ŠKOLNÍ ČASOPIS ZŠ A MŠ BYŠICE 2014/2015 ČÍSLO 2, ÚNOR 2015 ČASOPIS ŽÁKOVSKÉHO PARLAMENTU
Z obsahu Peter Black Černého Petra jsme snad hráli všichni (možná i lichožroutí černou fusekli). Jaké to je, když se člověk sám stane černým Petrem, tak o tom bylo divadelní představení v kulturním domě v Neratovicích. Někteří z nás mohli prožívat černé myšlenky – představení bylo v angličtině. Sněhulákový den Je poněkud obtížné zorganizovat Sněhulákový den v nížině v době globálního oteplování. Ovšem pokud máte fantazii a chcete pomoci dětem na africkém kontinentu, pak ani sněhový deficit nevadí. 3. žákovský ples Když před třemi roky přišly paní učitelky Katarina Ráčková a Natálie Fabiánová s nápadem uspořádat žákovský ples, netušili jsme, že bude mít pokračování v dalších letech. Stalo se. Letos jsme prožili ples zatím nejzdařilejší a prospěch z něj bude mít i náš adoptovaný Dominic z Keni. Onen svět Slova vyvolávající strach. V našem případě se jedná o název výstavy v Národopisném muzeu, jejíž návštěva byla součástí literárního projektu. Výlet do IQ parku v Liberci Experimenty, labyrinty, vodní hrátky, hlavolamy … to vše lze najít pod jednou střechou. Je fajn trávit „výuku“ experimentováním a hraním. Lyžařský výcvikový kurz Snowboard, lyže sjezdové i běžky. Vysilující výstupy, závody a soutěže. Stavění sněhuláků (ze sněhu!) pro Afriku, sněhové bitvy, nevinné krádeže čepic. To vše byl náš týden na horách.
Za Peterem Blackem do Neratovic aneb Angličtina jinak Ve středu 4. února 2015 se vydaly třídy devátá a 8. A s 8. B do Neratovic na divadelní hru v angličtině s názvem Peter Black. Vyprávěla o muži se jménem jako hra sama, který ztratil vše, práci, přátele, svou milovanou a ještě mnoho jiných věcí. Na cestě neznámem prožije hodně zajímavých věcí. Trumfne zdrogovaného doslova „pitomce“, ale najde i jiné přátele, např. vlídný vietnamský pár. Jeho problémy se však řetězí. Když jel na svém čínském kole za 5 dolarů a jedl jednu ze specialit od vietnamských přátel, přejel ho vlak. Naštěstí nehodu přežil, ale protože neměl ani peněženku a ani pojištění, tak ho jen lehce ošetřili a nechali být. Peter se dokázal doškrábat do chodby nějakého panelového domu, kde se mohl vyspat. Nakonec se na něj usmálo štěstí a nalezl nové přátele - bezdomovce. Představení bylo moc hezké, i když ho sehráli jen tři vystupující s řadou rolí. Angličtina účinkujících byla výborná, a tak porozumění nic nebránilo. http://www.divadelnicentrum.cz/peter-black Tomáš Václav Hrdlička, 8. A
Záplava sněhuláků v Byšicích aneb Nejsme lhostejní 1 Středeční dopoledne 11. února 2015 strávili žáci Základní školy Byšice projektovým dnem za účelem pomoci africkým dětem. Projekt se jmenoval Sněhulákový den nebo též Sněhuláci pro Afriku. Byl zaměřen na podporu organizace Kola pro Afriku. První hodinu se všichni žáci školy sešli ve velké tělocvičně, kde byl den slavnostně zahájen. Vyslechli prezentaci s názvem „Kola pro Afriku“, při níž se dozvěděli, že tato organizace sbírá jízdní kola, která už nikdo nepotřebuje, opravuje je a pak je vozí dětem do Afriky. Ale jelikož přeprava stojí hodně peněz, musí se na ni shánět prostředky. Naše škola, tedy její žákovský parlament, se proto rozhodla, že se zapojíme do tzv. Sněhulákového dne: postavíme sněhuláky a za každého dáme padesát korun i více. Začali jsme obřím živým sněhulákem. Byl sestaven z našich těl. Ti, co měli na sobě bílá trička, tvořili tělo a hlavu. Kdo byl v černé, zase klobouk, oči, pusu, metlu, knoflíky a obrys sněhuláka. V oranžových tričkách nás bylo oblečeno nejméně a ti představovali nos. Po fotografickém zdokumentování tohoto obrovského sněhuláka jsme se rozešli to svých tříd. Shlédli jsme další prezentaci, z níž jsme se dopodrobna dozvěděli, co všechno budeme dnes vyrábět. Bylo toho tolik! Obávali jsme se proto, že to za čtyři hodiny na prvním stupni nemůžeme stihnout. Druhý