2015

Odkaz ke stažení: http://1drv.ms/1lVUJal

AKTUÁLNÍ DAŇOVÉ A ÚČETNÍ ZMĚNY 2014/2015 Ing. Pavel Běhounek

1.9.2014 Pro KDP ČR, klub Ostrava

Ing. Pavel Běhounek daňový poradce ev.č. 601 www.behounek.eu

e-mail: [email protected] © Ing. Pavel Běhounek

Obsah AKTUÁLNĚ K DANÍM ................................................................................................................................ 2 Ke změnám od 1.1.2014 ...................................................................................................................... 2 Ke změnám v daních z příjmů.......................................................................................................... 2 K dani z nabytí nemovitých věcí ...................................................................................................... 2 K elektronizaci daňové správy ......................................................................................................... 3 Změny v průběhu roku 2014 ............................................................................................................... 3 Sleva za umístění dítěte....................................................................................................................... 4 Změny od 1.1.2015 .............................................................................................................................. 5 Přehled ............................................................................................................................................ 5 Novela ZDPH od 1.10.2014 resp. 1.1.2015 (mini one stop shop) ................................................... 6 Sazbová novela ZDPH .................................................................................................................... 11 Technická novela ZDPH ................................................................................................................. 14 Osvobození převodu nemovitých věcí od DPH ............................................................................. 15 Příloha č. 6 k zákonu č. 235/2004 Sb. ............................................................................................ 20 Návrh novely ZDP, ZoR a DŘ od 1.1.2015 ...................................................................................... 21 K REKODIFIKACI SOUKROMÉHO PRÁVA ............................................................................................ 33 Soukromoprávní legislativa ............................................................................................................... 33 Úroky z prodlení ............................................................................................................................ 33 Připravované změny ...................................................................................................................... 33 Ministerstvo spravedlnosti k rekodifikaci ......................................................................................... 34 Výkladová stanoviska KANCL ......................................................................................................... 34 Ministerstvo spravedlnosti k souběhu funkcí................................................................................ 34 Aktuálně k obchodním korporacím ................................................................................................... 35 Přehled .......................................................................................................................................... 35 Internetové stránky ....................................................................................................................... 36 Přechodná ustanovení ZOK ........................................................................................................... 37 Přechodná ustanovení rejstříkového zákona ................................................................................ 42 Vztah jednatele/společníka a společnosti ..................................................................................... 43

1

AKTUÁLNĚ K DANÍM Ke změnám od 1.1.2014 









Ke změnám v daních z příjmů ZDP umožňuje překlasifikovat příjmy z dohody o provedení práce zdaněné srážkovou daní na příjem zdaněný v daňovém přiznání (§ 38d odst. 4 písm. a) bod 2 ZDP) a srážkovou daň započítat na celkovou daňovou povinnost (§ 36 odst. 7 ZDP). Pro zápočet srážkové daně (dokládané potvrzením plátce příjmu dle § 38g odst. 3 ZDP) byl vydán tiskopis 25 5460/A MFin 5460/A – vzor č. 1 (Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 ZDP). Obdobný postup lze uplatnit i u autorských honorářů dle § 7 odst. 6 ZDP (autorské honoráře do 10 tis. Kč). Pro tento postup plátce příjmů vydává potvrzení o sražené dani na formuláři 25 5553 MFin 5553 – vzor č. 1 (Potvrzení o vyplacených příjmech podle § 7 odst. 6 ZDP). Otázce okruhu příjmů podléhajících srážkové dani dle § 7 odst. 6 ZDP byl věnován příspěvek Koordinačního výboru 422/23.04.14. Počínaje zdaňovacím obdobím roku 2014 je možné uplatnit odpočet na podporu odborného vzdělávání (§ 34f až § 34h ZDP). K tomuto odpočtu vydalo informace Ministerstvo financí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo průmyslu a obchodu, která byla zveřejněna pod č. 88 ve Finančním zpravodaji č. 3/2014. S danou problematikou souvisí novelizace vyhlášky ministerstva školství č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, která však ještě v polovině srpna teprve čekala na vyhlášení ve Sbírce zákonů. K dani z nabytí nemovitých věcí U převodu nemovitých věcí, pro které je stanovena směrná hodnota, se může poplatník daně z nabytí nemovitých věcí např. v případě převodu kupní smlouvou rozhodnout, že se srovnávací daňová hodnota určí na základě směrné hodnoty. V rámci daňové optimalizace je nutné znát alespoň orientačně směrnou hodnotu dané nemovitosti (v konkrétním případě by mohlo být výhodnější určit srovnávací daňovou hodnotu na základě ceny dle zákona o oceňování majetku) – k tomuto lze použít webové kalkulačky, která je umístěna na stránkách finanční správy v sekci věnované dani z nabytí nemovitých věcí: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-nabyti-nemovitychveci/urceni-smerne-hodnoty Uplatnění u práva stavby – výklad z 20.8.2014 (http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznamdani/Informace_GFR_k_pravu_stavby.pdf); potvrzuje uplatnění daně i u úplatného zřízení práva stavby Uplatnění u novostaveb – výklad z 20.8.2014 (http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznamdani/Informace_GFR_k_osvobozeni_od_dane_u_novych_staveb.pdf); např. osvobození jen u parcely, jejíž součástí je novostavba dle zápisu v katastru nemovitostí (např. u parcely zastavěná plocha a nádvoří, nikoli u parcely zahrada)

2





K elektronizaci daňové správy elektronické podání lze podle § 71 odst. 1 písm. c) daňového řádu od 1.1.2014 „podepsat“ heslem pro přihlášení do datové schránky. Na tuto zákonnou změnu sice daňová správa reagovala se značným zpožděním, ale v současné době daňový portál sloužící pro elektronická podání nabízí tuto další možnost validace elektronického podání – nabídka „Ověření identity přihlášením do datové schránky“. Elektronická forma podání se tak zjednodušuje pro ty subjekty, které nevyužívají elektronický podpis a které elektronická podání uskutečňovali prostřednictvím datové schránky – podání „podepsané“heslem pro datovou schránku a podaná z daňového portálu nejsou podávaná z prostředí datové schránky. Daňová informační schránka se dle nové úpravy zjednodušila v tom, že je automaticky zřízena všem subjektům se zpřístupněnou datovou schránkou (§ 69a odst. 2 daňového řádu). Jestliže má tedy např. společnost s ručením omezeným zpřístupněnu datovou schránku, má automaticky zřízenu daňovou informační schránku (aniž by dávala žádost o její zřízení, jak tomu bylo podle předchozí úpravy). Určitou komplikací je, že zřízení daňové informační schránky (u subjektů se zpřístupněnou datovou schránkou zřízení automatické, bez podáván žádosti) je jen prvým krokem, druhým krokem je podání žádosti k nahlížení do datové schránky – tento krok se nijak významně nezjednodušil a je třeba (elektronicky, „podepsané“ např. heslem do datové schránky) tuto žádost podat a teprve po jejím vyřízení lze do daňové informační schránky nahlížet.

Změny v průběhu roku 2014 V průběhu roku 2014 nabyly resp. nabudou účinnosti zejména tyto změny:  zrušení části § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP týkající se zákazu uplatnění slevy na poplatníka u osob pobírajících k 1.lednu daného období starobní důchod, a to nálezem Ústavního soudu ze dne 10. července 2014 sp. zn. Pl. ÚS 31/13 vyhlášeném ve Sbírce zákonů pod č. 162/2014 Sb. dne 4.8.2014 (s účinností od 4.8.2014 a s použitím poprvé pro zdaňovací období roku 2014)  zavedení nové formy péče o děti předškolního věku, a to tzv. dětské skupiny (např. provozované či financované zaměstnavatelem). Příslušný zákon o dětské skupině schválila Poslanecká sněmovna již 20.6.2014 s účinností od 1.9.2014 (k počátku školního roku), Senát však zákon vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Konečné schválení zákona lze očekávat na zářijové schůzi Poslanecké sněmovny a vyhlášení ve Sbírce zákonů (po předpokládaném podpisu prezidenta) na přelomu září a října s účinností 15 dnů po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Zákon o dětské skupině poměrně výrazně novelizuje i zákon o daních z příjmů – jednak umožní zaměstnavatelům náklady či příspěvek na provoz předškolního zařízení typu dětské skupiny uplatnit jako daňové uznatelné (v tomto případě by však na straně zaměstnance docházelo k nepeněžnímu příjmu a proto budou zaměstnavatelé zřejmě využívat možnosti uplatnit náklady či příspěvek jako daňově neuznatelné a využít na straně zaměstnance osvobození nepeněžního příjmu dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP), jednak zavádí pro rodiče (zpravidla) možnost uplatnit (již za období roku 2014) novou slevu na dani dle § 35bb (sleva za umístění dítěte). Tuto slevu uplatní rodič dítěte v případě, kdy provozovateli předškolního zařízení (nejen provozovateli dětské skupiny, ale např. i provozovateli mateřské školky) za poskytované služby poskytuje úplatu. Výše slevy činí výši výdajů prokazatelně 3



vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte a je limitována na jedno dítě výší minimální mzdy. novela zákona o dph od 1.10.2014 resp. od 1.1.2015 čekající na podpis prezidenta a vyhlášení ve Sbírce zákonů (v průběhu září). Tato novela se týká zejména tzv. mini one stop shopu a prakticky se bude aplikovat především až od 1.1.2015 – účinnost od 1.1.2014 se vztahuje k registraci do systému zvláštního režimu jednoho správního místa (mini one stop shop).

Zdaňovací období roku 2014 by měla zasáhnout také schvalovaná „velká“ novela zákona o daních z příjmů od 1.1.2015, která by měla přinést několik ustanovení s retroaktivním použitím pro zdaňovací období roku 2014 – např. by se mělo jednat o zrušení povinnosti zaměstnance podávat daňové přiznání jen z důvodu, že alespoň jednom měsíci došlo k uplatnění solidárního zvýšení daně u zálohy dle § 38ha ZDP (tuto povinnost ukládá stávající znění § 38g odst. 4 ZDP a novelou k 1.1.2015 by se měla tato povinnost vypustit).

Sleva za umístění dítěte § 35bb Sleva za umístění dítěte (1) Výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24. (2) Slevu na dani lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. (3) Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů. (4) Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy (dále jen „minimální mzda“). (5) Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich. Přechodné ustanovení – varianta Poslanecké sněmovny: § 31 Pokud účinnost tohoto zákona nastane v průběhu zdaňovacího období, vychází se pro výpočet slevy za umístění dítěte za toto zdaňovací období z výdajů za umístění dítěte za toto zdaňovací období. Přechodné ustanovení – varianta navržená Senátem: § 31 Slevu na dani za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v zařízení péče o děti předškolního věku podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze uplatnit poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2014. 4

Změny od 1.1.2015 

Přehled V září by měl prezident podepsat a ve Sbírce zákonů by měla být vyhlášena novela ZDPH zavádějící tzv. mini one stop shop (zjednodušené jedno správní místo).

Poslanecká sněmovna projednává:  Návrh novely ZDP od 1.1.2015, který Poslanecká sněmovna projednala v prvém čtení 17.7.2014 a obdobně jako „sazbová“ novela zákona o DPH by měla být Poslaneckou sněmovnou schválena na její zářijové schůzi. Součástí této novely je např. i změna daňového řádu, zákona o zřízení jednoho inkasního místa, zákonů upravujících pojistná na veřejnoprávní pojištění atd.  Návrh sazbové novely ZDPH od 1.1.2015, který Poslanecká sněmovna projednala v prvém čtení 17.7.2014 a obdobně jako novela zákona o daních z příjmů by měla být Poslaneckou sněmovnou schválena na její zářijové schůzi. Tato novela především zavádí druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10 % (léky, knihy a dětská výživa) a zrušuje sjednocení sazeb DPH na 17,5% (toto sjednocení sazeb bylo schváleno v roce 2012 s účinností od 1.1.2016). Novelu by měla Poslanecká sněmovna schválit na zářijové schůzi. Vláda by měla předložit Poslanecké sněmovně ještě tyto návrhy:  Návrh technické novely ZDPH od 1.1.2015. Návrh by měl od 1.1.2015 dále rozšířit použití režimu přenesení daňové povinnosti (např. na dodání mobilních telefonů, tabletů, ale např. i obilovin či cukrové řepy) a zavedení mechanismu rychlé reakce. Návrh by měl opět změnit pravidla pro uplatnění DPH u převodu a pronájmu nemovitých věcí. Dle návrhu by měl zůstat pro rok 2015 zachován limit pro povinnou registraci k DPH 1 mil. Kč. Návrh zavádí od 1.1.2016 kontrolní výkaz.  Návrh novely zákona o dani z nemovitých věcí od 01/2015, který především reaguje na nejasnosti právní úpravy změněné od 1.1.2014 v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Jedno inkasní místo:  zatím nebude,  návrh novely ZDP od 1.1.2015 ruší odvod z úhrnu mezd, převedení odvodů pojistného na sociální pojištění a pojistného na zdravotní pojištění pod daňovou správu, změny vyměřovacích základů pro pojistné u OSVČ atd,  zákon č. 458/2011 Sb., o zřízení jednoho inkasního místa, zrušen nebude a několik ustanovení tohoto zákona nabude k 1.1.2014 účinnosti - v ZDP především změna § 24 odst. 4 písm. a) sjednocující vazbu minimální doby trvání finančního leasingu na minimální dobu odpisování hmotného majetku i u nemovité věci a současně umožňuje zkrácení doby finančního leasingu o 6 měsíců i na hmotný majetek zaevidovaný (vedle dosavadních odpisových skupin 2 a 3) v odpisových skupinách 4 až 6); důležité jsou však zejména změny daňového řádu zákonem č. 458/2011 Sb. DPFO:  v roce 2015 nadále superhrubá mzda,  zrušení superhrubé mzdy a náhrada standardní progresivní sazbou daně by mělo být navrženo od 1.1.2016  „registrační pokladny“ by mohly být navrženy od 1.1.2016.

5

DPH:  bude-li schválena „technická“ novela ZDPH, měl by být zachován limit pro povinnou registraci k DPH 1 mil. Kč (dle zatím platné úpravy se k 1.1.2015 snižuje na 750 tis. Kč),  kontrolní výkaz (vykazování každého jednotlivého uskutečněného a přijatého zdanitelného plnění) od 1.1.2016 v návrhu „technické“ novely.

