2015 Diplomatické fórum UPRCHLÍCI

8/ 2015

Českáscéna Ekonomika Zahraniční scéna Sport novinka Komentáře Kultura opět zpět Milí čtenářky a čtenáři, přinášíme Vám shrnutí ze současného dění ve světě. Nezapomeňte si přečíst i naše komentáře, které odrážejí různé subjektivní názory a mohou pomoci s utvářením Vašich vlastních. Novým čtenářům z prvních ročníků přejeme mnoho úspěchů ve studiu a doufáme, že se stanete pravidelnými čtenáři nejen z povinnosti vyhledávat informace k simulacím, ale i z Vaší zvědavosti a zapálenosti pro mezinárodní vztahy.

Kdybyste chtěli přispívat i VY, neváhejte nás kontaktovat! šéfredaktor EbuSimitqiu

Diplomatické fórum UPRCHLÍCI „Kvóty pro uprchlíky, téma, které se týká každého obyvatele nejen ČR, ale i každého Evropana. Již několik vleklých měsíců sledujeme zprávy o tom, jakým způsobem se naše vláda postaví k příjmu uprchlíků na území ČR. Jedná se o běžence z regionů, kde zuří bezlítostná a děsivá válka (převážně Sýrie).“ Viz. strana7, Karina Leonova

„Přesto otázka kvót je především otázkou evropské myšlenky. Jsme ve společenství kvůli tomu, abychom si z něho jen brali, nebo jsem v něm proto, abychom se navzájem posilovali a pomáhali si? V tom je přeci otázka společné soudržnosti nejen EU, ale třeba i NATO.“ Viz. strana 19, Jakub Janik

2

Česká scéna

Diplomatické listy 8/2015

Elektronická evidence tržeb Léto v Poslanecké sněmovně bylo ve znamení zavedení elektronické evidence tržeb, což je návrh ministra financí Andreje Babiše. Tímto návrhem chce ministerstvo financí eliminovat šedou ekonomiku. Zásluhou tohoto zákona si vládní strany slibují přísun finančních prostředků do státní pokladny. Též jsou přesvědčeny, že se elektronickou evidencí zamezí daňovým únikům. Naopak opozici (především TOP 09 a ODS) vadí velmi vysoké náklady na zavedení tohoto systému, monitoring podnikatelů a také mapování konkurence pro Andreje Babiše. Právě i tyto argumenty zazněly 23. července 2015 v Poslanecké sněmovně na schůzi v rámci prvního čtení zákona o elektronické evidenci tržeb. Slova se ujali představitelé opozičních pravicových stran, na jejichž výroky o cíleném monitoringu, šikaně podnikatelů a jiné kritické pohledy reagoval sám předkladatel zákonné předlohy Andrej Babiš, který dokonce přinesl na jednání zvětšeninu účtenky, která měla ukázat, jaké informace bude podnikatel vykazovat. Na to však Miroslav Kalousek reagoval slovy, že ministr financí co se týká účtenky plno informací sám zatajuje. Jednání pokračovalo osobními útoky mezi Miroslavem Kalouskem a předsedou hnutí ANO. Po šestihodinovém jednacím maratonu se podařilo vládnoucí trojkoalici Sociální demokracie, hnutí ANO a KDU-ČSL přehlasovat nespokojenou pravicovou část opozice a protlačit tento zákon do druhého čtení. Strana TOP 09 spolu s Občanskou demokratickou stranou slíbily svým voličům, že budou dělat vše pro to, aby ve druhém, případně ve třetím čtení tento zákon za žádnou cenu neprošel. Miloslav Kalousek se nechal slyšet, že v případě nouze se nechá přivázat ke dveřím Poslanecké sněmovny. Bude zajímavé sledovat, jakým způsobem se bude situace okolo elektronické evidence tržeb dále vyvíjet a jaké bude mít případné následky její realizace. Tomáš Lacina

Aktuality z domova BabišůvAgrotec před soudem: Skupina společností měla podle vyšetřovatelů manipulovat se zakázkami České pošty. Mezi stíhanými právnickými osobami je i společnost Agrotec, která patří do skupiny Agrofert vicepremiéra Andreje Babiše Nezaměstnanost O desetinu procenta se v červenci oproti měsíci předchozímu zvýšila nezaměstnanost v České republice - na 6,3%.Úřad práce vidí za tímto mírným vzestupem zejména příchod pedagogů a dalších zaměstnanců ve školství nebo čerstvých absolventů. Tento sezonní výkyv však není neobvyklý. Podle posledních dat Eurostatu má Česká republika druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropě.

3

Česká scéna


Nicholas Winton Nicholas Winton byl člověk s obrovským srdcem a hrdina, který se nebál riskovat svůj vlastní život pro záchranu židovských dětí. Byl to britský makléř a humanitární pracovník. Vystudoval vyšší odbornou školu ve Stowe. Nějakou dobu žil v Německu a pracoval v bance. Poté se stal pilotem v RAF (anglické královské letectvo). S blížící se 2. světovou válkou si Nicholas začal uvědomovat obrovské zlo, které přichází. V roce 1938 se svým přítelem Martinem Blakem málem odcestoval do Alp, ale ten mu sdělil veškeré informace o záchraně politiků a umělců z Prahy. Místo Alp odcestoval do Prahy, aby pomohl se záchranou. Na paměti stále měl otázku, co bude s židovskými dětmi, a tak začal pracovat na plánu, jak zachránit nebohé děti před hrozbou Hitlera. Zařizoval víza, povolení od lékařů a náhradní pěstounské rodiny. Vše podnikal sám na vlastní zodpovědnost. Tento velmi riskantní čin se vyplatil, protože do Anglie za novým životem odjelo 669 dětí. Po celou dobu si jeho rodina myslela, že je na dovolené, a řadu let tato velkolepá záchrana životů zůstávala tajemstvím. Až v roce 1988 Nicholasova žena objevila patřičné dokumenty pojednávající o záchraně. Nebýt jeho ženy Gretchen, tak by se na Nicholasův velký skutek zapomnělo. Gretchen nemohla nechat tak velkou událost v zapomnění, a tak předala dokumenty historičce Elizabeth Maxwelové a společně uspořádaly setkání Wintona a zachráněných dětí. Byla to velká akce a ve chvíli, kdy se Nicholas dozvěděl, že v publiku sedí zachráněné děti, byla i plná emocí, slz a napětí. 28. října 1998 byl Václavem Havlem Nicholas pozván na soukromou návštěvu do Česka. Byl mu udělen řád T. G. Masaryka. Anglická královna mu udělila titul nejvznešenějšího řádu britského impéria a jeho celé jméno je Sir Nicholas Winton. Měli bychom se tímto skromným a odvážným člověkem inspirovat a takto obrovský a odvážný čin nezapomínat. Lucie Karvanová

Krajané z Ukrajiny Do Česka se z Ukrajiny vrátilo již 145 krajanů. Stát jim do začátku nabízí pomoc při udělení trvalého pobytu a s ubytováním. V ubytovně v jižních Čechách mohou krajané zůstat nejdéle šest měsíců, dokud si nenajdou práci a vlastní bydlení. Problémy s bydlením a hledáním práce mají však důchodci. České úřadu proto hledají způsob jak jim pomoci. Úsvit - národní koalice je nový název parlamentního hnutí. Hnutí spolu s názvem změnilo i logo a předsedu, kterým se stal válečný veterán Miroslav Lidinský. Úsvit se chce změnami, které chystán, odstřihnout od bývalého předsedy hnutí a zakladatele TomiaOkamury. Lidinský uvádí, že základní principy si strana ponechá, chce se ale zaměřit na aktuální bezpečnostní otázky.

4

Česká scéna


Plány nové ministryně školství Po odvolání bývalého ministra školství Marcela Chládka, který má usednout do křesla ředitele národního fotbalového týmu, se stala ministryní školství po šesti letech žena; Kateřina Valachová. První změny, které nastaly, se týkaly obsazení postů nejvyšších šéfů sekcí. Nová ministryně vyjednávala s prorektorem UK Štechem i politickým náměstkem Hulínským o jejich působení na MŠMT. (Pozn.: Stanislav Štech byl dokonce jedním z těch, mezi kterými se premiér Sobotka rozhodoval při navrhování ministra školství.) Ministryni Valachové se podařilo oba zmíněné přesvědčit a jmenovala je do funkce politického a dosavadního náměstka. Nově byla vytvořena funkce náměstka pro řízení sekce majetkové, do níž byl jmenován Ivo Krýsa. Nová ministryně školství, mládeže a tělovýchovy by ráda prosadila zavedení povinné maturity z matematiky. Na jaře 2019 by se tak studenti škol, kde je matematika významnou součástí vzdělávacího programu, připravovali na další povinný maturitní předmět. Studenty ostatních středních škol by se tato změna týkala až od roku 2022. V této době by paní ministryně ráda zavedla povinnou maturitu z cizího jazyka. Poslanecká sněmovna by také měla projednávat změnu vysokoškolského zákona a novelu zákona o pedagogických pracovních. Magistra Valachová by tím ráda zamezila propouštění pedagogů na dobu prázdnin. Aneta Soldánová

Restituce Státní pozemkový úřad nestihl v zákonné lhůtě vyřešit 42% žádostí o církevní restituce. Důvodem byla zřejmě příliš krátká lhůta, kterou mu zákon stanovil. Zákon o církevních restitucích stanovil pozemkovému úřadu hned několik povinností, na uzavření dohody mezi povinnou a oprávněnou osobou mu dal ale jen šest měsíců. Uprchlíci Asi devadesát uprchlíků zejména ze Sýrie, Afganistánu, Iráku nebo Pákistánu bylo přestěhováno do uprchlického táboru ve Vyšších Lhotách. Muži zde čekají na rozhodnutí o jejich dalším osudu. Přestěhování proběhlo z kapacitních důvodů velmi narychlo. Tábor tedy začne plně fungovat až od 1.září. Vedoucí střediska Emil Pochylý slíbil místním obyvatelům, že objekt bude vybaven plotem, který bude zakončen žiletkovým drátem a kamerovým systémem.

