Pokyny k vypracování ročníkové seminární práce ve školním roce 2014/2015 na Biskupském gymnáziu Bohuslava Balbína v Hradci Králové A) Organizační pokyny → Volba tématu Každý student v průběhu septimy zpracovává v jednom ze seminářů, které navštěvuje, ročníkovou seminární práci. Seminární práci mohou zpracovávat jednotlivci, nebo skupiny studentů. Za vedení a hodnocení práce odpovídá vedoucí práce – vyučující příslušného semináře. Studenti volí téma své seminární práce dvojím způsobem: • Mohou sami navrhnout problém, který chtějí řešit. Poté svůj návrh představí vedoucímu práce a po konzultaci s ním stanoví téma práce. Vedoucí práce rozhodne, zda je zpracování tématu vhodné pro jednotlivce nebo tým studentů. • Vyučující každého semináře vypíše minimálně 5 témat, ze kterých si studenti mohou vybrat. V návrhu jednotlivých témat určí, zda je téma vhodné pro jednotlivce nebo pro studentský tým. → Zpracování Student může průběh své práce konzultovat i s jinými vyučujícími nebo s odborníky z praxe (dále konzultanty). Povinně absolvuje dvě konzultace, při kterých informuje vedoucího práce o průběhu a výsledcích své činnosti. Ročníková seminární práce sestává z: • textové části (viz Pokyny pro psaní textů) • prezentace (viz Pokyny pro tvorbu prezentace) → Obhajoba a hodnocení Student odevzdá ve stanoveném čase (viz Harmonogram) práci vedoucímu práce, který provede její hodnocení. Součástí hodnocení je rovněž obhajoba práce na semináři. Nejlepší seminární práce budou prezentovány na ročníkové studentské konferenci. Známka z ročníkové seminární práce bude významnou součástí klasifikace příslušného semináře. Hodnocení bude probíhat podle těchto kritérií: • obsah • formální náležitosti • splnění cíle práce • logická stavba práce • stylistická a jazyková úroveň • míra samostatnosti při zpracování úkolu • tvůrčí přístup a originalita při zpracování tématu • prezentace a obhajoba práce • spolupráce s vedoucím práce (konzultantem) Vypracování seminární práce a její obhajoba jsou podmínkou uzavření závěrečné klasifikace z příslušného semináře.
1 / 18
→ Harmonogram činnost termín poznámky nabídka témat 30. 09. 2014 název práce, rozsah, specifikace volba tématu 17. 10. 2014 1. povinná konzultace do 19. 12. 2014 konkrétní termíny určí garant 2. povinná konzultace do 20. 02. 2015 odevzdání práce do 20. 03. 2015 obhajoba práce do 12. 06. 2015 studentská konference červen 2015 Tento harmonogram platí pro všechny studenty bez výjimky.
B) Pokyny pro psaní textů → Obecné pokyny Pokyny pro zpracování seminárních prací vycházejí z mezinárodní normy ČSN ISO 7144 Dokumentace - Formální úprava disertací a podobných dokumentů a norem s ní souvisejících. V práci student podává písemnou formou obraz o úrovni svých znalostí, o schopnosti řešit daný problém, o přehledu prací publikovaných ve sledované oblasti a o způsobu myšlení a vyjadřování. Autor by měl dbát na srozumitelnost výkladu, jednotlivé kapitoly i prezentace výsledků řešení a výzkumu by měly mít logickou návaznost, popis řešeného tématu by měl mít gradaci. Zřetelně by měly být odděleny výsledky vlastního výzkumu a řešení od výsledků převzatých z literatury. Všechna použitá literatura musí být důsledně citována. Samozřejmostí je požadavek na maximální pečlivost, slohovou a gramatickou správnost. Práce by měla být napsána v trpném rodě nebo v 1. osobě jednotného čísla. V pracích zpracovávaných týmem studentů lze použít 1. osobu množného čísla. Práce by měla být svázána do kroužkové vazby. Obal tvoří průsvitná fóliová deska vpředu a pevná deska vzadu. → Struktura práce úvodní část • titulní list o název školy, označení typu práce, předmět, název práce (případně podnázev), plné jméno autora, jméno vedoucího práce event. konzultanta a místo a rok zpracování • předmluva o prohlášení o samostatném zpracování a citaci všech použitých pramenů • anotace o stručné vyjádření podstatného jádra práce (v českém a světovém jazyce, nejlépe v angličtině) maximálně o rozsahu jedné stránky podle ČSN ISO 214 Dokumentace - Abstrakty pro publikace a dokumentaci • obsah hlavní textová část • úvod • cíl práce • popis současného stavu řešeného tématu (popř. literární rešerše) • metodika • výsledky vlastního výzkumu • hodnocení a závěr 2 / 18
•
soupis bibliografických citací (seznam použité literatury) o zpracovaný podle ČSN ISO 690 Dokumentace - Bibliografické citace a ČSN ISO 690-2 Informace a dokumentace - Bibliografické citace - část 2: Elektronické dokumenty nebo jejich části o Uvádí se jenom ta literatura, na kterou je v textu odkaz. Doporučuje se soupis citací seřadit abecedně podle autorů a roku vydání a v textu používat odkazy na jméno uváděné v kulatých nebo hranatých závorkách (viz příloha 1).
