Závěrečná zpráva o výsledcích řešení Interního výzkumného projektu
IVP č. 1275/2014
Rozvrhování nákladů pomocných činností a režijních nákladů na výkony rostlinné a živočišné výroby
Hlavní řešitel:
Ing. Jana Poláčková, CSc.
Spoluřešitelé:
Ing. Jan Boudný Ing. Václav Vilhelm, CSc. Ing. Jana Masaříková Ing. Bohdana Janotová, DiS. Ing. Alois Kopečný
Praha 2015 Tento výzkumný projekt byl financován z institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace poskytnuté Ministerstvem zemědělství ČR z veřejných prostředků.
Abstract: The aim of the research project is to improve data quality, the way of data processing and better utilization of results based on annual statistical survey of costs and revenues of selected agricultural commodities in the Czech Republic. Within the context of secondary cost allocation, the appropriate methods and bases of distribution for overhead costs allocation on agricultural farms were tested. Based on the result of the basic statistical indicators (scatter, variation coefficient, standard deviation, skewedness, acuteness) the useful bases of distribution for allocating overhead costs for vegetable and animal operations appear to be various combinations of direct material costs and labor cost (var1-var3). The base of distribution based only on labor cost (option 4) seems to be unsuitable due to lack of consistency in statistical results. The option 5, utilizing pure natural units of measurement (harvest area, feeding days), seems to be unsuitable as well, due too high deviation from the original allocation. On the contrary, suitable seems to be the option 6, which use natural units of measurement (harvest area in ha and feeding days) adjusted by coefficients, which showed the most consistent results of statistical analysis in crop and animal production. In the second part of the project focused on agricultural insurance, has been designed and tested a detailed monitoring of the cost of insurance, indemnity and insurance subsidies for crops and livestock on farms. Expense and revenue items related to agricultural insurance, were incorporated into the systems of data collection to provide the necessary information for the analysis of insurance, indemnity and insurance subsidies in future. Shrnutí: Předmětem interního výzkumného projektu je zlepšení databáze, způsobu zpracování a vyšší využití výsledků pravidelného Výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI. V rámci problematiky rozvrhování druhotných nákladů proběhlo ověřování vhodných metod
a
rozvrhových
základen
pro rozpouštění
režijních
nákladů
v zemědělských podnicích. Z navržených variant rozvrhových základen pro rozvrhování výrobní režie RV a ŽV se na základě vyhodnocení základních ukazatelů popisné statistiky (rozptyl, směrodatná odchylka, variační koeficient, šikmost a špičatost) a statistické analýzy rozptylu jako vhodné jeví rozvrhové základny na bázi různých kombinací přímých materiálových a mzdových nákladů (va1-var3). Nevhodná je varianta 4: přímé mzdové náklady, protože přímé mzdové náklady se u výkonů RV často nevyskytují a z důvodu nedostatečně silné a stabilní rozvrhové základny ji nedoporučujeme ani u výkonů ŽV. Pro rozvrhování podle rozvrhových základen na bázi naturálních měrných jednotek se jako nevhodná ukázala varianta 5: sklizňová plocha v ha a krmné dny, která vykázala největší odchylky od původního rozvržení
nákladů výrobní režie. Naopak vhodná je varianta 6: sklizňová plocha v ha a krmné dny přepočtené rozvrhovými koeficienty, která vykázala nejvíce konzistentní výsledky statistické analýzy v rostlinné i živočišné výrobě. V části
projektu
věnované
prohloubení
informací
o vybraných
položkách nákladů a výnosů bylo navrženo a odzkoušeno podrobnější sledování nákladů na pojistné, pojistného plnění a dotací na pojištění plodin a hospodářských zvířat v zemědělských podnicích. Nákladové a výnosové položky související se zemědělským pojištěním, byly začleněny do systémů vnitropodnikového kalkulačního účetnictví firem spolupracujících na sběru dat pro výběrové šetření, aby výběrová šetření v dalších letech poskytovala potřebné informace pro analýzu pojistného, pojistného plnění a dotací na pojistné.
Obsah Vysvětlivky a použité zkratky ................................................................................................................2 1
Cíle interního výzkumného úkolu ...............................................................................................3
2
Metodika řešení ............................................................................................................................3
3
2.1
Charakteristika databáze používané při řešení ...................................................................3
2.2
Rozvrhové základny pro rozpouštění druhotných nákladů ..................................................5
2.3
Sledování nákladů na pojistné, pojistné plnění a dotace pojistného ...................................6
Literární rešerše ...........................................................................................................................6 3.1
Sledování nákladů pomocných činností a režijních nákladů v zemědělských korporacích ..........................................................................................................................8
3.2
Obecné problémy kalkulací nákladů v zemědělství .............................................................9
3.3 Metody kalkulace nepřímých nákladů ................................................................................... 10 3.4 4
5
Zemědělské pojištění ........................................................................................................ 14
Výsledky řešení ......................................................................................................................... 18 4.1
Rozvrhování režijních nákladů .......................................................................................... 18
4.2
Náklady na pojistné, pojistné plnění a dotace zemědělského pojištění ............................ 23
Čerpání finančních prostředků ................................................................................................ 30
Závěry ................................................................................................................................................... 31 Literatura .............................................................................................................................................. 32 PŘÍLOHY ............................................................................................................................................... 34 Příloha 1
Varianty rozvrhových základen pro rozvrhování výrobní režie rostlinné a živočišné výroby podle přímých nákladů .....................................................................
Příloha 2
Koeficienty pro přepočet naturálních jednotek používaných pro rozvrhování režijních nákladů rostlinné a živočišné výroby.............................................................
Příloha 3
Histogramy variant výrobní režie v rostlinné výrobě ....................................................
Příloha 4
Histogramy variant výrobní režie v živočišné výrobě ..................................................
Příloha 5
Varianty souhrnných popisných charakteristik v rostlinné výrobě ...............................
Příloha 6
Varianty souhrnných popisných charakteristik v živočišné výrobě ..............................
Příloha 7
Varianty rozvržení výrobní režie v živočišné výrobě ...................................................
1
Vysvětlivky a použité zkratky ANOVA
Analysis of Variance (analýza rozptylu)
ČAP
Česká asociace pojišťoven
ČR
Česká republika
ČÚZK
Český úřad zeměměřický a katastrální
DNHM
dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
EK
Evropská komise
EU
Evropská unie
FADN CZ
Farm Accountancy Data Network Czech Republic (zemědělská účetní datová síť ČR)
IVP
interní výzkumný projekt
KD
krmný den
LFA
Less Favoured Areas (znevýhodněné oblasti)
LPIS
Land Parcel Identification System (systém evidence užívání půdy)
MF
Ministerstvo financí
MPCI
Multi Peril Crop Insurance (komplexní pojištění úrody proti více rizikům)
MZe
Ministerstvo zemědělství
p. b.
procentní bod
PGRLF
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond
PHM
pohonné hmoty a mazadla
PRV
Program rozvoje venkova
RV
rostlinná výroba
SAPS
Single Area Payment Scheme (zjednodušená přímá platba na plochu)
SZP
Společná zemědělská politika
TPP
trvalé travní porosty
ÚZEI
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
VÚZE
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky
z. p.
zemědělská půda
ž. hm.
živá hmotnost
ŽV
živočišná výroba
2
1
Cíle interního výzkumného úkolu V současnosti některé zemědělské podniky poskytující data pro Výběrové šetření o nákladech
a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI druhotné náklady nerozpouštějí na realizované výkony RV a ŽV, a tím dochází k podhodnocení celkových vlastních nákladů. Chybějící druhotné náklady jsou při zpracování výběrového šetření doplňovány na základě průměrů z dat respondentů šetření, kteří mají rozpuštěné druhotné náklady. Přestože souhrnné výsledky za šetření celkem nejsou významně ovlivněny, může docházet ke zkreslování výsledků, zejména při zpracování za menší skupiny respondentů (podle výrobních oblastí, regionu, intenzity výroby, právní formy). Uvedené skutečnosti mohou implikovat špatná rozhodnutí jak v podnicích, tak při rozhodování na nadpodnikové úrovni, např. při formulování dotační politiky. V návaznosti na řešení projektu v roce 2013 a jeho oponenturou doporučeném pokračování je předmětem projektu další zlepšení databáze, způsobu zpracování a vyšší využití výsledků Výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI. V okruhu rozvrhování druhotných nákladů je projekt v roce 2014 zaměřen zejména na dokončení problematiky rozvrhování režijních nákladů (zejména výrobní režie RV a výrobní režie ŽV) a analýzu metod rozvrhování nákladů pomocných činností. V okruhu zdokonalení informací o vybraných položkách nákladů a výnosů se předpokládá prohloubení analýzy nákladů na pojistné, odpovídajícího pojistného plnění a dotací zemědělského pojištění na základě dat upraveného výběrového šetření. Cílem IVP je vytvořit předpoklady pro odstranění výše uvedených nedostatků výběrového šetření. Pro rok 2014 je obecný cíl konkretizován do čtyř dílčích cílů: Dílčí cíl 1
ověření a doporučení vhodných metod a rozvrhových základen pro rozkalkulování režijních nákladů v zemědělských podnicích.
Dílčí cíl 2
volba nejvhodnějších rozvrhových základen pro rozpočítávání
režijních nákladů
ve Výběrovém šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI. Dílčí cíl 3
analýza metod rozvrhování nákladů pomocných činností v zemědělských podnicích.
Dílčí cíl 4
podrobnější sledování nákladů na pojistné rostlinných a živočišných komodit, pojistného plnění a dotací zemědělského pojištění v zemědělských podnicích a analýza dat získaných z výběrového šetření.
2
Metodika řešení
2.1 Charakteristika databáze používané při řešení Pro řešení IVP byly využity údaje z výběrových šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků, která se zajišťují od roku 1995 v rámci tematických úkolů ÚZEI (dříve VÚZE) pro MZe. Na zpracování dat výběrových šetření se podílejí i řešitelé IVP. Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI vychází z certifikované metodiky kalkulací nákladů a výnosů (Poláčková, 2010) doporučené k používání v zemědělských podnicích, které sledují náklady jednotlivých výkonů v rámci vnitropodnikového účetnictví. Údaje pro výběrová šetření od zemědělských podniků zajišťují spolupracující účetní a poradenské firmy. Data od většiny respondentů se přebírají z matričních souborů vnitropodnikového účetnictví v přesně definované struktuře pomocí speciálních programů. Současně s automatizovanou transformací dat
3
zajišťují dodavatelské firmy jejich základní kontroly a doplnění údajů, které nejsou sledovány přímo v účetnictví. U každého podnikatelského subjektu se zjišťují podklady o nákladech a výnosech za všechny 1 výkony rostlinné a živočišné výroby, pomocných a nezemědělských činností, které se vyskytují v daném podniku. U výkonů RV a ŽV jsou hodnotové údaje doplněny vybranými naturálními ukazateli (výměra osevních a sklizňových ploch, počet krmných dnů, vyrobené a prodané množství produkce). K členění nákladů při kalkulaci se uplatňuje obecný kalkulační vzorec: 1.
Nakoupený materiál
(osiva, sadba, krmiva, steliva, hnojiva, prostředky ochrany rostlin, léčiva a ostatní přímý materiál)
2.
Vstupy vlastní výroby
(osiva, sadba, krmiva, steliva, hnojiva a ostatní vlastní výrobky)
3.
Ostatní přímé náklady a služby
(externí služby, energie, PHM, pojistné, nájemné a pachtovné, daň z pozemků aj.)
4.
Pracovní náklady celkem
(mzdové a ostatní osobní náklady, vč. příspěvků na zdravotní a sociální pojištění)
5.
Odpisy DNHM
(odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku)
6.
Odpisy zvířat
(odpisy dospělých zvířat – dříve odpisy základního stáda)
7.
Náklady pomocných činností
(náklady na provoz vlastních mechanizačních prostředků, opravy a udržování)
8.
Výrobní režie
(např. odpisy DNHM, nájemné, náhradní díly a materiál na opravy a další položky společné pro RV, respektive ŽV)
9.
Správní režie
(např. elektrická energie, výkony spojů, odpisy DNHM, nájemné, úroky a další položky společné pro celý podnik)
Položky 1, 2, 3 a 6 se kalkulují jako přímé náklady k jednotlivým výkonům. Položka 7 zahrnuje zejména náklady na provoz vlastních mechanizačních prostředků a k jednotlivým výkonům je přiřazována podle vnitropodnikových zásad. Položky 8 a 9 jsou rozpuštěné nepřímé náklady. U položky 5 se přímo kalkulují pouze odpisy speciálních strojů a zařízení, popř. budov a staveb, které slouží výhradně k výrobě daného výkonu. Odpisy DNHM, který se využívá ve výrobním procesu více výkonů, jsou zahrnuty příslušným podílem v položkách 7, 8 a 9. Pro položku 4 - Pracovní náklady celkem metodika předepisuje zahrnovat jak přímé náklady kalkulované k jednotlivým výkonům, tak příslušný podíl mezd z nákladů pomocných činností a režijních nákladů. Nákladové položky pro výběrové šetření jsou členěny podrobněji, než vyžaduje obecný kalkulační vzorec (zhruba 80 položek), aby umožňovaly zpracovávat a analyzovat výsledky, jak pro kalkulaci úplných vlastních nákladů, tak podle různých potřeb a požadavků zadavatele úkolu (MZe) a dalších výzkumných a tematických úkolů. Celkové náklady výkonu se rozdělují na kalkulační jednice pomocí několika metod. U výkonů RV s jedním výrobkem (např. brambory) se používá kalkulační metoda dělením (celkové náklady se dělí množstvím vyrobeného výrobku). Protože v zemědělské výrobě jde většinou o sdruženou výrobu, kdy jedním výrobním procesem vzniká současně nebo postupně více různých výrobků, uplatňuje se
1
Výkony se rozumějí výrobky, práce nebo služby vymezené množstvím, časem nebo jiným způsobem, a to buď realizované (odbytové výkony), nebo předávané uvnitř podniku (vnitropodnikové výkony).
4
metoda rozčítací a odečítací (zůstatková), popř. kombinace obou. Při kalkulaci nákladů u většiny živočišných výrobků se používá metoda odečítací, při níž se od celkových nákladů odečítá vedlejší výrobek (chlévská mrva). U dojnic se používá kombinovaná kalkulační metoda: po odpočtu vedlejšího výrobku se zbývající náklady rozčítají mezi dva hlavní výrobky: mléko a narozené tele. Po převzetí údajů ke zpracování v ÚZEI je zkontrolováno rozkalkulování celopodnikových nákladů na jednotlivé výkony a zkontrolovány vybrané ukazatele, které jsou podstatné pro zpracování výsledků šetření. Respondenti s extrémními a neopravitelnými údaji se z dalších výpočtů vylučují. Pro řešení IVP byla připravena data za tříletou časovou řadu z výběrových šetření za období 2009-2011. Z kapacitních důvodů byla statisticky vyhodnocena data pouze z údajů za rok 2011. Data o nákladech a výnosech ve výběrovém šetření jsou z praktických důvodů rozdělena do tří souborů (data za výkony RV, data za výkony ŽV a data za ostatní výkony, tj. nezemědělské, pomocné a režijní výkony). Pro potřeby IVP byly uvedené tři soubory spojeny do jednoho souboru za všechny výkony a příslušný rok šetření. Ze spojených datových souborů byl vybrán průnik dat pro podniky, které se vyskytovaly ve všech letech období 2009-2011. V dalším kroku byly vybrány pouze podniky, které mají rozpuštěné druhotné náklady (náklady pomocných činností a režijní náklady). Takto vytvořené soubory obsahují data 189 zemědělských podniků. Co se týká dat pro analýzu nákladů na pojistné, pojistného plnění a dotací na pojistné bylo na základě úvodního prověření datových souborů z výběrových šetření za období 2009-2011 provedeno v roce 2013 doplňkové šetření o nákladech na pojistné, pojistném plnění a dotacích pojistného vybraných zemědělských výrobků, které zajistilo zejména přesnější údaje o zemědělském pojištění podle komodit. Vzhledem k obtížím při získávání starších dat v zemědělských podnicích byla tříletá časová řada doplňkového šetření posunuta na období 2010-2012. Doplňkové šetření bylo organizováno na vybraném souboru 40 podniků, které jsou respondenty základního výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků.
2.2 Rozvrhové základny pro rozpouštění druhotných nákladů Na základě literárních rešerší a konzultací s účetními a poradenskými firmami podílejícími se na sběru dat pro Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI a v návaznosti na výsledky IVP z roku 2013 jsme v roce 2014 doplnili analýzu rozvrhování výrobní režie RV a zaměřili se na analýzu rozvrhování výrobní režie ŽV. Vzhledem ke změnám v řešitelském kolektivu byly při konzultacích ve spolupracujících firmách zjištěny pouze předběžné podklady k rozvrhování nákladů pomocných činností. V první fázi prověřování připravených dat proběhlo porovnání rozpuštěných režijních nákladů u výkonů RV (položka 310550) a výkonů ŽV (položka (310560) a sumy přímých nákladů a celkových nákladů z výrobní režie RV (výkon 960) a z výrobní režie ŽV (výkon 961) podle jednotlivých výkonů (plodin, kategorií hospodářských zvířat) u každého zemědělského podniku. Původní rozvržení režijních nákladů z převzatých dat bylo označeno jako varianta 0. Čtyři varianty základen pro rozvrhování výrobní režie na základě přímých nákladů navržené v roce 2013 a analyzované na výrobní režii RV tj.: varianta 1
hlavní přímé materiálové a přímé mzdové náklady,
varianta 2
všechny přímé materiálové a přímé mzdové náklady,
varianta 3
všechny přímé materiálové náklady,
varianta 4
přímé mzdové náklady,
5
byly v roce 2014 doplněny o varianty rozvrhových základen s využitím naturálních ukazatelů: varianta 5
sklizňová plocha v ha a krmné dny,
varianta 6
sklizňová plocha v ha a krmné dny s rozvrhovými koeficienty.