5

Ekonomika


Dopad odchodu Řecka z eurozóny Řecko již několik let doplácí na svůj "život nad poměry", kdy jako člen Evropské unie porušovalo snad všechna pravidla, která by země, kde se platí eurem, měla dodržovat. Případný odchod Řecka z eurozóny by měl na Českou republiku vliv jen zprostředkovaný, když pomineme přímé majetkové účasti v Řecku. Těch ovšem není mnoho. Řecký ministr financí načrtl černý scénář, podle nějž by odchod jedné země z eurozóny kontinentem otřásl. Podle něj by pak nastal nejen odliv kapitálu a zvýšení úrokových sazeb, ale také politická nestabilita. Řecko by zřejmě opustilo euro a zavedlo znovu národní měnu. Přitom by pravděpodobně v první chvíli byl kurz mezi eurem a drachmou jedna ku jedné. Trh by pak nastavil reálný kurz. Drachma by tedy nejspíš prudce oslabila. Oslabená drachma by však na druhé straně mohla znamenat velice znatelné zlevnění pro turisty, kteří do Řecka přijíždějí. Odborníci tvrdí, že by se bankovní a finanční sektor s odchodem Řecka rychle a téměř bezbolestně vyrovnaly. Nečeká se ani přílišná reakce akciových trhů. Pokud jde o obchod, pak Řecko nijak výrazně nevyváží. Řecko však v současné době dluží mezinárodním věřitelům 320 miliard eur. Nejvíce dluží Německu a Francii. Tito věřitelé by o své peníze nejspíše přišli. Mikuláš Vochozka

…pro odpočinek a zamyšlení trocha matematického luštění

8

2 7

9 9 2

1

6 5

8 8

3 3

9

6 4

2 4 8

7

3 9

5 1

3 5

1 6

2

8 7

1 9 8

7

Začátečník

6

Ekonomika


Amazon v České republice Internetový obchod Amazon má u Prahy a u Brna dvě distribuční centra. Firma otevřela sklady proto, aby uspokojila rostoucí poptávku po svých službách v Evropě. Nezavírali se však kvůli tomu žádné již existující centra v EU. Firma reagovala na rostoucí poptávku napříč celou Evropou. V Dobrovízi u Prahy se hlásí do skladu stovky lidí například z Lounska či Chomutovska. Nábor právě finišuje, aby se centrum, jež bude obsluhovat německý a rakouský trh, mohlo od září naplno rozjet. Požadavky však nejsou nijak náročné, zhruba každý druhý je čerstvým zaměstnancem největšího internetového obchodu světa. Firma Amazon má za sebou pět dnů otevřených dveří. Samozřejmě nesmí chybět ani propaganda, jako jsou například billboardy a reklamou jde o jednu z největších firemních náborových kampaní v Česku za poslední roky. Například při tzv. vánoční špičce by v Amazonu v Dobrovízi mělo pracovat pět tisíc lidí. Dva tisíce zaměstnanců, tři tisíce brigádníků. Avšak Amazon by mohl otevřením pracovních míst pomoci hlavně v Ústeckém kraji, kde je situace špatná a nezaměstnaných je více než 10 % obyvatel. Zbylé dva kraje, které zástupci úřadu zmínili Středočeský a Praha, na tom s nezaměstnaností prý nejsou tak zle. Paradoxem však je, že platy budou vesměs horší, než mají pracovníci na stejných pozicích v daných krajích. Někteří lidé však reagují na toto negativně a domnívají se, že by Amazon mohl výrazně ohrozit nebo dokonce i tzv. zlikvidovat menší firmy, jako je například CZC, Alza, TSBohemia apod. Kdyby se tomu tak stalo, Amazon by s velkou pravděpodobností zdražil, jako většina super marketů. Výše mzdy v českém distribučním centru zatím není podle personální ředitelky Šárky Semerákové určena, ale předpokládá se, že to bude okolo 100 Kč/h, samozřejmě se jedná o "normálního" pracovníka, nikoliv o člověka na vyšším postu. Amazon je největší internetový obchod na světě. Po celém světě nyní zaměstnává přes 150.000 lidí v 96 centrech, z toho 28 evropských a k tomu ještě v dalších pobočkách. Obrat společnosti činil v loňském roce téměř 90 miliard dolarů. JeffBezos firmu založil v roce 1994 a stále ji vede.

David Řepa

7

Zahraniční scéna


Uprchlíci a ČR Kvóty pro uprchlíky, téma, které se týká každého obyvatele nejen ČR, ale i každého Evropana. Již několik vleklých měsíců sledujeme zprávy o tom, jakým způsobem se naše vláda postaví k příjmu uprchlíků na území ČR. Jedná se o běžence z regionů, kde zuří bezlítostná a děsivá válka (převážně Sýrie). Prozatímní rozhodnutí naší vlády je přijetí 1 500 legálních migrantů do roku 2017. Jedním z hlavních faktorůovlivňujících otázku přijetí imigrantů na území ČR je vznik a prohloubení propasti mezi občany ČR. Jsou zde dvě jednoznačné strany – PRO a PROTI. Strana PROTI vystupuje velmi výrazně, agresivně a dovolím si říci xenofobně. Vznikají zde organizace, jako je ISLÁM V ČR NECHCEME, které potom už nemají skoro nic společného s přijetím imigrantů, ale spíše vzbuzují nenávist občanů k jiné kultuře. Někteří příznivci dané organizace dokonce napadají své spoluobčany, kteří se vyjádřili k toleranci. Na druhou stranu se postavili čeští vědci s výzvou o toleranci k uprchlíkům. Vědci vyzývají nejen politiky a média, ale i samotné občany, aby se k přijetí uprchlíky stavili tolerantně a nikoliv s nenávistí. Násilí a nenávist zrodí ještě mnohem větší násilí a nenávist. Každá strana názoru má své značné klady i zápory. Jedním z největších záporů strany proti je probuzení xenofobie, nepřímá podpora neonacistických skupin a násilí. Velmi značnou obživou dané komunity jsou zprávy ze zahraničí. Francouzské Calais, Makedonie a snaha dostat se do Velké Británie nebo Německa. Inu každý hledá své místo pod sluncem a snaží se ho mít co nejlepší. Vystupovaní strany pro není tak výrazné, občas se nalezne plakát – Uprchlíci vítejte, vlastenci táhněte! Což také není správné vystupování a ještě více provokuje stranu druhou. Další otázkou, je místo, kde daní migranti budou žít. Zda se budou zdržovat na jednom místě, či nikoliv. Na druhou stranu: kdo je na daném místě udrží, přeci nejde o to vytvořit tábor, ze kterého nejde ven.

Aktuality ze světa Migrace Podle britského ministra zahraničí Philipa Hammonda je migrace hrozbou pro životní úroveň v celé Evropě. Řešení krize ve francouzském Calais vidí v možnosti rychlejšího navrácení uprchlíků zpět do jejich zemí, a to i navzdory předpisům EU. Podle Hammonda není Evropa schopna pojmout miliony afrických lidí, stejně tak jako se nemůže sama chránit, a přitom si zachovat svoji životní úroveň a sociální strukturu. Islámská stát Radikálové z Islámského státu údajně plánují atentát na britskou královnu Alžbětu II. Píše to bulvární list TheMail onSunday. Útok na královnu mají údajně vykonat britští džihádisté15. srpna. Buckinghamský palác se k údajné hrozbě stále nevyjádřil.

8

Zahraniční scéna


Národ děsí i rizika znečištění prostředí, kde se budou migranti zdržovat, násilí na dětech a ženách, které mohou uprchlíci vykonat a celkově bezpečnost našich občanů. Přeci jenom i světové velmoci mají potíže s tím, jak běžence korigovat a udržovat pořádek. O ekonomickém vlivu je těžké spekulovat ve chvíli, kdy financování není přesně určené. Jasné je, že nikdo nechce, aby byli uprchlíci krmení z peněz daňových poplatníků. Vliv nelegálních migrantů je nepředvídatelný. Česká republika je sice podle všeho moc neláká, ale i bez toho byla v červnu zaznamenána přítomnost patnácti set nelegálních běženců na území ČR. Přes náruč EU už jich přeběhlo desítky tisíc. Otázka uprchlíků by se měla řešit způsobem eliminování problému u nich doma, aby nevznikaly problémy doma u nás. Karina Leonova

7

4 3 8

9 4

3 5 2

8 1

2 5 Pokročilý

9 1

2 6

8 5

9 7 3

6

5 6 2

Atentáty v Istanbulu Dva útočníci zaútočili na budovu amerického konzulátu v Istanbulu. Jen pár hodin po útoku na istanbulskou policejní stanici, byli útočníci zabiti. Při dalším bombovém útoku u města Silopi zahynuli čtyři policisté. Spory kolem Gibraltaru Britská vláda obvinila Španělsko, že bez upozornění opakovaně narušilo výsostné vody Spojeného království. Španělsko toto obvinění odmítá. Španělská plavidla údajně zasahovala proti nelegální činnosti v tamějších vodách- nešlo o samoúčelnou provokaci. Spojené království však označilo jejich neohlášené vplutí za narušení britské suverenity. Fukušima Po více než čtyřech letech se vrací do provozu první jaderný reaktor v japonské Fukušimě.japonská vláda plánuje do roku 2030 pokrýt vice než 5% energie.