přílohy • do příloh se umísťují o textové výpisy o rozsáhlejší zdrojové texty počítačových programů o počítačové sestavy a tabulky o podrobné popisy zařízení o obrazová dokumentace o uživatelské příručky a návody na použití o a další • jednotlivé přílohy číslujeme (např. příloha 1) nebo označujeme velkými tiskacími písmeny (např. příloha A) • obsah příloh se uvádí před vlastními přílohami • přílohy mají vlastní číslování stránek, sestávající z čísla přílohy a pořadového čísla stránky v této příloze odděleného tečkou nebo pomlčkou • jsou-li přílohy rozsáhlé, mohou být svázány jako samostatný díl závěrečná část • závěrečná část v sobě většinou zahrnuje různé dodatky jako např. o disky CD/DVD o tištěné materiálny větších formátů (technická dokumentace, mapové podklady, …) o vzorky → Textová stránka a text při psaní textu by se měla respektovat příslušná doporučení ČSN 01 6910 Úprava písemností zpracovaných textovými editory • vzhled stránky o formát stránky: A4 o orientace stránky: na výšku o okraje stránky: nahoře 2,5 cm dole 2,5 cm vlevo 3,0 cm vpravo 2,5 cm u hřbetu 0,0 cm • odstavec o obecné: zarovnání: do bloku o odsazení: vlevo: 0 cm vpravo: 0 cm speciální: žádné o mezery: před: 0 b. za: 0 b. řádkování: jednoduché
3 / 18
•
písmo parametr
1. varianta
2. varianta
o font písma
Times New Roman
Arial
o řez písma o velikost písma
obyčejné 12
10
o styl písma žádný rozsah vlastní textové části je minimálně 10 stran / 41 tisíc znaků (včetně mezer), pokud neurčí vedoucí práce jinak číslování stránek začíná titulním listem, čísla stránek se však tisknou až od obsahu, čísluje se arabskými číslicemi dole uprostřed text musí začínat na lícové straně a každá kapitola na nové straně nepoužívá se automatické dělení slov poznámky pod čarou se používají jen ve výjimečných případech (nadměrný počet těchto poznámek činí text nepřehledným) v textu se důsledně označují přímé a nepřímé citace (viz příloha 2) → Nadpisy kapitol text se člení na kapitoly, oddíly a pododdíly (celkem max. 3 úrovně), další členění se nedoporučuje psaní se řídí doporučením ČSN ISO 2145 Dokumentace - Číslování oddílů a pododdílů psaných dokumentů • mezi číslo kapitoly a text nadpisu se nepíše tečka • za názvem kapitoly se nepíše tečka • pro lepší rozlišení je možné jako oddělovač mezi číslem a textem použít více mezer • nadpis kapitoly se nepodtrhává • nadpis kapitoly je možné zvýraznit tučně a písmem větší velikosti • od předcházejícího textu se název oddílu nebo pododdílu odděluje alespoň jedním prázdným řádkem • od následného textu je dobré název oddílu nebo pododdílu oddělit prázdným řádkem nebo půlřádkem Příklad: 1 Hlavní kapitola 1.3 Oddíl 1.3.2 Pododdíl → Odstavce Při jednoduchém řádkování se mezi odstavci přednostně vynechává jeden prázdný řádek; v případě potřeby je možné meziodstavcové mezery pouze zvětšit. Příklad: … končí text předcházejícího odstavce. Takto začíná nový odstavec …
4 / 18
→ Tabulky popis tabulky sestává z • textu Tabulka (s velkým počátečním písmenem) • pořadového čísla (souvisle pro celou práci nebo příslušnou kapitolu s uvedením čísla této kapitoly odděleného tečkou nebo pomlčkou) • pomlčky • popisného textu (s velkým počátečním písmenem), za který se nepíše tečka Tento popis je umístěn nad tabulkou zarovnaně na střed. Od předcházejícího a následného textu se tabulka odděluje jedním prázdným řádkem. V textu se pak na tabulku odkazuje slovem tabulka (pokud to není začátek věty, pak psané malým počátečním písmenem) a jejím číslem. Příklady: • číslování popis interpretace poznámka doporučeno pro potřeby o Tabulka 5 – Text pátá tabulka v celém textu seminární práce o Tabulka 4.2 – Text druhá tabulka v kapitole 4 o Tabulka 5.8 – 3 – Text třetí tabulka v oddílu 5.8 • vzor tabulky Tabulka 3.1 – Výsledky experimentu 1 •
odkaz na tabulku ... jak je uvedeno v tabulce 3.1 ...