Ve variantě 6 jsou naturální jednotky vynásobeny koeficienty, které postihují náročnost daného výkonu RV a ŽV. Režijní náklady se dělí součtem rozvrhových jednotek náležejících pro každý druh režie a zjistí se tak, kolik režijních nákladů připadá na rozvrhovou jednotku. Režijní náklady připadající na 1 rozvrhovou jednotku se násobí počtem rozvrhových jednotek příslušného výkonu, a tím se stanoví podíl režijních nákladů na výkon. Přehled položek přímých nákladů zahrnutých ve variantách 1- 4 rozvrhové základny je uveden v příloze 1, kde jsou specifikovány nákladové položky pro rozvrhování výrobní režie RV a výrobní režie ŽV. Koeficienty použité pro rozvrhování výrobní režie ve variantě 6 u výkonů rostlinné a živočišné výroby jsou uvedeny v příloze 2. Jde o koeficienty dlouhodobě používané v systému vnitropodnikového účetnictví zemědělských podniků jedné z firem spolupracujících na sběru dat pro Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI. Režijní náklady rozvržené podle zvolených variant byly porovnány s původním rozvržením režií v datových souborech. K porovnání variant byly využity základní ukazatele popisné statistiky. Pro zjištění významnosti rozdílů mezi jednotlivými variantami bylo využito analýzy rozptylu (ANOVA). Dále byla řešena statistická analýza, variabilita rozvržené režie, a to za pomoci ukazatele rozptylu, směrodatné odchylky a variačního koeficientu. Asymetrie rozložení režie pomocí koeficientu šikmosti a hustotu rozložení pomocí koeficientu špičatosti.
2.3 Sledování nákladů na pojistné, pojistné plnění a dotace pojistného Návrh podrobnějšího sledování nákladů na pojistné (rostlinné a živočišné výroby, pojištění majetku apod.) a odpovídajícího pojistného plnění v zemědělských podnicích ověřený v roce 2013 na základě sběru dat pomocí doplňkového dotazníku na souboru 40 zemědělských podniků, byl v roce 2014 projednán se spolupracujícími firmami a zahrnut do položek systému vnitropodnikového účetnictví a do programů na zpracování dat pro pravidelná výběrová šetření. Výsledky zjištěné zpracováním dat doplňkového šetření podle jednotlivých komodit byly doplněny o celopodniková data o pojistném, pojistném plnění a dotacích pojistného ze sítě FADN CZ.
3
Literární rešerše Náklady lze v závislosti na konkrétní potřebě podniku třídit několika způsoby do různých
homogenních skupin. Odborná literatura rozeznává druhové třídění nákladů, účelové třídění nákladů, kalkulační členění nákladů a členění nákladů v manažerském rozhodování. Jelikož je IVP primárně zaměřen na problematiku rozvrhování nepřímých nákladů, je literární rešerše zaměřena na kalkulační členění nákladů, které spočívá v přiřazování nákladů k určitému výkonu. Podle přiřaditelnosti jednotlivých nákladových položek do nákladů jednotlivých výkonů rozlišujeme náklady kalkulovatelné přímo a nepřímo. Přímé náklady lze charakterizovat, jako náklady související přímo s konkrétním výkonem tzn., že tyto náklady lze přiřadit přímo ve výši vykázané v účetnictví k jednotlivým výkonům (výrobkům, službám) bez dalšího rozpočítávání; jedná se zpravidla o náklady na suroviny, polotovary, obaly, někdy i mzdy (v živočišné výrobě je většina pracovních nákladů přiřaditelná přímo na konkrétní výkon,
6
kdežto v rostlinné výrobě jsou pracovní náklady zahrnuty většinou v nákladech pomocných činností a je potřeba je na jednotlivé výkony rozpočítat). Nepřímé náklady nesouvisejí přímo s konkrétním výkonem podniku, ale vztahují se k více výkonům podniku, několika druhům výrobku, nebo k zajištění chodu celého podniku. Tyto náklady není možné na kalkulační jednici přiřadit přímo, nebo by bylo jejich přímé přiřazování nepraktické, administrativně hodně náročné a nehospodárné. Nepřímé náklady se na jednotlivé výkony rozpočítají podle zvolených rozvrhových základen (bází). Nepřímé náklady lze dále rozlišit na náklady zabezpečující provoz, tzv. náklady pomocných činností a náklady na obsluhu a řízení výroby a náklady související se správou organizace tzv. režijní náklady. Kalkulace samotné vyjadřují náklady na jednotlivé výkony společnosti, přičemž dle Hradeckého a Konečného (2003, s. 9) mohou sloužit jako: •
základ pro řízení nákladů podle jednotlivých výkonů,
•
základní informační podklad při plánování a kontrole hospodaření, jako např. při kontrole jednicových nákladů, či při oceňování vlastních výrobků a nedokončené produkce,
•
podklad při rozhodování o sortimentu produkovaných výrobků,
•
základna pro rozhodování o cenách produkovaných výrobků, nebo
•
podklad při tvorbě vnitropodnikových cen, používaných mezi jednotlivými vnitropodnikovými útvary.
Kalkulace jako takové lze členit podle mnoha kritérií, pro účely této práce je si však třeba vymezit alespoň některá základní. Mezi ně patří kalkulace členěné: 1.
z hlediska úplnosti použitých nákladových položek:
•
kalkulace úplných nákladů (absorpční – např. dělením či procentem režie) a
•
kalkulace neúplných nákladů (neabsorpční),
2. •
podle techniky sestavení kalkulace: kalkulace dělením: o dělením jednoduchým (při výrobě jednoho druhu výrobku), o dělením s poměrovými čísly (výroba jednoho druhu výrobku v různých provedeních),
•
kalkulace přirážková (výroba více druhů výrobků), o přirážka sazbou, či o přirážka procentem,
3.
podle vztahu k organizaci výroby:
•
prostá kalkulace;
•
vícestupňová kalkulace o fázová, či o postupná (stupňová);
•
kalkulace ve sdružené výrobě, o metoda odčítací, o metoda rozčítací, o kombinace obou výše uvedených metod,
•
metoda kalkulace podle činností (tzv. metoda ABC).
7
3.1 Sledování nákladů pomocných v zemědělských korporacích
činností
a
režijních
nákladů
Náklady pomocných činností jsou sledovány na samostatných výkonech, jedná se o činnosti, které slouží na podporu hlavních odbytových výkonů (produktů) podniku, např. náklady dílen, stavební činnost, náklady nákladní dopravy, traktorů, strojů pro rostlinnou výrobu atd. Prostřednictvím vhodných rozvrhových základen jsou přiřazovány k určitým odbytovým výkonům. V zemědělských podnicích se často vyskytují tyto výkony pro sledování nákladů pomocných činností: 850 – dílenská činnost, 855 – stavební činnost, 860 – nákladní automobily, 890 – traktory, 891 – obilní kombajny, 892 – samojízdné stroje, 893 – těžké mechanizmy. Při kalkulacích nákladů pomocných činností se v závislosti na povaze pomocné výroby používají různé kalkulační jednice. Kalkulační jednice a kalkulační metody v pomocných činnostech je zpravidla v kompetenci jednotlivých podniků; může to být: -
u dílen, řemeslníků v provozu a stavební činnosti metoda zakázková; kalkulační jednicí jsou
jednotlivé zakázky, tj. jednotlivé větší opravy, jednotlivé objekty u investiční výstavby, skupiny zakázek drobných oprav atd., -
u nákladní dopravy metoda dělením; kalkulační jednicí je 1 h dopravy nebo 1 tunokilometr,
který podnik stanoví podle charakteru práce, -
u potahů metoda odečítací; kalkulační jednicí je 1 h potažní práce,
-
ve výrobě sena metoda dělením; kalkulační jednicí je 1 t sena, jeho množství vychází
z účetnictví, -
u silážování metoda dělením; kalkulační jednicí je 1 t vyrobené siláže, její množství vychází
z účetnictví, -
u výroby kompostu se používá metoda dělením; kalkulační jednicí je 1 t vyrobených
kompostů, -
u traktorů metoda dělením; kalkulační jednicí je 1 h traktorové práce v přepočtu na hodiny
ve vztahu k výkonu traktoru, -
u sklízecích mlátiček metoda dělením; kalkulační jednicí je 1 h práce sklízecí mlátičky. Vedle těchto výkonů existují v zemědělských podnicích další mechanizační prostředky
poskytující služby, které bývají někdy značného rozsahu a jsou zahrnovány do ostatních pomocných činností. Protože jde o značné nákladové položky, je třeba zajistit jejich samostatné sledování ve zvláštních výkonech. Jde např. o výkony: -
samojízdné stroje, kam se zahrnují samojízdné řezačky a samojízdné mačkače, kalkulační
jednicí je 1 h sklizňové práce těchto strojů, -
těžké mechanizmy, kam se zahrnují nakládače, autojeřáby, bagry, buldozery apod., kalkulační
jednicí je 1 h práce těchto strojů. U ostatních pomocných činností se obvykle používá metoda dělením.
8
Režijní náklady jsou také sledovány na samostatných výkonech (výrobní režie RV, výrobní režie ŽV, správní režie) a rozvrhovány na jednotlivé odbytové výkony podniku pomocí vhodných rozvrhových základen. Jde o následující výkony: 960 – výrobní režie RV, 961 – výrobní režie ŽV, 970 – správní režie.
3.2 Obecné problémy kalkulací nákladů v zemědělství Zvláštnosti produkčního procesu v zemědělství ve vztahu k vedení účetních záznamů ovlivňují kalkulaci nákladů zemědělských produktů. Proto je třeba mít při volbě kalkulace i jejím počítání na paměti několik možných úzkých míst, které se v kalkulačních metodikách v zemědělství obecně vyskytují. Prvním problémem z této oblasti je stanovení kalkulačního okamžiku. Je velmi obtížné kalkulovat náklady v krátkém období a to kvůli časovému nesouladu mezi okamžiky vzniku vstupů a vzniku výstupů. Na to navíc ve volatilní ekonomice může (je-li kalkulace vedena cestou přepočtu přes ocenění v penězích) navazovat i časové ovlivnění ocenění položek, které jsou použity. Uvedený nesoulad se liší v závislosti na typu zemědělské produkce, ale v rostlinné výrobě je jasně viditelný na příkladu brambor, kdy největší náklady spočívající v sadbě a v jejich sázení jsou v celkovém objemu jasné už od začátku, nicméně metody používající přepočty přes finální výstup nelze použít až do okamžiku sklizně. Podobný problém lze pozorovat i v živočišné výrobě např. u dospělých ovcí, či při chovu prasat. Na to zde navíc může ve sdružených výrobách navazovat problematika rozdílných produkčních cyklů např. prasat a kuřat. Diskutabilní je však stanovení nejen nákladů, ale případně i (pro kalkulaci nutných) výnosů. Tuto situaci lze znázornit na příkladu dojnice, jejíž produkce mléka (hlavní produkt pro tuto kategorii) po otelení postupně vzrůstá, aby se za určitou dobu ustálila na stabilní úrovni, zatímco denní spotřeba zůstává po celou dobu relativně konstantní. Při volbě kalkulační metody i následné kalkulaci je tak třeba vždy vzít v úvahu časové diskrepance mezi náklady a výnosy, množstevní výkyvy v produkci, nebo otázku okamžiku započtení administrativních nákladů. Dílčí kalkulace nákladů v průběhu hospodářského roku jsou sice možné, vždy je ale třeba míti na paměti, že skutečné (vyšší) výsledky lze obdržet až po ukončení produkčního cyklu. Druhým možným problémem je vzájemný transfer produktů mezi rostlinnou a živočišnou výrobou v rámci jedné účetní jednotky. Ten totiž výrazně zhoršuje možnosti kalkulace nákladů produktů. Např. u rostlinné výroby si lze představit situaci, kdy účetní jednotka pěstuje kukuřici na siláž, která ale není prodávána, ale je v rámci chovu skotu spotřebována. Skotem je pak produkována chlévská mrva, která je posléze použita pro hnojení při pěstování kukuřice. Čím komplexnější je výroba zemědělské korporace, tím podstatnější se stává řešení tohoto problému. Vzhledem k tomu, že náklady (převáděných produktů) kalkulované v průběhu hospodářského roku, či produkčního cyklu nelze považovat za konečné, nabízí se dočasné použití „standardizovaných nákladů“ (normové kalkulace), které vychází z kalkulací z minulých let (Dumitru et al., 2011). Pokud normy ještě neexistují, je nutno se vrátit k tzv. propočtové kalkulaci vycházející pouze z aktuálně dostupných údajů. Skutečné (celkové) náklady vnitřní spotřeby se ovšem každopádně objeví až v kalkulaci reálných nákladů na konci období.
9
Třetí obtížnou otázkou při výběru vhodné kalkulace je problematika sdružené výroby, tj. možnosti získání hlavních a vedlejších produktů z jedné rostlinné či živočišné výroby. V takovéto výrobě je obecně třeba: •
rozlišit, který výrobek je hlavní a který vedlejší (přesnost kalkulace může zejména v rostlinné
výrobě ovlivňovat závislost výsledné produkce na externích faktorech nezávislých na rozhodnutí zemědělce), •
stanovit metodu vhodnou pro separaci nákladů a v souvislosti s tím
•
stanovit metodu pro ocenění vedlejších produktů.
3.3 Metody kalkulace nepřímých nákladů V odborné literatuře se pro rozvrhování nepřímých nákladů doporučuje používat následující rozvrhové základny: -
peněžní – (přímé mzdy, přímý materiál, celkové přímé náklady…)
-
naturální ukazatele – (počet ks, kg, t, kWh, tkm, m2, m3, ℓ, hodiny přímé práce, normohodiny,
strojohodiny). Zúčtovací sazba se stanoví peněžní částkou na jednotku naturálních ukazatelů (Synek, Manažerská ekonomika str. 96). Jak uvádí Synek (2011), rozvrhová základna pro rozvrhování nepřímých nákladů by měla být zvolena tak, aby: -
nepřímé náklady k ní byly v maximální míře v příčinné závislosti z hlediska jejich celkových
změn, -
tvořila podstatný podíl ve struktuře nákladů,
-
byla dostatečně velká, stálá a snadno zjistitelná. Společným cílem všech metod kalkulace je nalézt příčinný vztah mezi kalkulovanými náklady
a výnosy. Základním principem přiřazování nepřímých nákladů by měl být princip příčinné souvislosti (event. princip únosnosti). 3.3.1
Kalkulace dělením V literatuře se uvádí a v praxi používá několik metod kalkulace dělením. Metoda kalkulace prostým dělením přiřazuje náklady výkonům na základě vztahu společných
nákladů k množství (počtu) kalkulačních jednic odlišných druhů výkonů. Jednotka množství výkonů je vhodným kritériem pro přiřazování nákladů, pokud útvar zajišťuje výkony, které jsou z hlediska nákladové náročnosti relativně ekvivalentní. Kalkulace je vhodná pouze pro homogenní výrobní program. Pro kalkulaci nákladů na jeden výrobek pak lze použít následující vzorec: TC/Q=VC/Q+FC/Q, kde TC … celkové náklady VC … přímé (variabilní) náklady FC … nepřímé (fixní) náklady Q ….. produkované množství výrobku Metoda kalkulace dělením s poměrovými čísly přiřazuje společné náklady výkonům na základě jejich vztahu k tzv. přepočtené jednici, která vyjadřuje rozdílnou nákladovou náročnost konkrétních výkonů na společné nepřímé náklady. Lze ji tedy použít ve výrobách s více výslednými produkty, přičemž se ale vychází z předpokladu, že lze identifikovat jediný parametr pi, pomocí kterého je
10
možno dokonale odlišit jednotlivé výrobky. Tento předpoklad je základním problémem dané metody, protože neumožňuje diferenciaci mezi jednotlivými režiemi. Kalkulaci lze provést (Kalouda, 2006) dvěma níže uvedenými způsoby. A. Základní technika: 1. krok - volba základního (i-tého) výrobku k_(i,j) = p_j/p_i 2. krok - přepočet počtu dalších výrobků na základní výrobek Qpi = Qvi x ki,j 3. krok - určení celkového počtu základních výrobků ∑Q = ∑ Qp,i pro všechna i (tj. pro všechny výrobky) 4. krok - výpočet jednotkových režijních nákladů pro základní výrobek c_(n,j) = TC/(∑Q) 5. krok - výpočet jednotkových režijních nákladů pro ostatní výrobky Cn,i = Cn,j x ki,j Výše uvedené symboly mají následující význam: Qvi
výchozí počet i-tého výrobku (v ks)
Qpi
přepočtený počet i-tého výrobku (v ks)
Pi
hodnota parametru (např. délka či váha) i-tého výrobku
ki,j
poměrové číslo pro přepočet (základního) j-tého výrobku na i-tý výrobek
Cn,j
nepřímé náklady na jeden kus j-tého (základního) výrobku
Cn,i
nepřímé náklady na jeden kus ostatních výrobků (mimo základního)
B. Technika kilogramových cen Postup je následující: spočtení celkové hodnoty parametru pro celý výrobní program, přepočtení (metodou prostého dělení) hodnoty nepřímých nákladů na jednotku parametru, vynásobení nepřímých nákladů na jednotku (viz bod 2) počtem parametrů daného výrobku či skupiny výrobků. Metoda stupňovité (postupné) kalkulace dělením přiřazuje náklady jednotlivým výrobním stupňům. Používá se v takových zemědělských výrobách, kde produkt postupně prochází jednotlivými stupni, které lze technologicky i organizačně jednoznačně oddělit. Předpokladem této metody je měření objemu produkce a zjišťování nákladů zvlášť pro každý výrobní stupeň, který je nákladovým střediskem. Postup stupňovité kalkulace spočívá obecně v tom, že každý následující stupeň, který přejímá produkci předchozího stupně – nazývanou jako polotovar, ji eviduje jako vstupní polotovar a přidružuje k ní vlastní zpracovací náklady. Tak jsou postupně kumulovány náklady jednotlivých stupňů, až v posledním výrobním stupni jsou kalkulovány všechny náklady produktu, kterým je finální výrobek. Vzorový postup stupňovité kalkulace lze obecně vidět na modelu v tabulce T3.3/01.
11
Obecný model postupné metody kalkulace
T3.3/01 Vstup ↓ Výstup →
S1
S2
S1 S2
-
XS1 (DV) -
S3
-
-
X'S2 (DV) -
. . .
. . .
. . .
. . .
Sm
-
-
….
