Základní škola a Mateřská škola tř. Dr. E. Beneše 456, Bohumín, okres Karviná
PLÁN MULTIKULTURNÍ VÝCHOVY NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015
Zpracovala:
Mgr. Jana Smítalová
Projednáno na a schváleno PR:
10. 9. 2014
Multikulturní výchova Žáci budou po celý školní rok vedeni k osvojování interkulturních znalostí a postojů, pochopení kulturních specifičností příslušníků jiných etnických, náboženských a rasových skupin a k tolerantním postojům k těmto odlišnostem. Prioritou je spolupráce s rodiči a žáky naší školy. Většina rodičů je informována o dění v naší škole jak od učitelů, tak i z aktualit našich internetových stránek. V letošním školním roce budeme pokračovat v projektu Rodiče vítáni.
Cíle multikulturní výchovy Základním cílem multikulturní výchovy a její podstatou je naučit se porozumět lidem s odlišností (která může být dána sociálně, rasou, národností, jazykem, kulturou, náboženstvím, zkušeností, apod.) a vytvářet prostor pro tolerantní a vstřícné soužití s nimi. Na naší škole vedeme žáky k toleranci a ohleduplnosti k ostatním lidem a kulturám a k respektování práva a svobody ostatních, vedeme žáky k respektování práce a úspěchů vlastních i těch druhých. Cíle multikulturní výchovy jsou pevně zakotveny ve školním vzdělávacím programu. Jsou zastoupeny v ŠVP téměř všech předmětů: dějepis, výchova k občanství, český jazyk, zeměpis, hudební výchova ……
Podmínky multikulturní výchovy
věcné podmínky psychosociální podmínky pomůcky organizace psychosociální adaptace, jazyková bariéra metody a způsob práce s dítětem
Posilujeme kulturu a sociální klima školy Adopce dítěte na dálku Na podzim roku 2008 přišla 9. třída s návrhem adoptovat dítě z některé chudé části světa. Myšlenka se zalíbila také ostatním žákům naší školy a nápad se začal realizovat. Od prosince 2008 podporují žáci naší školy chlapečka ze Srí Lanky. Jejich finanční podpora putuje na chlapcovo vzdělání, ošacení a jiné potřebné věci, které by si jinak nemohl dovolit. Chlapec se jmenuje Andrew Konnasa Muthiyanselage, narodil se 18. února 2006 a pochází ze Srí Lanky. Žije pouze se svou matkou a mladší sestrou, otec je opustil. Pro matku je velmi složité zaopatřit svou rodinu. Díky naší pomoci může tedy malý Andrew navštěvovat školku v Harrisonově centru péče o děti, které provozuje I. N. Network. N. Network je mezinárodní sdružení nezávislých národních organizací. Usiluje o propojení ochotných lidí z různých národů v dílech křesťanské pomoci a rozvoje pro chudé a opuštěné. V této aktivitě budeme i nadále pokračovat v tomto školním roce.
Spolupráce s rodiči Je velice důležité, aby učitelé sami úzce spolupracovali s rodiči dítěte, studovali dostupnou literaturu o komunitě, ze které dítě přichází, měli dostatek didaktického materiálu, kterým by poznatky a vědomosti názorně doplňovali. Dále bude pokračovat projekt Rodiče vítáni. Prostřednictvím „Rodičovských kavárniček“ budeme organizovat zajímavá setkání rodičů s odborníky na vybraná témata, na jejichž výběru se mohou podílet i sami rodiče. Projekt má na starosti Mgr. Štverková.
Metody multikulturní výchovy Společným jmenovatelem při aplikaci všech metod multikulturní výchovy by mělo být dodržování zdvořilosti (slušnosti), efektivní komunikace, smysluplné diskuse, konstruktivní spolupráce, kritického myšlení a interaktivního přístupu. Žák musí mít možnost aktivně si utvářet postoje, trénovat dovednosti a schopnosti, pracovat s informacemi. Tyto metody jsou v souladu s obecně uznávanými metodami v pedagogice. Obsahově se multikultura zabývá různými tématickými okruhy, ale základní problematikou je vždy soužití majoritní společnosti s menšinami a naopak, tedy jejich vzájemný vztah. Žáci by měli být informováni o současných extremistických skupinách mládeže: antisemitismus, islamofobie, neonacismu, pravicový a levicový extremismus. Významy těchto pojmů: Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase. Přestože samotné slovo antisemitismus odkazuje ke všem semitským národům, je tento termín používán většinově pro označení nepřátelství vůči židům. Jde o formu xenofobie, která může mít různé formy, od osobní nenávisti až k institucionalizované násilné perzekuci. Krajním příkladem antisemitismu je otevřeně nepřátelská nacistická ideologie Adolfa Hitlera, která vedla ke genocidě evropských židů. Islamofobie je neologismem, jež má označovat fobii z islámu, vytvoření negativních předsudků vůči muslimům nebo jejich očerňování. Často souvisí s polemikou o některých svobodách v islámském světě, které jsou v nesouladu s místními zvyklostmi, výkladem islámu, či vládami a tudíž nejsou považovány za samozřejmé – jsou kategoricky odmítány. Islamofobie se projevuje znepokojením, vytvářením negativního mínění (někdy i soustavně v západních médiích zaměřením na extrémistické muslimy), až diskriminací a útoky. Neonacismus je politická ideologie vycházející z nacismu. Ideologie vznikla po 2. světové válce. Extremismus je termín, jímž bývají označovány jednání, ideologii či skupiny mimo hlavní (střední) proud společnosti, kterým je připisováno porušování či neuznávání základních etických, právních a jiných důležitých společenských standardů, zejména ve spojení s verbální nebo fyzickou agresivitou, násilím nebo hrozbou násilí, historickým revizionismem, sociální demagogií, motivované zejména rasovou, národnostní, náboženskou, třídní nebo jinou sociální nenávistí.