→ Obrázky Pod pojmem obrázek rozumíme souhrnně všechny grafické objekty (obrázky, kresby, fotografie, grafy, vývojové diagramy,…). Pro popis obrázků platí podobná pravidla jako u tabulek. Uvádí se • text Obrázek (s velkým počátečním písmenem) • pořadové číslo • pomlčka • popisný text (s velkým počátečním písmenem) Text popisu obrázku se však na rozdíl od tabulky umísťuje zarovnaně na střed pod obrázek. Nejvhodnější je umístit popisný text do textového pole a s obrázkem ho pak seskupit, aby vznikl jeden grafický objekt. Od předcházejícího a následujícího textu se obrázek odděluje jedním prázdným řádkem. Při odvolávce na obrázek v textu se používá odkaz obrázek (s malým počátečním písmenem) a jeho pořadové číslo. Příklady: • vzor obrázku
Obrázek 1 – Pohled na hory 1 •
odkaz na obrázek
... na obrázku 1 je zřetelně ... 5 / 18
→ Grafy Způsob kreslení grafů se řídí ČSN 01 3180 Kreslení diagramů. Pro jejich umístění do textu platí stejná pravidla jako u obrázků, včetně toho, že graf má také název obrázek. Grafy můžeme rozdělit na ilustrační, teoretické a experimentální. Prokládání bodů získaných experimentem (pozorováním, průzkumem) by se mělo provádět exaktní formou (matematicko-statistickým výpočtem). Všechny grafické editory dnes mají k disposici aparát pro tvorbu některých základních regresních závislostí, resp. je možno potřebné výpočty naprogramovat. Prokládání „od ruky“ nebo používání křivítka je při možnosti používat k zpracování výpočetní techniku již anachronismem. → Vzorce a rovnice V rovnicích se používají znaky a značky definované ČSN ISO 31-11 Veličiny a jednotky část 11: Matematické znaky a značky používané ve fyzikálních vědách a technice. Pro psaní rovnic se používají příslušné editory rovnic, které jsou dnes součástí každého textového editoru. Rovnice se umísťují na samostatném řádku buď zarovnané k levému okraji nebo zarovnané na střed řádku a oddělené od předchozího a následného textu prázdným půl nebo plným řádkem. Napravo od rovnice zarovnaně na pravý okraj se v kulatých závorkách umísťuje pořadové číslo rovnice, aby bylo možné se na ni v textu odkazovat. Symboly proměnných se píší kurzívou, aby se odlišily od běžného textu. Velikost a typ písma ve vzorcích a rovnicích je nutné nastavit v souladu s velikostí a typem písma textu ročníkové seminární práce. Příklad: N
x = ∑ xi i =1
→ Jednotky fyzikálních veličin Používají se jenom normami definované jednotky podle ČSN ISO 31, části 0 až 13, které vycházejí z mezinárodního standardu soustavy měrných jednotek SI, ČSN ISO 1000 Jednotky SI a doporučení pro užívání jejich násobků a pro užívání některých dalších jednotek. • jednotky se neumísťují do závorek • v zápisu jednotky se nedoporučuje používat znak / (lomítko), jmenovatel se vyjadřuje zápornou mocninou • části složených jednotek se oddělují tečkou (symbolický znak pro násobení) • je-li veličina bezrozměrná, pak se žádná jednotka neuvádí - používání jedničky ve tvaru [1] nebo (1) pro vyjádření bezrozměrnosti nemá opodstatnění. → Autorství Autorství upravuje zákon č. 121/2000 Sb. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Podle tohoto zákona má škola právo užít výsledky seminární práce bez souhlasu autora jenom v rozsahu vyjmenovaném v zákonu (§35 a §31). → Bibliografické citace Citování delších pasáží z cizích děl, kopírování tabulek a obrázků z jiných publikací podléhá ustanovením autorského zákona. Bez písemného svolení autora a bez uvedení autora a pramene je citování, kopírování a prezentování těchto částí nepřípustné. 6 / 18
C) Pokyny pro tvorbu prezentace → technická úroveň prezentace statické prvky = objekty • textové pole o neaktivní klasický text o aktivní např. číslo snímku, autor, datum, … • seznam o odrážky o číslování • tabulka • ilustrace o obrázek bitmapová grafika o klipart vektorová grafika o obrazec např. tvorba vývojových diagramů, procesních schémat, … o graf grafická interpretace tabelovaných hodnot • mediální soubor o zvuk o video • kombinace textového pole a grafiky o WordArt o SmartArt • kombinace objektu a konkrétní činnosti o hypertextový odkaz umístěný do libovolného objektu o akce (tlačítka)
dynamické prvky = efekty • přechody • animace → formální úroveň prezentace snímky • počet snímků se doporučuje 8 – 10 (průměrně 1 snímek na 1 minutu) • jako závěrečný snímek lze použít snímek úvodní, rozhodně se nedoporučuje text „Děkuji za pozornost“ a podobné
