodobnost, že náhodně nalezená injekční jehla může být potenciálně nebezpečná z kontaminace virem hepatitidy či HIV. Je proto z preventivních důvodů nutné informovat policii i o pouhém nálezu těchto předmětů na veřejných prostranstvích, hřištích, parcích, náměstích či v prostorách a prostředcích městské hromadné dopravy. Není žádoucí tyto předměty odstraňovat sami, bez zvláštních ochranných pomůcek a bez možnosti jejich následné odborné likvidace.

Podklady z Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni

25

Příloha č. 7 Řešení nejobvyklejších případů výskytu NL ve škole Žáci kouří (pijí alkohol) v prostorách školy a školského zařízení nebo v době školního vyučování: Školním řádem je zakázáno užívat nebo nosit do zařízení jakékoliv NL. Řešení užívání NL žáky školy mimo dobu školního vyučování nebo prostory školy nepřísluší škole, ale rodičům a obci. Užívání NL není trestné, ale neexistuje žádná legální cesta, jak by si osoba mladší 18 let mohla nějakou takovou látku opatřit. Musel tedy nutně někdo pochybit.

Žák se dostaví do školy pod vlivem alkoholu nebo nějaké OPL: Nejprve zajistěte jeho bezpečí a zjistěte co nejpřesněji zdravotní stav. Je-li ve stavu akutní intoxikace, volejte záchranku. Současně vyrozumíte zákonné zástupce a orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Vyhodnotíte-li situaci tak, že lékaře není nutné volat, volejte zákonné zástupce a trvejte na tom, aby si dítě převzali. V dané situaci nedokážete dostatečně zajistit povinný dohled a je třeba, aby se ho ujali rodiče. Jestliže se rodiče nedostaví, zajistěte povinný dohled po dobu školního vyučování a kontaktujte OSPOD.

Zachytíte u žáka alkohol nebo tabákové výrobky a chcete je někomu vrátit: O zachycení věcí sepište záznam, který obsahuje datum, čas, popis předmětů, komu patří, za jakých okolností byly zachyceny a kým. Osobám mladším 18 let žádnou takovou látku vracet nemůžete, neboť byste je tím v konzumaci podporovali a to vám zákon zakazuje. Z nálezu vyvoďte kázeňské důsledky ve smyslu školního řádu. Zachycené předměty vraťte zákonným zástupcům na základě protokolu. Při předávání věcí jim opětovně vysvětlete, že nosit návykové látky do školy není dovolené a že jste v případě jejich užívání osobou mladší 18 let povinni informovat OSPOD.

Ve škole objevíte uživatele omamných nebo psychotropních látek: Jestliže jste uživatele objevili, je velká pravděpodobnost, že objeven být chtěl. Jestliže s vámi chce hovořit, potom se rozhovoru nevyhýbejte. V žádném případě mu ale neslibujte, že nebudete nikoho informovat. Informovat budete muset zákonné zástupce a OSPOD. Situaci není třeba dramatizovat, ale ani bagatelizovat. Nevyhýbejte se podání informace OSPOD, neboť zákonní zástupci mnohdy nevědí, jak situaci řešit. Škola, na rozdíl od OSPOD nemá žádné možnosti, jak je k řešení přimět. Role školy a školského zařízení je pouze preventivní a poradenská.

Zachytíte látku, o které se domníváte, že je omamná nebo psychotropní: Objevenou látku vložíte tak, jak je, do velké obálky a tu přelepíte a uložíte do trezoru. S látkou ani s obalem nijak nemanipulujete, nic nerozbalujete. O nálezu sepíšete písemný záznam, ve kterém přesně uvedete, jak látka vypadá, kdo ji objevil, kde, za jakých okolností a u koho. Protokol podepíše ředitel nebo zástupce, ten, u koho byla látka objevena, a třetí (dospělá) osoba. 26

Jestliže ten, u koho byla látka objevena (nebo ten, který látku odevzdal) odmítne záznam podepsat, uvedete do kolonky pro jeho podpis - odmítl podepsat. Celou dobu jste nemanipulovali s OPL, ale s látkou pro vás neznámou a podezřelou. O skutečném obsahu nálezu rozhodne laboratoř, což také sdělíte tomu, u koho byla nalezena. Nález předáte Policii ČR.

Dozvíte se, že některé z dětí do školy přináší omamné nebo psychotropní látky a předává je spolužákům: Taková osoba je distributorem OPL a je zcela jedno, jestli tyto látky někomu dává nebo prodává. Také je docela jedno, o jaké OPL se jedná. Tato osoba se dopouští závažného trestného činu a vaší povinností je páchání tohoto trestného činu překazit. Překazit trestný čin můžete i tím, že ho oznámíte orgánům činným v trestním řízení. Nejčastěji Policii ČR.

Právní otázky 

Pro konzumaci alkoholu, tabákových výrobků ani drog není v ČR stanovena žádná věková hranice = konzumace není trestná



Konzumace návykových látek osobami mladšími 18 let je považováno za „vedení života nemravného a zahálčivého“ a zaměřuje se na ně sociálněprávní ochrana



Užívání drog ve škole je nežádoucí. Ošetřeno školním řádem



Distribuce drog je trestným činem

27

Příloha č. 8

Jak poznáme, že dítě bere drogy? Není to snadné - zvláště, když dítě zkouší drogy poprvé nebo je bere pouze příležitostně. Mnohá znamení jsou stejná, jako normální znaky dospívání. Důvodem k zamyšlení může být, vyskytneli se několik znaků současně. I v takovém případě však nedělejte unáhlené závěry.

Některé známky škodlivého užívání návykových látek Nejzávažnější známky

 Žák nebo student sám přizná užívání drog.  Toxikologický nález drogy v moči. Spolehlivé toxikologické vyšetření moči je poměrně drahé. Orientačního vyšetření, např. za pomoci indikátorových papírků, zase nevylučuje možnost mylných nálezů. Moč má smysl takto vyšetřovat pouze tehdy, jestliže byla odebrána pod dohledem, jinak je riziko záměny vzorku. Některé drogy se vylučují poměrně pomalu a jejich průkaz v moči je možný i po více dnech (v případě dlouhodobého požívání drog z konopí dokonce i po týdnech). Jiné drogy se vylučují podstatně rychleji. U LSD je toxikologické vyšetření obtížné a většinou se neprovádí.  Pro užívání drog svědčí údaje z okolí (nejčastěji ze strany spolužáků nebo rodičů).  Nález drog nebo pomůcek k jejich zneužívání jako jsou injekční jehly a stříkačky, speciální dýmky, papírky k ručnímu balení cigaret, obaly od léků, prázdné láhve od alkoholických nápojů, „psaníčka“ (miniaturní obálky o málo větší než žiletka s práškem) apod.  Jizvy po vpiších v průběhu povrchových žil, např. v loketní jamce.  Známky intoxikace, např. žák působí dojmem, že je opilý, i když z něj není cítit alkohol, hovoří nezřetelně, je utlumený, je zmatený, má zhoršenou pohybovou souhru.  Přátelé, často starší, berou drogy.  Ztotožňování se s drogovou kulturou. Zastávání se drog, pseudofilosofická vysvětlování jejich zneužívání. Zájem o knihy nebo články o drogách.  Krádeže ve třídě nebo v domácnosti.  Zhoršená koordinace pohybů, motá se jako při opilosti.  Třes.  Pocity pronásledování.  Útěky z domova.

Další známky            

Změna či ztráta přátel a kamarádů, náhlé vzdalování se normálním vrstevníkům. Působí dojmem nezdravosti a neduživosti. Zvýšená potřeba peněz. Zanedbávání péče o zevnějšek. Náhlé zhoršení prospěchu a chování. Neomluvené hodiny a pozdní příchody do školy. Nespolehlivost. Častější úrazy a nemoci u dříve zdravého dítěte. Větší náladovost, podrážděnost, úzkostné stavy, deprese. Uzavírání se, tajnůstkářství, tajemné telefonáty, lhaní, odmítání kontroly ze strany dospělých. Nepřiměřené zvýšení aktivity či nápadná netečnost, případně střídání těchto stavů. Poruchy spánku nebo naopak nadměrná spavost. 28

           

Náhlé zhoršení chování, konfliktnost, agresivita. Ztráta kvalitních zájmů a zálib. Horší soustředění a paměť. Viditelná únava a spavost při vyučovacích hodinách. Zvýšená podrážděnost, nervozita. Ztráta motivace nezájem. Častější zdravotní problémy. Ztráta chuti k jídlu, přejídání se, náhlá změna jídelních návyků, jinak nevysvětlitelný váhový úbytek. Nezvykle nadměrná aktivita a hovornost. Nevolnosti, zvracení. Ztráta zájmu o rodinu a o aktivity, které dítě doma dříve zajímaly. Opakovaně zarudlé oční spojivky. duchem nepřítomný pohled, rozšířené nebo naopak zúžené zornice.

Specifické známky vzhledem k jednotlivým návykovým látkám Specifických příznaků je mnoho. Přesto ale nebývá podle nich snadné určit, o kterou drogu se jedná. Marihuana: Zarudlé oči, hovoří hlasitěji, nepřiměřený smích, typický zápach po pálící se bramborové nati, zrychlení tepu, poruchy paměti. Při dlouhodobějším braní ztráta zájmů, váhový úbytek nebo naopak přibývání na váze. Pervitin: Stavy nadměrné aktivity jsou charakteristické pro intoxikaci budivou látkou (pervitin, případně halucinogen MDMA, který má zároveň budivý efekt). Pervitin také vyvolává poměrně často pocity pronásledování a stavy zmatenosti. Poměrně typickým příznakem bývá dlouhý i vícedenní spánek jako projev spánkového dluhu a vyčerpání po předchozí dlouhé intoxikaci pervitinem (či MDMA). Po vysazení drogy nastávají někdy deprese. Halucinogeny jako je LSD (tzv. tripy): Rozšíření zornic, iracionální a podivné chování, možné pocity pronásledování a nevyprovokovaná agrese, halucinace, kolísání nálad, pohrouženost do vnitřního světa, zmatenost. Heroin: Jizvy po vpiších (ale heroin se také šňupe či kouří), spavost v nezvyklou dobu, při intoxikaci nereagují zúžené zornice na světlo, zpomalení dechu, nesrozumitelná řeč. Pocit libosti bývá střídán apatií. Při odvykacích potížích nespavost, rozšíření zornic, tekoucí nos, pocení, podrážděnost, zvracení či nevolnost, průjmy, bolesti břicha a svalů. Těkavé látky: Typický a nezaměnitelný je zápach těkavé látky (nejčastěji toluenu) z dechu nebo z oděvu. Alkohol: Typický zápach a další obecně známé příznaky opilosti. Tlumivé léky: Působí dojmem opilosti, ale není z něj cítit alkohol. Tabák: Typický zápach, zažloutlé prsty.

