Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze Nám. Kinských 5 150 75 Praha 5 KSPH 61 INS 229/2015 – A - 6 V Příbrami dne 23. 1. 2015
Navrhovatel:
RUBENDYAN CITY s.r.o. se sídlem Jesenice – Osnice, Ibišková 545, okres Praha – západ, PSČ: 252 42 IČ: 241 52 722 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 183496
Právně zast.:
Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem 261 01 Příbram III, Na Flusárně 168 č.ú. 35-9970530257/0100
Dlužník:
Václav Novák nar. 19. 5. 1967, r.č. 670519/0877 bytem Psáry, Na Stráni 65, okres Praha – západ, PSČ: 252 44
Odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Praze o odmítnutí insolvenčního návrhu ze dne 8. 1. 2015, č.j. KSPH 61 INS 229/2015 – A - 6 Datovou schránkou I.
Usnesením Krajského soudu v Praze, č. j. KSPH 61 INS 229/2015 – A - 6 ze dne 8. ledna 2015, bylo rozhodnuto následovně:
I.
Insolvenční návrh věřitele: RUBENDYAN CITY s.r.o., IČ 241 52 722, se sídlem Ibišková 545, 252 42 Jesenice – Osnice, se odmítá.
II.
Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
II. Proti výše uvedenému usnesení podává insolvenční navrhovatel (dále jen „navrhovatel“) ve lhůtě stanovené zákonem k příslušnému soudu následující odvolání, a to do výroku č. I napadeného usnesení.
III. Navrhovatel nesouhlasí s tím, že byl odmítnut jeho insolvenční návrh, když dle jeho názoru pro takový postup nebyly dány zákonné podmínky. Soud prvního stupně v napadeném usnesení uvádí, že dospěl k závěru, že insolvenční návrh neobsahuje vylíčení rozhodujících skutečností o konkrétní splatnosti pohledávky dalšího věřitele. Vylíčením rozhodujících skutečností v návrhu plní navrhovatel svou povinnost tvrzení. Označením důkazů pak plní svou povinnost důkazní. I tvrzení o konkrétním datu splatnosti pohledávky dalšího věřitele musí být tvrzením určitým, tedy musí být uvedeno datum, od kterého je pohledávka splatná. Nepostačuje jen tvrzení, že pohledávka je splatná více než 3 měsíce. Shora uvedený závěr je prosazován i v platné judikatuře, např. usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 453/2014-A-11, ve kterém odvolací soud uvádí :“ Jak vyložil Nejvyšší soud ČR v usnesení sp.zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A (R 91/2009) ze dne 26. 2. 2009, požadavek formulovaný v ustanovení § 103 odst. 2 insolvenčního zákona je srovnatelný s požadavkem kladeným na obsah věřitelského návrhu na prohlášení konkursu ustanovení § 4 odst. 2, věty první zákona o konkursu a vyrovnání ve znění účinném do 31. 12. 2007, jež bylo předmětem výkladu podaného pod bodem VII. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp.zn. Cpjn 19/98 ze dne 17. 6. 1998 uveřejněného pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Tam Nejvyšší soud ČR na dané téma uzavřel, že věřitel musí v návrhu uvést též konkrétní údaje o dalším věřiteli (dalších věřitelích) se splatnou pohledávkou proti dlužníkovi. Přitom zdůraznil, že povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna ani tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu. Dále soud prvního stupně uvedl, že po posouzení návrhu dospěl k závěru, že v řízení nelze pokračovat, neboť návrh věřitele postrádá vylíčení základních rozhodujících skutečností, které by osvědčovaly úpadek dlužníka, a to z důvodu nedostatečných skutkových tvrzení pro posouzení mnohosti věřitelů. Proto soud postupoval