texty • prezentace by měla obsahovat objekty (viz technická úroveň prezentace) obsahující minimální množství textu • stejně tak důležité je šetřit s obrazovými materiály, diagramy, schématy, grafy a dalšími objekty z důvodu časového limitu prezentace • těžištěm prezentace je ústní projev autora efekty • platí zásada, že někdy méně znamená více • přílišné používání efektů způsobuje o odpoutání pozornosti od faktické části o nepřehlednost až zmatek o komplikované vracení se na dřívější snímky v rámci diskuse
7 / 18
→ odborná úroveň prezentace platí zásada, že při prezentaci je třeba vyčerpat téma nikoli posluchače přednášející by měl používat takové pojmy a cizí slova, která umí jednoznačně a srozumitelně vysvětlit na druhou stranu je také dobré si při tvorbě prezentace uvědomit složení posluchačů a přizpůsobit tomuto odbornou úroveň svého výkladu → tvorba, stavba a osnova prezentace titulní snímek • povinné údaje o název práce o jméno autora o jméno vedoucího práce • doporučené údaje o název příp. logo instituce, příp. bližší zařazení o místo a čas představení tématu • důvod, proč právě toto téma obsah • struktura prezentace • stručné seznámení s jednotlivými body prezentace plány (cíle) – postup – skutečnost – výstupy • stanovené cíle • plánovaný postup práce • skutečný postup ovlivněný aktuální situací • průběžné výsledky získané během uskutečněných činností závěr • konstatování, zda bylo či nebylo dosaženo vytyčených cílů o v případě nedosažených cílů uvést důvod • souhrn všech získaných výsledků bibliografické citace • jedná se o nedílnou součást prezentace, která ale zůstává bez ústního komentáře závěrečný snímek • závisí na tvůrci prezentace • doporučuje se použít úvodní snímek → příprava na prezentaci přednášející si v dostatečném předstihu • zjistí datum, čas a místnost konání • seznámí se s technickým zázemím místnosti o počítač, připojení k síti Internet (je-li třeba) o plátno s dataprojektorem resp. interaktivní tabule o mikrofon, dálkové ovládání prezentace • seznámí se s nainstalovanými aplikacemi o zajistí uložení prezentace na disk počítače o prověří funkčnost spuštění a ovládání doporučuje se přímo na místě vyzkoušet • dispoziční a technické možnosti místnosti • časovou osnovu celé prezentace a tím splnění stanoveného časového limitu
8 / 18
→ řízení prezentace projev není čten, ale přednesen s pomocí osnovy časový limit vlastní prezentace by měl být min. 5 minut a max. 10 minut – závisí na konkrétní situaci (obhajoba na semináři, studentská konference, …) • během tohoto času hovoří pouze autor prezentace • dotazy jsou pokládány během diskuse, která následuje po prezentaci na diskusi se doporučuje 5 – 10 minut • posluchači kladou smysluplné otázky • prezentující a posluchači vedou vzájemnou a věcnou diskusi kontakt s posluchačem je zprostředkováván • pomocí aplikací sloužících ke spuštění a ovládání připravené prezentace • audiovizuální technikou (dataprojektor, plátno, interaktivní tabule, …) • ukázkovými předměty – týká se to případu rozsáhlých příloh nebo dodatků
→ POROVNÁNÍ funkcí a množství textu ve vztahu k dílčím činnostem souvisejících s tvorbou seminární práce předmět resp. činnost funkce množství textu komplexní seznámení se studovanou textová část práce maximální problematikou • shrnutí práce – upozornění na nejdůležitější body • vysvětlení použitých heslovitých ústní projev autora práce výrazů a pojmů • slovní interpretace obrazových částí, diagramů, schémat, grafů a podobně prezentace práce osnova výkladu minimální
9 / 18
Příloha 1: Specifikace prvků v bibliografické citaci a příklady bibliografických citací 1. -
2. -
Primární odpovědnost autor korporace – např. zprávy komisí, konferenční materiály apod. u seriálových publikací – na prvním místě je název formální úprava jména – první je příjmení (př. PECINOVSKÝ, Jan) 2 nebo 3 jména – uvádí se všechna (př. GREPL, Miroslav a KARLÍK, Petr – lze také GREPL, M. a KARLÍK, P.) více jmen – uvádí se nejvíce první 3, další vynecháme – připojuje se zkratka „et al.“ – v češtině možno použít zkratku „aj.“ Název tak, jak je uveden v prameni více než jeden název - zapisujeme ten nejvýraznější, jsou-li stejně výrazné, zapisujeme ten na 1. místě podnázev – uvádíme tehdy, považujeme-li za užitečné z hlediska upřesnění nebo identifikace (př. Vypalování CD: rady a postupy) zkracování – lze zkrátit, zkrácení nesmí způsobit ztrátu podstatných údajů
3. Podřízená odpovědnost (nepovinný údaj) - editoři, ilustrátoři, překladatelé – lze napsat za názvem 4. Vydání - zapisujeme výrazy uvedenými v prameni - číselné pořadí – arabské číslice (př. 1. vyd. 1. vydání Nové rozšíř. vyd. - Periodické (seriálové) publikace – údaje co nejúplnější př.: 1995, roč. 38, č. 5 jaro 2001, roč. 15, č. 1 duben 15, 1989
2. přeprac. vyd.)