Sm
DV
NV
…. ….
-
-
….
-
-
XS1 XS1 (HO) (NV) XS2 XS2 (HO) (NV) XS3 NV) XS3 (HO)
. . .
. . .
. . .
. . .
. . .
….
-
….
XSm
XSm (NV) -
XSm (HO)
XS3
X´Sm (DV) -
XS1 XS2 XS3 ∑ (HO) (HO) Pramen: Vlastní konstrukce dle Macík (2008) (HO)
….
XSm (HO)
Prvotní náklady XS1
XS2
S3
∑
-
XS (DV) XS (NV) Xs (HO)
Symboly použité v tabulce T3.3/01 mají následující význam: Si ……. i-tý stupeň XSi……. kalkulované náklady v i-tém stupni NV / DV…nedokončená / dokončená výroba HO …….hrubý obrat – závisí na stupni členitosti výrobního procesu a roste přímo úměrně s výší kooperace v zemědělském podniku. 3.3.2
Kalkulace přirážkové Přirážkové metody kalkulace se využívají pro přiřazování společných nepřímých nákladů
při výrobě různorodých výrobků, a to většinou v sériové a hromadné výrobě. Existují dvě možnosti přirážkové kalkulace, přičemž zejména metoda přirážky procentem režie je výrazně založena na obecných základech metody dělením s poměrnými čísly. Rozlišovány jsou následující dva způsoby: přirážka sazbou – využití jedné základny (podíl režijních nákladů na jednotku naturální rozvrhové základny), tato metoda se skládá ze dvou kroků: 1. krok - kalkulace přirážkové sazby přepočítané na jednotku p=FC/(∑Q) 2. krok - výpočet celkových nákladů na jednotku zvoleného (i-tého) výrobku Ci = VCi + p přirážka procentem – využívá podíl režijních nákladů na nákladový druh zvolený za rozvrhovou základnu. Jak vyplývá z níže uvedeného postupu výpočtu, tato metoda může vykazovat několik závažných nedostatků. Nesprávné kalkulace mohou být důsledkem špatné volby rozvrhové základny, nebo situace, kdy režijní náklady výrazně dominují nad náklady přímými. Z výpočtu procenta režie je také zřejmé, že tato kalkulace v režijních nákladech vůbec nezohledňuje vyrobené množství produktu, což může být častokrát taktéž v rozporu s realitou. Obecný postup výpočtu lze zobrazit následovně: 1. krok - výpočet procenta režie procento režie= (∑FC)/(∑RZ)*100 2. krok - výpočet režijní přirážky na zvolenou (i-tou) skupinu produktů R_i= (∑FC)/(∑RZ)*〖RZ〗_i
12
Výše (nově) uvedené použité symboly mají tento význam: ∑RZ
velikost celkové rozvrhové základny pro danou režii (jako RZ slouží vybraný přímý
náklad) celková režie připsaná na i-tý výrobek (může být spočítána jako podíl na všech
Ri
režiích, nebo po skupinách, např. za dílčí režie výrobní, správní, zásobovací či odbytová) RZi
podíl rozvrhové základny připadající na i-tý výrobek.
Kalkulace specifické pro sdruženou výrobu
3.3.3
Ve výrobě, kde vzniká v jednom technologickém postupu nuceně několik druhů výrobků a vzniklé „vázané“ náklady se musejí rozdělit na jednotlivé výrobky, se využívá zůstatková (odečítací) metoda nebo rozčítací metoda. V rostlinné výrobě lze jako příklad uvést pěstování obilí s dvěma tzv. sdruženými produkty – zrním a slámou, v živočišné pak chov krávy, kdy výsledkem otelení krávy je jak narození telete, tak i následná produkce mléka, přičemž zvíře po celou dobu produkuje chlévskou mrvu, kterou lze použít jako kvalitní hnojivo v rostlinné výrobě. Zjištění vlastních nákladů je obecně prováděno ve dvou krocích (Dvořáková, 2012). Nejprve jsou zjištěny náklady vynaložené na sdružený produkt (tj. na skupinu společně produkovaných výrobků), přičemž kalkulační postupy jsou obdobou postupů známých z kalkulací ve výrobě nesdružené. Ve druhém kroku dochází ke kalkulaci jednotlivých sdružených výrobků, což lze provést metodou odečítací, či rozčítací, případně pomocí jejich kombinace. Zůstatková (odečítací) metoda předpokládá, že v rámci sdružené výroby může být jeden výrobek považován za hlavní a ostatní za vedlejší. Vedlejší výrobky přitom nejsou kalkulovány, ale oceňovány předem stanovenou, zpravidla tržní, cenou. Postup je tedy takový, že od celkových nákladů výkonu se odečtou vedlejší výrobky oceněné prodejními cenami a zůstatek se považuje za náklady hlavního výrobku. Náklady na kalkulační jednici hlavního výrobku se zjistí dělením těchto zbývajících nákladů počtem kalkulačních jednic hlavního výrobku, pro kalkulaci hlavního výrobku je tedy částečně využita metoda dělením. Velkou výhodou této metody je zejména její jednoduchost. Ocenění vedlejších produktů lze pro potřeby mezipodnikového srovnávání také sjednotit, jak tomu ostatně bylo v ČR do roku 1993 (Dvořáková, 2012), kdy byly pravidelně vyhlašován tzv. „stálé zúčtovací ceny“. Toto sjednocení ovšem poněkud snižuje věrnost vykazovaných účetních informací, když nijak nezohledňuje rozdílné hospodářské a pěstební podmínky v jednotlivých částech České republiky, stejně jako možné rozdílné využití vedlejších produktů v různých typech zemědělských korporací. Odečítací metoda dále vykazuje několik možných zdrojů problémů: •
je otázkou, jak ocenit vedlejší výrobky v situaci, kdy nejsou obchodovány volně na trhu, ale
jsou dále spotřebovávány uvnitř zemědělského podniku, případně pro ně ani neexistuje relevantní veřejný trh, •
ocenění vedlejších produktů logicky vůbec neodráží skutečně vynaložené náklady na jejich
tvorbu, •
ocenění vedlejších produktů touto metodou poskytuje jen částku celkových nákladů na
vedlejší produkci, nelze ale posoudit, které konkrétní náklady byly touto činností zvýšeny a v jakém poměru, •
nedostatečná aktualizace cen stanovených cen vedlejších výrobků, která vede k zastarávání
kalkulace, ať už z důvodů dynamického tržního vývoje, či změny úrovně cenové hladiny způsobené
13
inflací. Nepřesnosti v ocenění vedlejších produktů se pak přenáší na výrobek hlavní a v případě stupňovité výroby se mohou dokonce kumulovat. •
změna důležitosti hlavních a vedlejších výrobků, která může být způsobena:
o
změnou tržní poptávky po jednotlivých částech produkovaného sortimentu, nebo
o
státními zásahy do hospodaření zemědělských společností. Častým příkladem může být např.
změna dotační politiky státu na jednotlivé produkované plodiny. •
rozdílný meziroční vývoj klimatických podmínek, který může v zemědělské korporaci vést ke
změně poměru v produkci hlavního a vedlejších výrobků (např. výrazně snížená produkce zrna a jen mírně snížená produkce slámy u obilovin v případě nepříznivého počasí). Rozčítací metoda se snaží alespoň částečně eliminovat nedostatky předchozího typu kalkulace. Jejím základním předpokladem je, že výrobky nejsou rozlišovány na hlavní a vedlejší, ale všechny jsou si rovnocenné. U všech produktů jsou tak zjišťovány celkové náklady výkonu, které se rozčítají na jednotlivé výrobky podle různých rozvrhových základen, které by měly co nejvěrněji vyjádřit vztah mezi náklady dílčích produktů. Mezi nejčastější postupy alokace patří v rámci této metody: •
poměrová (ekvivalenční) čísla vypočtená z množství či hmotností:
o
získaných výrobků (např. u lnu lze stanovit poměr na 1:3 mezi semeny a získanými stonky),
nebo o
surovin vstupujících do jednotlivých výrobků, nebo
o
podle poměru technických vlastností či cen jednotlivých výrobků.
•
procentní podíly, podle nichž jsou rozvrženy celkové náklady na dílčí produkci (např. u výše
uvedeného lnu by to činilo 25 % na semeno a 75 % na stonky) •
využití pomocné kalkulační jednice, kdy se za společného jmenovatele všech výstupů zvolí
vhodně vybraná jednotka, která následně slouží ke kalkulaci nákladů (např. 1 tele je kalkulováno jako 100 litrů mléka). I když je rozčítací metoda obecně považována za přesnější než metoda odčítací (více také vyhovuje požadavkům zákona o účetnictví), i ona vykazuje určité nedostatky. Největším problémem se jeví stanovení vhodných poměrů / rozčítacích základen a to nejvíce v živočišné výrobě. Poslední metodou je kombinace metody odčítací a rozčítací. Tato metoda je vhodná v případě, že je nutno označit více výrobků za výrobek hlavní a zároveň vzniká jeden či více výrobků vedlejších. V takové situaci jsou vedlejší výrobky obdobně jako v odčítací metodě oceněny na bázi stanovených cen a o tuto položku jsou sníženy celkové náklady. Zbytek je metodou rozčítací rozvržen na stanovené hlavní výrobky. Tato kombinace metod sebou ovšem nese klady i zápory obou svých částí.
3.4 Zemědělské pojištění Potřeba řešení problematiky řízení rizik v zemědělských podnicích vyplývá ze současného stavu v poznání účinnosti a efektivnosti nástrojů řízení příjmových rizik v zemědělských podnicích, a to i v souvislosti s klimatickou změnou, projevující se v našich podmínkách rostoucí četností extrémních projevů počasí, jako jsou přívalové deště nebo výskyty sucha. V pojištění rostlinné produkce lze rozlišit v zásadě tři různé přístupy k pojištění. Tradičním typem je pojištění škod na plodinách, které vychází z původního krupobitního pojištění nabízeného v našich podmínkách již zhruba od poloviny 19. století. Vztahuje se na škody způsobené na pojištěných plodinách pojištěnými pojistnými nebezpečími. Tyto škody lze v porostech relativně
14
dobře objektivně stanovit a odlišit od poškození vyvolaných jinými faktory. Tento typ pojištění plodin je v současné době i na českém pojistném trhu. Jiný princip pojištění rostlinné produkce představuje tzv. pojištění úrody, kdy je předmětem pojištění a pojistnou událostí nedosažení předem sjednaného objemu produkce, a to buď za celou farmu, nebo za pojištěnou plodinu. Stanovení škody se provádí na základě skutečně dosažené produkce. Takové pojištění se uplatňovalo v bývalém Československu v letech 1986 – 1990 jako tzv. komplexní pojištění úrody, které bylo součástí zákonného (povinného) pojištění zemědělských organizací. Pojištění úrody se uplatňuje i v USA. Hranice mezi pojištěním úrody a pojištěním škod na plodinách zahrnujícím širokou škálou pojistných nebezpečí může být velmi nezřetelná. I v pojištění proti mnohočetným rizikům může být škoda odvozována ze skutečně dosaženého výnosu a na druhé straně ani pojištění úrody zpravidla nekryje všechny výpadky produkce, vyloučeny jsou zpravidla např. chyby v agrotechnice nebo zásahy třetí osoby. Odlišný přístup k pojištění rostlinné produkce představuje tzv. pojištění založené na indexech počasí. Jde o přístup, kdy je stanoven vybraný parametr charakteristiky počasí (například úhrn srážek za definované období) a pokud není dosažena sjednaná prahová hodnota, dochází k výplatě pojistného plnění odstupňovaného podle míry podkročení dohodnuté prahové hodnoty. Tento systém se jeví jako perspektivní pro oblasti se stejnorodým charakterem přírodních podmínek, kde jsou výkyvy ve výnosech způsobovány např. téměř výhradně projevy plošně působícího sucha. Předností systému jsou nízké transakční náklady; nejsou zjišťovány žádné skutečné škody ani dosažené výnosy, plnění se zcela odvíjí od exaktních údajů naměřených meteorologickou stanicí uvedenou v pojistné smlouvě. Nevýhodou je tzv. riziko báze kontraktu spočívající v tom, že skutečně dosažený výnos nezávisí zcela výhradně na naměřených meteorologických ukazatelích. Pro různorodé krajinné podmínky charakteristické pro české zemědělství, se takový přístup nejeví jako perspektivní. Proto je důležitě průběžné hodnocení systému nástrojů používaných ke zmírňování dopadů rizik zejména ve směru jeho efektivnosti i finanční nákladnosti. Na ne zcela optimální nastavení systému řízení rizik v zemědělství ČR v nedávné minulosti ukazuje fakt, že souhrnné výdaje na ad hoc platby a pojistné byly v ČR jedny z nejvyšších v EU – viz graf 3/01. Právě problém velikosti podniků je v ČR specifický. Problematika podpory zemědělského pojištění byla zařazena mezi opatření nového Programu rozvoje venkova v rámci Společné zemědělské politiky EU na období let 2014–2020. Avšak možnost získání prostředků z PRV byla podmíněna tím, že se tato podpora může vztahovat jen na takové pojištění, které kryje ztráty produkce, jež přesáhnou nejméně 30 % průměrné roční produkce zemědělského podniku. Takové škody jsou vzhledem k velikosti českých zemědělských podniků v našich podmínkách zcela výjimečné a tak je nutné tento návrh opatření EK v rámci PRV považovat za nekompatibilní s velikostní strukturou zemědělských podniků v ČR. Další otázkou by bylo sledování dosažené produkce v minulých třech letech (podle návrhu EK), s níž by se musela porovnávat vzniklá škoda, což by výrazně zvyšovalo administrativní náklady. Zásadní otázkou by byl zájem zemědělských podniků o takto výrazně limitovanou pojistnou ochranu a rovněž zájem soukromých pojišťoven provozovat takové pojištění. Proto bylo rozhodnuto navrhovaná možná opatření v oblasti řízení rizik v podmínkách ČR nevyužívat a neimplementovat je do nového Programu rozvoje venkova do roku 2020.
15
Graf 3/01 - Relace plateb pojistného a ad hoc kompenzací škod v EU
Ad hoc platby / hodnota zemědělské produkce (%)
2,0
UK 1,5 CY CZ 1,0
SL
EL LV
0,5
DE FR
FI LT RO PL
0,0
BG
0,0
IT NL
BE
HU
AT
PT
0,5
1,0
ES 1,5
2,0
Pojistné / hodnota zemědělské produkce (%) Poznámka: Výpočty byly prováděny z různě dlouhých časových řad, které byly k dispozici o pojistném a ad hoc platbách členských států EU. Pramen: Bielza Diaz-Caneja, et al. (2009), EUROSTAT (Economic Accounts for Agriculture).
IVP je zaměřen konkrétně na výnosovost a nákladovost jednotlivých plodin a hospodářských zvířat stejné kategorie. Jejich rentabilita by měla napomoci k potvrzení či vyvrácení opodstatněnosti jejich pojištění. Za hlavní faktory je považována rentabilita jednotlivých plodin a kategorií zvířat a cena pojištění. Zemědělské podniky by pro lepší zhodnocení ekonomiky jednotlivých komodit měly podrobně sledovat následující položky: -
náklady na pojištění pro danou komoditu,
-
pojistné plnění vyplacené na danou komoditu,
-
dotace poskytnuté na pojištění komodit. V roce 2004 byl v rámci aktivit Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s.
(PGFLF) zaveden program „Podpora pojištěni“. Podpora pojištění je realizována zpětnou úhradou časti nákladů vynaložených pojištěným zemědělcem na pojištění zemědělských plodin (pojištěni pro případ krupobití, požáru, vichřice, povodně nebo záplavy, sesuvu půdy, vyzimování, vymrznuti, jarního mrazu nebo mrazu) a pojištěni hospodářských zvířat (pojištěni pro případ uhynuti nebo utraceni v důsledku živelních škod, nebezpečných nakaz nebo jiných hromadných onemocněni infekčního nebo parazitárního původu). Účelem dotace je zpřístupnění pojistné ochrany širokému okruhu zemědělců, a tím dosaženi vyššího zajištěni podnikatelských aktivit proti nepředvídatelným škodám. Podpora se od roku 2004 postupně zvyšovala z 30 % nákladů na pojistné za pojištění plodin a 15 % nákladů na pojistné za pojištění hospodářských zvířat do 50 % v obou druzích pojištěni od roku 2009.