stupeň se zas tak moc nebál. Měl k dispozici šest hodin, a byl proto v klidu. Pro inspiraci jsem obešla spolužáky na prvním stupni a představila jim lichožrouty z knížky spisovatele Pavla Šruta a ilustrátorky Galiny Miklínové (my máme ve škole i byšického lichožrouta, kterého nám při své návštěvě paní Galina nakreslila). Proč právě je? Oni přece také pomáhali lichožroutům v Africe. Afričtí lichožrouti trpí hlady kvůli nedostatku ponožek (na tomto kontinentu je na ponožky teplo), a tak jim čeští lichožrouti vozí ponožky z České republiky. Kolem deváté hodiny ranní se začalo se stavbou sněhuláků. I když nebyl žádný sníh, nám to ani v nejmenším nevadilo a poradili jsme si. Někteří sněhuláci byli stavěni z jablíček, ze sladkostí, modelíny, vaty, polystyrenu, pet-lahví, papíru, látky…. 8. A vyrobila velkého sádrového sněhuláka, který ještě
dlouho schnul v učebně fyziky a chemie. Nejvíc však převládali polystyrénoví sněhuláci. Vznikli tak, že jsme nařezali polystyren do různých tvarů a ty pak spojovali za pomoci tavící pistole, špejlí, a dřevěných tyčí. Dalším rozšířeným druhem sněhuláků byli pet-hadříci. Jejich těla tvořily pet-lahve různých tvarů a velikostí. Obmotaly se látkou, nebo polepily vatou. Ta se pak na dvou místech stáhla. Utvořily se tak tři bachraté koule, které se pak jen dozdobily. Adam Goran a Michal Levčík z 8. B vyrobili sněhuláka z modelíny, ale aby nebyl obyčejný, doplnili ho o elektrické osvětlení z barevných žároviček (v hlasování o nejlepšího sněhuláka vyhráli). Nejjednodušší variantu pak představovali sněhuláci vystřižení z papíru a domalovaní. Ti vzali naši školu útokem. V závěru byla na řadě výroba koláží a asambláží třídními kolektivy. Asambláž je koláž, tedy obraz poskládaný z různých materiálů, ale v trojrozměrném provedení. Nápady byly různé. Fantazii se meze nekladly, ale téma zůstávalo stejné: sněhuláci a kola pro Afriku. Naše výtvory byly shrnutím dne. Třetí třída například udělala z igelitu krásné africké jezero. Vítek Trnka ze 4. třídy sám vymyslel a vyrobil kola z drátku. Byl mezi nimi dokonce i kostitřas! Pátá třída vsadila na barvy a udělala dobře. Měli koláž plnou barevných sněhuláků a fotek z projektového dne. Na asambláž 8. B „přijel“ kluk na kole. Oblečen byl do červeného trička a tmavě modrých kraťasů. Nakonec se stihlo vše naplánované. Žáci prvního stupně dostali domů hádanky, hledačku rozdílů a i jiné aktivity, samozřejmě s tématem sněhuláků. Žáci druhého stupně si je udělali ve škole. Den se všem moc líbil, spolužáci byli nadšení. A celkový výsledek? 4116 Kč pro africké děti, které na kolech jezdí do vzdálených škol. Anežka Pikulová, 9. třída
Žákovský ples v Byšicích aneb Nejsme lhostejní 2 Třetí žákovský ples ZŠ Byšice se konal 19. února 2015. Pravidelně se ho účastní žáci 5. až 9. ročníku. Pořadatelem je žákovský parlament za přispění pedagogického sboru. O zahájení se postarali Aleš Todor a Kateřina Tůmová z 8. A, kteří nás prováděli celým večerem. Ples je společenskou událostí, čemuž odpovídalo oblečení, účesy a také nádherné předtančení, na kterém se ovšem podílelo jen šest lidí (z původních dvanácti – ne každý je schopný naučit se choreografii a unést vystoupení na veřejnosti; někteří naopak zvládli nácvik během dvou hodin – Honza Manžel). K tanci nám hrála kapela Tomáše Kindla, a to i písničky na přání. Tančili (téměř) všichni – žáci současní i bývalí, učitelé – všichni dohromady. V určitých chvílích (téměř) všichni i zpívali, sólo pak měla pouze paní učitelka Vladimíra Mandová. A musíme uznat, že jí to šlo. Ples nebyl pouze pro naši zábavu, ale byl pořádán ve prospěch Dominika z Keni, kterého má naše škola adoptovaného. Jemu byl určen výtěžek z plesu – z prodeje občerstvení, z tomboly a z prodeje škrabošek. Ty jsme vyráběli v hodinách výtvarné výchovy či doma. Každá byla originálem a proměnila tvář jejího nositele.