5. Nakladatelské údaje - místo a nakladatel jsou nepovinné, rok je povinný údaj - formální úprava: místo, nakladatel, rok (př. Praha: Grada, 2004) 6. 7. -
Místo vydání (nepovinné) název místa – v jazyce dokumentu, v 1. pádě, v pravopisu pramene pro lepší identifikaci místa lze do kulatých závorek uvést název státu, provincie apod. více míst – zapisujeme topograficky zvýrazněné místo nebo místo uvedené na prvním místě nebo všechna v pořadí, v jakém jsou uvedeny v prameni (př. Praha; Brno; Plzeň) neznámé místo vydání – vypíšeme slovy např. „místo vydání neznámé“ nebo použijeme zkratku „b.m.“ Nakladatel (nepovinné) lze uvést ve zkrácené nebo zkratkové formě výrazy „a spol.“, „a synové“ vynecháváme víc než jeden nakladatel – uvádí se typograficky nejvýraznější nebo ten na prvním místě nebo mohou být zapsána všechna spolu s místem vydání (př. Praha: Grada; Brno: Atlantis) není-li uveden žádný nakladatel, vypíšeme „nakladatel neznámý“ nebo zkratku „b.n.“
8. Datum vydání - tak, jak je uveden v prameni, arabskými číslicemi 10 / 18
-
vydání přesahující rok – zapisují se shrnující data (př. 1956-1968) není-li vydávání dosud ukončeno, zapisuje se první datum s pomlčkou (př. 1992- ) je-li rok vydání neznámý, lze zapsat např. datum tisku nebo odhadnuté datum (př. vytištěno 1989 nebo cca 1989)
9. Rozsah (nepovinný) - počty stran, listů, svazků apod. - u netištěných dokumentů – pomocí počtu fyzických částí (př. 3 gramofonové desky) 10. Standardní číslo - ISBN, ISSN (př. ISBN 80-247-0719-5) - není povinné u částí a příspěvků v monografických publikacích, u článků v periodických (seriálových) publikacích 11. Dílčí část - příspěvky v monografických nebo seriálových publikacích - uvádíme autora a název příspěvku, pak citaci zdrojového dokumentu, uvozenou slovem „In“, nakonec lokaci příslušným stránkováním (př. HLINOMAZ, Milan. Klášter premonstrátů Teplá. In Historický sborník Karlovarska VI. Karlovy Vary: Státní okresní archiv, 1998, s. 15-37) 12. Soupis bibliografických citací - uspořádání – abecedně podle prvního prvku nebo v numerické posloupnosti podle uvedení v textu - u abecedně uspořádaného soupisu, který obsahuje dvě nebo více položek se stejným prvním prvkem, lze nahradit první prvek pomlčkou př. ČAPEK, Karel. Povídky z jedné kapsy. Reprint původního vydání z roku 1937. Praha: Levné knihy, 2000. ISBN 80-902818-7-7. -. Povídky z druhé kapsy. Reprint původního vydání z roku 1941. Praha: Levné knihy, 2000. ISBN 80-8642510-X. - všechny položky se stejným prvním prvkem – např. bibliografie jednoho autora – lze první prvek úplně vynechat – v názvu soupisu jasně vyjádříme tento společný prvek př. Bibliografie Karla Čapka Apokryfy. Praha: Ad. Synek, 1932. Kniha apokryfů. Praha: Fr. Borový, 1945.
Struktura bibliografických citací
1. Monografické publikace Povinné prvky: - primární odpovědnost - název - vydání - rok vydání - standardní číslo (ISBN) Volitelné prvky: podřízená odpovědnost, nakladatelské údaje (místo a nakladatel), rozsah, edice, poznámky
11 / 18
Příklady: Prvek: Primární odpovědnost Název Vydání Nakladatelské údaje (nepovinné) Rok vydání Standardní číslo
Příklad: ČAPEK, Karel Povídky z jedné kapsy Reprint původního vydání z roku 1937 Praha: Levné knihy 2000 ISBN 80-902818-7-7
ČAPEK, Karel. Povídky z jedné kapsy. Reprint původního vydání z roku 1937. Praha: Levné knihy, 2000. ISBN 80-902818-7-7.
Prvek: Primární odpovědnost Název Podnázev (nepovinný) Vydání Nakladatelské údaje (nepovinné) Rok vydání Rozsah (nepovinný) Edice (nepovinná) Standardní číslo
Příklad: PECINOVSKÝ, Jan Vypalování CD rady a postupy 1. vyd. Praha: Grada 2004 103 s. Snadno a rychle ISBN 80-247-0719-5
PECINOVSKÝ, Jan. Vypalování CD: rady a postupy. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 103 s. Snadno a rychle. ISBN 80-247-0719-5.