Novela ZDPH od 1.10.2014 resp. 1.1.2015 (mini one stop shop) Novela zákona o DPH od 1.10.2014 resp. 1.1.2015 projednaná jako senátní tisk 325 reaguje na novelizaci směrnice 2006/112/ES, o společném systému DPH, a to směrnicí 2008/8/ES ze dne 12. února 2008 , kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby. Např. podle čl. 58 směrnice (odpovídajícím ustanovením ZDPH je § 10i) do 31.12.2014 platí, že u elektronicky poskytované služby (např. elektronické dodání hudby či filmů, poskytnutí software, web hosting) osobou ze třetí země osobě nepovinné k dani usazené v členském státě je místem plnění stát odběratele. Např. při poskytnutí elektronické služby osobou usazenou v USA osobám nepovinným k dani z Německa, ČR, Polska a Maďarska je místem plnění Německo, ČR, Polsko a Maďarsko a poskytovatel služeb u nich musí uplatnit německou, českou, polskou a maďarskou dph. Obdobně je místo poskytnutí služby (osobou povinnou k dani ze třetí země osobě nepovinné k dani) v § 10i ZDPH stanoveno pro telekomunikační služby a služby rozhlasového a televizního vysílání. Pro zjednodušení systému výběru dph funguje zvláštní režim pro neusazené osoby povinné k dani, které poskytují elektronické služby osobám nepovinným k dani (čl. 357 a násl. směrnice). Podle tohoto zvláštního režimu (v ZDPH upraveném v § 88) se osoba povinná k dani ze třetí země (např. poskytovatel služeb z USA) registruje v jednom z členských států (stát identifikace) a zde podává čtvrtletně elektronicky daňové přiznání k příslušným plněním a přizná zde plnění poskytnutá v tomto zvláštním režimu např. v Německu, v ČR, v Polsku a Maďarsku s odpovídající (německou, českou, polskou a maďarskou daní) a ve státě identifikace uhradí veškerou daň, která je následně rozdělena mezi jednotlivé členské státy, ve kterých byla služba poskytnuta (Německo, ČR, Polsko a Maďarsko). Od 1.1.2015 je podle čl. 58 směrnice místem plnění u telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani vždy místo usazení příjemce (místo bydliště apod.), a to bez ohledu na osobu poskytovatele. Proti stavu účinného do 31.12.2014 tedy dochází k rozšíření pravidla zdanění uvedených služeb v členském státě usazení i na případy, kdy službu poskytuje osoba povinná k dani usazená v členském státě – v těchto případech se do 31.12.2014 uplatňuje obecné pravidlo (§ 9 odst. 2 ZDPH) a služba je zdaňována ve státě usazení poskytovatele služby. Aby se např. poskytovatel elektronických služeb sídlící v ČR nemusel z důvodu poskytování těchto služeb osobám nepovinným k dani usazeným v např. v Německu, Polsku a Maďarsku registrovat k dani v jednotlivých členských státech, rozšiřuje se od 1.1.2015 uvedený zvláštní režim i na poskytovatele usazené v EU. Plátce po registraci k tomuto zvláštnímu režimu bude příslušné služby přiznávat přes elektronický portál provozovaný českou daňovou správou, avšak napojený na daňové správy ostatních členských států a přizná zde německou, polskou a maďarskou dph. Popisovaný zvláštní režim je označován jako „zjednodušené jedno správní místo“ (mini One Stop Shop) – v novelizaci je označen jako „zvláštní režim jednoho správního místa“. Zvláštní režim 6

jednoho správního místa bude rozdělen na „režim EU“ (pro poskytovatele služeb usazené v EU) a „režim mimo EU“ (pro poskytovatele služeb usazené mimo EU). Na nový systém by měla být legislativa DPH uzpůsobena již od 1.10.2014, kdy má být dle směrnice 2006/112/ES možnost se k „režimu EU“. Novela je tedy účinná od 1.10.2014 v částech věnovaných registraci do nového systému (ten se však bude uplatňovat až od 1.1.2015). Směrnice 2006/112/ES řeší místo elektronicky poskytovaných služeb v článcích 58 a 59, kde uvádí: Pokud poskytovatel služby a příjemce komunikují prostřednictvím elektronické pošty, neznamená to samo o sobě, že poskytnutá služba je elektronicky poskytovanou službou. Informativní seznam elektronicky poskytovaných služeb obsahuje příloha č. II směrnice 2006/112/ES, jedná se o pět typů elektronicky poskytovaných služeb (hostitelství internetových stránek atd. – viz dále k § 10i odst. 2 písm. c) zákona o dph). Elektronicky poskytovanou službu definuje ZDPH od 1.1.2015 v § 10i odst. 2 písm. c) v návaznosti na čl. 58 a 59 a přílohu II směrnice 2006/112/ES následovně: elektronicky poskytovanou službou služba poskytovaná prostřednictvím veřejné datové sítě nebo elektronické sítě, s výjimkou pouze samotné komunikace prostřednictvím elektronické adresy, a to zejména 1. hostitelství internetových stránek, 2. poskytnutí programového vybavení a jeho aktualizace, 3. poskytnutí obrázků, textů nebo informací anebo zpřístupňování databází, 4. poskytnutí hudby, filmů nebo her, poskytnutí politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých nebo zábavních pořadů nebo událostí, s výjimkou programů, které jsou službou rozhlasového a televizního vysílání, nebo 5. poskytnutí služby výuky na dálku. Informativní seznam elektronicky poskytovaných služeb v příloze II směrnice 2006/112/ES převzatý od 1.1.2015 do § 10i ZDPH je poměrně stručný a podrobnější výklad obsahuje prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011, s účinností od 1. 1. 2015 novelizovaného prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1042/2013, které jednotlivé typy elektronicky poskytovaných služeb v příloze I rozvádí takto: Bod 1 přílohy II směrnice 2006/112/ES resp. § 10i odst. 2 ZDPH (hostitelství internetových stránek): a) web-site hosting a web-page hosting; b) automatizovaná online dálková údržba programů; c) správa vzdálených systémů; d) online uchovávání dat, kdy jsou konkrétní data ukládána a vyhledávána elektronicky; e) online poskytování prostoru na disku na žádost. Bod 2 přílohy II směrnice 2006/112/ES resp. § 10i odst. 2 ZDPH (poskytnutí programového vybavení a jeho aktualizace): a) přístup k programovému vybavení nebo jeho stahování včetně zprostředkovacích/účetních programů a antivirového programového vybavení včetně aktualizací; b) programové vybavení blokující bannerové reklamy, též známé pod označením „bannerblockers“ c) ovladače ke stažení, jako je programové vybavení, které umožňuje počítačům pracovat s periferním zařízením, například tiskárnami; d) online automatizovaná instalace filtrů na internetových stránkách; e) online automatizovaná instalace bezpečnostních bran (firewalls). 7

Bod 3 přílohy II směrnice 2006/112/ES resp. § 10i odst. 2 ZDPH (poskytnutí obrázků, textů nebo informací anebo zpřístupňování databází): a) přístup k variantám pracovní plochy nebo jejich stahování; b) přístup k fotografiím nebo obrázkům či spořičům obrazovky a jejich stahování; c) digitalizovaný obsah knih a jiných elektronických publikací; d) odebírání online novin a časopisů; e) statistické údaje ohledně přihlašování a odhlašování a návštěvnosti internetových stránek; f) online aktuality, dopravní informace a zprávy o počasí; g) online informace generované automaticky programovým vybavením z konkrétních údajů zadávaných příjemcem, jako jsou právní či finanční údaje, zejména takové údaje, jakými jsou průběžně aktualizované údaje týkající se akciových trhů; h) poskytování prostoru pro reklamu včetně bannerových reklam na internetových stránkách; i) používání vyhledávačů a internetových adresářů. Bod 4 přílohy II směrnice 2006/112/ES resp. § 10i odst. 2 ZDPH (poskytnutí hudby, filmů nebo her, poskytnutí politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých nebo zábavních pořadů nebo událostí, s výjimkou programů, které jsou službou rozhlasového a televizního vysílání): a) přístup k hudbě nebo její stahování do počítačů nebo mobilních telefonů; b) přístup ke znělkám, úryvkům, vyzváněcím melodiím a jiným zvukům nebo jejich stahování; c) přístup k filmům nebo jejich stahování; d) stahování her do počítačů nebo mobilních telefonů; e) přístup k automatizovaným online hrám, které jsou závislé na internetu nebo jiných podobných elektronických sítích, kdy jsou hráči od sebe vzdáleni; f) příjem rozhlasových nebo televizních pořadů distribuovaných prostřednictvím rozhlasové nebo televizní sítě, internetu nebo podobné elektronické sítě k poslechu nebo sledování pořadů v okamžiku, který si uživatel zvolil, a na jeho individuální žádost na základě katalogu pořadů sestaveného poskytovatelem mediálních služeb, například televize nebo video na požádání; g) příjem rozhlasových nebo televizních pořadů šířených prostřednictvím internetu nebo podobné elektronické sítě (IP streaming), pokud nejsou přenášeny simultánně s jejich vysíláním nebo přenosem rozhlasovou nebo televizní sítí; h) poskytnutí zvukového a audiovizuálního obsahu prostřednictvím komunikačních sítí, který neposkytuje a za který není redakčně odpovědný poskytovatel mediálních služeb; i) následná poskytnutí zvukového a audiovizuálního výstupu poskytovatele mediálních služeb prostřednictvím komunikačních sítí jiné osoby než poskytovatele mediálních služeb. Bod 5 přílohy II směrnice 2006/112/ES resp. § 10i odst. 2 ZDPH (poskytnutí služby výuky na dálku): a) automatizovaná výuka na dálku, která je pro svůj provoz závislá na internetu nebo podobné elektronické síti a jejíž poskytování vyžaduje omezený lidský zásah nebo nevyžaduje žádný lidský zásah včetně virtuálních tříd, s výjimkou případů, kdy je internet nebo podobná elektronická síť používána jako nástroj pouze pro komunikaci mezi učitelem a studentem; b) pracovní sešity vyplněné žáky online a ohodnocené automaticky bez lidského zásahu.

8

Elektronicky poskytované služby upřesňuje nařízení Rady (EU) č. 282/2011 v článku 7, který od 1.1.2015 zní: 1. „Elektronicky poskytované služby“ uvedené ve směrnici 2006/112/ES zahrnují služby, které jsou poskytovány přes Internet nebo elektronickou síť a z jejichž povahy vyplývá, že jejich poskytování je v podstatě automatizované a vyžaduje minimální lidský zásah, a nejsou uskutečnitelné bez informačních technologií. 2. Odstavec 1 se vztahuje zejména na tyto případy: a) poskytování digitalizovaných produktů obecně, včetně programového vybavení a jeho změn nebo aktualizací; b) služby poskytování nebo podpory obchodní nebo osobní prezentace na elektronické síti, jako je například internetová stránka; c) služby automaticky generované z počítače přes internet nebo elektronickou síť v reakci na zadání konkrétních dat příjemcem; d) úplatný převod práva dát do prodeje zboží nebo službu na internetové stránce fungující jako trh online, kde potenciální kupující podávají nabídky automatizovaným postupem a kde jsou strany informovány o uskutečnění prodeje elektronickou poštou automaticky generovanou počítačem; e) internetové balíčky služeb, v nichž tvoří telekomunikační složka doplňkovou a podřízenou část (tj. balíčky, které jdou nad rámec pouhého přístupu k internetu a které zahrnují jiné složky, jako například obsahové stránky umožňující přístup k aktualitám, zprávám o počasí, turistickým informacím, prostor pro hry, web-site hosting, přístup k diskusím online atd.); f) služby uvedené v příloze I (příloha I je uvedena výše – rozvedení jednotlivých bodů přílohy II směrnice 2006/112/ES resp. § 10i odst. 2 ZDPH). 3. Odstavec 1 se nevztahuje na tyto případy : a) služby rozhlasového a televizního vysílání; b) telekomunikační služby; c) zboží, je-li objednávka a její zpracování provedeno elektronicky; d) disky CD-ROM, diskety a podobné hmotné nosiče; e) tiskoviny, jako jsou knihy, informační zpravodaje, noviny nebo časopisy; f) CD a audiokazety; g) videokazety a DVD; h) hry na discích CD-ROM; i) služby odborníků, jako jsou právníci a finanční poradci, kteří radí svým klientům elektronickou poštou; j) vzdělávací služby, je-li obsah kurzů dodáván učitelem přes Internet nebo elektronickou síť, tj. přes dálkové spojení; k) offline služby spočívající ve fyzické opravě počítačového vybavení; l) offline služby uchovávání dat; m) reklamní služby, zejména v novinách, na plakátech nebo v televizi; n) služby telefonní podpory; o) vzdělávací služby zahrnující výhradně korespondenční kurzy, jako jsou poštovní kurzy; p) klasické aukční služby závisející na přímém lidském zásahu bez ohledu na to, jakým způsobem jsou podávány nabídky; q) vstupenky na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce rezervované online; 9

r) ubytování, pronájem vozidel, restaurační služby, přeprava cestujících nebo podobné služby rezervované online. Nařízení Rady (EU) č. 282/2011 v čl. 24a až 24c stanovuje domněnky o místě příjemce. Článek 24a 1. Pro účely článků 44, 58 a 59a směrnice 2006/112/ES, jestliže poskytovatel telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytovaných služeb poskytuje tyto služby na místě, jako je například telefonní budka, telefonní stánek, přístupový bod Wi-Fi, internetová kavárna, restaurace nebo hotelová hala, na kterém musí být příjemce fyzicky přítomen, aby mu mohla být služba poskytovatelem poskytnuta, má se za to, že příjemce je usazen, má bydliště nebo se obvykle zdržuje v daném místě a že tato služba se tam skutečně používá a využívá. 2. Je-li místo uvedené v odstavci 1 tohoto článku na palubě lodi, letadla anebo ve vlaku, které provádějí přepravu cestujících uskutečněnou ve Společenství podle článků 37 a 57 směrnice 2006/112/ES, zemí tohoto místa se rozumí země zahájení osobní přepravy. Článek 24b Pro účely článku 58 směrnice 2006/112/ES, jsou-li osobě nepovinné k dani poskytnuty telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytované služby: a) prostřednictvím její pevné linky, má se za to, že příjemce je usazen, má bydliště nebo se obvykle zdržuje v místě instalace pevné linky; b) prostřednictvím mobilních sítí, má se za to, že se místo, kde je příjemce usazen, má bydliště nebo se obvykle zdržuje, nachází v zemi určené mezinárodním směrovým kódem země SIM karty použité při příjmu těchto služeb; c) pro které je třeba použít dekodér nebo podobné zařízení nebo televizní kartu, bez použití pevné linky, má se za to, že příjemce je usazen, má bydliště nebo se obvykle zdržuje v místě, kde je umístěn dekodér nebo podobné zařízení, nebo není-li toto místo známo, v místě, na které byla zaslána televizní karta za účelem použití tamtéž; d) za jiných okolností, než které jsou uvedeny v článku 24a a v písmenech a), b) a c) tohoto článku, má se za to, že příjemce je usazen, má bydliště nebo se obvykle zdržuje v místě, které je jako takové označeno s použitím dvou důkazů, které si neprotiřečí, podle článku 24f tohoto nařízení. Článek 24c Pro účely čl. 56 odst. 2 směrnice 2006/112/ES, má se v případě jiného než krátkodobého nájmu dopravního prostředku osobě nepovinné k dani za to, že příjemce je usazen, má bydliště nebo se obvykle zdržuje v místě, které jako takové určí poskytovatel služby s použitím dvou důkazů, které si neprotiřečí, podle článku 24e tohoto nařízení.

10

Příklad: Český plátce poskytuje elektronicky poskytované služby – např. se jedná o poskytnutí autorských práv k fotografiím z fotobanky prostřednictvím internetu. Služby poskytuje jednak osobám povinným k dani, jednak osobám nepovinným k dani. Jak se změní uplatnění dph od 1.1.2015? Pokud se jedná o poskytování služeb osobám povinným k dani, od roku 2015 k žádné systémové změně nedochází – osobám sídlícím v ČR bude služba poskytnuta s českou dph, osobám sídlícím v jiném členském státě se uplatní reverse – charge (dph přizná příjemce služby, poskytovatel uvede do souhrnného hlášení). Pokud jde o poskytnutí služby osobě nepovinné k dani usazené v jiném členském státě, tak dochází k systémové změně. Do konce roku 2014 tato plnění podléhala zdanění v ČR na základě § 9 odst. 2 ZDPH, od roku 2015 podléhají zdanění v členských státech příjemce služby – např. podléhají slovenské, maďarské, německé apod. dph. Pro účely zdanění je třeba identifikovat členský stát příjemce služby ve smyslu § 24a resp. § 24f nařízení 282/2011/EU ve znění nařízení 1042/2013/EU – protože poskytnutí služby není navázáno na konkrétní místo dle § 24a nařízení, je třeba místo určit za pomoci dvou důkazů dle § 24f nařízení (např. na základě sídla banky, ze které bude provedena úhrada za službu, a na základě předčíslí SIM karty, na kterou bude zaslán ověřovací kód). Plátce se nemusí registrovat k dani v jednotlivých členských státech, ale může se zaregistrovat v ČR do „systému EU“ a následně podávat „EU přiznání“, kde bude přiznávat plnění a daň z plnění poskytnutých v jednotlivých členských státech osobám nepovinným k dani. V tomto přiznání bude uvedena např. slovenská, maďarská a německá daň, kterou plátce uhradí v ČR.

Sazbová novela ZDPH Poslanecká sněmovna by měla schválit na zářijové schůzi. Tato novela především zavádí druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10 % (léky, knihy a dětská výživa) a zrušuje sjednocení sazeb DPH na 17,5% (toto sjednocení sazeb bylo schváleno v roce 2012 s účinností od 1.1.2016). Novelu by měla Poslanecká sněmovna schválit na zářijové schůzi. Seznam zboží podléhajícího druhé snížené sazbě daně (příloha č. 3a): Kód nomenklatury celního sazebníku Název zboží 0402, 0404, 1901, 2106

- Počáteční a pokračovací kojenecká výživa a potraviny pro malé děti.

