2015

.L A B Y R I N T.

leden/2015

časopis Základní školy Sion J. A. Komenského v Hradci Králové Hokejisté, připravte si hokejky,

Ahoj ledňáčci,

zítra se trefíte do branky.

je tu další a první letošní

Začíná totiž mistrovství,

číslo Labyrintu.

hokejové bláznovství.

Počtěte si… Vaše redakce

Všichni si připravte čepice, ty budete potřebovat nejvíce. A teď konec básnění, jdu si zkusit bruslení.

Matěj Vošmik (5. třída)

„Předsevzetí si dávám jen tehdy, když mě čeká něco důležitého,“ říká učitelka matematiky Bohumila RAISOVÁ Učíte na Sionu prvním rokem. Kde jste dříve pracovala?

Prošla jsem všechny typy škol od zvláštní po vysokou. Jaká je vaše nejoblíbenější třída?

Pokaždé jiná, podle toho, jak která pracuje. Jaký předmět vám na základní škole moc nešel?

Asi zeměpis.

1

.L A B Y R I N T. leden/2015 Jaká matematická oblast Vás baví nejvíc?

Je to, jako byste se zeptali mámy, které ze svých dětí má nejraději. Bydlíte v Hradci Králové nebo dojíždíte?

Ano. Někdy z Rychnova nad Kněžnou, někdy z Pekla nad Zdobnicí. Proč někdy dojíždíte z Rychnova a někdy z Pekla nad Zdobnicí?

V Rychnově bydlím a v Pekle nad Zdobnicí mám farmu. Jaká zvířata chováte na farmě?

Kozu, slepice, ovce, včely, kachny a máme i kočky a krtky… Máte na farmu vůbec čas? Jak často tam pobýváte?

Obden…prakticky od jara do podzimu. Teď v zimě jsem v Rychnově. Jaké období svého života máte nejraději?

To, které je právě teď. Nerada vzpomínám na dětství. Když jste byl malá, čím jste chtěla být?

Jako úplně malá jsem chtěla být magistrou v lékárně. Na střední škole už učitelkou matematiky. Dáváte si nějaké předsevzetí do nového roku?

Ani ne. Předsevzetí si dávám jen tehdy, když mě čeká něco důležitého. Martina Thýnová a David Rumpík

Děkujeme za rozhovor.

215215215 215215215 2

.L A B Y R I N T. leden/2015

DALI JSTE SI NĚJAKÉ PŘEDSEVZETÍ DO NOVÉHO ROKU?

Maruška Masopustová (umění a kultura)

Boris Váňa

Heda Lambertová

(ředitel školy)

(angličtina)

Denisa Škrášková (kuchyně a úklid)

Poznáte, kdo co řekl? Předsevzetí si obvykle do nového roku nedávám, protože ho většinou nedodržím.

…nápověda na straně 8…

Začnu cvičit!

Každý rok se snažím vytyčit nějaké cíle. Dávám si spíš směr než konkrétní věc. Letos ale na něco konkrétního myslím - každý pátek bychom si doma rádi udělali rodinnou večeři a zapálili si svíčku.

Předsevzetí si dávám, ale většinou se mi je nepodaří dodržet. Letos jsem si řekl(a), že budu pít méně kafe.

Ptala se Martina Thýnová

3


Zveme předškoláky a jejich rodiče na zápis žáků do 1. třídy. Koná se na budově Mandysova.

Zeptali jsme se ředitele Borise Váni: PROČ SE NA NAŠÍ ŠKOLE UČÍME OD ZÁŘÍ 2014 BLOKOVĚ? Myšlenka blokové výuky už rodiče zaujala v červnu 2014 při našem setkání. Kromě zavedení Comenia scriptu to byla nejžádanější změna v naší škole. Šli jsme do toho…A proč? Snažíme se zorganizovat výuku tak, abychom navodili přirozené podmínky učení. Myslíme si, že nejlépe se všichni učíme v souvislostech a v čase, který není omezen pouhými 45 minutami. Konkrétně nás zaujal jednoduchý a účinný model učení, v němž žáci posupují od evokace přes uvědomění až k reflexi. (Postupujeme od toho, co umíme, k něčemu novému. To samé vlastně říkal i J. A. Komenský, dnes se to jen nazývá složitěji.) Modelů učení je mnoho a stále přemýšlíme o tom, aby sloužily nám, ne my jim. Bereme je jako inspiraci. A o to jde. (red)

4


MINULÉ DNY V LABYRINTU SVĚTA Připomněli jsme si 25. výročí listopadové revoluce KYJOVÁCI BYLI V PRAZE Žáci z Kyjovské byli 18. listopadu v Praze, kde vzpomínali na sametovou revoluci. Po hodinu a půl dlouhé cestě jsme vystoupili na hlavním nádraží v Praze, pak jsme jeli metrem na zastávku Muzeum (na Václavák), a pak tramvají šest zastávek na Albertov. Tam jsme si poslechli, vzhledem ke špatnému počasí, krátké povídání Denise Doksanského. Pak jsme se zastávkami došli až na Vyšehrad, odkud jsme opět s přestávkami došli až na Národní třídu. Pak jsme se rozdělili na dvě skupiny. První šla do muzea komunismu, druhá do skautské klubovny na besedu s pamětníkem. Pak jsme se vyměnili. Nakonec nás čekala opět dlouhá cesta zpátky vlakem. Podle mě to žáky z Kyjovské hodně obohatilo. Určitě by si tenhle výlet, ale za lepšího počasí, zopakovali. David Rumpík (text); Martina Thýnová (kresba)