29

Závislost a její rozpoznání Dotazník závislosti Všechny následující otázky se týkají období 12 měsíců. Vyber tu z následujících odpovědí, která se nejvíc blíží skutečnosti, a zatrhni ji. „Droga“ znamená i alkohol nebo marihuanu nebo kombinaci různých návykových látek. 1. Cítil jsi během posledních 12 měsíců silnou touhu nebo nutkání užívat drogu? Ne - Někdy - Často 2. Nedokázal jsi se ve vztahu k droze ovládat? (Vzal si ji i tehdy, když to bylo nevhodné, nebo sis vzal víc, než jsi původně chtěl?) Často - Někdy - Ne 3. Měl jsi tělesné odvykací potíže („absťák“) po vysazení drogy, nebo jsi bral nějakou drogu nebo lék proto, abys odvykací potíže zmírnil? Ne - Někdy - Často 4. Zvyšoval jsi dávku, abys dosáhl účinku, původně vyvolaného nižší dávkou? Často - Někdy - Ne 5. Zanedbával jsi dobré záliby kvůli droze, nebo jsi potřeboval víc času k získání a k užívání drogy nebo k zotavení se z jejího účinku? Ne - Někdy - Často 6. Pokračoval jsi v užívání drogy přes tělesné nebo duševní škodlivé následky, o kterých jsi věděl? Často - Někdy - Ne Vyhodnocení Spočítejte odpovědi „často“ a odpovědi „někdy“ 0 odpovědí „často“ a „někdy“ znamená, že se patrně nejedná se o závislost. 1 - 2 odpovědi „často“ a „někdy“ - tento výsledek ještě nesvědčí pro závislost, ale patrně vyžaduje důkladnější vyšetření lékařem nebo jiným odborným pracovníkem. 3 - 6 odpovědi „často“ a „někdy“ znamenají, že se patrně o závislost jedná. Kromě závislosti na návykových látkách nacházíme v Mezinárodní klasifikaci nemocí i diagnostické kategorie „škodlivé užívání“. Abychom stav označili jako škodlivé užívání, nesmí se jednat o závislost a návyková látka musí působit tělesné nebo duševní poškození. Další častou diagnostickou kategorií je akutní intoxikace. Jak je patrné z výše z uvedeného, závislost není zdaleka jediným problémem, který návykové látky působí. Např. k předávkování drogou může dojít i u dospívajícího, který není závislý a který s drogou „pouze“ experimentuje. A ještě důležitá poznámka: Ani pro lékaře nebo psychologa není vždy snadné stav správně posoudit, aniž by měl k dispozici údaje z okolí dítěte nebo dospívajícího.

30

Příloha č. 9 Základní doporučení rodičům Doporučení rodičům - co je vhodné •

• •

•

• •

• • • •

•

Když je dítě pod vlivem drog a hrozí otrava, neváhejte zavolat lékaře. Požívání drog není trestné, a dítěti proto žádný soudní postih nehrozí. Zdravotník je navíc vázán lékařským tajemstvím. Za jeho porušení by lékaři hrozilo až dva roky nepodmíněně nebo zákaz činnosti. S dítětem pod vlivem drog nemá smysl se přít. Vážný rozhovor odložte na dobu, až bude dítě střízlivé. Lékaře volejte také v případě, že účinek drog odezněl, ale přetrvávají duševní problémy jako halucinace nebo pocity pronásledování. Nespoléhejte na zázračné okamžité řešení, ale spíše na dlouhodobou výchovnou strategii. Jejím základem je nepodporovat a neusnadňovat pokračující braní drog, naopak odměňovat každou změnu k lepšímu a povzbuzovat k ní. Braní drog dítěti znesnadňujte a braňte mu, kdykoliv je to možné. Neztrácejte důvěru dítěte a naslouchejte mu. Problém s návykovou látkou ještě zvyšuje jeho emoční závislost na druhých lidech. Naslouchat dítěti je obtížné, zvláště když říká a dělá z hlediska rodičů nesprávné věci a když hájí nepřijatelné hodnoty. Vyslechnout dítě ale ještě neznamená přistupovat na jeho stanovisko. Naučte se s dítětem o alkoholu a drogách hovořit. Bude-li dítě nějakou drogu obhajovat, vyslechněte ho, ale opatřete si protiargumenty. Uvědomte si své možnosti. Dítě, které bere drogy nebo pije, bývá většinou nezralé a neschopné se o sebe postarat. Může pohrdat názory rodičů, ale většinou si nedokáže opatřit prostředky k životu. I v tom je vaše šance a síla. Určitou základní péči jste sice povinni nezletilému dítěti poskytnout, ale mělo by cítit, že je to jiné, když se chová rozumně a když ne. Cílem je, aby dítě pochopilo, že skutečná samostatnost předpokládá schopnost se postarat o sebe. U dětí, které dosáhly zletilosti, je tento bod zvláště důležitý. Vytvořte zdravá rodinná pravidla. Dítě by mělo vědět, jaké předvídatelné důsledky bude mít jeho jednání. Mělo by mu být jasné, že je výhodnější, když se bude chovat přijatelně. Jestliže není dospívající ochoten ke změně, měl by nést důsledky. To se samozřejmě netýká situací, kdy je ohrožen život, např. při předávkování, kdy je třeba zprostředkovat lékařskou pomoc. Teprve až vážné problémy, které drogy působí, jsou často důvodem k léčbě a změně. Předcházejte nudě. Musíte počítat s tím, že může být nutné trávit v prvním období s dítětem mnohem více času. Měli byste mít přehled, kde je, co dělá, zamyslet se nad jeho denním programem a životním stylem. Pomozte mu odpoutat se od nevhodné společnosti. To má pro překonání problému často podstatný význam. Jestliže vám potomek tvrdí, že chce s lidmi, se kterými dříve bral drogy, jenom pobýt nebo povídat, buď lže, nebo podceňuje nebezpečí. Někdy je možné uvažovat i o změně prostředí. Posilujte sebevědomí dítěte. Najděte a udržujte křehkou rovnováhu mezi kritickým postojem vůči chování dítěte („nelíbí se nám, že bereš drogy“) a respektem vůči jeho osobnosti a lásce k němu („vážíme si tě jako člověka a záleží nám na tobě“). Je to těžké, je to však nutné. Stejně nutné je oceňovat i drobné pokroky a změnu k lepšímu. Je také třeba vidět i silné stránky dítěte, jeho možnosti a dobré záliby, které možná má z předchozí doby a na které se dá navázat.

31

•

• • •

•

Spolupracujte s dalšími dospělými. Velmi důležitá je spolupráce v rodině. Rodiče by se měli ve výchově problémového dítěte dokázat domluvit. Jenom tak totiž nebude dítě uzavírat spojenectví s tím rodičem, který mu právě víc dovolí. To by uškodilo všem. Důležitá je i spolupráce v rámci širší rodiny, spolupráce s léčebnými zařízeními, školou, případně dalšími institucemi. Často až vážně míněná hrozba ústavní výchovy nebo hrozba ohlášení krádeže v domácnosti na policii mohou jako krajní možnosti přimět dospívajícího přijmout léčbu. Osvědčuje se také, když rodiče dětí s těmito problémy spolu hovoří v rámci skupinové terapie nebo svépomocné organizace. Dokáží se navzájem pochopit a předávají si užitečné zkušenosti. Buďte pro dítě pozitivním modelem. K tomu je nutné, abyste mysleli na své zdraví a svoji tělesnou a duševní kondici a abyste měl své kvalitní zájmy. Rodič upnutý pouze na problémové dítě je velmi snadno manipulovatelný a dá se lehce vydírat. Neváhejte vyhledat profesionální pomoc pro sebe, jestliže ji dítě odmítá. V případě manželských nebo partnerských problémů se můžete např. obrátit na poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Užitečnou práci konají i linky důvěry, centra krizové intervence a další zařízení. Položte si otázku, co by bylo vašim největším problémem, kdyby bylo dítě v pořádku. Pamatujte, že zvládáním svých problémů zvyšujete zároveň i šanci na ovlivnění dítěte. Přístup k dítěti, které má problémy s alkoholem nebo jinou drogou, shrnuje anglické sousloví „tough love“ (čte se „taf lav“), česky to znamená „tvrdá láska“. Myslí se tím dobrý vztah k dítěti, snaha mu pomoci, ale zároveň cílevědomost a pevnost. U nezletilých dětí je možné se souhlasem rodičů a lékaře i léčení bez souhlasu dítěte. Je také možné nařídit ústavní výchovu, pokud je dítě v rodině nezvládatelné. To vše by mělo problémové dítě vědět, může vám to usnadnit jednání s ním.