2843-2846, 2852, 3002, 3003, 3004, 3006

- Radiofarmaka, očkovací látky, léky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě - určené pro zdravotní služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely.

4901, 4903, 4904

- Tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti; hudebniny, tištěné nebo ručně psané, též vázané nebo ilustrované. Mimo zboží, kde reklama přesahuje 50% plochy. 11

Kódem nomenklatury celního sazebníku se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku v platném znění72). Druhé snížené sazbě daně podléhá zboží, které odpovídá současně kódu nomenklatury celního sazebníku a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy. Počáteční a pokračovací kojeneckou výživou se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí potraviny definované v článku 2 odst. 2 písm. c) a d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013, o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnice Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009. Potravinami pro malé děti se rozumí potraviny definované v článku 2 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 609/2013. Tištěnou knihou se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí též knihy reprodukované kopírovacím strojem, pod kontrolou zařízení pro automatizované zpracování dat, ražením, fotografováním, fotokopírováním, termokopírováním nebo psaním na psacím stroji. Obrázkovou knihou pro děti se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí kniha pro děti, ve které je hlavní náplní ilustrace a text má podružný význam. Reklamou se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí reklama podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Důvodová zpráva k příloze č. 3a: Jedná se o úpravu na základě zavedení dvou snížených sazeb. V příloze č. 3 je zařazeno zboží s první sníženou sazbou daně (15 %). Za tuto přílohu se vkládá nová příloha č. 3a, ve které jsou položky vybraného zboží, u kterých lze uplatnit druhou sníženou sazbu daně (10 %). Druhé snížené sazbě daně podléhá tedy zboží, které odpovídá současně kódu nomenklatury celního sazebníku (dále jen „NCS“) a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy. S ohledem na záměry vlády promítnuté do Koaliční smlouvy se navrhuje nová příloha č. 3a k zákonu o DPH, která uvádí seznam tří položek vybraného zboží. Tyto položky vychází z programu vlády, který si zavedením druhé snížené sazby daně (10 %) klade za cíl mimo jiné podpořit zejména rodiny s dětmi do tří let věku. Podle Koaliční smlouvy se jedná o léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu. První položkou zboží v druhé snížené sazbě je položka NCS 0402, 0404, 1901, 2106. Počáteční a pokračující kojenecká výživa a potraviny pro malé děti odpovídá pojmu nenahraditelná dětská výživa (tak jak je uvádí Koaliční smlouva). Pojem použitý v koaliční smlouvě, věcně odpovídá pojmu „nezbytně nutná dětská výživa“, kterou je myšlena v příloze č. 3a pouze počáteční a pokračující kojenecká výživa (podle článku 1 odst. a) nařízení (EU) č. 609/2013) a potraviny pro malé děti (podle článku 1 odst. b) nařízení (EU) č. 609/2013), tj. děti do ukončeného dvanáctého měsíce věku a malé děti, tj. děti od ukončeného jednoho roku do ukončeného třetího roku věku (podle článku 2 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 609/2013). Používat pojem nenahraditelná dětská výživa v právním vymezení v kontextu se záměrem vlády tj. podpořit rodiny s dětmi by nebylo přiléhavé a bylo i zavádějící v souvislosti s definicemi užívanými nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013. 12

Do položky nezbytně nutná dětská výživa lze tedy zařadit pouze takovou výživu, která odpovídá definicím uvedeným v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013, o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a po zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnice Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009. Současně musí toto zboží splňovat vymezení kódu NCS 0402, 0404,1901, 2106. Tímto návrhem dojde k rozdělení dosavadní položky „Potraviny včetně nápojů atd.“ (dosavadní příloha č. 3) na výživu pro kojence a potraviny pro malé děti ve druhé snížené sazbě daně (10%) a na větší část položek potravin v první snížené sazbě daně (15%). Konkrétně se jedná o: - počáteční kojeneckou výživu, kterou se rozumí potraviny, které jsou určeny pro kojence během prvních měsíců života a které odpovídají samy o sobě výživovým požadavkům těchto kojenců až do doby zavedení vhodných příkrmů (článek 2 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 609/2013). Do této kategorie potravin podle předpisu Ministerstva zdravotnictví, tj. vyhláška č. 54/2004 Sb., ze dne 30. ledna 2004, o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití (dále jen „vyhláška“), patří rovněž počáteční mléčná výživa pro nedonošené děti a děti s nízkou porodní hmotností, mléčná výživa s hydrolyzovanou bílkovinou, určená k výživě kojenců a malých dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka nebo k předcházení alergickým onemocněním, do které patří zejména přípravky s vysokým nebo nízkým stupněm hydrolýzy bílkoviny, speciální výrobky, jakými jsou mléka s nízkým obsahem laktózy, mléka antirefluxová, přípravky k obohacování mateřského mléka pro děti nízkých hmotnostních skupin, přípravky výživy na bázi aminokyselin pro kojence, výživa na bázi sóji. Pro účely právní jistoty lze kategorie potravin vymezit výše uvedenou vyhláškou, i když bude časem zrušena. - pokračovací kojeneckou výživu, kterou se rozumí potraviny, které jsou určeny pro kojence po zavedení vhodných příkrmů a které vytvářejí základní tekutý podíl postupně se rozšiřující smíšené stravy těchto kojenců (článek 2 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 609/2013), - potravinami pro malé děti se rozumí potraviny, které jsou určeny ke splnění zvláštních požadavků zdravých kojenců při odstavování u zdravých malých dětí jako doplněk jejich stravy a/nebo k jejich postupnému přizpůsobování se běžnému stravu, kromě obilných příkrmů a mléčných nápojů a podobných výrobků určených malým dětem (článek 2 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 609/2013), Do druhé snížené sazby daně nespadají potraviny uvedené v článku 2 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 609/2013, tedy obilné příkrmy a potraviny pro zvláštní lékařské účely uvedené v článku 2 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 609/2013. U druhé položky léky bude možné uplatnit druhou sníženou sazbu daně podle kódu NCS 2843-2846, 2852, 3002, 3003, 3004, 3006. Dojde tak k rozdělení dosavadní položky „Farmaceutických výrobků“ (dosavadní příloha č. 3) na NCS 2843, 2844, 2845, 2846 a 2852 radiofarmaka, NCS 3002 očkovací látky, NCS 3003 a 3004 léky, NCS 3006 kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření; diagnostické reagencie určené k podávání pacientům a NCS 3006 chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě ve druhé snížené sazbě daně (10%) a na farmaceutické výrobky v první snížené sazbě (15%). Veterinární léčiva zůstávají v základní sazbě daně (21%). 13

Položka materiálu např. NCS 2941 antibiotika, zůstává podle přílohy č. 3 v první snížené sazbě daně (15%). Nutno je však rozlišovat případy, kdy je z uvedených materiálů vyroben výsledný výrobek. Např. mast vyrobená v lékárně, kde je tento materiál (antibiotika) součástí tohoto výsledného výrobku, je tento výrobek (mast) zařazen v NCS 3003 a podle přílohy č.3a tudíž spadá do druhé snížené sazby daně (10%). Poslední třetí položkou přílohy č. 3a jsou knihy, které bude možné nově zařadit do druhé snížené sazby daně podle NCS 4901, 4903, 4904. Tímto vymezení dojde k rozdělení dosavadní položky „Knihy, brožury, letáky, prospekty, noviny a časopisy atd.“ (dosavadní příloha č. 3) v první snížené sazbě daně (15%) a na knihy ve druhé snížené sazbě daně (10%). Do druhé snížené sazby daně (10%) lze zařadit pouze takové knihy, které odpovídají vymezení NCS a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy a současně nesmějí překročit 50% podíl plochy reklamy. Do druhé snížené sazby daně nelze tedy zařadit noviny, časopisy, omalovánky, kartografické výrobky atd. Do této položky nelze ani zařadit ostatní knihy, které mají více, jak 50% podíl reklamy a zůstávají i nadále v základní sazbě daně (21%). Do druhé snížené sazby daně lze zařadit podle NCS 4901 tištěné knihy, podle NCS 4903 obrázkové knihy a podle NCS 4904 hudebniny, tištěné nebo ručně psané, též vázané nebo ilustrované. Všechny tyto položky nesmějí mít více jak 50% podíl reklamy.

Technická novela ZDPH Do Poslanecké sněmovny by měla být teprve předložena. Od 1.1.2015 např.:  autorské honoráře podléhající srážkové DPFO již nebudou vyjmuty z ekonomické činnosti  povinnou náležitostí daňového dokladu „rozsah plnění“ i v případě, kdy je daň přiznávána ke dni uskutečnění plnění (v 29 odst. 3 písm. b) vypuštěn „rozsah plnění“)  úprava daňového dokladu pro prodej v dražbě a mimo dražbu (§ 32a navazující na § 28/3)  zcela nové znění § 48 a 48a – uplatnění první snížené sazby daně u sociálního bydlení. § 48 řeší u stavební nebo montážní práce prováděné na dokončené stavbě (včetně stavby pro sociální bydlení), § 48a řeší jen stavební nebo montážní práce prováděné v souvislosti s novou výstavbou stavby pro sociální bydlení a dodání stavby pro sociální bydlení  zcela nové znění § 56 a 56a (osvobození dodání a nájmu nemovité věci)  režim přenesení daňové povinnosti se použije při dobrovolném uplatnění dph při převodu nemovití věci (§ 92d)  rozšíření RPDP na plnění uvedená v příloze č. 6, stanoví-li tak vláda nařízením  mechanismus rychlé reakce Od 1.1.2016 návrh zavádí kontrolní hlášení.

14

Osvobození převodu nemovitých věcí od DPH V roce 2014 není osvobozen převod pozemku např. v tomto případě:  na pozemku se nachází liniová stavba, která není starší než 5 let. Dle výkladu daňové správy je nutné dph odvést z ceny celé parcely resp. z ceny všech parcel, na kterých se stavba nachází. Tento výklad je dle mého názoru neudržitelný, neodpovídá předpisům EU. Do budoucna (v případě schválení navržené novely od 1.1.2015) by převod uvedeného pozemku byl osvobozen (ledaže by osvobození nemohlo být uplatněno z jiného důvodu). V roce 2014 je převod pozemku osvobozen např. v tomto případě:  pozemek je nezastavěný, není vydáno stavební povolení ke stavbě na předmětném pozemku, jde o „stavební pozemek“ z důvodu územního rozhodnutím či rozhodnutí o umístění stavby dle stavebních předpisů, pozemek je vhodný jako „stavební“, protože na jeho hranice jsou přivedeny sítě. Do budoucna (v případě schválení navržené novely od 1.1.2015) je třeba počítat s tím, že ve smyslu zákona o dph půjde o „stavební pozemek“ a jeho převod bude zdanitelným plněním. Osvobození převodu staveb a pozemků od dph upravuje směrnice 2006/112/EU s tím, že v kompetenci jednotlivých členských států je konkretizovat určité záležitosti (typicky jde o vymezení pojmu „stavební pozemek“). Osvobození převodu staveb resp. pozemků směrnice upravuje v článku 135 ve vazbě na článek 12. Úprava osvobození převodu nemovitých věcí dle směrnice je (v obecné poloze) vcelku jasná:  osvobozen není převod novostavby a souvisejícího pozemku  osvobozen není převod stavebního pozemku. Český zákon o dph řešil, řeší a bude řešit otázku „novosti“ staveb časovým testem od kolaudace resp. prvého užívání (od roku 2013 se uplatňuje 5letý časový test, před 1.1.2013 se uplatňoval 3letý). Otázku pozemku souvisejícího s novostavbou zákon o dph řešil před 1.1.2014 v rozporu se směrnicí (převod pozemku zastavěného stavbou byl vždy osvobozen). Od 1.1.2014 se osvobození neuplatní na pozemek stavbou zastavěný (to je plně v souladu se směrnicí), ale na další „související“ pozemky současná úprava nepamatuje. Úprava § 56 zákona o dph navržená od 1.1.2015 řeší i související pozemky. Otázku „stavebního pozemku“ současná úprava řeší nepřímo. Tzn., že stavební pozemek nedefinuje přímo, ale nepřímo. Z nepřímé definice je tak „stavebním pozemkem“ např. pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení provedena stavba. Není však jasné, zda „stavebním pozemkem“ má být také např. pozemek, na kterém je zřízena inženýrská síť. Úprava navržená od 1.1.2015 odstraňuje formální nedostatky současné úpravy – je např. navržena přímá definice „stavebního pozemku“ (byť je navržená definice do značné míry problematická) a v souvislosti s převodem novostaveb je řešena i otázka převodu souvisejícího pozemku. Princip úpravy roku 2014 je následující:  jsou-li splněny všechny podmínky uvedené v § 56 odst. 2, je převod pozemku osvobozen. Pokud podmínky § 56 odst. 2 splněny nejsou, může být převod pozemku osvobozen jen tehdy, je-li na pozemku zřízena stavba či inženýrská síť  převod novostavby je osvobozen dle § 56 odst. 3, a to včetně pozemku, na kterém se stavba (včetně inženýrské sítě nachází)

15

K dané úpravě vydala daňová správa výklad dne 9.12.2013 a také byl dne 18.12.2013 uzavřen příspěvek KV KDP. Daňová správa zde např. vyslovila svůj názor k osvobození pozemku, na kterém je zřízena inženýrská síť – není-li splněn časový test, není dle názoru daňové správy převod takového pozemku osvobozen (byť by byla inženýrská síť ve vlastnictví jiné osoby, než vlastníka pozemku). Pozemek má být chápán jako všechny parcely, na kterém je inženýrská síť zřízena. Daňová správa se vyjádřila (mimo jiné) např. i k otázce stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby (že jej nelze směšovat s územním rozhodnutím či rozhodnutím o umístění stavby – tato rozhodnutí z pozemku „stavební pozemek“ v roce 2014 nedělají). Návrh § 56 od 1.1.2015:

(1) a) b)

§ 56 Dodání nemovité věci Od daně je osvobozeno dodání pozemku, který netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a není stavební pozemek.

(2) Stavebním pozemkem se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty rozumí pozemek, na kterém a) má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a 1. který je nebo byl předmětem stavebních prací nebo správních úkonů za účelem zhotovení této stavby, nebo 2. v jehož okolí jsou prováděny nebo byly provedeny stavební práce za účelem zhotovení této stavby, nebo b) může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního zákona zhotovena stavba pevně spojené se zemí. (3) a) b) c) d) e) f)

Od daně je osvobozeno dodání stavby pevně spojené se zemí, jednotky, inženýrské sítě, pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, podzemní stavby se samostatným účelovým určením, práva stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí.