2. Seriálové publikace Povinné prvky: - název - odpovědnost - vydání - údaje o vydávání (data a/nebo čísla) - rok vydání - standardní číslo Volitelné prvky: - nakladatelské údaje (místo a nakladatel), edice, poznámky Prvek: Název Odpovědnost Vydání Údaje o vydávání Nakladatelské údaje Rok Edice Poznámky Standardní číslo
Příklad: Historická demografie Sociologický ústav (Akademie věd ČR) Č. 27 Praha: Sociologický ústav AV ČR 2003
ISSN 0323-0937 ISBN 80-7330-037-0
12 / 18
Historická demografie. Sociologický ústav (Akademie věd ČR). Č. 27. Praha: Sociologický ústav AV ČR. 2003. ISBN 80-7330-037-0. ISSN 0323-0937
3. Část monografické publikace Prvek: Primární odpovědnost Název zdrojového dokumentu Podnázev Vydání Nakladatelské údaje Rok Edice Lokace ve zdrojovém dokumentu
Příklad: HROCH, Miroslav a kolektiv Obecné dějiny II Dějiny novověku 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1989 Učebnice pro vysoké školy Kapitola I/1, Anglická buržoazní revoluce a její výsledky, s. 18-32.
HROCH, Miroslav a kolektiv. Obecné dějiny II: dějiny novověku. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. Učebnice pro vysoké školy. Kapitola I/1, Anglická buržoazní revoluce a její výsledky, s. 18-32.
4. Příspěvek do monografické publikace Prvek: Příspěvek: Primární odpovědnost Název Zdrojový dokument: Primární odpovědnost Název Vydání Nakladatelské údaje Rok Lokace ve zdrojovém dokumentu
Příklad:
HLINOMAZ, Milan Klášter premonstrátů Teplá. In
Historický sborník Karlovarska VI 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv 1998 s. 15-37
HLINOMAZ, Milan. Klášter premonstrátů Teplá. In Historický sborník Karlovarska VI. Karlovy Vary: Státní okresní archiv, 1998, s. 15-37.
5. Články v seriálových publikacích Prvek: Primární odpovědnost Název Podřízená odpovědnost Název zdrojového dokumentu Vydání Lokace ve zdrojovém dokumentu: - rok, číslo svazku, lokace části
Příklad: SLADKÝ, Jiří V kolébce civilizací Fotografie Jiří Sladký Lidé a my
2003, roč. 52, č. 5, s. 20-25
SLADKÝ, Jiří. V kolébce civilizací. Lidé a my, 2003, roč. 52, č. 5, s. 20-25. 13 / 18
Elektronické dokumenty nebo jejich části ISO 690-2 Elektronický dokument – dokument v elektronické formě zpřístupňovaný počítačovou technikou Obecná pravidla pro citaci elektronických dokumentů jsou stejná jako pro tištěné dokumenty (zkratky, psaní velkých písmen, interpunkce, druh písma). Specifikace prvků v bibliografické citaci elektronických dokumentů je taktéž stejná jako u dokumentů tištěných (primární odpovědnost, úprava jmen, název, podnázev…)
V citaci elektronických dokumentů se objevují navíc tyto prvky: - neznámý název – není-li možné najít název, nahradíme jej několika prvními slovy z dokumentu, po nichž následuje symbol vynechání (…), navíc se zapíše stručný popis obsahu dokumentu, který se zapíše za náhradní název v hranatých závorkách - u elektronické pošty se místo názvu uvádí „Předmět“ uvedený ve zprávě - druh nosiče – uvádí se v hranatých závorkách po názvu, používáme: [online], [CD-ROM], [magnetická páska], [disk] - v případě potřeby lze spolu s druhem nosiče specifikovat také druh dokumentu – např. [online databáze] nebo [monografie na CD-ROM] nebo [online elektronický časopis] nebo [elektronická pošta] - časové údaje – je-li elektronický dokument často aktualizován, mohou být časové údaje citace velice přesné – mohou obsahovat den, měsíc, rok a přesný čas, kde je to možné, musí se za datem publikování uvést datum citované aktualizace nebo revize ve stejné formě jako v prameni - data zapsaná pouze v číselné formě musí být v souladu s ISO 8601 (např. 2002-05-23) - datum vydání se zapisuje tak, jak je uvedeno v prameni - datum citování – datum, kdy byl elektronický dokument skutečně viděn, uvádí se v hranatých závorkách u dokumentů, které mohou podléhat změnám, datu citování předchází slovo „citováno“ např. [cit. 15. dubna 2001] nebo [cit. 2001-05-25] - poznámky: - fyzický popis – uvádí se v poznámce, popisují formát dokumentu nebo počet fyzických jednotek, např. 1 magnetická páska - doprovodný materiál – např. uživatelské příručky, zvukové kazety apod., uvádí se v poznámce a uvozuje se slovy „Doprovodný materiál“ - požadavky na systém – např. specifická sestava a model počítače, velikost paměti, požadovaný operační systém, uvozují se slovy „Požadavky na systém“ - dostupnost a přístupnost – u online dokumentů uvozeno slovy „Dostupné v (na)“, poté následuje přesný odkaz, např. Dostupné na webových stránkách Krajské knihovny Karlovy Vary
.