Doporučení rodičům - co není vhodné • • • • • •

•

Nepopírejte problém. Zbytečně by se tak ztrácel čas a rozvíjela závislost na návykové látce. Neskrývejte problém. Někdo se za takový problém stydí a tají ho. Měl by si naopak o problému s někým důvěryhodným a kvalifikovaným pohovořit. To mu pomůže se v situaci lépe vyznat a citově i rozumově ji zvládat. Neobviňujte partnera. Na to, abyste si vyřizovali s druhým rodičem dítěte staré účty a navzájem se obviňovali, není vhodná doba. Minulost se změnit nedá, budoucnost ano. Nehledejte v dítěti zneužívajícím drogy spojence proti druhému rodiči. Nezanedbávejte sourozence dítěte zneužívajícího alkohol nebo jiné drogy. Sourozenci problémového dítěte jsou více ohroženi, problémem v rodině trpí a vaši péči a váš zájem potřebují. Nezanedbávejte ani bezpečnost dalších lidí ve společné domácnosti, zejména malých dětí. Člověk pod vlivem alkoholu nebo drog jim může být velmi nebezpečný, i když by jim za normálních okolností neublížil. Je také třeba myslet na to, aby se drogami, které dospívající domů přinesl, neotrávil mladší sourozenec. Nefinancujte zneužívání drog a neusnadňujte ho. S tím souvisí i to, aby rodina zabezpečila cenné předměty a nenechala se okrádat. Krádež nemusí uskutečnit samotné dítě, ale jeho „kamarádi“, kterým dluží za drogy. Jestliže začalo dítě zneužívat pervitin nebo opiáty, bývá otázkou času, kdy se začnou ztrácet peníze, šperky a další cenné předměty. Nejde tu jen o majetek, ale také o okolnost, že ukradený majetek slouží špatné věci, totiž rozvoji závislosti. Argument, že by si dítě opatřilo prostředky jinak, zejména prostitucí, prodejem drog nebo krádežemi, neobstojí. Pokud bude závislost pokračovat, je pravděpodobné, že k tomu stejně dojde. 32

•

•

•

• • • • • • • •

Nedejte se vydírat. Vyhrožování fetováním, útěkem, prostitucí nebo sebevraždou je častým a oblíbeným způsobem vydírání rodičů. Všechna tato rizika u závislých na drogách existují. Jenže tím, že rodiče pod jejich tlakem ustupují, riziko nesnižují, ale zvyšují. Argument „Dám si drogu, protože jste...“ se dá použít k čemukoliv. Pokud na něj rodič přistoupí, odměňuje a posiluje tak závislost. Nedejte se vydírat ani pochybnými známými dítěte, kteří na vás vymáhají peníze, jež jim dítě údajně dluží za drogy. Z jiného telefonu, nežli je váš, ohlaste celou záležitost na policii a s policií spolupracujte. O úmyslu informovat polici vyděračům neříkejte. Nemůžete mít jistotu, že zaplacením peněz by celá záležitost skončila. Možná by se právě naopak stalo dítě pro překupníky s drogami o to přitažlivějším a výnosnějším objektem zájmu. Nevěřte tvrzení, že má dospívající drogy pod kontrolou, případně, že snižuje dávky a že drogu brzy vysadí. Buďte připraveni na to, že dříve či později pravděpodobně přijde krize. Využijte ji a trvejte na změně životního stylu, případně na nějaké skutečně účinné formě léčby, jestliže není dospívající schopen zvládnout problém sám. Nevyhrožujte něčím, co nemůžete nebo nechcete splnit. Ztráceli byste tím důvěryhodnost. Nebijte dítě pod vlivem návykové látky. Fyzické násilí nevede většinou k cíli. Často jen živí v dítěti pocit ukřivděnosti, vede k sabotování snah rodičů a k útěkům. Nejednejte chaoticky a impulzívně. Nespoléhejte na prarodiče. Nastěhovat dítě, které bere drogy, k babičce nebo dědečkovi má většinou předvídatelné důsledky. Prarodič bude okraden, možná i týrán a stav se bude zhoršovat. Problém, který obtížně zvládáte vy, nezvládnou prarodiče. Do nekonečna neustupujte. Jen by se tak živila oboustranná nenávist. Požadavek, aby známí dítěte, kteří berou drogy, do vašeho bytu nechodili, je rozumný. V krajním případě je na místě volat policii. Nedělejte zbytečně dlouho „dusno“. Parta a nevhodní přátelé by se tím stávali pro dítě ještě přitažlivější. Nevyhazujte nezletilé dítě z domova. U nezletilého by to bylo protiprávní a patrně neúčinné. I když zletilé dítě odejde z domova, je dobré být připraven mu pomoci, pokud přijme určité podmínky (např. bude ochotné vstoupit do léčby a přiměřeně při ní spolupracovat). Neztrácejte naději. Vaším tichým spojencem je přirozený proces zrání. Kromě toho příjemné účinky drog mohou po čase ztrácet na intenzitě na naopak může přibývat bolestných na nepříjemných zážitků.

33

Příloha č. 10

Prevence nadměrného stresu ve školním prostředí, relaxační a jiná cvičení Jedním z rizikových činitelů ve vztahu k návykovým látkám je nepochybně nadměrný anebo příliš dlouho trvající stres. Kombinace tělesného cvičení a relaxace je velmi vhodná. Navíc se dají za pomocí relaxace bez návykových léků mírnit různé obtíže jako jsou bolesti hlavy, tréma, poruchy spánku a dokonce i deprese a úzkostné stavy. Následující postupy nevyžadují speciální vybavení a dají se praktikovat v běžném prostředí třídy, aniž by se museli žáci převlékat nebo jinak připravovat. Cvičení lze zařadit do normální vyučovací hodiny, kdykoliv to pedagog shledá prospěšné, např. tehdy, když ochabuje pozornost žáků.

1. sestava Procvičení krku: Ve stoji mírně rozkročném pomalu předkloňte a zakloňte hlavu. Opět možno spojit s dýcháním. S výdechem předklon, s nádechem hlava rovně, s výdechem záklon, s nádechem hlava rovně, s výdechem předklon. Opakujeme 5x i vícekrát. Stejným způsobem procvičujeme krk do stran. Hlavu ukláníte střídavě k pravému a levému rameni, je to čistý úklon bez rotace. Opět je možno spojit s dýcháním (výdech úklon, nádech střední poloha atd.). Procvičení ramen: Ve stoji spojném se špičkami prstů dotkněte ramen (skrčte připažmo, ruce položte na ramena). Lokty opisujte bočné kruhy, nejprve vpřed, pak vzad. Opakujte 5x v obou směrech. Křídla: Ve stoji spojném upažte, dlaně vpřed a nedechněte se , trup se v horní části prohýbá vzad, hlava se mírně zaklání. Nyní vydechujte, předklánějte se a spojte dlaně natažených paží před tělem ve výši ramen. Pohyb plynule opakujte 3 až 5x. Cvičení představivosti: Posaďte se pohodlně a nechte tělo se uvolnit. Zavřete oči. Se zavřenýma očima se na chvíli soustřeďte do středu mezi obočí. Pak přeneste pozornost na promítací plátno za zavřenýma očima a čelem. S větší či menší zřetelností tam nechte vystupovat následující obrazy: Klidná vodní hladina v záři slunce, silný a zdravý strom, květina, vysoké nebe se spoustou hvězd, potok, v němž bublá průzračná voda, hora, chrám, opět klidná vodní hladina v záři slunce. Nyní se můžete zhluboka nadechnout, protáhnout se a otevírat oči. Cvičení končí.

2. sestava Nebeské protažení Nohy jsou asi 10 cm od sebe, prsty zaklesněte do sebe a dlaně vytočte vzhůru, paže natažené. S nádechem přejděte do výponu, pěkně se protáhněte, krátké zadržení dechu, s výdechem zpět na plná chodidla. Opakujte několikrát. Strom ve větru: Ve stoji rozkročném vzpažte, propleťte prsty, vytočte dlaně vzhůru. Uklánějte trup s nataženými pažemi střídavě doprava a doleva. Opakujte zhruba 5x na obě strany. Nakonec s výdechem spusťte paže podle těla. Poloviční protažení: Postavte se do stoje roznožného, nohy v šíři ramen. S nádechem vzpažte nataženou pravou ruku, natažená levá se dotýká zadní strany stehna. S výdechem se zaklánějte v hrudní oblasti, dívejte se za vzpaženou pravou rukou, vytahujte ji vzhůru a vzad. Levou dlaň 34

suňte po zadní straně stehna. S nádechem se vracejte zpět do vzpřímeného stoje, s výdechem připažte pravou ruku. Opakujte 3x i vícekrát na obě strany. Cvičení představivosti: Viz 1. sestava

3. sestava Sekání dříví (bez podřepu): Široký stoj rozkročný, propleťte prsty, natažené paže předpažte. S nádechem zdvíhejte natažené paže s propletenými prsty nad hlavu a mírně se zaklánějte v hrudní oblasti. S výdechem je vracejte do vodorovné polohy. Hadí protažení: Ve spojném stoji propleťte prsty za zády. Propnutím paží a tahem lopatek k sobě a záklonem hlavy proveďte hrudní záklon. S výdechem se vraťte nazpět do vzpřímeného stoje, prsty u rukou zůstávají propletené, ale paže se uvolní. Opakujte 3 až 5x. Trojúhelník: Postavte se do širokého stoje rozkročného, upažte. S výdechem se uklánějte vpravo, pravá ruka se dotýká zevní strany levé nohy, vnitřní strana levé paže jde k levému uchu. S nádechem se vracejte do stoje, s výdechem na opačnou stranu. Cvičte na obě strany 3x. Cvičení představivosti: Viz 1. sestava

Relaxace: Posaďte se co nejpohodlněji, neměly by se vám křížit ani ruce ani nohy. Kdybyste cvičili doma, můžete se pohodlně položit na záda, což je ještě vhodnější. Můžete se ještě pohnout a najít si v rámci základní polohy co nejvhodnější pozici. Pak byste měli zůstat nehybně. Nejprve si uvědomte, kde se tělo dotýká podložky. Jsou to paty, lýtka, stehna, hýždě, záda, temeno hlavy. Uvědomte si všechna tato místa současně. Uvědomte si místa příjemné tíže, tíže přicházející z různých částí těla..., tělo je příjemně těžké... Uvědomujte si dotyk pravé nohy a podložky. Dotýká se patou..., lýtkem, stehnem, hýždí... Dotyk pravé ruky... a levé ruky... Uvědomujte si dotyk pravé lopatky a podložky, levé lopatky, necháváte je uvolnit... Uvolňuje se i oblast bederní..., záda jsou příjemně těžká... s nádechem nechávejte uvolňovat břicho, s výdechem hrudník... Nechte uvolnit šíji a krk včetně hlasivek... Uvolňuje se čelist, svaly kolem úst i kolem očí, čelo... Uvědomte si celé tělo, nechte ho uvolnit... Celé tělo... Znovu celá pravá noha, levá noha, pravá ruka, levá, celý trup, krk a obličej... Celé tělo, celé tělo, celé tělo, příjemná tíže v celém těle. Přeneste pozornost k dechu, uvědomujete si dotyk vdechovaného a vydechovaného vzduchu v nose, vnímejte přirozený dech. Nechte ho spontánně plynout, pouze si uvědomujte každý nádech a výdech. Spojte s počítáním: Nádech 1, výdech 1, nádech 2, výdech 2, nádech 3, výdech 3... Počítejte určený počet dechů, např. do 12 nebo do 27. Zůstávejte bdělí a pozorní, i když uvolnění. Pokud by se objevovaly různé myšlenky, nechte je přicházet a odcházet a trpělivě, laskavě se vracejte k uvědomování si dechu. Na závěr se zhluboka nadechněte, protáhněte se jako při probuzení z osvěžujícího spánku, otevřete oči. Relaxace končí.