(4) Dodání podle odstavce 3 je osvobozeno od daně po uplynutí 5 let a) od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního souhlasu po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě, nebo b) ode dne, kdy mohlo být započato užívání stavby, jednotky nebo inženýrské sítě podle stavebního zákona v souladu s 1. prvním oznámením o záměru započít s jejich užíváním, 2. se souhlasem stavebního úřadu, byly-li odstraněny nedostatky, pro které stavební zakázal jejich užívání, nebo 3. oznámením o záměru započít s užíváním nebo oznámením změny v užívání po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě. (5) Plátce se může rozhodnout, že se u plnění podle odstavce 1 a po uplynutí lhůty podle odstavce 4 uplatňuje daň. Pokud je příjemce plnění plátce, lze tak učinit pouze po jeho předchozím souhlasu. 16

Pokud plátce přijal před uskutečněním zdanitelného plnění úplatu, ze které mu nevznikla povinnost přiznat daň, stanoví se při uskutečnění zdanitelného plnění základ daně podle § 36. Navržený text odpovídá koncepci směrnice a samostatně řeší pozemky související s novostavbou – používá označení funkční celek související se stavbou pevně spojenou se zemí. Dle důvodové zprávy (viz dále) funkčně souvisejícím pozemkem např. není (tzn., že je osvobozen):  dodání pozemku, na kterém je například zřízen stožár vysokého napětí, který není ve vlastnictví osoby, která pozemek prodává  dodání pozemku, který neslouží k provozu stavby spojené se zemí pevným základem, neslouží k plnění funkce této stavby, nebo není využíván s touto stavbou. Může se jednat o určitý, specifický pozemek, na kterém může být umístěna stavba jako je například lavička, opěrná zídka, napáječka, studna. Důvodová zpráva tedy potvrzuje, že např. umístění lavičky na pozemku (pevně spojené se zemí) nemůže mít za následek ztrátu osvobození převodu pozemku od dph (k čemuž by dle doslovného výkladu v roce 2014 docházelo, daňová správa přitom k doslovnému výkladu inklinuje). Otázka „funkčně souvisejícího pozemku“ se jistě stane předmětem diskusí. Důvodová zpráva sice potvrzuje, že jím není pozemek, na kterém se nachází inženýrská síť ve vlastnictví jiné osoby než prodávajícího. Pokud by však inženýrská síť byla ve vlastnictví vlastníka pozemku, již by pozemek zřejmě funkčně související byl (nemuselo by se však nutně jednat o celou parcelu, jak vyložila daňová správa právní úpravu roku 2014). Dle důvodové zprávy je funkčně souvisejícím pozemkem rodinného domu i zahrada. Navržená úprava definuje stavební pozemek, jehož převod nebude od dph osvobozen. Stejně jako v roce 2014 nebude osvobozen (protože půjde o „stavební pozemek“) převod pozemku, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního zákona zhotovena stavba pevně spojené se zemí. Nově se však „stavebním pozemkem“ stane pozemek též v důsledku správních úkonů za účelem zhotovení stavby na pozemku – dle důvodové zprávy se jedná například o podání návrhu na změnu územního plánu (může být velice problematické – pozemek může být dle územního plánu zastavitelný, ale změna územního plánu nemusela souviset s konkrétní stavbou, která však bude v souladu s územním plánem povolena). Nově je „stavebním pozemkem“ také pozemek, na kterém jsou nebo byly provedeny přípravné práce související se stavbou. Do této kategorie by bylo možné (částečně) zařadit pozemky, na kterých jsou zřízeny inženýrské sítě. Nové vymezení je však širší a stavebním pozemkem se nově stane např. pozemek, který je stavebně upraven i jinými stavbami než inženýrskými sítěmi. Zcela nové je, že osvobození se neuplatní v důsledku „zasíťovaného okolí“. Tato obecná úprava může být velice neurčitá. Jednak z hlediska „vymezení okolí“, jednak z hlediska souvislosti sítí v okolí a stavby budované na pozemku. Při doslovném výkladu by se tak pozemek mohl stát stavebním např. z důvodu vybudování dálnice s nájezdem dostupným v okolí, pokud bude na pozemku stavěn areál, který by nebylo možno povolit bez odpovídající dopravní obslužnosti.

17

Důvodová zpráva k § 56 navrženému od 1.1.2015 K odstavci 1 Je uvedeno, kdy je pozemek při dodání vždy osvobozen od daně. Tento pozemek musí současně splňovat dvě podmínky, a sice v okamžiku dodání netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a není stavebním pozemkem. Funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí tvoří pozemek, na kterém je zřízena stavba pevně spojená se zemí, a tento pozemek slouží k provozu této stavby, plnění její funkce, nebo je s ní využíván. Jedná se o zastavěný pozemek. Pokud je dodáván pozemek, na kterém je zřízena stavba pevně spojená se zemí, podléhá dodání tohoto pozemku pětiletému testu, případně u nemovitých věcí, které byly nabyty do 31. 12. 2012 tříletému testu (pozemek, na kterém je zřízen rodinný dům, bytový dům, továrna). Osvobozeno od daně je dodání pozemku, na kterém není zřízena stavba pevně spojená se zemí (louka, pole). Osvobozeno od daně je dodání pozemku, na kterém je například zřízen stožár vysokého napětí, který není ve vlastnictví osoby, která pozemek prodává, protože tento stožár je součástí inženýrské sítě a inženýrská síť, která je ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka pozemku, není stavbou, která tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí (viz. § 48 odst. 3 návrhu zákona). Osvobozeno od daně je dodání pozemku, který neslouží k provozu stavby spojené se zemí pevným základem, neslouží k plnění funkce této stavby, nebo není využíván s touto stavbou. Může se jednat o určitý, specifický pozemek, na kterém může být umístěna stavba jako je například lavička, opěrná zídka, napáječka, studna. K odstavci 2 Pro účely zákona o DPH je vydefinován pojem „stavební pozemek“. Jedná se o takový pozemek, na kterém jsou provedeny přípravné práce k výstavbě stavby pevně spojené se zemí. Za tento pozemek je považován již pozemek, na kterém, nebo v jehož okolí, jsou nebo již byly provedeny stavební práce. Jedná se pouze o stavební práce provedené za účelem výstavby té určité stavby. Za stavební pozemek se považuje také pozemek, který je nebo byl předmětem správních úkonů. Jedná se o správní úkony, provedené za účelem výstavby této stavby (například podání návrhu na změnu územního plánu). Stavebním pozemkem je také pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení, uděleného podle stavebního zákona nebo podle udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního zákona zhotovena stavba pevně spojená se zemí. Toto vymezení je beze změny (současný § 56 odst. 2 písm. b)). K odstavci 3 Je uveden výčet nemovitých věcí, které, pokud splní podmínku uvedenou v odstavci 4, jsou při dodání osvobozeny od daně. V opačném případě je jejich dodání zdanitelným plněním. Jsou to všechny stavby pevně spojené se zemí, jednotky, inženýrské sítě. Dále se jedná o pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí (rodinný dům se zahradou). Podzemní stavbou se samostatným účelovým určením se rozumí například metro nebo vinný sklípek. Osvobozeno od daně je také dodání práva stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí. 18

K odstavci 4 Dodání nemovitých věcí, uvedených v odstavci 3, v pětileté lhůtě, je zdanitelným plněním, po uplynutí pětileté lhůty je plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně. Pětiletá lhůta se odvíjí od vydání prvního kolaudačního souhlasu, kterým se rozumí kolaudační souhlas, který umožňuje současný daný způsob využití dodávané nemovité věci. Dále se tato lhůta odvíjí od vydání kolaudačního souhlasu, který byl vydán po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě. Podstatnou změnou je změna, kterou dojde například k podstatnému zásahu na nemovité věci s ohledem na její stávající hodnotu, nebo u stavby s ohledem například na její stávající podlahovou plochu. Pětiletá lhůta se odvíjí také ode dne, kdy bylo podle stavebního zákona vydáno první oznámení o záměru započít s užíváním nemovité věci. Prvním užíváním se rozumí užívání, pro které je nemovitá věc v souladu s oznámením uděleným podle stavebního zákona užívána. Dále se tato pětiletá lhůta odvíjí ode dne, kdy mohlo být započato užívání stavby se souhlasem stavebního úřadu, pokud byly odstraněny nedostatky, pro které stavební úřad zakázal používání stavby. Jedná se o situaci, kdy osoba, která podá oznámení o záměru započít s užíváním stavby, pro nedostatky stavby jí to není povoleno, tato osoba nedostatky odstraní. Stavební úřad potom vydá písemný souhlas, na základě kterého je možno stavbu užívat. Dále se tím dnem rozumí den, od kterého byl podle stavebního zákona udělen souhlas s užíváním po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě. I v tomto případě se podstatnou změnou rozumí změna, kterou dojde k podstatnému zásahu na uvedené nemovité věci například s ohledem na její stávající hodnotu, nebo u stavby například s ohledem na její stávající podlahovou plochu. K odstavci 5 Plátce se může rozhodnout, že při dodání nemovité věci po uplynutí pětileté lhůty, uplatní daň. Nově se plátce může rozhodnout pro uplatnění daně také při dodání pozemku osvobozeného od daně podle odstavce 1. Z důvodu zvýšení právní jistoty se doplňuje, že pokud je příjemcem plnění plátce, tak se dodavatel může pro uplatnění daně rozhodnout pouze po předchozím souhlasu příjemce plnění. Pokud se plátce rozhodne dodat nemovitou věc jinému plátci po pětileté lhůtě jako zdanitelné plnění, je nově povinen použít režim přenesení daňové povinnosti. Pokud plátce přijal úplatu na dodání nemovité věci s tím, že v okamžiku přijetí úplaty považoval plnění za osvobozené od daně, nevznikla mu z této přijaté úplaty povinnost přiznat daň. Pokud se však v okamžiku dodání nemovité věci rozhodl, že se jedná o zdanitelné plnění, je povinen stanovit základ daně z hodnoty celého plnění.

19

Příloha č. 6 k zákonu č. 235/2004 Sb. Seznam dodání zboží nebo poskytnutí služeb, při nichž se použije režim přenesení daňové povinnosti, stanoví-li tak vláda nařízením 1. Převod povolenek na emise skleníkových plynů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. 2. Dodání mobilních telefonů, kterými se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí zařízení vyrobená nebo upravená pro použití ve spojení se sítí, která má licenci, a provozovaná na stanovených frekvencích, bez ohledu na to, zda mají další využití. 3. Dodání zařízení s integrovanými obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele. 4. Dodání plynu a elektřiny obchodníkovi vymezenému v § 7a odst. 2. 5. Dodání certifikátů plynu a elektřiny. 6. Poskytnutí telekomunikačních služeb. 7. Dodání herních konzolí, tabletů a laptopů. 8. Dodání obilovin a technických plodin, včetně olejnatých semen a cukrové řepy, které nejsou běžně používány v nezměněném stavu ke konečné spotřebě. 9. Dodání surových nebo polorozpadlých kovů, včetně drahých kovů, jiných než v příloze č. 5 a s výjimkou dodání, na která se vztahují zvláštní režimy podle § 90 nebo 92. 10. Dodání zboží nebo poskytnutí služby, u kterých bylo České republice prováděcím rozhodnutím Rady povoleno uplatňovat zvláštní opatření odchylující se od článku 193 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Návrh prováděcího nařízení: Režim přenesení daňové povinnosti se použije při dodání tohoto zboží nebo poskytnutí této služby: a) povolenky na emise skleníkových plynů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů emisní povolenky, b) mobilní telefony, které jsou uvedeny do kódu 8517 nomenklatury celního sazebníku popisu číselného označování zboží1), pokud celková částka za plnění na daňovém dokladu je vyšší než 10 000 Kč, c) integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, které jsou uvedeny do kódu 8471 nomenklatury celního sazebníku popisu číselného označování zboží1), pokud celková částka za plnění na daňovém dokladu je vyšší než 10 000 Kč, d) herní konzole, tablety a laptopy, které jsou uvedeny do kódu 8471, 9504 nomenklatury celního sazebníku popisu číselného označování zboží1), pokud celková částka za plnění na daňovém dokladu je vyšší než 10 000 Kč, e) obiloviny a technické plodiny, které jsou uvedeny do kódu 1514 nomenklatury celního sazebníku popisu číselného označování zboží1), a f) surové či polozpracované kovy, včetně drahých kovů, které jsou uvedeny do kódu 7227, 7314, 7216, 7308, 7411, 7419, 7507, 7508 nomenklatury celního sazebníku popisu číselného označování zboží1). ______________________________ 1) Příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.

20

Návrh novely ZDP, ZoR a DŘ od 1.1.2015 Novela obsahuje „politické“ změny - např. zvyšuje daňové zvýhodnění na druhé dítě (ze současných 13 404 na 15 804 Kč, tj. o 200 Kč měsíčně) a na třetí a další dítě (na 17 004 Kč, tj. o 300 Kč měsíčně) a celou řadu dalších změn „nepolitické“ povahy (např. zpřísnění pravidel pro osvobození zvýhodnění z bezúročných zápůjček). Novela ruší některá ustanovení zákona o zřízení jednoho inkasního místa (např. osvobození podílů na zisku od daně z příjmů fyzických osob). V důsledku novely a zákona o zřízení jednoho inkasního místa dojde od 1.1.2015 také k významným změnám daňového řádu a dalších předpisů (návrh novely mění celkem 18 předpisů). Z důvodové zprávy: 11.1.

Novela ustanovení § 4 odst. 1 písm. r) zákona č. 586/1992 Sb.

11.1.1. Důvod předložení a cíle 11.1.1.1 Název Změna v osvobození příjmů z prodeje podílu v obchodní korporaci 11.1.1.2

Definice problému

Nový zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, stanoví, že podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí, aniž by blíže specifikoval jeho výši. Stávající ustanovení § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, které zdaňuje poměrnou část příjmů odpovídající zvýšení podílu, nestanoví k jaké hodnotě podílu se bude toto zvýšení podílu vztahovat. Dále v návaznosti na přesun problematiky daně darovací do zákona o daních z příjmů je třeba upřesnit, že v daném případě se jedná pouze o úplatný převod podílu v obchodní korporaci, tedy prodej, a nikoli o jeho bezúplatný převod, tedy darování, který je od daně z příjmů osvobozen podle § 10 zákona. 11.2.

Novela ustanovení § 4a písm. j) zákona č. 586/1992 Sb.

11.2.1. Důvod předložení a cíle 11.2.1.1

Název

Změna v osvobození bezúplatných příjmů na zvýšení kvalifikace, studium, léčení, sociální služby nebo na pomůcky pro zdravotně postižené 11.2.1.2

Definice problému

Počínaje r. 2014 je od daně osvobozen bezúplatný příjem poplatníka, který jej prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky, aniž by zákon stanovil do kdy je třeba tento bezúplatný příjem na zákonem stanovené účely použít. Z důvodu spravovatelnosti a možné kontroly se navrhuje do zákona doplnit, podmínku, že osvobození bezúplatných příjmů – daru, bude možno využít, pokud poplatník příslušné příjmy použije na zákonem stanovený účel do konce následujícího roku. Jde o obdobný postup, jaký zákon již v současné době stanoví pro osvobození příjmů z titulu prodeje bytové jednotky, odstupného za její uvolnění nebo převodu členského práva v bytovém družstvu (§ 4 odst. 1 písm. u) zákona), tj. použití příslušných příjmů na zákonem stanovený účel do konce následujícího roku.

21

11.3.

Nové ustanovení § 4a písm. m) zákona č. 586/1992 Sb.

11.3.1. Důvod předložení a cíle 11.3.1.1 Název Změna ve zdaňování příjmu z bezúročné zápůjčky, z výpůjčky a výprosy na straně poplatníků daně z příjmů fyzických osob. 11.3.1.2 Definice problému Podle současné právní úpravy není příjem v podobě majetkového prospěchu plynoucí z bezúročné zápůjčky, výpůjčky a výprosy poplatníkovi fyzické osobě podle § 3 odst. 3 písm. j) zákona předmětem daně z příjmů fyzických osob. K tomuto došlo v souvislosti s inkorporací daně dědické a daně darovací do daní z příjmů. Důsledkem tohoto kroku je vynětí příliš širokého rozsahu bezúplatných příjmů ze zdanění, což může vést k účelovému obcházení daně. Nově se proto navrhuje, aby tento bezúplatný příjem z titulu majetkového prospěchu dani podléhal. Dále se navrhuje stanovit podmínky pro osvobození příjmů v podobě uvedeného majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce a výprosníka při výprose. Úprava podmínek pro osvobození uvedeného bezúplatného příjmu od daně navazuje na ustanovení § 10 odst. 3 písm. d), které již v současné době upravuje podmínky, za kterých je osvobozen bezúplatný příjem. Příjem v podobě tohoto majetkového prospěchu se navrhuje osvobodit od daně, pokud by se jednalo o příjem od osob příbuzných, osob žijících ve společně hospodařící domácnosti, v případě, kdy dochází k plnění obmyšlenému od osob příbuzných nebo osob žijících ve společně hospodařící domácnosti a dále se navrhuje od daně osvobodit příjem v podobě uvedeného majetkového prospěchu, pokud za dané zdaňovací období úhrnná výše všech majetkových prospěchů (z bezúročných zápůjček, z výpůjček a z výpros) od téže osoby nepřekročí limit ve výši 100 tis. Kč. 11.4.

Novela ustanovení § 5 odst. 10 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb.


Název

Změna v zahrnování prominuté daně do základu daně z příjmů 11.4.1.2

Definice problému

Zákon v § 5 odst. 10 písm. a) stanoví, že základ daně se zvýší o právně zaniklý dluh, s některými výjimkami, jako je např. zaplacený, resp. splněný, dluh. Nově se navrhuje základ daně nezvyšovat v případě prominutí daně v souladu se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Jde zejména o případy živelních pohrom (záplav, povodní a vichřic), kdy je na některých územích republiky vyhlašován výjimečný stav a ministr financí může poplatníkům postižených živelní pohromou daň prominout. 11.5.