9

Zahraniční scéna


Dohoda o íránském jaderném programu z vícera pohledů Tři roky, tak dlouho probíhala diplomatická jednání, která jsou nyní u svého konce. 13. července podepsalo šest mocností, tedy stálí členové RB OSN a Německo s Íránem dohodu o jeho jaderném programu, který byl a do budoucna stále bude pro mnohé státy dlouhodobě „trnem v oku“. Finální dohoda sice připouští existenci íránského jaderného programu, nicméně ve značně okleštěné a kontrolované podobě. Jen budoucnost ukáže, zda Írán své závazky naplní, avšak vidina hospodářského boomu je velmi lákává. Postupné odbourání ekonomických sankcí a embarg, ke kterému se velmoci dohodou zavázaly, je pro íránskou vládní garnituru silnou motivací. Výhody z uzavření dohody však získají i členové protistrany, a to nejen ekonomického charakteru. Z mezinárodněpolitického hlediska tak můžeme nalézt pouze dva státy, pro které uzavření dohody znamená značnou prohru. Prvním je bezesporu Izrael, jenž vede silnou protiíránskou kampaň nejen doma, ale především v zahraničí, respektive ve Spojených státech. V neposlední řádě do „poraženeckého tábora“ patří i Saudskoarabské království, úhlavní mocenský soupeř Íránu, který dlouhodobě s Íránem soupeří o vliv na klíčové blízkovýchodní oblasti, aktuálně o Sýrii a Jemen. Evropa dychtící po obchodu Spojené království, Francie a Německo, to jsou tři aktéři, kteří zastupovali tradiční Evropu, potažmo Evropskou unii při jednáních s Íránem a jejichž motivace byla v tomto případě zcela jasná. Pro objasnění celé věci stačí několik ekonomických faktů. Íránský trh se 77 milióny „zákazníky“ je právem považován za poslední z velkých trhů, do kterého neměly západní firmy přímý přístup. Íránská populace, ač se to nemusí na první pohled zdát, žije poměrně moderním životem a její poptávka po západním zboží je neskutečná. Doposud však bylo západní zboží, např. značky Apple, dováženo nelegálně prostřednictvím zahraničních cest z Istanbulu či Dubaje. Dá se odhadnout, že nejdříve ze všeho se touží Íránci vrhnout na chytré telefony (nyní je registrováno přes sedm miliónů vlastníků chytrých telefonů). Před Islámskou revolucí (1979) však byli Íránci známí především pro svou zálibu v západních, respektive francouzských automobilech, které v poměrně ošuntělém stavu můžeme v íránských ulicích nalézt doposud. Jenom koncern PSA Peugeot Citroën předpokládá, že do pěti let tu prodá přes půl miliónu vozů ročně. Ihned po něm by mohly mít největší šanci vozy z koncernu VW, který je pro mnohé symbolem německé kvality. Dalším odvětvím, o které mohou evropské firmy usilovat, je letecká doprava. Íránské ministerstvo dopravy již avizovalo, že hodlá nahradit celkem 400 stárnoucích strojů íránské flotily novými proudovými letadly v ceně ve výši 20 miliard dolarů. Souboj o tuto zakázku tak svede evropský, resp. francouzský Airbus a americký Boeing. V neposlední řadě se otevírá i těžební obor. Íránské zásoby ropy a plynu se odhadují jako čtvrté, resp. druhé největší, nicméně nedostatečně využité z důvodu zastaralosti těžebních strojů. Návrat do Íránu proto chystají italská firma ENI SpA, norská Statoil AS, BP a RoyalDutch Shell. Na základě výše uvedených skutečností lze proto konstatovat, že evropský zájem je v tomto případě čistě ekonomický a v následujících pěti letech budeme bezesporu sledovat vzrůst exportu evropských států do Íránské republiky.

10

Zahraniční scéna


Kam zmizela americká razantnost? Zatímco většina evropských států zůstávala v otázce íránského jaderného programu klidná, a to i v době, kdy gradovaly spekulace o sestrojení jaderné hlavice, tak Spojené státy americké vždy byly razantnější, a to nejen k samotnému programu, ale íránské garnituře celkově. Když roku 1979 nastoupil nový íránský režim v čele s nejvyšším duchovním (tzv.ájatolláh) Rúholláhem Chomejním, byla doposud proamerická zahraniční politika Íránu přesměrována na zcela nepřátelskou a nezůstalo jen u slov. Pod silným vlivem duchovních bylo zfanatizovaným davem obsazeno americké velvyslanectví, kde bylo zajato 66 rukojmích. Za jejich propuštění žádali sebekritiku Spojených států, vydání bývalého vládce (tzv. šáha) do Íránu a americký závazek o nevměšování do vnitřní politiky země. Nakonec se šesti Američanům podařilo uprchnout na sousední kanadské velvyslanectví, kde zůstali přes tři měsíce, než se jim podařilo utajeně odcestovat z Íránu. Zbylých 60 Američanů bylo propuštěno až po naléhání alžírské vlády 20. ledna 1981 (v íránském zajetí strávili 444 dnů). Tento incident trvale nastavil íránsko-americké vztahy na bod mrazu a Washington nikdy neuznal legitimitu ájatolláhského režimu. Z toho důvodu byly odmítány jakékoliv ústupky ohledně jaderného programu a Spojené státy zastávaly dlouhodobě názor, kterým odmítaly jakékoliv obohacování uranu ze strany Íránu. Administrativa prezidenta Obamy však změnila dosavadní postoj. Přistoupením k jednacímu stolu de facto uznala legitimitu íránského režimu a zároveň připustila omezené vlastnictví obohaceného uranu pro Teherán. I když ekonomické výhody vyplývající z dohody zůstanou spíše na druhé straně Atlantiku, tak i Spojené státy získají hodně. Zaprvé si slibují, že jim dohoda pomůže k částečné stabilizaci Blízkého východu. Uvědomění si, že bez Íránu nelze řešit situaci v Sýrii a Iráku, je bezesporu vítanou změnou. Nicméně americká pozice v blízkovýchodním regionu je v důsledku Obamovy zahraniční politiky značně podkopána a dá se víceméně očekávat, že případná změna přijde až po příchodu nového prezidenta do Bílého domu. Druhá výhoda, která z uzavření dohody plyne, se týká osoby prezidenta Obamy. Je tajným přáním každého amerického prezidenta zapsat se určitým činem do historie světových dějin. Ať už jsou tyto činy správné, či nikoliv, tak se současný prezident Obama, jemuž se druhý mandát rychle chýlí ke konci, rozhodl, že se po nepříliš slavné zdravotnické reformě, zapíše do dějin na poli zahraniční politiky. Vedle uzavření dohody s Íránem je to taktéž normalizace vztahů s „komunistickou“ Kubou (naposledy vzájemné otevření velvyslanectví v obou státech). Americký zájem tak lze shrnout jako strategický (pro USA) a politický (pro Obamu). Nejistota ruského medvěda Co vedlo Ruskou federaci k uzavření dohody s Íránem? V ruském případě se jedná o poměrně složitou a nejednoznačnou věc. Ruská zahraniční politika vůči Blízkému východu je od 90. let založena na dvou státech, a to Sýrii a Íránu. Bylo to Rusko, které dodávalo nezbytnou technologii pro jaderný reaktor v íránském Búšehru, a je to Rusko, jež uzavírá v Íránu velké zbrojní kontrakty (naposledy na protiletadlový systém S-300), které po ukončení zbrojního embarga ještě vzrostou. Při nedávné státní návštěvě íránského premiéra Hasana Ruháního si proto prezident Putin nemohl vynachválit vývoj rusko-íránský vztahů, nicméně každá mince má i svou druhou stranu. Jak již

11

Zahraniční scéna


bylo napsáno výše, představuje Írán velkého hráče na poli surovinového trhu, i když doposud z důvodu sankcí a embarg značně oslabeného. Tato omezení však mají v následujících letech zcela zmizet, což íránskou pozici jen posílí. Současná situace na ropném trhu je taková, že nabídka silně převyšuje poptávku. Trh je doslova přehlcen ropou, kterou zákaznicí nestíhají zpracovávat, což zákonitě vede ke snížení cen. Státy, jejichž ekonomiky stojí na vývozu ropy, jsou proto nyní v nelehké situaci, jelikož výpadek příjmů z prodeje ropy nemají čím nahradit. Jedním z takových států je samozřejmě Rusko. Příchod posíleného Íránu tak přinese nejen zvýšení těžby íránské ropy pro již tak přehlcený trh, ale i nového konkurenta v dovozu plynu na evropský trh. V důsledku současné situace na Ukrajině přestávají evropské státy, některé dokonce již přestaly, důvěřovat Ruské federaci, resp. prezidentu Putinovi. Evropské státy si uvědomují, že jejich největší slabinou je silná energetická závislost na Rusku, které je zase zároveň závislé na Evropě, a proto se evropští lídři rozhodli diverzifikovat a hledat nové zdroje energie. Není to tak dávno, kdy se v evropských kuloárech živě diskutovalo o vybudování plynovodu z Íránu (pojmenovaný Nabucco), který by silně snížil závislost na ruském plynu. I když z projektu nakonec sešlo, není vyloučené, že se k němu v budoucnu politici vrátí, pokud k tomu již nedošlo. Pro Rusko tak uzavření dohody s Íránem znamená na jednu stranu nové zbrojní kontrakty a posílení svého spojence v oblasti Blízkého východu, ale zároveň i vážnou konkurenci, která v budoucnu může silně znepříjemnit život „ruskému medvědovi“. Izrael na vedlejší koleji V celé věci můžeme nalézt dva poražené státy, jedním z nich je samozřejmě Izrael. Izraelská bezpečnostní koncepce považuje Írán za jeden z nejvážnějších subjektů, jenž může ohrozit bezpečnost izraelské státu a jeho obyvatelstva. I když izraelští delegáti nebyli při jednání vůbec přítomni, snažila se izraelská vláda všemožně ovlivňovat průběh jednání. Snad nejsilnějších aktem bylo vystoupení premiéra Benjamina Netanjahua před oběma komorami amerického Kongresu. V projevu, který pronesl letos v březnu, mimo jiné prohlásil: „Režim v Íránu není jen problémem pro Židy, stejně jako nacistický režim nebyl jen problémem pro Židy. Šest milionů zabitých Židů bylo jen zlomkem 60 milionů zabitých lidí během světové války. Největší nebezpečí našeho světa je militantní islám spojený s nukleárními zbraněmi.“ Celé vystoupení bylo zorganizováno na základě iniciativy republikánaJohnaBoehnera, předsedy Sněmovny reprezentantů, navzdory silnému nesouhlasu z Bílého domu. Nelze se proto divit, že výsledná dohoda byla izraelskou vládou označena za „chybu historického rozměru“ a zároveň poukázala na značné ústupky ve všech oblastech vyjednávání. Mohlo by se zdát, že vláda Izraele již nemůže jakkoliv ohrozit uzavřenou dohodu, avšak opak je pravdou. Dohoda totiž musí projít americkou legislativou, což znamená, že ji musí schválit Kongres, ve kterém mají nyní republikáni většinu. Nicméně každý republikánský zákonodárce nemusí hlasovat proti dohodě a zároveň ne každý demokrat musí hlasovat pro. A právě zde přichází na scénu lobbingové organizace, do kterých vkládá velkou naději právě Izrael. V americkém prostředí jich existuje nespočet, ale největší vliv má organizace AIPAC (Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti), na jejíž půdě nedávno vystoupil i český prezident Zeman. AIPAC, který čítá přes 10 tisíc členů, se snaží dohodu