Vyvrcholením plesu bylo vyhlášení krále a královny plesu. Letos se jimi stali Aleš Todor a Kristýna Vyhlasová. Co museli splňovat? Být společensky oblečeni a pěkně upraveni, měli protančit večer a zapojit se do soutěží. Jimi byly tanec s balónky, který byl tak trochu akrobatickým číslem, neboť jej měli tanečníci mezi čely. Ještě náročnější bylo „podtančení“ pod lanem, které se po každém kole přibližovalo více a více k zemi. V tu chvíli naše oděvy poněkud měnily tvar a barvu a postupně jsme také přicházeli o boty – kdo má vydržet ve střevíčkách na podpatcích celý večer? Na to ještě musíme trénovat. Ples se všem moc líbil a už se těšíme na další. Doufáme, že se příští ples vydaří alespoň tak jako ten letošní. Nejen kvůli nám, ale i kvůli studiu našeho Dominika. Na jeho účet nám přibylo 4422 Kč (ročně přispíváme částkou 7200 Kč). Děkujeme všem, kdo ples připravovali, zajišťovali a kteří přispěli do tomboly. Kateřina Pikulová za přispění žáků 8. A
Cesta na Onen svět (a zpět) V poslední době jsme v literární výchově probírali téma Smrt (v literatuře, ústní lidové slovesnosti, hudbě,…), a abychom ho zakončili, vydali jsme se do Prahy do Národopisného muzea a na Vyšehrad. 24. února jsme se v 6:50 sešli na vlakovém nádraží v Byšicích. Když jsme byli všichni na místě, šla paní učitelka koupit jízdenky (Andree jsme ho kupovali dodatečně, neboť přiběhla téměř ve chvíli odjezdu). Několik minut po sedmé vlak dorazil i s Lukášem Nezbedou v posledním vagóně. Sedli jsme si, jak jsme chtěli. V Praze jsme nejprve cestovali metrem. Paní učitelka byla tak hodná, že starost o lístky na MHD nechala na sobě. V metru bylo celkem hodně lidí, ale naštěstí jsme nejeli dlouho. Nejprve jsme zamířili na Vyšehrad. Naše paní učitelka na češtinu nás během výletu fotografovala, abychom měli nějaké vzpomínky na tuto exkurzi. Nemyslela jen na to, abychom šli na výlet, někam si sedli a poslouchali, myslela i na to, abychom se prošli. Na Vyšehradu je několik bran z období gotického a barokního slohu, u každé jsme chvíli setrvali a něco si o ní řekli. Také jsme se zastavili u domu Popelky Biliánové, která byla spisovatelkou. Prošli jsme hřbitov u kostela sv. Petra a Pavla. V části nazvané Slavín jsou pochováni lidé, kteří se proslavili. Nahoře na pomníku, na němž jsou uvedena jména předních osobností českého národa, např. herců, sochařů, spisovatelů, sedí překrásná socha anděla smrti. O něco dále jsme kráčeli po „trnité“ cestě, která má představovat, že život není snadný. Ten, kdo měl svíčku, ji mohl zapálit jako výraz úcty k pochovanému člověku. Učinili jsme tak např. u hrobu Boženy Němcové, Josefa
Čapka, Karla Čapka, Bedřicha Smetany a mnohých dalších. Hřbitov je plný soch, které jsou uměleckými díly. Na Vyšehradě, místě opředeném řadou pověstí, jsme se také byli podívat na místo, ze kterého údajně skákal Šemík. Také jsme zastavili u Čertova sloupu, kde jsme si pořídili společnou fotografii. Okolo 10. hodiny jsme už byli docela hladoví a promrzlí, a tak jsme šli opět na metro a vydali se na Smíchov, na stanici Anděl. Tady jsme se najedli v McDonald´s. Byli jsme tam cca 50 min., tak akorát na to, abychom v klidu poobědvali.