Novela ustanovení § 6 odst. 4 a § 36 odst. 7 a 8 zákona č. 586/1992 Sb.


Název

Zdaňování příjmů z dohody o provedení práce srážkou 11.5.1.2

Definice problému

Příjmy ze závislé činnosti poplatníků plynoucí jim z dohody o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona do limitu 10 000 Kč měsíčně jsou zdaňovány srážkou zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2 písm. p) zákona, kterou z příjmů poplatníka sráží a správci daně odvádí plátce daně. V souvislosti s jasnějším vyjádřením účinků vyvolaných aplikací ustanovení § 36 odst. 8 zákona se navrhuje doplnit toto ustanovení do výčtu ustanovení, při jejichž uplatnění se 22

příjem podle § 6 odst. 4 zákona definitivně nestává součástí samostatného základu daně pro daň vybíranou srážkou a z není z něho odvedena konečná daň srážkou zvláštní sazbou, neboť se tento příjem stává součástí základu daně i na straně daňového nerezidenta v tom smyslu, že pokud se poplatník daňový nerezident rozhodne uvedený příjem uvést do daňového přiznání, resp. do základu daně, poté do základu daně zahrne veškeré takto zdaněné příjmy, a to v daňovém přiznání podaném za dané zdaňovací období ve kterém byly příjmy vyplaceny. Pro daňové rezidenty ČR stanoví obdobný postup § 36 odst. 7 zákona. 11.6.

Novela ustanovení § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb.

11.6.1. Důvod předložení a cíle 11.6.1.1 Název Změna ve zdaňování příjmu z bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci. 11.6.1.2 Definice problému Podle současné právní úpravy není příjem v podobě majetkového prospěchu plynoucí z bezúročné zápůjčky poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti (dále jen: zaměstnanec) od plátce daně (dále jen: zaměstnavatel) podle ust. § 3 odst. 3 písm. j.) předmětem daně. V návaznosti na novou úpravu podmínek v § 4a zákona pro osvobození příjmů v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce a výprosníka při výprose se navrhuje osvobodit u zaměstnance od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti majetkový prospěch plynoucí zaměstnanci z bezúročné zápůjčky, a to u nesplacených zůstatků z těchto zápůjček (jistin) až do úhrnné výše 300 000 Kč od téhož zaměstnavatele. 11.7.

Novela ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) bod 3. zákona č. 586/1992 Sb.


Název

Změna daňové podpory soukromého životního pojištění 11.7.1.2

Definice problému

Zákon o daních z příjmů umožňuje poplatníkům, fyzickým osobám s příjmy podle § 6, daňové zvýhodnění v podobě osvobozených příjmů z titulu příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance. Původním záměrem tohoto daňového režimu bylo podpořit produkty spoření na stáří. Ten se však na straně poplatníků s příjmy ze závislé činnosti vytrácí s tím, že se v poslední době množí případy, kdy je pojišťovnami nabízeno tzv. „investiční životní pojištění“. Tento typ pojištění splňuje podmínky pro daňovou uznatelnost příspěvků zaměstnavatele a dále možnost uplatnění odečitatelných položek od základu daně zaměstnance, pokud jsou splněny další podmínky dané zákonem. Ačkoli takovýto pojistný produkt formálně splňuje kriteria soukromého životního pojištění, jedná se ve skutečnosti v té části, která se týká investování jménem a na účet pojistníka, o investice kolektivního investování. Soukromé životní pojištění v podobě „investičního životního pojištění“ se tak v současné době stává spíše nástrojem pro optimalizaci daně. 11.8.



Název

Změna výše paušálních výdajů 11.8.1.2

Definice problému

Zákon o daních z příjmů již od počátku účinnosti umožňuje poplatníkům, fyzickým osobám s příjmy podle § 7 nebo 9, uplatnit výdaje paušální částkou z dosažených příjmů. Obdobně 23

postupují i poplatníci s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, kteří nejsou registrováni jako zemědělští podnikatelé, tj. příslušné příjmy vykazují jako ostatní příjmy v rámci dílčího základu daně podle § 10 zákona. Původním záměrem pro stanovení paušálních výdajů bylo snížit a zjednodušit administrativu drobným podnikatelů spojenou s podnikáním. Ten se však na straně poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti vzhledem k výši paušálních výdajů vytrácí s tím, že výdajové paušály se v současné době stávají spíše nástrojem pro optimalizaci daně. 11.9.

Novela ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb.


Název

Změna ve zdaňování podílu na zisku a jiných výnosů z držby cenných papírů 11.9.1.2

Definice problému

Ustanovení týkající se příjmů z kapitálového majetku, kterými jsou i podíly na zisku, je třeba uvést do souladu se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Ten umožňuje podíly na zisku vyplácet i jiným osobám než těm, které mají majetkový podíl na obchodní korporaci (§ 34 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích). Obdrží-li podíl na zisku osoba, která nemá majetkový podíl na obchodní korporaci, bude se i na její straně jednat o příjem podle § 8 zákona zdaněný srážkou v souladu s § 36 zákona. Tím tato osoba nebude muset podávat daňové přiznání. Výjimkou bude podíl na zisku vyplacený zaměstnanci, který bude i nadále příjmem podle § 6 zákona v souladu s § 6 odst. 1 písm. d) zákona (v návaznosti na předvětí § 8 odst. 1 zákona). Současně se navrhuje doplnit v tomto smyslu ustanovení § 36 zákona. Dále se navrhuje ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) uvést do souladu s § 36, který pro jiné výnosy z držby cenných papírů srážkovou daň nestanoví. 11.10.

Novela ustanovení § 15 odst. 5 a 6 zákona č. 586/1992 Sb.

11.10.1.

Důvod předložení a cíle

11.10.1.1

Název

Lhůta pro zpětné dodanění uplatnění nezdanitelných částí základu daně 11.10.1.2

Definice problému

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s důkazním břemenem poplatníků, kteří mají povinnost při porušení podmínek stanovených zákonem zdanit dříve uplatněné nezdanitelné části základu daně z titulu zaplacených příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření a pojistného na tzv. soukromé životní pojištění, se jeví překážkou vyčíslení výše takových příjmů v případech, kdy byla v minulosti uvedená nezdanitelná část základu daně uplatňována v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti u zaměstnavatele, navrhuje se právní úprava, na základě které se omezí doba pro účely zpětného dodanění dříve uplatněného pojistného na uplynulých 10 let. 11.11.


11.11.1.


11.11.1.1

Název

Změna daňové podpory soukromého životního pojištění 11.11.1.2

Definice problému

Zákon o daních z příjmů umožňuje poplatníkům, fyzickým osobám daňové zvýhodnění v podobě možnosti uplatnit nezdanitelné části základu daně v podobě zaplacených příspěvků na soukromé životní pojištění. Původním záměrem tohoto daňového režimu bylo podpořit 24

produkty spoření na stáří. Ten se však na straně poplatníků fyzických osob vytrácí s tím, že se v poslední době množí případy, kdy je pojišťovnami nabízeno tzv. „investiční životní pojištění“. Tento typ pojištění splňuje podmínky pro možnost uplatnění odečitatelných položek od základu daně poplatníka fyzickou osobu, pokud jsou splněny podmínky dle ustanovení § 15 odst. 6 zákona. Ačkoli takovýto pojistný produkt formálně splňuje kriteria soukromého životního pojištění, jedná se ve skutečnosti v té části, která se týká investování jménem a na účet pojistníka, o investice kolektivního investování. Soukromé životní pojištění se tak v současné době stává spíše nástrojem pro optimalizaci daně. 11.12.

Novela ustanovení § 17b, § 21 a dalších zákona č. 586/1992 Sb.

11.12.1.


11.12.1.1

Název

Změny v oblasti kolektivního investování 11.12.1.2

Definice problému

Oblast kolektivního investování nemá schváleny žádné systémové podpory jako např. penzijní a životní pojištění nebo stavební spoření. Je tomu tak i proto, že na rozdíl od systému pojištění a spoření jsou účastníky kolektivního investování také právnické osoby, a kromě dlouhodobého spoření může zahrnovat i výrazně odlišné aktivity blížící se běžnému podnikání. Proto je u investičních fondů v daňové oblasti hlavní snahou dosažení daňové neutrality, tj. stavu, při kterém investice prováděné prostřednictvím investičních fondů mají z pozice investora srovnatelné daňové zatížení s investicemi prováděnými individuálně. V současné době podléhají všechny investiční fondy dani z příjmů s jednotnou sazbou 5 %, čímž vznikají výrazné disproporce mezi daní zaplacenou poplatníkem při přímé investici oproti dani zaplacené fondem při srovnatelných aktivitách. Důsledkem této situace je, že jsou vytvářeny účelové investiční fondy, které slouží pouze k legálnímu vyhnutí se daňové povinnosti. Tuto nevyhovující situaci je nutno řešit. 11.13.

Novela ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) zákona č. 586/1992 Sb.

11.13.1.


11.13.1.1

Název

Výdaje na pracovní cesty vozidlem pořizovaným na finanční leasing 11.13.1.2

Definice problému

V návaznosti na nový § 21d, který počínaje r. 2014 definuje finanční leasing, je třeba doplnit, že daňové výdaje na pracovní cesty může poplatník uplatnit i v případě, že tyto cesty uskutečňuje vozidlem pořizovaným formou finančního leasingu. 11.14.

Novela ustanovení § 24 odst. 2 písm. zx) zákona č. 586/1992 Sb.

11.14.1.


11.14.1.1

Název

Výdaje na právo stavby 11.14.1.2

Definice problému

Nový občanský zákoník v § 1240 a násl. zavádí počínaje r. 2014 nový institut – právo stavby. Právo stavby je v souladu s § 1242 nemovitá věc. Z hlediska účetních předpisů je právo stavby dlouhodobým hmotným majetkem, který se odepisuje účetně. Je-li součástí práva stavby stavba, je z hlediska účetních předpisů právo stavby součástí ocenění stavby, která se poté odpisuje daňově pole § 31 nebo 32 zákona o daních z příjmů. V návaznosti na to, že poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří nevedou účetnictví, dlouhodobý hmotný majetek odepisovat účetně nemohou, je třeba do zákona doplnit, že výdaje na pořízení práva stavby, 25

které není součástí ocenění stavby (resp. není součástí vstupní ceny stavby v souladu s § 29 zákona o daních z příjmů), lze do daňových výdajů uplatnit postupně po sjednanou dobu trvání práva stavby. Prakticky jde o časové rozlišení výdajů poplatníků vedoucích daňovou evidenci obdobně, jako je tomu při finančním leasingu. 11.15.

Novela ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) a § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb.

11.15.1.


11.15.1.1

Název

Změna v uplatnění základní slevy na dani starobními důchodci 11.15.1.2

Definice problému

Počínaje r. 2013 se daň nesnižuje o základní slevu na poplatníka uvedenou v § 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Toto omezení starobních důchodců bylo schváleno pro zdaňovací období 2013 až 2015. 11.16.

Novela ustanovení § 35c odst. 1 a § 38k odst. 4 zákona a č. 586/1992 Sb.

11.16.1.


Daňové zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě 11.16.1.1 Definice problému Na základě programového prohlášení vlády se navrhuje se zvýšit daňové zvýhodnění na druhé vyživované dítě o 200 Kč měsíčně, tj. o 2 400 Kč ročně a na třetí a každé další vyživované dítě o 300 Kč měsíčně, tj. o 3 600 Kč ročně. Daňové zvýhodnění tak bude nutné s ohledem na jeho výši uplatňovat v souvislosti s počtem dětí. Tzn., že daňové zvýhodnění na jedno vyživované dítě zůstává ve výši 13 404 Kč ročně. Na druhé vyživované dítě bude moci poplatník uplatnit daňové zvýhodnění ve výši 15 804 Kč ročně a na třetí a každé další vyživované dítě ve výši 17 004 Kč ročně. Přitom výše daňového zvýhodnění ve formě maximálního ročního daňového bonusu podle § 35c odst. 3 zákona zůstává nezměněna. Současně se navrhuje o potřebné údaje doplnit i prohlášení poplatníka pro plátce daně. 11.17.

Novela ustanovení § 38a odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.

11.17.1.


11.17.1.1

Název

Zálohy placené osobou spravující pozůstalost 11.17.1.2

Definice problému

Počínaje r. 2014 se budou příjmy z tzv. ležící pozůstalosti zdaňovat zcela odlišným způsobem, než se zdaňovaly do konce r. 2013, a to v návaznosti na nový postup stanovený daňovým řádem. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů v § 239a, pro přechod daňové povinnosti u fyzických osob stanoví, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Dále pak § 239b daňového řádu pro plnění daňové povinnosti osobou spravující pozůstalost stanoví mimo jiné, že osoba spravující pozůstalost plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. Vzhledem ke skutečnosti, že v daňovém přiznání, které osoba spravující pozůstalost bude podávat za období ode dne úmrtí zůstavitele do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní nezdanitelnou část základu daně, položku odčitatelnou od základu daně, slevu na dani ani daňové zvýhodnění, není nutné, aby byly placeny zálohy na daň. 26

11.18.

Novela ustanovení § 38g odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb.

11.18.1.


11.18.1.1

Název

Povinnost podat daňové přiznání při solidárním zvýšení daně 11.18.1.2

Definice problému

Dle současné právní úpravy ust. § 38g odst. 4 zákona má povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob i poplatník, u něhož se podle § 38ha zákona o solidární zvýšení zvyšuje záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti. Navržená změna stanoví, že poplatník daně z příjmů fyzických osob je povinen podat daňové přiznání pouze v případě, že se o solidární zvýšení daně podle § 16a zákona za dané zdaňovací období zvyšuje jeho daň. Nově tak povinnost podat daňové přiznání nemá poplatník, pokud se pouze jeho záloha na daň, popř. zálohy na daň zvýšily o solidární zvýšení daně podle § 38ha zákona, avšak jeho daň za dané zdaňovací období o solidární zvýšení daně podle §16a zákona se nezvyšuje. 11.19.

Novela ustanovení § 38g odst. 5 a § 38i odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb.

11.19.1.


11.19.1.1

Název

Povinnost podat daňové přiznání při opravě chyb zaviněných poplatníkem 11.19.1.2

Definice problému

Za účelem zajištění nového postupu při opravě chyb vzniklých zaviněním poplatníka, které bude mít plátce daně možnost podle § 38i zákona řešit tím způsobem, že pouze podá oznámení správci daně a tuto dlužnou částku bude povinen vyrovnat poplatník, se do ustanovení § 38g zákona výslovně pro tohoto poplatníka zavádí povinnost podat za stanovených obecných podmínek daňové přiznání. 11.20.

Novela ustanovení § 38ch odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb.

11.20.1.


11.20.1.1

Název

Prodloužení lhůty u ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob a daňového zvýhodnění 11.20.1.2

Definice problému

Za účelem zvládnutí všech povinností spojených s ročním zúčtováním záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění plátci daně se navrhuje lhůtu pro jeho provedení prodloužit z 15. na 31. března, neboť se v praxi ukazuje, že v současné lhůtě plátci daně stanovené povinnosti nemohou reálně zvládnout vzhledem k tomu, že provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění je pro plátce daně časově a rovněž administrativně velice náročné.

27

11.21.

Novela ustanovení § 35d odst. 8 a § 38ch odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb.

11.21.1.


11.21.1.1

Název

Prodloužení lhůty pro vypořádání přeplatků z ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob a daňového zvýhodnění 11.21.1.2

Definice problému

V návaznosti na prodloužení lhůty pro provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob a daňového zvýhodnění v § 38ch odst. 4 zákona se současně navrhuje prodloužit lhůtu pro vracení přeplatků na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, resp. pro vyplacení případných doplatků na daňových bonusech. 11.22.

Novela ustanovení § 38i odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.

11.22.1.