12

Zahraniční scéna


s Íránem shodit již dlouhodobě a za poslední dva roky na to utratila přes dva miliony dolarů. Nicméně na vyvrcholení kampaně v polovině září, kdy bude dohoda předložena v Kongresu, má připraveno až 40 milionů. Hlavními nátlakovými nástroji jsou pak televizní reklamy, které mají tlačit na váhající kongresmany, veřejná shromáždění a plánují se i telefonáty a e-maily pro kongresmany z jejich volebních okresů. Neschválení dohody neznamená konec Je vysoce pravděpodobné, že Kongres dohodu o íránském jaderném programu neschválí, ale ani to neznamená její definitivní zamítnutí. Prezident Obama již předem avizoval, že použije prezidentské veto k protlačení dohody, což pro Kongres znamená, že k jeho přehlasování bude zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů, kterou republikáni už nedisponují. Pro řádné naplnění dohody však bude klíčový přístup Íránu, který musí razantně změnit svůj dosavadní přístup ke svému programu a jeho transparentnosti. Primárně je nutné poskytnut všechny existující informace o průběhu íránského jaderného programu a umožnit mezinárodním pozorovatelům z MAAE (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) kontrolu všech zařízení sloužících na obohacování uranu. V opačném případě nebudou naplněny závazky protistrany, tedy zrušení či omezení sankcí a embarg, čímž dohoda ztratí na své závaznosti. Dušan Ondráček

13

Zahraniční scéna


Madurova Venezuela

Hlavní město: Caracas Počet obyvatel: 28 868 486 Jazyk: Španělština, domorodé jazyky Náboženství: římští katolíci 96% Státní zřízení: federativní prezidentská republika Vznik: 5. července 1811 (nezávislost na Španělsku)

Na úvod je třeba zmínit, kdy se NicolásMaduroMoros, bývalý řidič autobusu, dostal na post prezidenta Bolívarovské republiky Venezuela. Bylo to roku 2013, kdy těsně porazil svého protivníka HenriqueCaprilese. Na funkci tak nastoupil po zesnulém Hugo Chávezi, autoru programu Socialismus 21. století. NicolásMaduroMoros 23.11.1962 Caracas, Venezuela

Proces vedoucí ve Venezuele k socialismu 21. století je nazýván bolívarovskou revolucí. Hlavní principy socialismu 21. století vyhlásil venezuelský prezident Hugo Rafael ChávezFrias 30. ledna 2005 na V. světovém sociálním fóru v brazilském Porto Alegre a Venezuela se podle tvrzení venezuelského prezidenta stala první zemí, kde je socialismus 21. století uváděn do praxe. Socialismus 21. století podle Huga Cháveze není synonymem pro marxismus. Ideově má vycházet z bolívarovských tradic, které jsou lidem Latinské Ameriky bližší, než evropské pojetí socialismu. Podle autorů programu se jedná o socialismus zaměřený do budoucnosti a nekopírující minulé modely socialismu, jako např. socialismus z období studené války v polovině 20. století. Údajně by měl být více pluralitní a méně státně centralizovaný. Venezuela je na pokraji kolapsu. Přitom by to mohla být bohatá ropná velmoc: zásoby černého zlata má větší než Saúdská Arábie a vyváží přes 70 % toho, co vytěží. Přesto je situace v zadlužené zemi katastrofální, Venezuela se potýká s vysokou inflací a neuvěřitelně rychlou devalvací měny. Bolívar fuerte ztrácí na hodnotě každý den. Státní kasa je prázdná, a zatímco ostatní země regionu hlásí pokles chudoby, ve Venezuele naopak podle údajů OSN bída roste. Většinu státních podniků vedou lidé, jejichž základním předpokladem pro získání postu byla loajalita k vládě. Nekompetentnost vedení a další chyby vlády způsobují, že socialistickým státem řízené podniky nestíhají uspokojit rostoucí poptávku po dvou hlavních komoditách, základní zboží

14

Zahraniční scéna


a energie. Prezident Maduro se s těmito problémy snaží vypořádat, proto často vydává vládní opatření. Jedno z představených opatření například mluví o tom, že se má zkrátit pracovní doba z osmi a půl hodin na pět a půl. Prý to povede k šetření elektřiny. Co se týče zboží, tak je tu problém sehnat i nejzákladnější věci jako jsou olej, mouka nebo toaletní papír. Lidé jsou proto nuceni nakupovat desetkrát dražší věci na černém trhu. Venezuela dnes musí dovážet přes osmdesát procent toho, co zkonzumuje. Včetně ropných produktů, které dříve vyráběli sami. Mnoho podnikatelů klade vinu za špatný ekonomický stav šestnáct let trvající vládě Cháveze, podle jejich slov promrhal desítky milionů dolarů kvůli korupci, rozhazovačnosti (podpora chudších států, jako je Kuba, kterou Venezuela štědře sponzoruje 100 tisíci barely ropy denně), naprostému útlumu investic a politice, která útočila na podnikatele a výrobce. Lidé ale obviňují i nynější vládu prezidenta Madura. Vládní socialistická strana PSUV v čele s Madurem se však nehlásí k odpovědnosti za ekonomickou krizi země. Podle jejích slov se Venezuela stala terčem ekonomické války řízené Spojenými státy. Prázdné regály jsou podle vlády jasnou známkou snahy zdiskreditovat socialistický režim a odkaz zesnulého prezidenta Hugo Cháveze. Také nedávný celosvětový pokles cen ropy měl negativní vliv na celou ekonomiku státu. Nejen kvůli špatnému ekonomickému stavu, ale i kvůli vysoké kriminalitě pomalu roste skepse po celé zemi. „Místo aby se vláda snažila oživit ekonomiku, vynakládá energii jen na to, aby se udržela u moci. Sílí represe a tlak na opozici, jen vloni bylo při protestech zadrženo přes 3500 lidí. V zemi bylo přes dvě stě politických vězňů a dosud jich za mřížemi zůstává na osmdesát,“ říká právnička Tamara Sujúová. Už i chudší vrstva obyvatelstva, u které se Maduro těšil slávy a podpory, pomalu přestává věřit.

Anton Pavlenko

15

Zahraniční scéna


Jak budou vypadat primárky 2016 v USA? Jak probíhajíamerické volby? Nejprve asi nutno zrekapitulovat, jak probíhají ve Spojených státechprezidentské volby jako takové. První částí voleb jsou právě primární volby. Občané, kteříse chtějí zúčastnit, se předem registrují jako nestraníci anebo voliči Republikánské (GOP) či Demokratické strany (DEM). Při samotných primárkách se v každém státě volí budoucí kandidát obou stran na prezidentské křeslo. Tyto volby se konají již od ledna a některé státy je nahrazují tzv. volebnímishromážděními (caucuses). Shromáždění probíhá u každé ze stran trochu jinak, avšak jde o sjezd a řízenou diskuzi všech registrovanýchvoličůdaného státu, na jehož konci je vybrán budoucí kandidát na prezidenta. Pak následují volební sjezdy (conventions), kde si kandidáti zajišťují podporu delegátů z jednotlivých států. To především, pokud kandidát v některém ze států nevyhrál primárky. Zde si také kandidát vybírá svého budoucího viceprezidenta, který jde do voleb s ním. Tím začíná poměrně krátká celostátní kampaň, kde se bojuje o tzv. nerozhodné státy. Tedy o takové, kde je poměr demokratických a republikánskýchvoličůvelmi podobný. Mezi takové patřítradičně například Utah, Colorado nebo Severní Dakota. Kampaň pak vrcholí samotnými volbami, vždy v úterý následující po prvním listopadovém pondělku. Předběžné výsledky jsou většinouznámé již asi 12 hodin po ukončení hlasování. Tím všaksamotná volba nekončí, volby v USA, přes veškerá zdání,totiž nejsou přímé. Po sečtení hlasů přichází na řadu sbor volitelů (electors college). Počet volitelů za jednotlivé státy odpovídá jejich poměrnému zastoupení v kongresu. Kandidát, který za jednotlivou stranu získá nejvíce hlasů, dostane automaticky všechny hlasy volitelů své strany. Celkově má sbor volitelů 538 hlasů (Rozložení volitelů na obrázku). K vítězství je pak třeba prostá většina 270 hlasů, přičemž však volitelé nejsou ze zákona povinni svůj hlas kandidátovi odevzdat. Počítá se však se slibem věrnosti, který elektoři svým favoritům dávají. Sněmy volitelů se konají vždy v prosinci a poté jsou zaslány do Washingtonu. Takto je volba dokončena.

Kdo kandiduje v příštích primárkách? Zatímco demokratůmoficiálně potvrdilo kandidaturu celkem 19 uchazečůo post prezidenta, republikánská strana má již 39 reprezentantů. V obou stranách jsou přitom ještě nepotvrzení kandidáti, kteříby ale mohli mít velkou podporu voličů. Mezi nejdiskutovanějšífavority DEM patříurčitě Hillary Clintonová, někdejšíprvní dáma USA a bývalá ministryně zahraničíprezidenta Obamy. Svou kampaň začala pravděpodobně již po posledních prohraných primárkách, kdy se věnovalacharitativním cestám po celém světě. Oficiálně všakoznámila svou účast v dubnu letošního roku. Dalšími výraznými kandidáty jsou

16

Zahraniční scéna


nepochybně sociální demokrat BernieSanders a viceprezident Spojených států JoeBiden, který však svou kandidaturu zatím nepotvrdil. Z republikánů je zatím nejdiskutovanějšíosobností obchodní magnát a televizní hvězda Donald Trump, jehož nesnášenlivé projevy proti imigrantům, homosexuálům či ženám rozdělují Ameriku na dvě části. Pro jeho názory a vystupování zrušila NBC všechny jeho pořady. Velkou podporu má také Jeb Bush - syn George H. W. Bushe a bratr George Bushemladšího. Byl by tedy třetím prezidentem z rodiny Bushů. V současnosti je guvernérem státu Florida, kde je velmi oblíbený. Z dalších výrazných kandidátů jsou zde například Dr. Ben Carson, bývalý neurochirurg, senátor Rand Paul či bývalá ředitelkaspolečnosti HewlettPackard Carly Fiorinová. Z tzv. Third Party - tedy všech nezávislých malých stran mimo demokraty a republikány (např. Green Party, Reform Party, Constitutional Party, Transhumanists Party či Libertarians) deklarovalo svou kandidaturu již 34 zástupců. Z nich však nikdo nemá dostatečnou podporu.