Po jídle jsme šli do Národopisného muzea na výstavu „Onen svět“. Na začátku prohlídky jsme dostali pracovní list. Vystoupali jsme po schodech, kde nás vítal namalovaný skeleton (kostlivec, smrt, zahradník dobré smrti) na dveřích, na kterých byl též nápis: „Před smrtí vás nezachrání ani byliny“. Poté jsme šli do jedné středně velké místnosti, kde nám paní učitelka předčítala o smrti, oděvech, smuteční barvě, jakou barvu černá barva vystřídala, porovnávali jsme masopustní masky smrtek. Poté jsme si šli prohlédnout další vitríny, tentokrát již do expozice. V nich byly různé kroje, hračky dětí, tkalcovský stav, sošky Ježíše Krista, velký betlém a mnoho dalších zajímavých exponátů, které jsme mohli obdivovat. Poté následovala výstava Venkov. Zde jsme si mohli vyzkoušet například podojit krávu, vyrábět len. Někteří se věnovali interaktivní tabuli a tak není divu, že jim něco v pracovních listech chybí. Když jsme si vše prošli a vyzkoušeli, odevzdali jsme vypracované listy. Na zpáteční cestě jsme místo metra nastoupili do tramvaje a poté do vlaku. Na byšickém nádraží jsme se rozloučili a tím naše exkurze skončila. Děkuji za celou třídu našemu doprovodu - paní učitelce Špačkové a paní učitelce Houškové, které s námi jely a také tuto exkurzi zařídily. Šárka Váchalová, 7. třída
Čtvrtá a pátá třída v IQ PARKU Liberec Dne 23. února 2015 jsme navštívili IQ PARK v Liberci. V 8:00 hodin jsme společně se čtvrtou třídou vyrazili autobusem od školy do cíle naší cesty. Na místo jsme dorazili kolem deváté. IQ PARK se nachází v libereckém Babylonu. Je umístěn ve čtyřech podlažích plných různých zajímavých pokusů, které si můžou návštěvníci vyzkoušet. Hned u vstupu nás zaujala sirková tabule. V prvním podlaží se například nachází zrcadlový labyrint s komorou, ve které je ultrafialové záření, nebo vodní jevy. Všechna podlaží jsou zajímavá a stojí zato IQ PARK navštívit. http://www.iqpark.cz/cs/ Sára Mejsnarová, 5. třída
Lyžařský výcvikový kurz Dne 7. února 2015 jsme od školy odjeli na „lyžák“. Směřovali jsme do Hrabětic na chatu Slovanku. Na tomto místě jsme byli už po čtvrté. Autobus nás odvezl zhruba 1,5 km od chaty, na kterou jsme museli pak dojít pěšky. A už i cestou byla legrace. Kufry, které jsme vezli s sebou, nám (naštěstí) pan správce odvezl na chatu autem. Přišli jsme na chatu a tam nás paní učitelky rozdělily do pokojů. Hned jsme si začali vybalovat, a když se schylovalo k večeru, šli jsme na večeři. Každý večer na nás čekal program, který vždy připravovala jiná třída. Ráno nás budila služba, každý den jiná, většinou podle pokojů. Vždy jsme měli chvilku na to, abychom se probrali, a pak jsme vyrazili na snídani. Po ní jsme se oblékli do lyžařského a na svahu nastala sportovní část dne.