11.22.1.1

Název

Úprava lhůty pro vrácení přeplatků na dani z příjmů ze závislé činnosti plátcem daně 11.22.1.2

Definice problému

Za stávající právní úpravy má plátce daně pro vracení přeplatků na dani poplatníkovi prakticky o rok delší lhůtu, než je základní tříletá lhůta pro stanovení daně u poplatníka, který podává daňové přiznání. Je tomu tak proto, že u plátce daně se lhůta počítá až od lhůty pro podání vyúčtování daně za zdaňovací období, v němž bylo provedeno roční zúčtování záloh za právě uplynulý rok (přeplatek z ročního zúčtování záloh je součástí vyúčtování daně podávaného až v roce následujícím). Přitom lhůta pro vypořádání přeplatku u poplatníka prostřednictvím dodatečného daňového přiznání běží od lhůty pro podání řádného daňového přiznání za právě uplynulé zdaňovací období. 11.23.

Novela ustanovení § 38j odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.

11.23.1.


11.23.1.1

Název

Doplnění mzdového listu o údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění 11.23.1.2

Definice problému

Navrhuje se doplnění mzdového listu o údaje potřebné z hlediska daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Důvodem doplnění mzdového listu je jeho třicetiletá archivační lhůta oproti desetileté archivační lhůtě u daňových dokladů. Bude tím uloženo plátci daně archivovat informace důležité pro daňové řízení ve stejné lhůtě jako pro účely důchodového zabezpečení. 11.24.

Nové ustanovení 38v zákona č. 586/1992 Sb.

11.24.1.


11.24.1.1

Název

Zjištění výše osvobozených příjmů u poplatníků daně z příjmů fyzických osob. 11.24.1.2

Definice problému

Účelem navrhované úpravy je zjištění výše osvobozených příjmů u poplatníků, u nichž jednotlivý osvobozený příjem převyšuje ve zdaňovacím období částku 5 000 000 Kč. Pokud poplatník osvobozené příjmy neoznámí, bude mu uložena pokuta v zákonem stanovené výši. Oznamovací povinnost se nevztahuje na příjem, o němž může správce daně požadované údaje zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a 28

způsobem umožňujícím dálkový přístup. Navrhované ustanovení má v budoucnosti napomáhat zamezování daňových úniků. 11.25.

Novela ustanovení § 8a odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb.

11.25.1.


11.25.1.1

Název

Změna v tvorbě opravných položek k nepromlčeným pohledávkám 11.25.1.2

Definice problému

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen NOZ) sjednocuje s účinností od 1. 1. 2014 podle § 629 u závazkových vztahů vzniklých po 1. 1. 2014 promlčecí lhůtu na tři roky. Tato úprava neumožní vytvářet opravné položky k pohledávkám podle § 8a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění daně z příjmu (dále jen ZoR). Ten s účinností od 1. 1. 2014 zjednodušuje tvorbu opravných položek u pohledávek vzniklých po tomto datu zavedením pouze dvou časových pásem lhůty, která uplynula od splatnosti pohledávky, a to na 18 a 36 měsíců. Tato úprava byla již schválena zákonem č. 458/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2015, ale v rámci tzv. rekodifikační novely zákona o daních z příjmů schválené zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., byla účinnost této úpravy předsunuta k 1. 1. 2014. Z konfrontace obou úprav vyplývá, že v případě pohledávek vzniklých po 1. 1. 2014 není možné tvořit opravnou položku ve výši 100%, což reálně přichází v úvahu v roce 2017. 11.26.

Novela ustanovení § 148 zákona 280/2009 Sb.

11.26.1.


11.26.1.1

Název

Legislativní změna § 148 daňového řádu – stavění běhu lhůty pro stanovení daně v případě vedení trestního řízení. 11.26.1.2 Definice problému Daňový řád, poměrně podrobně upravuje problematiku tzv. lhůty pro stanovení daně (viz § 148 daňového řádu). V zájmu posílení boje s daňovými úniky je nicméně na místě zvážit modifikaci této úpravy v souvislosti s daňovou trestnou činností. V praxi dochází k případům, kdy je možnost stanovit daň reálně spojena s výsledkem konkrétního trestního řízení – tj. až konkrétní rozhodnutí v trestním řízení umožní správci daně stanovit daň jak po stránce věcné, tak po stránce zachování lhůty pro stanovení daně. Základní délka lhůty pro stanovení daně – 3 roky – může být v praxi nedostatečná, a to s ohledem na délku potenciálně vedeného trestní řízení. Daňový řád v rámci § 148 odst. 6, popř. 7, na takovéto situace reaguje, přesto tato úprava není zcela dostačující, neboť řeší zejména pouze možnost stanovit daň bez ohledu na uplynutí lhůty pro stanovení daně v návaznosti na pravomocné rozhodnutí o spáchání daňového trestného činu. Současně není řešen vztah mezi probíhajícím trestním řízením a správou daní před právní mocí tohoto rozhodnutí, když k uplynutí základní lhůty pro stanovení daně může dojít mnohem dříve, než rozhodnutí o spáchání daňového trestného činu nabyde právní moci. Zároveň nikterak nelze zpochybňovat zásadní význam soudních rozhodnutí ve věcech daňových trestných činů pro následné stanovení daně (a s tím související inkaso této daně), resp. pro efektivnější boj s daňovými úniky. V rámci této problematiky nelze opomenout vzájemný vztah stavění lhůty k jiným institutům daňového řádu, například k zajištění daní (§ 167 a násl. daňového řádu) nebo k poskytování informací správcem daně při současném prolomení daňové mlčenlivosti (§ 52 a násl. daňového řádu). Z těchto důvodu je třeba zvážit legislativní změnu ustanovení § 148 daňového řádu v tom smyslu, že by se po dobu vedeného trestního řízení základní lhůta pro stanovení daně stavěla. Tato případná změna má potenciál zajistit správci daně výhodnější pozici a usnadnit mu práci při plnění základního cíle správy, tj. správného zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. 29

11.27.

Novela ustanovení § 247 až 249 zákona č. 280/2009 Sb.

11.27.1.


11.27.1.1

Název

Návrh novely daňového řádu – legislativní změna § 247 až 249 – úprava stávajícího institutu pořádkové pokuty a zavedení nového institutu pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy. 11.27.1.2 Definice problému Primárním cílem správy daní je zajištění řádného výběru daní, nikoliv sankcionování osob zúčastněných na správě daní za porušení povinností, které nemají na řádný výběr daní reálný dopad (s ohledem na závažnost porušení předmětné povinnosti, dobu trvání, následky protiprávního jednání pro správu daní atd.). Na druhou stranu za porušení povinnosti stanovené zákonem či na základě zákona by měla následovat sankce, jinak by daná právní norma (resp. povinnost) nemohla vyvolávat kýžený motivační efekt směřující k jejímu dodržování, resp. dobrovolnému plnění. Za tím účelem by měl správce daně disponovat instituty, kterými může neplnění určitých povinností přiměřeně postihovat. Současná právní úprava sankčního systému v daňovém řádu je obsahem části čtvrté, jehož součástí je i institut pořádkové pokuty upravený v § 247 až 249. Institut pořádkové pokuty tak, jak je dnes upraven ve výše uvedených ustanoveních daňového řádu, je vnímán jako specifický druh sankce (pořádkový delikt), jejímž účelem není primárně potrestat toho, kdo se dopustí porušení stanovených povinností (daňový subjekt nebo jinou osobu zúčastněnou na správě daní), ale jejímž účelem je donucovacím působením dosáhnout zjednání nápravy, a to i opakovaně tak dlouho, než je účelu sledovaného pořádkovou pokutou dosaženo. Pořádková pokuta podle ustanovení § 247 daňového řádu přitom v současnosti umožňuje postihovat jak narušení pořádku v průběhu konkrétního jednání (odstavec 1), tak porušení povinnosti v podobě neuposlechnutí výzvy správce daně ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, stanovené zákonem nebo správcem daně (odstavec 2). Oproti právní úpravě v § 37 předchozího zákona o správě daní a poplatků však daňový řád před uložením pořádkové pokuty podle § 247 odst. 2 předpokládá předchozí pohrůžku v podobě vydané výzvy, tj. upozornění na možný následek nesplnění stanovené povinnosti. Úprava sankce za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy by přitom měla vykazovat jak účinnost (zejména v tom smyslu, že v určitých situacích by měla být předchozí výzva z povahy věci vyloučena), tak přiměřenost a odrazující účinek. Ideální postih by kromě samotné represe za nesplnění daňových povinností měl plnit i preventivní funkci a stimulovat daňové subjekty k aktivnějšímu naplňování zásady součinnosti podle § 6 odst. 2 daňového řádu, resp. k dobrovolnému plnění stanovených povinností. K tomu však v současné praxi při zákonem stanovené podmínce předchozí výzvy správce daně v některých případech nedochází. Jako první problematická oblast byla identifikována registrační, ohlašovací nebo jiná oznamovací povinnost, kterou podle současné právní úpravy nelze sankcionovat, tím pádem není možné hrozbou sankce motivovat osoby zúčastněné na správě daní k aktivní spolupráci. Je přitom evidentní, že zajištění informovanosti správce daně o daňových subjektech a jejich povinnostech je nezbytným předpokladem pro fungování správy daní. Druhou problematickou oblastí je neplnění záznamní povinnosti (tedy povinnosti vést záznamy potřebné pro správné zjištění a stanovení daně ve smyslu ustanovení § 97 daňového řádu) nebo jiné evidenční povinnosti stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně (např. povinnost vedení evidence pro účely daně z přidané hodnoty podle § 100 zákona o dani z přidané hodnoty, daňové evidence podle § 7b zákona o daních z příjmů nebo mzdových listů podle § 38j zákona o daních z příjmů). Instrument záznamní nebo jiné evidenční povinnosti stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně je důležitým nástrojem správce daně pro odhalování daňových úniků a jeví se tak velmi účelným, aby motivace k plnění záznamní nebo jiné evidenční povinnosti stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně byla podpořena hrozbou sankce v podobě pokuty. Třetí problematickou oblastí je nedodržování obligatorní elektronické formy podání, kde stávající „motivační“ nástroj v podobě postupu k odstranění vad podání podle § 74 30

daňového řádu nevede k zajištění elektronické komunikace se správcem daně v rozsahu předvídaném zákonem. Vzhledem k neustále rostoucí elektronizaci daňové správy, kterou je cíleno na zvýšení efektivity správy daní, jež umožní razantnější boj s daňovými úniky, se jako žádoucí jeví zavedení takové sankce, která bude natolik motivující, že bude daňové subjekty od porušování povinné elektronické formy podání odrazovat. K naplnění sledovaného záměru, jenž by měl reagovat na určité mezery, které obsahuje současná právní úprava a tím usnadnit práci správci daně při plnění základního cíle správy daní a při boji s daňovými úniky, lze dospět větším oddělením obou institutů (tj. ryze pořádkové pokuty směřující k ochraně pořádku v rámci ústních jednání a pokuty postihující nesplnění povinnosti nepeněžité povahy obecně), které jsou dnes integrovány pod společným názvem – pořádková pokuta. Z tohoto důvodu se předkládá ke zvážení legislativní změna ustanovení § 247 až 249 daňového řádu. 11.28.

Novela daňového řádu - Individuálního prominutí příslušenství daně

11.28.1.


11.28.1.1

Název

Znovuzavedení možnosti individuálního prominutí příslušenství daně v daňovém řádu. 11.28.1.2 Definice problému Institut individuálního prominutí daně a příslušenství daně byl z právního řádu vypuštěn přijetím zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), s účinností k 1. lednu 2011. Vypuštěním tohoto institutu z obecné úpravy dopadající na všechny druhy daní a obdobná peněžitá plnění byly sledovány zejména tyto cíle: snížení korupčních rizik při správě daní, odstranění nerovnosti a netransparentnosti, snížení administrativní zátěže správců daně spojené s vyřizováním jednotlivých žádostí, zajištění motivace pro ty, kteří své povinnosti plní řádně a včas, či eliminace případného střetu s pravidly veřejné podpory. Institut prominutí daně a jejího příslušenství byl upraven v § 55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“), který byl s účinností od 1. ledna 2011 nahrazen daňovým řádem. Prominutí bylo podle úpravy ZSDP možné z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů; v případě příslušenství daně pak též z důvodu odstranění tvrdosti. Podle § 55a odst. 1 ZSDP o prominutí daně rozhodovalo Ministerstvo financí. Dle § 55a odst. 2 ZSDP však mohlo obecně závazným právním předpisem zmocnit k provádění tohoto svého oprávnění správce daně. To Ministerstvo financí učinilo vyhláškou č. 299/1993 Sb., kterou se zmocňují územní finanční orgány k promíjení příslušenství daně, kterou novelizovalo vyhláškou č. 209/2003 Sb. Podle této vyhlášky mohl finanční úřad k zamezení nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů nebo tvrdosti zcela nebo částečně prominout příslušenství daně podle daňových zákonů s výjimkou exekučních nákladů, a to maximálně do výše 600 000 Kč (původně 300 000 Kč) v běžném kalendářním roce u jednoho daňového dlužníka a jedné daně. V případě, že daňový subjekt žádal o prominutí částky vyšší, rozhodovalo o ní (po vyjádření finančního úřadu a finančního ředitelství v rámci postoupení tohoto podání příslušnému správci daně) Ministerstvo financí. O prominutí rozhodoval příslušný správce daně z moci úřední, nebo na základě žádosti daňového subjektu, přičemž tato žádost podléhala správnímu poplatku. Tento úkon správce daně podle položky 1 písm. c) zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podléhal poplatku ve výši 200 Kč. S účinností od 16. ledna 2005 zákon č. 368/1992 Sb. nahradil zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle jehož položky 1 bodu 1 písm. c) přijetí žádosti o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Ovšem přijetí žádosti, v níž je požadováno prominutí příslušenství daně ve výši trojnásobku nebo méně než trojnásobku stanovené sazby správního poplatku (tzn. 3 000 Kč), předmětem poplatku není. 31

V rámci daňového řádu byl obecný institut individuálního prominutí daně, resp. jejího příslušenství vypuštěn a je uplatňován toliko v rámci zvláštních úprav jiných zákonů (např. odvody za porušení rozpočtové kázně). S ohledem na existenci těchto případů zůstal i po účinnosti daňového řádu zachován výše uvedený správní poplatek ve výši 1 000 Kč, který by byl bez dalšího využitelný pro případ, kdy by došlo ke znovuzavedení prominutí příslušenství daně do daňového řádu. Již od přijetí daňového řádu jsou zaznamenávány požadavky na znovuzavedení institutu prominutí příslušenství daně, resp. změkčení sankčního systému v daňovém řádu. Tento požadavek byl v obecné rovině prezentován zejména: Ministerstvem průmyslu a obchodu, Komorou daňových poradců České republiky či podnikatelskými svazy (v rámci připomínkových řízení i v rámci expertních poradních orgánů). Ve vazbě na četnost požadavků na znovuzavedení prominutí příslušenství daně existuje riziko nekoncepčního zavedení (např. poslaneckou cestou) uvedeného institutu bez dohody s Ministerstvem financí, a to i v jeho původní nemodifikované podobě ze ZSDP, která by znamenala návrat výše uvedených negativ. S ohledem na výše uvedené je zapotřebí provést zhodnocení dopadů znovuzavedení individuálního prominutí příslušenství daně a v návaznosti na to provést eventuální legislativní změnu. Zhodnocení dopadů necílí na otázku znovuzavedení institutu individuálního prominutí daně, neboť zde jsou důvody i poptávka pro jeho znovuzavedení významně slabší.