16
V roce 2012 dochází ke snížení úrovně podpory, která ve výši do 50 % z uhrazeného pojistného zůstává pouze u speciálních plodin – ovoce, zeleniny, vinné révy a chmele, ale snižuje se na výši do 20 % z uhrazeného pojistného u ostatních plodin a do 40 % u pojištění hospodářských zvířat. V roce 2013 pak výš podpory činila 50 % u pojištění speciálních plodin a hospodářských zvířat a 18 % u pojištění ostatních plodin. PGRLF tím postupuje v souladu s obecným zaměřením české zemědělské politiky k podpoře živočišné výroby a pracovně náročnějších druhů plodin s cílem podpořit zaměstnanost ve venkovských oblastech. Cílem podpor je udržet umožněním sjednání ekonomicky přijatelného potřebného pojištění stabilní příjem zemědělských podniků i při výskytu škod, předcházet zbytečně vysokým ad hoc ex post náhradám škod ze státního rozpočtu a obecně snížit příjmová rizika v hospodaření zemědělských podniků (Oskam, 2003). Podpora zemědělského pojištěni je nejrozšířenější formou statni podpory řízení rizik v zemědělství. Dotace plateb pojistného jsou poskytovány zhruba ve dvou třetinách států světa (ze 65 zemí šetřených Světovou bankou), z toho ve 40 % rozvojových zemí. Forma podpory pojištění může být značně různorodá, vedle přímé dotace části pojistného tak, jak je uplatňována u nás, může jít například o státem garantované zajištění zemědělského pojištění, umožnění existence pojišťovacích poolů v zemědělském pojištění a podpora takového poolu, podpora formou úhrady administrativních nákladů spojených se zemědělským pojištěním apod. (Mahul, 2010). Otázkou k diskusi je, jaký význam mají ve svém důsledku dotace pojistného. Hirschauer a Mußhoff (2008) si kladou otázku, zda je současná podoba subvencování pojistného smysluplná. Například při odpovídající výši dotace by teoreticky měl být vlastní příspěvek zemědělce roven průměrnému očekávanému pojistnému plnění. Tato myšlenka je založena na principu spravedlivého pojistného, kdy je pojištění příjmově neutrální. Částka dotace přesahující spravedlivé pojistné má již charakter přímé platby na zvýšení, resp. udržení příjmů zemědělců, obdobně jako jednotné platby na plochu poskytované z prvního pilíře SZP. Z pohledu zemědělských podniků je proto diskutabilní, zda subvence pojistného jsou zemědělcům volně k dispozici stejně jako přímé platby k jakémukoliv účelu, nebo zda jsou touto podporou reálně stimulováni k nákupu zemědělského pojištění. Subvencování zemědělského pojištění snižuje efektivnost transferu plateb z veřejných rozpočtů zemědělským podnikům, pro které je dotace pojistného reálným užitkem jen z části (část, která představuje rozdíl mezi skutečným a spravedlivým pojistným) a zbytek představuje fakticky dotace na pěstované plodiny a podporu pojišťoven či pojišťovacích zprostředkovatelů. Uveďme jednoduchý příklad pro pochopení uvedené myšlenky. Představme si, že v celé ČR na celém území hospodaří jediný zemědělský podnik. Ten si každoročně pojišťuje veškerou produkci. Průměrná roční škoda činí
0,8 mld. Kč
(může kolísat
v jednotlivých
letech
zhruba mezi
0,2-2,5 mld. Kč). Pojišťovna předepisuje každoročně pojistné ve výši 1,0 mld. Kč (tzv. fair pojistné při započítání potřebných správních nákladů a kalkulovaného zisku). Stát na dotaci pojistného vyplatí podniku každoročně 0,5 mld. Kč (tj. 50 % pojistného). Čili zemědělský podnik získá z pojištění každoročně 0,8 mld. Kč za utrpěné škody a zaplatí pojišťovně 1,0 mld. Kč pojistného, z čehož 0,5 mld. Kč dostane zpět od státu. Jeho celkový příjem z pojištění je 0,3 mld. Kč za rok. Takovému podniku by se tedy pojištění se státní dotací vyplatilo, byť by pro něj bylo bez dotace ztrátové (v průměru o 0,2 mld. Kč ročně) a vzhledem k rozložení rizika nepotřebné. Pojištění plodin s 90% podílem na celosvětovém objemu pojistného za zemědělské pojištění sehrává daleko významnější roli než pojištění zvířat se 4% podílem pojistného za zemědělské pojištění. To souvisí s uzákoněnými kompenzacemi z veřejných zdrojů v případě nařízených utracení
17
zvířat při propuknutí nebezpečných nákaz (Iturrioz, 2009). Mimoto se některá rizika v zemědělství svým charakterem jeví jako systematická, tj. taková, že plošně postihuji velké množství podniků, jsou komerčně jen těžko pojistitelná, případně nepojistitelná. To platí aktuálně v podmínkách ČR například pro sucho. Obdobný postoj zaujímají někteří, zejména zahraniční pojistitelé i k riziku výskytu nebezpečných nakaz zvířat, která se mohou plošně rozšířit na velkém teritoriu a jejich skutečny dopad na jednotlivé chovatele je dán zásahy státních orgánů v podobě nařízeného utracení zvířat v ohniscích nakaz nebo uzávěry chovu. Rozdíly v přístupu k zemědělskému pojištěni a používaných nástrojů v řízení rizik souvisí i s nestejnou podnikovou strukturou zemědělství v zemích EU. Zatímco ve většině zemi převažuji rodinné farmy, je v České republice, podobně jako na Slovensku a v nových spolkových zemích Německa, rozhodující část zemědělské produkce produkovaná zemědělskými podniky právnických osob (z větší časti obchodních společnosti, méně družstvy) s vysokým podílem najaté práce i zemědělské půdy. Vysoký podíl najatých výrobních faktorů současně výrazně zvyšuje tlaky na pravidelnost a výši peněžních toků. Relativně stejné výkyvy příjmů tak ohrožuji velké podniky podstatně více než méně efektivní a podstatně menši rodinné farmy v jiných zemích EU. Jedním z důležitých údajů pro analýzu účinnosti podpory vybraných opatření risk managementu na variabilitu přijmu zemědělských podniků v ČR je znalost úrovně vnímání rizika na různém stupni prostorové agregace. Náhodnou složku časové řady výnosů plodin je možno rozdělit na regionální a individuální. Regionální náhodnost kolísání výnosů je společná pro všechny producenty v daném regionu a může byt ovlivněna například podobnými technologickými postupy pěstování plodin, systematickým působením počasí či výskytem chorob a škůdců. Individuální variabilita výnosů může byt způsobena chybami managementu podniku, omezenými zdroji či lokálními přírodními podmínkami. Při vyšším stupni prostorové agregace může docházet k tomu, že nízké výnosy v některých lokalitách jsou kompenzovány vyššími výnosy v jiných lokalitách. Variabilita prostorově agregovaných výnosů (okres, kraj) tak reflektuje pouze faktory rizika společné pro většinu zemědělců v regionu, tedy například sucho.
4
Výsledky řešení
4.1 Rozvrhování režijních nákladů 4.1.1
Rozvrhování výrobní režie živočišné výroby Obdobně jako v rostlinné výrobě i v živočišné výrobě dochází v účetních podkladech některých
podniků k absenci režijních nákladových položek, a to buď jen u některých výkonů, nebo v celé živočišné výrobě. V případě chybějících režijních nákladů jen u některých výkonů dochází k tomu, že jsou zpravidla hlavní kategorie chovů (dojnice, prasnice, krávy BTPM …) nadměrně zatíženy režijními náklady. Na ostatních kategoriích zvířat jsou režijní náklady naopak podhodnoceny, a tím dochází k nepřesným výsledkům při kalkulacích nákladů. V případě, že jsou režijní náklady rozvrženy pouze na některé výkony, nebo nejsou rozvrženy vůbec, je nutné při zpracování výsledků výběrového šetření tyto náklady dodatečně rozvrhnout z výkonu výrobní režie ŽV. Celkem bylo posuzováno 6 variant rozvržení výrobní režie ŽV na jednotlivé výkony ŽV. Cílem bylo zjistit, jak se změnily nově rozvržené režijní náklady proti původnímu rozvržení a zda došlo ze statistického hlediska k významným změnám mezi původním rozvržením a novými rozvrženími.
18
Dalším cílem bylo zjistit, které varianty rozvržení režijních nákladů jsou vhodnější a které méně. Varianty var1-var4 jsou založeny na rozvrhových základnách obsahujících kombinace přímých materiálových a mzdových nákladů, kdy v závislosti na variantě bylo zapojeno více, či méně nákladových položek spadajících do přímých materiálových nákladů. Ve variantě var5 a var6 je rozvrhová základna tvořena naturálními jednotkami (krmné dny v živočišné výrobě a hektary v rostlinné výrobě). Rozdíl mezi variantou var5 a var6 spočívá v zapojení koeficientů, vyjadřujících poměr náročnosti jednotlivých výkonů k režijním nákladům. Pomocí těchto koeficientů byly vytvořeny nové rozvrhové základny založené na naturálních údajích (přepočtené krmné dny a přepočtená výměra) a následně byla rozvržena výrobní režie ŽV a výrobní režie RV. Bližší specifikace jednotlivých variant a přepočtových koeficientů je uvedena v příloze 1 (koeficienty jsou historického původu a vycházejí z poměru přímých materiálových nákladů vůči hlavní kategorii, kterou představuje základní stádo skotu). Variantu 4 nedoporučujeme, protože rozvrhová základna není dostatečně silná pro rozvrhování režijních nákladů. Pro všechny varianty rozvržení režijních nákladů (var1, var2, var3, var4, var5 a var6) byly vypočteny vybrané ukazatele popisné statistiky jako rozptyl, směrodatná odchylka, variační koeficient, šikmost a špičatost. Jednotlivé varianty rozvržení výrobní režie byly porovnány s původním rozvržením obdrženým od zemědělských podniků (var0). Pomocí analýzy rozptylu byly dále testovány rozdíly průměrů mezi jednotlivými variantami rozvržení výrobní režie ŽV. V případě zamítnutí nulové hypotézy (mezi jednotlivými variantami výrobní režie byly zjištěny statisticky významné rozdíly) byly provedeny testy pro mnohonásobné porovnávání, aby bylo možné zjistit, mezi kterými variantami byla nulová hypotéza zamítnuta. Souhrnné výsledky této analýzy za všechny zpracované výkony ŽV s dostatečným počtem respondentů uvádí tabulka T4.1.1/01. Podrobnější výsledky popisné statistiky jednotlivých variant jsou uvedeny v příloze 6. Při porovnání variant var0 až var5 byla u některých výkonů hodnota významnosti menší než 0,01, tzn., že byly zjištěny velmi významné rozdíly mezi průměry jednotlivých testovaných variant výrobní režie. Konkrétně se jednalo o dojnice, jalovice do 5. měsíce březosti, předvýkrm prasat a výkrm prasat. U výkonů telata od 3 do 6 měsíců, výkrm skotu a prasnice byla významnost menší, než 0,05, což stále ukazuje na významné rozdíly mezi jednotlivými testovanými variantami. U všech výkonů s hodnotou významnosti <0,05 bylo pomocí mnohonásobného porovnávání zjišťováno, mezi kterými variantami rozvržení rozdíly vznikaly. Výsledky ukázaly, že velmi významné rozdíly (významnost < 0,01) byly zjištěny mezi variantou var5, tj. rozvržení výrobní režie podle krmných dnů a ostatními variantami rozvržení výrobní režie tj. Var0 - původní rozvržení a var1-var4 rozvržení podle různých kombinací přímých materiálových a mzdových nákladů. Při porovnání průměrných hodnot výrobní režie podle jednotlivých variant v tabulce T4.1.1/01 zjistíme, že u dojnic došlo ve variantě var5 k významnému snížení průměrné hodnoty výrobní režie, kdežto ve variantách var1-var4 byl pokles nevýznamný. U ostatních kategorií skotu byl naopak ve variantě var5 statisticky významný růst výrobní režie ŽV proti ostatním variantám rozvržení (mimo telata do 3 měsíců). Obdobně tomu bylo i u prasnic, kdy ve variantě rozvržení var5 průměrná výrobní režie významně poklesla, v navazujících kategoriích prasat naopak vzrostla. Pokud bychom rozvrhovali výrobní režii podle varianty 5, došlo by u všech kategorií skotu k ovlivnění nákladovosti a to tak, že u kategorií základního stáda by zpravidla výrobní režie klesala, kdežto u navazujících kategorií by naopak rostla (tabulka T4.1.2/02). Při použití metod rozvržení výrobní režie podle varianty var1-var4 by rozdíl proti původnímu rozdělení byl statisticky nevýznamný.
19
T4.1.1/01 Varianty rozvržení výrobní režie ŽV v Kč/100KD (aritmetický průměr) Ukazatel Dojnice
Výrobní režie ŽV var0
var1
var2
var3
var4
var5
var6
ANOVA ANOVA*
Počet pozorování
1 466,3
1 278,7
1 288,5
1 254,2
1 425,9
637,8
1 121,5
0,0000
0,0248
137,0
Telata do 3 měsíců
545,3
635,0
629,3
650,7
607,3
661,9
575,4
0,6959
0,6820
114,0
Telata od 3 do 6 měsíců
432,3
413,2
407,6
417,6
391,3
577,1
505,3
0,0170
0,3587
90,0
Jalovice do 5. měsíce březosti
422,5
375,8
375,9
390,7
296,8
654,9
394,5
0,0000
0,0564
133,0
Výkrm skotu
456,0
468,1
464,4
484,8
401,5
604,8
481,1
0,0184
0,6789
106,0
Prasnice
736,8
586,3
575,2
515,9
829,9
297,7
472,4
0,0134
0,1740
41,0
Předvýkrm prasat
103,17
113,50
109,53
119,67
51,21
311,48
106,00
0,0000
0,4848
39,00
Výkrm prasat
128,95
176,84
175,48
192,33
87,88
343,12
172,44
0,0000
0,0161
52,00
pozn. ANOVA - analýza rozptylu var0, var1, var2, var3, var4, var5; ANOVA* - analýza rozptylu var0, var1, var2, var3, var4, var6; popis jednotlivých variant je uveden v příloze č.1 Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Varianta var5, jejíž rozvrhová základna je tvořena krmnými dny, nezohledňuje pracnost ani finanční náročnost odchovu různých kategorií zvířat. Proto byla zahrnuta varianta var6, která při statistickém porovnávání nahradila variantu var5.
Z tabulky T4.1.1/01 vyplývá, že při rozvržení
výrobní režie pomocí přepočtených krmných dní (upraveno o koeficienty vyjadřujících poměr náročnosti jednotlivých výkonů), tj. varianta var6, nebyly zjištěny velmi významné rozdíly mezi jednotlivými variantami rozvržení u žádného výkonu ŽV. Pouze u dojnic a výkrmu prasat byly zjištěny významné rozdíly. U dojnic byl významný rozdíl mezi původním rozdělením a rozdělením pomocí přepočtených krmných dní, ve výkrmu prasat byl statisticky významný rozdíl mezi variantou var3 a var4. Jak bylo uvedeno dříve, variantu var4 bychom nedoporučili jednak z důvodu nedostatečně silné a stabilní rozvrhové základny a také z důvodu sjednocení s rozvrhováním výrobní režie u výkonů RV, kde je varianta var 4 z důvodů časté absence přímých pracovních nákladů nepoužitelná. Pro jednotlivé výkony ŽV a jednotlivé varianty rozvržení výrobní režie byly vypočteny vybrané ukazatelé popisné statistiky (rozptyl, směrodatná odchylka, variační koeficient, šikmost a špičatost). Rozvrhování výrobní režie ŽV s rozvrhovou základnou na bázi různé kombinace přímých materiálových nákladů a mezd, tj. var1, var2, var3, ukázalo u většiny výkonů ŽV na snížení variability nově rozvržených dat proti původnímu rozvržení (var0). Výjimkou byly telata do 3. měsíců a výkrm prasat, kde se naopak variabilita nově rozvržených dat zvýšila (tabulky v příloze 6). Ve variantách rozvržení výrobní režie var5 a var6 byly jako rozvrhová základna použity naturálních údaje – var5 krmné dny a var6 - přepočtené krmné dny. U varianty var5 došlo s výjimkou hlavních kategorií (dojnice, prasnice) k výraznému zhoršení ukazatelů variability. Zvyšoval se především rozptyl souboru dat a směrodatná odchylka. V případě varianty var6, kdy byla výrobní režie ŽV rozvržena za použití přepočtených krmných dnů, byly ze statistického hlediska dosaženy velmi přijatelné výsledky. Ze všech použitých variant vykazuje varianta var6 nejvíce konzistentní výsledky napříč všemi výkony živočišné výroby. Zpravidla došlo k výraznému snížení variability dat, což dokazují výsledky popisné statistiky (rozptyl, směrodatné odchylky, variační koeficient). Výsledky měření asymetrie souboru ukazují, že u všech výkonů ŽV byla zjištěna kladná, tj. pravostranná asymetrie, což znamená, že výrobní režie v Kč/KD se většinou pohybovala pod průměrem. Proti původnímu rozdělení var0 bylo u varianty var6 zjištěno nejvýraznějšího zmenšení asymetrie dat. Téměř u všech výkonů ŽV došlo k posunu směrem k symetrickému rozložení.