Prameny informací – základním pramenem je samotná citovaná jednotka. V citaci zaznamenané údaje musejí odkazovat na exemplář dokumentu, který byl viděn nebo užíván při citování. (např. údaje citované z dokumentu na internetu musí obsahovat název, data, lokaci atd. konkrétní verze, která byla viděna a konkrétní umístění, kde byla tato verze zpřístupněna). 1. Elektronické monografie, databáze a počítačové programy Povinné prvky: - primární odpovědnost - název - druh nosiče - podřízená odpovědnost (nepovinný) - vydání - místo vydání 14 / 18
-
vydavatel datum vydání datum aktualizace/revize datum citování (povinný pro online dokumenty, pro ostatní nepovinný) edice (nepovinný) poznámky (nepovinný) dostupnost a přístup (povinný pro online dokumenty, pro ostatní nepovinný) standardní číslo
Nepovinné prvky je doporučeno do citace zahrnout, pokud jsou snadno dostupné.
Př. Články a jiné příspěvky Primární odpovědnost Název příspěvku Název seriálové publikace Druh nosiče Vydání Označení čísla Datum aktualizace Datum citování Lokace v rámci zdrojového dokumentu Poznámky Dostupnost a přístup Standardní číslo
Šteinerová, Jana Film, který se zrodil ve Varech, vyhrál lvy Karlovarské noviny online databáze 1. vyd. 08.03.2004; 06:53:07 2004-03-08; 15:47 ZV20040308000001 TAMTAM.CZ
ŠTEINEROVÁ, Jana. Film, který se zrodil ve Varech, vyhrál lvy. Karlovarské noviny [online]. 2004-0308; 06:53:07 [cit. 2004-03-08; 15:47]. Dostupné v mediální databázi TAMTAM: . Číslo záznamu ZV 20040308000001.
Příklad bibliografické citace monografické publikace (kniha): MANEKEN, P. Pokrok v lékařství. 1. vyd. Praha: Odeon, 1984. 256 s. ISBN 80-206-0434-0 BĚLINOVÁ, L. a kol. Pedagogika předškolního věku. 1. vydání. Praha: Panton, 1960. 178 s. LOMINADZE, DG. Cyclotron waves in plasma.1st ed. Oxford: Pergamon Press, 1981. ISBN 0-08-021680-3 Příklad bibliografické citace seriálové publikace (časopisy, noviny): Zpravodaj Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí České republiky. 1999- . Praha: PRESS-KO. ISSN 0862-9005 Communications equipment manufacturers. Manufacturing and Primary Industries Division, Statistics Canada. Preliminary Edition, 1970- . Ottawa: Statistics Canada, 1971- . ISSN 0700-0758. Příklad bibliografické citace části monografické publikace: BRUNTON, P. Perspektivy. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Unitaria 1992. Kapitola 19, Vláda relativity, s. 19-32. PARKER, TJ. and HASWELL, WD. A text-book of zoology. 5th ed., vol. 1. London: Macmillan 1930. Section 12, Phylum Mollusca, p. 663-782. Příklad bibliografické citace příspěvku do monografické publikace: FOUČKOVÁ, M. Reinkarnace a hlubinná terapie. In WHITTON, J. L. a FISHER, J. Život mezi životy. Brno: Bollingenská věž, 1992, s. 9-14.
15 / 18
WRINGLEY, EA. Parish registers and the historian. In STEEL, DJ. National index of parish registers. London: Society of Genealogists, 1968, vol. 1, p. 155-167. Příklad bibliografické citace článků atd. v seriálových publikacích: ŠÍŠA, Zbyněk. Chovná a rehabilitační stanice pražské ZOO. Zvířata a my, duben 1995, č. 4, s. 25-29. WEAWER, William. The collectors: command performances. Architectural Digest, December 1985, vol. 42, no. 12, p. 126-133. Příklad bibliografické citace elektronické monografie, databáze a počítačového programu: HONZÁK, F., PEČENKA, M. Státy a jejich představitelé CD-ROM. Praha: Libri, 1966. RIEGER, S., VÁCHOVÁ, M. Chemie na Internetu. In Informedia ´98: Sborník online. Praha: Albertina, 1988. Cit. 3.5.1999. Dostupné z URL: http://www.aip.cz/informedia98/welcome.html.