dle ustanovení § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a podání, na základě něhož bylo insolvenční řízení zahájeno, odmítl. S výše uvedenými závěry soudu prvního stupně se však navrhovatel zcela zásadně neztotožňuje. Navrhovatel zejména uvádí, že uvedl rozhodující skutečnosti, které dostatečně prokazují splatnost pohledávky dalšího věřitele. Navrhovatel uvádí, že neměl jinou možnost získat konkrétní datum splatnosti pohledávky dalšího věřitele, kdy ve veřejně přístupné sbírce listin společnosti NOVERA GROUP, s.r.o. v likvidaci, IČ: 276 51 002 zjistil, že již dne 25. 8. 2014 vydal JUDr. Filip Exner, soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 7 na základě pověření, které vydal Okresní soud Praha - západ pod č.j. 206 EXE 9350/2014 dne 21. 8. 2014, exekuční příkaz č.j. 151 EX 1002/14-54, kterým rozhodl o provedení exekuce proti dlužníkovi postižením obchodního podílu dlužníka ve výši 50% v obchodní společnosti NOVERA GROUP, s.r.o. v likvidaci, IČ: 276 51 002, se sídlem Říčanská 431, 252 42 Jesenice. Tento exekuční příkaz byl vydán za účelem vymožení pohledávky dalšího věřitele dlužníka společnosti Estate Management s.r.o., IČ: 291 49 924, se sídlem Nákupní 1127, 252 42 Jesenice, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 204262, kdy tato pohledávka je ve výši 700.500,-- Kč bez příslušenství. Exekuce byla zahájena na základě exekučního titulu, kterým je notářský zápis sepsaný Mgr. Evou Královou, notářskou koncipientkou JUDr. Ivanky Parkanové, notářky v Jihlavě dne 24. 7. 2014 pod č.j. NZ 1790/2014, N 1884/2014. Jestliže tedy soudní exekutor JUDr. Filip Exner vydal dne 25. 8. 2014 exekuční příkaz proti dlužníkovi pro vymožení pohledávky dalšího věřitele dlužníka, je zcela nepochybné, že k tomuto datu musela být již pohledávka věřitele Estate Management s.r.o. splatná, neboť dle ustanovení § 35 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EŘ“) platí, že exekuční řízení se zahajuje na návrh. Dle ustanovení § 37 odst. 2 písm. a) EŘ může oprávněný podat exekuční návrh, nesplní – li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona. Dle ustanovení § 38 odst. 2 EŘ je třeba k exekučnímu návrhu připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Podle ustanovení § 40 odst. 1 psím. d) EŘ je exekučním titulem notářský zápis se svolením k vykonatelnosti. Podle ustanovení § 40 odst. 2 EŘ poté platí, že pokud neobsahuje exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do 3 dnů a, jde – li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozhodnutí. Ze všech výše uvedených ustanovení je tedy zcela zřejmé, že exekuce jako taková může být zahájena pouze na základě vykonatelného exekučního titulu, kdy tedy může být zahájena pouze tehdy, pokud má oprávněný za povinným pohledávku, která je již po splatnosti. I ze samotné logiky věci tedy poté musí být zřejmé, že nejpozději dne 21. 8. 2014, kdy vydal Okresní soud Praha - západ pod č.j. 206 EXE 9350/2014 pověření k vedení exekuce, musela být pohledávka společnosti Estate Management s.r.o. za dlužníkem již splatná, kdy tedy ke dni podání insolvenčního návrhu musela být splatná minimálně 4 a ½ měsíce. Zjednodušující závěr Krajského soudu v Praze, že navrhovatel nedostatečně vylíčil rozhodující skutečnosti o konkrétní splatnosti dalšího věřitele, musí navrhovatel zcela odmítnout, kdy ze všech navrhovatelem vylíčených