20
Jakým způsobem se jednotlivé varianty rozvržení výrobní režie promítly do kalkulace nákladů jednotlivých výkonů ŽV, je uvedeno v příloze 7. Přehled rozvržené výrobní režie za všechny kategorie zvířat jsou v tabulce T4.1.1/02. T4.1.1/02 Varianty rozvržení výrobní režie ŽV v Kč/100KD (vážený průměr) Výrobní režie ŽV
Měrná jednotka
var0
var1
var2
var3
var4
Dojnice
Kč/100 kd
1 416,4
1 055,9
1 069,4
1 048,4
1 120,5
504,5
896,6
Telata do 6. měsíců
Kč/100 kd
492,2
382,2
376,5
374,1
398,6
473,6
420,9
Jalovice do 5. měsíců březosti
Kč/100 kd
442,4
314,1
310,8
317,7
270,2
527,8
333,6
Vysokobřezí jalovice
Kč/100 kd
458,4
396,1
386,0
404,3
298,9
506,8
411,4
Výkrm skotu
Kč/100 kd
430,9
370,5
366,3
383,8
293,2
472,2
383,9
Prasnice
Kč/100 kd
445,8
408,8
402,6
347,6
753,8
198,9
394,0
Mladé chovné prasničky
Kč/100 kd
145,10
146,11
140,71
145,03
128,44
173,28
122,99
Předvýkrm prasat
Kč/100 kd
116,70
88,10
85,98
94,41
36,83
214,51
96,38
Výkrm prasat Kč/100 kd 150,66 139,05 135,54 146,19 61,02 207,41 Pozn. kalkulace nákladů výrobní režie u vybraných výkonů ŽV za rok 2011. Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
137,33
Ukazatel
var5
var6
Výsledné hodnoty kalkulace výrobní režie se liší od průměrných statistických hodnot uvedených v tabulce T4.1.1/01, jelikož byla prostřednictvím krmných dnů brána v úvahu váha každého výkonu ŽV. Z výsledků kalkulace vyplývá, že ve všech variantách rozvržení výrobní režie ŽV došlo proti původnímu rozvržení k poklesu výrobní režie na 100 KD a tím i ke snížení nákladů celkem. Ve variantách var1-var3 byl mimo kategorie základního stáda (dojnice, prasnice) zjištěn větší pokles výrobní režie než ve variantě var6, naopak ve variantě rozvržení var5 se výrobní režie u těchto výkonů ŽV zvyšovala. U výkonů základního stáda (dojnice, prasnice) tomu bylo přesně naopak, při rozvržení výrobní režie ŽV podle var5 došlo k výraznému snížení výrobní režie, při použití varianty var6 došlo k přiblížení výsledkům var1-var3. U dojnic došlo k největšímu poklesu výrobní režie ze všech výkonů ŽV, především pak ve variantě var6 (pokud pomineme var5). Větší pokles výrobní režie u kategorií základního stáda (dojnice, prasnice…) bylo možné do určité míry očekávat, jelikož z důvodu usnadnění, nebo i chybějících informací důležitých pro rozvržení režií, dochází v některých podnicích ke směrování režijních nákladů primárně na hlavní kategorii a tím k nedostatečnému rozvržení na ostatní navazující výkony. U dojnic se nové rozvržení výrobní režie promítlo do ekonomiky tak, že došlo ke snížení nákladů na 100 KD podle zvolené varianty (var1-var3, var6) o 347-520 Kč (tabulka 7/01 v příloze 7). To se promítlo nejen do snížení nákladů na mléko, ale také do nákladů ostatních kategorií skotu, prostřednictvím nižších nákladů na tele. K poklesu celkových nákladů docházelo v různé míře také u ostatních výkonů ŽV. Na základě výsledků kalkulace nákladů, se co do výše nákladů, původnímu rozvržení výrobní režie přibližovaly varianty var6, var1 a var3. 4.1.2
Rozvrhování výrobní režie rostlinné výroby Řešení IVP na úseku rostlinné výroby v roce 2014 navazovalo na výsledky z roku 2013. Byly
zpracovány varianty rozvrhování výrobní režie RV s pomocí naturální rozvrhové základny (Var5 a Var6). Pomocí analýzy rozptylu byly testovány rozdíly průměrů jednotlivých variant rozvržení výrobní režie RV. Souhrnné výsledky této analýzy za všechny zpracované plodiny s dostatečným počtem respondentů uvádí tabulka T4.1.2/01. U všech vybraných plodin byly zjištěny statisticky nevýznamné rozdíly rozvržení výrobní režie mezi Var0 (původní rozvržení režijních nákladů v zemědělských podnicích) a navrženými Var1-Var5,
21
kromě ovsa, řepky ozimé a brambor konzumních pozdních, kde byly zjištěny vysoce významné rozdíly. U řepky ozimé byly vysoce významné rozdíly rozvržení výrobní režie mezi Var0 a Var5, u Var3, Var1 byly pouze významné rozdíly. U brambor konzumních pozdních byly významné rozdíly mezi Var0 a Var5. U ovsa byly významné rozdíly mezi Var0 a Var1-Var3. T4.1.2/01 Analýza rozptylu jednotlivých variant výrobní režie u vybraných plodin v Kč/ha Komodita Pšenice ozimá Ječmen ozimý Ječmen jarní Oves Kukuřice na zrno Tritikále Řepka ozimá Brambory konzumní pozdní
Výrobní režie RV Kč/ha Var0 Var1 Var2 Var3 Var5 Var6 3 568 3 961 3 871 3 973 3 586 3 393 3 683 3 162 3 135 3 175 3 553 3 374 3 678 3 439 3 358 3 418 3 648 3 461 3 423 2 526 2 470 2 433 3 166 3 413 4 718 4 935 5 047 5 284 4 085 4 390 3 897 2 997 2 908 3 025 2 992 3 373 5 250 6 296 6 099 6 388 3 576 4 259 16 799 26 138 26 572 23 131 3 585 13 361
ANOVA ANOVA* 0,2915 0,1669 0,7184 0,0023 0,5139 0,0723 0,0000 0,0000
0,0937 0,2346 0,8308 0,0004 0,7725 0,0801 0,0000 0,0170
Počet pozorování 163 102 131 85 44 64 146 44
pozn. ANOVA - analýza rozptylu var0, var1, var2, var3, var5; ANOVA* - analýza rozptylu var0, var1, var2, var3, var6 Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
V dalším kroku byly testovány rozdíly mezi variantami Var0-Var3 a Var6 (bez započítání Var5). Mezi jednotlivými variantami rozvržení výrobní režie RV byly zjištěny statisticky významné rozdíly u řepky, ovsa a brambor konzumních pozdních. U řepky ozimé byly zjištěny významné rozdíly mezi Var0 a Var1, Var0 a Var3. U ovsa byly významné rozdíly mezi Var0 a Var1-Var3. T4.1.2/02 Varianty souhrnných popisných charakteristik pšenice ozimé
Ukazatel Rozptyl Směrodatná odchylka Variační koeficient Šikmost Špičatost
Var0 6 790 277 2 606 0,73 1,1 1,4
Souhrnné popisné charakteristiky Var1 Var2 Var3 Var5 4 852 214 4 879 553 5 229 148 4 532 817 2 203 2 209 2 287 2 129 0,56 0,57 0,58 0,59 0,9 1,0 1,0 1,1 0,8 1,0 1,2 1,6
Var6 3 455 988 1 859 0,55 1,1 2,0
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Variabilita rozvržení výrobní režie RV na 1 ha pšenice ozimé se ve variantách Var1-Var6 ve srovnání s výchozím rozdělením Var0 snížila (viz tabulka T4.1.2/02). Největší snížení variability bylo zjištěno u Var6 ve srovnání s ostatními variantami. U ostatních sledovaných plodin se variabilita vyvíjela podobně jako u pšenice ozimé. Nicméně u řepky ozimé, ovsa, kukuřice na zrno a pozdních konzumních brambor se variabilita vůči původnímu rozvržení výrobní režie zvýšila ve variantách Var1-Var3. Naopak u Var5-Var6 byla variabilita výše uvedených plodin nižší, kromě kukuřice na zrno u Var6, kdy došlo k navýšení. Vybrané statistické ukazatele ostatních zpracovaných plodin jsou uvedeny v tabulkách v příloze 5. Variační koeficient je další mírou variability, udávající, z kolika procent se podílí směrodatná odchylka na aritmetickém průměru. Slouží pro posouzení relativní míry rozptýlenosti dat vzhledem
22
k průměru. Rozvržení výrobní režie ve variantách Var1-Var6 u pšenice ozimé vykazuje výrazně nižší odchylku hodnot od aritmetického průměru (55-59 %). Podobně jako u pšenice se odchylka hodnot od aritmetického průměru ve variantách Var1-Var6 výrazně snížila i u tritikale a řepky. Naopak u kukuřice došlo vyššímu odchýlení hodnot od aritmetického průměru (54-76 %). Šikmost je charakteristikou, která ukazuje na asymetrii rozložení dat v jednotlivých variantách, kdy symetrické rozdělení nastává při hodnotě 0. Z výsledků měření šikmosti souboru vyplývá, že kormě kukuřice na zrno u Var0 byla určena pravostranná asymetričnost dat. U pšenice ozimé v rámci šikmosti byl zjištěn pokles u Var1-Var3. U zbylých Var5-Var6 byla naměřená stejná šikmost jako u původního rozdělení. Nové rozvržení výrobní režie u řepky ozimé a tritikale ve všech sledovaných variantách Var1-Var6 ukazuje na zmenšení šikmosti souboru dat, tj. na více symetrické rozdělení dat Naopak u kukuřice na zrno mělo nové rozvržení ve všech variantách rostoucí charakter. U brambor pozdních ostatních, ječmene ozimého a jarního byl ukazatel šikmosti nižší u Var5-Var6. Dalším sledovaným ukazatelem je špičatost, která udává, do jaké míry jsou hodnoty koncentrovány poblíž průměru. Na základě výsledků měření špičatosti souboru vyplývá, že rozdělení souboru je špičatější u všech analyzovaných plodin, kromě ovsa a brambor u Var5, a dále u kukuřice na zrno v původním rozložení (Var0), kde tyto záporné hodnoty vyjadřují plošší charakter. U ječmene ozimého a kukuřice na zrno roste špičatost ve všech variantách, u ovsa je pokles pouze u Var5. Naopak u řepky ozimé je pokles ve všech sledovaných variantách. Nižších hodnot u Var5-Var6 dosáhl ječmen jarní a brambory konzumní ostatní, nicméně u pšenice ozimé bylo u těchto variant zaznamenáno zvýšení. Největší hodnoty bylo dosaženo u Var6, což svědčí o špičatějším rozdělení a o vyšším stupni koncentrace prostředních hodnot ve srovnání s ostatními hodnotami (viz grafy histogramů rozložení četnosti podle variant rozvrhování výrobní režie v příloze 3).
4.2 Náklady na pojistné, pojistné plnění a dotace zemědělského pojištění 4.2.1
Zemědělské pojištění v České republice V rámci zemědělského pojištění nabízejí komerční pojišťovny produkty pojištění plodin
a hospodářských zvířat, které se vztahují na vybraná živelní rizika, nákazová rizika, popřípadě i některá další rizika ohrožující rostlinnou a živočišnou produkci v ČR. Bez možnosti pojistného krytí však zůstávají tzv. nepojistitelná rizika, k nimž v ČR patří vedle cenových rizik především sucho a dále déšť v období sklizně. V roce 2013 se zvýšil počet komerčních pojišťoven nabízejících zemědělské pojištění o pojišťovnu Allianz na celkem sedm pojišťoven. Od roku 2004 PGRLF prostřednictvím programu Podpora pojištění poskytuje podporu pojištění plodin a hospodářských zvířat. Vývoj celkového objemu dotace, předepsaného pojistného a plnění ze zemědělského pojištění ukazuje graf 4.2/01. Úroveň podpory, která se odvíjí od výše zaplaceného pojistného, v roce 2013 činila: -
50 % z prokázaných nákladů na pojištění speciálních plodin (réva vinná, chmel, ovoce, jahody, konzumní zelenina, okrasné rostliny vč. školek, léčivé a kořeninové rostliny, len a konopí) pro případ krupobití, požáru, vichřice, povodně nebo záplavy, sesuvu půdy, vyzimování, vymrznutí, jarního mrazu nebo mrazu,
-
18 % nákladů na pojištění ostatních plodin a
23
-
50 % nákladů na pojištění hospodářských zvířat pro případ uhynutí nebo utracení v důsledku 2 živelních škod, nebezpečných nákaz nebo jiných hromadných onemocnění infekčního nebo parazitárního původu.
Graf 4.2/01
Vývoj zemědělského pojištění v ČR v období 2001-2013
mil. Kč
1400 1300
1200 1100
1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0
2001
2002
2003
2004
2005
Dotace pojistného Pramen:
2006
2007
2008
Předepsané pojistné
2009
2010
2011
2012
2013
Pojistné plnění
PGRLF, ČAP, Kooperativa pojišťovna
Zpracoval: V. Vilhelm (ÚZEI)
Pojištění tzv. jednotlivých škod na zvířatech (úrazy, neinfekční nemoci, porodní škody apod.) není předmětem dotace. Podpora je poskytována zemědělským podnikatelským subjektům splňujícím parametry malého nebo středního podniku, které jsou zemědělským prvovýrobcem. Proto je celkový objem pojistného za pojištění plodin a hospodářských zvířat předepsaného pojišťovnami vyšší než objem pojistného z žádostí o dotaci z PGRLF. Současně podíl dotace pojistného z předepsaného pojistného je nižší než sazba podpory. Lze konstatovat, že podpora pojištění přinesla žádoucí rozvoj pojistného trhu v segmentu zemědělského pojištění.
2
Soukromé pojištění se vztahuje i na případy utracení nebo nutné poražení zvířat v důsledku nebezpečných nákaz kompenzované státem dle zákona č.166/1999 Sb., o veterinární péči. Kompenzace od státu spolu s případným plněním ze soukromého pojištění tak postiženým chovatelům zpravidla pokrývá jak vlastní škodu na zvířatech tak i další vznikající škody v důsledku přerušení provozu živočišné produkce.
24
T4.2/01
Vývoj zemědělského pojištění v ČR v období 2011-2013 Ukazatel
Měrná jednotka
Rok 2012
2011
2013
Předepsané pojistné
mil. Kč
1 226,0
1 255,0
1 274,0
Pojistné plnění
mil. Kč
638,0
1 160,0
1 009,0
Škodní průběh
%
52,0
92,4
79,2
mil. Kč %
497,0 40,5
290,0 23,1
303,0 23,8
Dotace pojistného
Pramen: Zpráva o stavu zemědělství za rok 2013, MZe, ÚZEI; PGRLF, ČAP, Kooperativa pojišťovna Zpracoval: V. Vilhelm (ÚZEI)
Předepsané pojistné za zemědělské pojištění se zvýšilo v roce 2013 o 1,5 %, s tím že pojistné za pojištění plodin vzrostlo o 1,8 % a pojistné za pojištění zvířat vzrostlo pouze o 0,4 %. K růstu pojistného u pojištění plodin přispěl nárůst pojištěných ploch. Pojistné plnění ze zemědělského pojištění v roce 2013 odhadem představovalo 79 % předepsaného pojistného, čímž se škodní průběh v roce 2013 proti roku 2012 snížil o 13 p. b. Z klimatických rizik se významně projevily červnové povodně a lokální krupobití. K výskytu nákaz většího rozsahu v chovech zvířat v roce 2013 stejně jako v roce 2012 nedošlo. T4.2/02
Vývoj pojištění plodin v ČR v období 2011-2013 Ukazatel
Měrná jednotka
Rok 2012
2011
2013
Předepsané pojistné
mil. Kč
978,4
1 016,0
1 034,0
Pojistné plnění
mil. Kč
537,4
1 070,0
901,0
Škodní průběh
%
54,9
105,3
87,1
mil. Kč %
419,7 42,9
227,0 22,3
228,0 22,1
Dotace pojistného
Pramen: Zpráva o stavu zemědělství za rok 2013, MZe, ÚZEI; PGRLF, ČAP, Kooperativa pojišťovna Zpracoval: V. Vilhelm (ÚZEI)
V roce 2013 výměra pojištěných plodin na orné půdě, chmelnicích, vinicích a sadech přesáhla 1,6 miliónu hektarů a proti roku 2005 se zvýšila téměř o dvě třetiny. T4.2/03
Vývoj pojištění hospodářských zvířat v ČR v období 2011 - 2013 Ukazatel
Měrná jednotka
Rok 2012
2011
2013
Předepsané pojistné
mil. Kč
247,6
239,0
240,0
Pojistné plnění
mil. Kč
100,6
90,0
108,0
%
40,6
37,7
45,0
mil. Kč %
77,3 31,2
63,0 26,4
75,0 31,3
Škodní průběh Dotace pojistného
Pramen: Zpráva o stavu zemědělství za rok 2013, MZe, ÚZEI; PGRLF, ČAP, Kooperativa pojišťovna Zpracoval: V. Vilhelm (ÚZEI)
Propojištěnost plodin, tj. podíl výměry pojištěných plodin k celkové výměře pěstovaných plodin, se ve srovnání s rokem 2011 zvýšila, a lze ji odhadnout na více než 55 %, vztaženo k údajům ČÚZK o celkové výměře orné půdy, vinic, chmelnic a ovocných sadů. Propojištěnost vztažená k údajům veřejného registru půdy LPIS přesáhla 65 %. Použití údaje LPIS zde lze považovat za vhodnější,
25
neboť se vztahuje k evidovaným uživatelům zemědělské půdy, kteří představují rozhodující podíl tržního potenciálu pojištění plodin. Propojištěnost zvířat je dlouhodobě odhadována na 80 % a meziroční změny výše pojistného spíše reflektují změny v početních stavech chovaných zvířat než změny v jejich propojištěnosti. Náklady na pojistné, pojistné plnění a dotace pojistného ve výběrovém šetření
4.2.2
V roce 2013 bylo realizováno dotazníkové šetření ve vybraných zemědělských podnicích za účelem bližší kvantifikace vlivu pojištění na rentabilitu jednotlivých komodit. Doposud bylo sice pojistné započítáváno do nákladů na dané plodiny, ale již nebylo kalkulováno s pojistným plněním jako s položkou nahrazující tržbu za pojistnou událostí zničenou či poškozenou plodinu. To samozřejmě ekonomický výsledek zkreslovalo. V rostlinné výrobě je tak pojistné plnění jednou z alternativ příjmu z pěstování dané plodiny. V souboru sledovaných podniků je žádoucí na straně příjmu započítat k tržbám z dané komodity k částce za realizovanou produkci i případné pojistné plnění. Vliv pojištění na rentabilitu jednotlivých komodit by měl zahrnovat na jedné straně pojistné jako nákladovou položku a na druhé straně pojistné plnění a dotaci na pojistné poskytnutou PGRLF jako příjmovou položku. Z celostátních údajů za zemědělské pojištění celkem, a zejména za pojištění plodin zvlášť, tak plyne spíše pozitivní vliv pojištění, kdy většinou součet dotace a pojistného plnění převyšuje u plodin výši pojistného. Za této situace lze diskutovat i otázku, zda dotace pojištění není překompenzovaná, jestliže s využitím pojištění plodin zemědělci celkově získávají finanční zvýhodnění. To odporuje skutečnosti, že soukromé pojištění je službou, za níž by měl její uživatel platit reálnou cenu. Naopak u pojištění zvířat je při celkově nižším objemu pojistného dotace v součtu s pojistným plněním vesměs nižší, než je objem pojistného. Současně je skutečností, že se v období 2010-2012 nevyskytla žádná významnější nákaza zvířat, kdy by je bylo nutné ve větším rozsahu utrácet. Pojištění plodin ve vybraném souboru šetřených podniků
T4.2/04
Plodina Pšenice ozimá
Ječmen jarní
Řepka
Měrná jednotka Kč/ha Kč/ha Kč/ha % % % počet Kč/ha Kč/ha Kč/ha % % % počet Kč/ha Kč/ha Kč/ha % % % počet
Ukazatel pojistné pojistné plnění dotace pojistného škodní průběh dotace z pojistného propojištěnost počet podniků pojistné pojistné plnění dotace pojistného škodní průběh dotace z pojistného propojištěnost počet podniků pojistné pojistné plnění dotace pojistného škodní průběh dotace z pojistného propojištěnost počet podniků
26
2010 134 28 45 21 33 72 36 113 24 51 21 45 71 34 829 150 303 18 37 84 32
Rok 2011 150 33 61 22 40 69 36 127 22 58 17 46 65 34 1008 172 441 17 44 84 32
2012 172 32 34 19 20 77 37 139 31 29 23 21 70 33 1030 644 250 62 24 94 31
Pramen:
Doplňkové šetření o pojistném, pojistném plnění a dotacích na pojistné vybraných zemědělských výrobků za období 2010-2012
Zpracoval: V. Vilhelm, J. Boudný (ÚZEI)
Zjištěné výsledky škodního průběhu u sledovaných plodin v šetřeném souboru jsou vesměs nižší, než jaký byl celorepublikový průměr v období 2010-2012. Pouze v případě řepky odpovídá alespoň trend výše škodního průběhu celostátním údajům, z nichž plyne, že nejvíce škod nastalo v roce 2012 a naopak roky 2010 a zvláště 2011 se vyznačovaly nižším škodním průběhem. Vzhledem k malému počtu sledovaných podniků je smysluplné komentovat výsledky pouze u nejvýznamnějších plodin, a to pšenice ozimé, ječmene jarního a řepky, kde se počet sledovaných podniků pohyboval v rozmezí 31-37. Z porovnání počtu pojištěných podniků a podniků celkem lze sledovat propojištěnost, která se v souboru pohybovala od 65 % (v roce 2011 u ječmene jarního) do 94 % (v roce 2012 u řepky). Přestože není zohledněna různá velikost sledovaných podniků, lze konstatovat, že údaje korespondují s uváděnou propojištěností všech plodin na orné půdě v ČR na úrovni zhruba 60 %. Obilniny a olejniny patří k relativně více pojišťovaným plodinám, než například pícniny nebo okopaniny, což souvisí s jejich vyšší citlivostí k nejčastěji pojišťovaným rizikům, zejména krupobití. Pojištění hospodářských zvířat ve vybraném souboru šetřených podniků
T4.2/05
Plodina Dojnice
Výkrm prasat
Ukazatel pojistné pojistné plnění dotace pojistného škodní průběh dotace z pojistného propojištěnost počet podniků pojistné pojistné plnění dotace pojistného škodní průběh dotace z pojistného propojištěnost počet podniků
Měrná jednotka Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD % % % počet Kč/100 KD Kč/100 KD Kč/100 KD % % % počet
Rok 2011
2010 61 34 18 56 30 91 33 10 1 3 10 30 85 13
2012 44 9 15 20 34 74 31 12 0 4 0 33 90 10
56 12 10 21 18 88 34 12 0 2 0 17 91 11
Doplňkové šetření o pojistném, pojistném plnění a dotacích na pojistné vybraných zemědělských výrobků za období 2010-2012 Zpracoval: V. Vilhelm, J. Boudný (ÚZEI) Pramen:
I z dílčích výsledků získaných při řešení IVP vyplývá, že ukazatele o pojištění, pojistném plnění a dotacích na pojistné je nezbytné zahrnout do výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků. Sledovat tyto údaje u jednotlivých komodit je důležité i z toho důvodu, že zemědělské pojištění zahrnuje více komerčních pojišťoven a některé z nich nechtějí potřebné informace poskytovat. Doplňkové šetření o pojistném, pojistném plnění a dotacích na pojistné za vybrané zemědělské výrobky za období 2010-2012 provedené v rámci řešení IVP ukázalo, že požadované ukazatele lze v zemědělských podnicích získat za jednotlivé komodity. Proto bude sledování těchto ukazatelů zahrnuto do pravidelných výběrových šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků, které ÚZEI každoročně zajišťuje pro MZe v rámci tematického úkolu 4232 – Sledování a analýzy nákladů a rentability zemědělských výrobků.