Z čeho se financují volební kampaně? V tuto chvíli jde potenciálním prezidentským kandidátům především o získání velké podpory od své strany a velkých korporací. Díky precedentu Citizens United v. FEC (FederalElectoralCommission) je totiž v zásadě povoleno využívat ke své kampani soukromých společností. Rozhodnutí z roku 2010 je vysvětleno především tak, že každá korporace má svobodu projevu a může tedy propagovat i jakéhokoli politika. Nyní se tedy každý snažízískat podporu nejvlivnějších lobbistů a magátů, ačkolisamotná prezidentská kampaň začne až příští rok. Citizens United v. FEC všaknení prvním precedentem měnícím volby prezidenta. V minulosti ovlivnilo primárky například rozhodnutí NAACP v. Alabama o právechčernochů a mnoho dalších.

Čtyři faktory ovlivňující amerického voliče "Od roku 1978 se na základě dat jdoucích až do roku 1916 zabývám tím, jak následující čtyři faktory ovlivňují chování (amerických) voličů. Prvním z nich je, zda prezident kandiduje znovu. Pokud ano, má to pozitivní efekt na volební zisk prezidenta. Druhým je doba, po jakou jednotlivé strany kontrolují Bílý dům. Voliči mají rádi změnu; pokud byla strana u moci dvě či vícevolebních období, má to negativní vliv na volební zisk jejího kandidáta. Třetí představuje nepatrná, ale přetrvávající výhoda ve prospěch republikánské strany," vysvětluje expert Ray C. Fair. "A nakonec jde o stav hospodářství: dobrá ekonomika v době voleb má pozitivní vliv na zisk kandidáta vládnoucí strany. Ekonomické proměnné, které jsou rozhodující, představují mírainflace a výkon růstu HDP. Zvláštní důležitost má růst HDP v prvníchtřech kvartálech volebního roku," dodává profesor. "Uvedené první tři faktory budou v roce 2016 hovořit proti demokratům. Prezident znovu nekandiduje; demokraté držímoc po dvě období; je zde vleklá výhoda pro republikány. Podle této mé rovnice by pak ekonomika musela být až do voleb velmi silná, aby demokraté mělidobré šancezvítězit," míní Fair. "Většina ekonomů se domnívá, že hospodářství poroste do listopadu 2016 zhruba o 3% ročně. Pokud se tak stane, můj vzorec naznačuje, že demokraté v souboji dvou stran získají zhruba 46% hlasů. Aby získali více než 50%, hospodářství by muselo růst zhruba o 4% a i za takového předpokladu by jejich předpokládaný volební výsledek jen mírně překročilpoloviční čáru," tvrdí ekonom a dodává, že pokud hospodářství výrazně neposílí, je pravděpodobné, že po 18 měsících vpravdě intenzivní kampaně demokratický kandidát prohraje a nebude to jeho chyba. Tereza Vodáková

17

Sport

novinka


Evropské hry v Baku Od 12. června do 28. června probíhaly v ázerbájdžánském Baku historicky první Evropské hry. Celkem se v Baku představilo necelých 6000 sportovců z celé Evropy, kteří závodili celkem ve dvaceti sportech. Pro většinu olympijských sportů Evropské hry v Baku představovaly kvalifikaci na OH v Rio de Janeiru v roce 2016. Závodilo se zde ale také i v neolympijských sportech (např. karate nebo plážový fotbal). Nejúspěšnější zemí Evropských her v Baku se stala Ruská federace s neuvěřitelným počtem 164 medailí! Celkem se rozdávalo 253 sad medailí, je tedy jasné, že Ruská federace tyto hry ovládla na celé čáře. Druhého nejvyššího počtu medailí dosáhl Ázerbájdžán s celkovým počtem 56, což je oproti Ruské federaci poměrně velký odstup. Česká republika na těchto hrách získala celkem sedm medailí, z toho dvě zlaté a pět bronzových. Naši zemi na těchto hrách reprezentovalo celkem 127 sportovců. O dvě medaile (jednu stříbrnou a jednu bronzovou) se postaral český závodník v rychlostní kanoistice Martin Fuksa. Na Evropské hry v Baku se ale můžeme podívat i z jiného úhlu pohledu. Našeho badmintonistu Petra Koukala pořadatelé nechtěli pustit na jeho nastávající zápas. Neměl totiž na tričku dostatečně velký nápis Czech Republic. Naštěstí se problém stačil vyřešit do následujícího rána a pro Petra Koukala byla připravena před zápasem nová trička s dostatečně velkým nápisem Czech Republic. I taková může být tvář Evropských her. Celkové hodnocení závodníků Evropských her bylo velmi kladné. Evropské hry v Baku si pochvalovali jako velmi povedené. Podle olympioniků tato akce byla srovnatelná se samotnou olympiádou. Na v pořadí druhé Evropské hry se budeme moct těšit v roce 2019. Jejich hostitelskou zemí se stane Nizozemsko. (Český kanoista Martin Fuksa získal na EH hned dvě medaile!)

Tereza Mandáková

18

Sport

novinka


Kvalifikaci na Mistrovství Evropy 2016 ve fotbale Kvalifikace probíhá od 7. září 2014 a bude ukončena posledními zápasy 17. listopadu 2015. Následně se tato akce uskuteční od 10. června do 10. července 2016 ve Francii. Kvalifikace se zúčastní 53 národních fotbalových týmu, členů UEFA. Losování pro rozdělení do kvalifikačních skupin proběhlo 23. února 2014 v Palais des CongrèsAcropolis v Nice. Systém kvalifikace Celkem 53 týmů je rozlosováno do osmi skupin po šesti týmech a jedné pětičlenné skupiny. Euro v roce 2016 bude hrát poprvé v historii 24 týmů. Do současné doby to bylo jen šestnáct mužstev. Ve skupině se utká každý s každým doma a venku. Vítězové skupiny a týmy na druhých místech postoupí přímo na závěrečný turnaj. Česko na ME 2016 Fotbalová reprezentace nemůže pro zářijové zápasy kvalifikace o postup na mistrovství Evropy počítat s Jaroslavem Plašilem. Záložník Bordeaux se podle webu sport.cz podrobil operaci kolena. "Jarda Plašil podstoupil operační zákrok na koleni, měl tam zánět," citoval server manažera národního týmu Dušana Fitzela. Pro český výběr jde o druhou ztrátu, protože kvůli artroskopické operaci kolena přijde o zápasy s Kazachstánem a Lotyšskem také kapitán týmu Tomáš Rosický z Arsenalu. Podzimní část kvalifikace zahájí reprezentanti 3. září domácím zápasem s Kazachstánem a o tři dny později se představí v Lotyšsku. Po šesti dosavadních zápasech má tým trenéra Pavla Vrby na kontě 13 bodů a patří mu druhá příčka, zajišťující přímý postup na šampionát. Na první Island ztrácí dva body a před Nizozemskem má tříbodový náskok. Kvalifikační skupiny Skupina A - Island, Česko, Nizozemsko, Turecko, Lotyšsko, Kazachstán Skupina B - Wales, Belgie, Izrael, Kypr, Bosna a Hercegovina, Andorra Skupina C - Slovensko, Španělsko, Ukrajina, Bělorusko, Makedonie, Lucembursko Skupina D - Polsko, Německo, Skotsko, Irsko, Gruzie, Gibraltar Skupina E - Anglie, Švýcarsko, Slovinsko, Estonsko, Litva, San Marino Skupina F - Rumunsko, Severní Irsko, Maďarsko, Faerské ostrovy, Finsko, Řecko Skupina G - Rakousko, Švédsko, Rusko, Černá Hora, Lichtenštejnsko, Moldavsko Skupina H - Chorvatsko, Itálie, Norsko, Bulharsko, Ázerbájdžán, Malta Skupina I - Portugalsko, Albánie, Dánsko, Arménie, Srbsko

Michal Valtr

19

Komentáře


Uprchlické kvóty Nedá se říci, že by informovanost ohledně dění v Evropské unii byla v ČR nějak zvlášť silná. V poslední době se do širších mas dostaly především spory s Ruskem, krize v Řecku a samozřejmě problémy s uprchlíky. V posledních několika letech výrazně roste příliv uprchlíků do zemí EU a logicky by tento problém měl zajímat celou evropskou společnost. Ale zdá se, že Čechy tento problém trápí stále víc a víc. A to i přes to, že rozhodně nejsme cílovou zemí drtivé většiny uprchlíků a jsme jedna ze dvou členských zemí, která nemá přímou vnější hranici, resp. nesousedí s žádným nečlenským státem EU nebo nemá námořní hranici. Přesto se u nás celkem vášnivě vedou debaty ohledně kvót na přerozdělení migrantů, kteří do členských zemí přicházejí. Asi není třeba vysvětlovat složitou situaci, ve které se ocitají především Itálie a Řecko. Přesto otázka kvót je především otázkou evropské myšlenky. Jsme ve společenství kvůli tomu, abychom si z něho jen brali, nebo jsem v něm proto, abychom se navzájem posilovali a pomáhali si? V tom je přeci otázka společné soudržnosti nejen EU, ale třeba i NATO. Přeci když my nepomůžeme spojencům v nouzi, proč by měli oni pomáhat nám někdy příště? Ale další otázkou je, jestli tohle vyřeší povinné kvóty. Dnes už víme, že povinné přerozdělování bylo odmítnuto, ale že členské státy se zavázaly na bázi dobrovolnosti tisíce uprchlíků přerozdělit mezi sebe, aby tak odlehčily v těžké situaci nejpostiženějším zemím. Jsem velmi rád, že Česká republika ze všech zemí V4 přijímá nejvíce uprchlíků, ale asi to nebude při současné situacistačit. Přesto musím souhlasit s krokem odmítnutí povinných kvót. I když já sám jsem pro přerozdělení běženců, přijetí těchto povinných kvót, ač věřím, že byly dobře myšleny, mohlo být nebezpečným precedentem pro budoucnost. Nyní je pro krátkou dobu problém kvót odsunut, ale obávám se, že se brzy vrátí. Musíme se totiž zaměřit na to, proč sem tito migranti míří, a snažit se vyřešit tento problém. To znamená stabilizovat situaci v zemích relativně blízkých Unii, jako jsou země severní a střední Afriky a Blízkého východu. Navíc se musí naprosto změnit systém udělování pracovních víz tak, aby o ně mohli lidé žádat už na ambasádách, a tím mohl být silně poškozen obchod pašeráků. S tím souvisí také to, že musíme okamžitě nelegální migranty posílat zpět do země jejich původu, ne do první země Unie, kam přišli. Už není čas na to, aby se Unie schovávala a neřešila problémy okolních zemí, protože očividně ony si k nám cestu najdou. Pokud splníme alespoň částečně tyto cíle, tak věřím, že dokážeme efektivněji řešit krizi s uprchlíky, protože budou vědět, že nemá cenu podstupovat tuto cestu. Pak už nebudeme muset tolik řešit problém kvót. Jakub Janik