5


Objevitelé z Kyjovské pomáhali před Vánocemi zvířatům ze záchranné stanice v Jaroměři Byl to krásný den, na který se jen tak nezapomíná. Skvělá parta táhla za jeden provaz a 18. prosince, tedy těsně před Vánocemi, udělala v záchranné stanici v Jaroměři spoustu práce. Děti vyčistily mnoho kotců dravcům. Nakrmily hladové krky včetně zběha z kožešinové farmy, lišky polární, kterou mnohé z nich viděly poprvé v životě. Poznaly náročnost této práce na vlastní kůži. Ale za to nás pak odměnil svou přítomností freťák Míra a další zvířecí obyvatelé záchranné stanice. Nebáli jsme se kydat kotce, vozit kolečko, lámat větve, natírat, zatloukat hřebíky, čistit pavučiny. Za naši práci jsme dostali vánoční dárek. Uzdravenou kachnu březňačku. Odvezli jsme si ji z Jaroměře a vypustili na Labe k hejnu dalších. Jak řekly děti: Dnešní den měl ten nejkrásnější happyend. Tereza Hejtmánková

6


POVÍDKA

Sešit času Jmenuji se Thomas a tenhle deník píšu proto, že se mi stalo něco zvláštního. Celé to začalo v pondělí 7. září. Ve škole se rozdávaly sešity a učebnice, ale na mém sešitu na diktáty bylo něco divného. Jedna ze stran byla totiž šedá. Hned v úterý jsme psali diktát. Na té šedé stránce jsem napsal datum a normálně psal. Když jsem se vrátil domů, zkusil jsem si opravit diktát. Jak jsem mazal jedno písmeno, omylem jsem vymazal i část roku ( ten den bylo 8. 9. 2015). Omylem jsem však místo 2015 napsal 2014, a pak se to stalo. Všechno kolem mě se začalo jakoby hroutit. Pak jsem se objevil v tunelu. V barevném tunelu. Pak jsem z toho tunelu zabočil do jednoho východu. Objevil jsem se na úplně stejném místě. Podíval jsem se na kalendář a pak mi to došlo. Bylo 8. 9. 2014! Ten sešit jsem měl stále u sebe. Okamžitě jsem začal psát datum, které bylo dnes. Pak se stalo to samé a já byl zase v realitě. Měl jsem těžký život. Žil jsem jen s mámou, protože před třemi lety se s tátou pohádali a on se pak vyboural. A pak mě to napadlo! Kdybych se vrátil do toho dne, mohl bych překazit tu hádku a táta by se nevyboural. Hned jsem do sešitu napsal 4. 7. 2012. Pak jsem se objevil v mém pokoji. Bylo to asi 10 minut před hádkou. Běžel jsem za mámou. Pak jsem zjistil, proč se začali hádat. Táta upustil jejich svatební hrníček, který měla hrozně ráda. Skočil jsem a hrneček chytnul. Počkal jsem 30 minut. Žádná hádka. Pak jsem se vrátil. A táta tam byl! To je asi vše, s čím se vám můžu zatím svěřit. KONEC PRVNÍ ČÁSTI David Rumpík

O malých divadelnících ze Sionu Jirka, Vanda, Kristýnka, Nina a Corrinka si zkouší, jaké to je hrát divadlo. Jednou zkouší být provazochodci na laně, principály, klauny a vzápětí zas cirkusovými šašky s červeným nosem…Jindy se z nich stanou hudební nástroje a každý zkouší, jak druhým i sám sobě zní…. Hrají, zpívají a připravují pro vás Hrubínovu pohádku O veliké řepě. Setkávají se při dramatickém kroužku každé úterý od 15 do 16 hodin. (red)

7


Gumičková móda pro holky Dostali jste k Vánocům knížku o gumičkování? Vyrábíte náramky a ještě nemáte dost? Tady jsou inspirace… Jahůdky obměkčí každého:-D http://gumickovysvet.cz/jahoda-z-gumicek/

Jednoduchá kytička pro každou holku

http://gumickovysvet.cz/kyticka-z-gumicek/

VTIPY Baví se dva blázni První: "Kam jdeš?" Druhý: "Ale nikam." První: "Tak běž tudy, to je blíž." Při dějepisu „Podle čeho se Čechy nazývají Bohemia, Alenko?” „Podle těch chipsů.” Stranu připravila Eva Petrová Redakce: Jana Dušková, Eva Jouklová, Eva Petrová, David Rumpík, Martina Thýnová Kontakt: [email protected] Další číslo vyjde v březnu 2015. KDO CO ŘEKL ANEB NÁPOVĚDA (ze str. 3) : Předsevzetí si nedává ta, co šla v pohádce O dvanácti měsíčkách v mrazu pro jahody; při četbě Agáty Christie v originále popíjí místo kafe čaj, aspoň teď v lednu…; od 1. ledna cvičí při mytí prosklených dveří v jídelně na Kyjovské; “Ruce vzhůru, nebo zapálím svíčku,“ říká v pátek večer. (red)

8

2015

Recommend Documents