27
Propojištěnost zvířat v doplňkovém šetření o pojistném, pojistném plnění a dotacích na pojistné vybraných zemědělských výrobků koresponduje s uváděnou 80% propojištěností na celostátní úrovni, a je dokonce o něco vyšší, což odpovídá charakteristice zemědělských podniků zahrnutých v souboru (vesměs efektivní, tržně orientované a spíše větší zemědělské podniky převážně právnických osob). Zjištěné procento dotace z celkového objemu pojistného v šetřeném souboru dobře odpovídá celostátním údajům. Škodní průběh, nemá reálný smysl vzhledem k velikosti šetřeného souboru komentovat. Ke škodám u dojnic došlo ve sledovaných podnicích k pojistnému plnění nejvýše u tří podniků, to v případě dojnic v roce 2010. Určitý problém může představovat přiřazení správné výše pojistného a dotace pojistného k jednotlivým plodinám nebo kategoriím zvířat. Třebaže v pojistných smlouvách bývá uvedeno základní pojistné k jednotlivým plodinám nebo kategoriím zvířat, konečné pojistné je často upravováno například slevami za škodní průběh, propojištěnost atd. Proto obvykle je třeba skutečné pojistné hrazené za pojištění konkrétních plodin či kategorií zvířat zpětně propočítávat z pojistného za celou pojistnou smlouvu. V roce 2014 byly pro soubor takto šetřených podniků zjištěny i údaje o pojistném ze sledování FADN. FADN zjišťuje mimo jiné i náklady na pojištění výroby. Celkové náklady na pojištění výroby v souboru sledovaných podniků pak v uvedených letech v přepočtu pojistného v Kč/ha a průměrnému pojistnému na pojištění výroby v Kč na jeden podnik souboru uvádí následující tabulka: T4.2/06
Pojištění zemědělské výroby
44 podniků PO (data nevážená)
pojištění Kč/ha pojištění Kč/podnik
2010 367
2011 385
2012 454
599 899
628 851
737 998
Pramen: FADN CZ 2010, 2011, 2012 Zpracoval: V. Vilhelm (ÚZEI
Je patrné, že nárůst nákladů na pojistné koresponduje s nárůstem nákladů na pojištění plodin, pojistné za pojištění hospodářských zvířat neroste. Následující tabulky uvádějí výši pojistného za pojištění výroby v přepočtu v Kč/ha zemědělské půdy v souboru podniků ze šetření FADN v členění dle výrobních oblastí, výrobního zaměření a právní formy podniku: T4.2/07
Pojištění zemědělské výroby v členění podle výrobních oblastí (Kč/ha)
Výrobní oblast 1 Kukuřičná 2 Řepařská 3 Bramborářská 4 Bramborářsko-ovesná 5 Horská
2011 495 605 317 291 141
2012 469 582 398 278 143
2013 369 629 392 356 128
Pramen: FADN CZ 2010, 2011, 2012 Data vážená (bez chovatelů prasat a drůbeže) Zpracoval: V. Vilhelm (ÚZEI)
V případě sledování výše pojistného za pojištění výroby v členění podle výrobních oblastí vykazují nejvyšší hodnoty řepařská a bramborářská oblast. Lze se domnívat, že toto koresponduje s rozsahem pěstování řepky, chmele, zeleniny a ovoce koncentrovaného právě zejména do těchto oblastí. Vzhledem k citlivosti těchto plodin k přírodním rizikům, zejména krupobití, je pojistné za tyto plodiny relativně vysoké.
28
T4.2/08
Pojištění zemědělské výroby v členění podle výrobního zaměření (Kč/ha)
Výrobní zaměření TF8 16 Polní výroba 41 Produkce mléka 44 Chov skotu
2011 545 277 121
2012 589 336 108
2013 587 294 114
78 Smíšená výroba
375
390
427
Zdroj dat: FADN CZ 2010, 2011, 2012 Data vážená (bez chovatelů prasat a drůbeže) Zpracoval: V. Vilhelm (ÚZEI)
K obdobným závěrům vede i srovnání výše pojistného za pojištění výroby v podnicích s různým výrobním zaměřením. Nejvyšší náklady na pojistné v tomto smyslu vykazují podniky s polní výrobou následované se zhruba třicetiprocentním odstupem podniky se smíšenou výrobou. Podniky zaměřené ne produkci mléka vykazují zhruba poloviční náklady na pojištění výroby proti podnikům s polní výrobou. Nejnižší náklady na pojistné za pojištění výroby vykazují podniky zaměřené na chov skotu, a to pouze pětinové ve srovnání s podniky zaměřenými na polní výrobu. To souvisí s tím, že travní porosty, které jsou charakteristické pro tyto podniky, nejsou pojistitelnými riziky ve významné míře ohrožovány a současně to reflektuje i tu skutečnost, že pojistné za pojištění hromadných škod na zvířatech může být v souladu s relativně malou mírou rizika poměrně nízké.
T4.2/09
Pojištění zemědělské výroby v členění podle právní formy podniku (Kč/ha)
Právní forma podniku
FO Fyzické osoby PO Právnické osoby Celkem
2011
2012
2013
315
287
344
434
467
482
402
420
444
Zdroj dat: FADN CZ 2010, 2011, 2012 Data vážená (bez chovatelů prasat a drůbeže) Zpracoval: V. Vilhelm (ÚZEI)
Rozdíl výše nákladů na pojistné za pojištění výroby mezi podniky právnických a fyzických osob by si pro plné vysvětlení vyžádal podrobnější šetření, může korespondovat s vyšší intenzitou zemědělské výroby v korporátních podnicích i vyšší odpovědností manažerů těchto podniků k zajištění příjmu i v případech realizace rizik a tudíž s jejich vyšší averzí vůči riziku, než v případě fyzických osob, a to zvláště v případech, kdy zemědělská produkce není jejich jediným zdrojem příjmů. Vykázané průměrné výši pojistného za pojištění výroby v roce 2013 na úrovni 444 Kč/ha z. p. by odpovídalo celkové výši pojistného za pojištění zemědělské výroby v roce 2013 v ČR na úrovni zhruba 1,5 mld. Kč. (při vynásobení počtem ha zemědělské půdy evidované v LPIS). Tím se tato hodnota liší pouze mírně od skutečné výše pojistného za pojištění plodin a hospodářských zvířat (zhruba 1,3 mld. Kč) a rozdíl může souviset s tím, že se podniky zapojené do šetření FADN pojišťují o něco intenzivněji než nezapojené podniky, nebo se skutečností, že pojistné za pojištění výroby může z malé části zahrnovat i pojistné za další druhy pojištění, než jen plodin a hospodářských zvířat, například pojištění zásob apod. Důležitost dalšího šetření potrhuje skutečnost poskytování podpor pojištění z veřejných zdrojů. A také to, že pojišťovny zpravidla neposkytují údaje o pojistném a pojistném plnění za jednotlivé plodiny ani kategorie zvířat. Ve výročních zprávách pojišťoven obvykle nejsou uváděny ani výsledky za zemědělské pojištění zvlášť, ale bývají zahrnuty v údajích za širší skupinu v rámci neživotního pojištění. Údaje z takovéhoto výběrového šetření by proto představovaly jedinečný informační zdroj efektivity pojištění u jednotlivých komodit.
29
5
Čerpání finančních prostředků Náklady vynaložené na řešení IVP 1275 – Rozvrhování nákladů pomocných činností a režijních
nákladů na výkony rostlinné a živočišné výroby v roce 2014 zhruba odpovídají finanční náročnosti předpokládané ve schváleném návrhu. T5/01 Čerpání finančních prostředků v roce 2014 Ukazatel Osobní náklady Cestovné Subdodávky Ostatní Celkem Pramen:
Plán
Skutečnost
Čerpání
tis. Kč 380 10 120 0
Kč 256 680 12 297 119 185 0
% 67,5 123,0 99,3 0,0
510
388 162
76,1
Plán – návrh IVP; skutečnost – účetnictví ÚZEI
Nedočerpání plánovaných osobních nákladů (mzdy řešitelského týmu, zdravotní a sociální pojištění), bylo ovlivněno změnami v řešitelském týmu: nově přijatý pracovník ing. Alois Kopečný odešel ve zkušební době, ing. Bohdana Janotová, DiS. odešla koncem června na mateřskou dovolenou. Cestovné bylo vynaloženo v souvislosti s konzultacemi u spolupracujících firem a jednáním k IVP na pracovišti ÚZEI v Praze. Za subdodávky byly zajištěny úpravy pořizovacích programů pro výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků tak, aby bylo umožněno sledování nákladů na pojistné, pojistného plnění a dotací na pojistné.
30
Závěry 1.
Z výsledků řešení IVP vyplývá, že vhodnými rozvrhovými základnami mohou být, jak varianty založené na přímých materiálových nákladech, resp. kombinaci přímých materiálových a mzdových nákladů (Var1, Var2 a Var3), tak na naturálních ukazatelích upravených pomocí rozvrhových koeficientů, které vyjadřují poměr náročnosti jednotlivých výkonů RV a ŽV k režijním nákladům (Var6).
2.
Ze všech použitých variant vykazuje varianta Var6 nejvíce konzistentní výsledky napříč všemi výkony živočišné výroby. Zpravidla došlo k výraznému snížení variability dat, což dokazují výsledky popisné statistiky (rozptyl, směrodatné odchylky, variační koeficient). Proti původnímu rozvržení došlo téměř u všech výkonů ke zlepšení rozložení nově rozvržené výrobní režie (snížení asymetrie).
3.
Na základě zjištěných výsledků navrhujeme pro rozvrhování nákladů výrobní režie RV a ŽV při zpracování dat výběrového šetření variantu Var6, která jako rozvrhovou základnu využívá přepočtenou sklizňovou plochu v ha a přepočtené krmné dny.
4.
Doplňkové šetření o pojistném, pojistném plnění a dotacích na pojistné za vybrané zemědělské výrobky ukázalo, že potřebné ukazatele za jednotlivé plodiny a kategorie hospodářských zvířat lze v zemědělských podnicích zjistit. Sledování ukazatelů o pojistném, pojistném plnění a dotacích na pojistné pro Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků ÚZEI bude zajištěno.
31
Literatura 1. 2. 3. 4.
5.
6. 7. 8.
9. 10. 11. 12.
13. 14. 15. 16. 17. 18.
19.
20.
21.
BOSCH, J., M., A.; BLANDON, J., G.: Driver costs in small firms: empirical analysis for farms. Col·lecció d’Economia. 2005. 27 s. DUMITRU, M. et al.: Computing the cost of the agricultural products: A case study. African Journal of Agricultural Research. 2011, roč. 6, č. 1, s. 198-211. ISSN 1991-637X. DVOŘÁKOVÁ, D.: Specifika účetnictví a oceňování v zemědělství. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2012. 156 s. ISBN 978-80-7357-961-6. GONZÁLEZ-GÓMEZ, J. I. - MORINI, S.: A model for cost calculation and management in a multiproduct agricultural framework. The case for ornamental plants. Spanish Journal of Agricultural Research. 2009, roč. 7, č. 1, s. 12-23. ISSN: 1695-971-X. HIRSCHAUER, N. - MUßHOFF, O.: Risikomanagementinstrumente im Vergleich: Sollte man Landwirtschaftliche Erntenversicherungen subventionieren? - Gute alte Argumente in einem neuen Streit. Bonn: GEWISOLA, 2008. Vortrag anlässlich der 48. Jahrestagung der GEWISOLA "Risiken in der Agrar- und Ernährungswirtschaft und ihre Bewältigung" 24. - 26. September 2008. HRADECKÝ, M - KONEČNÝ, M.: Kalkulace pro podnikatele. Praha: Prospektrum, 2003. ISBN 80-7175-119-7. HRADECKÝ, M. – KRÁL, B.: Řízení režijních nákladů, První vydání. Praha: Prospektrum, 1995. 100 str., ISBN 80-7175-025-5. CHRENKOVÁ, I.: Možnosti uplatnění controllingu v zemědělství za pomoci netradičných metod kalkulací vlastních nákladů (Activity Based Costing). Účetnictví v zemědělství, č. 9, 2010. ISSN 1212-9453. ITURRIOZ, R.: Agricultural Insurance. The World Bank: Primer series on insurance, issue 12, November 2009. KALOUDA, F.: Základy firemních financí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 171 s. ISBN 80-210-4106-4. KROTIL, V.: Náklady a kalkulace v zemědělství. Třetí doplněné a přepracované vydání. Praha: SZN, 1979. 455 s. ISBN 07-017-79-04/11. MAHUL, O.: Improving the Efficiency of Agricultural Insurance Markets: Policy Experiences. Risk Management in Agriculture: Towards Effective Policies. In OECD Workshop, Paris, November 22-23. OECD, 2010. MACÍK, K. Kalkulace a rozpočetnictví. 3. vyd. Praha: ČVUT, 2008. 213 s. ISBN 978-80-0103926-7. NEPLECHOVÁ, M. Účetnictví zemědělského podniku. 2. aktualizované vydání. Praha: ANAG, 2007. 175 s. ISBN 978-80-7263-393-7. OSKAM, A: Subsidies in Agricultural Risk Management. In Scot, N. (ed.): Agribusiness and Commodity Risk. London: Risk Books, 2003, pp. 183-188. PÍČ, J. a kol.: Ekonomika zemědělských podniků, Praha: Polygrafia, 1984, 326 str., POLÁČKOVÁ, J. a kol. Metodika kalkulací nákladů a výnosů v zemědělství. Praha: ÚZEI, 2010. 74 str., ISBN 978-80-86671-75-8. POLÁČKOVÁ, J. a kol.: Náklady vybraných zemědělských výrobků za rok 2009. 2. výstup tematického úkolu č. 20 (4232) Sledování a analýzy nákladů a rentability zemědělských výrobků. Praha: ÚZEI, 2010 POLÁČKOVÁ, J. a kol.: Náklady vybraných zemědělských výrobků za rok 2010. 2. výstup tematického úkolu č. 16 (4232) Sledování a analýzy nákladů a rentability zemědělských výrobků. Praha: ÚZEI, 2011. POLÁČKOVÁ, J. a kol.: Náklady vybraných zemědělských výrobků za rok 2011. 3. výstup tematického úkolu č. 21 (4232) Sledování a analýzy nákladů a rentability zemědělských výrobků. Praha: ÚZEI, 2012. POLÁČKOVÁ, J. a kol.: Náklady vybraných zemědělských výrobků za rok 2012. 3. výstup tematického úkolu č. 40 (4232) Sledování a analýzy nákladů a rentability zemědělských výrobků. Praha: ÚZEI, 2013.