Podmínky na škole Naše škola jako prostředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se budou všichni cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní kultuře úspěšní i žáci minorit a žáci majority budou poznávat kulturu svých spolužáků - příslušníků minorit. Takové klima přispěje ke vzájemnému poznávání obou skupin, ke vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství a předsudků proti „nepoznanému“. Toto téma se prolíná většinou předmětů ve škole. Je důležité sledovat také organizaci života školy před vyučováním o přestávkách, po vyučování, v odpoledních hodinách apod. Získávají se poznatky o klimatu školy, zda se žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí cítí ve škole bezpečně a rovnoprávně. Učitelé na naší škole promyšleně a systematicky vyvíjí aktivity pro pěstování a zlepšování vztahů mezi dětmi. Jedná se zejména o zapojování dětí z různého prostředí do zájmové činnosti, podporu jejich účasti na zájezdech, výletech, soutěžích a besedách. Byl zřízen školní parlament, který výrazně ovlivňuje dění ve škole a bude pracovat i v letošním školním roce. V parlamentu jsou vždy dva zástupci ze třídy (od 4. ročníku). Jako pedagogičtí pracovníci v parlamentu jsou v letošním školním roce Mgr. Kostik a Mgr. Lisztwan. Multikulturní výchova je podle možnosti začleněna do dalšího vzdělávání učitelů, které zlepšuje informovanost společnosti o romském etniku. Romské děti využívají výchovného poradce při volbě svého budoucího povolání. Na škole funguje primární prevence od 1. do 9. ročníku v rámci zájmové činnosti ve spolupráci s rodiči. Ovlivňuje to klima tříd, vytváří pozitivní změny a motivuje žáky i pedagogy. Zároveň zlepšuje sociální dovednosti, vede k odpovědnosti za chování a důsledky jednání, posiluje dobré vztahy mezi dětmi. Značnou měrou se na akcích školy podílí také Unie rodičů, která pořádá celoročně zajímavé akce. Předsedkyní výboru Unie rodičů je Bc. Iveta Hrušková. Asistenta pedagoga v letošním školním roce na škole nemáme. I v letošním školním roce budou pro žáky sedmého, osmého a devátého ročníku probíhat Etické dílny, ve kterých se objeví i multikulturní tématika. Žáci se také pravidelně účastní kulturních akcí pořádaných agenturou K3 na kterých se seznamují s kulturními tradicemi jiných etnických skupin.
Multikulturní výchova ve výuce Projektové vyučování Dobře postavené projekty vedou žáky k vyhledávání poznatků z různých zdrojů, k jejich analýze a kritického hodnocení, k ověřování informací. Pomáhají u žáků rozvíjet kompetence, jež se stávají jedněmi z nejdůležitějších pro život v interkulturní společnosti. Ve výuce je potřebné zmiňovat téma českoněmeckých vztahů (včetně objektivních informací o odsunu sudetských Němců), poznávat kulturu, jazyk a každodenní život dalších národností a etnik žijících v ČR. Žáci by měli být informováni o současných extremistických
skupinách mládeže (antisemitismus, islamofobie, neonacismus, pravicový a levicový extremismus). Současné extremistické skupiny mládeže Ve výchově žáků by měla být v dostatečné míře akcentována prevence směřující k jejich tolerantní a bezkonfliktní komunikaci. Pokud se ve větší míře objeví v určité lokalitě nárůst xenofobie, extremismu a rasismu, budou pedagogové dostatečně a aktuálně informováni pověřenými odbornými lektory jak o problematických skupinách, tak i o specifice kultury - menšiny či etnika, vůči které vznikla v lokalitě xenofobie.
Materiálně technické podmínky Škola využívá materiálně technické podmínky pro uplatňování multikulturní výchovy, důležitá je dostupnost odborné literatury a hlavně internetu. Ve výuce se využívají pomůcky, jako jsou romské pohádky, hádanky, publikace a knihy, které přibližují romskou tematiku, způsob života a tradice. Škola uplatňuje vzdělávání prostřednictvím dokumentárních filmů společnosti Člověk v tísni. Pomocí pracovních listů se dětem přibližují práva dětí jiného etnika, seznámení se s různými příběhy svých vrstevníků, učí se pomáhat druhým, poznávat problematiku uprchlíků, náboženské předsudky, nebát se vyjádřit své touhy, přání a potřeby, prosadit se ve společnosti, poznávat rizika života na ulici, stanovit lidskou hodnotu, spolupracovat, vytvářet přátelské vztahy, pracovat ve skupinách nebo dle interaktivní výuky.