35

Příloha č. 11 HIV/AIDS Testování Test na HIV se provádí ve většině zdravotních ústavů (kde si klient vyšetření zpravidla hradí), v sedmi AIDS centrech bývalých krajských měst a u každého praktického lékaře, kde vyšetření hradí zdravotní pojišťovny. Žadatel za vyšetření na HIV v některých zdravotních ústavech platí určitý poplatek. Ve výjimečných případech může lékař zdravotního ústavu provést test i bezplatně. Mezi nejčastější důvody, které člověka vedou k provedení testu na HIV protilátky patří: 1. Trvale rizikové chování. V rámci poradenství lze alespoň doporučit, jak riziko snížit. 2. Nahodilé rizikové chování. Vhodné je provedení HIV testu za 2-3 měsíce po rizikovém chování. Po tu dobu je potřeba se chovat bezpečně (sexuální styk pouze s kondomem nebo abstinence). 3. Před vytvořením nového partnerského vztahu. Partneři by měli podstoupit vyšetření společně (pokud ten druhý není bez sexuálních zkušeností) a musí si být jisti, že se alespoň 2 měsíce před testem chovali bezpečně. ZÚ Plzeň, 17. listopadu 1, st 8-9.30 hod. Fakultní nemocnice Plzeň, Skrétova 15, út 13.30-15.30 zdarma Fakultní nemocnice Rokycany, Svazu bojovníků za svobodu 68, po 13.30-15.30 zdarma Klatovy, I.poliklinika, 2.patro, Pod nemocnicí 789/2, st 12.30-18 hod AIDS Centrum – Doc. MUDr. D. Sedláček, CSc. FN – inf. odd. E. Beneše 13 305 99 Plzeň tel.: 377 402 264

Prevence přenosu HIV/AIDS • • •

Vyhýbat se alkoholu a drogám. Oslabují opatrnost a snižují schopnost se přenosu infekce bránit. Navíc oslabují přirozené obranné schopnosti organismu. Neaplikovat drogy nitrožilně. Nebezpečné jsou nejen infikované jehly, ale i stříkačky. K rizikovým formám sexu patří vaginální, orání nebo anální styk, při kterém dochází k míšení tekutin těla. Kondom před infekcí nechrání naprosto, ale riziko přenosu infekce výrazně snižuje. Kondomy pro anální sex jsou zvláště zesíleny, v krajním případě je možné použít dva obyčejné kondomy. Kondom by neměl mít prošlou záruční dobu a měl by pokrýt celý penis. Účinnost kondomu zvyšují spermicidní látky. Naopak účinnost snižují tukové látky a vazelína. Po styku, ještě než dojde k ochabnutí erekce, je třeba přidržet okraj kondomu a opatrně se oddělit.

36

• • • •

Zajímat se o partnera. Zeptat se ho, jestli bral nitrožilně drogy, jak sexuálně žil a požádat ho případně o to, aby se nechal vyšetřit na AIDS. Spolehlivost partnera nebo partnerky je důležitá. Nechat si provést vyšetření na HIV Vyhýbat se sexu s lidmi, kteří nitrožilně berou drogy nebo mají hodně sexuálních partnerů (prostitutky). Riziko, že by mohli být virem AIDS nakaženi je pronikavě vyšší. Opatrnost při styku s cizí krví. To se týká zejména zdravotníků, ale také poskytování první pomoci při úrazu.

HELP LINE AIDS 800 144 444 - zdarma z celé ČR

37

Příloha č. 12 PRAVIDLA PRO DĚTI K BEZPEČNĚJŠÍMU UŽÍVÁNÍ INTERNETU 1. Nikdy nesděluj adresu svého bydliště, telefonní číslo domů nebo adresu školy, kam chodíš, jména a adresy rodičů a rodinných příslušníků i jejich telefonní čísla do práce, někomu, s kým jsi se seznámil/a prostřednictvím internetu, jestliže Ti to rodiče (nebo lidé, kteří se o Tebe starají) přímo nedovolí. 2. Pokud se neporadíš s rodiči, neposílej nikomu po internetu fotografii, číslo kreditní karty nebo podrobnosti o bankovním účtu a vůbec žádné osobní údaje. 3. Nikdy nikomu, ani nejlepšímu příteli, neprozraď heslo nebo přihlašovací jméno své internetové stránky nebo počítače. 4. Nikdy si bez svolení rodičů nedomlouvej osobní schůzku s někým, s kým jsi se seznámil/a prostřednictvím internetu. Doma musí bezpodmínečně vědět, kam jdeš a proč. I když Ti rodiče (nebo lidé, kteří se o Tebe starají) dovolí se s takovým člověkem sejít, nechoď na schůzku sám/sama a sejděte se na bezpečném veřejném místě. 5. Nikdy nepokračuj v chatování, když se Ti bude zdát, že se tam probírají věci, které Tě budou přivádět do rozpaků nebo Tě vyděsí. Vždy o takovém zážitku řekni rodičům (nebo lidem, kteří se o Tebe starají). 6. Nikdy neodpovídej na zlé, urážlivé, nevkusné nebo hrubé e-maily. Není Tvoje vina, že jsi tyto zprávy dostal/a. Když se Ti to stane, oznam to rodičům. 7. Nikdy neotvírej soubory přiložené k elektronickým zprávám (e-mailům), pokud přijdou od lidí nebo z míst, které neznáš. Mohou obsahovat viry nebo jiné programy, které by mohly zničit důležité informace a významně poškodit software počítače. 8. Vždy řekni rodičům (nebo lidem, kteří se o Tebe starají) o všech případech nepříjemných, vulgárních výrazů na internetu, totéž platí pro obrázky s vulgární tematikou. 9. Vždy buď sám/sama sebou a nezkoušej si hrát na někoho, kým nejsi (na staršího, na osobu jiného pohlaví apod.). 10. Vždy pamatuj na následující pravidlo a chovej se podle něho: jestliže některá webová stránka bude obsahovat upozornění, že je určena jen pro dospělé nebo jen pro lidi od určitého věku, musí se to respektovat a ti, kteří nevyhovují kritériím nemají takovou stránku otevírat. 11. Domluv se s rodiči na pravidlech používání internetu a poctivě je dodržuj. Především se domluv, kdy můžeš internet používat a jak dlouho. 12. Provždy si zapamatuj další pravidlo: když Ti někdo na internetu bude nabízet něco, co zní tak lákavě, že se to nepodobá pravdě, nevěř mu – není to pravda. 13. Jestliže na internetu najdeš něco, o čem jsi přesvědčen, že je to nelegální, oznam to rodičům.

38

PRAVIDLA PRO RODIČE K BEZPEČNĚJŠÍMU UŽÍVÁNÍ INTERNETU JEJICH DĚTMI 1. Nechte se dítětem poučit o službách, které používá, a ujistěte se o jejich obsahu. Tím zlepšete svou znalost internetu. 2. Nikdy svému dítěti nedovolte setkání o samotě s někým, s kým se seznámil na internetu, bez Vaší přítomnosti. Pokud k setkání svolíte, své dítě doprovoďte. 3. Zajímejte se o internetové kamarády svých dětí stejně jako se zajímáte o jejich kamarády ve škole. 4. Základem při komunikaci rodiče s dítětem je otevřenost. Při nepříjemných zkušenostech dítěte s děsivým obsahem nebo nepříjemným člověkem není řešením trestat dítě nebo mu dokonce bránit používat internet, ale poradit mu, jak se v budoucnu nepříjemným zkušenostem vyhnout. Jak se rodič při podobné situaci zachová, určuje, zda se mu dítě svěří i v budoucnu. 5. Na místo s nevhodným obsahem se může dítě dostat zcela náhodou. Pro tyto případy neexistuje stoprocentní ochrana a vyplatí se spíše vychovávat dítě tak, aby si podobné skutečnosti interpretovalo způsobem odpovídajícím jeho věku, protože s dítětem nemůžete trávit všechen volný čas. 6. Riziko vstupu na stránku s nevhodným obsahem lze snížit jednak prostřednictvím možností zabudovaných přímo do internetového prohlížeče, jednak prostřednictvím speciálních programů obsahujících nepřetržitě aktualizovaný seznam stránek pro děti nevhodných. Tyto programy bývají k dispozici zdarma. 7. Uvažujte o společné e-mailové schránce se svými dětmi. 8. Dávejte si pozor na soubory, které dítě z internetu stahuje a ukládá je na disk. 9. Sledujte, kolik času dítě u počítače stráví. Nepohybuje se ve světě virtuálních her častěji než na hřišti? Nepohybuje se víc na chatu a nekomunikuje s anonymními osobami (skrytými za chatovými přezdívkami) častěji než se svými kamarády Nepozorujete u něj projevy připomínající závislost na chatování či počítačových hrách? Nedovolte, aby virtuální realita dítě příliš pohltila! 10. O radu při výchově dětí ke správnému užívání internetu můžete požádat pedagoga, psychologa či pracovníky internetových firem.