32

K REKODIFIKACI SOUKROMÉHO PRÁVA Soukromoprávní legislativa Úroky z prodlení Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Repo sazba ČNB k 1.1.2014 a 1.7.2014…0,05 % Úrok z prodlení (není-li dohodnuto jinak) u prodlení vzniklého v prvém či druhém pol. 2014…8,05 % (za celou dobu prodlení, i kdyby k úhradě došlo po 31.12.2014 a repo sazba ČNB by se měnila



 



Připravované změny Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva – připraven ke schválení vládou; např. poplatky při přímých zápisech provedených notáři do veřejných rejstříků, účinnost navržena od 1.1.2015 Návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti (účinnost od 1.4.2015) – připomínkové řízení ukončeno Návrh novely zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty („zákon o službách“), připraven ke schválení vládou, účinnost navržena od 1.1.2015 1. část změn NOZ a dalších předpisů navržená expertní skupinou MS (20.8.2014): http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=337646

33

Ministerstvo spravedlnosti k rekodifikaci Výkladová stanoviska KANCL Výkladová stanoviska Komise pro aplikaci nové civilní legislativy jsou dostupná na: http://obcanskyzakonik.justice.cz/vykladova-stanoviska/ Např. jde o stanoviska:  č. 17 ze dne 27.1.2014 - k právní povaze stroje nebo jiného upevněného zařízení dle ustanovení § 505 a § 508  č. 25 ze dne 9.4.2014 - rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů  č. 26 ze dne 25.6.2014 - k příplatku akcionáře do vlastního kapitálu mimo základní kapitál  č. 27 ze dne 9.4.2014 - k mezitímní účetní závěrce sestavené za účelem výplaty zálohy na zisku dle § 40 odst. 2 ZOK  č. 29 ze dne 25.6.2014 - k náhradě škody způsobené v souvislosti s výkonem odborného poradenství podle zvláštních zákonů  č. 30 ze dne 25.6.2014 - k vypořádání zálohy na výplatu podílu na zisku dle ustanovení § 40 ZOK  č. 31 ze dne 25.6.2014 – k akciovým společnostem se základním kapitálem ve výši 1 mil. Kč

Ministerstvo spravedlnosti k souběhu funkcí Dne 11.7.2014 Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tento výklad k souběhu funkcí (http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=336831): Souběh funkcí již není od 1. 1. 2014 přípustný Mezi odbornou veřejností neustále panují spekulace, zda je souběh funkcí dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 stále ještě možný. Ministerstvo spravedlnosti ČR v této věci uvádí, že dle současné právní úpravy je souběh funkce člena statutárního orgánu s pracovním poměrem k téže činnosti nepřípustný. Dle právní úpravy, která byla účinná do 31. 12. 2013, byl souběh funkcí dovolen výslovným ustanovením § 66d zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, které do tohoto zákona bylo vloženo novelou účinnou od 1. 1. 2012. Jelikož v nové právní úpravě není obsaženo obdobné pravidlo, znamená to návrat k právnímu stavu před zmíněnou novelou (tedy i k odpovídající judikatuře). Stav, kdy člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonává svou funkci také z titulu pracovněprávního poměru, je nepřípustný s ohledem na ustanovení § 1791 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jelikož takový pracovněprávní poměr postrádá svoji kauzu (důvod). Jinými slovy, pro tutéž činnost nemohou být uzavřeny dvě různé smlouvy. Souběžný pracovněprávní poměr dále postrádá základní znak pracovního práva, a to že musí jít o závislou práci. V případě, kdy je člen statutárního orgánu obchodní korporace sám sobě nadřízeným, nejde o závislou práci, a tudíž nemůže dojít ke sjednání pracovního poměru. Důsledkem výše uvedeného závěru je dále povinnost obchodních korporací dle ustanovení § 777 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, upravit a přizpůsobit ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně tomuto zákonu do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti. Při nesplnění této povinnosti hrozí členům statutárních orgánů, že výkon jejich funkce bude bezplatný.

34

Aktuálně k obchodním korporacím Přehled Dílčí body úpravy od 1.1.2014:  splnění nových povinností vyžadovaných novou úpravou (v podstatě se jedná jen o povinné náležitosti internetových stránek)  přechodná ustanovení zákona o obchodních korporacích  přechodná ustanovení rejstříkového zákona (zákon č. 304/2014 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob)  zánik účinnosti ovládacích smluv a smluv o výkonu funkce (§ 780 ZOK); tyto smlouvy byly v praxi uzavírány jen zcela výjimečně. Praktické kroky:  zřízení internetových stránek u AS, doplnění zřízených internetových stránek s.r.o. Rejstříkový zákon v § 107 „Následky porušení povinností ve vztahu k obchodním listinám a internetovým stránkám společnosti“ odkazuje při neplnění „povinnosti průběžného uveřejňování povinných skutečností způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev“ na obdobné použití § 104 (úvodní ustanovení upravující „Následky porušení povinnosti předložit listiny“: Předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100000 Kč.)  společenské smlouvy dle přechodných ustanovení ZOK - buď formální přizpůsobení společenských smluv nebo přijetí nové společenské smlouvy (místo změny společenské smlouvy je praktičtější přijetí zcela nového textu)  podřízení se ZOK jako celku (změnou společenské smlouvy resp. přijetí jejího nového textu). Lze doporučit. Do 31.12.2015 bezproblémové. Nutno zapsat do obchodního rejstříku – vhodné spojit se zápisem dalších změn (poplatek 2 tis. za změny v OR zapsané na základě jednoho formuláře)  zápis nových údajů do obchodního rejstříku – počet jednatelů, druh podílu (např. základní), vydání kmenového listu (ANO/NE) + případné podřízení se ZOK jako celku. Formulář pro podání návrhu: https://or.justice.cz/ias/tangle/iform (podání v písemné podobě s ověřeným podpisem jednatele nebo elektronicky s elektronickým podpisem jednatele). Správní poplatek 2 tis. Kč (v případě přímého zápisu notářem by od roku 2015 měl být snížen na 1 tis. Kč).

35

Internetové stránky ZOK nařizuje všem akciovým společnostem, aby měly zřízeny internetové stránky a zveřejňovaly na nich údaje, které je společnost povinna uvádět na obchodních listinách popř. další údaje stanovené ZOK (§ 7 odst. 2 ZOK). Pro s.r.o. ZOK zřízení internetových stránek nevyžaduje, v § 7 odst. 3 však stanovuje, že pokud si je (dobrovolně) zřídí, vztahuje se na ní § 7 odst. 2 také. Pokud společnost má internetové stránky zřízeny (ať již tento pojem chápeme jakkoli), měla by na nich zveřejnit údaje, které je společnost povinna uvádět na obchodních listinách – dle § 435 NOZ se jedná o následující údaje:  jméno a sídlo  údaj o zápisu do obchodního rejstříku včetně oddílu a vložky  identifikační číslo. Pokud měla společnost zřízeny internetové stránky již k 1.1.2014, byla povinna k tomuto datu na nich zveřejnit i výše uvedené údaje. Pokud tak dosud neučinila, riskuje, že ji ke splnění této povinnosti vyzve rejstříkový soud na základě § 107 rejstříkového zákona a v případě ani dodatečného nesplnění této povinnosti by ji mohl uložit pokutu až do výše 100 tis. Kč. ZOK v § 7 odst. 2 nařizuje uveřejňovat i další údaje stanovené ZOK – tyto povinnosti se vztahují na akciovou společnost popř. družstvo, pro s.r.o. povinnost zveřejňovat na svých internetových stránkách žádné další informace stanovena není. Dovozovat z pravidel pro svolávání valné hromady u akciové společnosti (povinnost zveřejnit pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách dle § 406 odst. 1 ZOK) či z pravidel pro seznamování akcionářů s účetní závěrkou (§ 436 odst. 1 ZOK), že se tato pravidla vztahují i na s.r.o., která mají zřízené internetové stránky, je dle mého názoru naprosto nesmyslné. I kdybychom připustili, že z textu zákona taková povinnost plyne (i to je sporné), rozhodně výklad tohoto textu neobstojí z hlediska pravidel nového občanského zákoníku o doslovném výkladu zákona (§ 2 odst. 2 NOZ). Rejstříkový zákon nenařizuje, že by údaje o přístupu na internetové stránky (internetová adresa) byly údajem povinně zapisovaným do obchodního rejstříku a že by tak byly snadno dostupné přes portál www.justice.cz. Společnost však může údaje o zápisu svých internetových stránek dosáhnout tak, že tento údaj nechá zapsat jako ostatní skutečnosti ve smyslu § 25 odst. 1 písm. k) rejstříkového zákona. Údaj o internetové adrese se tak stane přístupným i pomocí nahlížení do obchodního rejstříku.

36

Přechodná ustanovení ZOK Na společnosti vzniklé před 1.1.2014 dopadá podle přechodných ustanovení (§ 777 ZOK) následující:  kontrola, zda ujednání společenských smluv (zakladatelských listin) neodporuje nové úpravě (kogentním ustanovením nové úpravy)  kontrola, zda podklad pro výplatu odměny jednateli splňuje podmínky vyžadované ZOK pro smlouvu o výkonu funkce  rozhodnutí, zda se změnou společenské smlouvy přizpůsobí či nepřizpůsobí ZOK jako celku  pokud se společnost změnou společenské smlouvy přizpůsobí ZOK jako celku, je jednoznačné, že se na ní již nevztahuje OBCHZ – odpadají u ní tedy diskuse např. na téma, zda může (v souladu s § 40 odst. 2 ZOK) či nemůže (na základě § 123 odst. 2 a § 178 odst. 1 věta třetí OBCHZ) vyplácet zálohy na podíly na zisku.  pokud se společnost nepřizpůsobí ZOK jako celku, je v poměrně velké nejistotě, do jaké míry se na ní vztahuje vedle nové úpravy částečně úprava zrušeného OBCHZ (viz § 777 odst. 4 ZOK). § 777 odst. 1 a 2 ZOK – „přizpůsobení společenských smluv“ V § 777 odst. 1 a 2 ZOK stanovuje následující: 1) Ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona, se zrušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2) Obchodní korporace přizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona listiny podle odstavce 1 úpravě tohoto zákona a doručí je do sbírky listin. Neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci. Z § 777 odst. 1 ZOK plyne, že pokud společenská smlouva společnosti vzniklé před 1.1.2014 obsahuje ujednání, které by bylo v rozporu s kogentními ustanoveními ZOK, tak již k 1.1.2014 bylo toto ujednání společenské smlouvy zrušeno. Vzhledem k běžné praxi, zásadám nové soukromoprávní úpravy atd. lze toto ustanovení považovat jen za pojistku, pokud by něco podobného nastalo – např. pokud by společenská smlouva obsahovala, že osoby blízké k jednatelům mohou uzavírat se společností pracovněprávní vztahy bez souhlasu valné hromady, jednalo by se o ujednání v rozporu s donucujícím (kogentním) ustanovením § 61 odst. 3 ZOK a pokud by např. v červnu 2014 uzavřela uvedená osoba se společností pracovněprávní vztah bez souhlasu valné hromady, jednalo by se o neplatné právní jednání (byť by společníci ještě neprovedli změnu společenské smlouvy a ustanovení by z ní nevyškrtli). Praktické použití § 777 odst. 1 ZOK tedy bude velice řídké, nicméně je třeba smysl tohoto ustanovení znát. Nejčastěji by mohlo připadat do úvahy při uvolnění obchodního podílu – podle § 113 odst. 5 OBCHZ přecházel na společnost obchodní podíl vyloučeného společníka, stejně tak tomu bylo např. pokud obchodní podíl nepřecházel na dědice (§ 116 odst. 3 OBCHZ) anebo při ukončení účasti dohodou dle § 149a OBCHZ; podle ZOK v těchto případech podíl na společnost nepřechází. Jestliže by společenská smlouva „opisovala“ obchodní zákoník v tom smyslu, že uvolněný podíl přechází na společnost, jednalo by se o ustanovení odporující kogentní úpravě ZOK, které bylo ustanovením § 777 odst. 1 ZOK ze společenské smlouvy k 1.1.2014 vypuštěno.

37

V § 777 odst. 2 ZOK stanovuje povinnost přizpůsobit společenské smlouvy nové úpravě a do konce června 2014 přizpůsobené smlouvy doručit do Sbírky listin obchodního rejstříku. Tuto povinnost lze chápat dvojím způsobem:  přizpůsobit nové úpravě jen ty společenské smlouvy, které obsahují ujednání odporující nové úpravě, a to tak, že z nich budou vypuštěna ustanovení odporující nové úpravě (z praktického hlediska by to pro většinu společností nezakládalo povinnost společenskou smlouvu upravovat)  přizpůsobit veškeré společenské smlouvy nové úpravě nejen ve smyslu výše uvedeném, ale také přizpůsobit společenské smlouvy nové terminologii (např. termín „obchodní podíl“ nahradit termínem „podíl“) a požadavkům kladeným na společenské smlouvy ZOK. Přizpůsobení společenské smlouvy (zakladatelské listiny) dle § 777 odst. 2 ZOK, přijmeme-li přísnější výklad, tedy znamená:  vypustit ze společenské smlouvy ustanovení, která odporují nové úpravě (např. ustanovení společenské smlouvy řešící přechod uvolněného podílu na společnost, odporuje-li tato úprava § 33 ZOK a § 212 ZOK – dle ZOK může společnost nabýt vlastní obchodní podíl jen přechodem dle § 42 odst. 1 ZOK)  upravit terminologii nové úpravě – např. nahradit starý pojem „obchodní podíl“ novým pojmem „podíl“, pojem „emisní ážio“ pojmem „vkladové ážio“  odkazy společenské smlouvy na zrušený obchodní zákoník v případě „přizpůsobení“ společenské smlouvy (tedy nikoli v případě „změny“ společenské smlouvy) zůstanou beze změny – např. pokud společenská smlouva stanovuje, že společnost vytváří rezervní fond podle § 124 obchodního zákoníku, tak při „přizpůsobení“ toto ujednání musí ve společenské smlouvě zůstat  v rámci přizpůsobení může (avšak nemusí) být do společenské smlouvy promítnut § 777 odst. 4 ZOK – viz dále k § 777 odst. 4 ZOK  doplnit do společenské smlouvy náležitosti vyžadované ZOK – viz níže. Společenská smlouva dle ZOK Náležitosti společenské smlouvy upravuje ZOK v § 146. Jedinou novou náležitostí je údaj o počtu jednatelů. V rámci přizpůsobení společenské smlouvy by měl být do společenské smlouvy tento údaj doplněn. S ohledem na údaje zapisované do obchodního rejstříku (viz dále) je možné v rámci přizpůsobení do společenské smlouvy doplnit, že s podíly nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, tedy že se jedná o podíly základní dle § 135 odst. 1 ZOK. Také lze do společenské smlouvy doplnit, že na podíl nebyl vydán kmenový list. Provedení přizpůsobení společenské smlouvy Výše popisované přizpůsobení společenské smlouvy ZOK dle § 777 odst. 2 ZOK není klasická změna společenské smlouvy, ale vyhotovení úplného znění společenské smlouvy z důvodu změny zákona. Není tedy věcí společníků resp. valné hromady, ale věcí jednatele dle § 197 ZOK. Jednatel tedy přizpůsobí společenskou smlouvu (zakladatelskou listinu) zákonu o obchodních korporacích a uloží ji do Sbírky listin obchodního rejstříku. Toto vyhotovení úplného znění společenské smlouvy nemusí mít formu notářského zápisu a není tedy spojeno s žádnými poplatky, pouze s případnými náklady na vyhotovení úplného znění společenské smlouvy a náklady na uložení do sbírky listin. Tímto způsobem tedy může společnost dostát svým povinnostem dle § 777 odst. 2 ZOK (byť po 30.6.2014 opožděně). Je však otázkou, zda je tento postup z praktického hlediska vhodný. Tímto způsobem nelze platně provést přizpůsobení se zákonu o obchodních korporacích jako celku dle § 777 odst. 4 ZOK. 38