32
22. STANĚK, V.: Zvyšování výkonnosti procesním řízením nákladů. První vydání, Grada Publishing a. s., Praha 2003, 236 str., ISBN 80-247-0456-0 23. SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck., 2002. ISBN 80-7191-80-736-7. 24. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3494-1. 25. ŠPIČKA, J. - BOUDNÝ, J. - JANOTOVÁ, B.: The role of subsidies in managing the operating risk of agricultural enterprises. Agricultural Economics – Czech, Vol. 55, No. 4, pp. 169 - 179. 26. ŠPIČKA, J. - VILHELM, V.: Problematika řízení rizik v zemědělských podnicích ČR. Risk management issures in the Czech agricultural holdings. Výzkumná studie č. 109/2012. Praha: ÚZEI, 2012. ISBN 978-80-86671-95-6. 27. VALDER, A.: Účetnictví pro podnikatele v zemědělství. Praha: ASPI – Wolters Kluwer. 2008. ISBN 978-80-7353-388-1. 28. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., ze dne 12. 12. 1991, ve znění pozdějších předpisů 29. Rukopis Zprávy o stavu zemědělství v ČR za rok 2012. Praha: MZe, ÚZEI, 2013.
33
PŘÍLOHY
34
Příloha 1 Varianta 1 Položka
110010 110020 110030 110040 110050 110060 110070 110080 160280 160290 160300 160310 Varianta 2 Položka
110010 110020 110030 110040 110050 110060 110070 110080 110090 110091 110100 110110 110120 110130 110140 160280 160290 160300 160310
Varianty rozvrhových základen pro rozvrhování výrobní režie rostlinné a živočišné výroby podle přímých nákladů Hlavní přímé materiálové a přímé mzdové náklady Popis
NAKOUPENÁ OSIVA A SADBA VLASTNÍ OSIVA A SADBA NAKOUPENÁ HNOJIVA VLASTNÍ HNOJIVA PROSTŘEDKY OCHRANY ROSTLIN NAKOUPENÁ KRMIVA A STELIVA VLASTNÍ KRMIVA A STELIVA LÉKY A DEZINFEKČNÍ PROSTŘEDKY MZDOVÉ A OSOBNÍ NÁKLADY NÁHRADY MEZD ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ OSTATNÍ SOCIÁLNÍ NÁKLADY
RV
ŽV
ano ano ano ano ano
ano
ano ano ano ano
ano ano ano
ano ano ano
Všechny přímé materiálové a přímé mzdové náklady Popis
NAKOUPENÁ OSIVA A SADBA VLASTNÍ OSIVA A SADBA NAKOUPENÁ HNOJIVA VLASTNÍ HNOJIVA PROSTŘEDKY OCHRANY ROSTLIN NAKOUPENÁ KRMIVA A STELIVA VLASTNÍ KRMIVA A STELIVA LÉKY A DEZINFEKČNÍ PROSTŘEDKY NAKOUPENÁ VEJCE DO LÍHNÍ NAKOUPENÁ ZVÍŘATA VLASTNÍ VEJCE DO LÍHNÍ NÁHRADNÍ DÍLY A MATERIÁL NA OPRAVY PHM OSTATNÍ PŘÍMÝ MATERIÁL NAKOUPENÝ OSTATNÍ VLASTNÍ VÝROBKY MZDOVÉ A OSOBNÍ NÁKLADY NÁHRADY MEZD ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ OSTATNÍ SOCIÁLNÍ NÁKLADY
RV
ŽV
ano ano ano ano ano
ano ano
ano ano ano ano ano ano ano ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Varianta 3 Položka
110010 110020 110030 110040 110050 110060 110070 110080 110090 110091 110100 110110 110120 110130 110140 Varianta 4 Položka
160280 160290 160300 160310
Všechny přímé materiálové náklady Popis
NAKOUPENÁ OSIVA A SADBA VLASTNÍ OSIVA A SADBA NAKOUPENÁ HNOJIVA VLASTNÍ HNOJIVA PROSTŘEDKY OCHRANY ROSTLIN NAKOUPENÁ KRMIVA A STELIVA VLASTNÍ KRMIVA A STELIVA LÉKY A DEZINFEKČNÍ PROSTŘEDKY NAKOUPENÁ VEJCE DO LÍHNÍ NAKOUPENÁ ZVÍŘATA VLASTNÍ VEJCE DO LÍHNÍ NÁHRADNÍ DÍLY A MATERIÁL NA OPRAVY PHM OSTATNÍ PŘÍMÝ MATERIÁL NAKOUPENÝ OSTATNÍ VLASTNÍ VÝROBKY
RV
ŽV
ano ano ano ano ano ano ano ano ano
ano ano
ano ano ano ano
ano
ano
ano
ano
RV
ŽV
ano ano ano ano
ano ano ano ano
Přímé mzdové náklady Popis
MZDOVÉ A OSOBNÍ NÁKLADY NÁHRADY MEZD ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ OSTATNÍ SOCIÁLNÍ NÁKLADY
Příloha 2 Výkon 100 101 102 103 104 105 106 109 110 111 112 113 114 115 119 120 121 122 123 128 129 130 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 150 153 155 156 157 158
Koeficienty pro přepočet naturálních jednotek používaných pro rozvrhování režijních nákladů rostlinné a živočišné výroby Popis
PŠENICE OZIMÁ PŠENICE JARNÍ ŽITO JEČMEN OZIMÝ JEČMEN JARNÍ OVES KUKUŘICE NA ZRNO TRITIKÁLE KUKUŘICE - OSIVO PROSO POHANKA ČIROK PŠENICE TVRDÁ (ŠPALDA) OVES NAHÝ OSTATNÍ OBILOVINY HRÁCH SETÝ ČOČKA FAZOL JEDLÝ NA ZRNO BOB NA ZRNO LUPINA OSTATNÍ LUSKOVINY ŘEPKA MÁK SLUNEČNICE HOŘČICE SÓJA TYKEV OLEJNÁ OSTROPESTŘEC SVAZENKA OSTATNÍ OLEJNINY CUKROVKA BRAMBORY RANÉ BRAMBORY POZDNÍ KONZUMNÍ BRAMBORY PRŮMYSLOVÉ BRAMBORY SADBOVÉ BRAMBORY GMO ČEKANKA KRMNÁ ŘEPA MĚSÍČEK LĚKAŘSKÝ SATUREJKA VYTRVALÁ ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ YZOP LÉKAŘSKÝ
Rozvrhový koeficient 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,5 0,4 0,5 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 1,1 1,8 1,5 0,9 0,9 0,9 0,7 1,5 0,9 0,9 0,9 0,9
159 160 161 162 163 164 168 170 171 176 178 179 180 185 188 189 190 191 197 198 199 200 202 204 207 210 212 213 220 221 222 223 224 225 226 228 230 233 237 238 240 242 243 248 249 250
OSTATNÍ OKOPANINY LEN OLEJNÝ KONOPÍ CHMEL VINNÉ HROZNY TABÁK CHRPA MODRÁK KMÍN KOPR LEN PŘADNÝ OSTATNÍ KOŘENINOVÉ PLODINY OSTATNÍ LÉČIVÉ ROSTLINY KUKUŘICE NA ZELENO A SILÁŽ MEZIPLODINY KUKUŘICE LKS, CCM OSTATNÍ JEDNOLETÉ PÍCNINY VOJTĚŠKA JETEL JETELOVINY NA SEMENO TRÁVY NA SEMENO OSTATNÍ VÍCELETÉ PÍCNINY KEDLUBNY KVĚTÁK KAPUSTA HLÁVKOVÁ ZELÍ MRKEV A KAROTKA PETRŽEL KOŘENOVÁ CELER OKURKY NAKLÁDAČKY OKURKY SALÁTOVÉ RAJČATA ZELENINOVÁ PAPRIKA MELOUNY ZELENÝ HRÁŠEK FAZOLE NA LUSKY KUKUŘICE CUKROVÁ SALÁT ŠPENÁT KOPR - NAŤ PETRŽEL NAŤOVÁ CIBULE ČESNEK PÓR POLNÍ ZELENINA CELKEM OSTATNÍ POLNÍ ZELENINA ZELENINOVÁ SADBA
0,9 0,8 0,8 4,5 2,5 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,5 0,5 0,5 0,5 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 0,7
270 271 280 290 291 298 299 300 303 310 311 312 313 315 316 320 321 322 323 325 330 338 339 340 344 347 348 350 361 362 363 365 366 367 368 369 370 395 396 398 399 498 700 701 702 703
ZELENINA NA SEMENO CIBULE - OSIVO RYCHLENÁ ZELENINA LOUKY PASTVINY TTP (LOUKY A PASTVINY) ZELENÉ HNOJENÍ JABLKA HRUŠKY TŘEŠNĚ VIŠNĚ MERUŇKY BROSKVE ŠVESTKY PRAVÉ OSTATNÍ SLIVONĚ RYBÍZ ČERVENÝ RYBÍZ ČERNÝ ANGREŠT MALINY JAHODY VLAŠSKÉ OŘECHY OVOCE CELKEM OSTATNÍ OVOCNÉ SADY OVOCNÉ ŠKOLKY SAZENICE JAHODNÍKU ZALOŽENÍ OVOCNÝCH SADŮ MLADÉ OVOCNÉ SADY OKRASNÉ ŠKOLKY RÉVOVÉ ŠKOLKY PODNOŽOVÉ VINICE CHMELOVÁ SÁĎ A KOŘENÁČE ZALOŽENÍ VINICE MLADÉ VINICE ZALOŽENÍ PODNOŽOVÉ VINICE MLADÉ PODNOŽOVÉ VINICE ZALOŽENÍ CHMELNICE KVĚTINÁŘSTVÍ ŽAMPIONY HLÍVA ÚHOR (PŮDA V KLIDU) OSTATNÍ VÝKONY RV - BĚŽNÝ ROK VÍCELETÉ PÍCNINY NA ORNÉ PŮDĚ DOJNICE (ZÁKLADNÍ STÁDO) TELATA DO 3 MĚSÍCŮ TELATA OD 3 DO 6 MĚSÍCŮ JALOVICE DO 5.MĚSÍCE BŘEZOSTI
0,7 0,7 7,0 0,2 0,06 0,7 0,7 1,3 0,6 1,0 0,8 1,3 1,6 0,3 0,3 1,3 1,3 1,5 1,5 3,0 0,3 1,0 1,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 7,0 0,7 0,7 0,7 0,7 0,3 1,0 0,5 0,5 0,35
704 705 706 707 708 710 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 728 729 730 731 732 733 735 736 737 740 741 742 743 744 745 746 747 748 750 751 752 753 758 760 780
MLADÝ CHOVNÝ SKOT - BÝCI VYSOKOBŘEZÍ JALOVICE PLEMENNÍ BÝCI VÝKRM TELAT - BABY BEEF VÝKRM SKOTU KRÁVY BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA-MASNÝ SKOT TELATA DO 6 MĚSÍCŮ-MASNÝ SKOT JALOVICE DO 5.M.BŘEZOSTI-MASNÝ SKOT VYSOKOBŘEZÍ JALOVICE-MASNÝ SKOT BÝCI NAD 1 ROK-MASNÝ SKOT TELATA OD ODSTAVU DO 6 MĚSÍCŮ OSTATNÍ SKOT PRASNICE (ZÁKLADNÍ STÁDO) MLADÉ CHOVNÉ PRASNIČKY VÝKRM PRASAT PŘEDVÝKRM PRASAT JEDNORÁZOVÉ PRASNIČKY PLEMENNÍ KANCI SELATA DO ODSTAVU OSTATNÍ PRASATA SLEPICE - NOSNÉ LÍHNUTÍ KUŘAT - NOSNÉ KUŘICE V ODCHOVU - NOSNÉ KUŘECÍ BROJLEŘI SLEPICE (MATKY BROJLERŮ) - MASNÉ LÍHNUTÍ KUŘAT - MASNÉ ODCHOV KUŘIC - MASNÉ KRŮTY (ZÁKLADNÍ HEJNO) ODCHOV KRŮŤAT VÝKRM KRŮT HUSY (ZÁKLADNÍ HEJNO) ODCHOV HOUSAT VÝKRM HUS KACHNY (ZÁKLADNÍ HEJNO) ODCHOV KACHŇAT VÝKRM KACHEN BAHNICE (ZÁKLADNÍ STÁDO) JEHŇATA VÝKRM OSTATNÍ OVCE MLADÉ OVCE KOZY PLEMENNÍ KONĚ (základní stádo) VČELY
0,35 0,45 1,0 0,5 0,45 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,6 0,2 0,2 0,13 0,2 0,6 0,2 0,2 0,02 1,0 0,01 0,01 0,02 1,0 0,01 0,04 0,25 0,25 0,04 0,025 0,025 0,04 0,025 0,025 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 1,3 0,1
Příloha 3 Graf 3/01
Histogramy variant výrobní režie v rostlinné výrobě Histogramy variant výrobní režie pšenice ozimé
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Graf 3/02
Pramen:
Histogramy variant výrobní režie ječmene ozimého
Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet
Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Graf 3/03
Pramen:
Histogramy variant výrobní režie ječmene jarního
Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet
Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Graf 3/03
Pramen:
Histogramy variant výrobní režie ovsa
Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet
Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Graf 3/05
Pramen:
Histogramy variant výrobní režie tritikále
Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet
Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Graf 3/06
Pramen:
Histogramy variant výrobní režie kukuřice na zrno
Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet
Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Graf 3/07
Pramen:
Histogramy variant výrobní režie řepky
Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet
Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Graf 3/08
Pramen:
Histogramy variant výrobní režie brambor konzumních pozdních
Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet
Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Příloha 4 Graf 4/01
Pramen:
Histogramy variant výrobní režie v živočišné výrobě Histogramy variant výrobní režie u dojnic
Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet
Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Graf 4/02
Pramen:
Histogramy variant výrobní režie u jalovic do 5. měsíce březosti
Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet
Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Graf 4/03
Pramen:
Histogramy variant výrobní režie u výkrmu skotu
Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet
Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Graf 4/04
Pramen:
Histogramy variant výrobní režie u krav bez tržní produkce mléka
Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet
Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Graf 4/05
Pramen:
Histogramy variant výrobní režie u prasnic
Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet
Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Graf 4/06
Pramen:
Histogramy variant výrobní režie u předvýkrmu prasat
Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet
Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Graf 4/07
Pramen:
Histogramy variant výrobní režie u výkrmu prasat
Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet
Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Příloha 5 5/01
Varianty souhrnných popisných charakteristik v rostlinné výrobě Varianty souhrnných popisných charakteristik ječmene ozimého (Kč/ha)
Ukazatel Rozptyl Směrodatná odchylka Variační koeficient Šikmost Špičatost
Var0 4 275 775 2 068 0,56 1,1 1,3
Souhrnné popisné charakteristiky Var1 Var2 Var3 Var5 3 418 191 3 603 442 3 855 596 4 688 170 1 849 1 898 1 964 2 165 0,58 0,61 0,62 0,61 1,7 1,8 2,1 1,2 4,9 5,9 7,8 2,4
Var6 3 169 232 1 780 0,53 1,0 2,1
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
5/02
Varianty souhrnných popisných charakteristik ječmene jarního (Kč/ha)
Ukazatel Rozptyl Směrodatná odchylka Variační koeficient Šikmost Špičatost
Var0 5 551 839 2 356 0,64 1,6 4,0
Souhrnné popisné charakteristiky Var1 Var2 Var3 Var5 4 941 281 4 814 620 5 283 204 4 568 285 2 223 2 194 2 299 2 137 0,65 0,65 0,67 0,59 2,4 2,4 2,8 1,0 10,0 9,8 13,9 1,4
Var6 3 656 084 1 912 0,55 1,3 3,1
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
5/03
Varianty souhrnných popisných charakteristik ovsa (Kč/ha)
Ukazatel Rozptyl Směrodatná odchylka Variační koeficient Šikmost Špičatost
Var0 4 521 621 2 126 0,62 1,1 0,9
Souhrnné popisné charakteristiky Var1 Var2 Var3 Var5 4 743 956 4 090 998 4 072 990 2 873 963 2 178 2 023 2 018 1 695 0,86 0,82 0,83 0,54 2,5 2,1 2,0 0,4 8,4 5,1 4,4 -0,5
Var6 3 495 735 1 870 0,55 1,1 2,3
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
5/04
Varianty souhrnných popisných charakteristik tritikále (Kč/ha)
Ukazatel Rozptyl Směrodatná odchylka Variační koeficient Šikmost Špičatost
Var0 9 536 735 3 088 0,79 1,9 4,1
Souhrnné popisné charakteristiky Var1 Var2 Var3 Var5 3 634 420 3 330 487 4 278 224 2 832 470 1 906 1 825 2 068 1 683 0,64 0,63 0,68 0,56 1,4 1,4 1,9 0,7 3,0 2,8 5,4 0,3
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Var6 3 364 434 1 834 0,54 1,2 3,2
Varianty souhrnných popisných charakteristik kukuřice na zrno (Kč/ha)
5/05
Ukazatel Rozptyl Směrodatná odchylka Variační koeficient Šikmost Špičatost
Var0 5 346 030 2 312 0,49 -0,1 -0,6
Souhrnné popisné charakteristiky Var1 Var2 Var3 Var5 13 979 929 14 850 697 15 618 394 5 278 143 3 739 3 854 3 952 2 297 0,76 0,76 0,75 0,56 2,2 2,1 1,9 1,1 8,0 7,0 5,7 2,0
Var6 5 658 312 2 379 0,54 1,2 2,8
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
5/06
Varianty souhrnných popisných charakteristik řepky (Kč/ha)
Ukazatel Rozptyl Směrodatná odchylka Variační koeficient Šikmost Špičatost
Var0 10 500 489 3 240 0,62 2,1 7,8
Souhrnné popisné charakteristiky Var1 Var2 Var3 Var5 11 122 146 10 926 574 12 261 338 4 246 805 3 335 3 306 3 502 2 061 0,53 0,54 0,55 0,58 0,9 1,0 1,0 1,1 0,8 1,0 1,1 2,0
Var6 4 827 349 2 197 0,52 1,0 1,8
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
5/07
Varianty souhrnných popisných charakteristik brambor konzumních ostatních (Kč/ha)
Ukazatel Rozptyl Směrodatná odchylka Variační koeficient Šikmost Špičatost
Var0 131 897 404 11 485 0,68 1,8 3,6