20

Komentáře


Prezident jako morální autorita či pragmatický stratég Podle řady reakcí lidí v okolí, na sociálních sítích či u internetových deníků je patrná nespokojenost s chováním současné hlavy státu. Každý jsme jiný, proto je v pořádku čas od času nesouhlasit s tím, co podnikají ostatní. V tomto případě se však projevuje výrazná neúcta k současnému prezidentovi, útoky jak slovní, tak fyzické (házení vajíček) a to vše vrhá na naši republiku špatné světlo ve světě. Jsem tedy zastáncem názoru, že všichni příští prezidenti by měli mezi lidmi platit více za morální autoritu. Ke člověku v tak významné funkci je třeba chovat úctu, která je ovšem zasloužená jeho vystupováním a činy. Klíčové je zachovat si zdravý rozum, diplomatické vystupování, zachovávat dobré vztahy. V čele státu nemusí sedět špičkový generál nebo ekonom, jednička ve všech oborech - od toho má koneckonců poradce. Měl by se však zdravě rozhodnout a mezi názory ostatních vybrat ten, který bude nejprospěšnější pro lid. S tím jde ruku v ruce potřeba s lidmi více a kvalitněji komunikovat, vystupovat na úrovni, kterou si žádá daná funkce a vyhnout se pokleskům a faux-pas, na která jsme nyní zvyklí. Jsme to přeci my, kým byl zvolený, proto je namístě projevovat zájem a dokázat, že jsme si vybrali toho nejlepšího. A nejen to. V porovnání s ostatními evropskými státy je znát, jak moc se Češi podceňují. Proto by nebylo na škodu jít příkladem a více vyzdvihovat věci, na které můžeme být hrdí. Je to jednak bohatá historie a fakt, že jsme se v těžkých chvílích projevili jako hrdinové. V neposlední řadě jde o bohatou kulturu, kterou bychom se mohli pyšnit. Pohádková příroda a historická města skýtají pohled, za kterým k nám cizinci jezdí třeba i přes půl světa. Teprve až vzroste ¨sebevědomí¨ našeho národa, budeme se moci stát skutečně rovnocennými partery pro ostatní. Bez toho, abychom se nechali neustále tlačit do kouta a okrádat, aby na nás hleděli spatra. Jestliže v nás některý z příštích prezidentů dokáže vzbudit národní hrdost, stejně tak jako hrdost na osobnost, kterou jsme si sami a demokraticky zvolili v přímé volbě, pak nám prokáže nevyčíslitelnou službu a nepřímo tím napomůže, aby se nám dařilo mnohem lépe. Radka Hápová

21

Komentáře


Aréna názorů Měla by být matematika povinnou součástí maturity? Příchod státní maturity do českého vzdělávacího systému přinutil mnohé studentky a studenty k bedlivému sledování všech změn týkajících se maturitní zkoušky a jejího obsahu. Zatím každý nově příchozí ministr školství sliboval, že matematika se stane povinnou pro každého maturanta. Nicméně životnost našich ministrů není zrovna dlouhá, a proto dříve, než byl předložen příslušný návrh zákona, přišel nový ministr. Současná (nová) ministryně školství se k otázce ohledně matematiky vyjádřila takto: „Nyní je zkouška dobrovolná, zřejmě se tam hlásí ti, kteří si v matematice věří, a neúspěšnost je kolem 24 %. Tady člověk nemusí být expert, aby se zamyslel nad tím, že je něco špatně. V žádném případě nedovolím, abychom ukřižovali naše budoucí maturanty za několik let na něčem takovém. V první řadě budu chtít vědět, jak je možné, že žáci dosahují takto špatných výsledků. A jsem přesvědčená o tom, že musíme maturitní zkoušku jako celek diferencovat.“ Postoj současné ministryně je nad míru jasný, nicméně její působení nebude věčné a minimálně za dva roky skončí i vláda, jejíž je součástí. Jaké jsou však argumenty PRO a PROTI přidání matematiky jako povinné části maturitní zkoušky? Ty vám přinášíme v aktuálním vydání Diplomatických listů. Zastáncem matematiky bude bývalý student školy Anton Pavlenko, nyní student VŠE, a proti němu bude argumentovat též bývalá studenta školy Tereza Vodáková. Dušan Ondráček

22

Komentáře


Aréna názorů Měla by být matematika povinnou součástí maturity? PRO

Ptáte-li se, zda by měla být matematika povinnou částí státní maturity, tak moje odpověď je ANO. Já osobně jsem byl v maturitním ročníku jediný, kdo si ji vzal dobrovolně. Vůbec jsem toho nelitoval, s menší přípravou se to dalo zvládnout lehce. Hodně studentů středních škol křičí, že nechtějí matiku. Prý by se vláda zbláznila, kdyby udělala z matematiky povinnou součást maturity. Tvrdí, že ji v životě nebudou potřebovat. Řekl bych, že tu nejde pouze o matematiku. Lidé se stávají čím dál tím lenivější a hloupější. Myslí si, že vše za ně vyřeší buď rodiče, nebo počítače, tudíž nepotřebují umět matematiku. Je pravda, že někdo v budoucnu potřebovat matiku bude a někdo ne. Ale tady nejde pouze o znalosti, jak vypočítat rovnici či nerovnici. Tady jde o to naučit se přemýšlet, nevzdávat to věčnými výmluvami „nechápu to“, „nejde to“. Matematika přispívá k rozvoji mozku, k lepšímu přemýšlení a logickému uvažování. A pokud by tento předmět byl povinnou částí státní maturity, tak by to všechny studenty středních škol donutilo si sednout, vypnout počítač a zapnout konečně mozek. Podle mě,matematika u maturity neslouží k tomu, aby potopila spoustu studentů. Spíše to slouží k tomu, aby si člověk sedl nad ty příklady a promazal už tak zastaralá a rezavá kolečka v mozku. Anton Pavlenko

23

Komentáře


Aréna názorů Měla by být matematika povinnou součástí maturity? PROTI Měla by být maturita z matematiky povinná? Tak zní otázka, kterou si již velmi dlouhou dobu klade jak veřejnost, tak odborníci i studenti samotní. Společnost se rozdělila na dva tábory, jeden je pro, druhý proti. Já osobně se řadím do té druhé skupiny. Nemyslím si, že by měla být maturita z matematiky povinná. Současná situace, kdy je možné si vybrat matematiku dobrovolně, mi přijde naprosto v pořádku. Pokud někdo cítí, že to zvládne, baví ho atd., tak prosím, ale nevidím důvod, proč by tím měla „trpět“ i zbylá část maturantů. Mnozí z nás zkrátka s matematikou nejsme moc dobří kamarádi. Někteří tvrdí, že povinná maturita z matematiky by napomohla k rozvoji určitého způsobu myšlení. Já si to nemyslím. V takové formě, v jaké je matematika na českých školách vyučována, určitě ne. Mnozí s mým názorem určitě nebudou souhlasit, ale dle mého je matematika u nás vyučována tím způsobem, že je zkrátka třeba se „nadrtit“ spousty vzorečků apod. A řekněme si to na rovinu. Kolik z toho si zapamatujeme a v budoucnu použijeme (čest výjimkám)? A zde se dostáváme k jedné z nejpoužívanějších frází během hodin matematiky v České republice: „A k čemu nám to v životě bude?“ Pokud se ovšem nad touto otázkou skutečně zamyslíme, tak musíme skutečně dospět k závěru, že většina z toho, co nás na střední škole v hodinách matematiky naučí (nebo se o to alespoň pokusí), je pro většinu lidí v životě skutečně nepoužitelná. Nevím jak Vy, ale já nepřepokládám, že si budu někdy počítat obsah své vany a to je ještě velmi reálný příklad. V dnešní době, pakliže skutečně nastane situace, kdy bude třeba použít některou ze středoškolských matematických pouček, se dá vše velmi dobře najít a případně hned vypočítat na internetu, ale otázkou je, kolikrát za život se toto stane? Pokud někoho matematika baví, samozřejmě je v pořádku, že z ní chce maturovat a následně v budoucnu s ní také nadále pracovat, ale nevidím důvod, aby i studenti, kteří matematice příliš neholdují (a těch je podle mě většina), „trpěli“ tím, že se tento předmět stane povinným u maturity. Stejně tak nesouhlasím například s tím, že by to mělo dopomoct k větší popularitě technických oborů atd. Myslím si, že o to víc by se tento předmět do budoucna studentům zprotivil. Ano, naučili by se na maturitu, ale ve výsledku by to skončilo stejně jako po každé hodině, za chvíli by si nic z toho nepamatovali, protože si to zkrátka nepotřebují pamatovat. Toto je určitě téma, o kterém by se dalo velice vášnivě a dlouze debatovat, ale to nechám na vás. Toto je můj názor a vy si samozřejmě udělejte svůj. Za sebe ovšem říkám povinné maturitě z matematiky jednoznačné ne. Richard Kutěj

24

Kultura

opět zpět


Pražské filmové léto

Letní prázdninová sezóna 2015 je již čtvrtým rokem plná skvělých zážitků pro milovníky filmu díky filmové přehlídce Pražské filmové léto. Opět se připravila tři pražská kina Aero, Bio Oko a kino Světozor. Každé kino nabízí různý výběr filmů, ať už po menší, méně známe filmy, uznané nezávislé filmy, americké animace, staré pecky nebo i novější blockbustery. Všechny projekce stojí pouhých 40 Kč, takže spousta lidí šlo i na filmy které buď nikdy neviděli, nebo chtěli vidět znovu. Každé kino hrálo převážně jiné filmy, než ostatní zapojená kina, i když pár filmů se hrálo ve všech. Bio Oko V Bio Oku se filmy promítaly přes celý červenec. Hrály zde převážně novější, ale skvělé filmy, o kterých se tolik nemluví. Doporučené jsou španělsko/argentinská komedie Divoké Historky, Birdman, Chlapectví, Kód Enigmy, Whiplash, Zmizelá, Ex Machina, Teorie všeho, Slídil. Aero V Aeru se filmy hrály přes celý srpen. Mezi jejich doporučené filmy můžeme zařadit stejné snímky jako v Bio Oku, takže Slídil, Whiplash, Ex Machina, Zmizelá atd, ale také Výchozí bod, animovaná Píseň Moře a dokument Hledání Vivien Mayerové.