PaedDr. Jiří Pilař ředitel odboru speciálního vzdělávání a institucionální výchovy

39

Příloha č. 13 Mentální anorexie a mentální bulimie Jsou to především poruchy myšlení a jednání ve vztahu k jídlu a k proporcím vlastního těla. Dívky trpí těmito onemocněními významně častěji než chlapci. Projevy onemocnění u chlapců jsou prakticky téměř totožné, chlapci ale popisují svoje důvody k hubnutí v jiných termínech než dívky a zdůrazňují přání po sportovním vzhledu těla.

Charakteristiky Pro nemocné mentální anorexií je typický chorobný strach ze ztloustnutí, omezování až odmítání jídla, které později vede ke ztrátě chuti k jídlu a pocitu hladu. Narušené je vnímání vlastního tělesného schématu (myslí si, že jsou tlustší, než objektivně jsou). Typické je vyhýbání se jídlům "po kterých se tloustne", používání různých podpůrných prostředků ke snížení váhy (projímadla, nadměrné cvičení apod.) a ztráta menstruace. Na počátku onemocnění jde o boj s chutí a hladem a nacházení potěšení ve schopnosti kontrolovat se, ovládnout se, zhubnout. Na to navazuje další paradox: tam, kde obvykle člověk nachází slast a relaxaci (jídlo, sexualita, pasivita), tam dívka s mentální anorexií prožívá hluboké ohrožení a úzkost a těmto pocitům se brání právě tím, že zesiluje svoje kontrolující chování. Pro nemocné mentální bulimií je charakteristická rychlá konzumace velkého množství potravy v malých časových intervalech a následná snaha potlačit "výkrmný" účinek jídla některým z následujících způsobů: vyprovokovaným zvracením, zneužíváním projímadel, střídavými obdobími hladovění a přejídání, užívání anorektik, diuretik. Časté jsou hmotnostní výkyvy větší než 5 kg. Na počátku tohoto onemocnění je často epizoda mentální anorexie. V prožívání nemocných se objevují depresivní nálady, pocity viny, studu a sebeodsuzování. Neustálé zabývání se jídlem (jeho nakupováním, konzumací a zvracením) vede v důsledku k narušení dosavadních sociálních kontaktů a následně sociální izolaci. U nemocných se mohou projevit poruchy v regulaci sebekontroly i v jiných než jídelních oblastech - drogy, promiskuita.

Jaké jsou příčiny poruch příjmu potravy? Příčiny těchto onemocnění jsou jak individuální (typické rysy osobnosti, jako je např. přehnaná touha po dokonalosti, zvýšená sebekontrola, vysoká úroveň konformity - snaha přizpůsobit se očekávání druhých, chudší vyjadřování emocí, obava z přijetí sekundárních pohlavních znaků a vlastní sexuality), tak rodinné a sociokulturní. Ze sociokulturních vlivů vystupuje do popředí touha po štíhlosti determinovaná módními trendy (prostým výpočtem můžeme zjistit, že modelka v současné době váží přibližně o 23 procent méně, než průměrná žena). V prototypu úspěšného a zdravého člověka, který je prezentován médii je téměř vždy obsažen aspekt štíhlého těla. Velice snadno potom vzniká dojem, že štíhlý = krásný, zdravý, mladý, oblíbený, úspěšný, který u disponovaných jedinců může podpořit anorektické či bulimické jednání. Riziko onemocnění dále vzrůstá spolu s příslušností ke střední nebo vyšší společenské vrstvě a ke společnosti, kde je role žen konfliktní. Mezi rodinné faktory ovlivňující vznik onemocnění patří především výchova orientovaná na výkon, nebo výchova nadměrně ochraňující, kontrolující, problematický vztah mezi rodiči, nedostatečná schopnost členů rodiny vyjadřovat přímo emoce, přehnaná zaměřenost jednoho z rodičů nebo obou na tělesnou hmotnost (jídlo a jeho omezování

40

je doma častým tématem). Navenek působí tyto rodiny jako stabilní, obtíže se objevují až v období, kdy dítě dospívá a začne se od rodiny osamostatňovat.

Léčení Léčba nemocných s poruchami příjmu potravy je obtížná a zdlouhavá, výjimkou není chronický průběh onemocnění a asi 10% onemocnění končí smrtelně. Nejčastější formou léčby, zejména u mladších pacientek, je hospitalizace, obvykle na psychiatrickém nebo dětském oddělení. Cílem léčby by však neměl být pouze váhový přírůstek, ale změna prožívání. Nezbytná je také terapeutická práce s celou rodinou.

Jak předcházet vzniku poruch příjmu potravy u svých dětí? 1. 2. 3.

4.

5. 6.

7. 8. 9. 10.

11.

Neodměňujte dítě pomocí jídla. Nabídněte mu za odměnu jiné věci nebo činnosti. Nenuťte vaše dítě vždy dojídat vše, co je na talíři. Učte ho, že množství jídla, které sní, závisí především na jeho potřebách. Zamyslete se nad tím, jak tělesná hmotnost ovlivňuje Vaše sebevědomí a vztah k vlastnímu tělu. Poučte své děti o základních sexuálních rozdílech, fyzickém vývoji a různých tělesných typech a také o tom, jak škodlivé může být vytváření předsudků vůči určitému typu. Zkoumejte do hloubky své sny, cíle a požadavky, které kladete na blízké a milované. Dáváte velký důraz na fyzickou krásu? Vyvarujte se výroků typu: "Když zhubneš, budeme tě mít víc rádi." "Nejez moc, budeš se víc podobat modelkám z časopisů." "Snaž se vejít do užších šatů..." apod. Naučte se povídat si se svými dětmi o následujícím: jak je nebezpečné držet diety, jak je důležité jíst pestrou a vyváženou stravu, v pravidelných denních dávkách. Vyhýbejte se rozdělování jídel na dobrá a bezpečná - tzn. netučná a nízkokalorická a špatná a nebezpečná - tzn. tučná nebo vysokokalorická. Snažte se být dobrým vzorem pro své dítě v oblasti stravování, cvičení a přijímání sebe sama. Dbejte na to, aby oblečení vašeho dítěte bylo pohodlné a nezdůrazňovalo nedostatky jeho postavy. Pomozte svým dětem bránit se vlivu médií, propagujícím tělesnou krásu spojenou s vyhublostí a nadměrnou štíhlostí. Nejen štíhlé tělo může být přitažlivé a krásné. Poučte chlapce o tom, jak důležité a mocné jsou jejich názory na ženskou krásu a jaký mohou mít vliv jejich výroky na dívčí sebevědomí. Povzbuďte své děti k tomu, aby byli aktivní pro radost a nezabývali se zbytečně počtem přijatých a vydaných kalorií (samozřejmě pokud to není doporučeno lékařem ze zdravotních důvodů). Snažte se zvýšit sebedůvěru svých dětí i v jiných oblastech než je fyzický vzhled (škola, sport, kultura, koníčky, vztahy). Dávejte stejnou šanci, možnosti a povzbuzení dětem obou pohlaví. Kladné přijímání sebe sama je nejlepším lékem proti nesmyslným dietám a špatným stravovacím návykům.

41

Příloha č. 14 Dotazník pro dospívající Dotazník pro dospívající identifikující rizikové oblasti (volně podle R. E. Tartera adaptovali Nešpor, Csémy, Müllerová a Provazníková) Verze 7/98 Odpověz, prosím, na všechny následující otázky. Zakroužkuj „souhlasí“ nebo „nesouhlasí“. I když to nebude úplně přesné. Odpověz podle toho, jestli je pravdivá odpověď podle tvého názoru blíže souhlasu nebo blíž nesouhlasu. Odpovědi se týkají období posledních 12 měsíců, pokud není uvedeno jinak. 1. oblast 1. Sportuješ nebo cvičíš méně nežli vrstevníci? Souhlasí Nesouhlasí 2. Odcházíš večer před dny, kdy je škola nebo jiné povinnosti, z Souhlasí domova bez dovolení? Nesouhlasí 3. Věnuješ se obvykle více než 2 hodiny denně televizi nebo Souhlasí počítačovým hrám? Nesouhlasí 4. Nebyli rodiče na večírcích, kterých ses v poslední době účastnil Souhlasí (účastnila)? Nesouhlasí 5. Sport a cvičení tě většinou nebaví? Souhlasí Nesouhlasí 6. Trávíš volný čas většinou tím, že se jen tak touláš s přáteli? Souhlasí Nesouhlasí 7. Nudíš se většinou? Souhlasí Nesouhlasí 8. Trávíš většinu volného času sám (sama)? Souhlasí Nesouhlasí 9. Bereš alkohol nebo drogy jako způsob odpočinku? Souhlasí Nesouhlasí 10. Máš ve srovnání s většinou vrstevníků méně koníčků a zájmů Souhlasí mimo domov? Nesouhlasí 11. Jsi nespokojen (nespokojená) s tím, jak trávíš volný čas? Souhlasí Nesouhlasí 12. Unavíš se rychle při námaze? Souhlasí Nesouhlasí 2. oblast 1. Často prosazuješ své názory za každou cenu, třeba Souhlasí i nevhodně? Nesouhlasí 2. Často zdůrazňuješ, že jsi lepší než druzí? Souhlasí Nesouhlasí 3. Trápíš někdy zvířata nebo si na nich vyléváš zlost? Souhlasí Nesouhlasí 4. Často křičíš? Souhlasí Nesouhlasí 5. Stojíš často za svým názorem, i když tušíš, že není správný? Souhlasí Nesouhlasí 6. Často kleješ nebo mluvíš sprostě? Souhlasí Nesouhlasí 7. Podezíráš často druhé, že ti chtějí ublížit? Souhlasí

42

8. Úmyslně a často druhé zlobíš a děláš jim schválnosti? 9. Míváš špatnou náladu? 10. Působí ti výraznější obtíže jednání zejména s cizími lidmi? 11. Vyhrožuješ druhým násilím? 12. Mluvíš hlasitěji nežli většina tvých vrstevníků? 13. Snadno se dáš vyvést z rovnováhy? 14. Děláš často věci a neuvažuješ před tím o jejich následcích? 15. Děláš často riskantní nebo nebezpečné věci? 16. Využíváš druhé lidi, když k tomu máš příležitost? 17. Často se rozčiluješ? 18. Trávíš většinu volného času o samotě? 19. Utekl (utekla) jsi z domova nebo nějakého zařízení na více než 48 hodin? 20. Hodně ti vadí, když tě někdo kritizuje? 3. oblast 1. Chodíš na pravidelné lékařské kontroly kvůli nějaké nemoci?

Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí

Souhlasí Nesouhlasí 2. Stal se ti nějaký úraz nebo nehoda, jejímiž následky trpíš? Souhlasí Nesouhlasí 3. Trpíš nespavostí nebo naopak spíš nadměrně? Souhlasí Nesouhlasí 4. Přibral (přibrala) nebo jsi zhubl (zhubla) v poslední době o víc Souhlasí než 5 kg? Nesouhlasí 5. Máš méně energie, nežli myslíš, že bys měl (měla) mít? Souhlasí Nesouhlasí 6. Míváš dýchací potíže nebo kašel? Souhlasí Nesouhlasí 7. Máš nějaké problémy týkající se sexu nebo pohlavních orgánů? Souhlasí Nesouhlasí 8. Měl (měla) jsi někdy sexuální kontakty s někým, kdo bere Souhlasí drogy? Nesouhlasí 9. Míváš bolesti břicha nebo nevolnosti? Souhlasí Nesouhlasí 10. Měl (měla) jsi během posledních 12 měsíců žloutenku? Souhlasí Nesouhlasí 11. Trpíš nějakými jinými dlouhodobějšími bolestivými problémy? Souhlasí Nesouhlasí 12. Trpíš nějakým tělesným onemocněním, které tě ve srovnání s Souhlasí vrstevníky omezuje nebo znevýhodňuje? Nesouhlasí 4. oblast 1 Poškodil (poškodila) jsi někdy schválně majetek někoho jiného? Souhlasí

43

2. Kradl (kradla) jsi opakovaně? 3. Pereš nebo hádáš se častěji než tví vrstevníci? 4. Trpíš často nedostatkem energie? 5. Nedokážeš v klidu sedět a jsi neklidný (neklidná)? 6. Snadno cítíš zklamání? 7. Obtížně se soustřeďuješ? 8. Často se cítíš hodně smutný (smutná)? 9. Okusuješ si nehty? 10. Máš neklidný spánek? 11. Jsi nervózní? 12. Dostaneš snadno strach? 13. Děláš si hodně starosti? 14. Je pro tebe obtížné pustit věci z hlavy? 15. Máš pocit, že se na tebe lidé dívají? 16. Slýcháš věci, které jiní lidé neslyší, slyšel jsi někdy „hlasy“? 17. Myslíš, že máš nějaké zvláštní síly, které druzí lidé nemají? 18. Míváš mezi lidmi strach? 19. Je ti často do pláče? 20. Míváš často tolik energie, že nevíš, co s ní udělat?

Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí

5. oblast 1. Jsi mezi vrstevníky málo oblíbený (oblíbená)?

Souhlasí Nesouhlasí 2. Jsi většinou nespokojen (nespokojená) s tím, jak se zapojuješ Souhlasí do toho, co dělají kamarádi nebo kamarádky? Nesouhlasí 3. Je pro tebe těžké nacházet ve skupině neznámých lidí přátele? Souhlasí Nesouhlasí 4. Využívají tě druzí ke svým zájmům? Souhlasí Nesouhlasí 5. Bojíš se hájit vlastní zájmy? 6. Je pro tebe hodně těžké požádat druhé o pomoc? 7. Vrstevníci tě snadno ovlivňují?

44

Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí

Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí 9. Děláš si často starosti, jak to, co děláš, bude působit na druhé? Souhlasí Nesouhlasí 10. Dělá ti těžkosti hájit svůj názor? Souhlasí Nesouhlasí 11. Dělá ti těžkosti odmítat druhým? Souhlasí Nesouhlasí 12. Cítíš se nepříjemně, když tě někdo chválí? Souhlasí Nesouhlasí 13. Vnímají tě druzí jako málo přátelského (přátelskou)? Souhlasí Nesouhlasí 14. Když mluvíš s druhými, vyhýbáš se často pohledu na ně? Souhlasí Nesouhlasí 6. oblast Pokud jsi nebyl (nebyla) poslední rok s rodinou ve styku a nemáš o ní zprávy, odpovídej za předchozí období. Jestliže není možné ani to, tuto oblast vynech. 1. Stalo se, že někdo z užší rodiny (matka, otec, bratr nebo Souhlasí sestra) si vzal marihuanu, kokain, heroin nebo pervitin? Nesouhlasí 2. Stalo se, že by se někdo z rodiny opil tak, že by z toho měl Souhlasí problémy v rodině, v práci nebo s přáteli? Nesouhlasí 3. Byl někdo z blízké rodiny během tvého života uvězněn? Souhlasí Nesouhlasí 4. Často se s rodiči nebo pěstouny hádáš a při tom na sebe Souhlasí křičíte? Nesouhlasí 5. Bývá rodina zřídka pohromadě? Souhlasí Nesouhlasí 6. Rodiče nebo pěstouni neví, co se ti líbí a co ne? Souhlasí Nesouhlasí 7. Ve tvé rodině neexistují jasná pravidla, co smíš? Souhlasí Nesouhlasí 8. Nevědí rodiče nebo pěstouni, co si doopravdy myslíš Souhlasí Nesouhlasí o věcech, které jsou pro tebe důležité? Souhlasí Nesouhlasí 9. Hádají se rodiče nebo pěstouni často? Souhlasí Nesouhlasí 10. Nevědí často rodiče nebo pěstouni, kde jsi a co děláš? Souhlasí Nesouhlasí 11. Bývají rodiče nebo pěstouni většinou mimo domov? Souhlasí Nesouhlasí 12. Máš pocit, že se o tebe rodiče nebo pěstouni nestarají? Souhlasí Nesouhlasí 13. Jsi nespokojen (nespokojená) s uspořádáním života? Souhlasí Nesouhlasí 14. Necítíš se doma bezpečně? Souhlasí Nesouhlasí 15. Bijí tě doma často? Souhlasí Nesouhlasí 16. Stalo se, že tě někdo z blízké rodiny sexuálně obtěžoval? Souhlasí Nesouhlasí 17. Trpí nebo trpěl někdo z rodičů nebo pěstounů vážnou duševní Souhlasí chorobou? Nesouhlasí 8. Baví tě spíše společnost starších než společnost vrstevníků?

45

7. oblast Pokud jsi nebyl (nebyla) poslední rok ve škole, odpovídej za předchozí období. 1. Školu nemáš rád (ráda)? Souhlasí Nesouhlasí 2. Těžko se ve škole nebo při učení soustřeďuješ? Souhlasí Nesouhlasí 3. Máš podprůměrné známky? Souhlasí Nesouhlasí 4. Chodíš za školu častěji nežli dva dny v měsíci? Souhlasí Nesouhlasí 5. Máš často zameškané hodiny? Souhlasí Nesouhlasí 6. Uvažoval jsi vážně o tom, že ze školy odejdeš? Souhlasí Nesouhlasí 7. Stává se často, že nenapíšeš úkoly? Souhlasí Nesouhlasí 8. Jsi ve třídě často ospalý (ospalá)? Souhlasí Nesouhlasí 9. Přicházíš často na hodiny pozdě? Souhlasí Nesouhlasí 10. Změnil jsi přátele ve škole ve srovnání s předchozím rokem? Souhlasí Nesouhlasí 11. Cítíš se ve škole podrážděný a rozrušený? Souhlasí Nesouhlasí 12. Nudíš se ve škole? Souhlasí Nesouhlasí 13. Zhoršil se tvůj školní prospěch? Souhlasí Nesouhlasí 14. Cítíš se ve škole fyzicky ohrožován (ohrožována)? Souhlasí Nesouhlasí 15. Propadl (propadla) jsi někdy v životě? Souhlasí Nesouhlasí 16. Cítíš se během mimoškolních aktivit nebo v zájmových Souhlasí kroužcích nevítaný (nevítaná)? Nesouhlasí 17. Vynechal (vynechala) jsi někdy školu nebo jsi přišel (přišla) Souhlasí pozdě kvůli alkoholu nebo drogám? Nesouhlasí 18. Měl (měla) jsi někdy ve škole problémy kvůli alkoholu nebo Souhlasí drogám? Nesouhlasí 19. Stalo se, že alkohol nebo droga ti zabránily napsat úlohu nebo Souhlasí se připravit do školy? Nesouhlasí 20. Stalo se někdy v životě, že tě z nějaké školy vyloučili? Souhlasí Nesouhlasí 8. oblast Jestliže jsi nikdy žádnou placenou práci ani brigádu nedělal (nedělala), tuto oblast vynech. 1. Měl (měla) jsi nějakou placenou práci (i brigádu) a propustili tě Souhlasí z ní předčasně? Nesouhlasí 2. Přestal (přestala) jsi někdy do nějaké práce nebo na brigádu prostě chodit? 3. Při hledání práce nebo brigády potřebuješ pomoc druhých?

Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí 4. Chodil (chodila) jsi často do práce nebo na brigádu pozdě nebo Souhlasí jsi vynechával (vynechávala) práci úplně? Nesouhlasí 5. Bylo pro tebe těžké dokončovat pracovní úkoly? Souhlasí

46

6. Vydělal (vydělala) jsi někdy peníze nezákonným způsobem? 7. Vzal (vzala) sis někdy v práci alkohol nebo drogy? 8. Propustili tě někdy z práce kvůli alkoholu nebo drogám? 9. Měl (měla) jsi problémy vycházet s nadřízenými? 10. Chodil (chodila) jsi někdy do práce proto, abys měl (měla) peníze na alkohol nebo na drogy? 11. Měl (měla) jsi v práci konflikty nebo problémy se spoluzaměstnanci? 12. Ještě nevíš, jaké práci by ses chtěl (chtěla) v budoucnu věnovat? 9. oblast 1. Pije některý z přátel pravidelně alkohol nebo bere drogy?

Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí

Souhlasí Nesouhlasí 2. Dává nebo prodává některý z přátel drogy vrstevníkům? Souhlasí Nesouhlasí 3. Švindluje někdo z přátel při písemkách ve škole nebo nějak Souhlasí podvádí v zaměstnání? Nesouhlasí 4. Nemají rodiče tvoje kamarády rádi? Souhlasí Nesouhlasí 5. Měl někdo z tvých přátel problémy se zákonem? Souhlasí Nesouhlasí 6. Je většina tvých přátel starších než ty? Souhlasí Nesouhlasí 7. Chodí tvoji přátelé často za školu nebo žádnou školu Souhlasí nenavštěvují a ani nechodí do práce? Nesouhlasí 8. Nebaví přátele večírky, kde se nepodává alkohol nebo kde Souhlasí nejsou drogy? Nesouhlasí 9. Přinesli přátelé na nějaký večírek během posledních 12 měsíců Souhlasí alkohol nebo drogy? Nesouhlasí 10. Ukradli přátelé něco v obchodě nebo úmyslně poškodili cizí Souhlasí majetek během posledních 12 měsíců? Nesouhlasí 11. Patříš do party, která se zabývá něčím nezákonným? Souhlasí Nesouhlasí 12. Trápí tě v současnosti nějaký problém, který máš s přítelem Souhlasí nebo přítelkyní? Nesouhlasí 13. Nemáš žádného dobrého přítele nebo přítelkyni, kterým by Souhlasí ses mohl (mohla) svěřit? Nesouhlasí 14. V porovnání s vrstevníky máš málo přátel? Souhlasí Nesouhlasí

10. oblast (A) 1. Cítil (cítila) jsi někdy silnou touhu nebo přání po alkoholu, jiných Souhlasí drogách nebo hazardní hře? Nesouhlasí 2. Stalo se ti někdy, že jsi musel (musela) zvyšovat množství alkoholu nebo drog, abys dosáhl (dosáhla) účinku, ke kterému ti Souhlasí dříve stačilo menší množství? Nesouhlasí 3. Měl (měla) jsi někdy pocit, že pití alkoholu, braní drog nebo Souhlasí hazardní hru přestáváš ovládat? Nesouhlasí

47

4. Měl (měla) jsi někdy pocit, že jsi na alkoholu, drogách nebo hazardní hře závislý (závislá)? 5. Stalo se ti někdy, že jsi utratil (utratila) příliš mnoho peněz za alkohol, jiné drogy nebo hazardní hru a přišel (přišla) jsi tak o jiné aktivity, věci, hodnoty? 6. Stalo se ti někdy, že jsi pod vlivem alkoholu nebo drog něco nedodržel (nedodržela), např. byl (byla) jsi v noci přes zákaz mimo domov nebo porušil (porušila) zákon? 7. Mění se ti často vlivem alkoholu nebo drog nálada z velmi šťastné do velmi smutné? 8. Měl (měla) jsi někdy úraz pod vlivem alkoholu či drog?

Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí

Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí Souhlasí Nesouhlasí 9. Ublížil (ublížila) jsi někdy někomu nechtěně pod vlivem drog Souhlasí nebo alkoholu? Nesouhlasí 10. Stalo se, že ses pod vlivem alkoholu nebo drog vážně Souhlasí pohádal (pohádala) s přáteli nebo s někým z rodiny? Nesouhlasí 11. Měl (měla) jsi někdy kvůli alkoholu, drogám nebo hazardní hře Souhlasí problémy s přáteli, kteří takové věci odmítají? Nesouhlasí 12. Měl (měla) jsi někdy odvykací potíže (absťák) po vysazení Souhlasí alkoholu nebo drog? Nesouhlasí 13. Stalo se ti někdy, že sis později nepamatoval (nepamatovala), Souhlasí co jsi dělal (dělala) pod vlivem alkoholu? Nesouhlasí 14. Chlubil (chlubila) ses nebo ses předváděl (převáděla), kolik Souhlasí alkoholu vydržíš? Nesouhlasí 15. Dělá ti problémy se nenapít, nevzít alkohol, drogy nebo Souhlasí hazardně nehrát? Nesouhlasí 10. oblast (B) Jak často jsi měl (měla) během posledních 30 dnů některou z následujících látek? Zaškrtni příslušné políčko. Ani 1x 1-2x 3-9x 10-20x Víc než Ne v posledních 30 20x dnech, ale dřív       1. Alkohol včetně piva 2. Tabák 3. Marihuana nebo hašiš 4. Pervitin, efedrin či amfetamin 5. LSD (tripy), ecstasy a jiné halucinogeny 6. Tlumivé látky a léky na spaní 7. Léky proti bolestem 8. Opiáty (heroin, braun, kodein) 9. Těkavé látky (čichání) 10. Kokain 11. Jiné návykové látky (jaké) 12. Hazardní hra (automaty, karty o peníze, sázky apod.)  Čemu z předchozích 12 položek z oblasti 10 (B) jsi dával (dávala) případně přednost? Před příslušný název napiš velké P.

48

 Co z předchozích 12 položek ti případně působilo největší problémy? Před příslušný název udělej vykřičník. Projdi prosím ještě jednou odpovědi na otázky ze všech oblastí a ověř si, že u každé otázky je zakroužkována odpověď.

Vyhodnocení dotazníku 1. Ubezpečte se, že všechny otázky byly zodpovězeny. 2. Sečtěte souhlasné odpovědi v první oblasti. Počet souhlasných odpovědí převede podle následující tabulky na procento souhlasných odpovědí. Procento souhlasných odpovědí v tabulce zakroužkuje. Stejně pokračujte u 2. až 10. oblasti, část A. 3. Procento problémových odpovědí vyneste do grafu, v němž velikost vodorovné úsečky bude odpovídat procentu problémových odpovědí v příslušné oblasti. Grafické hodnocení umožňuje přehledné porovnání procentních hodnot problémových odpovědí v jednotlivých oblastech. Pod graf přeneste výčet návykových látek a rizik z oblasti 10B, u nichž dospívající odpověděl jinak než „Ani 1x“, a frekvenci jejich užívání v posledních 30 dnech. 4. Jestliže na základě znalostí dospívajícího a jeho situace pochybujete o záměrném nebo bezděčném zkreslení údajů v některé oblasti, udělejte vedle příslušné úsečky v grafu otazník. 5. Uvažujte o tom, která z problémových oblastí je primární a která je sekundární. Budete při tom vycházet ze znalostí dospívajícího i z toho, v jaké časové posloupnosti se problémy objevily. Primárně problémovou oblast (nebo oblasti) vyznačte v grafu silnější vodorovnou úsečkou odpovídající procentu problémových odpovědí. 6. Identifikuje oblasti, kde je nejnižší procento problémových odpovědí, tedy oblasti, kde je dospívající poměrně úspěšný. 7. Nepovinnou součástí hodnocení je výpočet celkového problémového indexu.  Sečtěte počty procent souhlasných odpovědí v jednotlivých oblastech.  Uvedený součet vydělte počtem oblastí (většinou 10, případně 9, jestliže se vynechala oblast „pracovní adaptace“). Tabulka na převod souhlasných odpovědí na procenta 1. oblast. Volný čas a rekreace: 0=0%, 1=8%, 2=17%, 3=25%, 4=33%, 5=42%, 6=50%, 7=58%, 8=67%, 9=75%, 10=83%, 11=92%, 12=100% 2. oblast. Chování: 0=0%, 1=5%, 2=10%, 3=15%, 4=20%, 5=25%, 6=30%, 7=35%, 8=40%, 9=45%, 10=50%, 11=55%, 12=60%, 13=65%, 14=70%, 15=75%, 16=80%, 17=85%, 18=90%, 19=95%, 20=100% 3. oblast. Zdravotní stav: 0=0%, 1=8%, 2=17%, 3=25%, 4=33%, 5=42%, 6=50%, 7=58%, 8=67%, 9=75%, 10=83%, 11=92%, 12=100% 4. oblast. Duševní zdraví: 0=0%, 1=5%, 2=10%, 3=15%, 4=20%, 5=25%, 6=30%, 7=35%, 8=40%, 9=45%, 10=50%, 11=55%, 12=60%, 13=65%, 14=70%, 15=75%, 16=80%, 17=85%, 18=90% 19=95%. 20=100% 5. oblast. Sociální zdatnost: 0=0%, 1=7%, 2=14%, 3=21%, 4=29%, 5=36%, 6=43%, 7=50%, 8=57%, 9=64%, 10=71%, 11=79%, 12=86%, 13=93%, 14=100% 6. oblast. Rodinný systém: 0=0%, 1=6%, 2=12%, 3=18%, 4=24%, 5=29%, 6=35%, 7=41%, 8=47%, 9=53%, 10=59%, 11=65%, 12=71%, 13=76%, 14=82%, 15=88%, 16=94%, 17=100% 7. oblast. Škola: 0=0%, 1=5%, 2=10%, 3=15%, 4=20%, 5=25%, 6=30%, 7=35%, 8=40%, 9=45%, 10=50%, 11=55%, 12=60%, 13=65%, 14=70%, 15=75%, 16=80%, 17=85%, 18=90%, 19=95%, 20=100% 8. oblast. Pracovní adaptace: 0=0%, 1=8%, 2=17%, 3=25%, 4=33%, 5=42%, 6=50%, 7=58%, 8=67%, 9=75%, 10=83%, 11=92%, 12=100% 9. oblast. Vztahy s vrstevníky: 0=0%, 1=7%, 2=14%, 3=21%, 4=29%, 5=36%, 6=43%, 7=50%, 8=57%, 9=64%, 10=71%, 11=79%, 12=86%, 13=93%, 14=100%

49

10A. oblast. Návykové látky - problémy: 0=0%, 1=7%, 2=13%, 3=20%, 4=27%, 5=33%, 6=40%, 7=47%, 8=53%, 9=60%, 10=67%, 11=73%, 12=80%, 13=87%, 14=93%, 15=100%. 10B. oblast: Výčet návykových látek a rizik, u nichž dospívající odpověděl jinak než „Ani 1x“. _____________________________________________________________________

Grafické znázornění výsledků Procento souhlasných odpovědí vyneste vodorovnou čarou do grafu. Jestliže máte k dispozici i výsledky dospívajícího i např. jeho rodičů, je výhodné vynést je do jednoho grafu. Hodnoty dospívajícího a rodičů můžete odlišit jinou barvou nebo vynést výsledky rodičů svislou lomenou čarou a výsledky dospívajícího vodorovnými úsečkami.