Souhrnné popisné charakteristiky Var1 Var2 Var3 Var5 879 690 148 796 328 947 568 092 259 3 723 547 29 660 28 219 23 835 1 930 1,13 1,06 1,03 0,54 3,2 2,9 2,5 0,8 11,6 9,0 6,8 -0,3
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Var6 50 163 017 7 083 0,53 1,4 3,0
Příloha 6 6/01
Varianty souhrnných popisných charakteristik v živočišné výrobě Varianty souhrnných popisných charakteristik u dojnic (Kč/KD) Souhrnné popisné charakteristiky
Ukazatel
Var0
Rozptyl
107,9
Var1 81,1
Var2 81,9
Var3
Var4
80,5
105,8
Var5
Var6
35,4
68,3
Směrodatná odchylka
10,4
9,0
9,0
9,0
10,3
6,0
8,3
Variační koeficient
0,70
0,69
0,69
0,70
0,71
0,90
0,74
Šikmost
1,1
1,1
1,1
1,1
1,3
1,5
1,1
Špičatost
1,0
1,3
1,2
1,2
2,1
3,1
1,0
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
6/02
Varianty souhrnných popisných charakteristik u telat do 3 měsíců (Kč/KD) Souhrnné popisné charakteristiky
Ukazatel
Var0
Rozptyl
Var1
Var2
Var3
Var4
Var5
Var6
18,8
29,8
29,3
35,6
36,9
37,1
4,3
5,5
5,4
6,0
6,1
6,1
4,4
0,79
0,86
0,86
0,92
1,00
0,92
0,77
Šikmost
1,3
2,0
1,9
2,2
2,5
1,6
1,4
Špičatost
1,4
4,9
4,5
6,2
9,9
3,5
2,3
Směrodatná odchylka Variační koeficient
19,5
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
6/03
Varianty souhrnných popisných charakteristik u telat od 3 do 6 měsíců (Kč/KD) Souhrnné popisné charakteristiky
Ukazatel
Var0
Rozptyl
Var1
Var2
Var3
Var4
Var5
Var6
15,8
11,2
10,8
11,2
15,2
26,0
4,0
3,3
3,3
3,3
3,9
5,1
3,8
0,92
0,81
0,81
0,80
1,00
0,88
0,75
Šikmost
1,9
1,4
1,4
1,2
2,6
1,2
1,1
Špičatost
5,4
2,0
1,9
1,0
9,2
0,8
0,9
Směrodatná odchylka Variační koeficient
14,3
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
6/04
Varianty souhrnných popisných charakteristik u jalovic do 5. měsíce březosti (Kč/KD)
Ukazatel Rozptyl Směrodatná odchylka
Souhrnné popisné charakteristiky Var0 16,2
Var1 9,8
Var2 9,5
Var3 10,7
Var4
Var5
8,2
34,4
Var6 9,0
4,0
3,1
3,1
3,3
2,9
5,9
3,0
0,95
0,83
0,82
0,84
0,96
0,90
0,76
Šikmost
1,8
2,0
2,0
1,9
1,7
1,6
1,4
Špičatost
3,4
5,0
4,7
4,4
3,4
3,6
2,4
Variační koeficient
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Varianty souhrnných popisných charakteristik u výkrmu skotu (Kč/KD)
6/05
Souhrnné popisné charakteristiky
Ukazatel
Var0
Rozptyl Směrodatná odchylka Variační koeficient Šikmost Špičatost
Var1
Var2
Var3
Var4
Var5
Var6
17,7
14,6
14,4
15,4
15,1
26,1
4,2
3,8
3,8
3,9
3,9
5,1
12,0 3,5
0,92
0,82
0,82
0,81
0,97
0,85
0,72
3,1
2,1
2,0
2,0
2,1
1,1
0,9
15,7
7,0
6,6
5,9
6,4
0,5
0,2
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Varianty souhrnných popisných charakteristik u prasnic (Kč/KD)
6/06
Souhrnné popisné charakteristiky
Ukazatel
Var0
Rozptyl
Var1
Var2
Var3
Var4
Var5
Var6
83,3
48,5
44,2
41,8
49,8
10,1
9,1
7,0
6,6
6,5
7,1
3,2
4,2
1,24
1,19
1,16
1,25
0,85
1,07
0,89
Šikmost
2,2
3,0
3,0
3,3
1,9
2,7
1,8
Špičatost
4,1
11,3
11,7
14,4
5,5
9,5
3,5
Směrodatná odchylka Variační koeficient
17,7
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
6/07
Varianty souhrnných popisných charakteristik u předvýkrmu prasat (Kč/KD) Souhrnné popisné charakteristiky
Ukazatel
Var0
Var1
Var2
Var3
Var4
Var5
Var6
Rozptyl
1,1
1,1
1,1
1,2
0,4
10,9
0,9
Směrodatná odchylka
1,1
1,1
1,0
1,1
0,6
3,3
0,9
Variační koeficient
1,03
0,94
0,94
0,90
1,16
1,06
0,87
Šikmost
2,0
3,2
3,2
2,7
1,2
2,5
1,7
Špičatost
3,4
13,4
13,4
9,7
0,6
8,1
3,2
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
6/08
Varianty souhrnných popisných charakteristik u výkrmu prasat (Kč/KD)
Ukazatel
Souhrnné popisné charakteristiky Var0
Var1
Var2
Var3
Var4
Var5
Var6
Rozptyl
1,7
3,5
3,4
3,7
0,8
12,8
Směrodatná odchylka
1,3
1,9
1,8
1,9
0,9
3,6
1,5
1,01
1,06
1,05
1,00
1,03
1,04
0,88
Variační koeficient
2,3
Šikmost
2,1
3,3
3,2
2,9
3,1
2,2
2,1
Špičatost
4,7
13,9
12,9
10,1
13,6
5,4
5,2
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
Příloha 7
Varianty rozvržení výrobní režie v živočišné výrobě
7/01 Dojnice - ekonomika výroby mléka při různých variantách rozvržení výrobní režie Ukazatel Přímé náklady celkem Režijní náklady celkem - z toho výrobní režie Ostatní náklady Náklady celkem Užitkovost Výrobní režie Vlastní náklady hlavního výrobku Průměrná realizačn cena Zisk/ztráta
Náklady a výnosy
Měrná jednotka
var0
var1
var2
var3
var4
var5
var6
Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd l/100 KD Kč/l Kč/l Kč/l Kč/l
7 084,4 2 538,2 832,4 7 971,9 17 594,5 1 915,17 0,41 8,43 8,39 -0,04
7 084,4 2 326,4 620,5 7 823,2 17 234,0 1 915,17 0,30 8,25 8,39 0,13
7 084,4 2 334,3 628,5 7 828,8 17 247,5 1 915,17 0,31 8,26 8,39 0,13
7 084,4 2 321,9 616,1 7 820,1 17 226,5 1 915,17 0,30 8,25 8,39 0,14
7 084,4 2 364,3 658,5 7 849,8 17 298,6 1 915,17 0,32 8,29 8,39 0,10
7 084,4 2 002,3 296,5 7 595,8 16 682,6 1 915,17 0,15 7,98 8,39 0,40
7 084,4 2 232,7 526,9 7 757,5 17 074,7 1 915,17 0,26 8,18 8,39 0,21
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
7/02 Telata do 3 měsíců - ekonomika výroby při různých variantách rozvržení výrobní režie Ukazatel Přímé náklady celkem Režijní náklady celkem - z toho výrobní režie Ostatní náklady Náklady celkem Užitkovost Náklady na přírůstek Výrobní režie Náklady na živou hmotnost
Měrná jednotka Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd kg/100 KD Kč/kg Kč/kg přírůstku Kč/kg ž. hm.
var0 2 902,3 702,3 300,1 1 746,5 5 351,1 77,28 68,23 3,88 91,08
var1 2 902,3 668,6 266,4 1 722,8 5 293,7 77,28 67,49 3,45 89,52
Náklady a výnosy var2 var3 var4 2 902,3 2 902,3 2 902,3 663,7 657,3 708,0 261,5 255,2 305,8 1 719,3 1 714,9 1 750,5 5 285,3 5 274,5 5 360,8 77,28 77,28 77,28 67,38 67,24 68,35 3,38 3,30 3,96 89,51 89,37 90,18
var5 2 902,3 701,6 299,4 1 745,9 5 349,8 77,28 68,21 3,87 88,09
var6 2 902,3 672,6 270,4 1 725,6 5 300,5 77,28 67,57 3,50 89,04
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
7/03 Telata od 3 do 6 měsíců - ekonomika výroby při různých variantách rozvržení výrobní režie Ukazatel Přímé náklady celkem Režijní náklady celkem - z toho výrobní režie Ostatní náklady Náklady celkem Užitkovost Náklady na přírůstek Výrobní režie Náklady na živou hmotnost
Měrná jednotka Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd kg/100 KD Kč/kg Kč/kg přírůstku Kč/kg ž. hm.
var0 2 383,4 573,8 280,9 1 547,9 4 505,1 82,87 52,99 3,39 75,30
var1 2 383,4 485,1 192,2 1 485,6 4 354,1 82,87 51,17 2,32 73,63
Náklady a výnosy var2 var3 var4 2 383,4 2 383,4 2 383,4 483,0 485,4 471,7 190,1 192,5 178,8 1 484,2 1 485,9 1 476,2 4 350,6 4 354,7 4 331,4 82,87 82,87 82,87 51,12 51,17 50,89 2,29 2,32 2,16 73,61 73,55 73,90
var5 2 383,4 554,9 262,0 1 534,6 4 472,9 82,87 52,60 3,16 73,39
var6 2 383,4 522,4 229,5 1 511,8 4 417,7 82,87 51,93 2,77 73,67
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
7/04 Jalovice do 5. měsíce březosti - ekonomika výroby při různých variantách rozvržení výrobní režie Ukazatel
Měrná jednotka
Přímé náklady celkem Režijní náklady celkem - z toho výrobní režie Ostatní náklady Náklady celkem Užitkovost Náklady na přírůstek Výrobní režie Náklady na živou hmotnost Průměrná realizačn cena Zisk/ztráta
Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd kg/100 KD Kč/kg Kč/kg přírůstku Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm.
var0 2 136,4 529,0 260,0 1 595,7 4 261,1 67,49 59,91 3,85 66,20 33,75 -32,45
var1 2 136,4 453,6 184,6 1 542,9 4 132,9 67,49 58,01 2,74 64,40 33,75 -30,65
Náklady a výnosy var2 var3 var4 2 136,4 2 136,4 2 136,4 451,6 455,7 427,8 182,6 186,7 158,8 1 541,5 1 544,3 1 524,8 4 129,5 4 136,4 4 089,0 67,49 67,49 67,49 57,96 58,06 57,36 2,71 2,77 2,35 64,36 64,39 64,12 33,75 33,75 33,75 -30,61 -30,64 -30,37
var5 2 136,4 579,2 310,2 1 631,0 4 346,6 67,49 61,17 4,60 66,17 33,75 -32,42
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
var6 2 136,4 465,0 196,0 1 550,9 4 152,3 67,49 58,30 2,90 64,58 33,75 -30,83
7/05
Vysokobřezí jalovice - ekonomika výroby při různých variantách rozvržení výrobní režie Měrná jednotka Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd
Ukazatel Přímé náklady celkem Režijní náklady celkem - z toho výrobní režie Ostatní náklady Náklady celkem
var0 2 675,8 979,8 269,4 1 603,9 5 259,5
var1 2 675,8 943,1 232,8 1 578,2 5 197,2
Náklady a výnosy var2 var3 var4 2 675,8 2 675,8 2 675,8 937,2 947,9 886,0 226,9 237,6 175,7 1 574,0 1 581,5 1 538,1 5 187,0 5 205,3 5 099,9
var5 2 675,8 1 008,2 297,8 1 623,8 5 307,8
var6 2 675,8 952,1 241,8 1 584,5 5 212,4
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
7/06
Výkrm skotu - ekonomika výroby při různých variantách rozvržení výrobní režie Ukazatel
Měrná jednotka
Přímé náklady celkem Režijní náklady celkem - z toho výrobní režie Ostatní náklady Náklady celkem Užitkovost Náklady na přírůstek Výrobní režie Náklady na živou hmotnost Průměrná realizačn cena Zisk/ztráta
Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd kg/100 KD Kč/kg Kč/kg přírůstku Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm.
var0 2 841,2 590,9 253,2 1 613,9 5 046,1 89,61 53,42 2,83 60,15 40,19 -19,95
var1 2 841,2 555,4 217,7 1 589,0 4 985,7 89,61 52,75 2,43 59,08 40,19 -18,88
Náklady a výnosy var2 var3 var4 2 841,2 2 841,2 2 841,2 553,0 563,3 510,0 215,3 225,5 172,3 1 587,3 1 594,5 1 557,2 4 981,6 4 999,0 4 908,4 89,61 89,61 89,61 52,70 52,90 51,89 2,40 2,52 1,92 59,04 59,14 58,60 40,19 40,19 40,19 -18,84 -18,95 -18,41
var5 2 841,2 615,2 277,5 1 631,0 5 087,5 89,61 53,89 3,10 59,82 40,19 -19,63
var6 2 841,2 563,3 225,6 1 594,6 4 999,1 89,61 52,90 2,52 59,24 40,19 -19,05
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
7/07
Prasnice - ekonomika výroby při různých variantách rozvržení výrobní režie Ukazatel
Přímé náklady celkem Režijní náklady celkem - z toho výrobní režie Ostatní náklady Náklady celkem Náklad na narozené sele Vlastní náklady na odchované sele Náklad na 1 kg ž. hm. odst. sel.
Měrná jednotka Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/ks Kč/ks Kč/kg
var0 2 745,3 1 032,1 262,0 3 219,3 6 996,7 1 053,09 1 156,03 145,66
var1 2 745,3 1 010,3 240,2 3 204,0 6 959,6 1 047,47 1 149,86 144,89
Náklady a výnosy var2 var3 var4 2 745,3 2 745,3 2 745,3 1 006,7 974,3 1 213,0 236,6 204,3 443,0 3 201,5 3 178,8 3 346,3 6 953,5 6 898,5 7 304,7 1 046,54 1 038,20 1 099,76 1 148,84 1 139,68 1 207,26 144,76 143,61 152,12
var5 2 745,3 887,0 116,9 3 117,5 6 749,8 1 015,66 1 114,94 140,49
var6 2 745,3 1 001,6 231,5 3 197,9 6 944,9 1 045,23 1 147,40 144,58
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
7/08
Mladé chovné prasničky - ekonomika výroby při různých variantách rozvržení výrobní režie Ukazatel
Měrná jednotka
Přímé náklady celkem Režijní náklady celkem - z toho výrobní režie Ostatní náklady Náklady celkem Užitkovost Náklady na přírůstek Výrobní režie Náklady na živou hmotnost Průměrná realizačn cena Zisk/ztráta
Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd kg/100 KD Kč/kg Kč/kg přírůstku Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm.
var0 1 259,1 164,1 85,3 679,1 2 102,3 65,89 31,70 1,29 38,91 30,89 -8,03
var1 1 259,1 164,7 85,9 679,6 2 103,3 65,89 31,71 1,30 38,68 30,89 -7,80
Náklady a výnosy var2 var3 var4 1 259,1 1 259,1 1 259,1 161,5 164,1 154,3 82,7 85,2 75,5 677,3 679,1 672,3 2 097,9 2 102,2 2 085,6 65,89 65,89 65,89 31,63 31,70 31,45 1,25 1,29 1,15 38,60 38,63 38,65 30,89 30,89 30,89 -7,72 -7,74 -7,76
var5 1 259,1 180,7 101,8 690,8 2 130,5 65,89 32,13 1,55 39,77 30,89 -8,89
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
var6 1 259,1 151,1 72,3 670,0 2 080,2 65,89 31,36 1,10 38,48 30,89 -7,60
7/09
Předvýkrm prasat - ekonomika výroby při různých variantách rozvržení výrobní režie Ukazatel
Měrná jednotka
Přímé náklady celkem Kč/100 kd Režijní náklady celkem Kč/100 kd - z toho výrobní režie Kč/100 kd Ostatní náklady Kč/100 kd Náklady celkem Kč/100 kd Užitkovost kg/100 KD Náklady na přírůstek Kč/kg Výrobní režie Kč/kg přírůstku Náklady na živou hmotnost Kč/kg ž. hm.
var0 763,5 121,6 68,6 372,2 1 257,4 41,40 30,13 1,66 57,63
var1 763,5 104,8 51,8 360,4 1 228,8 41,40 29,44 1,25 56,91
Náklady a výnosy var2 var3 var4 763,5 763,5 763,5 103,6 108,5 74,7 50,5 55,5 21,6 359,6 363,0 339,3 1 226,7 1 235,1 1 177,5 41,40 41,40 41,40 29,39 29,59 28,20 1,22 1,34 0,52 56,85 56,73 57,69
var5 763,5 179,1 126,1 412,6 1 355,2 41,40 32,49 3,05 58,19
var6 763,5 109,7 56,6 363,9 1 237,1 41,40 29,64 1,37 56,99
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
7/10
Výkrm prasat - ekonomika výroby při různých variantách rozvržení výrobní režie Ukazatel
Měrná jednotka
Přímé náklady celkem Režijní náklady celkem - z toho výrobní režie Ostatní náklady Náklady celkem Užitkovost Náklady na přírůstek Výrobní režie Náklady na živou hmotnost Průměrná realizačn cena Zisk/ztráta
Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd Kč/100 kd kg/100 KD Kč/kg Kč/kg přírůstku Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm. Kč/kg ž. hm.
Náklady a výnosy var0 1 215,4 192,3 88,5 432,8 1 840,5 75,21 24,16 1,18 34,21 28,71 -5,49
var1 1 215,4 185,5 81,7 428,1 1 828,9 75,21 24,00 1,09 33,89 28,71 -5,17
var2 1 215,4 183,4 79,7 426,6 1 825,4 75,21 23,95 1,06 33,83 28,71 -5,12
var3 1 215,4 189,6 85,9 431,0 1 836,1 75,21 24,10 1,14 33,90 28,71 -5,18
var4
var5
1 215,4 139,6 35,9 395,9 1 750,9 75,21 22,96 0,48 33,39 28,71 -4,68
Pramen: Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za rok 2011 a vlastní výpočet Zpracoval: J. Boudný (ÚZEI)
1 215,4 225,6 121,9 456,2 1 897,3 75,21 24,91 1,62 34,91 28,71 -6,19
var6 1 215,4 184,4 80,7 427,4 1 827,2 75,21 23,98 1,07 33,89 28,71 -5,18