EbuSimitqiu

25

Kultura

opět zpět


Tibeto-čínské národy Užíváme-li pojem „tibeto-čínské národy“, musíme brát na vědomí relativnost tohoto pojmu. Ve skutečnosti jsou to spíše jazykové skupiny, podle kterých se dělí a zařazují etnické skupiny, národnosti a národy v oblasti Číny, Tibetu a jihovýchodní Asii. Nejde vždy tedy o evropské pojetí slova národ, ale o určitou entitu, která má něco, cokoliv, společného. Pro úvod do asijského světa a pochopení jeho členitosti je důležité zmínit, jak vlastně Asiaté vnímají svoje místo ve světě. Pakliže se jedná o mezinárodní soupeření, všichni se hlásí ke své zemi původu, kterou mají vepsanou ve svých pasech. Jedná-li se však o státní úroveň, společnost se začne vyčleňovat do skupin dle regionů, provincií, měst, čtvrtí až do malých skupin členěných skrze loajalitu k zaměstnávající firmě, studium na určité škole či rodinou příslušnost. Je tedy velmi těžké utvořit antropologicky unifikovaný koncept k zažitému sousloví „tibeto-čínské národy“ a přesně určit na jaké skupiny jej rozdělit. Pro tento článek se budeme řídit nejčastějším dělítkem pro tyto „národy“ používaným převážně v západních školách, a to jazykovou strukturalizací.

Titulek označuje nejrozsáhlejší a nepočetnější jazykovou skupinu Asie, přičemž její vzájemná příbuznost je velmi různorodá. Rozdělujeme ji proto na dvě relativně samostatné skupiny.  Čínsko-thajské jazyky (čínština včetně svých četných dialektů, laoština, thajština-staře siamština, čuangština, šanština)  Tibeto-barmské jazyky (barmština, bhútánština, sikkimština, tibetština)

26

Kultura

V první

opět zpět


skupině je velmi zajímavé umělé rozdělení do podskupin, které pro čínštinu a její dialekty vytvořila čínská vláda. Ta ustanovila oficiální počet dialektů na stejný oficiální počet různých národností, které v Číně můžeme najít. Ovšem ani jeden z určených počtů neodráží realitu. Jak už jsem předesílala v úvodu, etnika se dělí nejen podle jazykové či národnostní stejnorodosti, ale i prostřednictvím mnoha dalších faktorů, čímž nám vznikají další nové dialekty a tzv. příslušnosti.

Tibeto-barmský útvar je jedním z největších asijských seskupení, který má své počátky v oblastech západní a jihozápadní Číny, Zadní Indie a Malajského poloostrova. Nejvýznamnějšími jazyky jsou v této skupině tibetština a barmština, které v dnešní době ovládá přes 50 milionů příslušníků různých národnostních etnik, díky historickému kontextu významných center umění a literatury, společenského a hospodářskéhorozvoje právě v oblastech hovořících těmito dvěma jazyky. Například Barmánci rozšiřují počty barmsky hovořících lidí prostřednictvím vlivu svých početných menšin v Kambodže a Thajsku. Zvláštní postavení mezi tibetsko-barmskou entitou zaujímají obecně himalájské jazykové a etnické skupiny, které jsou zároveň pojítkem hlavní tibeto-barmské jazykové rodiny s indoárijskými jazyky a etniky (především Gurkhové a Nevarové). Do obecné skupiny tibeto-čínské patří i bhútánština, úřední jazyk Bhútánu. Podíváme-li se však na Bhútán blíže, zjistíme, že jazyková skupina opravdu neodpovídá té etnické. Najdeme zde totiž jednotlivé skupiny národa nazývající se hlavně podle údolí, ve kterém žijí. Hlavní skupiny se navzájem liší i svojí vírou. Ngalopové, žijící převážně na západě země, tak vyznávají jinou odnož buddhismu než Šardžopové dominující na východě. Lhotshampové odmítající většinovou kulturu byli pro svoji odlišnost natolik ponižováni, že v 90. letech 19. století ve velkém emigrovali přes Indii do Nepálu, někteří až do USA, Norska a Kanady. Tento odliv obyvatel byl až v řádech desetitisíců. V současné době na tom národní skupiny v Bhútánunejsou o moc lépe, feudalismus přetrvává, původní kolonisté z tibetských náhorních plošin si stále udržují výhody a jediná politická strana, Bhútánský národní kongres, je v Indickém exilu.

27

Kultura

opět zpět


V nelehké situaci jsou i představitelé jiných národů, skupin, etnik a univerzálně entit v Asii spadající pod označení tibeto-čínské národy. Vlastně samotní Tibeťané, obsaženi v názvu celé obecné skupiny mají na svém území jen pramalou autonomii. Dříve národ, který sám ovládal jiné, například již zmíněný Bhútán, byl již dávno v historii podmaněn Číňany. V současné době je území Tibetu vedeno jako jedna z autonomních oblastí Číny, avšak toto administrativně správní označení nemá nic společného se svobodou kultury. Tibetské lámaistické autority nejsou uznávány jako autority, které by mohly vládnou tomuto území a nejsou ani nominováni do jeho správy. Výjimkou je nastrčený pančenlama, který však s původním náboženstvím nemá žádný vztah, jelikož byl do své funkce vsazen čínskou vládou. Na konec bych ráda zmínila jedno unikátní etnikum, jehož osud je mnohem pozitivnější než předešle uvedených. Burušakové (někdy označováni jako Burišové či Burušaski) spadají do tibeto-barmské větve tibeto-čínské rodiny a zdržují se především na území Kašmíru a Džammú. Je až zázrak, že tato původní populace se zachovala na rozhraní tří velkých seskupení indoevropských, altajských a tibeto-čínských etnik a stále hovoří vlastním jazykem. Jsou poměrně izolovanou etnickou skupinou, což jim pomohlo udržet své zvyky, jazyk a kulturu bez velkých vnějších vlivů. Za Buriše se považuje kolem padesáti tisíc obyvatel a svojí jedinečností tak přispívají do rozmanitosti tibeto-čínské společnosti. Sabina Dobruská

…mezinárodní kvíz pro ověření Vašich znalostí 1. Jméno japonského císaře zní: a. Akihito b. I. Jamamoto c. Ho Či Min 2. Montevideo je hlavním městem: a. Chile b. Uruguay c. Peru 3. Pokud je někdo označován za „stoika“, považujeme ho za vyznavače: a. náboženství pocházející z oblasti Malé Asie b. filozofického směru založeným Zénónem z Kitia c. politické ideologie blízké socialismu 4. Pod pojmem „falanga“ se skrývá označení pro: a. portugalské národní jídlo b. typ válečné fregaty c. španělskou (pravicovou) politickou stranu založenou v roce 1933

28

Kultura

opět zpět


Vznik a vývoj uměleckého svazu Devětsil – 95. výročí vzniku Umělecký svaz Devětsil byl založen 5. října 1920, v období mezi dvěma světovými válkami skupinou výtvarníků a literátů. Název skupiny vymysleli bratři Čapkové, odvodili jej od toho, že se v seskupení sešli umělci různých oborů. Založení skupiny vedlo k mimořádnému rozkvětu umění u nás, napomáhalo hnutí, které nazýváme avantgarda (kubismus, expresionismus,futurismus, dadaismus, poetismus, surrealismus). Skupina zastávala názor o spasitelské funkci umění, které by mělo být vytvářeno pro co nejširší publikum. Avantgardní umělci se snažili najit „nový svět“ naplněný chutí žít a pracovat v lépe sociálně organizovaném prostředí. Skupina se rychle rozvíjela. Od proletářského umění se tvůrci posouvají k moderně orientované tvorbě. V roce 1922 skupina začala vydávat stejnojmenný sborník a založila sekci architektů (ADREV). V té době ze skupiny odešla většina umělců a založila novou skupinu. V prosinci 1923 byl založen brněnský Devětsil, který měl stejný program jako pražský. Program vypracovali J. Štyrský, Toyen, K. Teige a V. Nezval, umělci v té době obdivovali krásu technického světa. Zásluhou skupiny byly navázány přímé kontakty českého umění s hlavními evropskými avantgardními středisky. Později tvůrci vydávali časopisy Disk, Pásmo, ReD, v nich seznamovali veřejnost se současným světovým uměním. V roce 1925 byla v Devětsilu ustavena nová sekce – Osvobozené divadlo, avšak J. Voskovec a J. Werich nakonec svými politickými názory skupinu rozvrátili. Poté v roce 1927 Devětsil ukončil svoji činnost v Brně a o tři roky později v Praze. Osvobozené divadlo jako sekce Devětsilu se osamostatňuje. Umělecký svaz dál existoval několik let v omezeném rozsahu, poté přešel na platformu surrealismu. SofiBedoeva