Procenta souhlasných odpovědí ------------------------------------------------------------------------------------------------------1. Volný čas 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 2. Chování 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 3. Zdraví 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 4. Duš. zdraví 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 5. Soc. zdatnost 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 6. Rodina 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 7. Škola 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 8. Práce 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 9. Vrstevníci 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 10.A Návyky 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 10.B Výčet návykových látek a rizik, u nichž dospívající odpověděl jinak než „Ani 1x“. (U dospívajících je riziková každá návyková látka včetně alkoholu a tabáku.)

100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

Některé možné intervence v oblastech, kde se hromadí problémy Následující návrh intervencí vznikal ve spolupráci s pracovníky, kteří mají s rizikovými dětmi a dospívajícími mnohaleté zkušenosti. Jeho hlavním smyslem je povzbudit tvořivost dospělého, který se snaží dítěti nebo dospívajícímu pomoci. Při plánování specifické intervence se doporučuje následující postup: Některé intervence se opakují ve více oblastech, protože do více oblastí zasahují. Samozřejmě většinou se nepoužijí všechny intervence v dané oblasti. Individuálně se může lišit i jejich časová posloupnost. 1. oblast. Volný čas a rekreace: Posoudit příčiny (materiální okolnosti, životní styl rodiny, nedostatek kvalitních přátel apod.) Spolupráce s rodinou. Často intervence na úrovni rodiny s cílem, aby dítě nebo dospívající trávil více času s rodiči nebo s někým z příbuzných. Navázat na dobré rodinné tradice. Otázky životního stylu, kvalitní zájmy a záliby s přihlédnutím ke specifickým možnostem a orientaci. Dětské organizace a organizace pro dospívající s pozitivním programem (sportovní kluby, chovatelství, skautink, ochrana přírody atd.). Uvažovat o vhodné volbě nepovinných předmětů. 2. oblast. Chování: Diferenciální diagnostika poruch chování ve spolupráci s pedagogickopsychologickou poradnou či jiným zařízením. (Může se jednat např. o hyperaktivní dítě s poruchami pozornosti vyžadující přizpůsobení životního stylu a zvláštní péči.) Intervence na úrovni rodiny, pokud problémy v této oblasti souvisejí s její dysfunkcí nebo negativními modely v rodině. Nácvik sociálních dovedností, relaxační trénink jako prostředek lepší sebekontroly, tělesná cvičení a další lepší způsoby odreagování. Za určitých okolností i psychoterapie nebo 50

rodinná terapie. Vyhnout se přehnané kritice, pokud možno chránit sebevědomí dítěte nebo dospívajícího. 3. oblast. Zdravotní stav: Kvalitní lékařská péče, informace o udržování zdraví, nefarmakologické metody léčby bolesti (relaxace, psychoterapie, rehabilitace atd.). Otázky životního stylu. Napomoci lepšímu uplatnění v životě, i přes případné zdravotní potíže. Spolupráce s rodinou. Někdy může být užitečné se souhlasem dítěte a rodičů taktně informovat spolužáky o příslušném zdravotním problému (např. cukrovka) a pomoci tak ostatním dítě s problémem lépe pochopit a přijmout do kolektivu. 4. oblast. Duševní zdraví: Posouzení stavu, vyšetření dětským a dorostovým psychiatrem nebo psychologem (v případě podezření na duševní chorobu). Duševní problémy často souvisejí s jinými oblastmi, nejčastěji s rodinným systémem. Bývají vhodné nefarmakologické postupy, umožňující přeladění (psychoterapie, relaxační techniky, tělesná cvičení jako způsob přeladění apod.). Pokud je příčinou nadměrný anebo příliš dlouho trvající stres, snížit míru zátěže, přizpůsobit životní styl, napomoci lepší adaptaci (např. relaxační techniky, životní styl, příroda či jiné vhodné prostředí apod.). Informovat o možnostech pomoci v krizi v dané oblasti - např. linky důvěry. 5. oblast. Sociální zdatnost: Posoudit příčiny malé sociální zdatnosti. Nácvik sociálních, komunikačních a asertivních dovedností (např. umět druhé ocenit a pochválit, naučit se udržovat konverzaci nebo navazovat kontakt, dovedností odmítání). Psychoterapie, poradenství. Spolupráce s rodinou. Volba vhodných přátel, úprava životního stylu a vyvážení životní orientace (např. nahradit televizi nebo videohry vhodnou vrstevnickou skupinou). Lze využívat i zpětnou vazbu ze strany vrstevníků, při zvyšování sociální zdatnosti dávat zvládnutelné úkoly a jejich splnění ocenit. Životní styl, rozvoj pozitivních zálib, při nichž lze najít kvalitní přátele. Dobré zkušenosti jsou i se zlepšením držení těla a zvýšením fyzické kondice, což přispívá k sebedůvěře a lepšímu přijetí vrstevníky. Důležitá je pochvala za pokroky v této oblasti ze strany rodiny, vrstevníků i v rámci terapie. Posilování sebevědomí. 6. oblast. Rodinný systém: Posoudit situaci v rodině a spolupracovat s ní. Výchovné poradenství poskytované rodičům. Někdy alespoň rodiče varovat a sledovat situaci. Rodinná terapie či manželská terapie rodičů (poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy) nebo jiné formy poradenství a léčby, jestliže jsou indikovány a rodina na ně přistoupí. Případně pomoc v rodinné krizi. V některých případech i léčba rodičů pro problémy s návykovými látkami nebo duševní chorobu nebo spolupráce se sociální službou, oddělením péče o děti apod. Někdy je nutné uvažovat i o pomoci při výchově v rámci širší rodiny a využít pozitivní modely v širší rodině. V krajním případě kontaktovat odbor péče o děti okresního úřadu a uvažovat o náhradní výchově. V obtížných sociálních poměrech je někdy nutná konkrétní pomoc týkající se základních životních potřeb, což vyžaduje spolupráci s dalšími institucemi. 7. oblast. Škola: Diagnostika neprospěchu (např. špatné podmínky doma pro přípravu, poruchy pozornosti s hyperaktivitou, dyslexie, poruchy soustředění, nižší intelektová úroveň, rodinné problémy nebo vztahové problémy ve škole). Pomoc při učení. Zvyšovat motivaci k učení. Hledat pozitiva a cesty, jak chránit sebevědomí dítěte nebo dospívajícího a nezhoršovat jeho postavení mezi vrstevníky. Oceňovat ho v oblastech, kde je relativně úspěšný. Přizpůsobit nároky na dítě nebo dospívajícího jeho možnostem, poradenství týkající se jeho vhodného uplatnění. Za určitých okolností i nácvik sociálních dovedností, relaxační trénink (např. u úzkostných), práce s rodinou. Spolupráce rodiny a pedagogů. Uvažovat o způsobech, jak dítě lépe integrovat v kolektivu třídy, jak zlepšit problémový vztah s určitým učitelem nebo s některými vrstevníky, jak zlepšit komunikaci mezi rodinou a školou. Vnitřní diferenciace třídy, upravit režim ve škole. Častější přestávky, odpočinková plocha ve třídě, individuální učební plán, vyrovnávací třídy, mikrotřídy, zařazení do speciální školy, pokud je indikováno. Jak již uvedeno, respektovat okamžité meze výkonu, ale vnímat také pozitivní možnosti a potenciál. Předcházet šikanování a zjednat nápravu a pomoc, jestliže k němu došlo.

51

8. oblast. Pracovní přizpůsobení: Poradenství při volbě zaměstnání s ohledem na specifické možnosti a zájmy. Nácvik sociálních dovedností, efektivní komunikace v pracovním prostředí. Otázky životního stylu, nácvik pracovních dovedností v rámci nějakého strukturovaného programu zaměřeného na získávání pracovních návyků. Posilování pokroků pochvalou a oceněním. 9. oblast. Vztahy s vrstevníky: U dospívajících velmi důležité. Uvažovat o důvodech volby nevhodné společnosti (příčinou může být např. neutěšená situace v rodině). Odpoutání od rizikové party nebo partnera, někdy i za cenu změny prostředí. Často nutná těsnější dočasná reintegrace do rodiny jako příprava na pozdější zralejší osamostatnění. Zdravější životní styl, předcházet nudě, zapojení do dětské organizace nebo organizace pro mladé lidi s pozitivním programem. Zvyšovat schopnost čelit sociálnímu tlaku a dovednosti odmítání. Životní styl, rozvoj pozitivních zálib, při nichž lze najít dobré přátele. 10. oblast. Návykové látky: Posoudit stav a možná rizika. Spolupráce s rodinou, pokud je to jen trochu možné. Dohodnout určitá pravidla vzájemného soužití a opatření v případě jejich dodržování nebo nedodržování. Poskytnout relevantní informace o riziku návykových látek a možnostech, jak ho snížit. Využívání svépomocných materiálů. Snížit dostupnost návykových látek. Někdy je užitečná změna prostředí. Odhalovat specifickou motivaci k užívání návykových látek a hledat k nim alternativy. Informovat o možnostech léčby. Ta může podle závažnosti stavu zahrnovat: A. Jednorázovou konzultaci či krátkodobé poradenství. B. Soustavnější ambulantní léčbu. C. Krátkodobé ústavní léčení s navazující ambulantní léčbou. D. Středně dlouhou léčbu trvající řádově týdny až měsíce. E. Dlouhodobé léčení v komunitě trvající déle než rok. U dětí a dospívajících se léčba pokud možno orientuje k abstinenci a k dobrému začlenění do rodiny. Jestliže to není možné, alespoň usilujeme o mírnění škod.

52