Příklad bibliografické citace elektronické seriálové publikace, časopisu, zprávy, diskusního fóra: Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti online. Praha: Ikaros, 1997- . Cit. 1.4.1999. Dostupné z URL: http://ikaros.ff.cuni.cz. BARTL, Z. Baze autorit na FTP serveru online. In Diskusní skupina knihoven a automatizace knihoven online. Petr Vandrovec ([email protected]) Cit. 26.5.1999. Dostupné z URL: http://listserv.cesnet.cz/ lwgate/KNIHOVNA. Příklad bibliografické citace biblických textů (Číslo_knihy) Zkratka_knihy číslo_kapitoly, verš(e)část_verše.další_verš(e) L 20,15
2 K 18,4a
L 20,15-18
L 20,15.18
L 20,15.18-20
16 / 18
L 20,15 – 21,13 2
Příloha 2: Citace textu Citování upravuje norma ČSN ISO 690. Na stránkách www.citace.com existuje generátor citací. Kdy citujeme Citace je odkaz na knihu, článek, webovou stránku, email nebo na jakékoliv jiné publikované dílo, ze kterého vycházíme při psaní vlastní odborné práce, pokud z tohoto díla přebíráme cizí myšlenky. Citovat můžete i dosud nepublikované dílo, pracovní poznámky, materiály z přednášek a školení, nebo osobní komunikaci. Nejčastěji budete citovat text. Nesmíte ale zapomínat na obrázky, tabulky, grafy, apod. Proč citujeme Smyslem citování je umožnit identifikovat a najít zdroje, ze kterých jste vycházeli. Čtenář nemusí pochopit některou z Vašich myšlenek, chce se o problematice dozvědět více nebo si Vaši práci potřebuje zařadit do širšího kontextu. Ať už narazí na jakýkoliv problém, důkladně zpracované citace mu jej pomohou vyřešit. Typy citace Citace rozdělujeme na přímé a nepřímé podle způsobu přebírání textů. Citace přímá označuje doslovně převzatý text. Množství přímých citací by nemělo překročit 10% z celého textu. Pozor, aby práce nebyla pouze kompilací cizích názorů. U seminárních prací se toleruje hranice 30%. Přímých citací se využívá zejména u trefných myšlenek, které nejdou přeformulovat vlastními slovy, popř. tehdy, pokud by myšlenka ztratila význam. Pro zápis odkazu v textu se používá jedna z následujících metod. Metoda uvádění roku publikace Tato metoda je běžná při psaní vědeckých a odborných prací. Proto doporučujeme dát jí přednost před ostatními. Skládá se z prvního údaje záznamu a roku vydání. Údaje jsou uváděny v kulatých závorkách za citací. Použít můžete i hranaté závorky. Pokud jde o první údaj záznamu, obvykle jím bývá jméno autora nebo název korporace. Pokud nemá dokument autora, potom použijte první slova z názvu.
V textu: „Ve všech typech společnosti se vyskytuje nerovnost.“ (Giddens, 1999) V soupisu abecedně uspořádaných citací (v bibliografii): GIDDENS, Anthony. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. s. 254. ISBN 80‐7203‐124‐4. Metoda poznámek Na citovaný dokument odkazujeme číslem poznámky, které je přímo v textu. Samotná citace je v plné formě uvedena pod čarou.
V textu: „Ve všech typech společnosti se vyskytuje nerovnost.“ 1 Pod čarou bude plná podoba citace: GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. s. 254. ISBN 80‐7203‐124‐4. Metoda číselných citací Jednotlivé dokumenty jsou očíslovány podle pořadí, v jakém jsou uvedeny v citačním soupisu. V případě, že je některý z nich citován vícekrát, opakuje se pod stejným číslem.
V textu: „Ve všech typech společnosti se vyskytuje nerovnost.“ (33, str. 56) V soupisu citací bude plná podoba citace: 33. GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. s. 254. ISBN 80‐7203‐124‐4.
17 / 18
V textu se může jméno autora přirozeně vyskytovat. V tomto případě bude v závorce pouze rok vydání dokumentu.
V textu: Jak uvádí Giddens (1999), ve všech typech společnosti se vyskytuje nerovnost. V soupisu abecedně uspořádaných citací (bibliografii): GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. s. 254. ISBN 80‐7203‐124‐4. Pokud vydal tentýž autor v jednom vydání se doplní o malé písmeno abecedy (a, b, c, d...).
roce
publikací
dvě
a
více,
rok
V textu: „Ve všech typech společnosti se vyskytuje nerovnost.“ (Giddens, 1999a) V soupisu abecedně uspořádaných citací (bibliografii): GIDDENS, A. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999a. s. 254. ISBN 80‐7203-124‐4. GIDDENS, A. Sociologie: druhý pohled. 1. vyd. Praha: Argo, 1999b. s. 254. ISBN 80 -7203124 4. O nepřímých citacích mluvíme někdy jako o parafrázích. Cizí myšlenku přeformulujete vlastními slovy tak, aby nebyla vytržená z kontextu nebo neztratila svůj původní význam. Za poslední větou přestylizovaného textu uvedeme v kulatých závorkách příjmení citovaného autora a rok vydání publikace, z které čerpáme (např. Kovaliková, 1992). Množství nepřímých citací není ve vědecké práci nijak omezeno.
18 / 18