skutečností je zcela zřejmé, že pohledávka společnosti Estate Management s.r.o. za dlužníkem byla ke dni podání insolvenčního návrhu více jak 4 měsíce po splatnosti. Navrhovatel opakovaně uvádí, že nemá možnost získat informace o konkrétním datu splatnosti pohledávky dalšího věřitele, kdy tyto údaje mu žádný exekutor dle zákona sdělit nemůže, neboť navrhovatel není účastníkem exekučního řízení. Navrhovatel nezpochybňuje povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodné skutečnosti svědčící o splatnosti pohledávky dalšího věřitele, kdy však soudí, že tuto povinnost by nesplnil pouze v případě, kdy by v návrhu uvedl pouze totožnost dalšího věřitele, výši jeho pohledávky, důvod pohledávky a zároveň by uvedl, že je tato již delší dobu po splatnosti, kdy by neuvedl žádné datum ani nepřiložil rozhodnutí, z něhož by jednoznačně vyplýval alespoň nejzazší moment nabytí splatnosti, kdy však jelikož v insolvenčním návrhu uvedl konkrétní datum, kdy příslušný soud pověřil exekutora vedením exekuce, uvedl výši pohledávky, exekuční titul i přesně označil dalšího věřitele a pro úplnost přiložil exekuční příkaz, je navrhovatel přesvědčen, že zcela dostatečně prokázal, že dlužník má další závazek vůči dalšímu věřiteli, který je delší dobu po splatnosti (v dané věci minimálně od 21. 8. 2014). Postup soudu prvního stupně považuje insolvenční navrhovatel za přehnaně formalistický, který v podstatě krátí jeho právo podat insolvenční návrh v okamžiku, kdy ví o dalším věřiteli svého dlužníka, o výši jeho pohledávky, exekučním titulu i nejzazším možném datu, kdy se tato pohledávka stala splatnou. Navrhovatel považuje takovéto rozhodování soudu za rozporné s článkem 36 Listiny základních práv a svobod, jelikož mu je upíráno právo na spravedlivý proces a právo na přístup k soudu. Zároveň je toto rozhodnutí vydáno i v rozporu s ustanovením § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“), neboť podaný insolvenční návrh obsahuje všechny náležitosti, včetně údaje o splatnosti pohledávky dalšího věřitele, je srozumitelný i určitý. Soud prvního stupně zcela nesprávně vyhodnotil obsah insolvenčního návrhu v rozporu s požadavky kladenými v ustanovení § 128 odst. 1 IZ a zcela bezdůvodně tento návrh odmítl. Navrhovatel doplňuje, že soud je oprávněn odmítnout insolvenční návrh podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ pouze v případě, pokud závažnost a charakter vad insolvenčního návrhu je takový, že brání projednatelnosti návrhu samotného (viz. Kozák, J.; Budín, P.; Dadam, A.; Pachl, L. Insolvenční zákon a předpisy související. Nařízení rady (ES) o úpadkovém řízení. Komentář. 2. Vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013 str. 297), což však v daném případě rozhodně splněno není, kdy z podaného insolvenčního návrhu zcela jednoznačně vyplývá nejpozdější možný moment splatnosti pohledávky dalšího věřitele dlužníka, kdy tedy soud nebyl oprávněn insolvenční návrh odmítnout. Na tomto místě navíc navrhovatel odkazuje i na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 8. 2009, č.j. 2 VSOL 246/2009 – A – 8. V daném případě soud posuzoval případ, kdy navrhovatelka obdobně jako v posuzovaném případě, neuvedla přesným datem splatnost pohledávek dalších věřitelů, kdy však uvedla, že dlužník nezaplatil svým věřitelům mzdy za měsíce únor, březen, duben a květen 2009. Vrchní soud v Olomouci ve svém výše citovaném usnesení uvedl, že navrhující věřitel nemusí v insolvenčním návrhu uvést ke každému