Instruktoři nás rozdělili do následujících družstev: snowboardisté, lyžaři začátečníci a lyžaři pokročilí. No a pak jsme se rozutekli na svahu. Dopolední lyžování trvalo dvě hodiny. Potom jsme šli na oběd a měli jednu hodinu polední klid, který většina účastníků trávila na chodbě kvůli silnému signálu WiFi. Když hodina „odpočinku“ skončila, vydali jsme se opět na dvě hodiny lyžování. Po vysilujícím ježdění na kopci jsme museli ještě vyšlapat v přezkáčích strmý kopec. V chatě jsme se vykoupali a šli na večeři. No a potom následoval již zmíněný večerní program.
Druhý den nastala změna v „obutí“. Dopoledne jsme šli s běžkami na nohách (nebo jsme snad běželi?) na Prezidentskou chatu, kde jsme si mohli dopřát odměnu za náročný výšlap. Z tohoto dopoledne máme spoustu úsměvných zážitků. A odpoledne jsme stavěli sněhuláky v rámci projektu Kola pro Afriku. Třetí den jeli někteří z nás na Tanvaldský špičák, kde strávili celý den. Nám, kteří jsme zůstali na chatě, ubíhal čas obdobně jako ve dnech předešlých i následujících. Až v průběhu šestého dne došlo na sportovní klání: závodili jsme. Nedostávali jsme však pouze diplomy za 1., 2. a 3. místo ve slalomu, ale také za nejčistší pokoj, za nejlepší pád do sněhu apod. Přijel se na nás podívat i pan ředitel. Průběh celého výcvikového týdne doplňovala spousta sněhových bitev a krádeží čepic. Sedmý den, a to 14. února, jsme se museli rozloučit a jet zase domů a pokračovat v normální výuce. Výuka na lyžích nebo snowboardu byla za námi. Eliška Kostrhounová, 8. B
Pomáhejte s námi! Darujte dětem z dětských domovů kousek sebe. Vážení rodiče, na naší škole se již stalo tradicí navštívit, pohrát si, potěšit a hlavně pomoci dětem z dětského centra. V loňském roce činila finanční pomoc, kterou jsme osobně s mnoha dárečky a dobrotami předali, 14 000 Kč. A to vše díky Vám. Dne 26. března 2015 opět pojedou do centra v Milovicích vybraní žáci. Chtěli bychom Vás proto vyzvat, abyste popřemýšleli, zda-li se k nám opět připojíte. Nikdo nemusí věnovat velké sumy. Pojďme společně pomoci a vykouzleme na dětských tvářích úsměv. Vážení rodiče, moc si vážíme Vaší finanční pomoci a dárků, které se prostřednictvím Vašich dětí dostanou k dětem z tohoto centra. Mgr. Eva Janíčková /kontakt 737 468 690/ Eliška Kostrhounová, Aneta Studená Tereza Vlčková, Kristýna Komeštíková
MĚSÍC BŘEZEN V NAŠÍ ŠKOLE 2. – 3. března: Projekt Berlínská zeď ve spolupráci s občanským sdružením PANT 6. března: beseda se spisovatelkou Ivonou Březinovou 1. – 5. ročník 9. – 15. března: Jarní prázdniny 27. března: Noc s Andersenem tentokrát pouze pro 1. – 6. ročník
28. března, 14 hod.: Slavnostní otevření Naučné stezky Byšicemi, kterou zpracovali minuloroční deváťáci pod vedením ing. Martiny Hrabákové http://www.zsbysice.cz/akce/naucna-stezka/plakat.pdf
Žákovský parlament Základní školy a Mateřské školy Byšice Komenského 200, 277 32 Byšice www.zsbysice.cz Připomínky, návrhy, náměty čekáme na adrese
[email protected], případně také ve schránce umístěné vedle naší nástěnky v 1. patře školy. Zveme vás též na setkání členů parlamentu, které se koná vždy ve středu od 7:00 v učebně angličtiny 2. Školní časopis k vydání připravily Mgr. Renata Špačková a Eliška Kostrhounová. únor 2015