Změna společenské smlouvy O změně společenské smlouvy může rozhodnout valná hromada, a to dvoutřetinovou většinou (dle § 171 odst. 1 písm. a) ZOK, stejně jako tomu bylo podle § 127 odst. 4 OBCHZ). Zatímco OBCHZ dával změnu společenské smlouvy plně do kompetence valné hromady (§ 125 odst. 1 písm. d) OBCHZ), ZOK dává změnu společenské smlouvy do kompetence valné hromady jen tehdy, určí-li tak společenská smlouva (§ 190 odst. 2 písm. a) ZOK). Valná hromada tedy může změnit společenskou smlouvu (např. změnou společenské smlouvy přizpůsobit společnost zákonu o obchodních korporacích) jen tehdy, byla-li tato kompetence výslovně uvedena ve společenské smlouvě. Lze připustit i výklad, že uvedená kompetence valné hromady může být součástí společenské smlouvy na základě fikce uvedené v § 777 odst. 4 ZOK – jedná se však o výklad, se kterým je spojena určitá míra právní nejistoty. Pokud společenská nedává valné hromadě kompetenci ke změně společenské smlouvy, lze doporučit jistější postup a změnit společenskou smlouvu dohodou všech společníků. Panuje-li mezi společníky shoda, je změna společenské smlouvy dohodou všech společníků určitě vhodnější – potřeba notářského zápisu je obdobná jako u změny společenské smlouvy valnou hromadou a postup je právně naprosto nezpochybnitelný. Smlouva o výkonu funkce (§ 777 odst. 3 ZOK) Z obchodního zákoníku bylo možné dovodit, že jednatel měl v obecné rovině vždy nárok na odměnu za výkon funkce – alespoň v obvyklé výši, i když tak nerozhodla valná hromada. Podle § 59 odst. 3 ZOK platí, že pokud není odměna za výkon funkce sjednána ve smlouvě o výkonu funkce, platí, že výkon funkce je bezplatný. Na uvedenou úpravu navazuje § 777 odst. 3 ZOK: 3) Ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně se uzpůsobí tomuto zákonu do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti, jinak platí, že je výkon funkce bezplatný. V návaznosti na § 777 odst. 3 ZOK lze konstatovat, že pokud chce mít jednatel zaručen nárok na odměnu, měl si tento nárok nejpozději do konce června 2014 podložit rozhodnutím valné hromady. Prakticky to znamená např. následující:  jednatel má smlouvu o výkonu funkce uzavřenou dle § 66 odst. 3 OBCHZ a má v ní sjednanou odměnu – takto sjednaná odměna vyhovuje § 59 a 60 ZOK a odměna jednateli nadále náleží, aniž bylo nutné smlouvu o výkonu funkce měnit.  jednatel má smlouvu o výkonu funkce uzavřenou dle § 66 odst. 3 OBCHZ, ale nemá v ní sjednanou odměnu (odměňován byl na základě samostatného rozhodnutí valné hromady) – v tomto případě lze doporučit uzavřít novou smlouvu o výkonu funkce a odměnu v ní stanovit dle § 60 ZOK. S použitím § 61 odst. 1 ZOK by jednateli měla odměna rovněž náležet, ale již se jedná o otázku částečně sporného výkladu vztahu § 59 odst. 3 ZOK k § 61 odst. 1 ZOK  jednatel je za obchodní vedení odměňován na základě pracovní smlouvy uzavřené dle § 66d OBCHZ. V tomto případě jednateli nenáleží (již od 1.1.2014) mzda z uvedené pracovní smlouvy a odměnu je nutné řešit nejlépe smlouvou o výkonu funkce. Smlouva o výkonu funkce bude např. účinná od 1.10.2014; potom lze doporučit, aby valná hromada při schvalování odměny za výkon funkce rozhodla podle § 61 odst. 1, že schvaluje odměnu za výkon funkce vyplacenou za období leden až září 2014 na základě příslušné pracovní smlouvy.

39

Použití OBCHZ (§ 777 odst. 4 ZOK) Pokud by se ZOK automaticky plně použil na společnosti vzniklé před 1.1.2014, mohlo by dojít k nežádoucímu zásahu do práv a povinností společníků. Proto ZOK obsahuje § 777 odst. 4: 4) Má se za to, že obsahem společenských smluv obchodních korporací, které vznikly před účinností tohoto zákona, jsou i dosavadní ustanovení obchodního zákoníku, která upravovala práva a povinnosti společníků, pokud nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona nebo se od nich společníci neodchýlili ve společenské smlouvě. Pokud by uvedené přechodné ustanovení ZOK neobsahoval, mohlo by dojít např. k následujícímu:  společenská smlouva společnosti vzniklé před 1.1.2014 neobsahovala ujednání o tom, že lze obchodní podíl převést na jiného společníka se souhlasem valné hromady. Podle § 115 odst. 1 OBCHZ (Se souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést na jiného společníka, nestanoví-li společenská smlouva jinak) takováto společenské smlouva znamenala, že podmínkou pro převod obchodního podílu na jinou osobu je souhlas valné hromady. Podle § 207 odst. 1 ZOK (Každý společník může svůj podíl převést na jiného společníka.) by uvedená společenská smlouva znamenala, že lze podíl převést na jiného společníka bez souhlasu valné hromady. Protože však společníci mohli ujednání o podmínce souhlasu valné hromady pro převod podílu na jiného společníka do společenské smlouvy neuvést záměrně (spoléhajíc na § 115 odst. 1 OBCHZ), došlo by bez § 777 odst. 4 OBCHZ k nechtěné změně podmínek pro převod podílu na jiného společníka. O nechtěnou změnu by se v tomto případě určitě jednalo – ZOK nezakazuje převod podílu na jiného společníka podmínit souhlasem valné hromady (§ 207 odst. 1 ZOK je ustanovení dispozitivní – viz § 207 odst. 2 ZOK), převod bez dalších podmínek pouze upřednostňuje. Na základě § 777 odst. 4 ZOK tak do společenské smlouvy dané společnosti fiktivně vstoupí § 115 odst. 1 OBCHZ, tedy podmínka souhlasu valné hromady s převodem podílu. Uvedené ujednání lze do společenské smlouvy doplnit v rámci výše popsaného přizpůsobení společenské smlouvy nové úpravě – není to však nutné, do společenské smlouvy se tato ustanovení fiktivně doplní.  společenská smlouva společnosti vzniklé před 1.1.2014 umožňuje volný převod obchodního podílu (tzn., že společenská smlouva modifikovala § 115 odst. 1 OBCHZ a umožnila převod obchodního podílu na jiného společníka bez souhlasu valné hromady, a dále v souladu s § 115 odst. 2 OBCHZ umožnila převod na jinou osobu než společníka, a to bez dalších podmínek). Pokud společenská smlouva nestanovila pravidla pro určení výše vypořádacího podílu, tak v tomto případě do konce roku 2013 platilo, že vypořádací se podíl se stanovil na základě účetní hodnoty společnosti (§ 61 odst. 2 OBCHZ). Pro volně převoditelný podíl dle § 213 ZOK platí, že výše vypořádacího podílu se určí jako výtěžek z jeho prodeje za přiměřenou cenu snížený o náklady s tímto prodejem snížené. Pokud by ZOK neobsahoval § 777 odst. 4, automaticky by se (proti vůli společníků) změnil postup pro určení vypořádacího podílu. Na základě § 777 odst. 4 ZOK do společenské smlouvy dané společnosti fiktivně vstoupí § 61 odst. 2 OBCHZ; součástí společenské smlouvy tedy je, že vypořádací podíl se stanoví z vlastního kapitálu zjištěného z účetní závěrky sestavené k datu ukončení účasti společníka a postup stanovení výše vypořádacího podílu dle § 213 ZOK se neuplatní. Ani v tomto případě není nutné příslušnou úpravu obchodního zákoníku v rámci přizpůsobení společenské smlouvy do ní uvádět, uplatní se automaticky. Byť to § 777 odst. 4 ZOK ani § 777 odst. 5 ZOK výslovně neuvádí, nepoužije se § 777 odst. 4, pokud se společnost změnou společenské smlouvy přizpůsobí zákonu o obchodních korporacích jako celku dle § 777 odst. ZOK (viz níže). 40

Přizpůsobení společnosti ZOK jako celku (§ 777 odst. 5 ZOK) Vyhnout se problémům s výkladem § 777 odst. 4 ZOK lze využitím § 777 odst. 5 ZOK: 5) Obchodní korporace uvedené v odstavci 4 se mohou nejpozději do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona změnou svých společenských smluv podřídit tomuto zákonu jako celku. Údaj o tom zapíše obchodní korporace do obchodního rejstříku. Změna společenské smlouvy nabývá v tomto případě účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se tomuto zákonu jako celku v obchodním rejstříku. Z § 777 odst. 5 ZOK jednoznačně plyne, že přizpůsobení se ZOK jako celku je platně možné jen na základě změny společenské smlouvy, tzn., že je nutné o této změně učinit notářský zápis. Údaj o přizpůsobení se ZOK jako celku se zapisuje do obchodního rejstříku jako ostatní skutečnost. Aby tedy bylo přizpůsobení se ZOK jako celku platné, je nutné nejen změnit společenskou smlouvu (tedy i zaplatit odměnu za notářský zápis – např. pokud by společenskou smlouvu měnila valná hromada, činí dle notářského tarifu odměna notáře nejméně 2 500 Kč), ale také údaj o přizpůsobení zapsat do obchodního rejstříku a zaplatit za tento zápis správní poplatek 2 000 Kč. Společnost se zákonu o obchodních korporacích přizpůsobí nejlépe tak, že do společenské smlouvy bude vložen tento text: Obchodní korporace se podřídila zákonu jako celku postupem podle § 777 odst. 5 zákona č.90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech. Pokud se společnost přizpůsobí jako celku zákonu o obchodních korporacích, měli by si společníci uvědomit některé změny, které tímto přizpůsobením vzniknou – zejména viz výše k převodu podílu na jiného společníka bez souhlasu valné hromady a k vypořádacímu podílu vztahujícímu se k volně převoditelnému podílu v komentáři k § 777 odst. 4 ZOK. V rámci změny společenské smlouvy lze doporučit, aby si společníci promysleli, co vše by mohli zahrnout do společenské smlouvy – buď proto, aby modifikovali dispozitivní úpravu zákona o obchodních korporacích, nebo proto, aby využili některých nových možností, které zákon o obchodních korporacích společníkům dává.

41

Přechodná ustanovení rejstříkového zákona Podle § 25 rejstříkového zákona se do veřejného rejstříku (tedy i do obchodního rejstříku) zapisuje mimo jiné: g) název statutárního orgánu, neplyne-li ze zákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje, Dle § 48 rejstříkového zákona se do obchodního rejstříku o s.r.o. zapisují např. také tyto údaje: a) výše základního kapitálu, b) výše vkladu každého společníka a rozsah splnění vkladové povinnosti, d) údaj o tom, že se obchodní korporace podřídila zákonu jako celku postupem podle § 777 odst. 5 zákona o obchodních společnostech a družstvech, e) údaj o tom, že členovi orgánu nebo prokuristovi byl pozastaven výkon funkce podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, f) zástavní právo k podílu v korporaci, ledaže je představován cenným papírem, g) zákaz zatížení nebo zcizení podílu v korporaci, byl-li zřízen jako věcné právo, j) u společnosti s ručením omezeným jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jejích společníků, výše podílu každého společníka, druh podílu a popis práv a povinností s ním spojených alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin a údaj o tom, zda byl na podíl vydán kmenový list, Rejstříkový zákon obsahuje tato přechodná ustanovení: § 122/1: Zapsaná osoba přizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem, ledaže se jedná o osobu zapsanou do spolkového rejstříku. § 122/3: Nepřizpůsobí-li zapsaná osoba zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem ve lhůtě podle odstavců 1 a 2, rejstříkový soud ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zapsanou osobu zruší a nařídí její likvidaci. Pokud společnost nechce riskovat výzvu rejstříkového soudu k doplnění příslušných údajů, měla by tyto údaje doplnit, jedná se zejména o tyto údaje:  počet jednatelů  údaj o přizpůsobení se ZOK jako celku  údaj o druhu podílu  údaj o tom, zda byl na podíl vydán kmenový list. U společníků a jednatelů je nutné také zapsat bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu. Vzhledem k tomu, že za změnu zápisu údajů v obchodním rejstříku se platí správní poplatek 2 tis. Kč bez ohledu na to, kolik údajů je měněno, doporučuji při zápisu změn zapsat také údaj o tom, že se jedná o podíly základní (nejsou-li s nimi spojena žádná zvláštní práva a povinnosti) a že na ně nebyl vydán kmenový list (pokud na ně vydán nebyl).

42

Vztah jednatele/společníka a společnosti Výkon funkce zahrnuje:  obchodní vedení (jednání dovnitř)  jednání vně (zastupování společnosti, dříve jednání jménem společnosti) Výkon funkce nemůže být předmětem pracovněprávního vztahu (viz např. výklad Ministerstva spravedlnosti) zveřejněné 11.7.2014: Souběžný pracovněprávní poměr dále postrádá základní znak pracovního práva, a to že musí jít o závislou práci. V případě, kdy je člen statutárního orgánu obchodní korporace sám sobě nadřízeným, nejde o závislou práci, a tudíž nemůže dojít ke sjednání pracovního poměru. S ohledem na judikaturu EU částečně zpochybnitelné) – viz rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne11. listopadu 2010 C-232/09 Dita Danosa v. LKB Līzings SIA resp. v příslušném stanovisku GA Yvese Bota. Jednalo se o odvolání těhotné jednatelky lotyšské společnosti, kterým byla této jednatelce přiznána ochrana „zaměstnankyně“ pro účely směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Částečně však odůvodnění MS odpovídá EU rozsudkům (např. pracovní poměr jediného akcionáře). Podrobnější komentář judikatury včetně uvedeného rozsudku Dita Danosa v. LKB Līzings SIA v materiálu „Odměňování jednatelů a členů představenstev“(viz http://www.behounek.eu/products/komentar-odmenovani-jednatelu-clenu-predstavenstev/). Závěr MS však lze odůvodnit spíše tím, že nejde o činnost vykonávanou na odpovědnost zaměstnavatele. Odměnu za výkon funkce je ideální vyplácet na základě smlouvy o výkonu funkce (§ 59 odst. 3 ZOK), na základě § 61 odst. 1 ZOK (méně doporučeníhodné) se souhlasem valné hromady lze i bez smlouvy o výkonu funkce. Střet zájmů: § 22 ObčZ resp. § 437 NOZ Střet zájmů je překonán:  § 13 ZOK (smlouva s jediným společníkem – ověření podpisu)  § 61/3 ZOK (pracovněprávní vztahy)  § 55 ZOK (informování valné hromady)

43

Pozvánka na přednášky S.R.O. v praxi Brno (hotel Barceló Brno Palace) – 14.10.2014; Praha (hotel Yasmin) – 21.10.2014 Prvé zkušenosti s novou úpravou v účetní a daňové praxi zejména malých společností – změny pro rok 2015 – dodatečné splnění povinností založených novou úpravou (úprava a náměty pro změnu společenských smluv v zájmu společníků a nikoli jen formálním způsobem, smlouva o výkonu funkce, zápisy do obchodního rejstříku) – důvody pro podřízení společnosti nové úpravě - smlouvy mezi společníky/jednateli a společností (pracovní smlouva, smlouva o výkonu funkce, smlouva o příkazu, nájemní smlouva, smlouva o zápůjčce atd) – rozdělování zisku, zálohy na podíly na zisku – příplatky, zápůjčky Obchodní právo v NOZ Praha (hotel Yasmin) – 11.11.2014 Nové zásady soukromého práva – zrušení obchodního zákoníku, úprava podnikatelů v novém občanském zákoníku, větší smluvní volnost Věcná práva – stavba a stroje součást pozemku, právo stavby, věcná břemena Zásady smluvního práva – např. rozdíl proti věcným právům, uzavírání smluv, smlouvy mezi podnikateli, smlouvy se spotřebiteli, obchodní podmínky, úroky z prodlení, paušální náhrada 1 200 Kč za opožděnou úhradu, promlčení, záruka u kupní smlouvy a u smlouvy o dílo Vybrané smluvní typy – zejména nájem a pacht, výpůjčka a výprosa, zápůjčka a úvěr (poskytování úročených/bezúročných zápůjček, hotovostní/bezhotovostní zápůjčky, rozdíl mezi úvěrem a zápůjčkou), smlouva o dílo a o příkazu x pracovní smlouva, smlouva o společnosti (dříve smlouva o sdružení). Daňové novinky 2015 Praha (hotel Yasmin) – 8.12.2014, 6.1.2015; Brno (hotel Barceló Brno Palace) – 12.12.2014; Zlín (Kongresové centrum) 8.1.2015 DPH 2015 Praha (hotel Yasmin) – 20.11., 1.12., 17.12.2014, 20.1.2015; Plzeň (Měšťanská beseda) 25.11.2014; Brno (hotel Barceló Brno Palace) – 15.1.2015 Daně z příjmů a pojistná 2015 Praha (hotel Yasmin) – 21.11., 18.12.2014, 21.1.2015; Plzeň (Měšťanská beseda) 4.12.2014; Brno (hotel Barceló Brno Palace) – 16.1.2015 Více informací na www.behounek.eu nebo na e-mailu [email protected].

44

2015

Recommend Documents