konkrétnímu závazku dlužníka, kdy přesně a jakým způsobem nastala jeho splatnost. Vrchní soud v Olomouci uvedl, že v případě mzdových nároků vyplývá jejich splatnost přímo ze zákoníku práce, kdy tedy je nepochybné, kdy se takové pohledávky staly nejpozději splatné, a proto považoval daný insolvenční návrh v tomto směru za podaný v souladu s IZ. Navrhovatel uvádí, že o stejný případ jde i v případě jeho insolvenčního návrhu, kdy přesně uvedl výši pohledávky, konkrétního věřitele, exekuční titul i datum vydání pověření ze strany příslušeného soudu, kdy z těchto okolností lze také s ohledem na exekuční řád a další právní předpisy dospět k závěru, kdy nejpozději byla pohledávka dalšího věřitele splatná. I proto se navrhovatel domnívá, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy. Dále navrhovatel poukazuje i na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 10. 2014 č.j. 3 VSPH 1320/2014-A-11, ve kterém Vrchní soud v Praze uvedl, že pokud insolvenční navrhovatel ve svém návrhu přesně označí svou pohledávku za dlužníkem v určité výši, dostatečně vylíčí okolnosti jejího vzniku, uvede konkrétní datum její splatnosti a vedle toho řádně označí dalšího věřitele dlužníka uvedením jeho obchodní firmy, sídla a identifikačního čísla, specifikuje výši jeho pohledávky a označí nejen soudní rozhodnutí, jímž byla věřiteli pohledávka přiznána, ale i datum nabytí právní moci, nepostrádá takový insolvenční návrh žádnou z obecných náležitostí soudního podání dle ustanovení § 42 odst. 4 o.s.ř. ani ze zvláštních náležitostí insolvenčního návrhu dle ustanovení § 103 odst. 1 a 2 IZ, neboť obsahuje konkrétní označení důvodu, výše i splatnosti pohledávky navrhovatele i dalšího věřitele a obsahuje rovněž (faktickými údaji podložené) tvrzení o úpadku dlužníka ve formě insolvence dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 písm. b) IZ. Údaje obsažené v insolvenčním návrhu tak ve skutkové rovině vytvářejí obraz věci, z něhož lze logicky dovodit - pokud budou tvrzení uvedená v návrhu shledána pravdivými - skutkový a právní závěr o tom, že dlužník je v úpadku. S ohledem na toto rozhodnutí je insolvenční navrhovatel přesvědčen, že jeho insolvenční návrh byl odmítnut v rozporu s ustanovením § 128 odst. 1 IZ, neboť navrhovatel v tomto návrhu přesně označil svou pohledávku za dlužníkem v určité výši, dostatečně vylíčil okolnosti jejího vzniku, uvedl konkrétní datum její splatnosti a vedle toho řádně označil dalšího věřitele dlužníka uvedením jeho obchodní firmy, sídla a identifikačního čísla, zároveň specifikoval výši jeho pohledávky a označil exekuční titul, z něhož dalšímu věřiteli vznikla splatná pohledávka a zároveň exekuční příkaz, který dokonce soudu prvního stupně doložil kdy z těchto údajů je zcela zřejmé nejpozdější možné datum nabytí splatnosti pohledávky dalšího věřitele. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že udělal vše pro to, aby jeho insolvenční návrh byl úplný, uvedl veškeré skutečnosti, které mu jsou známé, a tyto skutečnosti prokázal listinnými důkazy. Navrhovatel je přesvědčen, že jeho insolvenční návrh je řádně projednatelný, neboť obsahuje veškeré skutečnosti, ze kterých nade všechny pochybnosti vyplývá úpadek dlužníka a pluralita věřitelů, stejně jako splatnost veškerých uváděných pohledávek. Navrhovatel ve zjišťování a dokládání skutečností o úpadku dlužníka postupoval s náležitou pečlivostí.
IV.
S ohledem na vše výše uvedené je tedy navrhovatel přesvědčen, že napadené usnesení je nezákonné, kdy došlo k nesprávnému právnímu posouzení věci, neboť v daném případě byly naplněny veškeré podmínky pro projednání insolvenčního návrhu, kdy naopak nebyly naplněny podmínky pro odmítnutí insolvenčního návrhu, jelikož insolvenční návrh navrhovatele splňoval veškeré náležitosti stanovené v ustanovení § 103 odst. 1 a 2 IZ. S ohledem na výše uvedené tedy navrhovatel navrhuje, aby Vrchní soud v Praze jako soud odvolací zrušil usnesení Krajského soudu v Praze, č.j. KSPH 61 INS 229/2015 – A - 6 ze dne 8. 1. 2015 a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
V Příbrami dne 23. 1. 2015
RUBENDYAN CITY s.r.o.