29

Zdroje a odkazy


Domácí scéna:  Elektronická evidence tržeb Zdroj:http:/domaci.ihned.cz/cl-64296040-elektronicka-evedence-trzeb Obrázek: https://www.duna.cz/data/upload/duna/pokl.jpg, http://img.ihned.cz/attachment.php/20/59065020/HpnteBWNcQhs43E RUMSk8dP6xlrDoFKz/EK12_22f_BabiL_FojtA-k_2.jpg  Nicholas Winton Zdroj: http://www.post-gazette.com/image/2013/10/17/A-youngNicholas-Winton.jpg , http://zivotopis.osobnosti.cz/nicholaswinton.php Obrázek: http://ichef1.bbci.co.uk/news/624/cpsprodpb/5184/production/_83986802_12 87491.jpg  Nové plány ministryně školství Zdroje: http://www.msmt.cz/ministerstvo/ministr-2 http://www.lidovky.cz/ministr-skolstvi-chladek-opravdu-skoncizeman-prijme-navrh-na-jeho-odvolani-1vb-/zpravydomov.aspx?c=A150604_152716_ln_domov_gib http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/ministryne-katerinavalachova-predstavila-nove-vedeni http://zpravy.idnes.cz/ministryne-skolstvi-valachova-bude-mitdevet-namestku-pgq/domaci.aspx?c=A150702_115527_domaci_aho Obrázky: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/valachova-chystazmenu-v-uradu-jako-namestka-chcestecha/r~1982204e10f911e5ac650025900fea04/, http://www.lidovky.cz/valachova-je-novou-ministryni-skolstviprezident-ji-jmenoval-pbl-/zpravydomov.aspx?c=A150617_113751_ln_domov_mct

Diplomatické listy 8/2015 Šéfredaktor: EbuSimitqiu Grafická úprava: Sabina Dobruská Domácí scéna: Mikuláš Vochozka Zahraniční scéna: Richard Kutěj Ekonomika: Aneta Soldánová Sport: Michal Valtr

Zahraniční rubrika:  Vliv uprchlíků na ČR Zdroje: http://www.vyzvavedcu.cz/ http://domaci.eurozpravy.cz/spolecnost/128853-uprchlici-jsouskodna-ceske-vedce-desi-xenofobie-a-podepisuji-vyzvu/ http://zpravy.idnes.cz/evropska-komise-a-plan-naprerozdeleni-uprchliku-fb7/zahranicni.aspx?c=A150527_115646_zahranicni_ert http://www.ivcrn.cz/ Obrázky:https://www.google.cz/search?q=imigranti&espv=2&biw=1 920&bih=969&source=lnms&tbm=isch&sa=X&sqi=2&ved=0CAYQ _AUoAWoVChMIh8fs4Z69xwIVydYaCh1Tfg9Q#imgrc=pShrquwyOA 0bvM%3A https://www.google.cz/search?q=LID%C3%89&espv=2&biw=1920 &bih=917&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0CAYQ_AUoAWo VChMIi9y4jZ-

Komentáře: Dušan Ondráček Kultura: Radka Hápová Korektury: Mgr. Vladimír Voznička

30

Zdroje a odkazy


9xwIVgX8aCh1zegUr#tbm=isch&q=ISL%C3%81M&imgrc=sG9oga bHOY1GpM%3A, http://powerpolitics.eu/wpcontent/uploads/2015/09/Refugee-routes-graphic.jpg  Íránský jaderný program Zdroje: Lidové noviny, EURO a Hospodářské noviny Obrázky: http://images.financialexpress.com/2015/04/nuclear-dealre-L.jpg, http://www.frontpagemag.com/sites/default/files/uploads/2014/05/Oba ma_Iran.jpg, http://eretz.cz/wpcontent/uploads/2015/03/Netanjahu_Kongres_USA_1.jpg?ffef87  Madurova Venezuela Zdroje: http://neviditelnypes.lidovky.cz/venezuela-tahle-zeme-je-jakovtip-ten-spatny-fmn/p_zahranici.aspx?c=A150618_174004_p_zahranici_wag http://neviditelnypes.lidovky.cz/venezuela-zeme-se-poti-pod-mdlymmadurem-ffp/p_zahranici.aspx?c=A150503_220557_p_zahranici_wag http://www.economist.com/news/americas/21647645-not-contentharassing-press-regime-censors-itself-maduros-muzzle Obrázky: https://cs.wikipedia.org/wiki/Venezuela#/media/File:Flag_of_Venezue la.svg, https://cs.wikipedia.org/wiki/Venezuela#/media/File:VEN_orthograph ic.svg, http://www.britannica.com/biography/Nicolas-Maduro  Primární volby v USA www.ceskenoviny.cz, www.byznys.ihned.cz, www.prvnizpravy.cz Obrázky: tamtéž Ekonomika:

Diplomatické listy 8/2015 Šéfredaktor: EbuSimitqiu Grafická úprava: Sabina Dobruská Domácí scéna: Mikuláš Vochozka Zahraniční scéna: Richard Kutěj Ekonomika: Aneta Soldánová Sport: Michal Valtr

 Dopad odchodu Řecka z eurozóny http://ceskapozice.lidovky.cz/co-kdyz-recko-vystoupi-z-eurozonyd55-/tema.aspx?c=A150123_101315_pozice-tema_houd

Komentáře: Dušan Ondráček

 Amazon v ČR http://cdr.cz/clanek/amazon-v-cr-hleda-tisice-zamestnancu-jak-platico-nabizi Obrázky: tamtéž

Kultura: Radka Hápová Korektury: Mgr. Vladimír Voznička

31

Zdroje a odkazy


Sport:  Evropské hry v Baku Zdroje:http://www.baku2015.com/medals/index.html http://baku.olympic.cz/text/185--o-akci http://www.olympic.cz/olympiada/61--baku-2015 http://oh.idnes.cz/evropske-hry-zakulisi-06h-/baku2015.aspx?c=A150622_215917_olympiada-baku-2015_ald http://www.triatlony.com/clanek/11408-eh-v-baku-velkolepaakce-srovnatelna-s-olympiadou http://www.novarepublika.cz/2015/06/evropske-hry-baku2015-tip-sportovniho.html Obrázky: tamtéž  Kvalifikace na ME ve fotbale 2016 http://www.fotbalportal.cz/ Obrázky:http://media.sport.cz/images/gallery/0000000009990665/_X 5jji0-4uzTbbJia5WUOw/51caf7df35499810a0ea0000162846.jpg?20130626161830 Komentáře:  Uprchlické kvóty Vlastní názor autora – komentář k současné situaci  Prezident jako morální autorita Subjektivní pohled autora na prezidenta ČR  Aréna názorů Úvod- zdroj: http://www.lidovky.cz/zverina-maturita-s-rozumem-dfa/nazory.aspx?c=A150614_111211_ln_nazory_ELE Komentáře: vlastní názory autorů Obrázky: http://www.nabla.cz/obsah/matematika/statnimaturita/img/2013/tri.png

Diplomatické listy 8/2015 Šéfredaktor: EbuSimitqiu Grafická úprava: Sabina Dobruská Domácí scéna: Mikuláš Vochozka Zahraniční scéna: Richard Kutěj Ekonomika: Aneta Soldánová Sport: Michal Valtr Komentáře: Dušan Ondráček Kultura: Radka Hápová Korektury: Mgr. Vladimír Voznička

32

Zdroje a odkazy


Kultura:  Pražské filmové léto Zdroje:https://www.google.cz/search?q=whiplash&biw=1920&bi h=943&source=lnms&tbm=isch&sa=X&sqi=2&ved=0CAYQ_A UoAWoVChMIp5fq2O2cxwIVhrgUCh17OQkq#tbm=isch&q=M ad+Max+Fury+Road&imgrc=AsPIib3jWwotoM%3A https://www.google.cz/search?q=whiplash&biw=1920&bih=943 &source=lnms&tbm=isch&sa=X&sqi=2&ved=0CAYQ_AUoAW oVChMIp5fq2O2cxwIVhrgUCh17OQkq#imgrc=DBNjwt2Po5w QwM%3A, https://www.google.cz/search?q=whiplash&biw=1920&bih=943 &source=lnms&tbm=isch&sa=X&sqi=2&ved=0CAYQ_AUoAW oVChMIp5fq2O2cxwIVhrgUCh17OQkq#imgrc=4bQjWc0BQtF MPM%3A, https://www.google.cz/search?q=whiplash&biw=1920&bih=943 &source=lnms&tbm=isch&sa=X&sqi=2&ved=0CAYQ_AUoAW oVChMIp5fq2O2cxwIVhrgUCh17OQkq#tbm=isch&q=Mad+Ma x+Fury+Road&imgrc=qeNA_JqizOW-WM%3A Obrázky: tamtéž  Tibeto-čínské národy Zdroje: http://m.rozhlas.cz/leonardo/svet/_zprava/bhutan-uzavrenazeme--972639, Přednášky od paní doktorky Andělové při Metropolitní univerzitě Praha, Magisterské studium, obor Asijská studia Obrázky: http://images.slideplayer.cz/11/2958922/slides/slide_8.jpg, http://foto.turistika.cz/foto/8455/26511/full_f6c186_f_normalFile1fotky-119.jpg, http://web.quick.cz/skautklecany/rok1999/tib/tib_abeceda.jpg, http://ockovani.cz/wp-content/maps/155.jpg, http://2.bp.blogspot.com/_lZRWajED42o/SRGCUE5CVMI/AAAAA AAAAVQ/JfjZILrz494/s200/fake_panchenlama.jpg  Vznik a vývoj Devětsilu Zdroje:http://www.sil.si.edu/ondisplay/czechbooks/cf/czech_e nlarge.cfm?filename=sil99_039, http://www.phil.muni.cz/udim/avantgarda/avantgarda/poetism us/hoffmeisterDevetsil_v.jpg Obrázky: tamtéž Aktuality v postranních rámečcích: Zdroje: https://news.google.cz/, ČT24, iDNES.cz, rozhlas.cz

Diplomatické listy 8/2015 Šéfredaktor: EbuSimitqiu Grafická úprava: Sabina Dobruská Domácí scéna: Mikuláš Vochozka Zahraniční scéna: Richard Kutěj Ekonomika: Aneta Soldánová Sport: Michal Valtr Komentáře: Dušan Ondráček Kultura: Radka Hápová Korektury: Mgr. Vladimír Voznička

2015 Diplomatické fórum UPRCHLÍCI

Recommend Documents