Záznam o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu: Krajský soud v Praze dle vyhlášky 259/2012 Sb.
Pořadové číslo zprávy: 6487 / 2015 Ev. číslo: 17b482d6-0c60-4a89-963f-1815c2e76c61 Druh podání: Datová zpráva z ISDS ID zprávy: 251002804 Věc: odvolání navrhovatele proti usn.KSPHa o odmítnutí Ins.návrhu ________________________________________________________________________________________________________ Odesílatel: ID schránky: deq4sc8 Typ datové schránky: PFO Osoba: Jiří Kokeš - Mgr. Jiří Kokeš , Adresa: Na Flusárně 168, Příbram, CZ advokát, ev.č. 11680 ________________________________________________________________________________________________________ Dodáno do DS dne: 23.01.2015 11:12:22 Odesláno do DS dne: 23.01.2015 11:12:21 Č.j. příjemce: KSPH 61 INS/2014-A-6 Č.j. odesílatele: Sp.zn. příjemce: KSPH 61 INS/2014-A-6 Sp.zn. odesílatele: 235/2014/05 Lhůta končí: K rukám: Ne Číslo zákona: 0 / 0 Sb. Paragraf v zákoně: Odstavec paragrafu: Písmeno v paragrafu: ________________________________________________________________________________________________________ Ověření obálky: Podepsal: Sériové číslo certifikátu: Antivirový test: Elektronický podpis:
Značka je platná Informační systém datových Vystavil: schránek - produkční prostředí 19d8b0 Platnost: Proběhl v systému ISDS Obsah podání: Časové razítko:
PostSignum Qualified CA 2 10.10.2014 - 30.10.2015 OK Platné (připojeno 23.01.2015 11:12:22)
Certifikát: Ověřeno na základě CRL z 23.01.2015 10:01:52 Datum a čas autom. ověření: 23.01.2015 11:17:12 ________________________________________________________________________________________________________ Počet podaných příloh:1 Číslo přílohy Název příl. Identifikace podepisující Identifikace T U K P R A C V Výsledek CRL osoby vystavitele certifikátu 1 Odvolání RUBENDYAN x Novák.pdf Podpis není připojen Mgr. Jiří Kokeš PostSignum Public A N N N N (není uznávaný) / 0afc72 / CA 2 29.10.2014 - 18.11.2015 Čas ověření příloh: 23.01.2015 11:17:12 Ověření příloh: ověřováno automaticky ________________________________________________________________________________________________________ Vysvětlení stavů při ověření příloh (vztaženo vždy k datu a času dodání): Stav "?" znamená, že systém tuto operaci ještě neprovedl, ale provedena bude Stav "-" znamená, že systém tuto operaci neprovádí Stav "!" znamená, že systém tuto operaci nemůže provést Stav "*" znamená, že bylo ověřeno proti CRL z uvedeného data. T Technické parametry1:
A=splňuje
U Uznávaný elektronický podpis / značka:
A=připojen
N=nepřipojen
K Kvalifikované časové razítko:
A=připojeno
N=nepřipojeno
P Uznáv. el. podpis kvalif. cerfikát (platnost):
A=platný
N=neplatný
R Kvalifikované časové razítko (platnost):
A=platné
N=neplatné
A Akreditovaný poskytovatel certifik. služeb2:
A=ano
N=ne
C Kvalifikované časové razítko:
A=platné
N=neplatné
V Vytvořeno před zneplatněním certifikátu: 1 Technické parametry – velikost, formát, škodlivý kód. 2 Stav "Z"(Zahraniční) = certifikát není od české certifikační autority
A=ano
N=ne
N=nesplňuje
Kontrola podpisů a razítek byla provedena na základě CRL seznamů platných k datu a času ověření datové zprávy.
